Léto 2014 Fáze auditu (auditorské postupy) Dokumentace, kontrola kvality Ing. Petr Mach Fáze auditu (auditorské postupy) 1. Vyhodnocení rizik 2. Reakce na vyhodnocená rizika 3. Příprava zprávy auditora Dokumentace, kontrola kvality, KPV 2 a) přípravné práce b) naplánování auditu c) postupy vyhodnocení rizik 3 1

vyhodnocení rizika zakázky a reakce na něj Audit vždy představuje pro auditora určitou míru rizika. Auditora především zajímá vyšší než obvyklé riziko zakázky. Auditor posuzuje riziko každé zakázky proto, aby: - se rozhodl, zda zakázka bude přijata - vypracoval plán auditu v případě, že zakázka je přijata 4 Auditorské riziko přirozené riziko riziko, že vznikne významná nesprávnost (chybné účtování, podvod apod.) kontrolní riziko riziko, že kontrolní systém účetní jednotky nezabrání nesprávnosti, resp. nesprávnost včas neodhalí a nenapraví zjišťovací riziko riziko, že ani postupy, které auditor provede, tuto vzniklou významnou nesprávnost neodhalí Auditor nemůže ovlivnit ani přirozené, ani kontrolní riziko, ovlivňuje pouze riziko zjišťovací. 5 Auditor posuzuje svou nezávislost ve vztahu k plánované zakázce (nezávislost auditora je nutná podmínka pro přijetí zakázky). Nutná písemná smlouva s vymezením odpovědností, práv a povinností jak klienta, tak auditora. Ve smlouvě se uvádí ujednání o předpokládaném rozsahu prací a ceně. 6 2

- určení významnosti (hladiny významnosti) Definice významnosti v ISA 320: "Informace je významná, pokud její opomenutí nebo zkreslení může ovlivnit ekonomické rozhodování uživatelů účetní závěrky Významnost (materialita)= hranice, do které je možno zjištěné neopravené nesprávnosti považovat za nevýznamné 7 - strategie auditu Pomáhá auditorovi při plánování zakázky a následně při jejím provádění podrobný plán auditu tedy přizpůsobujeme zvolené strategii - výběr auditního týmu Vychází ze strategie auditu - na základě zvolené strategie se sestaví tým pracovníků na dané zakázce (auditor, asistenti auditora, experti, apod.); stanovení pravomocí a odpovědnosti členů týmu. 8 Formulováním strategie auditu a plánu auditu pro auditora plánovací procedury nekončí. Plánování v rámci auditu je průběžný proces, který pokračuje během celého auditu, plán je průběžně v reakci na vyhodnocená rizika revidován. 9 3

- porozumění činnosti a oblasti podnikání klienta Informace lze získat jednáním s vedením společnosti, při osobních návštěvách provozoven společnosti, případně z dalších zdrojů. Faktory ovlivňující činnost klienta můžeme rozdělit na: vnější (legislativa, makroprostředí ) vnitřní (struktura vlastnická, finanční, personální ) 10 - porozumění vnitřním kontrolám zmapování a posouzení účinnosti vnitřního kontrolního systému ve společnosti kvalitu kontrolního prostředí ovlivňuje např.: - filosofie vedení a styl řízení - organizační struktura společnosti - způsob určování pravomoci a odpovědnosti - vnitřní kontrolní systém, případně interní audit - personální politika 11 - porozumění účetnímu systému účetním systémem se rozumí souhrn účetních záznamů (účetních dokladů a jiných účetních písemností), a dále postupy jejich vyhotovování, zpracování a kontroly, které účetní jednotka používá. pro porozumění účetnímu systému jsou významným zdrojem informací interní směrnice 12 4

- předběžné analytické postupy Ještě před zahájením auditu nutno identifikovat neobvyklé či neočekávané účetní zůstatky (možnost významných nesprávností v účetnictví) Ověřit schopnost klienta pokračovat ve svých podnikatelských aktivitách. Metody (finanční analýza): - analýza trendu - analýza poměrových ukazatelů (rentabilita, likvidita, aktivita...) 13 a) návrh všeobecné reakce na rizika a dalších auditorských postupů b) reakce na vyhodnocená významná rizika 14 je třeba provést aktualizaci strategie auditu zpracuje se podrobný plán procedur, s tímto plánem jsou seznámeni členové auditního týmu 15 5

