1 Data o provozu stacionárních zdrojů

1 1 Data o provozu stacionárních zdrojů 1.1 Kategorizace zdrojů Zdroje, emitující do ovzduší znečišťující látky, jsou celostátně sledovány v registru emisí a stacionárních zdrojů podle 7, odst. 1 zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší (dále jen zákona), jehož správou je za celou Českou republiku pověřen Český hydrometeorologický ústav. Podle zákona se zdroje znečišťování člení na stacionární a mobilní. Zdroje stacionární jsou dále členěny podle technologického určení na spalovací zdroje, spalovny odpadů a jiné 1 zdroje. Podle tepelného příkonu spalovacích zdrojů, rozsahu znečišťování a způsobu sledování se zdroje dělí na jednotlivě evidované (vyjmenované zdroje dle Přílohy č. 2 k zákonu o ovzduší č. 201/2012 Sb.) a hromadně sledované. Mezi hromadně sledované zdroje patří především vytápění domácností, doprava, provoz nesilničních vozidel, chovy zvířat a použití organických rozpouštědel. Jednotlivé dílčí databáze, které slouží k archivaci a prezentaci údajů o stacionárních a mobilních zdrojích znečišťování ovzduší, tvoří součást Informačního systému kvality ovzduší (ISKO) provozovaného rovněž ČHMÚ jako jeden ze základních článků soustavy nástrojů pro sledování a hodnocení kvality ovzduší ČR. Výchozím podkladem pro prezentované bilance bodově evidovaných zdrojů 2 jsou údaje souhrnné provozní evidence, ohlašované prostřednictvím Integrovaného systému plnění ohlašovacích povinností (ISPOP) podle zákona č. 25/2008 Sb. Pro celostátní emisní bilance hromadně sledovaných spalovacích zdrojů pro vytápění domácností je využíván model využívající výstupy ze Sčítání lidu, domů a bytů, provedeného ČSÚ v roce 2011, jehož výstupem jsou údaje o spotřebě základních druhů paliv spalovaných v domácnostech. Konečným produktem modelu jsou údaje o emisích znečišťujících látek z vytápění domácností na úrovni základních sídelních jednotek. Emisní bilance dalších hromadně sledovaných stacionárních a mobilních zdrojů je prováděna zpravidla s využitím dostupných aktivitních údajů (především statistických dat ČSÚ) a emisních faktorů. Prezentované bilance jsou v rámci této publikace kategorizovány dle hlavních skupin zdrojů, odvozených z Přílohy č. 2 k zákonu o ovzduší č. 201/2012 Sb.: Tabulka 1: Členění bilancí podle skupin v návaznosti na přílohu č. 2 k zákonu o ovzduší č. 201/2012 Sb. Identifikátor Bilanční skupina zdrojů 10 Energetika výroba tepla a el. energie 20 Tepelné zpracování odpadu, nakládání s odpady a odpadními vodami 30 Energetika ostatní 40 Výroba a zpracování kovů a plastů 50 Zpracování nerostných surovin 60 Chemický průmysl 70 Potravinářský, dřevozpracující a ostatní průmysl 80 Chovy hospodářských zvířat 90 Použití organických rozpouštědel 100 Nakládání s benzinem 110 Ostatní zdroje Z důvodu návaznosti na historické výstupy emisních inventur bylo pro kategorizaci bilančních přehledů použito též názvosloví REZZO (1-4): 1 zdroje používající organická rozpouštědla, zdroje, v nichž dochází k nakládání s benzínem a ostatní zdroje 2 zvláště velké, velké a střední zdroje podle zákona č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší, účinného v období ohlašování údajů za rok 2011, odpovídající do značné míry zdrojům vyjmenovaným v příloze č. 2 zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší

2 Tabulka 2: Členění bilancí dle kategorie REZZO Kategorie REZZO 1 REZZO 2 REZZO 3 REZZO 4 Popis REZZO Stacionární zdroje Zvláště velké a velké zdroje (spalovací zdroje s tepelným výkonem nad 5 MW a zvlášť významné technologie) Střední zdroje (spalovací zdroje s výkonem 0,2 5 MW a významné technologie) Malé zdroje (spalovací zdroje s výkonem do 0,2 MW, lokální vytápění, méně významné technologie, stavební činnosti) Doprava a ostatní mobilní zdroje Mobilní zdroje Poslední kategorizací je odvětvové členění dle sektoru spotřeby, odvozené od statistické kategorizace CZ-NACE, doplněné o sektor Bydlení: Tabulka 3: Členění bilancí dle sektoru spotřeby, odvozené od statistické kategorizace CZ-NACE Sektor Sekce spotřeby NACE Popis sekce NACE Zdroje elektřiny D Výroba a rozvod elektřiny, plynu, tepla a klimatizovaného vzduchu a tepla A Zemědělství, lesnictví a rybářství B Těžba a dobývání Ostatní C Zpracovatelský průmysl průmysl E Zásobování vodou; činnosti související s odpadními vodami, odpady a sanacemi F Stavebnictví G Velkoobchod a maloobchod; opravy a údržba motorových vozidel Doprava H Doprava a skladování I Ubytování, stravování a pohostinství J Informační a komunikační činnosti K Peněžnictví a pojišťovnictví L Činnosti v oblasti nemovitostí M Profesní, vědecké a technické činnosti N Administrativní a podpůrné činnosti O Veřejná správa a obrana; povinné sociální zabezpečení Terciární sféra P Vzdělávání Q Zdravotní a sociální péče R Kulturní, zábavní a rekreační činnosti S Ostatní činnosti T Činnosti domácností jako zaměstnavatelů; činnosti domácností produkujících blíže neurčené výrobky a služby pro vlastní potřebu U Činnosti exteritoriálních organizací a orgánů W Terciární sféra nečleněno Bydlení Y Bydlení

3 1.2 Jednotlivě evidované stacionární zdroje (REZZO 1 + REZZO 2) Databáze REZZO 1 a REZZO 2, obsahující údaje stacionárních zdrojů vyjmenovaných v příloze č. 2 k zákonu o ovzduší č. 201/2012 Sb., spravuje ČHMÚ Praha úsek ochrany čistoty ovzduší, oddělení emisí a zdrojů. Výchozím podkladem pro sestavení bilančních přehledů, jsou údaje souhrnné provozní evidence (SPE), získané prostřednictvím webových služeb s využitím speciální SW aplikace z informačního systému ISPOP, provozovaného CENIA českou informační agenturou životního prostředí. Výsledná databáze vyjmenovaných (zpravidla emisně významných) stacionárních zdrojů je v ČHMÚ k dispozici ve formě relační databáze ve struktuře typizované sestavy SPE (kompletní sestava souhrnné provozní evidence), KLIENT (pouze vybrané položky) a SYMOS (sestava emisí a parametrů jejich vypouštění jednotlivými komíny/výduchy pro účely modelování). Vyjmenované zdroje, definované přílohou č. 2 k zákonu o ovzduší č. 201/2012 Sb., slučují původně odděleně evidované kategorie zvláště velkých a velkých stacionárních zdrojů REZZO 1 a středních zdrojů REZZO 2 do jedné, společné kategorie, která se dále člení dle skupin. Zároveň je dikcí zákona o ovzduší č. 201/2012 Sb. omezen počet takto jednotlivě evidovaných stacionárních zdrojů oproti původní evidenci, protože spodní výkonová hranice, od které se provozovatelů zdrojů týkala ohlašovací povinnost, se z původního instalovaného tepelného výkonu 3 většího než 200 kw t (zákon č. 86/2002 Sb.) omezila na zdroje s jmenovitým tepelným příkonem 4 větším než 300 kw t. 5 1.2.1 Počet zdrojů Kromě reálných přírůstků a úbytků evidovaných stacionárních zdrojů mají na vývoj počtu těchto zdrojů výrazný vliv i formální změny v evidenci. Úbytek počtu zdrojů REZZO 2 v roce 2010 byl zapříčiněn tím, že původně zvlášť evidované zdroje v rámci jednoho areálu byly v od tohoto roku vykazovány jako jeden zdroj. Nejde tedy o skutečný pokles počtu těchto zdrojů, ale o změnu ve výkaznictví. Další výrazný pokles evidovaného počtu nastal v roce 2012 v důsledku změny ohlašovací povinnosti provozovatelů spalovacích zdrojů, zakotvené v nejnovějším zákoně o ochraně ovzduší č. 201/2012 Sb. (viz předchozí odstavec). Obrázek 1: Vývoj počtu provozoven stacionárních zdrojů REZZO 1 a REZZO 2 v letech 2008 2012, Moravskoslezský kraj 3 000 2 500 2 000 1 500 1 000 2 255 2 193 1 957 1 700 1 462 REZZO 2 REZZO 1 500 0 308 307 303 248 250 2008 2009 2010 2011 2012 Zdroj dat: ČHMÚ ISPOP 3 Výkon (tepelný výkon) zdroje je množství tepla, které zdroj za jednotku času předá teplonosné látce, vsázce nebo vytápěnému prostoru. Tepelný výkon zdroje je nižší než příkon zdroje o ztráty výkonu. Poměr tepelného výkonu kotle k tepelnému příkonu kotle pak vyjadřuje účinnost kotle v % 4 Příkon zdroje je množství tepla, které je za jednotku času dodáno zdrojem spalováním paliva. 5 4, odst. (7) zákona o ochraně ovzduší: Pro účely stanovení celkového jmenovitého tepelného příkonu spalovacích stacionárních zdrojů nebo celkové projektované kapacity jiných stacionárních zdrojů se jmenovité tepelné příkony spalovacích stacionárních zdrojů nebo projektované kapacity jiných než spalovacích stacionárních zdrojů sčítají, jestliže se jedná o stacionární zdroje označené stejným kódem podle přílohy č. 2 k tomuto zákonu, které jsou umístěny ve stejné provozovně a u kterých dochází nebo by s ohledem na jejich uspořádání mohlo docházet ke znečišťování společným výduchem nebo komínem bez ohledu na počet komínových průduchů.

