FIRE GROUP s.r.o. Malostranská 23 742 42 Šenov u Nového Jičína IČ 26880822 DIČ CZ26880822 protipožární systémy a zařízení odborná činnost, školení PO, BOZP tel.: +420 556 700 556 fax: +420 556 700 556 firegroup@firegroup.cz www.firegroup.cz SKRIPTA Vzdělávání v oblasti práce ve výšce OPVK CZ.1.07/3.2.07/04.0008 Energetika a práce ve výšce
Obsah: 1 Legislativní rámec... 5 1.1 Legislativa EU... 5 1.2 Legislativa ČR... 6 1.3 Technické normy... 7 2 Práce ve výšce a nad volnou hloubkou... 9 2.1 Obecně... 9 2.2 Zvyšování místa práce... 10 2.3 Kotvící zařízení... 10 2.4 Způsoby ochrany proti pádu... 13 2.5 Práce ze žebříku do a nad 5m... 23 2.6 Pohyblivé pracovní plošiny... 24 2.6.1 Obecně... 24 2.6.2 Kotvící body... 25 2.6.3 Bezpečnostní zásady pro provoz pracovních pohyblivých plošin... 25 2.7 Sloupy a stožáry... 27 2.8 Dočasné stavební konstrukce... 28 2.9 Specifické činnosti... 29 2.10 Přerušení prací... 31 2.11 Evakuace postižených při práci ve výšce - způsoby a technické prostředky... 32 3 druhy POZ... 35 3.1 Celotělový zachycovací postroj... 35 3.2 Spojovací prostředky... 36 3.3 Tlumiče pádu... 37 3.4 Spojky a karabiny... 38 3.5 Polohovací prostředky... 40 3.6 Zatahovací zachycovač pádu... 42 Stránka 2 z 66
3.7 Pohyblivé zachycovače pádu na pevném zajišťovacím vedení... 42 3.8 Pohyblivé zachycovače pádu na poddajném zajišťovacím vedení... 43 4 Zajištění... 44 4.1 Zajištění předmětů a materiálu... 44 4.2 Zajištění pod místem práce ve výšce a v jeho okolí... 44 4.3 Shazování předmětů a materiálu... 45 5 Kontroly, údržba, značení a skladování POZ... 46 5.1 Identifikace a kontrola... 46 5.2 Údržba... 53 5.3 Značení... 53 5.4 Dokumentace a skladování... 54 6 Školení zaměstnanců... 55 6.1 Obecně... 55 6.2 Průběh a náplň školení... 55 7 Přílohy... 58 Stránka 3 z 66
ÚVOD: Tato skripta jsou vydávána jako vzdělávací pomůcka zaměřená na problematiku práce ve výšce pro organizace působící ve stavebnictví a jejich cílem je zvýšit povědomí o této problematice napříč všemi úrovněmi řízení. Aplikace bezpečnostních opatření při provádění prací ve výškách má rostoucí tendenci a je vidět zlepšující se situaci v dané oblasti. Bohužel se stále potýkáme s mnoha problémy, nedostatky a nehodami souvisejícími s nedostatečně vyhodnocenými riziky. Jedním z hlavních negativních faktorů je laxní přístup zaměstnavatelů a jejich neochota investovat prostředky do zajištění bezpečnosti. V praxi se často setkáváme s pracovníky, kteří absolvovali školení dle nařízení vlády č. 362/2005 Sb., ale spousta z nich nezná ani základní principy bezpečné práce ve výškách, pracovní postupy, natož způsob evakuace, jejíž znalost je jedním z požadavků tohoto nařízení. Vinu však nehledejme jen na straně samotných pracovníků. Ta je v mnoha případech na straně zaměstnavatele v nedostatečném nastavení systému vzdělávání, ze kterého logicky plynou neodborně prováděná školení. Tato skripta zde proto stručně popisují a vysvětlují základní legislativní požadavky na organizaci i zaměstnance a základní principy pro zajištění zaměstnanců při práci ve výšce. Svým pojetím skripta umožňují ucelený pohled na problematiku práce ve výšce a stávají se vhodným prostředkem pro zvyšování technické úrovně všech zaměstnanců a tím i zvyšování úrovně systému řízení organizace a její konkurenceschopnost. Stránka 4 z 66
1 LEGISLATIVNÍ RÁMEC 1.1 Legislativa EU Směrnice rady 89/686/EHS, o sbližování právních předpisů členských států týkajících se osobních ochranných prostředků (OOP) Vzhledem k tomu, že výrobky určené k ochraně proti pádu z výšky patří do třídy III, kde jsou zahrnuty všechny výrobky chránící před smrtelným nebezpečím nebo nebezpečími, která mohou vážně a nevratně poškodit zdraví, musí dle evropské směrnice 89/686/EHS všechny OOP chránící před pádem z výšky podléhat certifikaci. Výrobci musí své výrobky podrobovat kontrolám a zkouškám dle příslušných harmonizovaných norem. V případě, že provedené kontroly a zkoušky prokážou splnění všech požadavků na zkoušení, vystaví notifikovaná osoba instituce, která zkoušky provádí certifikát. Na základě vydaného certifikátu vydá výrobce ES prohlášení o shodě a začne používat označení CE na daných výrobcích. U OOP třídy III je navíc za označením CE 4místný číselný kód označující konkrétní notifikovanou osobu (např. CE 0321 notifikovaná osoba SATRA). Vzhledem k tomu, že OOP proti pádům z výšky podléhají stárnutí máme na mysli hlavně textilní části musí výrobci podat uživatelům informaci o době používání. Každý výrobek je tak nutné neodstranitelně označit datem výroby. Všechna důležitá upozornění a informace o správném používání musí výrobci stanovit v návodu k použití. V příloze II směrnice 89/686/EHS odst. 1 jsou stanoveny základní požadavky na bezpečnost a ochranu zdraví, které blíže upravují požadavky na výrobu OOP jako např.: OOP musí poskytovat přiměřenou ochranu proti všem působícím rizikům zásady navrhování OOP nezávadnost OOP pohodlí a účinnost informace poskytované výrobcem. V čl. 2 odst. 2.8 vztahující se k OOP pro používání ve velmi nebezpečných situacích, mezi něž patří OOP proti pádu z výšky, je stanovena podmínka, že pokyny výrobce (návody k použití) dodávané spolu s OOP musí zahrnovat zejména údaje určené pro výlučné použití vyškolenými osobami, které jsou způsobilé jim kvalifikovaně porozumět a zajistit správné použití. Zaměstnavatel je povinen: poskytnout OOP bezplatně udržovat OOP ve funkčním a nezávadném stavu informovat zaměstnance o rizicích, proti kterým jej OOP chrání pořádat školení o používání OOP. Stránka 5 z 66
