Plán opatření nutných ke zlepšení životního prostředí v obci Srbská Kamenice



Podobné dokumenty
Plán opatření nutných ke zlepšení životního prostředí v obci Staré Křečany

Plán opatření nutných ke zlepšení životního prostředí v obci Krásná Lípa

Plán opatření nutných ke zlepšení životního prostředí v obci Růžová

Seminář Operační program Životní prostředí a nízkonákladové čištění odpadních vod v menších obcích, Dolní Moravice,

Plán opatření nutných ke zlepšení životního prostředí v obci Chřibská

Plán opatření nutných ke zlepšení životního prostředí v obci Jetřichovice

Operační program životní prostředí

Plán opatření nutných ke zlepšení životního prostředí v obci Hřensko

Plán opatření nutných ke zlepšení životního prostředí v obci Janov

OPŽP prioritní osa 4. Petr Šandor, Martin Tomešek AOPK ČR, regionální pracoviště SCHKO Bílé Karpaty Zlín,

Plán opatření nutných ke zlepšení životního prostředí v obci Doubice

MAS OPŽP

Předběžný harmonogram výzev OP Životní prostředí Prioritní osa

Mapové podklady k analytické části

Grantedu OPŽP

34 % obyvatel. 66 % obyvatel. České republiky považuje sucho nebo nadměrnou spotřebu vody za závažný problém.

Aktuální nabídka dotačních titulů pro obce

Informace odboru ŽP o možnostech financování projektů v roce 2015 zaměřených na ochranu a zlepšení životního prostředí

Statistická data pro obce a místní části MAS

Hodnocení absorpční kapacity pro prioritu 2 Operačního programu Životní prostředí. Lubomír Paroha Petra Borůvková

OPERAČNÍ PROGRAM ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ

Podpora zlepšování přírodního prostředí v České republice revitalizace a renaturace

Dotační nástroje na realizaci opatření proti suchu. Sucho v kraji praktický seminář pro obce

Stav a výhled životního prostředí v ČR a prioritní investiční oblasti. Mgr. Richard Brabec ministr životního prostředí

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad, dotazník obce)

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad)

PhDr. Ivo Hlaváč NM a ředitel sekce technické ochrany ŽP

Podpora rekonstrukcí v OP Životní prostředí

Operační program Životní prostředí

Nabídka dotačních titulů pro obce a města v roce 2015

Brownfields v České republice. Ing. Karel Bláha, CSc ředitel odboru environmentálních Rizik a ekologických škod MŽP ČR

Úvod do problematiky OPŽP

Dotace z OPŽP na protipovodňovou ochranu, hospodaření se srážkovou vodou a zadržení vody v krajině

Státní fond životního prostředí ČR

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad)

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad, dotazník obce)

OPŽP šance pro finance obcím

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad)

Operační program životní prostředí avíza výzev

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad, dotazník obce)

ODBORNÉ VZDĚLÁVÁNÍ ÚŘEDNÍKŮ PRO VÝKON STÁTNÍ SPRÁVY OCHRANY OVZDUŠÍ V ČESKÉ REPUBLICE. Metoda DPSIR

Možnosti využití podpor při hospodaření v lesích z resortu MŽP

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad)

Možnosti čerpání prostředků z OPŽP

Aktuálně vyhlášené a připravované výzvy operačních programů pro obce

Zeleň symbol moderní obce. Jak pomohou dotace?

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad)

OPERAČNÍ PROGRAM ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ

KONCEPCE ROZVOJE CESTOVNÍHO RUCHU V ČESKÉM ŠVÝCARSKU

Dotační nástroje pro malé vodní nádrže ze Státního fondu životního prostředí. zelená linka:

OPERAČNÍ PROGRAM ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ

Podpora přírodě blízkých protipovodňových opatření v rámci OPŽP oblast podpory 1.3

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad)

A. POPIS OBLASTI POVODÍ

Podpora energetického využívání biomasy v Moravskoslezském kraji

Prioritní osa 4, specifický cíl 4.3: Posílit přirozené funkce krajiny

A. ZÁKLADNÍ IDENTIFIKACE Praha-Klánovice B. STATISTIKA - ČSÚ

Podpora přírodě blízkých opatření na vodních tocích a v ploše povodí

OPŽP aktuální informace

Příloha č. 1 k vyhlášce č. 500/2006 Sb. Část A - Územně analytické podklady obcí - podklad pro rozbor udržitelného rozvoje území

Možnosti čerpání finančních prostředků z OPŽP v souvislosti s povodněmi a sesuvy

Prioritní zaměření strategie

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad)

Zveřejněno dne

OPERAČNÍ PROGRAM ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad)

A. ZÁKLADNÍ IDENTIFIKACE Praha-Březiněves B. STATISTIKA - ČSÚ

HODNOTÍCÍ KRITÉRIA PRIORITNÍ OSY 1 SPECIFICKÉHO CÍLE 1.3 OPERAČNÍHO PROGRAMU ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ

HODNOTICÍ KRITÉRIA PRIORITNÍ OSY 1 SPECIFICKÉHO CÍLE 1.3 OPERAČNÍHO PROGRAMU ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ

Strategie integrované územní investice pro Hradecko-pardubickou metropolitní rtd oblast. PS 2 Životní prostředí. Ing.

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad)

Nízkonákladové čištění komunálních odpadních vod v malých obcích, turistických oblastech a chráněných území rok

ČESKÁ REPUBLIKA.

Jakostní model povodí Jihlavy nad VD Dalešice

A. ZÁKLADNÍ IDENTIFIKACE Praha-Běchovice B. STATISTIKA - ČSÚ

A. ZÁKLADNÍ IDENTIFIKACE Praha-Satalice B. STATISTIKA - ČSÚ

A. ZÁKLADNÍ IDENTIFIKACE Praha-Ďáblice B. STATISTIKA - ČSÚ

Rozbor udržitelného rozvoje území obce Chuderov

Rozbor udržitelného rozvoje území obce návrh 06/2014 Ctiněves

OPERAČNÍ PROGRAM ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ

Územní plánování a starosti s povodněmi a suchem Jak může územní plánování přispívat k prevenci povodňových situací a sucha?

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad)

Seminář: Komplexní přístup pro zmírnění dopadů sucha v regionu jižní Moravy. Možnosti financování opatření ke zvýšení retenční schopnosti krajiny

Výběrová (hodnotící) kritéria pro projekty přijímané v rámci 4. výzvy pro prioritní osu 2 a 3 Operačního programu Životní prostředí

Územní plán obce Rohozec, 2000

NÁVRH ZMĚNY č.3 ÚZEMNÍHO PLÁNU HORNÍ PODLUŽÍ. POŘIZOVATEL: Městský úřad Varnsdorf PROJEKTANT:

KONCEPCE OCHRANY PŘÍRODY A KRAJINY JIHOČESKÉHO KRAJE. Analytická část

Program rozvoje Plzeňského kraje Odborná skupina ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ

Operační program Životní prostředí

A. ZÁKLADNÍ IDENTIFIKACE Praha 21 B. STATISTIKA - ČSÚ

ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU OBCE MUKAŘOV

OPŽP verze7 x ITI Hradecko-pardubická metropolitní oblast

PRIORITNÍ OSA 3 OPŽP zelená linka:

Možnosti dotačních titulů v rámci Operačního programu životního prostředí, Programu MZE a Krajského úřadu Pardubického kraje

HODNOTICÍ KRITÉRIA PRIORITNÍ OSY 1 SPECIFICKÉHO CÍLE 1.3 Operačního programu Životní prostředí

Žádosti o podporu v rámci prioritních os 2 a 3 jsou přijímány od 1. března 2010 do 30. dubna 2010.

