MASARYKOVA UNIVERZITA

MASARYKOVA UNIVERZITA PEDAGOGICKÁ FAKULTA Katedra didaktických technologií Školní vzdělávací program pro automechanika III. ročníku rozšířený o teorii a praxi stanic technické kontroly (STK) a kontrolu emisí vozidla, včetně návrhu vybavení dílen pro tyto úseky Diplomová práce Brno 2011 Vedoucí práce: PaedDr. Jindřich Kubát Autor práce: Bc. Karel Janecký

Bibliografický záznam JANECKÝ, Karel. Školní vzdělávací program pro automechanika III. ročníku rozšířený o teorii a praxi stanic technické kontroly (STK) a kontrolu emisí vozidla, včetně návrhu vybavení dílen pro tyto úseky: diplomová práce. Brno: Masarykova univerzita, Fakulta pedagogická, Katedra didaktických technologií, 2011. 76 l. Vedoucí diplomové práce Jindřich Kubát. Anotace Diplomová práce Školní vzdělávací program pro automechanika III. ročníku rozšířený o teorii a praxi stanic technické kontroly (STK) a kontrolu emisí vozidla, včetně návrhu vybavení dílen pro tyto úseky pojednává o tom, jak uspořádat vybavení dílen pro ţáky oboru Mechanik opravář motorových vozidel ŠVP Automechanik III. ročníku tak, ţe současně seřízení a opravy jednotlivých agregátů vozidla předchází jeho STK. Současně se zabývá vybavením dílen pro kontrolu a měření emisí, včetně doplnění učebního textu Diagnostikování motorů o kapitolu Měření motoru. Součástí diplomové práce je i výzkum zaměřený na zakázky zabývající se přípravou vozidel na STK a měření emisí. Annotation The thesis deals with the issue of the equipment of the school workshops for 3 rd year apprentices with the specialization Car Mechanic Motor Vehicle Repairer. It takes into consideration the fact that the adjustments and repairs of individual vehicle aggregates precede its TCS. It also deals with the equipment of the workshops for the control and measurement of emissions. It further supplies the chapter entitled Engine Diagnosis and Measurement for the textbook used by the apprentices. Finally, it includes research dealing with the number of orders for the preparation of vehicles for TCS and emission measurement. 2

Klíčová slova Stanice technické kontroly, školní vzdělávací program, vzdělávací moduly, vybavení dílny Keywords Technical control station, school teaching program, teaching modules, workshop equipment 3

Prohlášení Prohlašuji, ţe jsem diplomovou práci zpracoval samostatně a pouţil jen prameny uvedené v seznamu literatury. V Brně dne 20. dubna 2011 Karel Janecký 4

Poděkování Na tomto místě bych rád poděkoval PaedDr. Jindřichu Kubátovy za vedení, pomoc, cenné rady a připomínky při výběru potřebných materiálů, které mi napomohly zvládnout diplomovou práci. 5

Obsah 1. Úvod 8 2. Modulový systém praktického vyučování 9 3. Stanice technické kontroly (STK) 21 3.1 STK - vyhláška č. 302/2001 Sb. a novela č. 9/2006 Sb. 21 3.2 Přístroje a vybavení k provádění STK 22 3.3 Návrh přístrojů a vybavení 26 4. Měření emisí - vyhláška č. 302/2001 Sb. a novela č. 9/2006 Sb. 41 4.1 Rozsah a způsob měření 41 4.2 Přístroje a zařízení pouţívané k měření emisí 43 4.3 Přípustné hodnoty obsahu sloţek výfukových plynů 44 4.4 Základní charakteristiky přístrojů pouţívaných k měření emisí 47 4.5 Návrh přístrojů k měření emisí 50 5. Doplnění základů učebního textu Diagnostikování motorů - Měření Motoru 60 5.1 Práce a výkon spalovacího motoru - rozlišení 60 5.2 Točivý moment M t [Nm] 61 5.3 Výkon P [W, kw] 61 5.3.1 Indikovaný výkon P i [W, kw] 61 5.3.2 Efektivní výkon P e [W, kw] 61 5.3.3 Ztrátový výkon P z [W, kw] 62 5.3.4 Jmenovitý výkon P j [W, kw] 62 5.3.5 Maximální výkon P max [W, kw] 62 5.4 Spotřeba paliva M [kg.h -1 ] 63 5.4.1 Hodinová spotřeba paliva M ph [kg.h -1 ] 63 5.4.2 Měrná efektivní spotřeba paliva m pe [g.kw -1 h -1 ] 63 5.5 Charakteristika spalovacích motorů 64 5.5.1 Otáčkové charakteristiky 64 5.5.2 Úplná charakteristika 65 5.6 Dynamometry 66 5.6.1 Výhody a nevýhody jednotlivých typů dynamometrů 67 5.6.2 Příklad zkušebny motorů 68 6

6. Výzkum zakázek ve školním roce 2010-2011 71 6.1 Tabulka výzkumu 71 6.2 Vyhodnocení výzkumu 72 7. Závěr 73 Resumé 74 Summary 74 Seznam obrázků a tabulek 75 Pouţitá literatura 76 7