Směrnice evropského parlamentu a rady 2009/104/ES, o minimálních požadavcích na BOZ pro používání pracovního zařízení zaměstnanci při práci. Právním předpisem vztahujícím se k bezpečnosti práce ve výškách a nad volnou hloubkou je v ČR NV č. 362/2005 Sb., jež bylo přejato z evropské směrnice 2001/45/ES, která sice již neplatí, ale v roce 2009 byla nahrazena směrnicí 2009/104/ES. Jedním z důvodů proč byla směrnice 2009/104/ES přijata je, že práce ve výšce může vystavovat zaměstnance zvlášť závažným rizikům pro jejich zdraví a bezpečnost, zejména rizikům pádů z výšky a dalším pracovním úrazům, které tvoří velkou část všech úrazů, zejména smrtelných. V příloze II odst. 4 směrnice 2009/104/ES je ustanovení o používání pracovního zařízení poskytnutého pro dočasnou práci ve výšce. 1.2 Legislativa ČR Nařízení vlády č. 362/2005 Sb., o bližších požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví při práci na pracovištích s nebezpečím pádu z výšky nebo do hloubky. Toto nařízení vlády je základním legislativním dokumentem v ČR pro práci ve výšce a nad volnou hloubkou. Dává zaměstnavateli za povinnost přijímat technická a organizační opatření k zabránění pádu zaměstnanců z výšky nebo do hloubky, propadnutí nebo sklouznutí nebo jejich bezpečnému zachycení a zajistit jejich provádění v případech pracovišť nacházejících se v libovolné výšce nad vodou nebo látkami ohrožujícími v případě pádu život nebo zdraví a na všech ostatních pracovištích a přístupových komunikacích, pokud leží ve výšce nad 1,5 m, resp. volná hloubka pod nimi přesahuje 1,5 m. Dodržení dalších požadavků je řešeno v přílohách tohoto nařízení vlády: I. Zajištění proti pádu technickou konstrukcí II. III. IV. Zajištění proti pádu osobními ochrannými pracovními prostředky Používání žebříků Zajištění proti pádu předmětů a materiálu V. Zajištění pod místem práce ve výšce a v jeho okolí VI. VII. VIII. IX. Práce na střeše Dočasné stavební konstrukce Shazování předmětů a materiálu Přerušení práce ve výškách X. Krátkodobé práce ve výškách XI. Školení zaměstnanců Stránka 6 z 66
Určitě by nemělo být zapomínáno na NV č. 101/2005 Sb. o podrobnějších požadavcích na pracoviště a pracovní prostředí. Tato legislativa řeší požadavky na zajišťování otvoru, které s problematikou práce ve výšce a nad volnou hloubkou úzce souvisí. Přehled souvisejících předpisů: Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce Zákon č. 309/2006 Sb., zákon o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci Zákon č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách Nařízení vlády č. 591/2006 Sb., o bližších minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví při práci na staveništích Nařízení vlády č. 101/2005 Sb., o podrobnějších požadavcích na pracoviště a pracovní prostředí Nařízení vlády č. 201/2010 Sb., o způsobu evidence úrazů, hlášení a zasílání záznamu o úrazu Nařízení vlády č. 495/2001 Sb., kterým se stanoví rozsah a bližší podmínky poskytování osobních ochranných pracovních prostředků, mycích, čisticích a dezinfekčních prostředků Nařízení vlády č. 21/2003 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na osobní ochranné prostředky 1.3 Technické normy EN 341:2012 Prostředky ochrany osob proti pádu Slaňovací zařízení pro záchranu EN 353-1:2002 Osobní ochranné prostředky proti pádům z výšky - Část 1: Pohyblivé zachycovače pádu včetně pevného zajišťovacího vedení EN 353-2:2003 Osobní ochranné prostředky proti pádům z výšky - Část 2: Pohyblivé zachycovače pádu včetně poddajného zajišťovacího vedení EN 354:2011 Prostředky ochrany osob proti pádu Spojovací prostředky EN 355:2003 Osobní ochranné prostředky proti pádům z výšky Tlumiče pádu EN 358:2001 Osobní ochranné prostředky pro pracovní polohování a prevenci pádů z výšky Pásy pro pracovní polohování a zadržení a pracovní polohovací spojovací prostředky EN 360:2003 Osobní ochranné prostředky proti pádům z výšky Zatahovací zachycovače pádu EN 361:2003 Osobní ochranné prostředky proti pádům z výšky Zachycovací postroje Stránka 7 z 66
EN 362:2005 Osobní ochranné prostředky proti pádům z výšky Spojky EN 363:2008 Prostředky ochrany osob proti pádu Systémy ochrany osob proti pádu EN 364:1996 Osobní ochranné prostředky proti pádům z výšky Zkušební metody EN 365:2005 Osobní ochranné prostředky proti pádům z výšky Všeobecné požadavky na návody k používání, údržbě, periodické prohlídce, opravě, značení a balení EN 397:2012 Průmyslové ochranné přílby EN 795:1998 Ochrana proti pádům z výšky Kotvicí zařízení Požadavky a zkoušení EN 795 A1:2001 Ochrana proti pádům z výšky Kotvicí zařízení Požadavky a zkoušení EN 813:2009 Prostředky ochrany osob proti pádu Sedací postroje EN 1891:2000 Osobní ochranné prostředky pro prevenci pádů z výšky Nízko průtažná lana s opláštěným jádrem EN 12841:2007 Prostředky ochrany osob proti pádu Systémy lanového přístupu Nastavovací zařízení lana EN 1496:2007 Prostředky ochrany osob proti pádu Záchranná zdvihací zařízení EN 1497:2008 Prostředky ochrany osob proti pádu Záchranné postroje EN 1498:2007 Prostředky ochrany osob proti pádu Záchranné smyčky EN 1868:1998 Osobní ochranné prostředky proti pádům z výšky Seznam ekvivalentních termínů Stránka 8 z 66
2 PRÁCE VE VÝŠCE A NAD VOLNOU HLOUBKOU 2.1 Obecně Každý, kdo provádí práce ve výšce nebo nad volnou hloubkou, přijímá technická a organizační opatření k zabránění pádu zaměstnanců z výšky nebo do hloubky, propadnutí nebo sklouznutí nebo k jejich bezpečnému zachycení (dále jen "ochrana proti pádu") a zajistí jejich provádění: na pracovištích a přístupových komunikacích nacházejících se v libovolné výšce nad vodou nebo nad látkami ohrožujícími v případě pádu život nebo zdraví osob například popálením, poleptáním, akutní otravou, zadušením na všech ostatních pracovištích a přístupových komunikacích, pokud leží ve výšce nad 1,5 m nad okolní úrovní, případně pokud pod nimi volná hloubka přesahuje 1,5 m. Ochrana proti pádu se zajišťuje přednostně pomocí prostředků kolektivní ochrany, kterými jsou zejména technické konstrukce, například ochranná zábradlí a ohrazení, poklopy, záchytná lešení, ohrazení nebo sítě a dočasné stavební konstrukce, například lešení nebo pracovní plošiny. Prostředky osobní ochrany, kterými jsou osobní ochranné pracovní prostředky proti pádu, se použijí v případě, kdy povaha práce vylučuje použití prostředků kolektivní ochrany nebo není-li použití prostředků kolektivní ochrany s ohledem na povahu, předpokládaný rozsah a dobu trvání práce a počet dotčených zaměstnanců účelné nebo s ohledem na bezpečnost zaměstnance dostatečné. Ochranu proti pádu není nutné provádět: na souvislé ploše, jejíž sklon od vodorovné roviny nepřesahuje 10 stupňů, pokud pracoviště, popřípadě přístupová komunikace, jsou vymezeny vhodnou ochranou proti pádu, například zábranou umístěnou ve vzdálenosti nejméně 1,5 m od okraje, na němž hrozí nebezpečí pádu (dále jen "volný okraj"), podél volných okrajů otvorů, jejichž půdorysné rozměry alespoň v jednom směru nepřesahují 0,25 m, pokud úroveň terénu nebo podlahy pracoviště uvnitř objektu leží nejméně 0,6 m pod korunou vyzdívané zdi. Stránka 9 z 66