HODNOTÍCÍ KRITÉRIA PRIORITNÍ OSY 1 SPECIFICKÉHO CÍLE 1.3 OPERAČNÍHO PROGRAMU ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ

Výběrová (hodnotící) kritéria pro projekty přijímané v rámci XVII. výzvy Operačního programu Životní prostředí

Výběrová (hodnotící) kritéria pro projekty přijímané v rámci 7. výzvy Operačního programu Životní prostředí

PRIORITNÍ OSA 3 OPŽP a předcházení vzniku odpadů. zelená linka:

Transkript:

Plán opatření nutných ke zlepšení životního prostředí v obci Srbská Kamenice Květen 2006

ÚDAJE O PROJEKTU Zpracovatel Obecně prospěšná společnost České Švýcarsko Masarykova 1094/4 407 46 Krásná Lípa Tel.: +420 412 383 000 Fax: +420 412 383 230 E-mail: ops@ceskesvycarsko.cz Řešitelský tým RNDr. Lubomír Paroha, vedoucí projektu Mgr. Petra Borůvková, konzultant RNDr. Jarmila Parohová, konzultant Olga Vonková, konzultant Zpracováno pro Obec Srbská Kamenice Finanční podpora Zpracování plánu bylo finančně podpořeno Státním fondem životního prostředí České Republiky. Administrativní podpora Administrativní podpora zpracování plánu byla poskytnuta v rámci pomoci Evropské Unie. 2/37

OBSAH 0. Manažerské shrnutí...4 1. Úvod...5 1.1. Cíl práce v kontextu Českého Švýcarska...5 1.2. Metodologické předpoklady...5 2. Základní údaje o obci...6 2.1. Geografická charakteristika...6 2.2. Demografické a sociální údaje...7 2.3.Ekonomické aktivity v obci...8 2.4. Význam obce Srbská Kamenice ve vztahu k národnímu parku České Švýcarsko...9 3. Analýza stávajícího stavu...10 3.1. Čistota vod...10 3.1.1. Fakta...10 3.1.2. DPSIR analýza...14 3.1.3. Shrnutí hlavních problémů...14 3.1.4. Vztahový diagram...14 3.2. Ochrana ovzduší a energetika...15 3.1.1. Fakta...15 3.2.2. DPSIR analýza...18 3.2.4. Vztahový diagram...19 3.3. Krajinný pokryv, retenční schopnost krajiny a zemědělství...19 3.3.1. Fakta...19 3.3.2. DPSIR analýza...20 3.3.3. Shrnutí hlavních problémů...21 3.3.4. Vztahový diagram...21 3.4. Ochrana biodiversity a ekosystémů...21 3.4.1. Fakta...21 3.4.2. DPSIR analýza...25 3.4.3. Shrnutí hlavních problémů...25 3.4.4. Vztahový diagram příčin a následků...25 3.5. Odpady...26 3.5.1. Fakta...26 3.5.2. DPSIR analýza...26 3.5.3. Shrnutí hlavních problémů...26 3.5.4. Vztahový diagram příčin a následků...27 3.6. Shrnutí...27 3.6.1. Shrnutí hlavních problémů...27 3.6.2. Souhrnný vztahový diagram příčin a následků...27 4. Stanovení cílového stavu...27 4.1. Formulace cílového stavu ve vztahu ke hlavním problémům...27 4.1.1. Legislativní požadavky...27 4.1.2. Strom cílů...28 5. Návrhy konkrétních opatření...28 5.1. Voda - vypouštění komunálních odpadních vod...28 5.2. Ochrana ovzduší a energetika...29 5.3. Odpady...29 6. Posouzení možnosti realizace...30 6.1. Připravenost konkrétních projektů/ů...30 6.2. Finanční situace obce...30 6.3. Identifikace a analýza možných fin. zdrojů...30 6.3.1. SFŽP...30 6.3.2. Strukturální fondy...31 6.3.3. Ostatní...32 7.1. Návrh finanční strategie...35 7.2. Návrh realistického harmonogramu...36 7.3. Návrh dalších kroků pro přípravu projektů k financování...36 8. Závěr...37 3/37

0. Manažerské shrnutí Obec Srbská Kamenice leží severovýchodně od Děčína, v nadmořských výškách 196,00-228,00 m n.m. Zástavba rodinnými domky venkovského charakteru je rozptýlená oboustranně podél komunika ce III/25 854 a podél řeky Kamenice. Jižní částí obce protéká Bynovecký potok a na severu obce Chřibská Kamenice. V obci jsou dvě malé vodní plochy. Území náleží do povodí Labe. Obec se nalézá v Národním parku České Švýcarsko, CHKO Labské pískovce a CHOPAV Severočeská křída. Dle evidence obecního úřadu, v obci v současné době trvale žije 212 obyvatel, přičemž na vrcholu letní sezony počet obyvatel výrazně narůstá. Obec Srbská Kamenice je mezi obcemi kolem Národního parku obcí s nejvyšší nezaměstnaností (míra nezaměstnanosti 25%). V rámci celého okresu Děčín patří také mezi obce s nejvyšší mírou nezaměstnanosti. Jako hlavní problémy životního prostředí obce byly identifikovány: ohrožení kvality vody v řece Kamenici (a následné ohrožení kvality ekosystémů) v důsledku nedostatečného čištění komunálních odpadních vod zejména v letním období problémy s kvalitou ovzduší v topné sezóně rozkolísání průtoků vodotečí v obci v důsledku zaniklých rybníčků nad obcí, směrem k Růžovskému vrchu (přívalová voda při tání a prudších srážkách) náklady na sběr a svoz komunálního odpadu jsou vyšší než výběr z poplatků v důsledku vysokého počtu rekreantů a procházejících turistů Ke zlepšení stavu životního prostředí v obci, byla identifikována následující opatření/projekty (spolu s možnými zdroji financování): Opatření Stav Náklady Dotace tis. Kč tis. Kč Možný zdroj financování GEF SFŽP MŽP MZE OPŽP Projekt Obec Srbská Kamenice vodní hospodářství 1.1. analýza proveditelnosti čištění kom. odpadních vod 1.2. realizace demonstračního projektu KČOV ochrana ovzduší a racionální využití energie 2.1. zjednodušený energetický audit Zel. Hospody 2.2. zateplení a instalace tep. čerpadla v budově ObÚ 2.3. zateplení a instalace tep. čerpadla v Zelené Hospodě 2.4. Ekologizace ostatních zařízení cestovního ruchu v obci odpady 3.1. kompenzace finanční újmy v poplatkovém systému Celkem projekt projekt 0 2 000 0 2 000 15 1 000 1 500 3 000 900 1 350 2 700 100 7 615 100 7 050 Legenda: GEF - projekt Integrovaný management ekosystémů severních Čech SFŽP - národní programy státního fondu životního prostředí MŽP - Program revitalizace říčních systémů ministerstva životního prostředí MZE - Program výstavby infrastruktury vodovodů a kanalizací ministerstva zemědělství OPŽP - Operační program životní prostředí pro čerpání prostředků ze strukturálních fondů a kohezního fondu EU pro období 2007-2013 Kompenzace finanční újmy v poplatkovém systému komunálního odpadu by mohla být provedena dotací ze státního rozpočtu (rozpočtu MŽP). 4/37

1. Úvod 1.1. CÍL PRÁCE V KONTETU ČESKÉHO ŠVÝCARSKA Hlavním cílem níže uvedeného plánu je na základě identifikovaných problémů životního prostředí obce Srbská Kamenice navrhnout realistická opatření a projekty vhodné pro financování ze státního fondu životního prostředí, resp. dalších veřejných zdrojů. 1.2. METODOLOGICKÉ PŘEDPOKLADY Zpracování plánu je založeno na využití modelu indikátorů D-P-S-I-R používaného jak v rámci Evropské Unie tak i v rámci České republiky jako základní rámce pro popis problémů v oblasti životního prostředí: Co je DPSIR? V roce 1991 Rada OECD (OECD Council) schválila Doporučení o indikátorech životního prostředí (Recommendation on Environmental Indicators), které zavázalo Výbor pro politiku životního prostředí OECD (OECD Environment Policy Committee) "...dále vyvíjet základní skupiny porovnatelných a měřitelných environmentálních indikátorů použitelných v oblasti environmentální politiky". OECD v této souvislosti navrhlo hodnotit situaci v životním prostředí prostřednictvím environmentálních indikátorů agregovaných podle významu do struktury hnací síla (Driver) - tlak ( Pressure ) - stav ( State ) dopad (Impact) - odezva ( Response ), ve zkratce D-P-S-I-R. Tato struktura je založena na principu kauzality, t.j. popisuje řetězec příčinně-následných vztahů, ve kterém lidské aktivity vytvářejí tlak na životní prostředí, což se odrazí na změně stavu životního prostředí, a co následně vyvolá reakci společnosti formou environmentální politiky, ekonomických a právních nástrojů péče o životní prostředí a opatřeními promítnutými do jednotlivých sektorů ekonomické činnosti státu (odezva). V systému struktury D-P-S-I-R rozlišujeme tedy následující indikátory: Indikátory hnací síly které podávají informace o sociálním, demografickém a ekonomickém rozvoji společnosti a s ním souvisejících změnách v životním stylu a nárocích na životní prostředí. Primární hnací silou je populační růst a vývoj v potřebách a činnosti jednotlivce. Tato hnací síla podněcuje změny ve vztahu produkce spotřeba, a prostřednictvím těchto změn vytváří tlak na životní prostředí. Indikátory environmentálních tlaků - které popisují tlaky na životní prostředí zapříčiněné lidskými aktivitami. Indikátory environmentálního stavu - které obsahuje údaje o environmentální kvalitě jednotlivých složek životního prostředí (ovzduší, voda, půda, lesy, rostlinstvo a živočišstvo) a jiných kvantitativněkvalitativních parametrech přírodních zdrojů. Indikátory dopadu které jsou odrazem změn v ukazatelích stavu majících dopad na lidské zdraví, stav ekosystémů, biodiverzity, hospodářský vývoj a pod. Indikátory dopadu charakterizují tzv. environmentální újmu, t.j. poškození životních podmínek a životního prostředí. Indikátory odezvy které poukazují na rozsah, ve kterém společnost reflektuje na negativní změny v životním prostředí, odkazují na individuální anebo kolektivní akce, které: (a) minimalizují člověkem podmíněné negativní dopady lidských aktivit na životní prostředí, (b) zabraňují působení těchto negativních dopadů, (c) uchovávají a konzervují přírodu a přírodní zdroje. DPSIR Analýza V dalším textu budeme při popisu jednotlivých složek životního prostředí z výše uvedeného modelu vycházet. 5/37