1. Úvod Původní projekt zaměření diplomové práce byl postaven na širší spolupráci s autoopravnami v Brně, kde by ţáci III. ročníku oboru Mechanik opravář motorových vozidel ŠVP Automechanik plnili po jednotlivých skupinách téma Běţné opravy. Tento záměr se nepodařilo uskutečnit z důvodů světové finanční krize, která zasáhla i autoopravárenství. V autoopravnách a servisech měli tak málo zakázek, ţe museli propustit i své kmenové pracovníky a naše ţáky by do pracovního procesu zařazovali s velkými obtíţemi. Navíc se pokles zakázek začal projevovat i v příjmu našich školních dílen a hrozilo nebezpečí, ţe téma Běţné opravy by muselo být plněno na cvičných pracích. Z těchto důvodů bylo rozhodnuto, ţe téma Běţné opravy bude upraveno a rozšířeno o učební bloky Měření emisí a o Přípravu vozidla na STK. Vzhledem k těmto okolnostem se v projektu závěrečné diplomové práce muselo objevit přepracování Školního vzdělávacího programu (ŠVP) automechanika III. ročníku. Jednak se změnilo členění modulů, protoţe původních šest v I. ročníku bylo sníţeno na čtyři jako v ostatních ročnících. Hlavně pak byl ŠVP pro automechanika III. ročníku rozšířen o teorii a praxi stanic technické kontroly (STK) a kontrolu emisí vozidla, včetně návrhu rozšíření příslušného vybavení dílen pro tato témata. Přičemţ se nepředpokládá, ţe se v našich dílnách bude provádět úplné STK, ale pouze příprava na STK. Provede se dílčí kontrola STK a v případě nesplnění předpisů se vozidlo na daném pracovišti opraví. Zatímco STK mohou provádět pouze vyškolení a přezkoušení pracovníci, přípravu na STK mohou provádět ţáci pod dohledem učitele odborného výcviku. Při měření emisí je tomu naopak. Měření provádí proškolený a přezkoušený učitel odborného výcviku za přítomnosti skupiny ţáků. Z těchto důvodů se předpokládá zvýšení zájmu zákazníků o školní dílny a hlavně se zajistí práce pro ţáky v tématu Běţné opravy na vozidlech zákazníků a ne na cvičných modelech. Součástí diplomové práce je i výzkum zakázek ve školních dílnách v září aţ únoru školního roku 2010-2011, který by měl vyhodnotit, zda se záměr navrţený diplomovou prací podařilo splnit. 8

2. Modulový systém praktického vyučování III. ročníku Modul č. 9 (Motory) 120 hodin odborného výcviku 1. Opravy zážehových a vznětových motorů 1.1 Úvod, seznámení s pracovištěm BOZP a PO (12 hodin) Funkčnost spalovacího motoru kategorizace 1.2 Demontáţ a montáţ motoru a jeho částí (12 hodin) 1.3 Kliková skříň, blok a válce motoru (12 hodin) 1.4 Hlava válců (12 hodin) 1.5 Klikový mechanismus (klikový hřídel, ojnice, písty, krouţky) (12 hodin) 1.6 Rozvodové ústrojí 4dobého motoru (18 hodin) 1.7 Rozvody 2dobého motoru (6 hodin) 1.8 Mazání motoru (12 hodin) 1.9 Chlazení motoru (12 hodin) 1.10 Přeplňování motorů (12 hodin) Turbodmychadla Mechanické kompresory Ţák: se orientuje na novém pracovišti, je seznámen se zásadami BOZP a PO, rozlišuje provedení spalovacích motorů, zná princip činnosti 4dobého motoru včetně kruhového diagramu a časování ventilového rozvodu, zná princip činnosti 2dobého motoru, zná princip činnosti rotačního pístového motoru (Wankel), umí určit pořadí válců motorů řadových, vidlicových a plochých včetně určení pořadí zapalování, umí určit uspořádání vaček na vačkovém hřídeli, orientuje se v Dílenských příručkách a dílenských učebních pomůckách, 9

dodrţuje zásady pravidla pro demontáţ a montáţ motoru z vozidla, dodrţuje zásady a pravidla pro demontáţ a montáţ částí motoru (hlava válců, vačkový hřídel, klikový hřídel, ojnice, písty, krouţky), provádí kontrolu měření rovinnosti dosedacích ploch bloku a kontrolu na zkroucení, je seznámen s prováděním oprav bloků a válců v odborných dílnách (broušení, svařování, lepení), provádí usazení vloţených válců měření přesahů, měří ovalitu válců, měří kompresní tlaky, vyměňuje gufera vodítek ventilů, měří vůle ventilu ve vodítku, kontroluje hydraulická nadzdvihátka, kontroluje rovinnost dosedací plochy, seřizuje ventilovou vůli, kontroluje těsnost ventilů v sedlech, měří axiální a radiální vůle klikového hřídele, měří čepy klikového hřídele, měří předpětí pánví kluzného loţiska, demontuje a montuje klikové hřídele, ojnice, písty, pístní čepy a krouţky, měří písty a pístní krouţky, stanoví rozsah poškození ojnice, je seznámen s prováděním oprav klikového hřídele v odborných dílnách (broušení čepů), vyhodnocuje naměřené hodnoty dle technických dat daných výrobcem, vyměňuje rozvodové řemeny a napínací kladky (OHC), provádí statické nastavení rotačního vstřikovacího čerpadla vznětového motoru, vyměňuje rozvodový řetěz a ozubená kola (OHV), provádí vzájemné nastavení dvou vačkových hřídelů (DOHC), montuje rozdělovač a provádí statické nastavení předstihu, seřizuje ventily, seřizuje odtrh zapalování, 10