Dále je nutné zajistit, aby otvory v podlaze a terénní prohlubně, jejichž půdorysné rozměry ve všech směrech přesahují 0,25 m, byly bezprostředně po jejich vzniku zakryty poklopy o odpovídající únosnosti zajištěnými proti posunutí nebo aby volné okraje otvorů byly zajištěny technickým prostředkem ochrany proti pádu, například zábradlím nebo ohrazením; zajištěny proti vypadnutí osob nemusí být otvory ve stěnách, jejichž dolní okraj je výše než 1,1 m nad podlahou, a otvory ve stěnách o šířce menší než 0,3 m a výšce menší než 0,75 m aby na všech plochách, které nezaručují, že jsou při zatížení osobami včetně nářadí, pracovních pomůcek a materiálu bezpečné proti prolomení, případně, na nichž toto zatížení není vhodně rozloženo technickou konstrukcí (pracovní, popř. přístupová podlaha apod.), bylo provedeno zajištění proti propadnutí. 2.2 Zvyšování místa práce Ke zvyšování místa práce nebo k výstupu není dovoleno používat nestabilní předměty a předměty určené k jinému použití (vědra, sudy, židle, stoly apod.). Při práci ve výškách a nad volnou hloubkou vykonávané osamoceně nebo samostatně musí být zaměstnanec seznámen s pravidly pro dorozumívání mezi zaměstnanci na pracovišti nebo pro dorozumívání s vedoucím zaměstnancem. Zaměstnanec vykonávající práci osamoceně nebo samostatně, musí být poučen o povinnosti přerušit práci, pokud v ní nemůže pokračovat bezpečným způsobem, a o přerušení práce musí neprodleně informovat vedoucího zaměstnance, popřípadě zaměstnavatele. 2.3 Kotvící zařízení Místo ukotvení je alfou a omegou bezpečné práce. Bez spolehlivého kotvícího bodu je uživatel vystaven smrtelnému nebezpečí! Norma EN 795 je rozdělena na třídy A, B, C, D a E. Do třídy A spadají kotvení k zajištění na svislých, vodorovných a šikmých plochách. Stránka 10 z 66
Třída B je určena pro mobilní kotvící zařízení jako např. trojnožka, vzpěra do zárubní nebo textilní či ocelová smyčka, aj. Třída C zahrnuje poddajná vodorovná kotvící vedení, což je systém kotvících bodů spojených ocelovým lanem, ke kterému se pak uživatelé připojují prostřednictvím dalších OOP. Třída D zahrnuje pevné vodorovné kotvící vedení, kde je systém tvořen pevnou kolejnicí, v níž se pohybuje jezdec. Kotvící vedení třídy C a D jsou tzv. permanentními systémy, které se trvale instalují na místa s rizikem pádu a uživatelé tak mají k dispozici velmi jednoduché a bezpečné řešení ukotvení. Kotvící zařízení třídy E jsou výrobky držící vlastní hmotností na vodorovných površích do sklonu 5. Nejčastěji jsou složeny z ocelové konstrukce a betonových nebo gumových podstav. Na trhu je velké množství kotvících zařízení, ale bohužel nejsou využívána tak, jak by bylo zapotřebí. Pracovníci mohou být vybaveni sebelepšími OOP, ale bez možnosti ukotvení si stěží dokáží poradit. Stránka 11 z 66
Stránka 12 z 66
2.4 Způsoby ochrany proti pádu Nejčastěji používanou formou ochrany proti pádu z výšky je lešení. Dále se setkáváme s technickými konstrukcemi, plošinami, poklopy, záchytnými sítěmi nebo trvale instalovanými záchytnými systémy. V roce 2007 byla evropským společenstvím vydána Nezávazná příručka správných postupů pro provádění směrnice 2001/45/ES o práci ve výškách, která popisuje možné způsoby ochrany proti pádu při používání lešení, žebříků, plošin, apod. Vzhledem k rozsahu příručky jde o dobrý podklad pro vzdělávání v oblasti BOZP pro práce ve výškách a nad volnou hloubkou. Při práci na střechách se na relativně malém prostoru může pohybovat větší množství pracovníků. Pokud by každý z nich měl na sobě postroj a byl nucen se připojit ke kotvícímu bodu, pravděpodobně by nikdo nic neudělal, protože je to technicky nemožné. Proto je v těchto případech využít kolektivního jištění. Stránka 13 z 66
Vzhledem k povinnosti upřednostnit kolektivní jištění před osobním jištěním je použití záchytných sítí zcela opodstatněným řešením. Záchytné sítě splňují normu EN 1263-1 a při instalaci je nutné se řídit normou EN 1263-2. Stránka 14 z 66
Stránka 15 z 66
Použití zábradlí není ideálním řešením, protože nezajistí bezpečnou práci v oblasti ohrožené pádem, která je nařízením vlády č. 362/2005 Sb. stanovena na 1,5 m od hrany pádu. Pokud tedy máme zábradlí umístěno 1,5 m od hrany pádu, vzniká problém při zajištění pracovníků pokládajících izolaci nebo při instalaci světlíků, kdy se pracovníci musí dostat na okraj střechy nebo jiných technologických otvorů. Pokud je použita záchytná síť, je zajištěna bezpečnost všech pracovníků bez jakýchkoliv problémů. Po dobu pokládky trapézových plechů lze sítě přesouvat dle potřeby a zasíťovaná místa zůstanou jen pod technologickými otvory a světlíky. Problémem však zůstává zabezpečení obvodové hrany (okraje střechy), které lze vyřešit zasíťováním obvodu střechy, což je ale finančně náročnější a dokud nebude s touto investicí počítáno v plánu BOZP, tak toto řešení uvidíme pouze v západní Evropě. Další možností jak zajistit obvodovou hranu je instalace dočasného kotvícího vedení na železobetonovou nebo ocelovou konstrukci. Dočasný horizontální kotvící systém je tvořen ocelovými sloupky, mezi nimiž je napnuto dočasné kotvící vedení. K tomuto vedení se pak pracovníci mohou připnout prostřednictvím prostředků splňujících EN 353-2 (lano se zachycovačem pádu) nebo EN 360 (zatahovací zachycovač pádu) a v některých případech také EN 354, kde je ale délka spojovacího prostředku (lano, karabina, tlumič) omezena na max. 2 m. Stránka 16 z 66
Stránka 17 z 66
Použití záchytných sítí má své uplatnění také při opravách mostů, kde je bezpečným způsobem vyřešen také případný pád předmětů a materiálu. Stránka 18 z 66
Záchytné sítě lze použít nejen při výstavbě, ale také rekonstrukcích střech starších objektů. Sítě slouží nejen jako ochrana proti pádu materiálu, ale také jako ochrana osob na střechách s rizikem propadnutí lehké střešní krytiny, staré dřevěné střechy, apod. V posledních letech se na trhu objevují trvalé záchytné systémy, které mohou sloužit nejen jako ochrana proti pádu při realizační fázi stavby, ale hlavně v následujícím období při samotném užívání a údržbě. Stránka 19 z 66
Stránka 20 z 66
Stránka 21 z 66