-plán testů kontrol (spolehlivosti vnitřních kontrol) Otestování vnitřního kontrolního systému pro stanovení míry spolehlivosti tohoto systému. - plán testů věcné správnosti Auditor provádí testy věcné správnosti, aby určil významné chyby, které se mohou vyskytnout a nebyly zjištěny a opraveny vnitřními kontrolami účetní jednotky 16 - provádění testů spolehlivosti vnitřních kontrol Vyplývají z potřeby auditora ověřit fungování vnitřních kontrol po celé testované období. Provádí se testy spolehlivosti kontrolních postupů, testy spolehlivosti monitorovací činnosti, testy programových kontrol. V případě neexistence nebo špatného fungování vnitřních kontrol se musí auditor přizpůsobit tím, že se více zaměří na testy věcné správnosti. 17 - provádění analytických testů věcné správnosti Cílem testů věcné správnosti je ověřit, že vykazované hodnoty nejsou významně nesprávné. Nejčastější postup analytických testů: identifikace účetních zůstatků a potenciálních chyb stanovení očekávaných hodnot určení mezní hodnoty identifikace významných rozdílů pro následné prověření prověření rozdílů vyhodnocení výsledků Z výsledků analytických testů se dále vychází při provádění detailních testů. 18 6

- provádění detailních testů věcné správnosti Obvyklá kritéria výběru testovaných položek: nejvýznamnější položky se prověřují všechny (operace týkající se navýšení základního kapitálu apod.) vybírají se položky s určitou charakteristikou (např. pohyb významných částek přes pokladnu, neuhrazené pohledávky, účtování o mankách a škodách, odpisy nedobytných pohledávek) z ostatních položek se vybírá vzorek (buď náhodný výběr či každá x-tá položka určitého souboru) Auditor musí testováním získat přiměřenou jistotu, že odhalil všechny významné nesprávnosti. 19 -posouzení účetní závěrky (předpokládáme účetní závěrku sestavenou podle českých účetních předpisů) posouzení přiměřenosti a úplnosti prezentované účetní závěrky (např. rozsah a kvalita zpracování Přílohy) ověření správnosti účetních výkazů a jejich návaznosti na zůstatky účtů (zda výkazy navazují na účetnictví a zároveň zda jsou sestaveny dle vyhlášky 500/2002 Sb., která určuje náplň jednotlivých řádků výkazů) 20 a) vyhodnocení získaných důkazních informací b) vydání zprávy auditora 21 7

Auditor vyhodnocuje, zda: má dostatek relevantních informací k tomu, aby byl a přiměřenou jistotou schopen vyjádřit svůj názor na účetní závěrku účetní závěrka není významným způsobem zkreslena Pokud jsou získané informace dostatečné, je sestavena a vydána zpráva auditora. V opačném případě jsou prováděny dodatečné auditorské postupy. V případě významného zkreslení účetní závěrky by auditor měl na klientovi (pokud možno) vyžadovat opravení těchto nesprávností. 22 - posouzení následných událostí Následné události = skutečnosti nebo operace, které by měly významný vliv na účetní závěrku, ale nastaly nebo se staly známými až po datu, ke kterému byla účetní závěrka sestavena skutečnosti nastaly před rozvahovým dnem, ale nebyly známy a kjejich zjištění došlo až po datu sestavení účetní závěrky nutno upravit účetní výkazy skutečnosti nastaly až po rozvahovém dni není nutno upravovat výkazy, ale je třeba uživatele účetní závěrky přiměřeně informovat v příloze účetní závěrky 23 - prohlášení vedení společnosti = písemný dokument, který je určen auditorovi, a příslušní řídící pracovníci prověřované účetní jednotky v něm prohlašují, že jsou si vědomi své odpovědnosti za účetní závěrku a že auditora seznámili se všemi významnými skutečnostmi, jejichž existenci nelze z účetních výkazů zjistit 24 8

Zpráva auditora je jedním z výstupů provedeného externího auditu, její strukturu a obsah definují auditorské směrnice. Ve zprávě auditor sděluje uživatelům: co bylo auditováno jaká je odpovědnost auditora jaká je odpovědnost vedení účetní jednotky jaký je názor auditora na účetní závěrku 25 Základní úprava je ve standardu ISA 700 - Formulace výroku a zprávy auditora k účetní závěrce" Účelem tohoto standardu je: stanovit pravidla upravující zprávu auditora vydanou na základě ověření úplné účetní závěrky, která je určena k všeobecným účelům a je sestavena v souladu s rámcem finančního výkaznictví, jehož cílem je věrné zobrazení skutečnosti poskytnout auditorovi návod, jak tato pravidla používat Zpráva auditora musí mít vždy písemnou formu 26 Základní prvky zprávy auditora u auditu provedeného v souladu s ISA: a) název -"Zpráva nezávislého auditora" b) příjemce c) úvodní odstavec d) odpovědnost vedení účetní jednotky za účetní závěrku e) odpovědnost auditora f) výrok auditora g) podpis auditora h) datum zprávy auditora i) adresa auditora Ke zprávě se připojuje účetní závěrka, která byla předmětem auditu. 27 9