seřizuje předstih zapalování, umí popsat části tlakového mazání 4dobého motoru, zná principy činnosti olejových čerpadel, kontroluje zubové a axiální vůle ozubených kol olejového čerpadla, vyměňuje motorové oleje a filtry, vyhledává a odstraňuje závady, zná princip činnosti vzduchového chlazení, umí popsat části kapalinového chlazení, vyměňuje čerpadla chladící kapaliny, kontroluje funkčnost termoregulátoru, vyměňuje chladící kapaliny, provádí odvzdušnění, kontroluje těsnosti chladícího systému, vyhledává a odstraňuje závady, zná účel a princip činnosti přeplňování motorů, umí popsat části běţných turbodmychadel a Lysholmova dmychadla, zná moţné závady a jejich příčiny. Modul č. 10 (Řízení motoru) 120 hodin odborného výcviku 1. Zapalování (12 hodin) 1.1 Funkce zapalování 1.2 Druhy zapalování 1.3 Úhel sepnutí 1.4 Kontrola předstihu pomocí motortesteru Ţák: kontroluje činnost zapalovacích systémů, zapojuje a provádí základní nastavení těchto systémů, kontroluje a odstraňuje závady zapalovací soustavy. 11

2. Zapalovací systémy zážehových motorů s rozdělovačem (ROV) (12 hodin) Ţák: rozlišuje jednotlivé druhy zapalování s rozdělovačem (ROV), zapojuje jednotlivé prvky do obvodů, rozpozná příčiny závad zapalování, provádí seřízení a odstranění jednoduchých závad. 3. Zapalovací systémy zážehových motorů statické (RUV) (12 hodin) Ţák: rozlišuje jednotlivé druhy statického zapalování (RUV), diagnostikuje pomocí diagnostických přístrojů zapalování RUV, provádí odstranění jednoduchých závad. 4. Palivová soustava zážehových motorů, karburátory, vstřikování (6 hodin) Ţák: provádí kontrolu a údrţbu palivové soustavy, provádí opravy palivové soustavy, provádí výměnu palivových filtrů, provádí zkoušku těsnosti palivové soustavy. 5. Diagnostika systémů řízení zážehových motorů a práce s osciloskopem (18 hodin) Ţák: připojuje osciloskop, nastavuje základní seřizovací parametry na osciloskopu, vyčte závady z řídící jednotky, vyhodnocuje diagnostická měření zapalování, zjišťuje závady zapalování pomocí osciloskopu, provádí kontrolu a výměnu snímačů a akčních členů, kontroluje elektrickou kabeláţ, 12

měří signál vstřikovacího ventilu, λ sondy. 6. Palivová soustava vznětových motorů (6 hodin) Ţák: zná princip zapálení paliva, druhy spalovacích prostorů, umí změřit kompresní tlaky. 6.1 Rozdělení vstřikovacích systémů (6 hodin) Ţák: zná rozdělení, konstrukci a účel palivových soustav. 6.2 Nízkotlaká část palivových soustav (6 hodin) Ţák: umí opravit a odvzdušnit nízkotlakou část. 6.3 Vstřikovače (6 hodin) Ţák: zná druhy a pouţití vstřikovačů, umí seřídit otevírací tlak trysky. 6.4 Vstřikovací čerpadla (6 hodin) Ţák: zná druhy, regulaci a nastavení. 6.5 Nastavení čerpadlo motor (6 hodin) Ţák: nastavuje čerpadlo motor. 13

6.6 Systém čerpadlo tryska PD (6 hodin) Ţák: zná princip, provádí výměnu a nastavení. 6.7 Systém Common Rail (6 hodin) Ţák: zná princip a diagnostikuje závady. 6.8 Přeplňování motorů turbodmychadla (6 hodin) Ţák: zná konstrukci a druhy regulace. 6.9. Diagnostika vstřikovacích soustav (6 hodin) Ţák: umí dle diagnostických metod určit a odstranit běţné závady vstřikovacích systémů. Modul č. 11 (Příslušenství motoru a vozidla) 120 hodin odborného výcviku 1. Elektrická instalace (18 hodin) 1.1 Vodiče a pojistky 1.2 Odrušení vozidel 1.3 Palubní přístroje 1.4 Ovládání oken, zrcátek, sedadel 14

Ţák: zvolí vhodný typ vodiče dle spotřebiče, určí hodnotu pojistek a dobu jejich přetavení, odstraňuje zdroje rušení ve vozidlech. 2. Měření spalovacích prostorů (6 hodin) 2.1 Měření tlakoměrem 2.2 Měření motortesterem Ţák: měří kompresní tlaky ve válcích motoru a vyhodnocuje stav motoru, měří kompresní tlaky pomocí tlakoměru, motortesteru, stanoví nejvhodnější způsob opravy. 3. Multiplexní sítě CAN (12 hodin) 3.1 Funkce sítí 3.2 Označení, vyuţití Ţák: orientuje se v sítí CAN, provádí diagnostiku. 4. Stěrače (6 hodin) 4.1 Stěrače oken a světlometů 4.2 Ostřikovače, cyklovače a snímače deště Ţák: zjišťuje a odstraňuje závady, provádí kontrolu a údrţbu. 5. Elektrické ovládání sedadel (6 hodin) 5.1 Ovládání sedadel 5.2. Vyhřívání sedadel 15

