Konkrétní možnosti uplatnění principu ALARA k optimalizaci ozáření obsluhy teleterapeutických radionuklidových ozařovačů



Podobné dokumenty
pro vybrané pracovníky radioterapeutických pracovišť č. dokumentu: VF A-9132-M0801T3 Jméno Funkce Podpis Datum

Činnost radiační onkologie, klinické onkologie v České republice v roce 2003

Činnost radiační onkologie, klinické onkologie v České republice v roce 2002 (předběžné údaje)

Nebezpečí ionizujícího záření

Nebezpečí ionizujícího záření

STANOVENÍ KOLEKTIVNÍ EFEKTIVNÍ DÁVKY Z NENÁDOROVÉ RADIOTERAPIE V ČR

Informace ze zdravotnictví Moravskoslezského kraje

Zákon č. 269/2016 Sb. atomový zákon (AZ) Vyhláška č. 422/2016 Sb. o radiační ochraně a zabezpečení radionuklidového zdroje (VRO)

Secondary Standard Dosimetry Laboratory Saraykoy Nuclear Research and Training Center Ankara, Turecko

Radiační ochrana pojetí a interpretace veličin a jednotek v souladu s posledními mezinárodními doporučeními

Test z radiační ochrany

SPECIALIZAČNÍ NÁPLŇ TECHNICKÁ SPOLUPRÁCE V OBORECH NUKLEÁRNÍ MEDICÍNY, RADIODIAGNOSTIKY A RADIOTERAPIE

CENÍK SLUŽEB STÁTNÍ ÚSTAV RADIAČNÍ OCHRANY. veřejná výzkumná instituce. (za služby poskytované za úplatu) Bartoškova 28, PRAHA 4

Rekonstrukce objektu Centra nakládání s radioaktivními odpady

Žádost o povolení k hodnocení vlastností zdroje ionizujícího záření

Interakce záření s hmotou

MONITOR IONIZUJÍCÍHO ZÁŘENÍ PRO RADIOTERAPEUTICKÉ OZAŘOVNY

ZADÁVACÍ DOKUMENTACE

ZDRAVOTNICTVÍ ČR: Stručný přehled činnosti oboru radiační onkologie, klinická onkologie za období NZIS REPORT č.

STÁTNÍ ÚSTAV RADIAČNÍ OCHRANY

Vybrané aspekty osobního monitorování. Karla Petrová Státní úřad pro jadernou bezpečnost

STÁTNÍ ÚSTAV RADIAČNÍ OCHRANY

Měření osobních dávek při práci na nukleární medicíně a radioterapii

Základy radioterapie

ZDRAVOTNICTVÍ ČR: Stručný přehled činnosti oboru radiační onkologie, klinická onkologie za období NZIS REPORT č.

3.ZÁKLADNÍ POJMY ROZDĚLENÍ NÁDORŮ TNM SYSTÉM INDIKACE RADIOTERAPIE PODLE ZÁMĚRU LÉČBY

PROHLOUBENÍ ODBORNÉ SPOLUPRÁCE A PROPOJENÍ ÚSTAVŮ LÉKAŘSKÉ BIOFYZIKY NA LÉKAŘSKÝCH FAKULTÁCH V ČESKÉ REPUBLICE CZ.1.07/2.4.00/17.

Složitost fluencí pro IMRT pole

Lidé na svém místě. Profil společnosti.

Metrologické požadavky na měřidla používaná při lékařském ozáření Konference ČSFM a Fyzikální sekce ČSNM Rožnov pod Radhoštěm duben 2014

ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE FAKULTA BIOMEDICÍNSKÉHO INŽENÝRSTVÍ STUDIJNÍ OBORY. přehled.

3. MINIMÁLNÍ SEZNAM TEST

Co přináší nový Atomový zákon? Seminář , Jan Kropáček, SÚJB

Nový atomový zákon a vyhláška o radiační ochraně. specifika pro pracoviště nukleární medicíny

LEGÁLNÍ METROLOGIE DNŮ POZDĚJI. RNDr. Tomáš Soukup

Příprava nové vyhlášky o radiační ochraně 6. Konference ČSFM a Fyzikální sekce ČSNM ČLS JEP Beroun 2015

Výukový program. pro vybrané pracovníky radiodiagnostických RTG pracovišť č. dokumentu: VF A-9132-M0801T1

PROBLÉMY A CHYBY ODHALENÉ NEZÁVISLÝMI PROVĚRKAMI RADIOTERAPEUTICKÝCH OZAŘOVAČŮ LESSONS LEARNED

OKRUHY MODELOVÝCH SITUACÍ

KOMPLEXNÍ ONKOLOGICKÁ CENTRA

Monitorování radiační situace během realizace sanačních prací ÚJV Řež, a. s. v letech

POUZE PRO INFORMACI NEZASÍLAT SPOLEČNĚ S ŽÁDOSTÍ

Zkušenosti s aplikací protonové terapie. MUDr. Jiří Kubeš, Ph.D. PTC Praha

POPIS VYNALEZU K AUTORSKÉMU OSVĚDČENÍ ČESKOSLOVENSKA SOCIALISTICKÁ (11) B 1 ( 18 ) 25/411

Informace o problematice radiační ochrany při lékařském ozáření dostupné v SÚRO v.v.i.