4 Tabulka 4: Evidovaný počet provozoven stacionárních zdrojů (REZZO 1 a REZZO 2) v jednotlivých ORP Moravskoslezského kraje, vývoj v letech 2008 2012 Kód ORP Název ORP REZZO 1 REZZO 2 2008 2009 2010 2011 2012 2008 2009 2010 2011 2012 00442 Bílovec 12 12 13 7 4 52 50 47 41 31 01316 Bruntál 12 10 10 8 9 144 128 116 87 79 02316 Český Těšín 6 6 7 5 4 70 70 64 69 64 03471 Frenštát pod Radhoštěm 5 4 4 4 4 65 73 57 48 32 03495 Frýdek-Místek 32 32 32 25 25 221 214 210 163 148 03517 Frýdlant nad Ostravicí 7 7 7 6 7 54 57 44 45 42 03755 Havířov 4 4 4 3 4 56 57 43 38 38 03971 Hlučín 6 7 6 6 5 52 53 47 43 38 05630 Jablunkov 1 1 1 20 20 18 13 16 06382 Karviná 15 18 18 16 15 63 64 64 61 55 06939 Kopřivnice 16 15 16 13 15 79 68 67 57 53 07423 Kravaře 1 1 3 2 2 32 27 22 20 15 07455 Krnov 10 9 9 8 6 100 93 84 70 41 10703 Bohumín 16 19 18 17 15 122 116 119 83 61 10741 Nový Jičín 25 23 24 17 15 127 121 113 106 82 10908 Odry 6 6 6 4 3 44 49 47 34 25 11156 Opava 41 38 36 24 26 405 386 311 285 239 11236 Orlová 4 4 3 3 2 43 40 38 35 27 11352 Ostrava 68 71 67 63 74 333 340 286 271 262 14446 Rýmařov 6 6 5 5 3 39 41 36 26 21 17089 Třinec 12 12 12 11 11 66 59 62 56 46 18299 Vítkov 3 2 2 1 1 68 67 62 49 47 Celkový součet 308 307 303 248 250 2 255 2 193 1 957 1 700 1 462 Zdroj dat: ČHMÚ ISPOP Obrázek 2: Skladba počtu jednotlivě evidovaných zdrojů, vyjmenovaných v příloze č. 2 k zákonu o ovzduší č. 201/2012 Sb., stav roku 2011, Moravskoslezský kraj Zdroj dat: ČHMÚ ISPOP

Data o provozu stacionárních zdrojů Z celkového počtu jednotlivě evidovaných zdrojů, vyjmenovaných v příloze č. 2 k zákonu o ovzduší č. 201/2012 Sb., činí téměř polovinu zdroje, vyrábějící elektřinu a teplo (kategorie Energetika výroba tepla a el. energie ). Významný počet zdrojů je dále pak evidován ještě v kategorii Výroba a zpracování kovů a plastů cca 17 %. a Použití organických rozpouštědel cca 12 %. Obrázek 3: Provozovny vyjmenovaných stacionárních zdrojů REZZO 1 a REZZO 2, podle přílohy č. 2 k zákonu o ovzduší č. 201/2012 Sb., rok 2011 5

6 1.2.2 Spotřeba paliv Aby bylo možno porovnat spotřebu paliv ve zdrojích REZZO 1 a REZZO 2 jako celek, byla spotřeba paliv v naturálních jednotkách [tuny, tis.m 3 ] přepočtena pomocí výhřevnosti na spotřebu tepla v palivu [GJ]. Výsledky porovnání spotřeby tepla v palivu v členění na jednotlivé druhy paliv uvádí následující tabulky a grafy: Tabulka 5: Vývoj spotřeby paliv ve stacionárních zdrojích REZZO 1 a 2 [GJ], Moravskoslezský kraj Kategorie Palivo 2008 2009 2010 2011 2012 koks 215 REZZO 1 REZZO 2 spalovací procesy ostatní pevná paliva 75 883 875 71 052 981 79 133 057 74 549 216 66 310 483 kapalná paliva 114 538 131 085 100 931 43 325 41 636 plynná paliva 6 905 111 6 733 404 7 355 725 6 083 450 6 389 190 OZE 18 651 732 14 935 698 17 418 316 17 072 964 15 996 029 Celkem: spalovací procesy 101 555 256 92 853 169 104 008 245 97 748 956 88 737 338 technologie koks 52 745 777 51 887 108 63 864 238 66 298 790 64 239 099 ostatní pevná paliva 84 830 45 197 79 957 70 678 68 343 kapalná paliva 2 481 144 2 148 821 2 635 480 2 728 320 2 284 766 plynná paliva 13 126 879 10 083 252 10 054 874 10 301 873 9 835 626 OZE 23 265 173 24 237 483 46 248 154 31 207 387 55 744 358 Celkem: technologie 91 703 803 88 401 861 122 882 703 110 607 048 132 172 192 Celkem z REZZO 1 193 259 059 181 255 030 226 890 948 208 356 004 220 909 530 spalovací procesy koks 97 217 88 879 88 670 62 361 47 752 ostatní pevná paliva 388 168 353 876 269 627 231 649 167 430 kapalná paliva 21 186 16 706 15 861 17 949 17 000 plynná paliva 4 711 128 5 646 275 5 405 372 5 404 731 5 119 777 OZE 418 010 387 831 418 532 569 937 697 427 Celkem: spalovací procesy 5 635 710 6 493 568 6 198 063 6 286 626 6 049 386 technologie ostatní pevná paliva 9 22 195 kapalná paliva 623 0 49 116 plynná paliva 96 553 183 357 506 114 479 108 449 281 OZE 39 995 85 963 161 453 151 864 112 853 Celkem: technologie 137 171 269 320 667 567 631 029 584 444 Celkem z REZZO 2 5 772 881 6 762 888 6 865 630 6 917 655 6 633 831 Celkový součet 199 031 940 188 017 918 233 756 577 215 273 659 227 543 360 Zdroj dat: ČHMÚ ISPOP kde ostatní pevná paliva: černé uhlí tříděné a prachové, hnědé uhlí tříděné a prachové, brikety, proplástek, jiná tuhá paliva kapalná paliva: plynná paliva: OZE: těžký topný olej, lehký topný olej, extralehký topný olej, nafta, jiná kapalná paliva zemní plyn, propan-butan, jiná plynná paliva koksárenský plyn, vysokopecní plyn, bioplyn, komunální odpad, dřevo, sláma, jiný druh biomasy

