KOMUNÁLNÍ VOLBY 2014 PRAHA zpráva z předvolebního výzkumu veřejného mínění POSTOJE VE VYBRANÝCH OBLASTECH Období sběru dat: 26. 9. 2014-2. 10. 2014
ZÁKLADNÍ METODOLOGICKÉ INFORMACE
ZÁKLADNÍ INFORMACE O VÝZKUMU Zadavatel výzkumu ČESKÁ TELEVIZE Realizátor výzkumu MEDIAN s r.o. Charakteristika výzkumu Způsob výběru respondentů Reprezentativita Reprezentativní výzkum populace oprávněných voličů v Praze Kvótní výběr podle pohlaví, věku, vzdělání a bydliště respondenta v rámci Prahy (10 městských obvodů). Vzorek je reprezentativní pro dospělou populaci města PRAHA podle kvótních proměnných (viz výše) také podle pracovního statusu a minulého volebního chování (dovážení dat) Doba sběru dat 26. 9. 2014-2. 10. 2014 Finální velikost výběrového souboru Způsob sběru dat Kontrola dat 1211 respondentů Kombinace CAPI (osobní dotazování s využitím notebooků) a CATI (telefonické dotazování na mobilní telefony a pevné linky) v poměru cca 30:70 Výzkum prochází intenzivními kontrolami. 100 % nahrávek CAPI rozhovorů podléhá náslechům. CATI rozhovory jsou předmětem náslechů při realizaci. Kromě toho jsou realizovány další kontroly tazatelů a validity dat.
STRUKTURA VZORKU Pohlaví Muži: 48 % Ženy: 52 % Technika sběru dat CAPI: 30 % CATI: 70 % Praha 1: 3 % Praha 2: 4 % 18 29 let: 18 % Praha 3: 6 % Věk 30 44 let: 32 % 45 59 let: 21 % Městské obvody Praha 4: 23 % Praha 5: 14 % Praha 6: 11 % Praha 7: 3 % 60 a více let: 29 % Praha 8: 9 % Praha 9: 14 % ZŠ a SŠ bez maturity: 33 % Praha 10: 14 % Pracující: 58 % Vzdělání SŠ s maturitou: 38 % VŠ: 29 % Pracovní status Nezaměstnaný: 4 % Důchodce: 26 % Student / v domácnosti / ostatní: 12 % *Údaje o struktuře po vážení, zaokrouhlené na celá procenta.
VÝSLEDKY VÝZKUMU - VOLEBNÍ OTÁZKY
VOLEBNÍ ÚČAST Zúčastnil(a) byste se vy osobně voleb do zastupitelstva města Prahy, kdyby se konaly v příštím týdnu? N = 1211 Neví 1 % Určitě ne 28 % Určitě ano 39 % Spíše ne 13 % Spíše ano 19 % Svou účastí ve volbách si je v současnosti jisto 39 % respondentů. Dalších zhruba 32 % účast zvažuje či nevylučuje. Ochota k účasti je tedy vyšší než např. v Ostravě, což odpovídá historicky vyšším volebním účastem v komunálních volbách v Praze. Z minulých zkušeností však vyplývá, že u voleb s menší účastí (krajské, evropské, komunální ve velkých městech) ochota k účasti může klesat v posledních předvolebních dnech díky menší medializaci voleb či problémů s výběrem strany / hnutí či kritérií, podle čeho hlasovat. Ochota k účasti (stejně jako v jiných typech voleb v ČR) stoupá s věkem, vzděláním a u ekonomicky aktivních také s příjmovým statusem.
ZPŮSOB HLASOVÁNÍ V KOMUNÁLNÍCH VOLBÁCH PŘEDPOKLÁDANÝ RESPONDENTEM Volby do zastupitelstva města Prahy umožňují volit více způsoby. Jaký zřejmě použijete, pokud se voleb zúčastníte? Neoznačím žádnou stranu budu volit kandidáty napříč stranami 16 % Budu volit stranu či hnutí ale k tomu označím kandidáty z jiných stran 15 % Nevím, neznám volební systém 12 % Budu volit jednu stranu či hnutí stejně jako v jiných volbách 57 % n = 872 (po vážení) pouze respondenti, kteří nevylučují účast ve volbách Komunální volby v České republice umožňují více typů hlasování. Přesto, že v uplynulých letech oslabovala identifikace s politickými stranami, zůstává ve velkém města (Praha) s rozsáhlou nabídkou kandidujících stran (31) a míst v zastupitelstvu (65) dominantní hlasování podle politických stran / hnutí. Většina voličů (72 %) se chystá zaškrtnout stranu, přičemž 57 % bude volit jen stranu a 15 % předpokládá tzv. panašování (označení kandidátů jiné strany). Zhruba každý šestý volič (16 %) se chystá volit napříč kandidátkami. Síla jejich hlasů se mezi strany / hnutí rozdělí dle toho, kolik kandidátů kterých stran označí.