2. Základní údaje o obci 2.1. GEOGRAFICKÁ CHARAKTERISTIKA Charakteristika Obec Srbská Kamenice leží severovýchodně od Děčína, v nadmořských výškách 196,00-228,00 m n.m. Zástavba rodinnými domky venkovského charakteru je rozptýlená oboustranně podél komunika ce III/25 854 a podél řeky Kamenice. Jižní částí obce protéká Bynovecký potok a na severu obce Chřibská Kamenice. V obci jsou dvě malé vodní plochy. Území náleží do povodí Labe. Obec se nalézá v Národním parku České Švýcarsko, CHKO Labské pískovce a CHOPAV Severočeská křída. Na úze mí obce se nachází ochranné pásmo vodního zdroje. Předpokládá se mírný rozvoj obce, hlavně v ob lasti turistického ruchu. Obrázek č. 1: Mapa obce (červená čára vyznačuje hranici obce) 6/37

2.2. DEMOGRAFICKÉ A SOCIÁLNÍ ÚDAJE Tabulka č. 1: Počet obyvatel Počet obyvatel v obcích okolo národního parku České Švýcarsko ZÚJ obce 562611 562530 562823 562556 566900 562513 544680 546348 530417 Název obce Krásná Lípa Chřibská Staré Křečany Jetřichovice Růžová Hřensko Janov Srbská Kamenice Doubice Počet obyvatel k 1.1.2006 muži ženy celkem 1 804 1 884 3 688 730 757 1 487 621 608 1 229 216 195 411 193 181 374 198 121 319 127 133 260 112 100 212 55 54 109 zdroj dat: ČSÚ V obci žilo k 1.1.2006 212 obyvatel. Obec je tedy, co do počtu obyvatel, na osmém místě ze všech devíti obcí okolo Národního parku České Švýcarsko. Nejvyšší počet obyvatel má město Krásná Lípa. Informace o stavu nezaměstnanosti Tabulka č. 2: Nezaměstnanost - 9 obcí kolem NP Evidovaní uchazeči o zaměstnání v obcích kolem NP České Švýcarsko Základní územní jednotka číslo název města, obce, oblasti 530417 Doubice 562513 Hřensko 562230 Chřibská 544680 Janov 562556 Jetřichovice 562611 Krásná Lípa 566900 Růžová 546348 Srbská Kamenice 562823 Staré Křečany Vysvětlivky: stav k 28.2.2006 Evidovaní uchazeči Míra celkem ženy muži 1 2 3 4 5 3 2 10,20% 60,00% 100,00% 49 14 9 5 9,21% 64,29% 87,50% 152 163 69 94 22,36% 42,33% 95,88% 729 16 7 9 16,84% 43,75% 100,00% 95 32 13 19 18,08% 40,63% 100,00% 177 380 154 226 22,07% 40,53% 97,19% 1722 35 19 16 20,23% 54,29% 100,00% 173 21 9 12 25,00% 42,86% 110,53% 84 127 59 68 23,35% 46,46% 92,70% 544 1 = celkem evidovaných/počet ekonomicky aktivních obyvatel 2 = celkem evidovaných žen/celkem evidovaných 3 = poměr mezi sledovaným a předchozím měsícem 4 = počet ekonomicky aktivních obyvatel Informace o stavu nezaměstnanosti a trhu práce v okrese Děčín za měsíc leden 2006, zpracovaná Úřadem práce Děčín uvádí následující údaje: Z celkového počtu 40 obcí a 12 měst byla míra nezaměstnanosti k 31.12.2005 nejvyšší/nejnižší v následujících obcích a městech. Tabulka č. 3: Srovnání nezaměstnanosti se situací v rámci okresu Děčín 7/37

Nejvyšší míra v obcích Region Oblast Evidovaní uchazeči Míra nezaměstnanosti Merboltice Staré Křečany Kunratice Chřibská Dobrná Huntířov Arnoltice Srbská Kamenice Jiřetín pod Jedlovou Rybniště Dolní Habartice Heřmanov Valkeřice Benešovsko Rumbursko Českokamenicko Varnsdorfsko Českokamenicko Varnsdorfsko Varnsdorfsko Benešovsko Benešovsko Benešovsko Rumbursko Varnsdorfsko Varnsdorfsko Varnsdorfsko 19 133 26 171 46 65 35 18 58 69 55 42 38 33,93% 24,45% 23,64% 23,46% 22,77% 21,96% 21,88% 21,43% 21,01% 19,83% 19,43% 19,27% 18,18% Z měst Krásná Lípa Jiříkov Šluknov Mikulášovice Velký Šenov Varnsdorf Rumbursko Rumbursko Šluknovsko Šluknovsko Šluknovsko Varnsdorfsko Rumbursko Rumbursko Rumbursko Rumbursko Rumbursko Varnsdorfsko 371 391 543 240 178 1270 21,54% 21,11% 18,85% 18,58% 17,61% 14,94 % Nejnižší míra z obcí Region Oblast Starý Šachov Markvartice Kámen Vilémov Veselé Hřensko Kytlice Benešovsko Českokamenicko Rumbursko Českokamenicko Českokamenicko Rumbursko Evidovaní uchazeči 6 28 8 55 14 16 9 Míra nezaměstnanosti 5,31% 8,48% 9,41% 9,75% 9,93% 10,53% 10,96% Z měst Dolní Poustevna Jílové Děčín Rumburk Česká Kamenice Benešov n.pl. Šluknovsko Rumbursko Českokamenicko Benešovsko Rumbursko Rumbursko 120 363 3791 831 403 317 12,12 % 12,98 % 13,76 % 14,13 % 14,29 % 14,33 % Za alarmující označuje zpráva situaci v Krásné Lípě, Jiříkově, Starých Křečanech, Šluknově a Chřibské kde jsou velmi početné komunity dlouhodobě nezaměstnaných. Závěr Obec Srbská Kamenice je mezi obcemi kolem národního parku obcí s nejvyšší nezaměstnaností (míra nezaměstnanosti 25%). V rámci celého okresu Děčín patří také mezi obce s nejvyšší mírou nezaměstnanosti. 2.3.EKONOMICKÉ AKTIVITY V OBCI Významnějšími ekonomickými aktivitami v obci jsou: cestovní ruch drobná průmyslová výroba (PILA Srbská kamenice s.r.o.) zemědělská farma 8/37

2.4. VÝZNAM OBCE SRBSKÁ KAMENICE VE VZTAHU K NÁRODNÍMU PARKU ČESKÉ ŠVÝCARSKO Graf č. 1: Srovnání s ostatními obcemi kolem Národního parku České Švýcarsko Z výše uvedeného grafu vyplývá, že obec Srbská Kamenice je v porovnání všech devíti obcí (kolem Národního parku) s národním parkem svázaná relativně málo. V národním parku leží přibližně 19 % plochy obce, což je asi 2 km2. 9/37

3. Analýza stávajícího stavu 3.1. ČISTOTA VOD 3.1.1. Fakta Pitná voda Obec Srbská Kamenice je bez vodovodní sítě pro veřejnou potřebu. Zásobování pitnou vodou je in dividuální pomocí studní, které převážně neodpovídají kvalitou vyhlášce 376/2000 Sb., nebo z vy hovujících vrtů. Tabulka č. 5: Souhrnné hodnocení kvality pitné vody v 9 obcích kolem národního parku Doubice vodovod, bez problému Hřensko vodovod, bez problému Mezná vodovod, bez problému Dolní Chřibská vodovod, problém s hliníkem a ph Horní Chřibská vodovod, problém s hliníkem a ph Chřibská vodovod, problém s hliníkem a ph Krásné Pole vodovod, problém s hliníkem a ph Janov vodovod, bez problému Jetřichovice vodovod, bez problému Rynartice vodovod, bez problému Všemily vodovod, bez problému Vysoká Lípa vodovod, bez problému Dlouhý Důl bez vodovodu Hely bez vodovodu Kamenná Horka bez vodovodu Krásná Lípa vodovod, problém s hliníkem Krásný Buk bez vodovodu Kyjov bez vodovodu Sněžná bez vodovodu Vlčí Hora bez vodovodu Zahrady bez vodovodu Kamenická Stráň bez vodovodu Růžová vodovod, bez problému Srbská Kamenice bez vodovodu Brtníky bez vodovodu Kopec bez vodovodu Staré Křečany bez vodovodu Valdek bez vodovodu Nové Křečany bez vodovodu Panský bez vodovodu Zdroj: Státní zdravotní ústav, pracoviště Děčín Pitná voda - shrnutí Na základě výše uvedených údajů lze říci, že obec Srbská Kamenice v současné době má problém s kvalitou pitné vody (dle vyhlášky 376/2000 Sb.). Co se týká množství pitné vody, nemá obec větší problémy. Na území katastru se nachází několik vodárenských vrtů, které jsou v současnosti nevyuží vány (posílení vodovodní sítě Děčínska). Vodoteče 10/37