7 Obrázek 4: Vývoj spotřeby paliv ve stacionárních zdrojích REZZO 1 a 2 [TJ], Moravskoslezský kraj 250 000 Spotřeba paliv [TJ] 200 000 150 000 100 000 50 000 0 2008 2009 2010 2011 2012 technologie - OZE technologie - plynná paliva technologie - kapalná paliva technologie - ostatní pevná paliva technologie - koks spalovací procesy - OZE spalovací procesy - plynná paliva spalovací procesy - kapalná paliva spalovací procesy - ostatní pevná paliva spalovací procesy - koks Zdroj dat: ČHMÚ Celková spotřeba tepla v palivu ve sledovaných letech je v případě spalovacích procesů ovlivňována rozdílnými klimatickými podmínkami, spotřeba paliv pro technologické procesy je pak odvozena od výše produkce finálního výrobku (zde především výroba surového železa a oceli). K poklesu spotřeby paliv, určených k výrobě tepla a elektřiny, přispívají i značné úspory ve spotřebě energie u odběratelů, změna chování odběratelů adekvátní vývoji prostředí, sociálních podmínek apod., přičemž na úsporách se podílí jak podnikatelský, tak i bytový sektor. Obrázek 5: Podíl jednotlivých kategorií na celkové spotřebě ze stacionárních zdrojích REZZO 1 a 2 [%], Moravskoslezský kraj 100% 90% 0,1% 0,1% 0,3% 0,3% 0,3% 2,8% 3,5% 2,7% 2,9% 2,7% 80% 70% 60% 46,1% 47,0% 52,6% 51,4% 58,1% REZZO 2 - technologie 50% 40% 30% 20% 51,0% 49,4% 44,5% 45,4% 39,0% REZZO 2 - spalovací procesy REZZO 1 - technologie REZZO 1 - spalovací procesy 10% 0% 2008 2009 2010 2011 2012 Zdroj dat: ČHMÚ

8 Tabulka 6: Spotřeba tepla v palivu ve stacionárních zdrojích REZZO 1 a 2 [GJ], sekce NACE, rok 2011, Moravskoslezský kraj Sektor spotřeby Sekce NACE koks Zdroje elektřiny a tepla Ostatní průmysl Výroba a rozvod elektřiny, plynu, tepla a klimatizovaného vzduchu ost. pevná paliva kapalná paliva plynná paliva OZE Celkem GJ/r % 7 611 73 180 096 17 239 6 222 358 15 156 213 94 583 516 Celkem: Zdroje elektřiny a tepla 7 611 73 180 096 17 239 6 222 358 15 156 213 94 583 516 43,94% Stavebnictví 5 240 41 068 255 870 3 659 305 838 Zásobování vodou; činnosti související s odpadními vodami, odpady a sanacemi 3 404 1 657 33 729 481 755 520 545 Zpracovatelský průmysl 66 309 065 1 606 302 2 702 274 14 329 289 33 126 138 118 073 068 Těžba a dobývání 0 167 253 167 253 Celkem: Ostatní průmysl 66 312 469 1 611 543 2 745 000 14 786 141 33 611 552 119 066 704 55,31% Zemědělství, Zemědělství lesnictví (budovy) a rybářství 1 491 15 662 6 130 52 214 232 104 307 601 Celkem: Zemědělství (budovy) 1 491 15 662 6 130 52 214 232 104 307 601 0,14% Administrativní a podpůrné 13 460 19 850 33 310 činnosti Činnosti v oblasti nemovitostí 7 136 11 549 188 028 18 206 731 Kulturní, zábavní a rekreační 1 155 37 553 1 376 40 084 činnosti Ostatní činnosti 89 461 89 461 Profesní, vědecké a technické 9 35 974 35 983 činnosti Ubytování, stravování 3 913 1 547 18 493 553 24 506 a pohostinství Terciární sféra Velkoobchod a maloobchod; opravy a údržba 5 025 18 044 1 344 138 718 0 163 131 motorových vozidel Veřejná správa a obrana; povinné sociální 5 496 8 903 759 111 976 127 134 zabezpečení Vzdělávání 5 647 629 3 863 221 750 336 232 225 Zdravotní a sociální péče 2 941 5 118 241 391 249 449 Informační a komunikační 3 193 3 193 činnosti Peněžnictví a pojišťovnictví 930 930 Celkem: Terciární sféra 31 312 44 251 20 973 1 107 318 2 283 1 206 136 0,56% Doprava Doprava (budovy) a skladování 8 268 301 101 131 109 701 Celkem: Doprava (budovy) 8 268 301 101 131 109 701 0,05% Celkový součet 66 361 151 74 851 551 2 789 644 22 269 162 49 002 151 215 273 659 100%

9 Zdroj dat: ČHMÚ ISPOP Podíl jednotlivých druhů paliv na spotřebě se liší dle účelu užití. Ve spalovacích procesech dominuje spotřeba pevných paliv (především pak černého uhlí prachového), následovaná spotřebou druhotných zdrojů (koksárenský a vysokopecní plyn), obnovitelných zdrojů a zemním plynem. V spotřebě paliv na technologické účely pak převládá spotřeba koksu a druhotných zdrojů. Obrázek 6: Krytí primární spotřeby paliv dle účelu užití [%], rok 2011, Moravskoslezský kraj

10 Obrázek 7: Provozovny vyjmenovaných stacionárních zdrojů REZZO 1 a REZZO 2, členěno dle převládajícího druhu spalovaného paliva, rok 2011, Moravskoslezský kraj Podíl paliv v sektorovém členění ukazuje následující graf: Obrázek 8: Krytí primární spotřeby paliv v jednotlivých sektorech [%], rok 2011, Moravskoslezský kraj 100% 90% 16% 80% 5% 35% 70% 60% 75% 19% 92% 92% 50% 2% 2% 40% 79% 30% 20% 43% 17% 10% 2% 2% 5% 4% 3% 8% 0% Zdroje elektřiny Ostatní průmysl Zemědělství Terciární sféra Doprava a tepla (budovy) (budovy) OZE plynná paliva kapalná paliva ostatní pevná paliva koks Zatímco při výrobě elektřiny a tepla a ve zpracovatelském průmyslu se v případě OZE uplatňuje především koksárenský a vysokopecní plyn tak v zemědělství je to bioplyn, doplněný dřevem a slámou.

11 Obrázek 9: Provozovny vyjmenovaných stacionárních zdrojů REZZO 1 a REZZO 2, členěno dle sektoru spotřeby, rok 2011, Moravskoslezský kraj