Ţák: zjišťuje a odstraňuje závady, provádí údrţbu zařízení. 6. Elektrické ovládání zrcátek (6 hodin) 6.1 Ovládání a sklápění zrcátek 6.2 Vyhřívání a automatické zatmívání zrcátek Ţák: zjišťuje a odstraňuje závady, provádí údrţbu zařízení. 7. Světlomety (6 hodin) 7.1 Výbojkové světlomety, výšková regulace 7.2 Světlometů, ostřikovače světlometů Ţák: pracuje se schématy jednotlivých obvodů, provádí výměnu ţárovek, provádí seřízení světlometů. 8. Vstřikovací systémy zážehových motorů jednobodové (SPI) (12 hodin) Ţák: rozlišuje jednotlivé druhy vstřikovacích systémů, zná jejich konstrukci a princip, určuje snímače, čidla a akční členy, vyhodnocuje diagnostická měření pomocí motortesteru, komunikuje pomocí diagnostického přístroje s řídící jednotkou (vnitřní diagnostika). 9. Vstřikovací systémy zážehových motorů vícebodové (MPI) (18 hodin) 9.1 Přímé vstřikování (FSI, GDI) 16

Ţák: rozlišuje druhy vícebodových vstřikovacích systémů, komunikuje s řídicí jednotkou motoru, provádí testy akčních členů, čte paměť závad, zjišťuje a odstraňuje jednoduché závady. 10. Analýza výfukových plynů (12 hodin) Ţák: vyhodnocuje stav katalyzátoru pomocí analyzátoru výfukových plynů, provádí měření emisí záţehových a vznětových motorů, vyhodnocuje diagnostické měření a stanoví jejich příčinu, 11. Měření výkonu (6 hodin) Ţák: určuje způsoby měření výkonu motoru, provádí měření různých parametrů motoru, vyhodnocuje měření výkonu motoru, zabíhá a brzdí motor, měří výkon a spotřebu motoru, seřizuje základní hodnoty nastavení motoru. 12. Klimatizační zařízení (6 hodin) Ţák: provádí servisní úkony na klimatizacích a odstraňuje závady, dodrţuje bezpečnostní předpisy. 17

13. Centrální zamykání (6 hodin) Ţák: provádí servisní úkony na centrálním zamykání a odstraňuje závady. Modul č. 12 (Běžné opravy) 120 hodin odborného výcviku 1. Geometrie podvozku (12 hodin) 1.1 Kontrola náprav Ţák: provádí kontrolu podvozku, určuje závady pomocí vytřásacích plošin, obsluhuje diagnostické přístroje podvozku. 2. Kontrola geometrie (12 hodin) 2.1 Základní měřicí postupy Ţák: provádí základní měřící postupy, provádí měření geometrie podvozku pomocí moderních diagnostických zařízení. 3. Demontáž pneumatik (6 hodin) 3.1 Vyvaţování kol Ţák: zvládá postup demontáţe a montáţe pneumatiky z disku kola, opravuje duši a plášť, vyvaţuje kola, zvládá postup při vyvaţování kola pomocí mobilní vyvaţovačky. 18

4. Doplňkové měřící postupy (6 hodin) 4.1 Diagnostika servořízení Ţák: měří geometrii podvozku v doplňkovém měření, diagnostikuje posilovač řízení. 5. Seřízení sbíhavosti (12 hodin) 5.1 Diagnostika systému AIRBAG Ţák: seřizuje sbíhavost kol, měří symetrii podvozku, kontroluje funkci airbagu. 6. Zkoušení brzd (12 hodin) 6.1 Válcová zkušebna 6.2 Diagnostika tlumičů pérování Ţák: přeměřuje a vyhodnocuje tlumiče pérování, provádí zkoušku souměrnosti brzd a měří jejich účinnost na jednotlivých nápravách, měří a vyhodnocuje jejich přínos na jednotlivých nápravách. 7. Kontrola stavu brzdové kapaliny (6 hodin) 7.1 Diagnostika ABS Ţák: provádí kontrolu brzdové kapaliny, vyhodnocuje její kvalitu a pouţitelnost, provádí kontrolu systému ABS diagnostickými přístroji. 19

8. Chladicí soustava (12 hodin) Ţák: rozlišuje a diagnostikuje kvalitu chladicích směsí, rozlišuje různé typy chlazení motoru a umí je diagnostikovat, odhaluje příčiny přehřívání motoru, odstraňuje závady na chladící soustavě, kontroluje funkci termostatu, odstraňuje mechanické i elektrické závady na pohonu ventilátorů chladiče. 9. Vzduchotlaké brzdy (12 hodin) Ţák: diagnostikuje činnost vzduchových brzd, kontroluje a seřizuje jejich nastavení, seřizuje brzdové páky (čelisti), zjišťuje závady vzduchových brzd a odstraňuje je, měří výšku brzdového obloţení a vyhodnocuje potřebu výměny. 10. Pérování (12 hodin) 10.1 Stabilizátory pérování Ţák: provádí kontrolu a údrţbu různých typů pérování, kontroluje funkci stabilizátorů, provádí jejich úpravy a údrţbu. 11. STK (samostatná kapitola) (12 hodin) 12. Měření emisí (samostatná kapitola) (6 hodin) 20