Hlavní vodotečí je řeka Kamenice. Obrázek č. 2: Přehled vodotečí a jejich správců v obci Srbská Kamenice a okolí Zdroj dat: MZe ČR Legenda: Hlavní vodoteče na území obce jsou spravovány státním podnikem Povodí Ohře, s.p. (dolní úsek řeky Kamenice pak správou Národního parku České Švýcarsko). Ostatní vodoteče podléhají dále správě Lesů ČR, s.p. nebo není určeno. Kvalita povrchových vod Souhrnný přehled kvality vody podle ČSN 75 221 v roce 2004 v rámci povodí Ohře (kam je České Švýcarsko z hlediska správy vodních toků zařazeno) podává následující kartogram. Obrázek č. 3: Mapa klasifikace jakosti povrchových vod za období 2004 11/37

Zdroj: Povodí Ohře s.p. Obrázek č. 4: Výřez Českého Švýcarska Zdroj: Povodí Ohře s.p. Tekoucí povrchové vody se podle jakosti vody zařazují do 5 tříd: Třída I - neznečištěná voda: stav povrchové vody, který nebyl významně ovlivněn lidskou činností, při kterém ukazatele jakosti vody nepřesahují hodnoty odpovídající běžnému přirozenému pozadí v tocích. Třída II mírně znečištěná voda: stav povrchové vody, který byl ovlivněn lidskou činností tak, že ukazatele jakosti vody dosahují hodnot, které umožňují existenci bohatého, vyváženého a udržitelného ekosystému. Třída III znečištěná voda: stav povrchové vody, který byl ovlivněn lidskou činností tak, že ukazatele jakosti vody dosahují hodnot, které nemusí vytvořit podmínky pro existenci bohatého, vyváženého a udržitelného ekosystému. Třída IV silně znečištěná voda: stav povrchové vody, který byl ovlivněn lidskou činností tak, že ukazatele jakosti vody dosahují hodnot, které vytvářejí podmínky, umožňující existenci pouze nevyváženého ekosystému. Třída V velmi silně znečištěná voda: stav povrchové vody, který byl ovlivněn lidskou činností tak, že ukazatele jakosti vody dosahují hodnot, které vytvářejí podmínky, 12/37

umožňující existenci pouze silně nevyváženého ekosystému. Klasifikace jakosti vody vychází z hodnocení údajů o vybraných ukazatelích jakosti vody. Vybranými ukazateli jakosti vod jsou: saprobní index makrozoobentosu, biochemická spotřeba kyslíku, chemická spotřeba kyslíku dichromanem, dusičnanový dusík, amoniakální dusík a celkový fosfor. Výsledná třída se určí podle nejnepříznivějšího zatřídění zjištěného u jednotlivých vybraných ukazatelů. Mezní hodnoty tříd jakosti vody pro vybrané ukazatele uvádí následující tabulka: Tabulka č. 6: Mezní hodnoty tříd jakosti vody: Ukazatel biochemická spotřeba kyslíku pětidenní chemická spotřeba kyslíku dichromanem Amoniakální dusík dusičnanový dusík celkový fosfor saprobní index makrozoobentosu Jednotka mg/l mg/l mg/l mg/l mg/l číslo I. <2 <15 <0,3 <3 <0,05 <1,5 II. <4 <25 <0,7 <6 <0,15 <2,2 II. <8 <45 <2 <10 <0,4 <3,0 IV. <15 <60 <4 <13 <1 <3,5 V. >=15 >=60 >=4 >=13 >=1 >=3,5 V profilu Srbská Kamenice (řeka Kamenice) byla kvalita vody souhrnně vyhodnocena jako Třída III, tedy voda znečištěná. V letním období lze očekávat vyšší bakteriální znečištění. Čištění odpadních vod V obci Srbská Kamenice není vybudovaná kanalizační síť. Velká většina obyvatel má bezodtokové jímky s vyvážením na ČOV Česká Kamenice (6 km). Firmy v obci mají vlastní průmyslové čistírny. Dešťové vody jsou odváděny pomocí příkopů, struh a propustků do místních vodotečí nebo jsou vsa kovány do terénu. Přehled čistíren komunálních odpadních vod v obci Srbská Kamenice poskytuje následující tabulka. Tabulka č. 7: Čistírny komunálních odpadních vod v obci Srbská Kamenice ČO ČO cel V V ke obec, část obce, rodi osta m základní sídelní jednotka nné tní ČO do obje V my kty Srbská Kamenice Srbská Kamenice 3 3 8 11 8 11 zdroj: evidence vodoprávního úřadu v Děčíně Seznam ostatní ČOV: Infocentrum Intercamp U Ferdinanda Pila Pošta Penzion Vesna Penzion Bašta Penzion Les Restaurace Ve Starém krámě Hlavní zdroje vypouštění komunálních odpadních vod v obci Srbská kamenice domácnosti 13/37

zařízení cestovního ruchu zemědělská farma na jižním okraji obce (cca 60 dobytčích jednotek) Výhled čištění komunálních odpadních vod v obci Srbská Kamenice dle Plánu rozvoje vodovodů a kanalizací Ústeckého kraje V obci Srbská Kamenice se v současné době uvažuje i nadále s individuálním likvidováním splaškových vod. Dle ÚS navrženo vybudování splaškové kanalizace DN 300 v délce 2,4 km se dvě ma ČS a ČOV pro 2x150 EO. Výstavbu lze ve výhledu, po roce 2015, doporučit vzhledem při pravované výstavby nových RD a velkému využití obce pro rekreaci individuelní i hromadnou. Variant ním řešením v současné době projednávaném konceptu ÚPD jsou domovní a skupinové ČOV. Z eko nomického hlediska se jeví jednoznačně výhodnějším. 3.1.2. DPSIR analýza Hnací síly (Drivers) jedinými sektory, které se podílejí na vypouštění komunálních odpadních vod jsou: obyvatelstvo zařízení cestovního ruchu zemědělství Tlak (Pressure) Pokud jde o množství vypouštěných komunálních odpadních vod do vodotečí (a koncentrace znečišťujících látek), je teoreticky vše v pořádku, neboť všichni tvrdí, že likvidují odpadní vody (v případě bezodtokových jímek) vyvážením na ČOV v České Kamenici. Na základě zkušenosti se však domníváme, že objem skutečně odvážených odpadních vod neodpovídá produkovanému znečištění. Stav (State) V profilu Srbská Kamenice (řeka Kamenice) byla kvalita vody souhrnně vyhodnocena jako Třída III, tedy voda znečištěná. V letním období lze očekávat vyšší bakteriální znečištění. Dopady (Impacts) riziko ohrožení podmínek pro existenci bohatého, vyváženého a udržitelného ekosystému podél Bynoveckého potoka a Chřibské Kamenice v Národním parku České Švýcarsko Odezva (Responses) v současné době se zpracovává předanalýza proveditelnosti čištění komunálních odpadních vod v obci zároveň se v obci bude realizovat demonstrační projekt zaměřený na realizaci kořenové čistírny odpadních vod (včetně mechanického předčištění) pro objekty v centru obce u tzv. Zelené hospody 3.1.3. Shrnutí hlavních problémů Hlavním problémem obce Srbská Kamenice ve vztahu k čistotě vod je ohrožení kvality vody v řece Kamenici (a následné ohrožení kvality ekosystémů) v důsledku nedostatečného čištění komunálních odpadních vod zejména v letním období. 3.1.4. Vztahový diagram Dopad ohrožení ekosystémů snížená pohoda Stav znečištěné vodoteče (Kamenice) Tlak nedostatečně čištěné komunální vody Příčina neplnění požadavků na provoz žump a septiků 14/37