12 Tabulka 7: Spotřeba tepla v palivu ve stacionárních zdrojích REZZO 1 a 2 [GJ], součet za ORP, rok 2011, Moravskoslezský kraj ORP koks ostatní pevná paliva kapalná paliva plynná paliva OZE Celkem [GJ/r] [%] Bílovec 1 863 1 006 236 767 98 792 338 428 0,16% Bohumín 436 083 278 458 13 699 1 879 777 14 170 2 622 187 1,22% Bruntál 4 174 241 331 24 129 395 818 30 477 695 930 0,32% Český Těšín 445 70 306 803 2 259 309 578 0,14% Frenštát pod Radhoštěm 415 288 814 2 625 291 854 0,14% Frýdek-Místek 2 617 1 914 327 2 109 2 190 265 5 359 721 9 469 039 4,40% Frýdlant nad Ostravicí 7 412 100 476 1 593 75 543 7 404 192 428 0,09% Havířov 980 45 462 022 56 280 519 327 0,24% Hlučín 162 547 12 812 175 360 0,08% Jablunkov 2 178 22 190 8 110 32 478 0,02% Karviná 2 671 33 066 601 11 438 1 583 535 152 660 34 816 905 16,17% Kopřivnice 220 338 936 898 143 899 236 56 521 2 113 137 0,98% Kravaře 1 159 50 600 51 759 0,02% Krnov 8 092 328 683 9 237 101 208 757 362 1 204 583 0,56% Nový Jičín 1 596 5 666 718 471 78 792 804 525 0,37% Odry 7 574 195 253 473 261 241 0,12% Opava 4 126 538 174 26 314 1 685 403 118 190 2 372 207 1,10% Orlová 1 890 86 953 11 588 480 888 3 929 585 249 0,27% Ostrava 35 445 180 30 790 092 1 235 117 7 534 315 23 448 505 98 453 209 45,73% Rýmařov 945 102 484 0 66 377 41 919 211 726 0,10% Třinec 30 220 849 6 434 111 1 447 296 2 793 409 18 686 785 59 582 449 27,68% Vítkov 23 526 81 699 64 836 170 062 0,08% Celkem [GJ] 66 361 151 74 851 551 2 789 644 22 269 162 49 002 151 215 273 659 100,00% Územně je nevyšší spotřeba paliv ve stacionárních zdrojích REZZO 1 a REZZO 2 realizována v ORP Ostrava, Třinec, Karviná a Frýdek-Místek. Tyto 4 územní celky zahrnují cca 94 % z celkové spotřeby kraje ve zdrojích této kategorie.

13 Obrázek 10: Spotřeba paliv ve zdrojích REZZO 1 a REZZO 2, členěno dle druhu paliva, součet za ORP [GJ], rok 2011 Obrázek 11: Spotřeba paliv ve zdrojích REZZO 1 a REZZO 2, členěno dle druhu způsobu užití, součet za ORP [GJ], rok 2011

14 1.2.3 Instalovaný tepelný výkon Trend vývoje celkového instalovaného výkonu ve zdrojích REZZO 1 a REZZO 2 nekopíruje vývoj spotřeby paliv, protože tento trend je jednak očištěn od vlivu klimatických podmínek, jednak je zde započítán i instalovaný výkon zdrojů v záloze, které mohou být uváděny do provozu i jen na několik hodin ročně. Z celkového instalovaného tepelného výkonu připadá na zdroje kategorie REZZO 1 cca 88 %. Podle typu topeniště pak téměř poloviční zastoupení má granulační topeniště, následované s cca 28 % topeništěm plynovým. Tabulka 8: Vývoj skladby instalovaného tepelného výkonu zdrojů REZZO 1 a REZZO 2 [MW t ], Moravskoslezský kraj Kategorie Druh topeniště 2008 2009 2010 2011 2012 REZZO 1 REZZO 2 pásový rošt 237,06 189,74 159,16 173,60 159,90 pásový rošt s pohazovačem 254,76 246,96 246,96 246,96 54,26 přesuvný, vratný a ostatní pohyblivé rošty 231,42 260,92 260,92 260,92 260,92 pevný rošt 2,08 0,58 1,50 1,16 1,16 granulační topeniště 4 428,10 4 328,70 4 251,30 4 328,70 4 328,70 tavící topeniště 483,30 483,00 483,00 483,00 483,00 fluidní topeniště 267,20 267,20 267,20 267,20 420,20 olejové topeniště 31,93 53,43 44,29 40,44 35,37 plynové topeniště 1 827,49 1 765,47 1 739,24 1 717,16 1 650,73 plynová turbína 13,50 3,36 3,36 3,36 3,36 plynová turbína odvoz. z leteckého motoru 24,89 pístový motor zážehový 0,65 1,51 1,72 3,72 pístový motor dvojpalivový 0,50 0,50 pístový motor vznětový 0,28 3,82 pístový motor plynový 4,78 5,81 6,34 5,24 3,04 kombinované topeniště plyn olej 65,10 65,10 69,20 65,10 65,10 kombinované topeniště práškové plyn 99,40 99,40 99,40 99,40 kombinované topeniště roštové plyn 200,30 199,70 199,70 123,70 137,70 jiná spal. zařízení, např. přímotopné hořáky 101,67 163,80 48,97 50,92 117,53 Celkem z REZZO 1 8 149,83 8 135,18 7 882,53 7 866,86 7 852,80 cyklónové topeniště 0,85 0,26 pásový rošt 35,39 32,23 24,85 17,44 pásový rošt s pohazovačem 2,32 2,32 2,32 přesuvný, vratný a ostatní pohyblivé rošty 28,32 19,19 18,81 16,28 pevný rošt 76,49 125,40 64,92 65,13 45,17 granulační topeniště 0,40 0,40 fluidní topeniště 4,40 5,74 5,40 5,40 olejové topeniště 16,04 16,73 14,30 18,09 16,59 plynové topeniště 879,97 897,13 875,03 836,45 724,62 plynová turbína 3,53 1,54 1,71 1,25 pístový motor zážehový 26,40 36,02 48,37 50,22 pístový motor vznětový 4,00 4,55 5,69 20,27 pístový motor plynový 0,46 3,24 4,70 5,93 kombinované topeniště plyn olej 0,70 kombinované topeniště práškové olej 0,57 jiná spal. zařízení, např. přímotopné hořáky 1,75 37,70 22,56 26,03 24,74 Celkem z REZZO 2 1 078,18 1 076,94 1 081,64 1 058,20 931,32 Celkový součet 9 228,01 9 212,12 8 964,17 8 925,06 8 784,12

15 Zdroj dat: ČHMÚ ISPOP Obrázek 12: Vývoj instalovaného tepelného výkonu zdrojů REZZO 1 a REZZO 2 [MW t ], Moravskoslezský kraj 10 000 9 000 Instalovaný tepelný výkon [MW t ] 8 000 7 000 6 000 5 000 REZZO 2 4 000 REZZO 1 3 000 2 000 1 000 0 2008 2009 2010 2011 2012 Zdroj dat: ČHMÚ Obrázek 13: Provozovny vyjmenovaných stacionárních zdrojů REZZO 1 a REZZO 2, členěno dle instalovaného tepelného výkonu, rok 2011, Moravskoslezský kraj

16 1.2.4 Emise základních znečišťujících látek Vývoj emisí základních znečišťujících látek ve sledovaném období je odrazem změn ve skladbě a spotřebě paliva ve zdrojích. Výsledky porovnání emisí ze zdrojů REZZO 1 a REZZO 2 na území Moravskoslezského kraje ukazuje Tabulka 9 a Obrázek 14. Tabulka 9: Porovnání emisí ze zdrojů REZZO 1 a REZZO 2 [t/r], Moravskoslezský kraj ROK TZL SO₂ NOₓ CO VOC 2008 4 039,7 21 499,7 19 904,0 116 607,6 2 644,8 2009 2 944,9 20 145,5 18 054,1 105 278,1 2 489,0 2010 3 190,2 20 465,9 20 120,1 119 431,6 3 087,3 2011 2 361,5 20 349,3 18 640,1 119 846,0 2 882,1 2012 2 073,3 18 898,5 17 331,6 114 594,9 2 826,3 Z údajů v tabulce vyplývá, že emise ze stacionárních zdrojů REZZO 1 a REZZO 2 za posledních 5 let poklesly u tuhých znečišťujících látek na cca 51,3 %, emise SO 2 na 87,9 %, NO x na cca 87,1 %, CO na 98,3 %, zatímco emise VOC mírně vzrostly na 106,9 %. Obrázek 14: Emise škodlivin ze zdrojů REZZO 1 a REZZO 2 [t/r], Moravskoslezský kraj 120 000 100 000 80 000 emise [t/r] 60 000 40 000 20 000 0 2008 2009 2010 2011 2012 TZL CO NOx SO₂ VOC Zdroj dat: ČHMÚ Na celkových emisích tuhých znečišťujících látek (TZL) se emise z technologických procesů podílejí cca 80 %. Nejvyšší pokles emisí TZL zaznamenaly v uplynulém pětiletí provozy ArcelorMittal Ostrava a.s. (závod 12-Vysoké pece: pokles o 533,88 t, závod 10-Koksovna: pokles o 166,56 t, závod 13-Ocelárna: pokles o 124,36 t a ostatní provozy). Odprášení bylo výsledkem instalace tkaninových filtrů v provozech Aglomerace (spékání železné rudy). Prašnost byla znatelně snížena i při výrobě surového železa v Třineckých železárnách (- 149,8 t). Výrazné snížení emisí TZL vykázaly taktéž provozovny SILNICE MORAVA s.r.o. kamenolom Tisová a EUROVIA LOM Jakubčovice s.r.o. V těchto případech se ale jedná spíše o metodickou změnu, zapříčiněnou výrazným snížením emisních faktorů pro kamenolomy a zpracování kamene, které nově zavedla Vyhláška č. 205/2009 Sb. (o zjišťování emisí ze stacionárních zdrojů a o provedení některých dalších ustanovení zákona o ochraně ovzduší) oproti původně platné vyhlášce č. 356/2002 Sb. (Příloha č. 4). Podíl technologických procesů na celkových emisích SO 2 činí cca 27 %. Emise SO 2 z technologií se v hodnoceném období zvýšily na cca 118 % a dá se říci, že kopírují vývoj produkce surového železa a oceli (nejvyšší navýšení bylo evidováno ve zdroji TŘINECKÉ ŽELEZÁRNY, a.s. Výroba surového železa: o 892,7 t/r). Proto i přes významný pokles ve zdrojích vyrábějících teplo a elektřinu (ArcelorMittal Energy Ostrava s.r.o. Teplárna společnosti, ČEZ, a. s. Teplárna Vítkovice, Dalkia Česká republika, a.s. Elektrárna Třebovice, Dalkia Česká republika, a.s. Teplárna Karviná, ČEZ, a. s. Elektrárna Dětmarovice, Dalkia Industry CZ, a.s. Teplárna Dolu ČSM, jejichž součtový pokles produkce SO 2 za posledních 5 let činil cca 2 890 t) nedochází k výraznějšímu celkovému poklesu emisí této znečišťující látky.