Dle ČSN 73 1901 vztahující se k navrhování střech z února 2011 musí projektanti řešit požadavky na nutnost dodržovaní bezpečnosti při užívání střechy. Jedná se o pracovní činnosti spojené převážně s kontrolou a údržbou střechy odstraňování sněhu, revize kouřových klapek a světlíků, čištění okapů, revize hromosvodů, antén, fotovoltaických panelů, VZT zařízení a dalších prvků a zařízení umístěných na střeše. Proto je dle bodu 5.6.2 uvedené normy ČSN 73 1901 nutno vybavit střechu zábradlím nebo systémem zachycení pádu. Jak už ale bylo uvedeno, zábradlí neumožňuje potřebné zabezpečení pracovní činnosti v oblasti ohrožené pádem, která je dle NV č. 362/2005 Sb., stanovena na 1,5 m od hrany pádu. Nabízená řešení zajistí bezpečnost nejen pro podstatnou část stavebních prací, ale vyřeší se tím i bezpečnost při následném užívání a údržbě stavby. Nutností ovšem je, aby projektant patřičné způsoby zajištění navrhl. Kotvící prvky umístěné na střechách mohou být instalovány samostatně dle EN 795 tř. A, nebo dle EN 795 tř. C pro horizontální kotvící vedení, kdy jsou propojeny nerezovým ocelovým lanem případně dočasným kotvícím vedením tvořeným textilním lanem nebo popruhem. Existuje také velmi efektivní řešení pro instalaci záchytného systému na již hotovou střechu. Kotvící prvek/sloupek je umístěn na vrchní vrstvě (PVC folii, bitumenovém pásu, apod.) a není tedy nutné vyřezávat velký otvor skrz celé střešní souvrství. Stránka 22 z 66
2.5 Práce ze žebříku do a nad 5m Žebřík může být použit pro práci ve výšce pouze v případech, kdy použití jiných bezpečnějších prostředků není s ohledem na vyhodnocení rizika opodstatněné a účelné, případně kdy místní podmínky, týkající se práce ve výškách, použití takových prostředků neumožňují. Na žebříku mohou být prováděny jen krátkodobé, fyzicky nenáročné práce při použití ručního nářadí. Práce, při nichž se používá nebezpečných nástrojů nebo nářadí jako například přenosných řetězových pil, ručních pneumatických nářadí, se na žebříku nesmějí vykonávat. Při výstupu, sestupu a práci na žebříku musí být tělo obráceno obličejem k žebříku a v každém okamžiku musí mít možnost bezpečného uchopení a spolehlivou oporu. Po žebříku mohou být vynášena (snášena) jen břemena o hmotnosti do 15 kg. Po žebříku nesmí vystupovat (sestupovat) ani na něm pracovat současně více než jedna osoba. Žebřík nesmí být používán jako přechodový můstek s výjimkou případů, kdy je k takovému použití výrobcem určen. Žebříky používané pro výstup (sestup) musí svým horním koncem přesahovat výstupní (nástupní) plošinu nejméně o 1,1 m, přičemž tento přesah lze nahradit pevnými madly nebo jinou pevnou částí konstrukce, za kterou se vystupující (sestupující) zaměstnanec může spolehlivě přidržet. Sklon žebříku nesmí být menší než 2,5 : 1, za příčlemi musí být volný prostor alespoň 0,18 m a u paty žebříku ze strany přístupu musí být zachován volný prostor alespoň 0,6 m. Žebřík musí být umístěn tak, aby byla zajištěna jeho stabilita po celou dobu použití. Přenosný žebřík musí být postaven na stabilním, pevném, dostatečně velkém, nepohyblivém podkladu tak, aby příčle byly vodorovné. Závěsný žebřík musí být upevněn bezpečným způsobem a s výjimkou provazových žebříků zajištěn proti posunutí a rozkývání. Provazový žebřík může být používán pouze pro výstup a sestup. U přenosných žebříků musí být zabráněno jejich podklouznutí zajištěním bočnic na horním nebo dolním konci použitím protiskluzových přípravků nebo jiných opatření s odpovídající účinností. Skládací a výsuvné žebříky musí být užívány tak, aby jednotlivé díly byly zajištěny proti vzájemnému pohybu. Pojízdné žebříky musí být před zahájením prací a v jejich průběhu zajištěny proti pohybu. Přenosné dřevěné žebříky o délce větší než 12 m nelze používat. Na žebříku se smí pracovat jen v bezpečné vzdálenosti od jeho horního konce, za kterou se u žebříku opěrného považuje vzdálenost chodidel nejméně 0,8 m, u dvojitého žebříku nejméně 0,5 m od jeho horního konce. Při práci na žebříku musí být zaměstnanec v případech, kdy stojí chodidly ve výšce větší než 5 m, zajištěn proti pádu osobními ochrannými pracovními prostředky. Stránka 23 z 66
2.6 Pohyblivé pracovní plošiny 2.6.1 Obecně je bohužel rozšířen názor, že při práci v koši pracovní pohyblivé plošiny (dále jen PPP) není nutné být zajištěn proti pádu. To ale platí pouze v případě, že dotyčný zaměstnanec po celou dobu práce v koši PPP stojí oběma nohama na dnu koše plošiny. Tato podmínka, obzvláště při práci a obsluze na elektrickém zařízení, není ve většině případů dodržena a zaměstnanec je nucen se z koše plošiny vyklonit a při tom stoupnout na ohrazení koše plošiny anebo dokonce koš plošiny opustit. V těchto případech už zaměstnanec musí použít prostředek osobního zajištění. Přelézání z koše plošiny na stožárovou konstrukci je možné za dodržení základních bezpečnostních podmínek (kotvící body, bezpečné přiblížení s ohledem na okolní prostředí např. elektrické vedení, zohlednění možného zhupu koše plošiny ). Doporučujeme proto, aby zaměstnavatel ve své řídicí dokumentaci stanovil, aby zaměstnanci pracující v koši PPP byli vždy zajištění proti pádu celotělovým pracovním postrojem spojeným s kotvícím bodem pomocí tlumiče pádu a lana. Nejvhodnějším bezpečnostním prvkem pro zachycení pádu v koši PPP je zatahovací zachycovač pádu různých délek. Stránka 24 z 66
2.6.2 Kotvící body Většina výrobců PPP už na potřebu kotvení v koši plošiny reaguje a koš je vybaven kotvícími body. Složitější situace nastává u PPP staršího data výroby. Zde doporučujeme dohodnout se s výrobcem a kotvící body si nechat do koše plošiny odborně dodělat. 2.6.3 Bezpečnostní zásady pro provoz pracovních pohyblivých plošin Před započetím práce musí být provedena fyzická kontrola PPP s důrazem na kontrolu koncových spínačů a signalizace provádí obsluha plošiny podle návodu na obsluhu popř. provozního předpisu. Každá takováto kontrola musí být zapsána do provozního deníku PPP. Bezpečný provoz PPP lze shrnout do těchto hlavních zásad: na plošině výrazně a trvanlivě vyznačena nosnost a maximální výška zdvihu (maximální dosah) po přemístění závěsné plošiny na jiné pracoviště provedena správná montáž závěsných nosníků, vybavení předepsaných ochranných zařízení apod. a zajištěno používání plošiny za podmínek v souladu s provozní dokumentací prostory, nad kterými se pracuje, a na nichž vzhledem k povaze práce hrozí riziko pádu osob nebo předmětů, je nutné vždy bezpečně zajistit plošina nesmí být provozována, pokud se zhorší povětrnostní podmínky natolik, že ohrožují bezpečnost použití plošiny (silný vítr apod.) je zakázáno opustit plošinu při zapnutém hlavním vypínači, běžícím hlavním motoru apod. roční prohlídka musí být na plošině provedena nejdéle za třináct měsíců ode dne ukončení předchozí roční prohlídky prohlídka musí být provedena osobou kvalifikovanou a specifický typ a provedení plošiny prohlídky musí obsahovat položky specifikované výrobcem pro roční prohlídku každý den před použitím, nebo na začátku každé směny musí být u plošiny provedena vizuální prohlídka a funkční zkouška obsahující minimálně: o provozní a nouzové ovládače o bezpečnostní zařízení o osobní ochranné zařízení o netěsnosti pneumatického, hydraulického a palivového systému o kabelové a dráhové spoje o uvolněné, poškozené nebo chybějící části o pneumatiky, kola a šrouby kol Stránka 25 z 66
