Tab. č.: 32 hnojení respektující nitrátovou směrnici (3. akční program na období 2012-2015) a. Vymezení pojmů 1 Zranitelná oblast Zranitelné oblasti jsou územně vymezeny katastrálními územími České republiky, jejichž seznam je uveden v příloze č. 1 nařízení vlády č. 262/2012 Sb., o stanovení zranitelných oblastí a akčním programu. Revize zranitelných oblastí je účinná od nabytí účinnosti nařízení vlády č. 262/2012 Sb., tj. od 1. srpna 2012. Nejpozději do čtyř let bude provedeno další přezkoumání vymezení zranitelných oblastí a jejich případná revize. 2 Zemědělský pozemek Zemědělským pozemkem se pro účely nařízení vlády č. 262/2012 Sb. rozumí souvisle obhospodařovaná plocha zemědělské půdy. Pokud je zemědělský podnikatel zařazen v evidenci využití zemědělské půdy podle uživatelských vztahů podle zákona o zemědělství (LPIS), rozumí se zemědělským pozemkem půdní blok nebo díl půdního bloku, případně jejich část s jednou plodinou nebo směsí plodin. 3 Dusíkatá hnojivá látka Dusíkatou hnojivou látkou se pro nařízení vlády č. 262/2012 Sb. rozumí: 1. Minerální dusíkatá hnojiva: a) minerální jednosložková dusíkatá hnojiva b) minerální vícesložková hnojiva s obsahem dusíku. 2. Hnojiva s rychle uvolnitelným dusíkem: a) statková hnojiva, jako je kejda a tekutý podíl po její mechanické separaci, hnojůvka, močůvka, silážní šťávy, trus drůbeže a drobných hospodářských zvířat s podestýlkou nebo bez podestýlky, výkaly, popřípadě moč zanechané hospodářskými zvířaty při pastvě nebo při jiném pobytu na zemědělském pozemku b) organická nebo organominerální hnojiva, v nichž je poměr uhlíku k dusíku nižší než 10. 3. Hnojiva s pomalu uvolnitelným dusíkem: a) statková hnojiva, jako je hnůj nebo tuhý podíl kejdy po její mechanické separaci b) organická nebo organominerální hnojiva, v nichž je poměr uhlíku k dusíku roven nebo je vyšší než 10. 4. Skliditelné rostlinné zbytky, zejména sláma, chrást, plodina na zelené hnojení a tráva. 5. Upravené kaly. b. Opatření akčního programu 4 Účinnost Třetí akční program byl vyhlášen nařízením vlády č. 262/2012 Sb. Účinnost opatření 3. akčního programu je od 1. srpna 2012, s výjimkou vyjmenovaných odstavců 9 (skladování hnojiv), které nabývají platnosti od 1. ledna 2014. Pro zemědělské podniky nově zařazené do zranitelných oblastí od roku 2012 nabývají platnosti vyjmenované odstavce 9 až od 1. ledna 2016. Revize opatření akčního programu bude provedena nejdéle do čtyř let od jeho vyhlášení. 1
5 Působnost Akční program se vztahuje na fyzické nebo právnické osoby, které provozují zemědělskou výrobu ve zranitelných oblastech a jsou zapsány do evidence podle zákona o zemědělství (dále jen "zemědělský podnikatel"). Pokud se podnik zemědělského podnikatele nachází ve zranitelné oblasti částečně, vztahuje se akční program pouze na zemědělské pozemky ve zranitelných oblastech, s výjimkou 8 (omezení množství celkového dusíku na 170 kg/ha, použitého ročně na zemědělských pozemcích v organických, organominerálních a statkových hnojivech). Akční program se nevztahuje na pěstování plodin, ani na používání a skladování hnojiv pro účely výzkumu, vývoje a pokusnictví. 6 Období zákazu hnojení Období zákazu hnojení neplatí pro výkaly a moč, zanechané hospodářskými zvířaty při pastvě nebo při jejich jiném pobytu na zemědělském pozemku, ani pro hnojení zakrytých ploch (např. skleníky, fóliovníky). Zákaz hnojení na orné půdě (mimo travních a jetelovinotravních porostů) a k trvalým kulturám: klimatický region 0-5: hnojiva s rychle uvolnitelným N: 15.11. - 31.01. (01.11.