17 V budoucnu se dá očekávat další snižování emisí SO 2 koncem roku 2013 dokončila ArcelorMittal Ostrava projekt optimalizace procesu odsíření koksárenského plynu. Na koksovně uvedla do provozu sirovodíkovou pračku a strojní chlazení. Předpokládá se snížení roční emise SO 2 o více než 200 tun. Závislost výše emisí vybraných znečišťujících látek na výrobě surového železa a oceli dvou dominantních regionálních výrobců dokládá následující graf: Obrázek 15: Vliv produkce železa a oceli v ArcelorMittal a Třineckých železárnách [kt/r] na celkové emise z technologických procesů [t/r] 7 000 9 000 emise [t/r] 6 000 5 000 4 000 3 000 2 000 1 000 8 000 7 000 6 000 5 000 4 000 3 000 2 000 1 000 výroba železa a oceli [kt] TZL VOC SO₂ NOx výroba železa a oceli 0 2008 2009 2010 2011 2012 0 Zdroj dat: ČHMÚ, AMO, TŽ Emise NO x z technologických procesů se podílejí na celkových emisích cca 30ti %. Na jejich snížení v hodnoceném období se podílely jak největší zdroje vyrábějící teplo a elektřinu (obdobně jako v případě SO 2 ), tak technologické zdroje (zde především ukončení provozu v Koksovně Jan Šverma a snížení emisí NO x v ocelárně ArcelorMittal). V průběhu roku 2013 huť ArcelorMittal Ostrava zahájila ekologický projekt denitrifikace hutní energetiky. Díky této ekologické investici energetika sníží v budoucnu roční emise oxidů dusíku nejméně o dalších 600 tun. Zařízení má být plně zprovozněno počátkem roku 2015. V produkce emisí oxidu uhelnatého (CO) mají technologické procesy cca 98mi % podíl. K největším poklesům emisí CO došlo u technologických provozů v ArcelorMittal Ostrava a.s.-závod 13-Ocelárna (-6 413 t), závod 12-Vysoké pece (-5 534 t), TŘINECKÉ ŽELEZÁRNY, a.s. Ocelárenská výroba (-3 547 t) a EVRAZ VÍTKOVICE STEEL, a.s. (-1 269 t). Vzhledem k celkové výši produkce emisí CO je však vliv poklesu v těchto zdrojích poměrně nízký (cca 1,7 %). Podíl technologií na emisích VOC činí 70 %. K celkovému nárůstu přispěly především zdroje Hyundai Motor Manufacturing Czech s.r.o., Nošovice (+299,11 t) a Teva Czech Industries s.r.o., Opava (výroba farmaceutických přípravků +113,77 t). Obrázek 16: Podíl spalovacích procesů a technologií na celkových emisích sledovaných znečišťujících látek [t/r] emise [t/r] 140 000 120 000 100 000 80 000 60 000 40 000 20 000 0 technologie spalovací procesy TZL SO₂ NOₓ CO VOC TZL SO₂ NOₓ CO VOC TZL SO₂ NOₓ CO VOC TZL SO₂ NOₓ CO VOC TZL SO₂ NOₓ CO VOC 2008 2009 2010 2011 2012

18 Podrobnější strukturu produkce emisí sledovaných znečišťujících látek a CO 2 uvádějí následující tabulky a grafy: Tabulka 10: Emisní bilance vyjmenovaných stacionárních zdrojů v členění dle hlavních skupin zdrojů, odvozených z Přílohy č. 2 k zákonu o ovzduší č. 201/2012 Sb. [t/r], rok 2011, Moravskoslezský kraj ID Bilanční skupina zdrojů TZL SO 2 NO x CO VOC CO 2 10 Energetika výroba tepla a el.energie 485,33 14 577,60 13 337,68 1 831,79 921,24 9 885 937 20 Tepelné zpracování odpadu, nakládání s odpady a odpadními vodami 0,28 0,49 6,05 1,60 2,45 13 994 30 Energetika ostatní 268,50 349,39 960,03 1 385,45 189,28 1 305 529 40 Výroba a zpracování kovů a plastů 1 343,77 4 843,28 3 315,82 114 497,25 60,39 9 778 685 50 Zpracování nerostných surovin 179,26 216,58 173,83 1 847,19 12,41 96 087 60 Chemický průmysl 0,01 19,43 209,66 0 70 Potravinářský, dřevozpracující a ostatní průmysl 32,08 357,19 746,66 121,44 73,51 1 943 80 Chovy hospodářských zvířat 0,00 90 Použití organických rozpouštědel 10,65 0,02 50,55 141,57 1 240,12 11 015 100 Nakládání s benzinem 0,00 0,00 0,00 0,00 17,14 0 110 Ostatní zdroje 41,60 4,73 30,05 19,71 155,92 11 237 Celkový součet 2 361,47 20 349,27 18 640,10 119 846,01 2 882,11 21 104 427 Tabulka 11: Emisní bilance vyjmenovaných stacionárních zdrojů v součtu za ORP. [t/r], rok 2011, Moravskoslezský kraj TZL SO₂ NOₓ CO VOC CO₂ Bílovec 1,55 14,55 22,45 16,48 11,65 13 468 Bohumín 45,00 334,15 288,83 2 055,33 94,72 177 509 Bruntál 16,21 172,07 75,10 37,75 15,67 48 204 Český Těšín 1,14 0,35 15,63 5,91 33,28 17 165 Frenštát pod Radhoštěm 3,66 0,21 7,60 5,77 21,45 16 154 Frýdek-Místek 87,48 995,70 1 405,11 413,75 475,27 294 634 Frýdlant nad Ostravicí 8,27 38,92 27,33 24,39 52,50 14 424 Havířov 0,62 0,30 39,39 20,81 6,16 25 878 Hlučín 1,19 0,12 8,88 4,46 12,82 9 068 Jablunkov 2,68 0,91 2,54 9,06 0,84 1 468 Karviná 138,97 3 439,22 4 471,40 406,91 247,64 3 229 995 Kopřivnice 32,61 274,34 199,37 1 594,89 68,79 160 348 Kravaře 0,19 1,01 1,92 4,85 5,48 2 945 Krnov 21,94 255,31 158,88 78,80 66,38 36 771 Nový Jičín 4,95 6,75 38,27 64,59 31,57 40 675 Odry 81,15 6,52 15,25 1,93 0,47 14 904 Opava 41,51 208,13 180,98 438,68 545,71 146 641 Orlová 1,52 19,71 48,02 20,67 21,86 36 078 Ostrava 1 070,66 10 502,66 9 380,58 54 422,22 671,90 10 222 142 Rýmařov 33,13 79,97 78,25 113,98 370,64 13 959 Třinec 749,33 3 984,68 2 163,78 60 088,31 123,47 6 575 137 Vítkov 17,70 13,72 10,53 16,49 3,85 6 860 Celkový součet 2 361,47 20 349,27 18 640,10 119 846,01 2 882,11 21 104 427 Zdroj dat: ČHMÚ ISPOP