Požadavky na používání měřidel při lékařském ozáření podle atomového zákona a zákona o metrologii

Petra Dostálová Oddělení lékařské fyziky Nemocnice Na Homolce

Výběr ze SBÍRKY PŘEDPISŮČESKÉ REPUBLIKY pro účely školení o bezpečnosti práce na pracovišti s IZ cvičení z jaderné chemie VYHLÁŠKA.

Radiační ochrana při lékařském ozáření - role indikujícího lékaře. Libor Judas

Radiační ochrana květen 2003

Radiační zátěž na palubách letadel

Iterativní rekonstrukce obrazu ve výpočetní tomografii

Ozařovací svazky dostupné v dozimetrické laboratoři SÚRO. Libor Judas, Jana Dobešová, Anna Michaelidesová, Vladimír Dufek

Působnost Státní úřadu pro jadernou bezpečnost (SÚJB) při ověřování nových postupů, při klinickém hodnocení (KH) požadavky na žádost

Úvodní cvičení. Sylabus cvičení, podmínky absolvování, práce po dvojicích, max. 10 na jedno cvičení, ukončení, skripta.

Radiační ochrana v JE Dukovany

Aspekty radiační ochrany

stínících konstrukcí u PET/MR pracoviště v přístavbě k budově Q ve FN Brno - PMDV

Stanovení dávky pacienta při nenádorové radioterapii v ČR

Radioterapie Radiační onkologie v nové legislativě. Seminář SÚJB pro lektory odborné přípravy Čestmír Berčík

Fludeoxythymidine ( 18 F) 1 8 GBq k datu a hodině kalibrace voda na injekci, chlorid sodný 9 mg/ml

Nový atomový zákon a prováděcí předpisy. Seminář pro pracoviště intervenční radiologie

Externí detektory k monitoru kontaminace CoMo 170

Státní úřad pro jadernou bezpečnost Eva Pravdová

SLOVENSKEJ REPUBLIKY

NOVÝ ATOMOVÝ ZÁKON povinnosti provozovatelů úpraven pitných vod. Ing. Růžena Šináglová Radiologické metody v hydrosféře 2017 Litomyšl, 3.5.

Kalibrační laboratoř gama záření

Národní radiologické standardy v katetrizační laboratoři

Současný stav provádění nenádorové radioterapie v České republice

KONCEPCE OBORU RADIAČNÍ ONKOLOGIE

Zhodnocení dozimetrických vlastností MicroDiamond PTW detektoru a jeho využití ve stereotaktických ozařovacích polích

Ad1/ předměty a zařízení související s využíváním radionuklidů, některá pomocná zařízení ke strojům a technologickým celkům

Zákon č. 263/2016 Sb., atomový zákon a vyhláška č. 422/2016 Sb., vyhláška o radiační ochraně a zabezpečení radionuklidového zdroje

Návrh. VYHLÁŠKA ze dne /2009,

Radiologická fyzika (technika) v radioterapii Seznam přednášek a klinických praxí Letní semestr 2015 (RFRT1 a RTRT)

4 N. Nebezpečí ionizujícího záření. Metodický list číslo. Vydáno dne: 22. prosince 2004 Stran: 5. I. Charakteristika

KURZ PRO DOPLNĚNÍ ZNALOSTÍ ZÁSAD RADIAČNÍ OCHRANY POŽADOVANÝCH PRO ODBORNOU PŘÍPRAVU VYBRANÝCH PRACOVNÍKŮ SE ZDROJI IONIZUJÍCÍHO ZÁŘENÍ

VYHLÁŠKA Státního úřadu pro jadernou bezpečnost č. 307/2002 Sb. o radiační ochraně. TEXT ve znění vyhlášky č. 499/2005 Sb.

