8. funkční období 364 Návrh senátního návrhu zákona Petra Pakosty a dalších, kterým se zakazuje používání metod hydraulického štěpení hornin ložisek nekonvenčního zemního plynu při geologických pracích a hornické činnosti, a o změně některých souvisejících zákonů (zákon, kterým se zakazuje hydraulické štěpení hornin)
2012
Parlament České republiky Senát 8. funkční období 2012 N á v r h senátního návrhu zákona, senátorů Petra Pakosty, Jiřího Oberfalzera a Pavla Trpáka kterým se zakazuje používání metod hydraulického štěpení hornin ložisek nekonvenčního zemního plynu při geologických pracích a hornické činnosti, a o změně některých souvisejících zákonů (zákon, kterým se zakazuje hydraulické štěpení hornin)
ZÁKON ze dne 2012, kterým se zakazuje používání metod hydraulického štěpení hornin ložisek nekonvenčního zemního plynu při geologických pracích a hornické činnosti, a o změně některých souvisejících zákonů (zákon, kterým se zakazuje hydraulické štěpení hornin) Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: Č Á S T P R V N Í ZÁKAZ HYDRAULICKÉHO ŠTĚPENÍ HORNIN 1 Účel zákona Účelem tohoto zákona je ochrana přírody a krajiny 1) před nevratnými lidskými zásahy způsobenými používáním metod hydraulického štěpení hornin. 2 Základní ustanovení (1) Zakazuje se použití všech metod hydraulického štěpení hornin ložisek nekonvenčního zemního plynu při využívání nerostného bohatství 2), zejména při geologických pracích a hornické činnosti. (2) Zákaz podle odstavce 1 platí pro samostatné použití metod hydraulického štěpení v jakémkoli měřítku i pro jejich použití v kombinaci s jinými metodami. 3 Vymezení pojmů (1) (1) Nekonvečním zemním plynem se rozumějí hořlavý zemní plyn získávaný z plynonosných břidlic tzv. břidličný plyn a hořlavý zemní plyn získávaný zplyňováním uhlí. (2) Pojmem plynonosné břidlice se rozumějí horniny s vysokým obsahem organické hmoty, ve kterých proběhly procesy tvorby uhlovodíků. Jedná se o horniny primárně nepropustné, z nichž bez aplikace dodatečných technologických zásahů nelze nekonvenční zemní plyn získávat. 1) Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny. 2) 5 zákona č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon).
(3) Pojmem nekonvenční zemní plyn získávaný zplyňováním uhlí se rozumí plyn získávaný hlubinnou termickou konverzí důlní činností netěžitelných uhelných slojí. (4) Metodami hydraulického štěpení hornin se rozumějí veškeré technické metody spočívající v zavedení štěpící kapaliny pod tlakem vyšším než 1 MPa pod zemský povrch za účelem štěpení hornin, a to obvykle za pomoci vertikálních a na ně navazujících horizontálních nebo jiných vrtů zasahujících pod úroveň kulturní vrstvy půdy 3), a to včetně metod obecně nazývaných technologie hydraulického rázu a technologie hydraulické destrukce, popř. jiné podobné technické metody obecně považované za metody hydraulického štěpení hornin a odporující účelu tohoto zákona. (5) Štěpící kapalinou se rozumí jakákoli směs vody nebo jiných účinných kapalných látek nebo gelů s jinými chemickými látkami, zejména písky nebo jinými mechanickými nebo organickými plnivy. (3) Zvláštní zákon stanoví, co se rozumí geologickými pracemi. 4) (4) Zvláštní zákon stanoví, co se rozumí hornickou činností. 5) 4 Jiná ustanovení (1) Zásoby výhradního ložiska nekonvenčního zemního plynu 6), které lze v současnosti využívat pouze prostřednictvím metod hydraulického štěpení, nesmějí být klasifikovány jako bilanční zásoby výhradního ložiska 7). (2) Zásoby výhradního ložiska nekonvenčního zemního plynu se odepíší podle zvláštního zákona, pokud není předpoklad pro jejich jiné využití než prostřednictvím metod hydraulického štěpení ani v budoucnosti. 8) (3) Výhradní ložisko nekonvenčního zemního plynu, které nelze v současnosti využívat jinak než prostřednictvím metod hydraulického štěpení, nesmí být stanoveno dobývacím prostorem podle zvláštního zákona. 9) 5 Kontrola a sankce Kontrolu dodržování tohoto zákona a sankce za jeho porušení upravuje zvláštní zákon. 10) 3 ) 2 odst. 2 písm. e) zákona č. 44/1988 Sb. 4 4) 2 zákona č. 62/1988 Sb., o geologických pracích. 5 5) 2 zákona č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a státní báňské správě. 6 6) 6 zákona č. 44/1988 Sb. 7 7) 14 odst. 2 písm. b) zákona č. 44/1988 Sb. 8 8) 14a odst. 3 zákona č. 44/1988 Sb. 9 9) 25 zákona č. 44/1988 Sb. 1 0) Zákon č. 61/1988 Sb. Zákon č. 62/1988 Sb.
Č Á S T D R U H Á Změna horního zákona 6 Zákon č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), ve znění zákona č. 54/1991 Sb., zákona č. 10/1993 Sb., zákona č. 168/1993 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 258/2000 Sb., zákona č. 366/2000 Sb., zákona č. 315/2001 Sb., zákona č. 61/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 150/2003 Sb., zákona č. 3/2005 Sb., zákona č. 386/2005 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 313/2006 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 157/2009 Sb, zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb. a zákona č. 85/2012 Sb. se mění takto: 1. V 11 odst. 2 se tečka na konci nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno f), které včetně poznámky pod čarou č. 26 zní: f) používat pouze takové metody a postupy, které nejsou zakázány zvláštním zákonem 26). 26) Zákon č. /2012 Sb., kterým se zakazuje používání metod hydraulického štěpení hornin při geologických pracích a hornické činnosti, a o změně některých souvisejících zákonů (zákon, kterým se zakazuje hydraulické štěpení hornin).. 2. V 14a odst. 3 se doplňuje věta, která včetně poznámky pod čarou č. 27 zní: Tyto zásoby se odepíší vždy, stanoví-li tak zvláštní zákon 27). 27) 4 odst. 2 zákona č. /2012 Sb. 3. V 23 odst. 1 se slovo tento zrušuje. 4. V 24 se za odstavec 2 vkládá odstavec 3, který včetně poznámky pod čarou č. 28 zní: (3) Ministerstvo životního prostředí souhlas podle odstavce 2 neudělí, jde-li o výhradní ložisko nekonvenčního zemního plynu, které nelze v současnosti využívat jinak než prostřednictvím metod hydraulického štěpení 28). 28) 4 odst. 3 zákona č. /2012 Sb.. Dosavadní odstavce 3 až 11 se označují jako odstavce 4 až 12. V návaznosti na to se v nově označeném odstavci 6 číslovka 3 nahrazuje číslovkou 4 a slova 6 až 9 se nahrazují slovy 7 až 10 a v nově označeném odstavci 9 se číslovka 4 nahrazuje číslovkou 5. Č Á S T T Ř E T Í Změna zákona o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě
7 Zákon č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě, ve znění zákona č. 425/1990 Sb., zákona č. 542/1991 Sb., zákona č. 169/1993 Sb., zákona č. 128/1999 Sb., zákona č. 71/2000 Sb., zákona č. 124/2000 Sb., zákona č. 315/2001 Sb., zákona č. 206/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 150/2003 Sb., zákona č. 226/2003 Sb., zákona č. 227/2003 Sb., zákona č. 3/2005 Sb., zákona č. 386/2005 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 313/2006 Sb., zákona č. 342/2006 Sb, zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 376/2007 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 189/2008 Sb., zákona č. 274/2008 Sb., zákona č. 223/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 155/2010 Sb., zákona č. 184/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb. a zákona č. 18/2012 Sb. se mění takto: 1. V 1 se za odstavec 1 vkládá odstavec 2, který včetně poznámky pod čarou č. 1b zní: (2) Zvláštní zákon stanoví další podmínky pro provádění hornické činnosti a činnosti prováděné hornickým způsobem 1b). Ustanovení tohoto zákona se použije, neodporuje-li zvláštnímu zákonu. 1b) Zákon č. /2012 Sb., kterým se zakazuje používání metod hydraulického štěpení hornin při geologických pracích a hornické činnosti, a o změně některých souvisejících zákonů (zákon, kterým se zakazuje hydraulické štěpení hornin).. Dosavadní odstavce 2 až 4 se označují jako odstavce 3 až 5. 2. V 8 odst. 1zní: (1) Při hornické činnosti a činnosti prováděné hornickým způsobem se mohou používat jen technická zařízení, pomůcky a metody, které odpovídají předpisům k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a bezpečnosti provozu a která nejsou zakázána zvláštním zákonem 1b).. 3. V 44 odst. 1 písm. e) se na konci ruší slovo nebo a doplňuje se písmeno g), které zní: g) zní: c) provádí hornickou činnost nebo činnost prováděnou hornickým způsobem v rozporu se zvláštním zákonem 1b).. 4. V 44 odst. 3 se tečka na konci nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno c), které 1 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. g). 5. V 44a odst. 1 písm. e) se na konci ruší slovo nebo a doplňuje se písmeno g), které zní:
g) provádí hornickou činnost nebo činnost prováděnou hornickým způsobem v rozporu se zvláštním zákonem 1b).. 6. V 44a odst. 2 písm. k) se na konci ruší slovo nebo a doplňuje se písmeno m), které zní: m) provádí hornickou činnost nebo činnost prováděnou hornickým způsobem v rozporu se zvláštním zákonem 1b).. 7. V 44a odst. 4 písm. b) zní: b) 2 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. d), f) nebo g) nebo podle odstavce 3 písm. a), b), c), d), f), j), k), l), m), n), o) nebo p),. Č Á S T Č T V R T Á Změna zákona o geologických pracích 8 Zákon č. 62/1988 Sb., o geologických pracích, ve znění zákona č. 543/1991 Sb., zákona č. 366/2000 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 18/2004 Sb., zákona č. 3/2005 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 186//2006 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 223/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb. a zákona č. 85/2012 Sb. se mění takto: 1. V 1 se doplňuje text, který včetně poznámky pod čarou č. 20a zní: Další podmínky stanoví zvláštní zákon. Ustanovení tohoto zákona se použije, neodporuje-li zvláštnímu zákonu. 20a) Zákon č. /2012 Sb., kterým se zakazuje používání metod hydraulického štěpení hornin při geologických pracích a hornické činnosti, a o změně některých souvisejících zákonů (zákon, kterým se zakazuje hydraulické štěpení hornin).. 2. V 20 se za odstavec 1 vkládá odstavec 2, který zní: (2) Ministerstvo může uložit pokutu až do výše 1 000 000 Kč tomu, kdo provádí geologické práce v rozporu se zvláštním zákonem 20a). Dosavadní odstavce 2 a 3 se označují jako odstavce 3 a 4. Č Á S T P Á T Á ÚČINNOST 9 Tento zákon nabývá účinnosti prvním dnem druhého kalendářního měsíce následujícího po dni jeho vyhlášení.
Důvodová zpráva I. OBECNÁ ČÁST Smyslem předloženého návrhu zákona je zakázat použití technologie tzv. hydraulického štěpení, resp. frakování hornin při vyhledávání, průzkumu a těžbě nekonvenčních ložisek zemního plynu. Této a jí příbuzných metod se v rozsáhlém měřítku se dnes používá zejména k vyhledávání a těžbě břidlicových plynů a uhlovodíků. Vzhledem k tomu, že tato metoda, byť v minimální míře může být a je využívána mimo jiné k činnostem označeným zákonem jako činnosti vykonávané ve veřejném zájmu, například podzemní skladování zemního plynu, hydrogeologie, vrty pro lázeňské účely a lečivé vody (dále také v některých případech intenzifikace těžebních ropo plynových sond, intenzifikace hydrogeologických exploatačních vrtů, exploatace vod minerálních, podzemní uskladňování plynu, podzemním uskladňování CO2 za účelem snížení emisí, při technických měřeních ve vrtech s cílem ověření únikových tlaků pod patami kolon, zemských tlaků, v geotermálních vrtech, ) nevztahuje se tento zákon plošně na všechny činnosti, aby nedošlo k omezení činností vykonávaných ve veřejném zájmu. Hydraulické štěpení Uvedené metody představují kombinaci hloubkových vrtů a práce s trhavinami a chemikáliemi: nejdříve se vrtají vertikální vrty zpravidla do hloubky až několika km; po případném dosažení plynonosné horniny pokračuje vrt horizontálně, zpravidla až do vzdálenosti cca 1 km. Poté je vrt zapažen ocelovými pažnicemi, které jsou následně perforovány, kde se prostřednictvím mikrovýbuchů naruší hornina; poté se do vrtu pomocí naftových kompresorů vžene vhání pod tlakem často až 100 MPa směsi vody a písku (tvoří cca 99 %) a chemických aditiv (cca 1%); Velikost maximálního tlaku závisí na tzv. štěpném tlaku horniny ten musí být při realizaci HŠ překročen tak aby došlo ke vzniku trhliny v hornině. Vlivem takto vytvořenéhoý hydraulický hydraulického tlaku roztrhá skáludojde ke vzniku štěpné trhliny, s ohledem na aktuální podmínky ve vertikálním nebo i horizontálním směru jednak ve vertikálním směru, až do vzdálenosti 100 m všemi
směry směrem od vrtu, a dojde i k rozštěpení břidlice podél horizontálních vrstev (odtud název metody hydraulic fracturing, hydraulické štěpení HF); po roztrhání vzniku trhliny skály, které je někdy spojeno i se zemětřesnými otřesy až do 2,4 st. Richterovy škály, se kapalina začne z podzemí odčerpávat tak, aby plyn mohl proudit vrtem nahoru; naopak písek zůstane všechen v podzemí jeho úkolem je zabránit uzavření pórů vzniklých v břidlici; chemická aditiva slouží k zlepšení kluzkosti skalního povrchu (tzv. kluzných ploch), k eliminaci mikroorganismů a k omezení koroze. Tato metoda těžby sebou nese celou řadu nemalých problémů: 1) již zmíněné otřesy blížící se svou silou zemětřesení; 2) již rovněž zmíněné chemikálie, které jsou často jedovaté, někdy rakovinotvorné nebo mutagenní (např. mohou poškozovat plod v těle matky);v současné době existuje již cca 2500 frakčních směsí složených ze 750 látek, často není jejich přesné složení veřejnosti známo; 3) minimálně 10% vytěženého zemního plynu se nedaří jímat a uniká do atmosféry i podzemních vod a dále opět do ovzduší; 4) v případě těžby v blízkosti lidských sídel dochází k ohrožení zdrojů pitné vody často je v ní metan, takže při manipulaci s otevřeným ohněm u vodovodního kohoutku z kohoutku se uvolňující metan hoří; je popsána i řada případů s vybuchlými studnami, dokonce došlo k explozi rodinného domu; 5) dochází k záborům zemědělské půdy; 6) dochází ke kontaminaci zemědělské půdy tehdy, když se těžební společnosti nelegálně zbavují nadbytečného odpadu; 7) těžbu