19 Obrázek 17: Podíl sektorů na emisích sledovaných škodlivin a CO 2 [%] ze stacionárních zdrojů REZZO 1 a REZZO 2, rok 2011, Moravskoslezský kraj 100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0% 0,17% 32% 32% 55% 68% 81% 99% 68% 67% 45% 29% 18% 1% TZL SO₂ NOₓ CO VOC CO₂ Doprava (budovy) Terciární sféra Zemědělství (budovy) Ostatní průmysl Zdroje elektřiny a tepla Zdroj dat: ČHMÚ Obrázek 18: Emise sledovaných škodlivin z vyjmenovaných stacionárních zdrojů REZZO 1 a REZZO 2 [t resp. kt/r], součet za ORP, rok 2011, Moravskoslezský kraj

20 Obrázek 19: Emise základních škodlivin z jednotlivě evidovaných zdrojů, vyjmenovaných v příloze č. 2 k zákonu o ovzduší č. 201/2012 Sb. [t/r], rok 2011, Moravskoslezský kraj 140 000 Ostatní zdroje emise [t/r] 120 000 100 000 80 000 60 000 40 000 Nakládání s benzinem Použití organických rozpouštědel Chovy hospodářských zvířat Potravinářský, dřevozpracující a ostatní průmysl Chemický průmysl Zpracování nerostných surovin Výroba a zpracování kovů a plastů Energetika ostatní 20 000 0 TZL SO₂ NOₓ CO VOC Tepelné zpracování odpadu, nakládání s odpady a odpadními vodami Energetika výroba tepla a el. energie Obrázek 20: Podíl skupin jednotlivě evidovaných zdrojů, vyjmenovaných v příloze č. 2 k zákonu o ovzduší č. 201/2012 Sb. na základních škodlivinách [%], rok 2011, Moravskoslezský kraj 100% 90% 80% 70% 1,76% 1,36% 7,59% 1,76% 0,27% 1,06% 4,01% 0,93% 23,80% 17,79% 1,72% 5,15% 1,54% 5,41% 43,03% Ostatní zdroje Nakládání s benzinem Použití organických rozpouštědel Chovy hospodářských zvířat 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0% 56,90% 95,54% 2,55% 7,27% 2,10% 71,64% 71,55% 6,57% 11,37% 31,96% 20,55% 1,16% 1,53% TZL SO₂ NOₓ CO VOC Potravinářský, dřevozpracující a ostatní průmysl Chemický průmysl Zpracování nerostných surovin Výroba a zpracování kovů a plastů Energetika ostatní Tepelné zpracování odpadu, nakládání s odpady a odpadními vodami Energetika výroba tepla a el. energie

21 Tabulka 12: Provozovny vyjmenovaných stacionárních zdrojů s nejvyššími emisemi [t/r], rok 2011, Moravskoslezský kraj Látka TZL SO 2 NO x CO Pořadí Kategorie zdrojů ID provozovny Provozovatel / název provozovny Emise [t/r] Podíl na emisích z REZZO 1+2 1 REZZO 1 714220271 ArcelorMittal Ostrava a.s.-závod 12-Vysoké pece 496,76 21,0% 2 REZZO 1 770890561 TŘINECKÉ ŽELEZÁRNY,a.s. Výroba surového železa 361,51 15,3% 3 REZZO 1 770890571 TŘINECKÉ ŽELEZÁRNY, a.s. Ocelárenská výroba 224,82 9,5% 4 REZZO 1 714828031 ArcelorMittal Energy Ostrava s.r.o. Teplárna 94,17 4,0% 5 REZZO 1 715430221 Dalkia Česká republika, a.s. Elektrárna Třebovice 92,91 3,9% 6 REZZO 1 625960021 ČEZ, a. s. Elektrárna Dětmarovice 90,61 3,8% 7 REZZO 1 714220261 ArcelorMittal Ostrava a.s.-závod 10-Koksovna 84,43 3,6% 8 REZZO 2 811600202 EUROVIA LOM Jakubčovice s.r.o. Jakubčovice n.o. 80,11 3,4% 9 REZZO 1 713760061 OKK Koksovny, a.s. Koksovna Svoboda 79,14 3,4% 10 REZZO 1 714220281 ArcelorMittal Ostrava a.s. závod 13-Ocelárna 78,58 3,3% Celkem TOP10 TZL 1 683,04 71,3% 1 REZZO 1 714828031 ArcelorMittal Energy Ostrava s.r.o. Teplárna 3 513,60 17,3% 2 REZZO 1 715430221 Dalkia Česká republika, a.s. Elektrárna Třebovice 3 295,08 16,2% 3 REZZO 1 770890561 TŘINECKÉ ŽELEZÁRNY,a.s. Výroba surového železa 2 446,94 12,0% 4 REZZO 1 714220271 ArcelorMittal Ostrava a.s.-závod 12-Vysoké pece 1 992,16 9,8% 5 REZZO 1 625960021 ČEZ, a. s. Elektrárna Dětmarovice 1 683,12 8,3% 6 REZZO 1 770890461 ENERGETIKA TŘINEC a.s. provozy teplárny 1 329,56 6,5% 7 REZZO 1 664100101 Dalkia Česká republika, a.s. Teplárna Karviná 889,65 4,4% 8 REZZO 1 714070141 ČEZ, a. s. Teplárny Hodonín, Poříčí, Tisová a Vítkovice lokalita Vítkovice 813,75 4,0% 9 REZZO 1 664100371 Dalkia Česká republika, a.s. Teplárna ČSA 691,25 3,4% 10 REZZO 1 718210271 Biocel Paskov a.s. 358,35 1,8% Celkem TOP10 SO 2 17 013,45 83,6% 1 REZZO 1 625960021 ČEZ, a. s. Elektrárna Dětmarovice 3 332,99 17,9% 2 REZZO 1 715430221 Dalkia Česká republika, a.s. Elektrárna Třebovice 2 872,95 15,4% 3 REZZO 1 714828031 ArcelorMittal Energy Ostrava s.r.o. Teplárna 2 736,39 14,7% 4 REZZO 1 770890561 TŘINECKÉ ŽELEZÁRNY,a.s. Výroba surového železa 1 192,47 6,4% 5 REZZO 1 714220271 ArcelorMittal Ostrava a.s.-závod 12-Vysoké pece 971,62 5,2% 6 REZZO 1 718210271 Biocel Paskov a.s. 761,77 4,1% 7 REZZO 1 770890461 ENERGETIKA TŘINEC a.s. provozy teplárny 713,91 3,8% 8 REZZO 1 714070141 ČEZ, a. s. Teplárny Hodonín, Poříčí, Tisová a Vítkovice lokalita Vítkovice 669,55 3,6% 9 REZZO 1 664100101 Dalkia Česká republika, a.s. Teplárna Karviná 562,11 3,0% 10 REZZO 1 714220281 ArcelorMittal Ostrava a.s. závod 13-Ocelárna 456,40 2,4% Celkem TOP10 NO x 14 270,16 76,6% 1 REZZO 1 770890561 TŘINECKÉ ŽELEZÁRNY,a.s. Výroba surového železa 51 965,87 43,4% 2 REZZO 1 714220271 ArcelorMittal Ostrava a.s.-závod 12-Vysoké pece 33 777,44 28,2% 3 REZZO 1 714220281 ArcelorMittal Ostrava a.s. závod 13-Ocelárna 14 916,40 12,4% 4 REZZO 1 770890571 TŘINECKÉ ŽELEZÁRNY, a.s. Ocelárenská výroba 7 662,60 6,4% 5 REZZO 1 714070101 EVRAZ VÍTKOVICE STEEL, a.s. 3 841,34 3,2% 6 REZZO 1 707030211 ŽDB GROUP a. s., Bohumín závod Viadrus 1 919,95 1,6% 7 REZZO 1 764110171 KOTOUČ ŠTRAMBERK, spol. s r.o. výroba vápna 1 418,12 1,2% 8 REZZO 1 714220261 ArcelorMittal Ostrava a.s.-závod 10-Koksovna 720,23 0,6%