3.2. OCHRANA OVZDUŠÍ A ENERGETIKA 3.1.1. Fakta Poloha Srbská Kamenice se rozkládá v údolní nivě říčky Kamenice se špatnými podmínkami pro rozptyl znečištění ovzduší. Emise Tabulka č. 8: Emise základních znečišťujících látek v roce 2004 Stacionární velké zdroje Stacionární střední zdroje Stacionární malé zdroje Doprava Zdroj: ČHMÚ TE SO2 NOx CO VOC NH3 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,143 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 3,4 3,7 1,1 10,3 2,4 0,0 x x x x x x Vzhledem k existenci zemědělské farmy budou v obci oproti evidenci ČHMÚ nenulové emise NH3. V obci Srbská Kamenice není žádný velký zdroj znečišťování ovzduší. V obci se nachází 1 střední zdroj znečišťování ovzduší (Pila Srbská Kamenice s.r.o.). Malé zdroje zahrnují trvale obydlené domy, chalupy a zařízení cestovního ruchu. Imise Přímo v obci Srbská Kamenice není žádná měřící stanice, velmi blízko se však nachází monitorovací stanice Lipnice. Její umístění a rozsah měření je uveden níže. V širším okolí jsou tři monitorovací stanice ČHMÚ, ZÚ: Děčín (ČHMÚ, ZÚ) Jejich umístění a rozsah měřených znečišťujících látek je uveden níže. Obrázek č. 5: Přehled měřících stanic v okolí Českého Švýcarska 15/37

Tabulka č. 9: Přehled měřících stanic a metod měření v okolí Českého Švýcarska Zdroj: ČHMÚ Na žádné z těchto stanic nebyl v roce 2004 ani v předchozích letech překročen imisní limit pro žádnou z měřených znečišťujících látek. Vzhledem ke konfiguraci reliéfu lze v obci předpokládat problémy s kvalitou ovzduší, zejména v topné sezóně. Tato skutečnost představuje bariéru pro rozvoj celoročního cestovního ruchu v obci. Obec Srbská Kamenice, ani celé České Švýcarsko, nepatří mezi oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší, ve smyslu zákona o ochraně ovzduší č. 86/2002 Sb. Není tedy prioritní oblastí ve smyslu dotační politiky v oblasti ochrany ovzduší. Na druhé straně patří obec Srbská Kamenice (a celé České Švýcarsko) do oblasti, ve které je třeba kvalitu ovzduší pravidelně sledovat, protože namodelované koncentrace prachových částic frakce PM10 se imisnímu limitu blíží (v odborném slangu to znamená, že tyto koncentrace jsou nad tzv. horní mezí pro posuzování). Do těchto rizikových území patří cca 68 % území České republiky a na následující mapce jsou znázorněna okrovou barvou. Obrázek č. 6: Vymezení rizikových oblastí ČR ve vztahu k prachovým částicím 16/37

Zdroj dat: ČHMÚ Paliva Převažujícími palivy v obci je hnědé uhlí a dřevo. Spalování pevného domovního odpadu nepředstavuje vážný problém. Potenciál pro spalování biomasy Významný potenciál jak pro pěstování tak pro využití (s výjimkou spalování dřeva v rodinných domech a chalupách) biomasy v Srbské Kamenici není. Potenciál pro využití větrné energie V Srbské Kamenici není dostatek energie větru, nemluvě o devastujícím dopadu na krajinný ráz obce a celého širšího okolí. 17/37

Obrázek č. 7: Potenciál větrné energie (data rok 2004) Úspory energie a využití tepelných čerpadel Pro jejich využití v Srbské Kamenici neexistuje žádná bariéra s výjimkou finančních nákladů. 3.2.2. DPSIR analýza Hnací síly (Drivers) jedinými sektory, které se podílejí na zátěži ovzduší jsou: obyvatelstvo zařízení cestovního ruchu Tlak (Pressure) z látek významnějších pro kvalitu ovzduší jde o cca 3,5 tuny pevných látek ročně, 3,7 tuny SO2 ročně a 2,4 tuny VOC ročně Stav (State) problémy s kvalitou ovzduší v topné sezóně. Dopady (Impacts) na na na na zdraví obyvatel nejsou pohodu ano, v topné sezóně zdraví ekosystémů a vegetace rovněž ne rozvoj obce (cestovní ruch) v důsledku snížené atraktivity v topné sezóně Odezva (Responses) 18/37

žádná nápravná opatření nebyla bezprostředně nutná 3.2.3. Shrnutí hlavních problémů problémy s kvalitou ovzduší v topné sezóně. Tyto problémy omezují rozvoj celoročního cestovního ruchu v obci. 3.2.4. Vztahový diagram Dopad snížená pohoda omezení celoročního cestovního ruchu Stav zhoršená kvalita vzduchu v topné sezóně Tlak lokální vytápění, zařízení cestovního ruchu Příčina spalování pevných paliv v zastaralých topných zařízeních 3.3. KRAJINNÝ POKRYV, RETENČNÍ SCHOPNOST KRAJINY A ZEMĚDĚLSTVÍ 3.3.1. Fakta Struktura využití ploch Strukturu pozemků a využití ploch znázorňuje následující tabulka a grafy. Tabulka č. 10: Struktura využití ploch Druhy pozemků (údaje roku 2003) Celková výměra pozemků Ha 1 173,39 % 100,00 Lesní půda Zemědělská půda Vodní plochy Zastavěné plochy Ostatní plochy 764,74 299,94 10,6865 8,6559 89,3691 65,17 25,56 0,91 0,74 7,62 Louky Orná půda Zahrady 176,994 115,50 7,4517 59,01 38,51 2,48 Zdroj: ČSÚ 19/37

Graf č. 2: Struktura využití ploch v obci Struktura využití ploch v obci Lesní půda Zemědělská půda Vodní plochy Zastavěné plochy Ostatní plochy Zdroj: ČSÚ Graf č. 3: Struktura využití zemědělských ploch v obci Rozdělení zemědělských ploch v obci 2% 39% Louky Orná půda 59% Zahrady Zdroj: ČSÚ Z výše uvedené tabulky a grafů lze říci, že převažující část ploch v katastru obce Srbská Kamenice tvoří lesní půda (65%). Ze zemědělské půdy pak tvoří většinu louky a pastviny (59%). Orná půda tvoří 39 % katastru obce. V současné době 100% orné půdy využíváno jako pastviny. Retenční schopnost území Obecně lze říci, že retenční schopnost je vysoká, neboť většinu katastru obce tvoří les. V okolí samotné obce byla retenční schopnost narušena v důsledku zániku malých rybníčků, zejména ve směru od obce k Růžovskému vrchu. 3.3.2. DPSIR analýza Hnací síly (Drivers) 20/37

ve vztahu k využití krajiny či retenční schopnosti nejsou v Srbské Kamenici žádné relevantní hnací síly přítomny (s výjimkou tlaku na zábor zemědělské půdy pro výstavbu) Tlak (Pressure) v současné době žádné zábory zemědělské půdy ani úpravy směřující ke změněnému využívání či snížení retenční schopnosti neprobíhají Stav (State) zaniklé rybníčky nad obcí, směrem k Růžovskému vrchu Dopady (Impacts) rozkolísané průtoky vodotečí v obci (přívalová voda při tání a prudších srážkách) Odezva (Responses) snaha obce rybníčky obnovit. 3.3.3. Shrnutí hlavních problémů rozkolísání průtoků vodotečí v obci v důsledku zaniklých rybníčků nad obcí, směrem k Růžovskému vrchu (přívalová voda při tání a prudších srážkách) 3.3.4. Vztahový diagram Dopad rozkolísání průtoku vodotečí v obci Stav snížená retenční schopnost Tlak žádný Příčina zaniklé rybníčky nad obcí směrem k Růžovskému vrchu 3.4. OCHRANA BIODIVERSITY A EKOSYSTÉMŮ 3.4.1. Fakta Základní informace Katastr obce Srbská Kamenice včetně leží v Chráněné krajinné oblasti Labské pískovce a její území zasahuje i do Národním parku České Švýcarsko. Unikátnost geomorfologického členění vytváří neopakovatelný ráz krajiny těchto velkoplošných chráněných území. Pestrá a zajímavá fauna a flora oblasti je odrazem právě s geomorfologií souvisejících klimatických a mikroklimatických poměrů. Floristická i faunistická jedinečnost Českosaského Švýcarska je dána zejména velkou lesnatostí (přes 90%), relativním klidem a nabídkou celé škály biotopů od vlhkých nížinných přes suché a teplé náhorní plošiny až k vlhkým horským stanovištím na dně hlubokých roklí. Teplotní inverse v soutěskách a skalních roklích způsobuje zvrat vegetačních stupňů a následný výskyt montánních a submontánních druhů v nadmořské výšce pod 150 m. Významným prvkem v území jsou také čedičové kupy s výskytem naopak druhů teplomilných. Území je rovněž charakteristické tím, že se v něm nápadně projevují doznívající vlivy oceánského klimatu v Čechách ovlivňující množství srážek a průběh teplot. Na území obce se nachází cenné oblasti I. - III. zóny ochrany. Mezi nejvýznamnější patří okolí řek Kamenice a Chřibské Kamenice, slatinná louka PR Arba, PP Meandry Chřibské Kamenice dokládající erozivní působení toku v jeho luční nivě, PR Za pilou s typickou mokřadní loukou a část NPR Růžák s teplomilnou vegetací a suťovišti čedičové kupy. 21/37