provází vznik tisíců krychlových metrů toxického odpadu; 8) je zde riziko úniku radioaktivních látek z podzemí ty obsahuje zejména tzv. zpětná voda vyčerpávaná po štěpení z podloží; 9) těžba nevratným způsobem změní krajinu (na těžebním poli s vydatným zdrojem plynu se zřizuje až 6 vrtných plošin o velikosti 2 až 3 ha na 1 km 2, budují se plynovody a síť komunikací mezi plošinami; 10) každý vrt generuje až tisíce pojezdů kamiony se všemi běžnými riziky, která z toho vyplývají (např. nehody); a konečně, 11) metoda hydraulického štěpení má enormní spotřebu vody ta se při injektáži znehodnocuje a ztrácí z koloběhu. Lze stručně, ale výstižně shrnout, že hydraulické štěpení za sebou nechává často doslova spálenou zemi. V USA je tato metoda sice používána již několik desítek let intenzita jejího využití stoupla zejména po 11. září 2011 rozvíjí se však na plochách nesrovnatelně větších, než má k dispozici Česká republiky, a v mnohem příznivějším geologickém prostředí. Je zřejmé, že při praktikování této metody v České republice by vzhledem ke složité tektonické skladbě hornin unikalo plynu daleko více, než v USA, a jedním z nejrizikovějších faktorů by se stalo nebezpečí nárůstu radioaktivity, a to dokonce i tehdy, kdybychom do podzemí vháněli výhradně jen čistou vodu. V naší zemi je využití metod hydraulického štěpení zatím ve stadiu úvah, resp. průzkumu. Právě nyní je ideální doba rozhodnout se, co dál: zmíněné úvahy zatím nedospěly k realizaci,
do těžby prostřednictvím hydraulického štěpení zatím ještě nebylo tolik nainvestováno, na druhou stranu již jsou vytipovány konkrétní lokality: Berounsko, tedy okolí Karlštejna, Náchodsko a Valašsko. Na tomto místě je třeba zdůraznit, že škodlivý je už samotný geologický průzkum, pokud by se měl provádět metodou hydraulického štěpení. Zásoby břidlicového plynu v ČR jsou spekulativně odhadovány na procenta, ze zkušeností z USA či Polska (kde byly původní odhady zásob břidlicových plynů letos sníženy na 50 %, resp. na 10%) lze spíše předpokládat zásoby zcela zanedbatelné, tedy kolem jednoho procenta současné spotřeby zemního plynu. K zákazu této metody těžby se zatím uchýlily též Bulharsko, Francie a některé státy USA. Zhodnocení platného právního stavu: Současný právní řád používání metod hydraulického štěpení omezuje pouze nepřímo prostřednictvím obecných požadavků na ochranu životního prostředí. To předkladatelé považují za nedostatečné, protože technologie hydraulického štěpení jsou pro životní prostředí nebezpečné jako celek. Základní principy návrhu zákona: Ambicí návrhu zákona je zcela znemožnit jakoukoli těžbu nekonvenčních ložisek zemního plynu prostřednictvím uvedených metod. Smyslem tedy není zákaz těžby jako takové, smyslem není ani zákaz těžby břidlicových plynů či uhlovodíků, smyslem je zákaz konkrétní metody, a to bez ohledu na to, zda má být použity k vlastní těžbě ložisek nekonvenčního zemního plynu nebo jen k průzkumu těchto ložisek. Pokud jde o jakákoli ložiska vyhrazených nerostů, z hlediska hydraulického štěpení je možno je rozdělit na tři skupiny: ložiska, které lze těžit bez použití těchto metod, zásoby, které dnes jinak těžit nelze, ale lze předpokládat, že v důsledku budoucího technického a ekonomického rozvoje budou jednou tato ložiska zužitkovatelná i bez použití hydraulického štěpení, a konečně zásoby, u kterých nelze předpokládat možnost jiné metody těžby ani v budoucnosti. Z hlediska návrhu zákona těžbě prvně zmíněných ložisek nic nebrání, druhá ložiska smějí být chráněna formou tzv. chráněných ložiskových území (tj. nebude možno je např. zastavět a znemožnit tak jejich možnou budoucí těžbu). Naopak s ložisky zmíněnými na posledním místě návrh nedovoluje počítat ani bilančně. To znamená, že obecný zákaz používání metod hydraulického štěpení návrh zákona doplňuje povinností vést již známé zásoby vyhrazených nerostů, které nelze dnes těžit jinak než uvedenými metodami, pouze jako nebilanční zásoby, tj. zásoby dnes nevyužitelné, s tím, že pokud nelze předpokládat ani v budoucnosti jiné metody těžby např. v závislosti na očekávatelném budoucím technickém vývoji tyto zásoby se odepíší, aby nebránily jinému možnému rozvoji příslušné lokality. Zákaz stanovit takto nevyužitelná ložiska dobývacím prostorem je pak logickým vyústěním komplexní právní úpravy. Zákon je koncipován jako samostatný, speciální zákon ve vztahu k zákonům hornímu (č. 44/1988 Sb.), o hornické činnosti (č. 61/1988 Sb.) a k zákonu geologickému (č. 62/1988
Sb.). Tato forma byla předkladateli zvolena z důvodů politických a z důvodu přehlednosti. Speciální zákon je doplněn dílčími, krátkými souvisejícími novelami tří zmíněných zákonů. Zhodnocení souladu navrhované úpravy s ústavním pořádkem České republiky Navrhovaná úprava je v souladu s ústavním pořádkem České republiky. Zhodnocení souladu navrhované úpravy s mezinárodním právem Navrhovaná úprava není v rozporu s mezinárodním právem ani s mezinárodními smlouvami či jinými závazky podle mezinárodního práva, kterými je Česká republika vázána. Zhodnocení souladu navrhované úpravy s právem EU Navrhovaná úprava vychází z práva EU, konkrétně ze Směrnice Evropského parlamentu a Rady 94/22/ES ze dne 30. května 1994. Podle jejího čl. 3 odst. 6 si členské státy zachovávají právo odmítnout udělovat povolení, přičemž musí být zajištěno, že uplatnění tohoto práva nepovede k diskriminaci subjektů. Navrhovaný zákon předkladatelé chápou jako návrh tohoto práva České republiky využít. Předpokládaný hospodářský a finanční dopad navrhované právní úpravy na státní rozpočet a ostatní veřejné rozpočty a podnikatelské prostředí České republiky Dopady na státní rozpočet se nepředpokládají. Navrhovatelé nepředpokládají ani dopad na podnikatelské prostředí, protože několik málo již vydaných povolení bylo vydáno pouze k průzkumu, s časovou platností omezenou na 5 let a bez vazby na konkrétní metodu těžby, přijetí návrhu zákona tedy nebude mít vliv na další platnost těchto povolení, pouze omezí možnosti těžařských společností tato povolení efektivně využít. Z odůvodnění povolení je nadto zřejmé, že nezakládají žádný právní nárok na nějaká budoucí rozhodnutí státní správy. II. ZVLÁŠTNÍ ČÁST K 1: Stanoví účel zákona a formálně tak brání každému takovému budoucímu výkladu zákona, který by takto definovanému účelu zákona odporoval. K 2: Obsahuje vlastní podstatu zákona, totiž zákaz používání všech technologií obecně společně známých jako metoda hydraulického štěpení hornin. Zákaz je záměrně formulován tak, aby nerozlišoval mezi různými možnými účely použití této metody. Nezakazuje se tedy těžba určitých nerostů ani různé fáze geologických prací nebo hornické činnosti, tj. průzkum ani vlastní těžba. To, co se zakazuje, je pouze určitá technologie, bez ohledu na momentální účel jejího použití. Zákaz má platit pouze pro ložiska nekonvenčního zemního plynu, zejména pro geologický průzkum výzkum a pro hornickou činnost. Protože ty jsou ale v příslušných zákonech (srovn.