3. Stanice technické kontroly (STK) 3.1. STK - vyhláška č. 302/2001 Sb. a novela č. 9/2006 Sb. (1) Ve stanici technické kontroly se provádějí tyto druhy technických prohlídek a) pravidelná technická prohlídka, b) opakovaná technická prohlídka, c) technická prohlídka před schválením technické způsobilosti vozidla, d) technická prohlídka ADR, e) evidenční kontrola, f) technická prohlídka na ţádost zákazníka, g) technická prohlídka před registrací vozidla (2) Pravidelnou technickou prohlídkou je technická prohlídka provedená ve lhůtách stanovených zákonem. Pravidelná technická prohlídka se provádí v plném rozsahu, obsahuje proto i evidenční kontrolu vozidla. (3) Opakovanou technickou prohlídkou je technická prohlídka následující po pravidelné technické prohlídce, při které byla na vozidle zjištěna váţná závada (stupně B) nebo nebezpečná závada (stupně C). Opakovaná technická prohlídka provedená do 30 kalendářních dnů po pravidelné technické prohlídce se provede v rozsahu částečném, omezeném na kontrolu ústrojí, na kterém se váţná nebo nebezpečná závada vyskytla, a na vnější vizuální kontrolu vozidla, kterou se ověří, zda od pravidelné technické prohlídky nedošlo k poškození nebo k úpravám na vozidle. (4) Technická prohlídka před schválením technické způsobilosti vozidla je technická prohlídka vozidla, jehoţ technická způsobilost dosud nebyla schválena a které dosud nebylo registrováno v České republice. Tato technická prohlídka se provádí v plném rozsahu, při respektování zvláštností vozidla. Kontrolní nálepku při této technické prohlídce vozidlu přidělí a na registrační značku vylepí registrační orgán. 21

(5) Technická prohlídka ADR je technickou prohlídkou vozidla určeného k přepravě nebezpečných věcí z hlediska plnění poţadavků stanovených zvláštním právním předpisem. Tento druh technické prohlídky můţe provádět pouze stanice technické kontroly, která byla k této činnosti pověřena ministerstvem a jejíţ pracovníci byli pro tuto činnost vyškoleni. Podmínky zabezpečení této činnosti oznámí ministerstvo ve Věstníku dopravy. (6) Evidenční kontrola je součástí kaţdé pravidelné technické prohlídky. (7) Technická prohlídka na ţádost zákazníka je technickou prohlídkou provedenou v plném nebo částečném rozsahu podle poţadavků zákazníka. Při této technické prohlídce se vozidlu nepřiděluje kontrolní nálepka a neprovádí se zápis o výsledku technické prohlídky do technického průkazu vozidla. (8) Technickou prohlídkou před registrací vozidla se rozumí technická prohlídka vozidla, jehoţ technická způsobilost byla schválena, ale vozidlo dosud nebylo registrováno v České republice. Tato technická prohlídka se provádí v plném rozsahu, při respektování zvláštností vozidla a jeho dokladů dle přílohy č. 20 této vyhlášky. Druhy stanic technické kontroly jsou: a) stanice technické kontroly pro osobní automobily, b) stanice technické kontroly pro uţitkové automobily, c) stanice technické kontroly pro traktory. 3.2. Přístroje a vybavení k provádění STK 1. Přístroj na kontrolu tlaku vzduchu v pneumatikách s možností huštění (hustič pneumatik) Zařízení umoţňuje měření tlaku vzduchu v pneumatikách, dohušťování a sniţování tlaku vzduchu v nich. 22

Hustič pneumatik musí být připojitelný na rozvod tlakového vzduchu se jmenovitým tlakem pro osobní automobily alespoň 0,6 MPa, pro uţitkové automobily alespoň 1,0 MPa. Pro osobní automobily musí mít rozsah měření tlaku alespoň 400 kpa, pro uţitkové automobily nejméně 1 MPa. 2. Zařízení na kontrolu vůlí nápravy Zařízení je určeno k instalaci na pracovní jámu. Dotykové desky zařízení umoţňují podélný nebo příčný pohyb, který je přenášen na kola kontrolované nápravy vozidla. Zařízení musí být vybaveno svítilnou k osvětlení kontrolovaného místa a ovládacími prvky pohybu dotykových desek. Zařízení v součinnosti se zvedákem do pracovní jámy umoţňuje vizuální kontrolu vůlí v zavěšení a uloţení kol nápravy. Pro STK jsou pouţívána zařízení ve dvou velikostních provedeních, pro osobní a pro uţitkové automobily. 3. Přístroj na kontrolu geometrie řízené nápravy Přístroj pracuje na mechanickém nebo mechanicko-optickém principu. Naměřené hodnoty se odečítají na úhloměrové stupnici nebo na displeji optoelektronické vyhodnocovací části přístroje. Zařízení musí minimálně umoţnit měření úhlu sbíhavosti kol, úhlu odklonu kol a úhlu rejdu. 4. Zařízení na kontrolu házivosti kol Zařízení je určeno k měření radiální a axiální házivosti kol vozidla. Je délkovým měřidlem umoţňujícím svými doteky, přímým a úhlovým, snímat odchylky rovinnosti nebo kruhovitosti ráfku kola nebo jeho pneumatiky. 23