PEVNOST ROZHODNUTÍ Nakolik jste rozhodnut(a), že byste v případě své účasti ve volbách do zastupitelstva města Prahy v současnosti volil(a) právě tuto stranu? Neví / nedokáže rozhodnout 4 % Nechce volit stranu (jen kandidáty) 16 % Zcela rozhodnutý/á jinou stranu bych teď nevolil(a) 40 % n = 872 (po vážení) pouze respondenti, kteří nevylučují účast ve volbách Nejsem rozhodnutý/á uvedená strana je jen jedna ze zvažovaných 21 % Takřka rozhodnutý/á ale zvažoval(a) bych i jiné strany / stranu 19 % Míra rozhodnutí voličů v Praze byla v době sběru mírně vyšší než v předchozích sběrech v Ostravě či v Brně. Zcela rozhodnuto volit vybranou stranu je však stále jen 40 % voličů. Zbytek si není zcela jist vybranou stranou, má více zvažovaných či neví (44 %) nebo chce volit napříč kandidátkami (16 %). Můžeme tedy předpokládat, že volební preference se ještě mohou vyvíjet v posledním předvolebním týdnu. V rámci reálně zvažovaných stran bude docházet k formování finálních volebních rozhodnutí. Může také docházet k přesunům podpory mezi podobnými typy stran (tj. mezi levicovými stranami, mezi pravicovými stranami, v rámci lokálních občanských hnutí a koalic, atd.).
VÝSLEDKY VÝZKUMU - TEMATICKÉ OTÁZKY
HLAVNÍ VNÍMANÉ PROBLÉMY MĚSTA PRAHY Jaké jsou podle vás hlavní problémy, které trápí město PRAHU a jeho obyvatele? N = 1211 Zásadní problém Středně velký problém Zanedbatelný / žádný problém Korupce, klientelismus a plýtvání prostředky 73 % 24 % 3 % 1,3 Kriminalita, drogy a hazard 61 % 35 % 4 % 1,43 Automobilová doprava (zácpy, stav silnic, málo míst k parkování) 60 % 33 % 8 % 1,48 Nedostupnost a ceny bydlení 37 % 45 % 17 % 1,8 Nezaměstnanost a chudoba (zadlužení, malé příjmy) 37 % 43 % 19 % 1,82 Špatné životní prostředí (vzduch, málo zeleně, znečištění města, chátrání staveb) 29 % 53 % 19 % 1,9 Soužití většinové společnosti s menšinami 23 % 48 % 30 % 2,07 Úroveň MHD a dalších městských služeb 14 % 44 % 42 % 2,28 Nedostatek kulturního a sportovního vyžití Graf je setříděn podle odpovědi zásadní 7 % 27 % 66 % *Průměr na škále 1=zásadní problém,2=středně velký problém, 3=žádný problém 2,59 Vnímání kriminality, klientelismu a plýtvání veřejnými rozpočty jako zásadního problému města Prahy prochází napříč populací. Ve většině věkových, příjmových a sociálních skupinách jej za zásadní problém označuje minimálně okolo 70 % respondentů. Pozitivnější je jen hodnocení mladých lidí (18-29 let) a potenciálních voličů ODS (i mezi nimi považuje problém za zásadní okolo 60 %). Kriminality, drog a hazardu se silněji obávají ženy a starší lidé. Na rozdíl od Ostravy, kde vnímaní silných sociekonomických problémů procházelo spíše napříč populací, v Praze problémy související s nezaměstnaností a chudobou akcentují hlavně ohrožené skupiny ekonomicky neaktivní (důchodci, nezaměstnaní), pracovníci s nižším příjmem (do 15 000 čistého měsíčně) a bez maturity.