komentář k 3 níže) definovány výčtem jednotlivých činností, může se v budoucnosti ukázat, že tyto výčty nepokryjí beze zbytku všechny možné činnosti, při kterých může být technologie hydraulického štěpení aplikovatelná. Tomuto riziku předchází použití slova zejména v 2 odst. 1. Dalším formám možného budoucího obcházení zákona se snaží čelit odst. 2. K 3: Vymezuje hlavní pojmy, se kterými zákon pracuje. Obsahuje zejména definici nekonvenčního zemního plynu, metod hydraulického štěpení a v návaznosti na ni definici pojmu štěpná kapalina. Možnost, že zákaz by bylo možno obcházet v jednotlivých případech účelovým výkladem, je eliminována prostřednictvím 1. Postupy, při kterých fakticky přichází v úvahu použití těchto metod, jsou definovány odkazem na příslušné zákony. Geologické práce definuje 2 zákona č. 62/1988 Sb., o geologických pracích tak, že zahrnují jednak geologický výzkum, jednak geologický průzkum; jak geologický výzkum, tak geologický průzkum jsou tímto ustanovením dále podrobně definovány. Podobně 2 zákona č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a státní báňské správě obsahuje vymezení pojmu hornická činnost, bohužel pouze výčtovou metodou, tj. metodou, která se ze své podstaty může v budoucnosti ukázat jako nedostatečná. K 4: Ustanovení 4 upravuje logické důsledky zákazu metod hydraulického štěpení. Prvním důsledkem je požadavek, aby výhradní ložiska nekonvenčního zemního plynu, která nelze těžit jinak než za použití metod hydraulického štěpení, nebyla zahrnuta to bilančních zásob, tedy do zásob v současnosti využitelných nerostů, ale maximálně do zásob nebilančních, tedy zásob, které se v závislosti na budoucím technickém anebo ekonomickém vývoji možná stanou využitelnými v budoucnosti. Konečně ložiska, u kterých není racionální ani v budoucnosti předpokládat jinou možnost jejich těžby než cestou hydraulického štěpení hornin, zákon nařizuje odepsat. K 5: Odkazem na obecnou právní úpravu nově obsaženou v horním zákoně a v zákoně o hornické činnosti upravuje problematiku kontroly a sankcí za porušení zákona. K 6 8: Obsahuje související dílčí úpravy navazujících, ve vztahu k předmětnému návrhu zákona obecných zákonů. K 9:
Stanoví účinnost zákona, a to standardním způsobem. I. Příloha Vybrané pasáže zákona č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), v platném znění a s vyznačením navrhovaných změn: ČÁST TŘETÍ LOŽISKOVÝ PRŮZKUM A HOSPODAŘENÍ SE ZÁSOBAMI VÝHRADNÍCH LOŽISEK 11 Vyhledávání a průzkum výhradních ložisek
(1) Vyhledávání a průzkum ložisek vyhrazených nerostů a výhradních ložisek nevyhrazených nerostů je možné provádět pouze na průzkumném území, které je stanoveno podle zvláštních právních předpisů. 3) (2) Při vyhledávání a průzkumu výhradních ložisek jsou organizace povinny z hlediska ochrany a racionálního využití nerostného bohatství a) ověřovat výhradní ložisko tak, aby se zjistily a vyhodnotily všechny využitelné nerosty ložiska a jejich užitkové složky, b) ověřovat vývoj a úložní poměry výhradního ložiska tak, aby se výstavba dolů a lomů, otvírka, příprava a dobývání výhradního ložiska mohly projektovat a uskutečňovat podle zásad báňské technologie a aby se zabezpečilo racionální využití zásob výhradního ložiska, c) používat takové metody a postupy, aby nedošlo k znemožnění nebo ztížení využití výhradního ložiska nebo jeho části a k neodůvodněným ztrátám zásob výhradního ložiska, d) zjistit skutečnosti potřebné k posouzení možných vlivů využívání výhradního ložiska na jiná ložiska, vody a jiné přírodní zdroje, na životní prostředí a na další zákonem chráněné obecné zájmy, e) při přerušení vyhledávání nebo průzkumu provést opatření, aby se nezmařila důlní díla a neztížilo provádění dalšího průzkumu a využití výhradního ložiska, f) používat pouze takové metody a postupy, které nejsou zakázány zvláštním zákonem 26). (3) Organizace je oprávněna nakládat s nerosty získanými při vyhledávání a průzkumu výhradních ložisek v rozsahu a za podmínek stanovených v povolení vydaném podle zvláštních předpisů. 3) (4) Organizace, které se stanovilo území pro vyhledávání a průzkum výhradního ložiska, platí roční úhradu z tohoto území podle zvláštních předpisů. 3) (5) Provádění geologických prací upravují zvláštní předpisy. 3) (6) Ministerstvo životního prostředí po projednání s Ministerstvem průmyslu a obchodu a s Českým báňským úřadem podrobněji stanoví obecně závazným právním předpisem postup při vyhledávání a průzkumu výhradních ložisek z hlediska ochrany a hospodárného využití nerostného bohatství. 12 Oznamování přírodního nahromadění vyhrazeného nerostu Kdo zjistí mimo povolené vyhledávání ( 11) přírodní nahromadění vyhrazeného nerostu, je povinen to bezodkladně oznámit Ministerstvu životního prostředí a Ministerstvu průmyslu a obchodu.