- 31.01. od roku 2014) minerální N-hnojiva: 01.11. - 31.01. pro ozimou řepku a pšenici; 15.10. - 31.01. pro ostatní plodiny klimatický region 6-9: hnojiva s rychle uvolnitelným N: 05.11. - 28.02. (15.10.- 28.02. od roku 2014) minerální N-hnojiva: 15.10. - 15.02. pro ozimou řepku a pšenici; 1.10.- 15.02. pro ostatní plodiny. Zákaz hnojení travních (jetelovinotravních) porostů na orné půdě a trvalých travních porostů: klimatický region 0-5: hnojiva s rychle uvolnitelným N: 15.11. - 31.01. (01.11.- 31.01. od roku 2014) minerální N-hnojiva: 01.10. - 28.02. klimatický region 6-9: hnojiva s rychle uvolnitelným N: 05.11. - 28.02. (15.10.- 28.02. od roku 2014) minerální N-hnojiva: 15.09. - 15.03. Zákaz hnojení hnojivy s pomalu uvolnitelným N na orné půdě (všechny klimatické regiony): 01.06. - 31.07. (zákaz hnojení neplatí v případě následného pěstování ozimých plodin a meziplodin) 15.12. - 15.02. Zákaz hnojení hnojivy s pomalu uvolnitelným N na trvalých travních porostech (všechny klimatické regiony): 15.12. - 15.02. Informace o začlenění půdních bloků nebo jejich dílů do klimatických regionů je uvedena v informativním výpisu nitrátové směrnice z registru půdy LPIS na Portálu farmáře nebo přímo v informačním okně každého půdního bloku. 2
7 Limity hnojení Používání dusíkatých hnojivých látek se stanovuje podle potřeb jednotlivých plodin na konkrétních stanovištích a podle pěstitelských podmínek. Při hnojení jednotlivých plodin je nezbytné dodržet limity hnojení (v kg N/ha) odpovídající uvedeným výnosům (v t/ha): pšenice ozimá - 190 (7,7); pšenice jarní - 120 (5,5); žito ozimé - 120 (6,0); ječmen ozimý - 140 (6,7); ječmen jarní - 110 (6,0); oves - 120 (4,8); triticale - 140 (6,1); kukuřice na zrno - 230 (11,0); luskoviny - 30; brambory sadbové - 140 (30,0); brambory ostatní - 180 (40,0); brambory rané - 120 (25,0); cukrovka - 210 (70,0); krmná řepa - 150 (70,0); řepka ozimá - 230 (4,5); slunečnice - 140 (2,9); mák - 85 (1,2); len - 80 (2,0); kukuřice na siláž - 230 (60,0); jetel - 40 (za všechny roky pěstování); vojtěška - 40 (za všechny roky pěstování); trávy na orné půdě - 200 (10,0); zelí - 250; květák - 220; brokolice, mrkev - 200; kapusta hlávková, celer bulvový - 180; kedluben, zelí pekingské, kapusta růžičková - 150; cibule kuchyňská, pór pravý, pažitka pravá, okurky salátové, petržel zahradní naťová - 120; okurky nakladačky, špenát setý, salát hlávkový, pastiňák setý, paprika zeleninová, rajčata - 100; ředkvička, řepa salátová, kukuřice cukrová, petržel zahradní kořenová - 80; kopr vonný, hrách zahradní, fazol obecný - 60; česnek - 30; trvalé travní porosty - 160. Limity je nutné dodržet na jednotlivých zemědělských pozemcích. Při pěstování plodin ve směsích je limit určen vyšším limitem plodiny ve směsi. V limitu hnojení je započítán celkový dusík z minerálních hnojiv a podíl dusíku využitelného pěstovanou plodinou ze statkových hnojiv živočišného původu a z organických a organominerálních hnojiv, popřípadě upravených kalů. Dusík použitý k podpoře rozkladu slámy se do limitu přívodu dusíku pro následně pěstovanou plodinu nezapočítává. Pro účely hodnocení limitu hnojení se u hnojiv s pomalu uvolnitelným dusíkem a upravených kalů započítává 40 % přívodu celkového dusíku a pro hnojiva s rychle uvolnitelným dusíkem 60 % přívodu celkového dusíku, s výjimkou kejdy prasat a digestátu z bioplynové stanice, případně jejich tekutých podílů po mechanické separaci, kde se započítává 70 %. Pro účely hodnocení limitu hnojení se tedy zohledňuje pouze přímé působení dusíku v prvním roce po použití uvedených statkových, organických a organominerálních hnojiv, popřípadě upravených kalů. Pro určení přívodu dusíku do půdy ve statkových hnojivech živočišného původu se použijí údaje zjištěné vlastními rozbory nebo údaje z přílohy č. 2 vyhlášky č. 274/1998 Sb. V případě, že dojde k překročení limitu z důvodu potřeby dusíku pro dosažení vysokého výnosu plodiny, musí být kontrolnímu orgánu doloženy výnosy plodin na konkrétním pozemku, nejméně za posledních pět let. 3