Vzhledem k tomu, že významnou část katastru obce tvoří lesní pozemky, mezi priority ochrany přírody patří vhodné hospodaření v lesích, co nejvíce podporující přirozený vývoj ekosystémů a původní druhovou skladbu. V této souvislosti je zřejmá i nutnost posílení retenčních schopností krajiny minimálně obnovou původních vodních ploch. Turistická návštěvnost a tedy i zátěž této oblasti je vysoká. S tím souvisí nejen potřeba usměrňování turistů (vhodné turistické trasy) v místě i čase (rovnoměrnější návštěvnost v průběhu celého roku), ale také navazující otázka čištění odpadních vod a čistoty toku Kamenice a Chřibské Kamenice. Za reálného požadavku udržitelnosti přírodního stavu krajiny je třeba nejen požadovat kvalitní čištění vod z restaurací a penzionů, ale postupně přivést k odpovídajícímu stupni čištění i objekty pro bydlení a individuální rekreaci. Vzhledem k charakteru území a rozptýlení zástavby je třeba vybrat a podpořit řešení specifická k místní podmínkám (např. podpora domovních čistíren apod.). Na katastru se nachází i část zemědělsky obhospodařovaných pozemků. Pro ty je prioritou obnova lučních společenstev. Proto je pro udržení původního rázu krajiny neopominutelná podpora extensivních forem hospodaření a alternativních zemědělských výrob včetně agroturistiky a bioprodukce (s tím souvisí i ochrana původního genofondu odrůd ovocných stromů). Významná i nutná jsou protierozní opatření na ochranu půdního pokryvu (na LHP se by se rovněž měla provádět preventivně v rámci správného lesního hospodaření (viz. výše). Problematika odpadů (zde především TKO) je řešena v měřítku širší oblasti a vůči ochraně přírody není rizikem, stejně jako otázka znečištění ovzduší. S rozvojem turismu rovněž souvisí tlak na budování větších objektů hotelového typu a zábor ploch mimo zastavěná území obcí pro individuální rekreaci tedy řešení pro ochranu přírody nepřijatelná a v dlouhodobém hledisku území škodícím i z pohledu jeho návštěvníků. Správy chráněných území se rovněž dostávají do potenciálních konfliktů při ochraně krajinného rázu, který je prostředkem k ochraně a zachování původní urbanistické skladby obcí včetně charakteristických prvků místní architektury. Proto je potřeba komunikovat nejen mezi Správami a turisty (ovlivňování turistiky a poskytování služeb prostřednictvím informačních center Správ), neméně důležité je propagovat zájmy ochrany přírody a rozvíjení komunikace a vhodné reflexe mezi Správami a dalšími subjekty významně ovlivňujícími rozvoj území tedy zejména s jednotlivými obcemi. K tomu je třeba, mimo jiné, Správami stanovit tam kde je to možné, jasná pravidla pro konzistentní výkon státní správy. Zonace Intravilán obce patří do 2. zóny CHKO Labské pískovce. 18,7 % katastru obce patří do Národního parku České Švýcarsko, zbytek do Chráněné krajinné oblasti Labské pískovce. Zonace obou CHKO i Národního parku je obsažena v následujících mapkách. Obrázek č. 8: Zonace Národního parku České Švýcarsko 22/37

Zdroj: správa NP České Švýcarsko Obrázek č. 9: Zonace CHKO Labské pískovce Zdroj: Správa CHKO Labské pískovce Obrázek č. 10: Zonace CHKO Lužické hory Zdroj: Správa CHKO Lužické hory 23/37

Natura 2000 Natura 2000 je soustava lokalit chránících nejvíce ohrožené druhy rostlin, živočichů a přírodní stanoviště (např. rašeliniště, skalní stepi nebo horské smrčiny apod.) na území EU. V rámci této soustavy jsou vymezovány dva nové typy chráněných území: ptačí oblasti k zajištění ochrany volně žijících ptáků evropsky významné lokality k zajištění ochrany přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin Katastr obce Srbská Kamenice patří do následujících chráněných území v rámci systému Natura 2000: Ptačí oblast Labské pískovce Kód lokality: Kraj: Rozloha: Hlavní předmět ochrany: CZ0421006 Ústecký kraj 35.516,06 ha chřástal polní, datel černý, sokol stěhovavý, výr velký Lokalita Horní Kamenice Kód lokality: Kraj: Status: Rozloha: Hlavní předmět ochrany: CZ0423507 Liberecký kraj, Ústecký kraj Navrženo 185,63 ha losos atlantský, vydra říční Evropsky významná lokalita České Švýcarsko Kód lokality: Kraj: Status: Rozloha: Hlavní předmět ochrany: CZ0424031 Ústecký kraj Navrženo 10.626,90 ha Stanoviště Nížinné až horské vodní toky s vegetací svazů Ranunculion fluitantis a Callitricho-Batrachion Evropská suchá vřesoviště Extenzivní sečené louky nížin až podhůří (Arrhenatherion, Brachypodio-Centaureion nemoralis) Chasmofytická vegetace silikátových skalnatých svahů Jeskyně přístupné veřejnosti Bučiny asociace Luzulo-Fagetum Bučiny asociace Asperulo-Fagetum Lesy svazu Tilio-Acerion na svazích, sutích a v roklích Středoevropské lišejníkové bory Acidofilní smrčiny (Vaccinio-Piceetea) Živočichové losos atlantský vydra říční Rostliny (stanoviště a druhy) 24/37

Oligotrofní až mezotrofní stojaté vody nížinného až subalpínského stupně kontinentální a alpínské oblasti a horských poloh jiných oblastí, s vegetací tříd Littorelletea uniflorae nebo Isoëto-Nanojuncetea Přirozené eutrofní vodní nádrže s vegetací typu Magnopotamion nebo Hydrocharition Polopřirozené suché trávníky a facie křovin na vápnitých podložích (Festuco-Brometalia Druhově bohaté smilkové louky na silikátových podložích v horských oblastech (a v kontinentální Evropě v podhorských oblastech) Bezkolencové louky na vápnitých, rašelinných nebo hlinito-jílovitých půdách (Molinion caeruleae) Vlhkomilná vysokobylinná lemová společenstva nížin a horského až alpínského stupně Horské sečené louky Přechodová rašeliniště a třasoviště Vápnité sutě pahorkatin a horského stupně Dubohabřiny asociace Galio-Carpinetum Staré acidofilní doubravy s dubem letním (Quercus robur) na písčitých pláních Rašelinný les Smíšené jasanovo-olšové lužní lesy temperátní a boreální Evropy (Alno-Padion, Alnion incanae, Salicion albae) 3.4.2. DPSIR analýza Hnací síly (Drivers) cestovní ruch Tlak (Pressure) pohyb návštěvníků po cenných územích CHKO a NP Stav (State) narušení přírodního prostředí pro výskyt ohrožených druhů Dopady (Impacts) možné mizení ohrožených druhů Odezva (Responses) návštěvní řád národního parku vyhlášení evropsky významných lokalit a ptačích oblastí v rámci soustavy chráněných území Natura 2000 3.4.3. Shrnutí hlavních problémů hlavním problémem je regulace pohybu návštěvníků 3.4.4. Vztahový diagram příčin a následků Dopad Stav možné mizení ohrožených narušení přírodního druhů prostředí Tlak pohyb návštěvníků po území CHKO a NP Příčina absence regulace návštěvnosti 25/37

3.5. ODPADY 3.5.1. Fakta Základní informace Jak svoz komunálního tak i tříděného odpadu zajišťuje pro obec Srbská Kamenice společnost Technické služby města Děčín. Se systémem nejsou žádné problémy. Tabulka č. 11: Přehled objemu komunálního odpadu v roce 2004 Komunální odpad 2004 Srbská Kamenice (tuny/rok) Nebezpečné odpady 0,603 Plastové obaly 0,200 Papírové obaly 0,720 Směsné obaly 0,840 Kovové obaly 0,000 Kovy 0,250 Plasty 0,000 Směsný komunální odpad 65,170 Objemný odpad 0,820 Ostatní 3,440 Celkem 72,043 Sběrný dvůr NE Černé skládky nepředstavují významný problém 3.5.2. DPSIR analýza Hnací síly (Drivers) obyvatelstvo cestovní ruch Tlak (Pressure) vyprodukovaný komunální odpad je nerovnoměrně rozložen v čase Stav (State) odpad jako takový nepředstavuje významnou zátěž pro životní prostředí Dopady (Impacts) nejsou Odezva (Responses) poplatkový systém nestačí pokrýt náklady sběru a svozu komunálního odpadu a obec jej musí dotovat částkou cca 50 tis. Kč ročně. 3.5.3. Shrnutí hlavních problémů 26/37