13 Zásoby výhradního ložiska a podmínky jeho využitelnosti (1) Zásoby výhradního ložiska jsou zjištěné a ověřené množství vyhrazených nerostů ložiska nebo jeho části, odpovídající podmínkám využitelnosti, bez ohledu na ztráty při jeho dobývání. (2) Podkladem pro výpočet zásob výhradního ložiska jsou podmínky využitelnosti zásob. Podmínky využitelnosti zásob jsou souborem ukazatelů množství, jakosti nerostů, geologických, báňsko-technických, ekologických a jiných ukazatelů, podle nichž se posuzuje vhodnost zásob výhradních ložisek k využití. 14 Klasifikace zásob výhradních ložisek, posuzování a schvalování výpočtu zásob výhradních ložisek (1) Výsledky vyhledávání a průzkumu výhradního ložiska se vyhodnocují. Součástí vyhodnocení je výpočet zásob, který zabezpečuje organizace. (2) Zásoby výhradního ložiska se ve výpočtech zásob klasifikují a) podle stupně prozkoumanosti výhradního ložiska a znalosti jeho úložních poměrů nebo jeho části, jakosti a technologických vlastností nerostů a báňskotechnických podmínek na zásoby vyhledané a zásoby prozkoumané. Obsahuje-li výhradní ložisko několik užitkových složek, klasifikují se jejich zásoby podle dosaženého stupně jejich prozkoumanosti a znalosti, b) podle podmínek využitelnosti na zásoby bilanční, které jsou využitelné v současnosti a vyhovují stávajícím technickým a ekonomickým podmínkám využití výhradního ložiska, a zásoby nebilanční, které jsou v současnosti nevyužitelné, protože nevyhovují stávajícím technickým a ekonomickým podmínkám využití, ale jsou podle předpokladu využitelné v budoucnosti s ohledem na očekávaný technický a ekonomický vývoj, c) podle přípustnosti k dobývání, která je podmíněna technologií dobývání, bezpečností provozu a stanovenými ochrannými pilíři, na volné a vázané. Vázané zásoby jsou zásoby v ochranných pilířích povrchových a podzemních staveb, zařízení a důlních děl, jakož i v pilířích stanovených k zajištění bezpečnosti provozu a ochrany právem chráněných zájmů. Ostatní zásoby jsou zásoby volné. Ve výpočtu zásob, který je součástí návrhu na povolení hornické činnosti ( 24 odst. 1), uvede organizace zásoby, které plánuje k vytěžení (dále jen "vytěžitelné zásoby"). Vytěžitelné zásoby jsou bilanční zásoby zmenšené o hodnotu předpokládaných těžebních ztrát souvisejících se zvolenou technologií dobývání nebo s vlivem přírodních podmínek. (3) Výpočet zásob výhradního ložiska a jeho posouzení zabezpečuje organizace. Výpočet zásob výhradního ložiska s posouzením odesílá organizace Ministerstvu životního prostředí, Ministerstvu průmyslu a obchodu a obvodnímu báňskému úřadu.
(4) Klasifikaci zásob a postup při výpočtu zásob výhradních ložisek a náležitosti výpočtu podrobněji upraví Ministerstvo životního prostředí obecně závazným právním předpisem. 14a Odpis zásob výhradních ložisek (1) Odpisem zásob výhradních ložisek se rozumí jejich vynětí z evidence zásob nebo jejich převod ze zásob bilančních do zásob nebilančních. (2) Zásoby výhradního ložiska je možno odepsat a) z důvodů zvlášť složitých báňsko-technických, bezpečnostních nebo geologických poměrů souvisejících s přírodními podmínkami nebo vzniklých nepředvídanými událostmi, b) jde-li o zásoby části výhradního ložiska, jejichž vydobytí není hospodářsky účelné, c) jde-li o zásoby, jejichž dobývání by ohrozilo zákonem chráněné obecné zájmy, zejména ochranu životního prostředí a význam ochrany převyšuje zájem na vydobytí těchto zásob. (3) Nebilanční zásoby výhradního ložiska je možno odepsat, není-li předpoklad jejich využití ani v budoucnosti. Tyto zásoby se odepíší vždy, stanoví-li tak zvláštní zákon 27). (4) Za důvod odpisu zásob výhradního ložiska se nepovažují změny ve stavu zásob způsobené a) doplněním a zpřesněním dosavadních znalostí o vývoji ložiska a jeho zásob průzkumem a novými poznatky zjištěnými otvírkou, přípravou a dobýváním; prokazují se geologickou dokumentací ( 39), b) vydobytím zásob; prokazují se geologickou dokumentací a evidencí těžby, c) těžebními ztrátami, které zahrnují nevydobyté zásoby v dobývané části ložiska, a nejsou odepsány, a nerostné suroviny vyvezené s hlušinou na odval nebo na výsypku; prokazují se geologickou dokumentací a evidencí těžby, d) přehodnocením zásob podle nových podmínek využitelnosti, novým schváleným výpočtem zásob nebo vázáním, popřípadě uvolněním zásob; prokazují se stanovením nových podmínek využitelnosti s příslušným přehodnocením zásob nebo schválením nového výpočtu zásob, popřípadě rozhodnutím o vázání nebo uvolnění zásob, e) odevzdáním nebo převzetím ložiska; prokazují se dokladem o předání výhradního ložiska nebo jeho části.
ČÁST ŠESTÁ VÝSTAVBA DOLŮ A LOMŮ 23 Projektování, výstavba a rekonstrukce dolů a lomů (1) Na projektování, výstavbu, popřípadě rekonstrukci dolů a lomů včetně výsypek, odvalů a odkališť se vztahují obecné předpisy o investiční výstavbě, pokud tento zákon nestanoví jinak. (2) Dokumentace staveb uvedených v odstavci 1 musí kromě náležitostí stanovených obecnými předpisy zajišťovat a) hospodárné využívání výhradních ložisek, b) optimální rozmístění povrchových a podzemních zařízení, staveb a důlních děl a použití nejvhodnějších dobývacích metod, c) ukládání a uchovávání vydobytých a dočasně nevyužívaných nerostů a ukládání odpadů (výsypky, odvaly a odkaliště), d) ochranu před zničením nebo znehodnocením zásob sousedních výhradních ložisek, e) bezpečnost provozu a bezpečnost a ochranu zdraví při práci, zajištění důlních děl, větrání, čerpání a odvádění důlních vod, ochranu proti výbuchům, průvalům, požárům a otřesům, jakož i proti průtržím hornin, uhlí a plynů, f) omezení nepříznivých vlivů na životní prostředí, g) komplexní řešení území ovlivněného hornickou činností, zvláště pak řešení vztahů k jiným národohospodářským odvětvím, vlastníkům nemovitostí a zákonem chráněným obecným zájmům, 5) a to nejen z hlediska přímých následků připravované investiční výstavby, nýbrž i z hlediska následků spojených s využitím výhradního ložiska, s uvedením objektů a zařízení, za které bude nutno plánovat náhradu, h) upřesňování zásob výhradního ložiska potřebným průzkumem. (3) Důlní díla a důlní stavby pod povrchem povoluje orgán státní báňské správy. (4) Orgán státní báňské správy republiky povoluje též důlní stavby sloužící otvírce, přípravě nebo dobývání výhradního ložiska v lomech a skrývkách v hranicích vymezených čarou skutečně provedené skrývky nebo prováděné těžby, případně na území vystaveném přímým účinkům těžby, pokud nebyla provedena rekultivace pozemku. Orgán státní báňské správy povoluje a kolauduje též stavby úložných míst 16a), nejde-li o odkaliště. (5) Důlní díla a stavby uvedené v odstavcích 3 a 4 povoluje orgán státní báňské správy republiky zpravidla v rámci povolování otvírky, přípravy a dobývání výhradního ložiska. 12)