HLAVNÍ VNÍMANÉ PROBLÉMY MĚSTA PRAHY, BRNA A OSTRAVY Jaké jsou podle vás hlavní problémy, které trápí město Prahu/Brno/Ostravu a jeho obyvatele? Zásadní problém Praha N = 1211 Brno N = 1220 Ostrava N = 1213 Korupce, klientelismus a plýtvání prostředky Kriminalita, drogy a hazard Automobilová doprava (zácpy, stav silnic, málo míst k parkování) Nedostupnost a ceny bydlení Nezaměstnanost a chudoba (zadlužení, malé příjmy) Špatné životní prostředí (vzduch, málo zeleně, znečištění města, chátrání staveb) Soužití většinové společnosti s menšinami Úroveň MHD a dalších městských služeb Nedostatek kulturního a sportovního vyžití 9 % 7 % 9 % 9 % 14 % 14 % 30 % 27 % 29 % 23 % 23 % 46 % 36 % 37 % 37 % 41 % 36 % 57 % 55 % 61 % 60 % 58 % 54 % 57 % 73 % 68 % 73 % Praha Brno Ostrava Graf je setříděn podle odpovědí v Praze Vnímání problémů města je co do intenzity i struktury v Praze podobnější Brnu než Ostravě. Díky menší nezaměstnanosti a vyšším relativním příjmům jsou relativně méně intenzivně vnímané socioekonomické problémy. Přes vysoké procento cizinců žijících v Praze je málo akcentováno téma soužití s menšinami, což odpovídá minimální přítomnosti sociálně vyloučených oblastí v metropoli. Naopak netradičně silně je oproti dalším velkým městům vnímán problém korupce / klientelismu a nedostupnosti bydlení.
OMEZENÍ KORUPCE A KLIENTELISMUS V PRAZE Řada kandidujících stran ve svých programech nabízí některá řešení pro omezení korupce a klientelismu v Praze. Nakolik jsou pro vás tyto věci důležité v rozhodování, koho volit? Málo důležité - omezení korupce slibuje každý 26 % Nevím 1 % Velmi důležité - řídím se hlavně podle věrohodnosti strany v této oblasti 36 % n = 872 (po vážení) pouze respondenti, kteří nevylučují účast ve volbách Středně důležité - je to jedno z témat, na kterých mi záleží 37 % Věrohodnost strany či hnutí z hlediska boje proti korupci a klientelismu je důležitější pro lidi, kteří jsou si jisti účastí u voleb mezi nimi ji za primární rozhodovací faktor označuje necelých 40 % respondentů, mezi lidmi, kteří s účastí váhají pouze 31 % lidí. Lze tedy očekávat poměrně silný dopad hodnocení stran v tomto ohledu na výsledky voleb. Téma věrohodnosti z hlediska boje proti korupci a klientelismu je důležité zejména pro potenciální voliče ANO, ČSSD, Trojkoalice, Pirátů a lidí, kteří chtějí hlasovat pro menší strany a hnutí. Naopak jasně nejméně jej akcentují potenciální voliči ODS, mezi nimiž je primárním kritériem jen pro 18 % lidí.