Náklady na sběr a svoz komunálního odpadu jsou vyšší než výběr z poplatků v důsledku vysokého počtu rekreantů a procházejících turistů 3.5.4. Vztahový diagram příčin a následků Dopad finanční deficit systému svozu komunálního odpadu Stav Tlak žádná významná zátěž pro vysoká produkce životní prostředí komunálního odpadu Příčina cestovní ruch v obci 3.6. SHRNUTÍ 3.6.1. Shrnutí hlavních problémů ohrožení kvality vody v řece Kamenici (a následné ohrožení kvality ekosystémů) v důsledku nedostatečného čištění komunálních odpadních vod zejména v letním období problémy s kvalitou ovzduší v topné sezóně rozkolísání průtoků vodotečí v obci v důsledku zaniklých rybníčků nad obcí, směrem k Růžovskému vrchu (přívalová voda při tání a prudších srážkách) náklady na sběr a svoz komunálního odpadu jsou vyšší než výběr z poplatků v důsledku vysokého počtu rekreantů a procházejících turistů regulace pohybu návštěvníků ve vztahu k omezením vyplývajícím z požadavků soustavy Natura 2000 3.6.2. Souhrnný vztahový diagram příčin a následků Dopad Stav Tlak Příčina ohrožení ekosystémů snížená pohoda znečištěné vodoteče (Kamenice) nedostatečně čištěné komunální vody neplnění požadavků na provoz žump a septiků snížená pohoda omezení celoročního cestovního ruchu zhoršená kvalita vzduchu v topné sezóně lokální vytápění, zařízení cestovního ruchu spalování pevných paliv v zastaralých topných zařízeních rozkolísání průtoku vodotečí v obci, přívalová voda snížená retenční schopnost žádný zaniklé rybníčky nad obcí směrem k Růžovskému vrchu pohyb návštěvníků po území CHKO a NP absence regulace návštěvnosti možné mizení ohrožených narušení přírodního druhů prostředí finanční deficit systému svozu komunálního odpadu 4. žádná významná zátěž pro vysoká produkce životní prostředí komunálního odpadu cestovní ruch v obci Stanovení cílového stavu 4.1. FORMULACE CÍLOVÉHO STAVU VE VZTAHU KE HLAVNÍM PROBLÉMŮM 4.1.1. Legislativní požadavky 27/37

Čistota vod žádné legislativní požadavky na čištění odpadních vod pro obec velikosti Srbské Kamenice nejsou Snížená retenční schopnost krajiny žádné legislativní požadavky na zvýšení retenční schopnosti pro obec Srbské Kamenice nejsou. Ochrana biodiversity V souvislosti se zaváděním systému Natura 2000 jsou již národním parkem vyhlašována omezení vstupu. Odpady Legislativně je stanovena maximální výše poplatku. 4.1.2. Strom cílů Níže uvedený strom cílů zahrnuje pouze cíle, které se týkají bezprostředně obce jako takové. Širší cíl zajistit zdravé životní prostředí a přispět k šetrnému využívání přírodních zdrojů v obci Srbská Kamenice Specifické cíle omezit vypouštění špatně čištěných komunálních vod zlepšit kvalitu ovzduší obci a snížit energetickou náročnost s případným využitím obnovitelných zdrojů na objektech v majetku obce zvýšit retenční schopnost území obce zajistit finanční udržitelnost systému sběru a svozu komunálního odpadu 5. Návrhy konkrétních opatření Návrhy konkrétních opatření/projektů jsou členěny podle výše uvedených specifických cílů 5.1. VODA - VYPOUŠTĚNÍ KOMUNÁLNÍCH ODPADNÍCH VOD Projekt 1.1. analýza proveditelnosti čištění komunálních odpadních vod stav v současné době se zpracovává v rámci projektu Integrovaný management ekosystémů v severních Čechách náklady cca. 60 tis. Kč financování v rámci výše uvedeného projektu Projekt 1.2. Srbská Kamenice střed - demonstrační projekt decentralizovaného čištění komunálních odpadních vod s využitím kořenové čistírny v centru obce stav připravuje se zadání v rámci projektu Integrovaný management ekosystémů v severních Čechách náklady cca. 2 mil. Kč 28/37

financování v rámci výše uvedeného projektu 5.2. OCHRANA OVZDUŠÍ A ENERGETIKA Projekt 2.1. zpracovat zjednodušený energetický audit budovy obecního úřadu a víceúčelového objektu občanské vybavenosti ( Zelená hospoda ) stav náklady cca. 30 tis. Kč financování v rámci budoucích strukturálních fondů Projekt 2.2. zateplení a instalace tepelného čerpadla (případně v kombinaci ze solárními systémy) v budově obecního úřadu stav náklady cca. 1000 tis. Kč financování v rámci budoucích strukturálních fondů Projekt 2.3. zateplení a instalace tepelného čerpadla (případně v kombinaci ze solárními systémy) v budově Zelené Hospody stav náklady cca. 1500 tis. Kč financování v rámci budoucích strukturálních fondů Projekt 2.4. ekologizace vytápění v ostatních objektech cestovního ruchu, které topí uhlím: Pod Lípou Cukrárna Les Bašta Ve Starém Krámě Infocentrum Pod Kaštany InterCamp Vesna Romance Farní úřad stav náklady cca 3 mil. Kč celkem financování v rámci budoucích strukturálních fondů 5.3. ODPADY Projekt 3.1. Spolu s ostatními obcemi požádat MŽP o zavedení pravidelné dotace přes správu národního parku stav náklady cca. 50 tis. Kč/rok financování ze státního rozpočtu prostřednictvím správy národního parku 29/37

6. Posouzení možnosti realizace 6.1. PŘIPRAVENOST KONKRÉTNÍCH PROJEKTŮ/NÁMĚTŮ V současné době jsou aktuální následující projekty Projekt 1.1. analýza čištění komunálních odpadních vod (v řešení) Projekt 1.2. demonstrační projekt čištění komunálních odpadních vod ve středu obce (před zadáním projektové dokumentace, financování zajištěno) 6.2. FINANČNÍ SITUACE OBCE Obec nemá téměř žádné vlastní zdroje. Odhad finančních prostředků, použitelných ročně na přípravu projektů i na spolufinancování lze odhadnout na cca 100 tis. Kč. 6.3. IDENTIFIKACE A ANALÝZA MOŽNÝCH FIN. ZDROJŮ 6.3.1. SFŽP Ode dne 15. března 2006 obnovil ministr životního prostředí příjem žádostí do národních programů Státního fondu životního prostředí ČR, vybraných programů Příloh I a Příloh II.: Přílohy I: 1.2. Program - Ochrana zdrojů pitné vody, nebo přírodních léčivých zdrojů a zdrojů přírodních minerálních vod, nebo opatření u zdrojů znečištění na území národních parků (NP) a chráněných krajinných oblastí (CHKO) a jejich ochranných pásem 2.1. Program snižování emisí látek znečišťujících ovzduší u zdrojů znečišťování ovzduší provozovaných za účelem veřejně prospěšných činností 2.7.1 Územní program snižování emisí a imisí znečišťujících látek do ovzduší 2.7.2. Program realizace územních programů snižování emisí a imisí znečišťujících látek 2.8 Program posuzování ekologických opatření vedoucích k významnému snížení skleníkových plynů 3.1.2. Ošetřování stromů a regenerace alejí a parků 3.1.5. Realizace schválených plánů péče o zvláště chráněná území 3.1.6. Výkupy pozemků ve zvláště chráněných územích 3.2.2. Program na vytvoření plánů opatření nutných ke zlepšení životního prostředí v obcích na území národních parků a jejich ochranných pásem 8.2. Program podpory výstavby, rekonstrukce environmentálních center Přílohy II: 1.A. Investiční podpora environmentálně šetrných způsobů vytápění a ohřevu vody pro byty a rodinné domy pro fyzické osoby 2.A. Investiční podpora environmentálně šetrných způsobů zásobování energií v obcích a částech obcí 3.A. Investiční podpora environmentálně šetrných způsobů vytápění a ohřevu vody nebo výroby elektřiny ve školství, zdravotnictví a objektech sociální péče 4.A. Investiční podpora vytápění bytů a rodinných domů tepelnými čerpadly pro fyzické osoby 8.A. Investiční podpora environmentálně šetrných způsobů vytápění a ohřevu vody v účelových zařízeních Doba příjmu je limitována disponibilními prostředky Fondu. Fond přijme žádosti v celkové výši dvojnásobku alokovaných prostředků, aby tak byla zajištěna možnost výběru kvalitních projektů k podpoře. Po dosažení takto stanovené hranice bude příjem opět uzavřen. V žádném programu Příloh I a II nebude žadatelům poskytována podpora formou půjček. 30/37

