PODIVNÁ MÍSTA MIKE MIGNOLA Překlad: Jan Kantůrek
PODIVNÁ MÍSTA www.comicscentrum.cz Kliknutím navštívíte internetové stránky Comics Centra.
PODIVNÁ MÍSTA Hellboye vymyslel, zápletku, kresbu příběhu a obálku vytvořil Mike Mignola Příběh koloroval Dave Stewart Do češtiny přeložil Jan Kantůrek Vydání připravil Scott Allie Hellboyovo logo navrhnul Kevin Nowlan Soubor graficky upravil Mike Mignola & Cary Grazzini Vydavatel Mike Richardson
Neil Hankerson výkonný vicepresident Tom Weddle ekonomický vicepresident Randy Stradley vedoucí vydavatel Chris Warner senior redaktor, Dark Horse Books Rob Simpson senior redaktor, M Press/DH Press Michael Martens vicepresident marketingu Anita Nelsonová obchodní a licenční vicepresidentka David Scroggy vicepresident produktového rozvoje Dale LaFountain vicepresident informačních technologií Darlene Vogelová ředitelka nákupu Ken Lizzi hlavní právník Lia Ribacchiová art director Z anglického originálu Hellboy: Strange Places, vydaného nakladatelstvím Dark Horse Comics Inc. v roce 2006, českou verzi vydal: Martin Trojan 3-Jan, Jana Masaryka 29, 120 00 Praha 2 První české vydání 2009 Vytištěno v České republice ISBN: 978-80-86839-32-5 vázaná ISBN: 978-80-86839-33-2 brožovaná ČESKÉ VYDÁNÍ Jan Kantůrek překlad z angličtiny Martin Trojan redakce překladu, lettering Václav Dort šéfredaktor, barevné korekce Kamil Bernášek redakce překladu Milena Vojtková korektury Jitka Fialová distribuce Comics Centrum předtisková příprava Za připomínky k překladu děkujeme Richardu Klíčníkovi. Navštivte naše internetové stránky: http://www.comicscentrum.cz nebo naši prodejnu: Jana Masaryka 29 (vchod z Americké) Praha 2, 120 00 Telefon: 296 302 570, 296 302 571, FAX: 296 302 573 2002, 2005, 2006, 2009 Dark Horse Comics & Comics Centrum. Všechna práva vyhrazena. Žádná část této knihy nesmí být reprodukována nebo jinou formou publikována bez přímého písemného souhlasu autorů. Hellboy: Strange Places TPB Mike Mignola s Hellboy copyright 2006, 2009 Michael Mignola. All rights reserved. Dark Horse Comics and the Dark Horse logo are trademarks of Dark Horse Comics Inc., registered in various categories and countries. All rights reserved. Před několika lety jsem požádal Mika Mignolu, aby napsal úvod k mé comicsové adaptaci Verneových 20 000 mil pod mořem. Jakýma očima se asi dívá na tenhle úžasný dobrodružný příběh z devatenáctého století tvůrce Hellboye? Mignola má od přírody dar svérázného, často až klaunského pohledu na většinu věcí od různých odporností až po Zarathustru, a když uvážíme jeho vřele kladný vztah k viktoriánské literatuře, myslel jsem si, že by mohl mou nabídku považovat za hodnou svých schopností. Naneštěstí mě odmítl. Proč? Jeho zdůvodnění by vlastně mohlo být samo o sobě onou předmluvou. Svůj zvláštní pohled, o němž jsem doufal, že jej přenese na papír, vyjádřil slovně formou geniálního monologu, který pronesl jen tak spatra. Byla to jakási momentka dokonalého vypravěče portrét umělce jako nadaného blázna. Chceš, abych ti napsal předmluvu? zněl Mignolův hlas z telefonního sluchátka. Na okamžik se odmlčel, jako by zvažoval možnosti, a předestřel mi scénář, který by Charles Dickens, jenž při veřejných vystoupeních ohromoval publikum svou vypravěčskou dovedností, jistě