8 Omezení hnojení v letním a podzimním období na orné půdě Způsob použití dusíkatých hnojivých látek na orné půdě závisí na začlenění zemědělského pozemku do jednoho ze tří aplikačních pásem (stupně I až III). Jde-li o hnojení minerálními dusíkatými hnojivy nebo hnojivy s rychle uvolnitelným dusíkem na orné půdě k následným ozimým plodinám, k meziplodinám, k podpoře rozkladu slámy nebo pro následné jarní plodiny v období od 15. června příslušného kalendářního roku do začátku období zákazu hnojení, lze tato hnojiva použít následujícím způsobem (tato omezení se nevztahují na hnojení polní zeleniny): K ozimé plodině následující po obilnině: I. aplikační pásmo: A: 60; B: 120 II. aplikační pásmo: A: 50; B: 100 III. aplikační pásmo: a) půdy se středním rizikem infiltrace: A: 40; B: 80 b) půdy s vysokým rizikem infiltrace: A: 20; B: 0 K ozimé plodině následující po jiné předpolodině než je obilnina: I. aplikační pásmo: A: 40; B: 80 II. aplikační pásmo: A: 30; B: 60 III. aplikační pásmo: a) půdy se středním rizikem infiltrace: A: 15; B: 0 b) půdy s vysokým rizikem infiltrace: A: 15; B: 0 K meziplodinám, s výjimkou čistých porostů jetelovin a luskovin nebo k podpoře rozkladu slámy, s výjimkou slámy luskovin, olejnin a jetelovin pěstovaných na semeno: I. aplikační pásmo: A: 60; B: 120 II. aplikační pásmo: A: 50; B: 100 III. aplikační pásmo: a) půdy se středním rizikem infiltrace: A: 40; B: 80 b) půdy s vysokým rizikem infiltrace: A: 0; B: 80 Pro následné jarní plodiny (od 1.10. do začátku období zákazu hnojení): I. aplikační pásmo: A: 0; B: 120 II. aplikační pásmo: A: 0; B: 100 III. aplikační pásmo: a) půdy se středním rizikem infiltrace: A: 0; B: 100 (pouze s inhibitorem nitrifikace) b) půdy s vysokým rizikem infiltrace: A: 0; B: 0 Vysvětlivky: A = max. limit přívodu dusíku v minerálních dusíkatých hnojivech, v kg N/ha 4
Pokrač. tab. č.: 32 B = max. limit přívodu dusíku ve hnojivech s rychle uvolnitelným dusíkem, v kg N/ha. Možnosti dělení dávek a kombinace způsobů hnojení jsou následující: Dělení v rámci jednoho způsobu hnojení, při stejném typu hnojiva - kombinace mezi minerálními hnojivy a hnojivy s rychle uvolnitelným dusíkem, v poměru aplikovaného dusíku 1 : 2, v rámci jednoho způsobu hnojení. Dělení mezi způsoby hnojení se stejnými povolenými dávkami, při stejném typu hnojiva - kombinace mezi minerálními hnojivy a hnojivy s rychle uvolnitelným dusíkem, v poměru aplikovaného dusíku 1 : 2, v rámci různých způsobů hnojení se stejnými povolenými dávkami. Jednotlivé limity uvedené v tabulce nelze sčítat. Pouze v případě použití hnojiv k podpoře rozkladu slámy je navíc možné použít nejvýše 20 kg N/ha ke hnojení ozimých plodin, následujících po obilnině. Pro účely nařízení vlády č. 262/2012 Sb. se uvažuje, že jeden kg N v minerálním hnojivu (A) odpovídá, z hlediska účinnosti v tomto období, přibližně dvěma kg N ve hnojivu s rychle uvolnitelným dusíkem (B). Informace o začlenění půdních bloků do aplikačních pásem i o jejich výskytu na částech půdních bloků je uvedena v informativním výpisu nitrátové směrnice nebo v mapě LPIS na Portálu farmáře. Při stejném zastoupení různých aplikačních pásem se použije opatření pro vyšší stupeň aplikačního pásma. Při rozdělení půdních bloků na zemědělské parcely a jejich zakreslení v LPIS se aplikační pásmo přiřadí automaticky. 