o instrukce, výstrahy, označení ovládačů a provozní návod k použití o nosné prvky včetně opěr o pracovní plošina včetně zábradlí, podlahy, kotvení a připevnění o další požadavky specifikované výrobcem zábradlí musí být instalováno a umístěno podle instrukcí výrobce přístupové dveře a otvory musí být řádně uzavřeny nebo v odpovídající poloze podle instrukce výrobce osoby musí při práci na plošinách udržovat pevný postoj lezení na okopové lišty, střední nebo vrchní příčky zábradlí je zakázáno použití můstků, žebříků nebo jakéhokoliv jiného zařízení na plošině k dosažení vyšší výšky nebo dosahu je zakázáno práce na plošině v ochranném pásmu venkovního elektrického vedení bez souhlasu provozovatele a dodržování příslušných podmínek je zakázána plošiny nesmí být provozovány na šikmých plochách, svazích, rampách nebo sklonech, které překračují hodnoty, pro které je plošina určena výrobcem metody přípravy pro školení a organizaci školení obsluh pojízdných pracovních plošin stanoví ČSN ISO 17 878 Pojízdné zdvihací pracovní plošiny Školení obsluhy použivatel pracovní plošiny je osoba, která vykonává pracovní činnost na plošině a nemusí mít oprávnění plošinu obsluhovat plošiny se provozují podle technické dokumentace dodané výrobcem průvodní dokumentací dodávaná výrobcem dle těchto ČSN: o ČSN EN 1808 Bezpečnostní požadavky na závěsné plošiny Konstrukční výpočty, kritéria stability, konstrukce Zkoušky o ČSN ISO 18893 Pojízdné zdvihací pracovní plošiny Bezpečnostní zásady, prohlídky, údržba a provoz o ČSN EN 1495+A2 Zdvihací plošiny Stožárové šplhací pracovní plošiny. Stránka 26 z 66
2.7 Sloupy a stožáry Obsluha a práce na elektrickém zařízení se neobejde bez pohybu montérů ve výšce. Pokud to situace na pracovišti dovoluje, upřednostňuje se výkon těchto činností z pracovní pohyblivé plošiny. Pokud to ale situace nedovoluje, provádí se zajištění pomocí osobních ochranných prostředků. Za základní vybavení pro práci na sloupech a stožárech se považuje: celotělový bezpečnostní zachycovací postroj tlumič pádu tříbodový zachycovací systém pracovní polohovací prostředek a podle situace na pracovišti také zatahovací zachycovač pádu Nedílnou součástí práce ve výšce na sloupech a stožárech je kontrola jejich stability vždy před započetím práce. Ta se provádí: při manipulaci s vodiči hrozí změna vrcholových tahů a pád sloupu v mokrém či bažinatém terénu pokud sloup vykazuje známky poškození nebo hniloby (u dřevěných sloupů) na celistvost sloupu a svorníků v místě spojení sloupu s patkou. Při výstupu na mřížový stožár je lezec po celou dobu, resp. v každém okamžiku výstupu a sestupu, zajištěn proti pádu. K tomu slouží tříbodový zachycovací systém s tlumičem pádu (viz obr.). Stránka 27 z 66
2.8 Dočasné stavební konstrukce Dočasné stavební konstrukce lze použít jen v provedení, které odpovídá průvodní dokumentaci a návodům na montáž a používání těchto konstrukcí. Návod na montáž, včetně potřebných doplňujících nákresů a dokumentů, musí být k dispozici zaměstnancům, kteří konstrukci montují, používají a demontují. Pokud pro dočasnou stavební konstrukci není dostupná potřebná dokumentace nebo tato dokumentace nepokrývá zamýšlené konstrukční uspořádání, musí být odborně způsobilou osobou proveden individuální výpočet pevnosti a stability kromě případů, kdy je konstrukce montována ve shodě s uspořádáním obsaženým v české technické normě. V závislosti na složitosti zvolené dočasné stavební konstrukce navrhne odborně způsobilá osoba konkrétní postup montáže, používání a demontáže. Dočasné stavební konstrukce lze považovat za bezpečné tehdy, pokud jsou založeny na dostatečně únosném terénu nebo na konstrukci, jejíž únosnost je staticky prokázána nosné součásti jsou zajištěny proti podklouznutí buď připevněním k základové ploše, nebo jiným způsobem s odpovídající účinností, který zajišťuje stabilitu lešení; pojízdná lešení jsou zajištěna vhodnými zařízeními proti náhodnému pohybu během práce jsou provedeny tak, aby tvořily prostorově tuhý celek, zajištěný proti lokálnímu i celkovému vybočení, posunutí nebo překlopení jsou dostatečně pevné a odolné vůči vnějším silám a nepříznivým vlivům; jsou schopné přenést předpokládané zatížení a jejich funkce je prokázána statickým výpočtem nebo jiným dokumentem rozměry, tvar a vybavení podlah odpovídají povaze prováděných prací, podlahy umožňují bezpečný pohyb a výkon práce ve vhodné pracovní poloze podlahy jsou osazeny takovým způsobem, aby se jejich součásti při běžném použití neposouvaly, v podlahách a mezi podlahovými dílci a svislou kolektivní ochranou proti pádu nejsou nebezpečné mezery pohyblivé konstrukce jsou zabezpečeny proti samovolným pohybům pracovní plochy na nich jsou přístupné po bezpečných komunikacích (žebříky, schody, rampy nebo výtahy). Pokud nejsou části dočasných stavebních konstrukcí připraveny k používání, například během montáže, demontáže nebo přestavby, musí být vstup na tyto části dočasných stavebních konstrukcí zamezen vhodnými zábranami a označen bezpečnostními značkami. Dočasné stavební konstrukce lze užívat pouze po jejich náležitém předání odborně způsobilou osobou odpovědnou za jejich montáž a převzetí do užívání osobou odpovědnou za jejich užívání. O předání a převzetí vyhotoví předávající na základě odborné prohlídky zápis potvrzující úplné dokončení a vybavení dočasné stavební konstrukce. Zápis o předání a převzetí se nevyžaduje u: Stránka 28 z 66