(6) Povolování staveb skladů výbušnin a jejich užívání upravují zvláštní předpisy. 12) ČÁST SEDMÁ DOBÝVÁNÍ VÝHRADNÍCH LOŽISEK 24 Oprávnění k dobývání výhradního ložiska (1) Oprávnění organizace k dobývání výhradního ložiska vzniká stanovením dobývacího prostoru. Zahájit dobývání výhradního ložiska ve stanoveném dobývacím prostoru může však organizace až po vydání povolení obvodním báňským úřadem. 4) Předložíli organizace současně se žádostí o stanovení dobývacího prostoru plán otvírky, přípravy a dobývání výhradního ložiska, včetně dokladu o vypořádání střetu zájmů, a jsou-li splněny ostatní zákonem stanovené podmínky, spojí obvodní báňský úřad správní řízení o stanovení dobývacího prostoru se správním řízením o povolení hornické činnosti podle zvláštního právního předpisu. 12a) (2) K podání návrhu na stanovení dobývacího prostoru musí mít organizace předchozí souhlas Ministerstva životního prostředí vydaný po projednání s Ministerstvem průmyslu a obchodu. Předchozí souhlas může Ministerstvo životního prostředí vázat na splnění podmínek vztahujících se k tvorbě jednotné surovinové politiky České republiky a k návratnosti prostředků vynaložených ze státního rozpočtu na vyhledávání a průzkum výhradních ložisek. Tyto podmínky se uvedou v rozhodnutí o stanovení dobývacího prostoru. (3) Ministerstvo životního prostředí souhlas podle odstavce 2 neudělí, jde-li o výhradní ložisko, které nelze v současnosti využívat jinak než prostřednictvím metod hydraulického štěpení 28). (3) (4) Přednost při získání předchozího souhlasu ke stanovení dobývacího prostoru má organizace, pro niž byl proveden průzkum výhradního ložiska, to jest zadavatel. Pokud zadavatel neuplatní přednostní nárok, může přednostní nárok uplatnit organizace, která se na průzkumu výhradního ložiska finančně podílela. Tento přednostní nárok může uplatnit organizace nejdříve po schválení výpočtu zásob výhradního ložiska ( 14 odst. 3), nejpozději však do jednoho roku od ukončení platnosti rozhodnutí o stanovení průzkumného území pro vyhledávání a průzkum výhradního ložiska, a to u Ministerstva životního prostředí. (4) (5) V ostatních případech Ministerstvo životního prostředí rozhodne o udělení předchozího souhlasu na základě výsledku posouzení návrhů mezi dvěma nebo více uchazeči o stanovení dobývacího prostoru, a to s přihlédnutím, který návrh zaručuje lepší využití výhradního ložiska a ochranu zákonem chráněných obecných zájmů. (5) (6) V případech, na které se nevztahuje odstavec 3 4 a které se týkají výhradně ložisek ropy nebo hořlavého zemního plynu, rozhodne o udělení předchozího souhlasu ke stanovení dobývacího prostoru Ministerstvo životního prostředí podle odstavců 6 až 9 7 až 10. (6) (7) Příjem žádosti o předchozí souhlas ke stanovení dobývacího prostoru pro účely dobývání ložisek ropy nebo hořlavého zemního plynu oznámí Ministerstvo životního prostředí v Úředním věstníku Evropské unie (dále jen "Úřední věstník"). V oznámení stanoví
lhůtu, ve které je možné podat konkurenční žádost. Tato lhůta nesmí být kratší než 90 dní a začíná běžet prvním dnem po dni zveřejnění oznámení v Úředním věstníku. Správní řízení je zahájeno dnem následujícím po dni uplynutí lhůty stanovené podle tohoto odstavce. (7) (8) V oznámení Ministerstvo životního prostředí uvede označení právního předpisu, podle kterého povede správní řízení o udělení předchozího souhlasu ke stanovení dobývacího prostoru, území, které je předmětem žádosti o udělení předchozího souhlasu ke stanovení dobývacího prostoru a navrženou dobu platnosti předchozího souhlasu. (8) (9) V případě dvou nebo více žádostí o udělení předchozího souhlasu ke stanovení dobývacího prostoru pro účely dobývání ložisek ropy nebo hořlavého zemního plynu postupuje Ministerstvo životního prostředí podle kritérií uvedených v odstavci 4 5 a přihlíží rovněž k jejich technické a finanční způsobilosti. (9) (10) V rozhodnutí o udělení předchozího souhlasu ke stanovení dobývacího prostoru pro účely dobývání ložisek ropy nebo hořlavého zemního plynu mohou být podmínky stanoveny z důvodu a) zajištění obrany státu, b) zajištění veřejného pořádku, c) ochrany veřejného zdraví, d) zajištění bezpečnosti dopravy, e) ochrany životního prostředí, včetně ochrany přírodních zdrojů, f) ochrany zájmů státní památkové péče 12b) nebo ochrany archeologického dědictví, 12c) g) zajištění bezpečnosti zařízení nebo zaměstnanců, h) ochrany ložisek ropy nebo hořlavého zemního plynu a jejich racionálního využívání, i) zajištění příjmů veřejných rozpočtů a návratnosti prostředků vynaložených na geologické práce hrazené ze státního rozpočtu. (10) (11) Organizace je oprávněna nakládat s vydobytými nerosty v rozsahu a za podmínek stanovených v rozhodnutí o stanovení dobývacího prostoru. (11) (12) Pokud organizace, které vzniklo oprávnění k dobývání výhradního ložiska podle odstavce 1, nepožádá do tří let od doby vzniku tohoto oprávnění obvodní báňský úřad o povolení hornické činnosti, může obvodní báňský úřad rozhodnout, že se organizaci oprávnění odnímá. 25 Dobývací prostor
(1) Dobývací prostor se stanoví na základě výsledků průzkumu ložiska podle rozsahu, uložení, tvaru a mocnosti výhradního ložiska se zřetelem na jeho zásoby a úložní poměry tak, aby ložisko mohlo být hospodárně vydobyto. Při stanovení dobývacího prostoru se vychází ze stanoveného chráněného ložiskového území a musí se přihlédnout i k dobývání sousedních ložisek a k vlivu dobývání. (2) Dobývací prostor může zahrnovat jedno nebo více výhradních ložisek nebo, je-li to vzhledem k rozsahu ložiska účelné, jen část výhradního ložiska. (3) Dobývací prostor se stanoví pro dobývání výhradního ložiska určitého nerostu nebo skupiny nerostů. Současně se stanoví, které nerosty výhradního ložiska budou dočasně ukládány. Je-li oddělené dobývání jiného nerostu nebo skupiny nerostů jinou organizací racionálnější, stanoví se pro jejich dobývání zvláštní dobývací prostor. 3) Zákon ČNR č. 62/1988 Sb., o geologických pracích a o Českém geologickém úřadu, ve znění zákona ČNR č. 543/1991 Sb. 4) 10 zákona ČNR č. 61/1988 Sb., ve znění zákona ČNR č. 542/1991 Sb. Vyhláška ČBÚ č. 104/1988 Sb., o racionálním využívání výhradních ložisek, o povolování a ohlašování hornické činnosti a ohlašování činnosti prováděné hornickým způsobem. 5) Např. zákon ČNR č. 367/1990 Sb., o obcích (obecní zřízení), zákon ČNR č. 425/1990 Sb., o okresních úřadech, úpravě jejich působnosti a o některých dalších opatřeních s tím souvisejících, zákon č. 51/1964 Sb., o dráhách, a vyhláška ministerstva dopravy a Ústředního báňského úřadu č. 28/1967 Sb., kterou se stanoví pravidla pro styk drah s hornickou činností, zákon č. 110/1964 Sb., o telekomunikacích, zákon č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, zákon č. 53/1966 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 138/1973 Sb., o vodách (vodní zákon), zákon č. 61/1977 Sb., o lesích, zákon č. 40/1956 Sb., o státní ochraně přírody, ve znění pozdějších předpisů, zákon České národní rady č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči. 12) Zákon České národní rady č. 61/1988 Sb. Zákon Slovenské národní rady č. 51/1988 Sb. 12a) 17 a 18 zákona č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě, ve znění zákona č. 542/1991 Sb. 12b) Zákon č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů.