9 Omezení hnojení trvalých travních porostů Na trvalých travních porostech na zemědělských pozemcích se zamokřenými půdami vymezenými hlavními půdními jednotkami 65 až 76, pokud nebyly meliorovány odvodněním, nelze používat žádné dusíkaté hnojivé látky. V případě, že uvedené zemědělské pozemky byly odvodněny, je při používání hnojiv s rychle uvolnitelný dusíkem omezena jednorázová dávka na 80 kg celkového N/ha a při používání minerálních hnojiv omezena jednorázová dávka na 40 kg celkového N/ha. Na trvalých travních porostech na zemědělských pozemcích s mělkými půdami nebo půdami s nevyvinutým půdním profilem vymezenými hlavními půdními jednotkami 37 až 39 je při používání hnojiv s rychle uvolnitelný dusíkem omezena jednorázová dávka na 80 kg celkového N/ha a při používání minerálních hnojiv omezena jednorázová dávka na 40 kg celkového N/ha. Tato omezení se nevztahují na výkaly a moč zanechané hospodářskými zvířaty při pastvě nebo při jejich jiném pobytu na zemědělském pozemku. Informace o tom, zda se na půdním bloku nacházejí půdy zamokřené, mělké nebo s nevyvinutým půdním profilem, či zda je na půdním bloku provedena meliorace, lze zjistit z informativního výpisu nitrátové směrnice nebo přímo z mapy LPIS. Půdní blok je zařazen jako "deficitní" v případě, že se půdy zamokřené, mělké nebo s nevyvinutým půdním profilem nacházejí na výměře větší než 50 % výměry půdního bloku. 10 Další omezení Na zemědělských pozemcích nelze v případě nepříznivých půdních podmínek definovaných v zákoně o hnojivech, tedy pokud je půda, na kterou mají být použita zaplavená, přesycená vodou, pokrytá vrstvou sněhu vyšší než 5 cm nebo promrzlá tak, že povrch půdy do hloubky 5 cm přes den nerozmrzá, používat dusíkaté hnojivé látky. Výjimkou jsou jen ponechané skliditelné rostlinné zbytky (statková hnojiva rostlinného původu) a výkaly či moč zanechané hospodářskými zvířaty při pastvě nebo jiném pobytu na pozemku. Na zemědělských pozemcích nelze používat dusíkaté hnojivé látky, pokud způsob jejich užití nevede k rovnoměrnému pokrytí pozemku. 5
11 Omezení ročního přívodu organické dusíku do půdy (limit 170 kg N) Množství celkového dusíku užitého ročně na zemědělských pozemcích v organických, organominerálních a statkových hnojivech nesmí v průměru celkové výměry zemědělských pozemků zemědělského podniku překročit 170 kg/ha. Do tohoto průměru se započtou pouze zemědělské pozemky vhodné ke hnojení. Jako zemědělská půda vhodná ke hnojení se rozumí veškeré užívané zemědělské pozemky zemědělského podniku, od nichž se odečítají celé zemědělské pozemky, které nelze hnojit, například v zastavěném území obce nebo v ochranných pásmech vodních zdrojů. Výši přívodu organického N na hektar půdy lze vypočítat dvěma způsoby: Podle evidovaného přívodu celkového dusíku v použitých statkových, organických, příp. organominerálních hnojivech a upravených kalech a produkce dusíku ve výkalech a moči hospodářských zvířat na pastvě nebo při jiném pobytu na zemědělské půdě (podklady: evidence hnojení; přehled o produkci statkových hnojiv; hodnoty přívodu N ve hnojivech podle přílohy č. 2 vyhlášky o hnojivech; výsledky rozborů hnojiv; údaje z etiket, příbalových letáků či dodacích listů nakupovaných organických hnojiv). Na základě produkce dusíku v exkrementech chovaných hospodářských zvířat (podklady: údaje z evidence zvířat; koeficienty produkce N podle přílohy č. 3 vyhlášky o hnojivech). Při použití výpočtu na základě produkce dusíku ve výkalech a moči, popřípadě trusu chovaných hospodářských zvířat se u