typizovaných lehkých pracovních lešení o výšce pracovní podlahy do 1,5 m pohyblivých pracovních plošin, pokud při přemísťování na jiné pracoviště nebyly demontovány jejich nosné části, přičemž za demontáž se nepovažuje úprava nosných částí do přepravní polohy. Dočasné stavební konstrukce musí být podrobovány pravidelným odborným prohlídkám způsobem a v intervalech stanovených v průvodní dokumentaci. Pokud nastaly mimořádné okolnosti, které mohly mít nepříznivý vliv na bezpečnost lešení (například nepříznivá povětrnostní situace), musí být odborná prohlídka provedena bezodkladně. Lešení lze montovat, demontovat nebo podstatným způsobem přestavovat jen v souladu s návodem na montáž a demontáž obsaženým v průvodní dokumentaci a pod vedením osoby, která je k tomu odborně způsobilá. Provádět uvedené činnosti mohou pouze zaměstnanci, kteří byli vyškoleni a jejich znalosti a dovednosti byly ověřeny. Školení zahrnuje osvojení si znalostí a dovedností, zejména pokud jde o: pochopení návodu na montáž, demontáž nebo přestavbu použitého lešení bezpečnost práce během montáže, demontáže nebo přestavby příslušného lešení opatření k ochraně před rizikem pádu osob nebo předmětů opatření v případě změn povětrnostní situace, které by mohly nepříznivě ovlivnit bezpečnost použitého lešení přípustná zatížení další rizika, která mohou být spojena s montáží, demontáží nebo přestavbou. Obsah a četnost školení s ohledem na nová nebo změněná rizika práce, způsob ověřování znalostí a dovedností účastníků školení a vedení dokumentace o školení stanoví zaměstnavatel. Žebříky nelze používat jako podpěrný nebo nosný prvek podlah lešení s výjimkou žebříků, které jsou k tomuto účelu výrobcem určeny. Pro výstup a sestup mezi podlahami lešení lze použít i dřevěné sbíjené žebříky o největší délce 3,5 m s příčlemi vsazenými do zdvojených postranic dostatečné pevnosti doložené výpočtem. 2.9 Specifické činnosti Za specifické činnosti při práci ve výšce je možné považovat například použití úhlové brusky nebo například svařování. Každá takováto činnost skýtá další specifická rizika, jako například nebezpečí přeřezání nebo propálení některých bezpečnostních prvků. V této souvislosti se doporučuje jako jedno z hlavních bezpečnostních opatření použití polohovacího prostředku s ocelovým jádrem. Stránka 29 z 66
Stránka 30 z 66
2.10 Přerušení prací Práce ve výškách nesmí být prováděna, jestliže nepříznivá povětrnostní situace, s ohledem na použitou ochranu proti pádu, může ohrozit bezpečnost a zdraví zaměstnanců. Přerušení prací na místech nechráněných proti povětrnostním vlivům: bouře, silný déšť a sněžení, tvoření námrazy dohlednost menší než 30 m teplota prostředí nižší než -10 C vítr o rychlosti nad 8 m/s na zavěšených pomocných konstrukcích na žebřících nad 5 m výšky práce vítr o rychlosti nad 10,7 m/s - v ostatních případech. Laická stupnice pro odvození rychlosti větru: Stránka 31 z 66
2.11 Evakuace postižených při práci ve výšce - způsoby a technické prostředky Vyprošťovací a evakuační práce v lanovém přístupu jsou těmi nejnáročnějšími a zároveň nejrizikovějšími pracemi ve výškách a nad volnou hloubkou, a to jak po stránce odborné, tak i po stránce psychické a fyzické odolnosti. Pro zdárný průběh vyprošťovacích a evakuačních akcí je nezbytné před zahájením pracovních činností ve výškách a nad volnou hloubkou vyhodnotit možná rizika a sestavit plán pro evakuaci v případě nouze, neboli únikový plán, a plán pro vyproštění a následnou evakuaci v lanovém přístupu. Jedná se o dvě rozdílné věci. Únikový plán obsahuje zejména stanovení únikových tras a jejich zabezpečení, tzn. jejich stálou průchodnost a jejich označení, místa pro shromáždění evakuovaných pracovníků a určení odpovědných osob, které budou evakuaci řídit, vydávat potřebné pokyny a zajišťovat informační servis. V situacích, kdy mimořádnou událostí je např. náhlá nevolnost, úraz, bezvědomí nebo jiná obdobná situace, je nutné provést vyproštění a následnou evakuaci postiženého pracovníka. Je povinností pracovního týmu mít připravenou evakuační sadu a další potřebné prostředky dle stanovených rizik a provést jeho neprodlené vyproštění. Pro zvládnutí těchto krizových situací je nutné proškolit všechny pracovníky, kteří práce ve výškách a nad volnou hloubkou provádějí. Ve výše uvedených mimořádných událostech je úkolem zachránce co nejrychleji bezpečně vyprostit postiženého, případně poskytnout neodkladnou první pomoc a pak bezpečně vyprostit. Při takové operaci je potřeba, aby zachránce dodržoval bezpečné pracovní postupy pro práce ve výškách a nad volnou hloubkou dle NV č. 362/2005 Sb. a od těchto postupů se odchyloval jen v naléhavých případech, např. při masivním krvácení postiženého. Plán pro vyproštění a následnou evakuaci musí obsahovat zejména: analýzu rizik vycházejících z konkrétních podmínek a vlastní pracovní činnosti, tedy možné předpokládané mimořádné události a jejich místa na pracovišti na základě předchozího bodu plán vyprošťovacích a evakuačních činností, který se člení na část výstrojní, tj. použití příslušných OOP a na část prováděcí seznam výstroje neboli OOP určené pro pracovní činnosti pro jednotlivce, evakuační sady pro jednotlivce, materiál určený výhradně pro vyprošťování a následnou evakuaci a místo jeho uložení v místě pracoviště mobilní lékárničku s aktuálním vybavením, osobní mobilní lékárničky s tlakovými obvazy a škrtidlem. Stránka 32 z 66
Existuje několik způsobů, jak vyprostit osobu visící v postroji za pomoci evakuačních zařízení vyrobených pouze k tomuto účelu nebo lze použít vybavení určené pro použití v lanových přístupech blokanty, slaňovací brzdy, statická lana, apod. Do skupiny záchranných prostředků patří všechny výrobky určené pro záchranu osob. Použití těchto prostředků je podmíněno absolvováním praktického školení na bezpečné způsoby používání. Záchranné zdvihací zařízení dle EN 1496 je např. trojnožka, bez které téměř nelze provést evakuaci osoby ze stísněných prostor, jakými mohou být šachty, kanály, studny, apod. Se záchrannými postroji splňujícími pouze normu EN 1497 se setkáte zřídka. Většina evakuací probíhá s postroji dle normy pro zachycovací postroje (EN 361). Záchranné smyčky dle EN 1498 jsou nejčastěji používané při evakuaci civilních osob např. z lanovky. Jsou technicky a ergonomicky vyrobeny tak, aby bylo možné bezpečně vytáhnout nebo spustit i osoby, které nejsou vybaveny žádnými OOP proti pádu ani horolezeckým vybavením. Stránka 33 z 66