PROBLÉM BEZDOMOVSTVÍ V PRAZE V Praze žije dle odhadů 4 tisíc lidí bez domova. Do jakých projektů by podle vás měla Praha investovat více veřejných prostředků, aby se problém bezdomovství zlepšil? Určitě ano Spíše ano Spíše ne Určitě ne Nevím N = 1211 Péče o duševně a zdravotně postižené, kteří se ocitají na ulici 58 % 31 % 6 % 2 % 1,52 Azylové domy a noclehárny pro lidi bez domova 41 % 43 % 10 % 4 % 1,77 Zdravotnická, komunitní a jiná podpůrná zařízení pro lidi bez domova 35 % 47 % 12 % 4 % 1,84 Sociální a obecní bydlení pro chudší občany 41 % 40 % 13 % 4 % 1,8 Podpora oddlužení a zaměstnanosti lidí bez domova 28 % 41 % 20 % 7 % 2,06 Vytěsnění lidí žijících na ulici z centra města 29 % 32 % 25 % 10 % 2,18 Důraznější postihy žebrání a spaní na ulici Graf je setříděn podle součtu odpovědí určitě ano a spíše ano Větší podporu Pražanů v řešení problému bezdomovství mají dle deklarací investice do preventivních a podpůrných opatření (péče o duševně a zdravotně postižené, azylové domy, sociální bydlení, zdravotnická a komunitní zařízení, atd.), než opatření represivní (vytěsňování bezdomovců z centra, důraznější postihy žebrání). Posílení investic do prvního druhu opatření podporuje okolo 80 % Pražanů (40-60 % určitě dle jednotlivých položek), investice do druhého jen cca 60 % Pražanů (a jen 30 % určitě). Ve vnímání opatření jsou v různých skupinách obyvatel odlišnosti: ženy a starší lidé vnímají problém intenzivněji a proto obecně více podporují investice do jeho řešení, výrazně více pak podporují rozvoj sociálního bydlení. Rozdíly jsou viditelné i z hlediska stran: podpůrná a preventivní opatření mají vyšší podporu např. mezi potenciálními voliči Trojkoalice, naopak např. potenciální voliči ANO či Svobodných více tendují k represivním opatřením. 33 % 27 % 25 % 12 % *Průměr na škále 1 = určitě ano, 4 = určitě ne 2,16
PŘÍLOHA B INFORMACE O SBĚRU A ZPRACOVÁNÍ DAT
INFORMACE O SBĚRU A ZPRACOVÁNÍ DAT VÝZKUMNÁ AGENTURA: Na základě zkušeností z Parlamentních voleb 2013 a evropských voleb 2014 ČT tento výzkum realizuje s jednou společností pro výzkum trhu a veřejného mínění s výzkumnou agenturou Median. Výzkum je realizován i ve spolupráci z FF UK katedrou sociologie. Hlavním důvodem angažování této agentury je: dlouhodobé zkušenosti s výzkumy podobného typu a předchozí dlouhodobá spolupráce s ČT členství ve sdružení SIMAR, které zaručuje kvalitu a nejvyšší odborné standardy v oblasti výzkumu trhu agentura v poslední době nespolupracovala s žádným politickým subjektem
POSTUPY ZAJIŠŤUJÍCÍ KVALITU SBĚRU DAT Kontroly rozhovorů Všechny rozhovory (v metodách CAPI i CATI) jsou nahrávány. Náslechy a kontrola nahrávek odhalí případná pochybení tazatele. Rozhovory, které neprojdou kontrolami, jsou vyřazovány. Eliminování vlivu tazatelů Jeden CAPI tazatel může ve městě sebrat maximálně 15 rozhovorů podílí se tedy maximálně na 1,25 % celkového vzorku. Vliv jednotlivého tazatele na výsledky je tedy minimální. Rozložení sběru do většího území Zasažení větší části populace Sběr dat v delším období Důkladná reprezentativita Paralelní osobní a telefonický sběr dat dvěma agenturami umožňuje v rámci kraje zasáhnout výrazně větší a různorodější území. V rámci jednoho města tak i v pod úrovní obvodů využitých ke kvótnímu předpisu pochází rozhovory z různých částí regionálního členění města / typů zástaveb, atd. Kombinace více metod sběru (CAPI, CATI) zvyšuje zasažitelnost různých částí populace. Trochu jiní lidé jsou dostupní a ochotní odpovídat telefonicky a jiní naopak osobně. Telefonický výzkum probíhá ze 70 % na mobilní telefony a ze 30 % na pevné linky, aby nedocházelo k vychýlení výzkumu nerovnoměrností penetrace moderních technologií. Sběr dat ve městě není bleskový (během 1-2 dnů), ale zasahuje delší období. Tím se vyrovnává zastižitelnost různých typů lidí, která je jinak omezena sběrem v omezené časové době. Při kontrolách reprezentativity nejsou zohledňovány jen základní sociodemografické znaky (pohlaví, věk, vzdělání, okres, velikost obce), ale i další znaky související úzce s volebními preferencemi (pracovní status respondenta, minulé volební chování). Kontroly validity dat Při kontrolách dat jsou analyzovány vlivy jednotlivých tazatelů na celkové výsledky, délky trvání rozhovorů a prováděny další kontroly validity dat.