jednotlivých kategorií hospodářských zvířat zohledňuje skutečná délka chovu (průměrné stavy zvířat během roku), je množství dusíku vyprodukovaného zvířaty dáno množstvím dusíku ve výkalech a moči, popřípadě trusu, lze odečíst následné ztráty dusíku ve stájích a při skladování statkových hnojiv, a to ve výši 35 % u stelivových provozů, 15 % při produkci kejdy a 50 % u venkovního chovu drůbeže nebo při produkci trusu v klecových chovech slepic, v závislosti na použitých technologiích. Do limitu 170 kg/ha se započítává přívod dusíku při používání upravených kalů, ale nezapočítává se přívod dusíku ze skliditelných rostlinných zbytků (např. sláma). Jiné využití statkových hnojiv než ke hnojení v rámci zemědělského podniku, kde byla vyprodukována, zejména jejich uvedení do oběhu, zpracování na organická hnojiva při kompostování a při výrobě bioplynu, při využití čistírenských technologií k likvidaci exkrementů nebo při jiném nakládání se statkovými hnojivy je nutno dokladovat. Rovněž uvedení organických hnojiv vzniklých zpracováním statkového hnojiva do oběhu je nutno dokladovat. 6
12 Skladování hnojiv Kapacitu skladovacích prostor pro statková hnojiva stanoví vyhláška č. 274/1998 Sb., o skladování a způsobu používání hnojiv, v platném znění (je požadována kapacita na skladování nejméně 3 měsíční produkce močůvky či hnojůvky a 4 měsíční produkce kejdy, s ohledem na podmínky oblastí). Ve zranitelných oblastech musí být navíc kapacita těchto skladovacích prostor dostatečná pro uskladnění statkových hnojiv v období zákazu hnojení a v období, kdy nelze hnojit s ohledem na půdně-klimatické podmínky zranitelné oblasti a pěstované plodiny (např. půda pokrytá sněhem, promrzlá nebo přemokřená půda, podle 9 zákona č. 156/1998 Sb., o hnojivech). Tento požadavek platí do konce roku 2013. Od roku 2014 budou nové požadavky na skladovací kapacity pro uskladnění produkce statkových hnojiv, a to i v případě, že podnik není celý ve zranitelné oblasti (podniky nově zařazené do zranitelných oblastí od roku 2012 mají dvouletý odklad). Skladovací kapacity na šestiměsíční produkci tekutých statkových hnojiv (výjimka je u hnojůvky, kde musí být kapacita na minimálně tříměsíční produkci a současně dostatečná pro období zákazu hnojení, příp. další období, kdy nelze hnojit). Skladovací kapacity na šestiměsíční produkci tuhých statkových hnojiv, pokud je nelze před použitím ukládat na zemědělskou půdu, např. z důvodů nevhodných půdních podmínek, velkého rozsahu meliorací apod. Tuhá statková hnojiva a tuhá organická hnojiva ze statkových hnojiv, připravená zemědělským podnikatelem pro hnojení, lze uložit na zemědělském pozemku ve zranitelných oblastech nejdéle po dobu 12 měsíců. Na stejném místě zemědělského pozemku lze uložit tato hnojiva opakovaně nejdříve po 4 letech, po provedení kultivace půdy tohoto zemědělského pozemku. Uložení hnojiva je možné pouze na místech uvedených ve schváleném havarijním plánu, pokud je - zajištěna bezpečnost jakosti povrchových a podzemních vod, - složiště vzdáleno minimálně 50 m od útvaru povrchových vod, - složiště umístěno na zemědělské půdě, která nebyla meliorována odvodněním, není ornou půdou ohroženou erozí nebo lehkou písčitou, ani není zamokřenou půdou vymezenou hlavními půdními jednotkami 65 až 76, - zabráněno odtoku hnojůvky a přítoku povrchové vody, - tuhé statkové hnojivo urovnáno ve vrstvě o minimální výšce 1,5 m, při orientaci složiště delší stranou po spádnici. Možnost umístění složiště statkových a tuhých organických hnojiv ze statkových hnojiv na zemědělské půdě lze zjistit z mapy LPIS na Portálu Farmáře. Hnůj