12c) Úmluva o ochraně archeologického dědictví Evropy (revidovaná) vyhlášená pod č. 99/2000 Sb. m. s. 26) Zákon č. /2012 Sb., kterým se zakazuje používání metod hydraulického štěpení hornin při geologických pracích a hornické činnosti, a o změně některých souvisejících zákonů (zákon, kterým se zakazuje hydraulické štěpení hornin). 27) 4 odst. 2 zákona č. /2012 Sb. II. Vybrané pasáže zákona č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě, v platném znění a s vyznačením navrhovaných změn: 1 Předmět úpravy (1) Tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropských společenství 1) a upravuje a) podmínky pro provádění hornické činnosti a činnosti prováděné hornickým způsobem, b) podmínky pro nakládání s výbušninami a s výbušnými předměty, c) podmínky pro bezpečné provozování podzemních objektů, d) podmínky pro bezpečnost a ochranu zdraví osob, bezpečnost provozu a ochranu pracovního prostředí při činnostech uvedených pod písmeny a) a b), e) organizaci a působnost orgánů státní báňské správy. (2) Zvláštní zákon stanoví další podmínky pro provádění hornické činnosti a činnosti prováděné hornickým způsobem 1b). Ustanovení tohoto zákona se použije, neodporuje-li zvláštnímu zákonu. (2) (3) Tento zákon se též vztahuje na výbušniny, pokud přešly z držení ozbrojených sil, bezpečnostních sborů, zpravodajských služeb České republiky 1d), Generálního ředitelství
cel 1e), Hasičského záchranného sboru České republiky nebo Českého úřadu pro zkoušení zbraní a střeliva 1f) do držení organizací oprávněných s výbušninami nakládat podle tohoto zákona. (3) (4) Tento zákon se nevztahuje na a) výbušniny, výbušné předměty a pomůcky, které drží pro své potřeby ozbrojené síly České republiky, ozbrojené bezpečnostní sbory, zpravodajské služby České republiky, Generální ředitelství cel, Český úřad pro zkoušení zbraní a střeliva, policejní školy zřízené Ministerstvem vnitra České republiky nebo Hasičský záchranný sbor České republiky pro výkon služby 1g), b) výbušniny, výbušné předměty a pomůcky, které drží pro své potřeby ozbrojené síly a sbory jiných států při jejich pobytu na území České republiky, při průjezdu přes území České republiky nebo při přeletu nad územím České republiky, vyplývá-li to z mezinárodní smlouvy, kterou je Česká republika vázána, c) střelivo, pyrotechnické výrobky a vojenskou munici 1h), d) podzemní objekty, které podléhají dozoru Ministerstva obrany, Ministerstva vnitra, Ministerstva dopravy a Ministerstva spravedlnosti, pokud tento zákon nestanoví jinak. (4) (5) Tento zákon byl oznámen v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 98/34/ES ze dne 22. června 1998 o postupu poskytování informací v oblasti technických norem a předpisů a pravidel pro služby informační společnosti, ve znění směrnice 98/48/ES. 8 Technická zařízení (1) Při hornické činnosti a činnosti prováděné hornickým způsobem se mohou používat jen technická zařízení a pomůcky, které odpovídají předpisům k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a bezpečnosti provozu. (1) Při hornické činnosti a činnosti prováděné hornickým způsobem se mohou používat jen technická zařízení, pomůcky a metody, které odpovídají předpisům k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a bezpečnosti provozu a která nejsou zakázána zvláštním zákonem 1b). (2) Způsobilost technických zařízení a pomůcek se prověřuje jejich pravidelnými prohlídkami, zkouškami a revizemi, které mohou provádět jen k tomu oprávnění a odborně způsobilí pracovníci. (3) Typy vybraných důlních strojů, zařízení, přístrojů a pomůcek musí být před prvním použitím v podzemí povoleny k použití Českým báňským úřadem. Český báňský úřad při vydání tohoto povolení současně stanoví, které vybrané důlní stroje, zařízení, přístroje a pomůcky podléhají pravidelným zkouškám. Provedení zkoušek a předložení odborných
posudků potřebných k vydání povolení určí Český báňský úřad a zabezpečí ten, kdo o povolení žádá. (4) Český báňský úřad obecně závazným právním předpisem stanoví vybrané důlní stroje, zařízení, přístroje a pomůcky, jakož i podmínky jejich přezkušování, postup při povolování jejich typů, podmínky jejich používání a odborné orgány, pracoviště a znalce, kteří jsou oprávněni zpracovávat odborné posudky a provádět zkoušky podle odstavce 3. (6) Ustanovení odstavců 1 až 5 se nepoužijí u výrobků před jejich uvedením na trh, jsou-li stanovené k posuzování shody podle zvláštního zákona, 6a) pokud nařízení vlády, vydané k jeho provedení, nestanoví jinak. (7) Ke zkouškám a odborným posudkům provedeným v některém členském státě Evropské unie, v Turecku nebo ve státě Evropského sdružení volného obchodu, který je smluvní stranou Dohody o Evropském hospodářském prostoru, Český báňský úřad přihlédne při vydávání povolení podle odstavce 3. Sankce 44 Přestupky (1) Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že a) provádí hornickou činnost nebo činnost prováděnou hornickým způsobem bez oprávnění podle 5 odst. 2, b) nedbá nebo zneužije výstražného znamení, výstražné nebo informativní tabule nebo výstražného signálu při provádění trhacích nebo ohňostrojných prací anebo je úmyslně zničí, poškodí nebo neoprávněně odstraní, c) neoprávněně získá, přechovává nebo použije výbušninu anebo jinak neoprávněně nakládá s výbušninami, d) neoprávněně vyrábí nebo zpracovává výbušniny anebo provádí výzkum, vývoj nebo pokusnou výrobu výbušnin anebo sobě nebo jinému opatřuje prostředky k výrobě, výzkumu nebo vývoji výbušnin, e) v rozporu s 22 odst. 10 neoznámí bezodkladně odcizení, ztrátu nebo nález výbušniny anebo porušení nákladu či přepravního obalu výbušniny Policii České republiky nebo organizaci, jde-li o výbušninu, s kterou organizace nakládá, nebo f) poruší požadavek k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci nebo bezpečnosti provozu při nakládání s výbušninami stanovený prováděcím právním předpisem vydaným na základě 23 odst. 6, anebo uvede výbušninu na trh v rozporu s 24,