Existují čtyři základní typy výroku auditora: výrok bez výhrad - pokud účetní závěrka ve všech významných aspektech podává věrný a poctivý obraz aktiv, pasív a finanční situace; nákladů, výnosů a výsledku hospodaření společnosti. Výrok bez výhrad může být doplněn zdůrazněním určité skutečnosti. výrok s výhradou - pokud došlo k omezení činnosti auditora, nebo auditor nesouhlasí s některými skutečnostmi, zkreslení účetní závěrky tím způsobené je významné, ne však zásadní. 28 záporný výrok - dopad nesouhlasu s vedením účetní jednotky je tak zásadní, že auditor dojde k závěru, že výhrada ve zprávě není přiměřená k vystižení zavádějících informací nebo neúplnosti účetní závěrky (tedy účetní závěrka nepodává věrný a poctivý obraz ) odmítnutí výroku - dopad omezení rozsahu auditu je tak zásadní, že auditor není schopen získat dostatečné důkazní informace, a proto není vyjádřit svůj názor na účetní závěrku. 29 není určený veřejnosti auditor v něm popisuje průběh auditu, rozsah auditu, zjištěné nedostatky, doporučuje zlepšení jeho účelem je vyjádření auditorova názoru na: nedostatky ve vnitřní kontrole a v účetním systému nevhodné nebo nedovolené účetní postupy případné rozpory s platnými právními předpisy další skutečnosti, které v účetní jednotce při ověřování zaznamenal 30 10

Smyslem auditorské dokumentace je zejména: evidovat provedenou práci s cílem neopomenout důležité či problémové oblasti zabránit neefektivnostem a duplicitám v případě, že se na auditu podílí více osob uchovat informace o činnosti klienta, o jeho účetním systému a ostatní informace, které jsou důležité pro audit v příštích letech prokázat provedení auditorských prací při hájení oprávněných zájmů auditora (např. při soudním sporu) 31 Spis auditora obsahuje pracovní materiály, které představují základní dokumentaci vykonané práce a závěrů dosažených v průběhu auditu. Obvykle spis obsahuje stálou složku s údaji trvalého charakteru a pro každé prověřované období běžnou složku 32 Spis auditora není veřejný. S ohledem na povinnost mlčenlivosti auditor neposkytuje informace ze spisu třetím osobám. Právo nahlížet do spisu ale mají: auditor skupiny (při provádění auditu konsolidované účetní závěrky) dozorčí a kárná komise Komory členové Prezidia Komory a jimi pověřené osoby (pro účely kontroly kvality) soud orgány činné v trestním řízení, týká-li se trestní řízení auditora 33 11

Důkazní informace = všechny informace, které auditor použije, aby dospěl k závěrům. Informace musí být dostatečné, vhodné a spolehlivé. 34 Metody získávání důkazních informací: prohlídka hmotných aktiv prověrka pozorování dotazování potvrzování (tzv. konfirmační dopisy) výpočty analýza 35 24 Zákona o auditorech: Statutární auditoři a auditorské společnosti podléhají systému kontroly kvality, jeho účelem je kontrolovat, zda auditoři postupují při provádění auditorské činnosti podle mezinárodních auditorských standardů, auditorských standardů vydávaných Komorou auditorů a etického kodexu. 36 12

1) Kontrola prováděná Dozorčí komisí KAČR (externí kontrola) 2) Řízení kvality v rámci auditorské firmy (interní kontrola) Mezinárodní standard řízení kvality ISQC 1 Povinnost zpracovat Manuál řízení kvality KAČR vydala vzorový manuál pro auditorské společnosti i pro samostatné auditory 37 KAČR vydala Vnitřní předpis pro kontinuální profesní vzdělávání auditorů (KPV), který vychází z mezinárodního vzdělávacího standardu IES 7 a starších předpisů Komory Rozsah KPV: 40 hodin za kalendářní rok účasti na vzdělávacích akcích vlastní lektorská a publikační činnost může částečně nahradit povinnost účastnit se vzdělávacích akcí každý rok je Komorou vyhlášeno Prioritní téma, které je povinné pro všechny auditory 38 13