5. Přístroj na kontrolu seřízení světlometů Přístroj na kontrolu seřízení světlometů (regloskop) je opticko-mechanické zařízení, pracující na principu přímé projekce obrazu světla vyzařovaného světlometem a umoţňujícím kontrolu a seřízení světlometů motorových vozidel, jejichţ výška nad vozovkou je v rozmezí nejméně 200-1300 mm. V STK se pouţívá pouze provedení regloskopu vázané na pevnou pojezdovou dráhu a stání vozidla. 6. Válcová zkušebna brzd Válcová zkušebna brzd je zařízení, na kterém se ve stanicích technické kontroly provádějí kontroly brzdových soustav vozidel. Provedení válcových zkušeben brzd pouţívaných ve stanici technické kontroly musí umoţňovat: 1. měření brzdných sil na obvodech kol jedné nápravy vozidla v závislosti na ovládací síle na pedál brzdy u kapalinových nebo smíšených brzdových soustav, u vzduchových brzdových soustav v závislosti na tlaku vzduchu v brzdové soustavě, 2. indikaci měřených veličin takovým způsobem, aby měřené hodnoty mohly být sledovány z místa řidiče zkoušeného automobilu nebo jízdní soupravy, 3. provedení grafického zápisu závislosti brzdných sil na ovládací síle působící na pedál brzdy nebo na tlaku vzduchu, a to při brzdění i odbrzďování, 4. ruční dálkové ovládání všech hlavních funkcí z místa řidiče, zejména spouštění a vypínání pohonných jednotek, a to i jednotlivě, 5. zřetelnou signalizací dosaţení bloku kteréhokoliv z kol nápravy. V STK se pouţívají dva velikostní typy válcových zkušeben brzd, pro osobní a pro uţitkové automobily. 24

7. Decelerometr Decelerometr je přenosný přístroj, který umoţňuje za pomocí jízdní zkoušky vozidla nebo souprav vozidel kontrolovat účinek brzd. Slouţí k měření brzdného zpomalení v závislosti na čase, při současném měření ovládací síly na pedál nebo tlaku vzduchu u vzduchových brzdových soustav. Zařízení musí umoţnit grafický záznam měřených veličin a vyhodnocení plného brzdného zpomalení. 8. Přístroj (detektor) na zjišťování přítomnosti uhlovodíkového plynu Přenosný přístroj je určen k detekci místa úniku uhlovodíkového plynu z plynové soustavy vozidla. Jeho čidlo musí být schopno indikovat přítomnost plynu jiţ při koncentraci niţší neţ 10 % dolní meze výbušnosti uhlovodíkového plynu. 9. Zvedák do pracovní jámy Konstrukce zvedáku musí umoţňovat jeho zabudování do pracovní jámy a moţnost pojezdu v podélném a příčném směru k ose pracovní jámy. Výhodný je strojní pohon zvedáku. Nosnost zvedáku musí být min. 1 250 kg pro osobní automobily a 8 000 kg pro uţitkové automobily. 10. Zařízení na kontrolu zapojení zásuvky tažného zařízení Zařízení je pracovní pomůckou, umoţňující kontrolu zapojení a funkce elektrické zásuvky motorového vozidla k napájení a ovládání světelných zařízení přípojného vozidla. Zařízení musí být vybaveno autokontrolou vlastních signalizačních prvků (kontrolních svítilen). 25

11. Kontrolní tlakoměr Deformační tlakoměr (souprava tlakoměrů) slouţí ke kontrole vzduchové soustavy vozidel s přetlakovými vzduchovými soustavami. Musí mít měřící rozsah nejméně 1,0 MPa a třídu přesnosti alespoň 1,5. 3.3. Návrh přístrojů a vybavení 1. Přístroj na kontrolu tlaku vzduchu v pneumatikách s možností huštění (hustič pneumatik) Přenosný pneuhustič GF 10/AT Výrobce: APAC, s. r. l. Popis zařízení: Praktický přenosný pneuhustič s tlakovým zásobníkem 10 l, s tlakoměrem pro tlak v zásobníku 0-2,0 MPa, s tlakoměrem pro huštění 0-1,2 MPa (0-12 bar) a s hadicí o délce 1,0 m s koncovkou na autoventily. Zvyšování i sniţování tlaku vzduchu v pneumatice se provádí jedinou páčkou. Plnit zásobník stlačeným vzduchem lze buď automaticky při zavěšení přístroje na konzolku nebo na stojan přes zvonový adaptér na rukojeti (Airfig 1/2") či standardním plněním přes rychlospojku na vrchní části zásobníku. Pneuhustič je kalibrovatelný a lze k němu dodat kalibrační protokol. Obr. 3.3.1: Přístroj na měření tlaku v pneumatikách s možností huštění GF 10/AT 26