Záchranné smyčky jsou určeny výhradně k evakuaci a doba v nich strávená musí být co nejkratší řádově minuty. Stránka 34 z 66
3 DRUHY POZ 3.1 Celotělový zachycovací postroj Základním a nejjednodušším typem celotělového postroje dle EN 361 je typ pouze s jedním zádovým zavěšovacím prvkem pro zachycení pádu, dále budeme zjednodušeně nazývat kotvící oko. Všechna kotvící oka určená k zachycení pádu jsou označena písmenem A. Můžeme se také setkat s označením A/2 a to u kotvících ok tvořených z textilního popruhu na přední straně postrojů v úrovni břicha nebo hrudníku. U postrojů dle EN 361 + EN 358 je navíc integrovaný bederní pás s polohovacími oky. Polohovací oka jsou určena k připojení polohovacího prostředku dle EN 358 a nejsou určena k zachycení pádu! Bederní pás zajišťuje uživateli dobrou ergonomii při práci např. na konstrukcích. Postroje vyrobené dle EN 361 + EN 358 + EN 813 již splňují všechny požadavky kladené na profesionální práci. Jsou vybaveny předním i zadním kotvícím okem, polohovacími oky, slaňovacím okem, bederním pásem, polstrováním stehenních a někdy i ramenních popruhů a dalšími pomocnými prvky pro zavěšení materiálu nebo nářadí. Některé výrobky jsou vybaveny automatickými sponami pro rychlejší manipulaci při nastavování postroje. kotvící oko A/2 oka pro polohovač kotvící oko A Stránka 35 z 66
3.2 Spojovací prostředky Podle normy EN 354 nesmí být délka spojovacího prostředku větší než 2 m včetně všech doplňků, tzn. karabin a tlumiče pádu. V praxi je možné se setkat se spojovacími prostředky splňujícími i jiné normy jako např. EN 795 (kotvící prostředky) nebo EN 566 (smyčky). U výrobků složených z několika integrovaných prvků, zpravidla u spojovacího prostředku s tlumičem pádu bývá pouze jeden štítek s označením normy tlumiče pádu. V případě spojek integrovaných s tlumičem a spojovacím prostředkem bývá označení buď na samotné spojce, nebo na štítku umístěném na textilní části výrobku. Na trhu jsou také spojovací prostředky splňující požadavky na testování pádu přes ostrou hranu. Tyto produkty jsou testovány pádem přes hranu podle dodatku A EN 354:2008. To znamená, že produkt s tímto symbolem byl úspěšně testován při horizontálním použití a pádu se sklonem 90 přes ocelovou hranu o poloměru 0,5 mm. Proto může být spojovací prostředek použit v kombinaci s tlumičem pádu na podobných hranách. Stránka 36 z 66
3.3 Tlumiče pádu Tlumiče pádu jsou vyráběny dle EN 355 a jejich úkolem je eliminovat rázovou sílu vzniklou při pádu. V případě zachycení pádu je lidské tělo vystaveno obrovské zátěži, která může způsobit životu nebezpečné zranění poškození vnitřních orgánů. Tlumiče pádu musí eliminovat tuto sílu na max. 6 kn (600 kg), což je podle testů ½ hodnoty (12 kn), která může být životu nebezpečná. Většina tlumičů se aktivuje při síle nižší a přináší tak uživateli přijatelnější pocit při zachycení pádu. Tlumiče jsou zpravidla vyrobeny z popruhů sešitých k sobě, které se při zatížení začnou párat. Párání zajistí nejen snížení rázové síly, ale tím, že se popruh prodlužuje, částečně také eliminuje kyvadlový pohyb. Vzhledem k délce rozvinutého popruhu po zachycení pádu je nutné si při používání tlumiče pádu ověřit volnou hloubku pod místem práce. Délka rozvinutého popruhu není vždy stejná a záleží na výrobci, jaký způsob sešití a délku popruhů použije. Většinou se ale pohybuje od 120 do 180 cm. V každém návodu k použití najdete informaci o min. volné hloubce! Stránka 37 z 66
3.4 Spojky a karabiny Pro pracovní účely lze používat výhradně spojky dle EN 362. Důležitým požadavkem této normy je nutnost provést min. dvou na sobě nezávislých úkonů pro otevření karabiny. Tato norma se vztahuje také na karabinové háky nebo trubkové/ kleštinové kotvy. Na trhu je spousta spojek lišící se použitým materiálem, tvarem, způsobem zablokování a účelem použití. Pojistka zámku může být šroubovací scroll lock, automatická auto lock, triple lock nebo ball lock, dále to mohou být pojistky, k jejímuž odblokování použijeme dlaň ruky, apod. Stránka 38 z 66
Při výběru spojek k použití v systémech zachycení pádu je nutné zvážit typ práce a způsob použití. Před zahájením prací je dobré zvážit, jak často se pracovník bude muset přepínat, s jakými dalšími prostředky bude spojky používat a samozřejmě počet spojek potřebných k zajištění pracovní činnosti. U prostředků, u kterých předpokládáme dlouhodobé spojení, používáme spojky se šroubovacím zámkem. Při používání je vhodné dbát i na to, aby ocelové spojky nebyly používány ve spojení se slaňovacím zařízením nebo jiným nastavovacím zařízením lana vyrobeným z hliníku. Ocelová spojka v tomto případě výrazně zkrátí životnost hliníkového prostředku. Další příklady používaných spojek: Stránka 39 z 66
3.5 Polohovací prostředky Norma EN 358 se vztahuje na pásy pro pracovní polohování a zadržení a pracovní polohovací spojovací prostředky. V současné době je používání samostatného pracovního polohovacího pásu méně časté a uživatelé používají mnohem bezpečnější celotělový zachycovací postroj. Nejdůležitějším faktem při používání výrobků dle EN 358 je, že nejsou určeny k zachycení pádu! Polohovací pásy a prostředky je nutno užívat tak, aby se uživatel do míst s rizikem pádu nedostal, nebo je nastavil tak, aby k pádu nedošlo! Délka polohovacího prostředku s prvkem pro nastavení délky není omezena. Při testech dle EN 358 je jednou ze zkoušek zachycení pádu dlouhého 1 m. Výrobky tyto testy vydrží, ale to je pouze pro zkušební účely. Kdyby byl místo figuríny člověk, došlo by s největší pravděpodobností k nevratnému poškození páteře a možná i smrti uživatele. Setkat se můžeme i s výrobky určenými k nastavení délky polohovacího prostředku splňující několik dalších norem. Jediný výrobek tak lze použít k nastavení polohovacího prostředku dle EN 358 stejně jako zachycovač pádu dle EN 353-2 nebo jako lanová svěra dle EN 567. Stránka 40 z 66
Stránka 41 z 66