nesmírně ocenil. Jo, dokážu si to přesně představit, uvažoval Mignola nahlas. Dávno zesnulý Jules Verne vstává ze své hrobky kdesi ve Francii, hned potom, co se dozvídá, že právě já píšu úvod k jeho 20 000 milím pod mořem. Bude to vypadat, jako když se usmívá, ale on se neusmívá, protože nemá žádné rty je jen strašlivě namíchnutý. Jasně jsem viděl ty černobílé postavy, které by Mignola použil na obrázek ilustrující jeho prorockou noční můru. Jedna z jeho hlavních tvůrčích vlastností je schopnost vytvořit poetický obraz z věcí, které by, použité někým jiným, působily vulgárně a nechutně. Umělec pokračoval: A Verne přitom ječí:,ten prevít Mignola, já si ho najdu a vyrvu mu srdce! Tedy... Verne se to pokouší vykřiknout, ale to už se mu vyhákla dolní čelist a zachytila se mu někde na klíčních kostech. Velký Jules se propajdá polovinou světa a nakonec zadýchaně stane u mých dveří. Búúm! Búúm! Búúm!,Polez dólu Mignolo! Otevři! Slyšíš? Pojď sem dólu a já ti fláknu takovou, že se z toho potrusíš! Začal jsem se strašně smát, ale když jsem si uvědomil, že tohle humorné vyprávění je Mignolův způsob, jak mě slušně odmítnout, bylo mi jasné, že nemá cenu ho přemlouvat. Naopak, začal jsem přemýšlet o tom, jestli měl převod ÚVOD PŘEDMLUVA Robert Bloch Gary gianni románu 20 000 mil pod mořem do comicsové formy vůbec nějakou cenu. Popsal jsem vám náš telefonní rozhovor, i když možná s drobnými nepřesnostmi, protože si myslím, že alespoň částečně naznačují Mignolův modus operandi. Bere svou práci vážně, ale přitom si přesně uvědomuje absurditu svého počínání. (Jako ilustrační důkaz viz. např. Úžasná Hlava na šroubu). Odvolávky na literární díla, která se často v Mignolových pracích objevují, mu dovolují přiznat, čím byl ovlivněn, aniž je pedantický nebo zbytečně okázalý. Přes všechno, jak jsou Hellboyovy příběhy zábavné, nacházím hluboko v jejich srdci určitou dávku melancholie a patosu. Mignola v jednom z našich hovorů přiznal, jak vždycky litoval toho, že nemá ten spisovatelský dar pohnout čtenáře k slzám a to byl velmi obtížný úkol i pro ty nejlepší z viktoriánských spisovatelů. Poezie, mýty a folklór patří k dalším zájmovým oblastem, které se často objevují v jeho příbězích, ale jeho úcta ke klasickým základům se velmi osvěžujícím způsobem míchá s pulpem z 30. a 40. let stejně jako s hororovými filmy a jinými comicsovými příběhy. Pulp je pro Mignolu obzvláště oblíbenou oblastí zkoumání. Prozkoumal některé z nejnemožnějších a nejpotřeštěnějších nápadů, jaké kdy koho napadly, a dokázal je proměnit na ještě podivnější melivo pro tvůrčí mlýn své fantazie. Troufnu si dokonce zajít tak daleko, že řeknu, že Mignola v laciné dobrodružné literatuře pravděpodobně nikdy nenarazil na sebepotřeštěnější motiv, který by se mu nelíbil. Snad s výjimkou paranormálního pátrače, který má schopnost vyřešit nadpřirozené případy ve spánku. Kolikrát se dá využít tenhle fígl s podvědomým budíčkem, který zazvoní, když si hrdina schrupne? poznamenal Mignola na tohle téma. Důležité ale je, že Verne, Dickens nebo dokonce i pulpoví autoři ve své době bavili čtenářskou veřejnost a mnoho z jejich prací, které přežily dodnes, je moderními kritiky označováno za klasickou literaturu. Je tedy docela dobře možné, že za sto let to bude literární vědec jedenadvacátého století, kdo bude psát úvod ke knize, již právě držíte v ruce, a Mignolův Hellboy bude znovu vydáván a znovu obdivován generací, která ještě není na světě. A my, vy a já, milí čtenáři, se budeme někde v koutku tiše usmívat. Gary Gianni Goldstadtská lékařská universita 2005