skotu a prasat může být uložen na zemědělské půdě až po jeho tříměsíčním skladování na zpevněném hnojišti. Toto neplatí pro hnůj z hluboké podestýlky (skot, prasata), který se shromažďoval ve stáji nejméně 3 týdny a hnůj skotu ze stelivových provozů bez produkce močůvky, který vzniká při spotřebě steliva nad 6 kg/dj/den. Tuhá statková hnojiva od jiných druhů zvířat (např. koně, ovce, kozy, drůbež) mohou být uložena na zemědělské půdě ve zranitelných oblastech na místech k tomu vhodných, bez nutnosti tříměsíčního skladování na hnojišti.tento požadavek bude platit až od roku 2014. 13 Střídání plodin Při pěstování jednoletých plodin je nutné omezit mezidobí bez porostu v zájmu omezení eroze půdy a snížení vyplavování živin. Při obnově trvalých travních porostů a po zaorávce jetelovin je nutné vysévat v nejbližším agrotechnickém termínu následné plodiny. Jestliže po jetelovinách následuje jarní plodina, je třeba porost jetelovin zaorat co nejpozději na podzim. 7
14 Hospodaření na svazích Na zemědělských pozemcích, kde se vyskytuje půda - silně erozně ohrožená, se nesmí pěstovat širokořádkové plodiny kukuřice, brambory, řepa, bob setý, sója, slunečnice a čirok; porosty obilnin a řepky olejné na takto označené ploše budou zakládány s využitím půdoochranných technologií; v případě obilnin nemusí být dodržena podmínka půdoochranných technologií při zakládání porostů pouze v případě, že budou pěstovány s podsevem jetelovin nebo jetelotravních směsí; - mírně erozně ohrožená, širokořádkové plodiny kukuřice, brambory, řepa, bob setý, sója, slunečnice a čirok musí být zakládány pouze s využitím půdoochranných technologií. Tyto podmínky nemusí být dodrženy na souvislé ploše s výměrou nižší než 0,4 ha zemědělské půdy, jejíž delší strana je orientována ve směru vrstevnic s maximální odchylkou od vrstevnice do 30 a pod níž se nachází pás zemědělské půdy o minimální šíři 24 m, jež přerušuje odtokové linie procházející plochou širokořádkové plodiny a na kterém je žadatelem pěstován travní porost, víceletá pícnina nebo jiná než širokořádková plodina, s tím, že žadatel může tento postup uplatnit pouze na jedné takto vymezené ploše nebo součet takových ploch nepřesáhne výměru 0,4 ha zemědělské půdy. Z důvodů ochrany vod před znečištěním se nesmí pěstovat širokořádkové plodiny kukuřice, brambory, řepa, bob setý, sója, slunečnice a čirok na zemědělských pozemcích se sklonitostí převyšující 7 stupňů, jejichž jakákoliv část se nachází ve vzdálenosti menší než 25 m od útvaru povrchových vod. Na zemědělských pozemcích s ornou půdou se sklonitostí převyšující 10 stupňů se nesmí používat žádné dusíkaté hnojivé látky, s výjimkou tuhých statkových hnojiv a tuhých organických hnojiv zapravených do půdy do 24 hodin po jejich použití. Toto se nevztahuje na ponechané skliditelné rostlinné zbytky. Na zemědělských pozemcích s trvalými travními porosty se sklonitostí převyšující 7 stupňů je při používání hnojiv s rychle uvolnitelný dusíkem omezena jednorázová dávka na 80 kg celkového N/ha a při používání minerálních hnojiv omezena jednorázová dávka na 40 kg celkového N/ha. Toto se nevztahuje na přívod dusíku ve výkalech a moči při pastvě hospodářských zvířat nebo při jejich jiném pobytu na trvalých travních porostech. Uvedené požadavky se nevztahují na svahy upravené terasováním. Vrstva erozní ohroženosti je přístupná v aplikaci LPIS v Portálu farmáře. Informace o zařazení půdních bloků podle erozní ohroženosti jsou uvedeny v tisku nitrátové směrnice, v tisku č. 11 "Erozní ohroženost PB/DPB", v informačním oknu u každého půdního bloku i přímo v mapě LPIS, po zapnutí vrstvy "Eroze". 8