Technické parametry: provozní tlak 10 bar, objem vzduchu 10 litrů, tlakoměr splňující předpis D88-86/217/CEE, atest pro STK, rozměry 340 x 350 x 690 mm, hmotnost 12 kg. 2. Zařízení na kontrolu vůlí nápravy Detektor vůlí přední nápravy pro osobní a užitková vozidla PMS/LMS Výrobce: MAHA Maschinenbau Haldenwang GmbH & Co. Popis zařízení: vhodný pro vyhledávání vůlí a opotřebení v řízení, pérování a závěsech kol, podélný a příčný pohyb levé desky, podélný pohyb pravé desky, ovládání pohybů desek pomocí 3 tlačítek na halogenové lampě, hydraulický pohon umoţňuje kontrolu bez přizdvihování nápravy (dokonalá simulace podmínek v provozu), uloţení desek v kluzných loţiscích na pochromovaných vodítkách, stejnosměrný pohyb desek při kaţdém zatíţení, obsluha jednou osobou pomocí tlačítek na ruční halogenové lampě, robustní samonosná konstrukce, téměř ţádná údrţba, přídavný pohyb desky ovládaný dalším tlačítkem (nutné pro STK), infračervené dálkové ovládání. 27

Obr. 3.3.2: Detektor vůlí přední nápravy pro osobní a užitková vozidla PMS 3/2 Technické parametry: Parametr Hodnota PMS LMS max. zatíţení nápravy 2,5 t 20,0 t max. posuv desky detektoru 100 mm max. tlak na kolo 1,25 t 10,0 t posuvná síla desky detektoru 11 kn 30 kn rozměry desky detektoru 625 x 625 x 150 mm 750 x 750 x 232 mm max. hydraulický tlak 120 bar 28

3. Přístroj na kontrolu geometrie řízené nápravy Zařízení pro měření geometrie náprav motorových vozidel MGN 2 Výrobce: Josef Cenek strojírenská výroba Zařízením MGN-2 se kontrolují a proměřují u motorových vozidel: úhly sbíhavosti kol, úhly odklonu kol, úhly rejdů kol. Zařízení pracuje s přesností 10 měřených v provedení: MGN-2A pro osobní automobily: min. rozchod kol: 1200 mm, max. rozchod kol: 2000 mm, měření disků kol od 12 do 21. MGN-2B pro nákladní automobily a autobusy: min. rozchod kol: 1770 mm, max. rozchod kol: 2500 mm, měření disků kol od 13 do 24. Popis zařízení: Točnice: mají tři stupně volnosti a slouţí k ustavení kol přední nápravy. Pohyblivost v horizontální rovině je zajištěna dvojitou kuličkovou drahou. Tubus s měřícími doteky: Vyrábí se v provedení "A" pevné provedení a "B" výsuvné s moţností nastavení výšky. Optoelektronické vyhodnocovací zařízení: Umoţňuje mechanicky naměřené veličiny úhlů vyhodnocovat a zobrazit na třímístném LCD měřidlu. Pracovní elektrické napětí je 9 V. 29

Obr. 3.3.3: Zařízení pro měření geometrie náprav motorových vozidel MGN-2 Dodávané příslušenství: - adaptér pro dobíjení akumulátorů, - měrná kontrolní tyč, MGN-2A délka 1700 mm Ø 8 mm, MGN-2B délka 2000 mm Ø 10 mm, - olovnice, - tabulka pro převod naměřených úhlových hodnot na veličiny v mm pro sbíhavost, - prodluţovací kabel na 220 V délky 5 m. 30

4. Zařízení na kontrolu házivosti kol Zařízení pro měření házivosti kol motorových vozidel MHK-1 Výrobce: Josef Cenek strojírenská výroba Zařízením MHK-1 se kontroluje házivost kol před kaţdým měřením geometrie předních náprav motorových vozidel: ve stanicích technických kontrol, v opravnách všech typů, u dopravců. Obr. 3.3.4: Přístroj pro měření házivosti kol motorových vozidel MHK-1 Popis zařízení: Typ: mechanický. Měřené veličiny: obvodové a čelní házení kol v mm (kol s pneu, ráfků). Rozsah měření: ± 7 mm házivosti. 31

5. Přístroj na kontrolu seřízení světlometů Regloskop Motex 7535 M Výrobce: MOTEX, výrobní druţstvo Praha Popis zařízení: Přístroj na kontrolu a seřízení světlometů silničních vozidel, jejichţ výška je nad vozovkou v rozmezí 200-1300 mm. Přístroj pracuje na principu přímé projekce se zmenšením 1:20 a umoţňuje seřídit potkávací a dálkové světlomety, světlomety do mlhy a také kontrolu intenzity osvětlení dálkovými světly. Je vybaven zrcadlem pro nastavení optické osy tubusu do podélné osy vozidla a má pojezdová kolečka. Obr. 3.3.5.: Regloskop Motex 7535M Technické parametry: rozměry (délka x šířka x výška) 650 x 940 x 1950, celková hmotnost 35 kg, rozchod vodících kolejniček 600 mm, rozsah výškového přestavování tubusu 185 aţ 1340 mm, rozsah stupnice měřených sklonů -20 aţ 60 cm/10m, poţadovaná rovina podlahy pracoviště +/- 1 mm na 1m, klimatické určení výrobku podle ČSN 038805N32. 32