Korekce zeslabení v planární scintigrafii pomocí plošného zdroje Co-57

PRACOVIŠTĚ A DALŠÍ OBLASTI ČINNOSTI, PŘI KTERÝCH MŮŽE DOJÍT KE ZVÝŠENÉMU OZÁŘENÍ Z PŘÍRODNÍHO ZDROJE ZÁŘENÍ

Externí klinické audity v mamárních centrech. Vlastimil Polko Oddělení radiologické fyziky Masarykův onkologický ústav

Radiační odstraňování vybraných kontaminantů z podzemních a odpadních vod

Ukázka spolupráce na návrhu klasifikačního systému CZ-DRG Zhoubný novotvar prsu

Výjezdní zasedání KD

Seminář Praha

O NÁS. Historie. Současnost

Činnost radiační a klinické onkologie v České republice v roce Activity in X-ray and clinical oncology in the Czech Republic in 2008

Test z fyzikálních fyzikálních základ ů nukleární medicíny

Léčba nádorů prostaty moderní fotonovou terapií je značně efektivní

Vliv IMUNORu na krvetvorbu myší ozářených gama paprsky 60 Co

POPIS VYNALEZU K AUTORSKÉMU OSVĚDČENÍ ( 19 ) ČESKOSLOVENSKA SOCIALISTICKÁ G 21 F 7/02. (22) Přihlášeno (21) PV W

Závazné pokyny pro vyplňování statistického formuláře T (MZ) 1-01: Roční výkaz o přístrojovém vybavení zdravotnického zařízení

POPIS VYNÁLEZU K AUTORSKÉMU OSVĚDČENÍ

Upravená vyhláška o radiační ochraně. Obsah

Pracovní schůzky SÚJB na pracovištích intervenční kardiologie. Mgr. Petr Papírník Ing. Jitka Nožičková Ing. Josef Kryštůfek SÚJB

Přednášky z lékařské přístrojové techniky

Proč standardy? Požadavky legislativy Zákon č. 18/1997Sb. (Atomový zákon) Vyhláška SÚJB č. 307/2002 Sb., o radiační ochraně: 63, odst. 1: " Pro všechn

ZAVEDENÍ SYSTÉMU JAKOSTI PŘI VYUŽÍVÁNÍ ZDROJŮ URYCHLOVAČE ELEKTRONŮ IONIZUJÍCÍHO ZÁŘENÍ V RADIOTERAPII. Radiační ochrana květen 1998

Onkologické centrum Fakultní nemocnice Královské Vinohrady

VYBRANÉ DOSIMETRICKÉ VELIČINY A VZTAHY MEZI NIMI

Transkript:

Konkrétní možnosti uplatnění principu ALARA k optimalizaci ozáření obsluhy teleterapeutických radionuklidových ozařovačů Ing. Jana Hudzietzová 1, Doc.Ing. Jozef Sabol, DrSc. 1,, Ing. Lenka Grayová-Bulíčková 2 1 Fakulta biomedicínského inženýrství ČVUT v Praze 2 Oblastní nemocnice Kladno

Úvod Referát se týká ozáření pracovníků obsluhujících radioterapeutické ozařovače se zdroji Co-60 a také se zdrojem Cs-137 s cílem redukce příspěvku k celkové efektivní dávce od unikajícího záření gama. Podrobně bylo proměřeno a zmapováno radiační pole pomocí distribuce příkonu prostorového dávkového ekvivalentu jak v samotné ozařovací místnosti, tak i v prostorách v blízkosti ovládacího pultu u třech různých ozařovačů Co- 60 a jednoho staršího ozařovače Cs-137. Na základě znalosti prostorového rozložení radiačního pole bylo možné stanovit vliv unikajícího záření v různých místech, kde se personál pohybuje nebo zdržuje během přípravy pacienta a nastavení přístroje na ozařování. Ukázalo se, že pole v okolí hlavice vykazuje určité specifické změny, které jsou specifické pro danou polohu hlavice, v níž je radioaktivní zdroj uložen. Dále zde sehrávají důležitou roli faktory např. jako velikost místnosti, složení stavebního materiálu a tloušťky stěn či v neposlední řadě přítomnost a uspořádání předmětů potřebných k terapii nacházejících se v blízkosti ozařovače.

Úvod Volbou optimálního pohybu pracovníků spolu s v nejvhodnějším postupu pracovních činností obsluhy v ozařovací místnosti lze snížit efektivní dávku od unikajícího záření až o 40-50% oproti situaci, kdy se charakter pole nebere v úvahu. Tuto redukci lze provést bez jakýchkoli dodatečných nákladů spojených s přestavbou pracoviště, potřebná je pouze znalost rozložení gradientu příkonu prostorového dávkového ekvivalentu získaná proměřením pole vhodným radiačním monitorem. V referátu jsou pro srovnání uvedeny rovněž výsledky měření radiačních úrovní vně ozařovací místnosti a také v ovládací místnosti během ozařování za různých podmínek včetně závislosti na poloze hlavice a parametrů svazku.