15 Hnojení v blízkosti vodních ploch Na zemědělských pozemcích přímo sousedících s útvary povrchových vod se : - zachová ochranný pás nehnojené půdy o šířce nejméně 3 m od břehové čáry, - u zemědělských pozemků se sklonitostí převyšující 7 stupňů se zachová ochranný pás o šířce nejméně 25 m od břehové čáry s tím, že v něm nebudou použita tekutá hnojiva s rychle uvolnitelným dusíkem. Tato opatření se nevztahují na výkaly a moč zanechané hospodářskými zvířaty při pastvě nebo při jejich jiném pobytu na trvalých travních porostech. Informace o zemědělských pozemcích sousedících s útvary povrchových vod lze zjistit z informativních výpisů z registru půdy LPIS na Portálu Farmáře. Výskyt útvarů povrchových vod a vzdálenost pozemků jsou ve výpisech a mapě označeny pouze orientačně, rozhodující je skutečný stav na místě. Podklady pro potřebné rozhodování o tom, co je nebo není vodní tok, jsou uvedeny v zákoně č. 254/2001 Sb., o vodách (vodní zákon): 43 Vodní toky (1) Vodní toky jsou povrchové vody tekoucí vlastním spádem v korytě trvale nebo po převažující část roku, a to včetně vod v nich uměle vzdutých. Jejich součástí jsou i vody ve slepých ramenech a v úsecích přechodně tekoucích přirozenými dutinami pod zemským povrchem nebo zakrytými úseky. (2) V pochybnostech o tom, zda jde o vodní tok, rozhoduje vodoprávní úřad. Může též rozhodnout, že vodním tokem jsou i jiné povrchové vody než uvedené v odstavci 1. 44 Koryta vodních toků (1) Protéká-li vodní tok po pozemku, který je evidován v katastru nemovitostí jako vodní plocha, je korytem vodního toku tento pozemek. Protéká-li vodní tok po pozemku, který není evidován v katastru nemovitostí jako vodní plocha, je korytem vodního toku část pozemku zahrnující dno a břehy koryta až po břehovou čáru určenou hladinou vody, která zpravidla stačí protékat tímto korytem, aniž se vylévá do přilehlého území. (2) V pochybnostech o hranici koryta vodního toku rozhodne místně příslušný vodoprávní úřad. 9
Legenda k tabulce: Požadavky směrnice Rady 91/676/EHS, o ochraně vod před znečištěním dusičnany ze zemědělských zdrojů, zapracované do českých předpisů, včetně návazností na dotace: Požadavky pro řádné zajištění implementace nitrátové směrnice jsou následující: - Provést transpozici směrnice do národního právního řádu. - Zajistit monitoring povrchových a podzemních vod na území členského státu, zaměřený na obsah dusičnanů ve vodě. - Vymezit zranitelné oblasti představující území, kde znečištění podzemních a povrchových vod dusičnany již přesáhlo nebo by mohlo přesáhnout stanovenou mez koncentrace dusičnanů ve výši 50 mg/l a zajistit jejich revizi po čtyřech letech od jejich vyhlášení nebo změn. - Stanovit zásady správné zemědělské praxe zaměřené na ochranu vod před znečištěním dusičnany ze zemědělských zdrojů, které budou zaváděny na dobrovolné bázi na celém území členského státu a připravit pro tyto účely školící programy pro zemědělce. - Připravit akční programy odpovídající přírodním podmínkám a způsobům hospodaření v různých typech zranitelných oblastí, které budou obsahovat povinná opatření vedoucí ke snížení obsahu dusičnanů ve vodách. Každé čtyři roky zrevidovat akční programy a přijmout dodatečná opatření. - Zajistit průběžný monitoring účinnosti akčního programu a vyhodnocení akčního programu po čtyřech letech jeho účinnosti. - Zajistit zpracování a zasílání povinných zpráv Evropské komisi o plnění nitrátové směrnice, za každé čtyřleté období, vždy do 6 měsíců od ukončení daného období a oznámit Evropské komisi do 6 měsíců jakékoli změny ve vymezení zranitelných oblastí. Zavedení