Věnováno Hansi Christianu Andersenovi, králi Mořských víl a Williamu Hope Hodgsonovi, pánovi Sargassového moře Třetí Přání
kdesi... CELÉ TO ZAČALO JAKO příběh Submarinera. Někdy v roce 1983 jsem nakreslil svůj první příběh pro Marvel Comics. Byla to krátká epizoda se Submarinerem (kterou napsal Bill Mantlo) o topícím se koni. Byla to noční můra. Neuměl jsem nakreslit ani lodě, ani koně. A vlastně celkem nic z reálného světa. Chtěl jsem prostě kreslit jen kamení a obludy. Takže abych se víceméně držel koňské historie, vymyslel jsem si něco, co by se kompletně odehrávalo pod vodou, kdy Submarinera zajmou sestry mořské víly a promění ho v děsivou mořskou babici. A pak jsem si ten příběh prostě uložil do hlavy. Nepamatuji si, že bych ho poslal svému vydavateli (tehdy to byl velký Al Milgrom). Nepamatuji si, že by mě byl odmítl (myslím, že to bych si pamatoval). Na druhé straně si vzpomínám, že se mi ten příběh líbil. O deset let později, když jsem stvořil Hellboye, přesunul jsem tu historku do toho kouta své paměti, kde jsou všechny věcičky, které mají něco společného s Hellboyem. Bude to potřebovat mnohem lepší konec a nějaký úžasný způsob, jak umožnit Hellboyovi dýchání pod vodou, ale to budu řešit, až na to dojde. Střih a jsme v 11. září 2001. Právě jsem se přestěhoval nazpět do New York City a chystal jsem se začít pracovat na něčem novém, na ne-hellboyovském příběhu zasazeném do částečně zničeného NY. To bylo načasování! Jenže koncem toho dne pamatuju si, že vzduch byl cítit něčím jako pálící se izolací jsem svůj nápad s New Yorkem odsunul stranou. Najednou mi přišlo, že nadešel čas napsat roztomilou pohádku o mořských vílách. Původně jsem měl v úmyslu navázat na Červa dobyvatele příběhem o Hellboyovi v Africe, takže jsem si začal dělat nějakou přípravu: Mohlomi byl skutečná postava, a prokletý banánovník, netopýr s košíkem a Anansi obchodující s příběhy, to vše je převzato z autentických afrických pověstí. První polovina mořskovílího příběhu je téměř beze změny onen příběh, který jsem vymyslel v roce 1983, a k němuž mě inspirovala Malá mořská víla Hanse Christiana Andersena. Celkově epizoda vyzněla jako mnohem temnější, než jsem měl původně v úmyslu. Možná to bylo jedenáctým zářím (otec duch a duše v nádobách mě napadli až později), nebo je to jednoduše jen Bestie Apokalypsy, která Hellboye dohnala. Nejsem si jistý. Možná, že je to kousek od obojího. Prostě jsem měl velké potíže s tím to nakreslit. Pro číslo 2 jsem vytvořil čtyři různé obálky a poprvé jsem kreslil a zahazoval celé strany. To ale pořád ještě nebylo nic v porovnání s potížemi, které jsem měl mít s Ostrovem, ale k tomu se dostaneme později. Třetí přání bylo poprvé vydáno v roce 2002 v dvoudílné minisérii. My, tři sestry. Přišly jsme poprosit Bog Rúšu o tři laskavosti. Kdo mě to volá? A jakou cen u jste ochotné zaplatit? to nám Řekněte vy, babičko... Zatlučte ho do hlavy mého nepřítele. Tady je hřeb.