Charakteristika radioterapeutických ozařovačů V radioterapii pomocí vnějších svazků záření se dnes využívají především lineární urychlovače, avšak na onkologických pracovištích jsou v ČR i ve světě ještě stále hojně zastoupeny i radioaktivní ozařovače zejména pak Co-60, ale také v ojedinělých případech i Cs-137. Měření ozařovacích místností a ovladoven proběhlo na třech pracovištích, a to v Oblastní nemocnici Kladno, a.s. (zdroj Co-60 Terabalt ACS 100, výrobek UJP Praha, aktuální aktivita 281 TBq a Cs-137 Cesioterax 3N, výrobce Chirana, aktuální aktivita 60 TBq), Fakultní nemocnici Královské Vinohrady (zdroj Co-60 Teragam K-2, výrobce UJP Praha, aktuální aktivita 169 TBq ) a Všeobecné fakultní nemocnici Praha (zdroj Co-60 Theratron 1000, výrobce Theratronics, Kanada, aktuální aktivita 366 TBq). Na obr. 2 je pohled na ozařovače Terabalt ACS 100 a Theratron 1000.

Charakteristika radioterapeutických ozařovačů Hlavice se zdrojem záření mohou zaujímat během terapeutického procesu různé polohy a taktéž i úhly ozařování. Konkrétní nastavení ozařovacího režimu do určité míry ovlivňuje i rozložení radiačního pole vytvořeného unikajícím zářením gama ze stíněného zdroje. Na průběh pole má jistě vliv i konkrétní mechanické uspořádání jeho stínění, které nikdy nebývá zcela symetrické. Vzhledem k tomu, že se jedná o zdroje záření gama, které, jakožto nepřímo ionizující záření, nelze nikdy úplně odstínit nebo určitá část přímého nebo rozptýleného záření gama se dostane mimo hlavici ozařovače. Na jejich rozložení v místnosti má kromě stínění vliv i celá řada dalších faktorů včetně velikosti místnosti, složení stavebního materiálu, rozložení nábytku a dalších věcí, které se nacházejí v ozařovací místnosti. Vzhledem k těmto skutečnostem může být průběh radiačního pole v každé ozařovací místnosti obecně různý.

Základní dávkové limity Veličina Obecné limity (obyvatelstvo) Limity pro studenty a učně Limity pro radiační pracovníky 1 rok [msv] 1 rok [msv] 1 rok [msv] 5 let jdoucích za sebou [msv] 1 6 50 100 H T oční čočka 15 50 150 - H T kůže 50 150 500 - H T končetiny - 150 500 -

Požadavky na měření a parametry SÚJB: Zavedení systému jakosti, Radionuklidové ozařovače, květen 2003

Radionuklidové ozařovače TERABALT 100

Radionuklidové ozařovače TERABALT 100

Radionuklidové ozařovače TERAGAM K 2

Radionuklidové ozařovače THERATRON 1000

Radionuklidové ozařovače THERATRON 1000

Radionuklidové ozařovače Cesioterax 3N

Blokové schéma znázorňující postup provedení diplomové práce

Distribuce příkonu prostorového dávkového ekvivalentu v ozařovně se zdrojem Cs-137

Distribuce příkonu prostorového dávkového ekvivalentu v ozařovně se zdrojem Cs-137 (absence labyrintu mezi ozařovací a ovládací místností, dveře značně propouštěly záření pracovníci chráněni časem málo výkonů za den, dnes již terapeutický RTG místo Cs-137)

Distribuce příkonu prostorového dávkového ekvivalentu v ozařovně se zdrojem Co-60 (FNKV Praha)

Distribuce příkonu prostorového dávkového ekvivalentu v ozařovně se zdrojem Co-60 (FNKV Praha) (nejmenší ozařovací místnost, absence labyrintu řešena dvojitými stínícími dveřmi)

Distribuce příkonu prostorového dávkového ekvivalentu v ozařovně se zdrojem Co-60 (VFN Praha)

Průběh profilu radiačního pole

Průběh profilu radiačního pole

Průběh profilu radiačního pole

Průběh profilu radiačního pole

Průběh profilu radiačního pole

Pohyb obsluhy uvnitř ozařovny

Ilustrace radiační zátěže dvou pracovníků při jednou úkonu uvnitř ozařovací místnosti (bez optimalizace a s přihlédnutím k rozložení radiačního pole)