nitrátové směrnice do právního řádu České republiky byla provedena ustanovením 33 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon). Na základě zmocnění ve vodním zákoně bylo vládou v roce 2003 přijato nařízení vlády č. 103/2003 Sb., o stanovení zranitelných oblastí a o používání a skladování hnojiv a statkových hnojiv, střídání plodin a provádění protierozních opatření v těchto oblastech. Původní předpis byl v roce 2012 zrušen novým nařízením vlády č. 262/2012 Sb., o stanovení zranitelných oblastí a akčním programu (dále jen "nařízení vlády"), které s účinností od 1. 8. 2012 nově vymezuje zranitelné oblasti a vyhlašuje 3. akční program. První vymezení zranitelných oblastí na území ČR a první akční program (2004-2007) byly vyhlášeny nařízením vlády č. 103/2003 Sb. První revize vymezení zranitelných oblastí byla uplatněna novelou tohoto nařízení, a to nařízením vlády č. 219/2007 Sb., s účinností od 1. 9. 2007. Druhý akční program na období 2008-2011 byl vyhlášen novelou nařízení vlády č. 103/2003 Sb., a to nařízením vlády č. 108/2008 Sb., s účinností od 4. 4. 2008. Třetí akční program je vyhlášen a druhá revize zranitelných oblastí je uplatněna novým nařízením vlády (č. 262/2012 Sb.), s účinností od 1. 8. 2012. V příloze č. 1 nařízení vlády jsou uvedeny zranitelné oblasti, vymezené v podobě jednotlivých katastrálních území. Požadavky nitrátové směrnice, jako jednoho z vybraných předpisů EU, patří mezi tzv. povinné požadavky na hospodaření (SMR). Jejich plnění je v ČR od roku 2009 sledováno v rámci kontroly podmíněnosti ("cross compliance"). Dodržování vybraných požadavků nitrátové směrnice je vyžadováno nejen pro vyplácení přímých plateb, ale i pro vyplácení příspěvků na opatření, jejichž cílem je udržitelné využívání zemědělské a lesní půdy. V rámci Programu rozvoje venkova (2007-2013) se jedná o platby za přírodní znevýhodnění zemědělců (oblasti LFA), platby v rámci Natury 2000 a platby na agroenvironmentální opatření (AEO). V novém programovacím období 2014-2020 se předpokládá, že budou platit obdobná pravidla. Některé z požadavků akčního programu se staly přímo i podmínkou pro poskytnutí dotací na agroenvironmentální opatření z Programu rozvoje venkova, stanovených v nařízení vlády č. 79/2007 Sb. Od žadatelů o tyto dotace se požaduje dodržovat vybrané podmínky ochrany vod před znečištěním dusičnany ze zemědělských zdrojů, tzv. minimální požadavky pro použití hnojiv. Plnění těchto dotačních podmínek je přitom závazné i pro žadatele hospodařící mimo zranitelné oblasti. 10
Pramen: Směrnice Rady 91/676/EHS ze dne 12. prosince 1991, o ochraně vod před znečištěním dusičnany ze zemědělských zdrojů. Zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (vodní zákon). Nařízení vlády č. 262/2012 Sb., o stanovení zranitelných oblastí a akčním programu. Zákon č. 252/1997 Sb., o zemědělství, rozšířený o další funkční vlastnosti potřebné především pro účely administrace dotací. Zákon č. 156/1998 Sb., o hnojivech, pomocných půdních látkách, pomocných rostlinných přípravcích a substrátech a o agrochemickém zkoušení zemědělských půd, ve znění pozdějších předpisů (zákon o hnojivech). Vyhláška č. 377/2013 Sb., o skladování a způsobu používání hnojiv. Klír, J., Kozlovská, L. 2012. Správná zemědělská praxe pro ochranu vod před znečištěním. Certifikovaná metodika pro praxi. Výzkumný ústav rostlinné výroby, v.v.i., 24 s. Klír, J., Kozlovská, L. 2012. Zemědělské hospodaření ve zranitelných oblastech. Certifikovaná metodika pro praxi. Výzkumný ústav rostlinné výroby, v.v.i., 65 s. Zpracovali: Ing. Jan Klír, CSc., Ing. Lada Kozlovská 11