g) provádí hornickou činnost nebo činnost prováděnou hornickým způsobem v rozporu se zvláštním zákonem 1b). (2) Fyzická osoba se jako osoba určená organizací k výkonu hornické činnosti nebo činnosti prováděné hornickým způsobem dopustí přestupku tím, že poruší požadavek k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a bezpečnosti provozu včetně bezpečnosti používaných technických zařízení a požární ochrany v podzemí stanovený podle 6 odst. 6, s nímž ho organizace seznámila, anebo jako báňský projektant poruší některou z povinností podle 5b odst. 2. (3) Za přestupek lze uložit pokutu do a) 50 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a), b) nebo e) nebo odstavce 2, b) 100 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. c), d) nebo f), c) 1 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. g). (4) V blokovém řízení lze za přestupek uložit pokutu až do výše 3 000 Kč. 44a Správní delikty právnických a podnikajících fyzických osob (1) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí správního deliktu tím, že a) provádí hornickou činnost nebo činnost prováděnou hornickým způsobem bez oprávnění podle 5 odst. 2, anebo jako báňský projektant poruší některou z povinností podle 5b odst. 2. b) neoprávněně získá, přechovává nebo použije výbušninu anebo jinak neoprávněně nakládá s výbušninami, c) neoprávněně vyrábí nebo zpracovává výbušniny anebo provádí výzkum, vývoj nebo pokusnou výrobu výbušnin anebo sobě nebo jinému opatřuje prostředky k výrobě, výzkumu nebo vývoji výbušnin, d) v rozporu s 22 odst. 10 neoznámí bezodkladně odcizení, ztrátu nebo nález výbušniny anebo porušení nákladu či přepravního obalu výbušniny Policii České republiky nebo organizaci, jde-li o výbušninu, s kterou organizace nakládá, e) uvede výbušninu nebo pomůcku na trh v rozporu s 24, nebo f) jako vlastník nebo jím písemně pověřený provozovatel podzemního objektu nesplní některou z povinností podle 37 odst. 4, 5 nebo 6 nebo podle 39 odst. 4, g) provádí hornickou činnost nebo činnost prováděnou hornickým způsobem v rozporu se zvláštním zákonem 1b). (2) Organizace se dopustí správního deliktu tím, že
a) provádí hornickou činnost nebo činnost prováděnou hornickým způsobem bez povolení nebo ohlášení podle 5 odst. 2, b) provádí hornickou činnost nebo činnost prováděnou hornickým způsobem v rozporu s podmínkami stanovenými v povolení vydaném podle 9, 10, 11, 13 nebo 19, c) v rozporu s 6 odst. 1 neustanoví závodního dolu, závodního lomu nebo závodního, nebo ho podřídí ve věcech bezpečného nebo odborného řízení hornické činnosti nebo činnosti prováděné hornickým způsobem jinému vedoucímu zaměstnanci organizace, d) v rozporu s 6 odst. 2 neučiní včas preventivní nebo zajišťovací opatření nebo neodstraní nebezpečný stav anebo neučiní opatření v rámci havarijní prevence, e) nesplní povinnost podle 6 odst. 3, f) nevyhoví žádosti o poskytnutí pomoci podle 7 odst. 5, g) v rozporu s 6 odst. 2 neučiní opatření k předcházení vzniku požárů a výbuchů, průvalů vod a bahna, průtrží hornin, uhlí a plynů, jakož i vzniku důlních otřesů a erupcí, h) při hornické činnosti nebo činnosti prováděné hornickým způsobem použije technické zařízení nebo pomůcky v rozporu s 8 odst. 1, i) v rozporu s 8 odst. 3 a 4 použije poprvé vybraný důlní stroj, zařízení, přístroj nebo pomůcku v podzemí bez povolení nebo neprovede jeho zkoušku, j) v rozporu s 8a odst. 3 písm. a) a c) a vyhláškou vydanou podle 8a odst. 8 písm. a) nebo b) nezajistí při uvádění do provozu a při provozování vyhrazených technických zařízení provedení prohlídek, revizí a zkoušek odborně způsobilými osobami, k) montuje, opravuje nebo provádí revize, zkoušky a prohlídky vyhrazených technických zařízení, plní nádoby plyny nebo vyrábí vyhrazená tlaková zařízení v rozporu s 8a odst. 3 písm. b) a vyhláškou vydanou podle 8a odst. 8 písm. a) nebo b), nebo l) nesplní závazný příkaz báňského inspektora vydaný podle 42 odst. 2 písm. b) nebo c), nesplní opatření uložené rozhodnutím báňského úřadu, nesplní požadavky stanovené prováděcím právním předpisem vydaným na základě 6 odst. 6 nebo 8a odst. 8 nebo požadavky pro nakládání s výbušninami podle 22, nesplní požadavky na výrobu, skladování, prodej nebo používání pyrotechnických výrobků nebo poruší některou z povinností podle 39 odst. 4, nebo nedodržuje zákaz práce přesčas, práce v noci nebo práce žen a mladistvých, nebo nezajistí, aby pracovní podmínky odpovídaly požadavkům na bezpečnost a ochranu zdraví při práci stanoveným pracovněprávními předpisy,
m) provádí hornickou činnost nebo činnost prováděnou hornickým způsobem v rozporu se zvláštním zákonem 1b). (3) Organizace se dopustí správního deliktu dále tím, že a) v rozporu s 22 odst. 5 neohlásí zpracování, ničení a zneškodňování, skladování, výzkum, vývoj a zkoušení výbušnin nebo neohlásí přerušení anebo ukončení těchto činností, b) nezajistí objekty a prostory, v nichž se nakládá s výbušninami, proti odcizení výbušnin a jejich výbuchu podle 22 odst. 6, c) skladuje výbušniny způsobem nebo v prostoru nebo objektu v rozporu s požadavky stanovenými podle 22 odst. 6, d) v rozporu s 22 odst. 9 neoznámí odcizení, ztrátu nebo porušení nákladu či přepravního obalu výbušniny, se kterou nakládá, e) poruší zákaz předávat, nabývat, přepravovat, dovážet, vyvážet nebo uvádět na trh plastické trhaviny, které neobsahují detekční látky, nebo vyrábět a zpracovávat plastické trhaviny, které nejsou značkovány pro účely detekce podle 22 odst. 13, f) jako organizace, která vyrábí, zpracovává, zhotovuje nebo dováží výbušniny nebo pomůcky nesplní povinnost podle 23 odst. 2, g) předá výbušninu bez povolení podle 25 odst. 1, nebo ji předá přesto, že platnost tohoto povolení byla podle 25e odst. 2 pozastavena, h) vyveze nebo doveze výbušninu bez povolení podle 25c odst. 1, anebo ji vyveze nebo doveze přesto, že platnost povolení byla podle 25e odst. 2 pozastavena, i) uskuteční tranzit výbušniny přes území České republiky bez povolení podle 25d odst. 1, nebo v rozporu s podmínkami stanovenými v povolení podle 25d odst. 4 písm. c, d), f) nebo g), anebo tranzit výbušniny přes území České republiky uskuteční přesto, že platnost povolení byla podle 25e odst. 2 pozastavena, j) nesplní oznamovací povinnost podle 25f odst. 2, k) jako organizace, které bylo uděleno povolení k nabývání, předávání, dovozu, vývozu nebo tranzitu výbušnin, nesplní povinnost podle 25f odst. 1, 2, 4 nebo 6, l) v rozporu s 25g odst. 1 písm. a) nezajistí, aby při přepravě výbušniny bylo na požádání předloženo příslušné povolení, m) nevede průkaznou evidenci podle 25g odst. 1 písm. b), nebo evidence neuchovává podle 25g odst. 1 písm. c),