Afrika Jsem tak známý? Možná. Jak se zdá, tak tě tady v okolních vesnicích zná každý. Vyprávějí si o tobě příběhy... Ano. Háček je v tom, že také vyprávějí, že velký šaman Mohlomi zemřel před dvěma sty lety. Tak dávno? Dohoda byla uzavřena. Teď uvidíme. Nejsem nic jiného než starý muž. Už si nepamatuji všechno, co jsem zažil, ale viděl jsem, jak mračno rudého prachu pohltilo můj kmen, a viděl jsem, jak otcové pojídají své vlastní děti. páni... a jak jsi věděl, že přicházím? konečně jsi ta dy, ale máš tři dny zpoždění. Ach. Pojď se ohřát k mému ohni. S lyšel js em, že jsi se na mě vyptával. to Kwaku Anansi, pavouk... Kdysi chytil krajtu, vílu, leoparda a sršně a vyměnil je s bohem nebes za všechny jeho příběhy... A když jsem byl m la dý, spřáda l pavouk svou pavučinu v mém uchu a vyprávěl mi ty příběhy. Jeden z nich byl i o tobě... Ty jsi Mohlomi? Znáš mé jméno? Hellboy
O tvém příchodu jsem tedy věděl už dávno a také kdy a kde tě přesně najdu. Také jsem o tobě slyšel od netopýra, který si se mnou často přilétá povídat... Kdysi dávno dal bůh nebes netopýrovi košík, který obsahoval všechnu temnotu, a požádal jej, aby ho odnesl na měsíc. Netopýr byl ale nedbalý, nechal košík ležet na zemi, zvířata ho otevřela a temnota unikla... Teď netopýr létá celou noc a pokouší se posbírat temnotu zpět do košíku. Při každém svém letu vidí mnoho věcí, které jsou jiným utajen é. Ach! Toho ducha já znám... Je to Kinjamkela. kdo se opovážil mne okrást? Byl velmi neodbytný. Byl bych tam jistě ještě teď a na hlavu by mi padalo svinstvo, ale šla kolem nějaká žena a dala mu kuře, aby mě nechal být. Tu ženu také znám, je to hodná osoba, i když její matka je skřetka a lidoužroutka. Zaplatila tvůj dluh. Hellboy Ale jestli ví i to, proč ses o tři dny opozdil, pak se se mnou o tuhle informaci nepodělil. No, je to tak trošku zahanbující... Asi jsem měl štěstí. Ne. Teď jsi ale unavený. Odpočívej. Máš před sebou ještě dlouhou cestu. Nechám ti tady svou medicínu, abys byl v bezpečí. kus cesty zpátky jsem snědl banán z prokletého banánovníku... A jeden duch pak na mě celé ty tři dny házel kamení a špín u. Ty čubčí... Co tím myslíš? Jsem unavený, ale... Jen spi.
Co to má, k čertu, znamenat? Tohle je poslední noc, kdy spíš pod africkým nebem. Už nikdy se neodvažuj sem vstoupit nohou ani kopytem. Nestrpěli bychom to. A teď tě poznamenáme jizvami, abys nezapomněl --? co je zase tohle? jéžiš! An ung un Rama Hellboy Stvoření Kdo je to? Mohlomi?
Aáách! Ty si vážně myslíš, že bych tam měl jít? Teď stojíš na křižovatce cest svého života. A všechny tvé cesty povedou na podivná místa. dáš mi Nějakou radu? Vezmi si tohle.... musíš už vstávat. Oceán tě volá. Cože? Ano, je to zvláštní. Měl bys jít a přesvědčit se sám. No dobrá. Vím, že večer byla hrozná tma a já byl unavený, ale nestál ten tvůj malý domek v úplně jiné části Afriky? Pojď. No to ať mě vezme... hellboyi
Tak tohle je něco, o čem si vůbec nejsem jistej, že bych měl - A sakra.
Dostali jste se na konec ukázky. Celý příběh si můžete přečíst kliknutím sem.
www.comicscentrum.cz Kliknutím navštívíte internetové stránky Comics Centra.