22 Látka VOC Pořadí Kategorie zdrojů ID provozovny 9 REZZO 1 711870051 Provozovatel / název provozovny Moravskoslezské cukrovary, a.s. odštěpný závod Opava Emise [t/r] Podíl na emisích z REZZO 1+2 349,21 0,3% 10 REZZO 1 714070121 VÍTKOVICE HEAVY MACHINERY a.s., Závod 3 269,60 0,2% Celkem TOP10 CO 116 840,78 97,5% 1 REZZO 1 711840041 Teva Czech Industries s.r.o. 434,15 15,1% 2 REZZO 1 704911051 HYUNDAI MOTOR MANUFACTURING CZECH, s.r.o. 329,20 11,4% 3 REZZO 2 812000612 STYROTRADE a.s. Rýmařov 209,25 7,3% 4 REZZO 1 715430221 Dalkia Česká republika, a.s. Elektrárna Třebovice 201,68 7,0% 5 REZZO 1 625960021 ČEZ, a. s. Elektrárna Dětmarovice 160,20 5,6% 6 REZZO 1 614990021 AL INVEST Břidličná, a.s. 149,49 5,2% 7 REZZO 1 714828031 ArcelorMittal Energy Ostrava s.r.o. Teplárna 125,96 4,4% 8 REZZO 1 714220261 ArcelorMittal Ostrava a.s.-závod 10-Koksovna 78,86 2,7% 9 REZZO 1 770890551 TŘINECKÉ ŽELEZÁRNY, a.s. Koksochemická výroba 63,66 2,2% 10 REZZO 1 770890461 ENERGETIKA TŘINEC a.s. provozy teplárny 49,07 1,7% Celkem TOP10 VOC 1 801,52 62,5% Zdroj dat: ČHMÚ ISPOP Obrázek 21: Provozovny vyjmenovaných stacionárních zdrojů s nejvyššími emisemi tuhých znečišťujících látek, rok 2011, Moravskoslezský kraj

23 Obrázek 22: Provozovny vyjmenovaných stacionárních zdrojů s nejvyššími emisemi SO 2, rok 2011, Moravskoslezský kraj Obrázek 23: Provozovny vyjmenovaných stacionárních zdrojů s nejvyššími emisemi NO x, rok 2011, Moravskoslezský kraj

24 Obrázek 24: Provozovny vyjmenovaných stacionárních zdrojů s nejvyššími emisemi CO, rok 2011, Moravskoslezský kraj Obrázek 25: Provozovny vyjmenovaných stacionárních zdrojů s nejvyššími emisemi VOC, rok 2011, Moravskoslezský kraj

25 1.3 Malé, hromadně sledované stacionární zdroje (REZZO 3) Do malých, hromadně sledovaných zdrojů znečišťování ovzduší zahrnujeme jednak zdroje provozované organizacemi (podnikatelský sektor), jednak lokální (domácí) topeniště provozované obyvatelstvem za účelem otopu obytných objektů a ohřevu teplé vody. Aktualizaci údajů o malých zdrojích znečišťování REZZO 3 provádějí orgány obce. Celkové procento sledovaných zdrojů je však velmi malé, obzvláště pak v plynofikovaných lokalitách. Pro spotřebu zemního plynu v neevidovaných, malých podnikatelských stacionárních zdrojích jsme využili měřené dodávky zemního plynu od RWE GasNet, s.r.o., v členění na kategorii odběratele (maloodběr, střední odběr a velkoodběr). Do bilance emisí z malých zdrojů REZZO 3 byly zahrnuty emise ze spotřeby zemního plynu, jejichž spotřeba není uvedena v souhrnné provozní evidenci jednotlivě sledovaných stacionárních zdrojů (vyjmenované zdroje REZZO 1+REZZO 2). Spotřebu paliv v domácích (lokálních) topeništích jsme provedli částečně modelově (pevná a kapalná paliva), částečně jsme ji převzali ve skutečné, měřené výši (zemní plyn v kategorii DOM). Jako podklad pro modelový výpočet spotřeby pevných a kapalných paliv v lokálních topeništích posloužily údaje ze sčítání lidu, bytů a domů (SLDB) z roku 2011 (blíže viz kapitola 03). Ve spotřebě paliva a emisích byly zohledněny kvalitativní znaky spalovaných pevných paliv na řešeném území (podklady TEKO Praha viz kapitola 02). K modelově vypočtené spotřebě pevných a kapalných paliv pak byla ve výsledné bilanci přiřazena skutečná (měřená) spotřeba zemního plynu z údajů RWE GasNet, s.r.o. Výsledky jsou agregovány za území jednotlivých obcí Moravskoslezského kraje (300 obcí). Pro stanovení spotřeby byly využity následující údaje: Počet obydlených bytů v rodinných domech, bytových domech a ostatních budovách. Počet bytů obydlených přechodně, počet bytů sloužících k rekreačním účelům a počet bytů v rekonstrukci. Průměrná výměra obydlených bytů v členění na byty v rodinných domcích a byty v bytových domech a ostatních budovách Počet bytů v členění dle způsobu vytápění (ústřední, etážové, kamna) Počet bytů v členění dle energie použité k vytápění (uhlí, dřevo, propan-butan, LTO, elektřina, plyn) Počet bytů v členění dle roku výstavby (do roku 1919, 1920 až 1945, 1946 až 1970, 1971 až 1980, 1981 až 1990, 1991 až 2001 a 2002 až 2011) Skladba spotřeby pevných paliv v lokalitě (% zastoupení jednotlivých druhů pevných paliv) Průměrné kvalitativní znaky pevných paliv (výhřevnost, popelnatost, sirnatost, podíl jednotlivých druhů pevných paliv na celkové dodávce) Uvažovaná potřeba tepla na vytápění na 1 m 2 vytápěné plochy v členění na rodinné domky a bytové domy a diferencovaná dle roku výstavby Tabulka 13: Měrná potřeba tepla na vytápění trvale obydlených bytů [kwh/m 2 ] Charakter objektu Rok výstavby Spotřeba energie (kwh/m 2 ) Rodinné domky Bytové domy, Ostatní budovy < 1920 250 < 1945 280 1945-1970 280 1971-1980 220 1981-2001 170 2002-2011 130 6 < 1920 170 < 1945 180 1945-1970 240 1971-1980 250 1981-2001 160 2002-2011 110 6 dle vyhlášky 148/2007

26 Celková účinnost pro daný způsob spalování paliv (přepočet potřeby tepla na spotřebu paliva) Měřená dodávka zemního plynu v členění na otop, ohřev TV a ostatní (technologie, vaření) Výpočet emisí sledovaných znečišťujících látek (TZL, SO 2, NO x, CO, VOC) ze spotřeby zemního plynu (neevidované v REZZO 1 a 2) a z ostatních malých zdrojů znečišťování ovzduší na pevná a kapalná paliva (lokální topeniště a kotelny REZZO 3) byl proveden ze spotřeby paliva, druhu paliva, příslušných emisních faktorů, jakostních parametrů paliv, typu roštu, účinnosti odlučovacího zařízení a výkonu kotle popř. druhu technologické výroby. Emisní faktory sledovaných škodlivin byly převzaty z Přílohy č.2 k vyhlášce č. 205/2009 Sb. Emisní faktory. Výpočet množství vypuštěné znečišťující látky: E = ef M kde ef - emisní faktor, M - mn. jednotek, na které je ef vztažen Je-li zavedeno trvalé opatření omezující únik znečišťující látky (odlučovače) E c η = E 1 100 kde η je účinnost odlučovacího zařízení Pro výpočet emisí u lokálních topenišť s pevnými palivy byly použity průměrné kvalitativní znaky pevných paliv, spalovaných v Moravskoslezském kraji, které byly stanoveny na základě údajů z materiálů ČHMÚ, zpracovaných pro účely emisních bilancí v TEKO Praha. Emisní faktory pro výpočty emisí CO 2 ze spalovacích procesů byly převzaty z emisní databáze Registru emisí a zdrojů znečišťování ovzduší, vedeného pro potřeby emisních bilancí Českým hydrometeorologickým ústavem (emisní faktory v souladu se zásadami IPCC).