3.6 Zatahovací zachycovač pádu Výrobky dle EN 360 fungují na podobném principu jako bezpečnostní pásy v autě. Při pomalém pohybu se textilní popruh nebo ocelové lanko vysouvají a zasouvají, a pokud dojde k pádu, zablokují se. Při používání je nutno dbát pokynů výrobce, protože uživatelé mnohdy dělají chybu ve způsobu užití. Většinu těchto zachycovačů je totiž povoleno užívat pouze ve vertikálním směru a max. sklonu 40 45 od osy. Pro použití v horizontálním směru musí být zatahovací zachycovač pádu vybaven doplňkovým tlumičem dle specifikace výrobce. U těchto typů zachycovačů je důležité více než kdy jindy dbát na kontrolu funkčnosti a bezzávadnosti, protože celá část popruhu nebo ocelového lanka je uvnitř zařízení a uživatel tak nevidí možná poškození. 3.7 Pohyblivé zachycovače pádu na pevném zajišťovacím vedení Tento typ prostředku určeného k zachycení pádu je používán na vertikálních konstrukcích jako např. výstupové žebříky na telekomunikační vysílače apod. Pevné zajišťovací vedení je tvořeno zpravidla kovovým tvarovaným profilem, ke kterému se připojuje zachycovač pádu. Stránka 42 z 66
Zařízení splňující normu EN 353-1 je prostředkem, který má nahrazovat ochranné koše, které v žádném případě neplní funkci ochrany proti pádu. 3.8 Pohyblivé zachycovače pádu na poddajném zajišťovacím vedení Uživatelé by si před používáním těchto výrobků měli ujasnit, k jaké činnosti chtějí výrobek použít a podle toho se rozhodnout, zda použít integrovaný nebo oddělitelný zachycovač pádu a zda výrobek používat při vertikálním nebo horizontálním použití. Zachycovače zpravidla fungují v režimu volného pohybu nahoru i dolů bez zásahu uživatele. Některé typy mají umožněn volný pohyb jen nahoru, a pokud potřebuje uživatel posunout zachycovač dolů, musí jej posunout rukou. Výrobky s volným posunem pouze nahoru jsou vhodnější pro horizontální použití, a typy s posuvem nahoru i dolů pro vertikální. Funkcí zachycovače je, že při zachycení pádu mechanismus zachycovače stlačí lano, nebo se u některých typů zachycovačů odstředivou silou zastaví blokovací kotouč a dojde k zaseknutí lana a zastavení pádu. Zachycovač pádu na poddajném zajišťovacím vedení (laně) má svou velkou výhodu v univerzálnosti použití a měl by být v každé sadě OOP proti pádu. Má mnohem širší rozsah použití než např. spojovací prostředek dle EN 354. Při používání je nutné dbát na to, aby při výstupu nedocházelo k průvěsu lana, což by mohlo vést k nepřijatelně dlouhému pádu ohrožujícímu život! Stránka 43 z 66
4 ZAJIŠTĚNÍ 4.1 Zajištění předmětů a materiálu Materiál, nářadí a pracovní pomůcky musí být uloženy, popřípadě skladovány ve výškách tak, že jsou po celou dobu uložení zajištěny proti pádu, sklouznutí nebo shození jak během práce, tak po jejím ukončení. Pro upevnění nářadí, uložení drobného materiálu (hřebíky, šrouby apod.) musí být použita vhodná výstroj nebo k tomu účelu upravený pracovní oděv. Konstrukce pro práce ve výškách nelze přetěžovat; hmotnost materiálu, pomůcek, nářadí, včetně osob, nesmí překročit nosnost konstrukce stanovenou v průvodní dokumentaci. 4.2 Zajištění pod místem práce ve výšce a v jeho okolí Prostory, nad kterými se pracuje, a v nichž vzhledem k povaze práce hrozí riziko pádu osob nebo předmětů (dále jen "ohrožený prostor"), je nutné vždy bezpečně zajistit. Pro bezpečné zajištění ohrožených prostorů se použije zejména: vyloučení provozu, konstrukce ochrany proti pádu osob a předmětů v úrovni místa práce ve výšce nebo pod místem práce ve výšce, ohrazení ohrožených prostorů dvoutyčovým zábradlím o výšce nejméně 1,1 m s tyčemi upevněnými na nosných sloupcích s dostatečnou stabilitou; pro práce nepřesahující rozsah jedné pracovní směny postačí vymezit ohrožený prostor jednotyčovým zábradlím, popřípadě zábranou o výšce nejméně 1,1 m, nebo dozor ohrožených prostorů k tomu určeným zaměstnancem po celou dobu ohrožení. Ohrožený prostor musí mít šířku od volného okraje pracoviště nejméně: 1,5 m při práci ve výšce od 3 m do 10 m, 2 m při práci ve výšce nad 10 m do 20 m, 2,5 m při práci ve výšce nad 20 m do 30 m, 1/10 výšky objektu při práci ve výšce nad 30 m. Šířka ohroženého prostoru se vytyčuje od paty svislice, která prochází vnější hranou volného okraje pracoviště ve výšce. Při práci na plochách se sklonem větším než 25 stupňů od vodorovné roviny se šířka ohroženého prostoru zvětšuje o 0,5 m. Obdobně se zvětšuje tato šířka o 1 m na všechny strany od půdorysného profilu vertikálně dopravovaného břemene v místech dopravy materiálu. Stránka 44 z 66
S ohledem na vyhodnocení rizika při práci na vysokých objektech, například na komínech, stožárech, věžích, je ohroženým prostorem pás o šířce (viz výše) kolem celého obvodu paty objektu. Práce nad sebou lze provádět pouze výjimečně, nelze-li zajistit provedení prací jinak. Technologický postup musí obsahovat způsob zajištění bezpečnosti zaměstnanců, na níže položeném pracovišti. Výška Ohraničení 3 10 m 1,5 m 10 20 m 2 m 20 30 m 2,5 m nad 30 m 1/10 výšky 4.3 Shazování předmětů a materiálu Shazovat předměty a materiál na níže položená místa nebo plochy lze jen za předpokladu, že: místo dopadu je zabezpečeno proti vstupu osob (ohrazením, vyloučením provozu, střežením apod.) a jeho okolí je chráněno proti případnému odrazu nebo rozstřiku shozeného předmětu nebo materiálu, materiál je shazován uzavřeným shozem až do místa uložení, je provedeno opatření, zamezující nadměrné prašnosti, hlučnosti, popřípadě vzniku jiných nežádoucích účinků. Nelze shazovat předměty a materiál v případě, kdy není možné bezpečně předpokládat místo dopadu, jakož ani předměty a materiál, které by mohly zaměstnance strhnout z výšky. Stránka 45 z 66
5 KONTROLY, ÚDRŽBA, ZNAČENÍ A SKLADOVÁNÍ POZ 5.1 Identifikace a kontrola Jak už bylo zmíněno, OOP proti pádu musí splňovat přísná kritéria nejen při výrobě, ale i v průběhu užívání je nutné dbát na to, aby byl každý OOP proti pádu z výšky udržován v bezzávadném a funkčním stavu. V těchto případech je nutné ověřit funkčnost, stav opotřebení a identifikovat případná poškození. Pokud vznikne jakákoliv pochybnost o bezpečnosti výrobku, je nutné provést revizi. Tyto revize by měly být prováděny osobami znalými nebo osobami pověřenými výrobcem. Revize se provádějí v periodách stanovených výrobcem nejčastěji 1x za 12 měsíců od data výroby nebo data prvního použití. Každý OOP proti pádu musí mít svůj evidenční list, což je dokument obsahující informace o: název výrobku označení výrobce výrobní nebo sériové číslo datum výroby příp. datum prvního použití délka, seznam příslušenství, apod. Stránka 46 z 66