Pro budoucnost lze předpokládat, že SFŽP v současné podobě zanikne a bude se orientovat pouze na spolufinancování strukturálních fondů a kohezního fondu Evropské Unie. 6.3.2. Strukturální fondy V současnosti se připravují podkladové materiály pro čerpání prostředků ze strukturálních fondů na období 2007-2013. Z připravovaného operačního programu životní prostředí jsme vybrali (v návrhové verzi) ta opatření, která jsou pro podmínky obce relevantní. VODA Opatření 1.1 Výstavba a rekonstrukce kanalizací a čistíren odpadních vod, snížení difúzního znečištění a monitorování stavu vod Výstavba a rekonstrukce ČOV nebo ekvivalentního přiměřeného čištění v aglomeracích pod 2000 EO s funkčním stokovým systémem na úroveň ukazatelů ve vypouštěných odpadních vodách požadovanou vodoprávním orgánem, prioritně v chráněných územích. Dostavba a rekonstrukce stokových systémů v aglomeracích pod 2000 EO tam, kde je stokový systém již částečně vybudován a dostavba je nutná pro přivedení odpadních vod na ČOV, výstavba nové kanalizace prioritně v chráněných územích. VZDUCH Opatření 2.1. Zlepšení kvality ovzduší Operace 2.1.1. - snížení příspěvku k imisní zátěži obyvatel omezením emisí z dopravy Systémy ke zlepšení průjezdnosti (řízení, kruhové objezdy) Budování infrastruktury pro systémy "park and ride", "bike and ride" Operace 2.1.2. - snížení příspěvku k imisní zátěži obyvatel omezením emisí ze spalovacích procesů v bytových a rodinných domech nenapojených na CZT Operace 2.1.3. - snížení příspěvku k imisní zátěži obyvatel omezením emisí z energetických systémů, včetně CZT Operace 2.1.4. - snížení příspěvku k imisní zátěži obyvatel omezením primární a sekundární prašnosti z povrchů Výsadba a rekonstrukce zeleně jak v intravilánech tak extravilánech (liniové i plošné, i v areálech) Generální opravy vozovek nižších tříd (místních komunikací) ODPADY Opatření 2. Rekultivace starých skládek Rekultivace starých skládek převážně komunálního a ostatního odpadu Odstranění nepovolených (černých) skládek ve zvláště chráněných územích ZLEPŠOVÁNÍ STAVU PŘÍRODY A KRAJINY Opatření 5.1. Implementace a ochrana území soustavy Natura 2000 neinvestiční opatření spojená se zaváděním soustavy Natura 2000 investiční opatření spojená se zaváděním soustavy Natura 2000 Opatření 5.2. Podpora biodiverzity 31/37

investiční opatření ke snižování vlivu fragmentace krajiny a dalších antropogenních vlivů (odstraňování migračních bariér, např. rybí přechody, zprůchodňování jezů, zprůchodnění liniových staveb...) realizace schválených plánů péče ve zvláště chráněných územích a územích a objektech začleněných do soustavy Natura 2000, investiční opatření pro obnovu a výstavbu návštěvnické infrastruktury ve zvláště chráněných a dalších přírodně cenných územích (včetně návštěvnických středisek). Opatření 5.3. Obnova krajinných struktur Realizace opatření navržených v rámci schválených komplexních pozemkových úprav zaměřených na výsadby zeleně v krajině a ochranu půdy, realizace prvků ÚSES zakládání a obnova krajinných prvků (výsadba a obnova remízků, alejí, soliterních stromů, větrolamů atd.) a historických krajinných struktur (vč. ošetření stromů ve významných alejích) Opatření 5.4. Optimalizace vodního režimu krajiny Realizace opatření příznivých z hlediska krajinné a ekosystémové diverzity vedoucí ke zvyšování retenční schopnosti krajiny, ochraně a obnově přirozených odtokových poměrů a k omezování vzniku rizikových situací, zejména povodní (budování a obnova retenčních prostor, podpora přirozených rozlivů v nivních plochách,...) opatření k ochraně proti vodní erozi (založení nebo obnova mezí, zasakovacích pásů a průlehů). Opatření 5.5. Podpora regenerace urbanizované krajiny odstranění nebo zajištění nevyužívaných staveb a dalších zátěží ze zvláště chráněných území a územích zařazených do soustavy Natura 2000. UDRŽITELNÉ VYUŽÍVÁNÍ PŘÍRODNÍCH ZDROJŮ Opatření 1. Podpora výstavby nových zařízení a rekonstrukce stávajících s cílem zvýšení využívání OZE pro výrobu tepla (výtopny) zahrnuje investiční podporu zdrojů tepla tj. fototermických systémů, tepelných čerpadel, systémů na biomasu a geotermálních systémů Opatření 3. Podpora výstavby nových zařízení a rekonstrukce stávajících s cílem zvýšení využívání OZE pro kombinovanou výrobu tepla a elektřiny (teplárny) zahrnuje investiční podporu kombinovaných zdrojů tepla a elektřiny tj. bioplynových stanic využívajících biomasu, kogenerace ze skládkového plynu, geotermálních tepláren, parní kogenerace z biomasy Opatření 4. Podpora do realizací úspor energie zahrnuje investiční podporu do snížení spotřeby energie obytných budov zejména pomocí zateplovacích systémů, výměn oken 6.3.3. Ostatní Ministerstvo životního prostředí - Program revitalizace říčních systémů revitalizace přirozené funkce vodních toků (podprogram 215 112): revitalizace vodních toků a jejich přírodního charakteru, včetně jejich niv, popř. včetně prokazatelně nezbytných výkupů pozemků k zajištění trvalé existence a ekologických funkcí revitalizovaných úseků toků a jejich niv (vodní tok ve smyslu 43 zákona č. 254/2001 Sb.); revitalizace odstavených ramen vodních toků; 32/37

revitalizace pramenných oblastí; zakládání a revitalizace břehových nebo doprovodných porostů podél vodních toků a melioračních kanálů jako nedílná součást většího investičního celku realizovaného v rámci Programu revitalizace; revitalizační opatření k zajištění trvalé existence a ekologických funkcí přirozeně revitalizovaných úseků toků a jejich niv, včetně výkupů pozemků nezbytných k zajištění trvalé existence a ekologických funkcí přirozeně revitalizovaných úseků toků a jejich niv. zakládání a revitalizace prvků systému ekologické stability vázaných na vodní režim (podprogram 215 113): revitalizace nevhodně odvodněných pozemků a odvodňovacích soustav; revitalizace a zakládání mokřadních ekosystémů; opatření pro obnovu zásob podzemních vod; opatření pro obnovu a stabilizaci vsakovacích ploch; protierozní opatření vázaná na zlepšování stability vodního režimu. odstraňování příčných překážek na vodních tocích a podpora takových technických řešení, která je neobsahují (doplňování a stavba rybích přechodů) (podprogram 215 114): doplňování a stavba rybích přechodů; další opatření na tocích zajištující jejich zprůchodnění pro přirozenou migraci bioty. revitalizace retenční schopnosti krajiny (podprogram 215 115): revitalizace v minulosti zaniklých a poškozených retenčních prostorů (nevztahuje se na následky zanedbání povinné údržby objektu); zakládání nových retenčních prostorů, zejména jako součásti systémů ekologické stability krajiny; zvyšování retenční schopnosti území (např. poldry, systémy hrází, občasné rozlitiny apod.); protipovodňová opatření retenčního charakteru vázaná na zvýšení stability vodního režimu území. rekonstrukce technických prvků a odbahňování produkčních rybníků (podprogram 215 116): tento podprogram je ukončen. výstavba a obnova ČOV a kanalizace vč. zakládání umělých mokřadů (podprogram 215 117): pouze na akce na které bylo vydáno rozhodnutí o přidělení dotace v roce 2003 a dříve; pouze na akce, které schválí ministr životního prostředí (dále jen ministr ) a s prokázaným mimořádným dopadem na ochranu přírody a krajiny [např. nacházející se ve zvláště chráněném území, v soustavě NATURA 2000, v územích s mimořádným zájmem ochrany vod (např. ochranná pásma vodních zdrojů, lososové a kaprové vody) a tvořící souvislý celek s akcemi realizovanými za finanční podpory z Programu revitalizace a Programu péče o krajinu] a dále: U aglomerací s počtem minimálně 300 EO na výstavbu ČOV a kanalizace. U aglomerací, kde je ČOV připojená ke sběrnému systému s mechanicko- biologickou nebo obdobnou úpravnou, nebo existuje kmenová stoka, která připojuje aglomeraci k čistírně odpadních vod, která slouží více aglomeracím. Pokud je průtočnost výpustí větší než 1/250 z Q355 vodního recipientu; pokud je menší, lze vody vypouštět do recipientu bez čištění a považuje se tento způsob za přiměřené čištění. Přiměřené čištění znamená čištění městských odpadních vod jakýmkoliv způsobem a nebo způsobem zneškodňování, který zajistí, že po jejich vypouštění vyhoví recipient jakostním cílům a příslušným ustanovením směrnice Council Directive 91/271/EEC of 21 May 1991; 33/37