27 Použitá literatura [1] Výroční zprávy ArcelorMittal Ostrava a.s. [2] Výroční zprávy TŘINECKÉ ŽELEZÁRNY, a. s. [3] Webové stránky ČHMÚ, www.chmi.cz, Praha 2014

28 Seznam tabulek Tabulka 1: Členění bilancí podle skupin v návaznosti na přílohu č. 2 k zákonu o ovzduší č. 201/2012 Sb.... 1 Tabulka 2: Členění bilancí dle kategorie REZZO... 2 Tabulka 3: Členění bilancí dle sektoru spotřeby, odvozené od statistické kategorizace CZ-NACE... 2 Tabulka 4: Evidovaný počet provozoven stacionárních zdrojů (REZZO 1 a REZZO 2) v jednotlivých ORP Moravskoslezského kraje, vývoj v letech 2008 2012... 4 Tabulka 5: Vývoj spotřeby paliv ve stacionárních zdrojích REZZO 1 a 2 [GJ], Moravskoslezský kraj... 6 Tabulka 6: Spotřeba tepla v palivu ve stacionárních zdrojích REZZO 1 a 2 [GJ], sekce NACE, rok 2011, Moravskoslezský kraj... 8 Tabulka 7: Spotřeba tepla v palivu ve stacionárních zdrojích REZZO 1 a 2 [GJ], součet za ORP, rok 2011, Moravskoslezský kraj... 12 Tabulka 8: Vývoj skladby instalovaného tepelného výkonu zdrojů REZZO 1 a REZZO 2 [MW t ], Moravskoslezský kraj... 14 Tabulka 9: Porovnání emisí ze zdrojů REZZO 1 a REZZO 2 [t/r], Moravskoslezský kraj... 16 Tabulka 10: Emisní bilance vyjmenovaných stacionárních zdrojů v členění dle hlavních skupin zdrojů, odvozených z Přílohy č. 2 k zákonu o ovzduší č. 201/2012 Sb. [t/r], rok 2011, Moravskoslezský kraj... 18 Tabulka 11: Emisní bilance vyjmenovaných stacionárních zdrojů v součtu za ORP. [t/r], rok 2011, Moravskoslezský kraj... 18 Tabulka 12: Provozovny vyjmenovaných stacionárních zdrojů s nejvyššími emisemi [t/r], rok 2011, Moravskoslezský kraj... 21 Tabulka 13: Měrná potřeba tepla na vytápění trvale obydlených bytů [kwh/m 2 ]... 25

29 Seznam obrázků Obrázek 1: Vývoj počtu provozoven stacionárních zdrojů REZZO 1 a REZZO 2 v letech 2008 2012, Moravskoslezský kraj... 3 Obrázek 2: Skladba počtu jednotlivě evidovaných zdrojů, vyjmenovaných v příloze č. 2 k zákonu o ovzduší č. 201/2012 Sb., stav roku 2011, Moravskoslezský kraj... 4 Obrázek 3: Provozovny vyjmenovaných stacionárních zdrojů REZZO 1 a REZZO 2, podle přílohy č. 2 k zákonu o ovzduší č. 201/2012 Sb., rok 2011... 5 Obrázek 4: Vývoj spotřeby paliv ve stacionárních zdrojích REZZO 1 a 2 [TJ], Moravskoslezský kraj... 7 Obrázek 5: Podíl jednotlivých kategorií na celkové spotřebě ze stacionárních zdrojích REZZO 1 a 2 [%], Moravskoslezský kraj... 7 Obrázek 6: Krytí primární spotřeby paliv dle účelu užití [%], rok 2011, Moravskoslezský kraj... 9 Obrázek 7: Provozovny vyjmenovaných stacionárních zdrojů REZZO 1 a REZZO 2, členěno dle převládajícího druhu spalovaného paliva, rok 2011, Moravskoslezský kraj... 10 Obrázek 8: Krytí primární spotřeby paliv v jednotlivých sektorech [%], rok 2011, Moravskoslezský kraj... 10 Obrázek 9: Provozovny vyjmenovaných stacionárních zdrojů REZZO 1 a REZZO 2, členěno dle sektoru spotřeby, rok 2011, Moravskoslezský kraj... 11 Obrázek 10: Spotřeba paliv ve zdrojích REZZO 1 a REZZO 2, členěno dle druhu paliva, součet za ORP [GJ], rok 2011... 13 Obrázek 11: Spotřeba paliv ve zdrojích REZZO 1 a REZZO 2, členěno dle druhu způsobu užití, součet za ORP [GJ], rok 2011... 13 Obrázek 12: Vývoj instalovaného tepelného výkonu zdrojů REZZO 1 a REZZO 2 [MW t ], Moravskoslezský kraj... 15 Obrázek 13: Provozovny vyjmenovaných stacionárních zdrojů REZZO 1 a REZZO 2, členěno dle instalovaného tepelného výkonu, rok 2011, Moravskoslezský kraj... 15 Obrázek 14: Emise škodlivin ze zdrojů REZZO 1 a REZZO 2 [t/r], Moravskoslezský kraj... 16 Obrázek 15: Vliv produkce železa a oceli v ArcelorMittal a Třineckých železárnách [kt/r] na celkové emise z technologických procesů [t/r]... 17 Obrázek 16: Podíl spalovacích procesů a technologií na celkových emisích sledovaných znečišťujících látek [t/r]... 17 Obrázek 17: Podíl sektorů na emisích sledovaných škodlivin a CO 2 [%] ze stacionárních zdrojů REZZO 1 a REZZO 2, rok 2011, Moravskoslezský kraj... 19 Obrázek 18: Emise sledovaných škodlivin z vyjmenovaných stacionárních zdrojů REZZO 1 a REZZO 2 [t resp. kt/r], součet za ORP, rok 2011, Moravskoslezský kraj... 19 Obrázek 19: Emise základních škodlivin z jednotlivě evidovaných zdrojů, vyjmenovaných v příloze č. 2 k zákonu o ovzduší č. 201/2012 Sb. [t/r], rok 2011, Moravskoslezský kraj... 20 Obrázek 20: Podíl skupin jednotlivě evidovaných zdrojů, vyjmenovaných v příloze č. 2 k zákonu o ovzduší č. 201/2012 Sb. na základních škodlivinách [%], rok 2011, Moravskoslezský kraj... 20

30 Obrázek 21: Provozovny vyjmenovaných stacionárních zdrojů s nejvyššími emisemi tuhých znečišťujících látek, rok 2011, Moravskoslezský kraj... 22 Obrázek 22: Provozovny vyjmenovaných stacionárních zdrojů s nejvyššími emisemi SO 2, rok 2011, Moravskoslezský kraj... 23 Obrázek 23: Provozovny vyjmenovaných stacionárních zdrojů s nejvyššími emisemi NO x, rok 2011, Moravskoslezský kraj... 23 Obrázek 24: Provozovny vyjmenovaných stacionárních zdrojů s nejvyššími emisemi CO, rok 2011, Moravskoslezský kraj... 24 Obrázek 25: Provozovny vyjmenovaných stacionárních zdrojů s nejvyššími emisemi VOC, rok 2011, Moravskoslezský kraj... 24