6. Válcová zkušebna brzd Nussbaum BT 310 Výrobce: Automotive testing technologies GmbH SRN Brzdová stanice umoţňuje: přímo z kabiny měřeného vozidla pomocí bezdrátového infračerveného ovladače ovládat všechny funkce brzdové stanice, podle finančních moţností postupně doplňovat a vylepšovat základní sestavu o volitelné doplňky a tím zvyšovat uţitnou hodnotu brzdové stanice, měřit ovládací sílu na brzdový pedál, sledovat na ukazatelích průběhy brzdných sil obou kol měřené nápravy v závislosti na ovládací síle spolu s okamţitým vyhodnocením nesouměrnosti brzdných sil, změřit postupně všechny nápravy vozidla (maximálně 4), pomocí signalizace prvního prokluzu získat vzestupnou i sestupnou charakteristiku brzdných sil, do jednoho grafu vykreslit charakteristiku brzdných sil bez posilovače i s posilovačem, kvalitně vytisknout protokol na připojené stránkové tiskárně pro všechny změřené nápravy v přehledné formě - vţdy vedle sebe grafy obou kol jedné nápravy pro snadné porovnání průběhů brzdných sil v závislosti na ovládací síle spolu s číselnými údaji, které zpřesní informace o brzdové soustavě měřeného vozidla, zvolením automatického reţimu provádět základní diagnostiku stavu brzdové soustavy měřeného vozidla bez měření ovládací síly, bez pouţití ovladače a bez tisku protokolů. 33

Obr. 3.3.6: Válcová zkušebna brzd Nussbaum BT 310 Technické parametry: Zatíţení na nápravu: 4 t Rozsah indikace: 6 kn Měřící rozsah: 2 x 6 kn Zkušební rychlost [km/h]: 5 Průměr válců [mm]: 200 Obloţení válců: plastová vrstva Rozchod kol [mm]: 800-2200 Sada válců [mm]: 2350 x 690 x 265 Zobrazovací jednotka [mm]: 900 x 580 x 275 34

7. Decelerometr CT 3010 Výrobce: CAR - TECH s. r. o. Popis zařízení: Decelerometr CT 3010 je určen pro měření průběhu a hodnoty plného brzdného zpomalení vozidel jízdní soupravy v závislosti na ovládací síle působící na pedál brzdy nebo na tlaku vzduchu ve vzduchotlakové brzdové soustavě a jejich dokumentování grafickým záznamem s numerickým výpočtem plného středního zpomalení, střední ovládací síly nebo středního tlaku. Obr. 3.3.7: Decelerometr CT 3010 Příslušenství decelerometru CT 3010: pedometr pro měření ovládací síly na pedál, snímač tlaku pro měření tlaku v brzdovém systému, adaptér pro dobíjení akumulátoru, vnější tlačítko pro spuštění měření, kabel pro připojení k PC, software pro OS Windows, kufřík, návod k obsluze. 35

Technické parametry: Maximální brzdné zpomalení: 10 m/s 2, Ovládací síla na pedál: do 1 000 N, Tlak v brzdové soustavě: do 1 MPa. 8. Přístroj (detektor) na zjišťování přítomnosti uhlovodíkového plynu GI-03M Výrobce: Jaroslav LINHART Popis zařízení: Přístroj GI-03M je určen k vyhledávání a lokalizaci míst úniku spalitelných plynů a par v prostorech bez nebezpečí výbuchu. Přístroj je kalibrován metanem a je vhodný pro vyhledávání úniku metanu, zemního plynu, bioplynu a propan-butanu. Přístroj není selektivní, nedokáţe rozlišit druh plynu. Akumulátorové baterie dovolují přístroji nepřetrţitý provoz v trvání minimálně 10 hodin. Obr. 3.3.8: Detektor GI-03M Technické parametry: Měřící rozsah: 0-1,0 % metanu Prostředí: obyčejné Teplota okolí: -10 aţ +40 C Relativní vlhkost: max. 80 % 36

Napájení: 6ks NiMH článků, tj. 7,2 V Rozměry: 135 x 60 x 30 mm Hmotnost: 360 g 9. Zvedák do pracovní jámy JZ-P 1,6/500; 2/500; 2,5/500; 3/500 Výrobce: AUTOTECH - VT, s. r. o. Popis zařízení: Zařízení určené ke zvedání částí motorových vozidel a jednotlivých agregátů při opravách. Zvedák je schválen pro provoz na STK. Pneumatické jámové zvedáky jsou vhodné především do opraváren, kde je poţadavek na větší počet zvedaných vozů v průběhu pracovní směny, např. ve stanicích technické kontroly. V opravnách s niţší četností zvedání můţe být nahrazen ručními hydraulickými zvedáky. Konstrukce zvedáku je řešena tak, aby vyhovovala všem poţadavkům na bezpečnost a spolehlivost při práci, s minimálními poţadavky na údrţbu. Montáţní jáma musí být opatřena přívodem stlačeného vzduchu min. 0,6 MPa s rozvodem po celé délce montáţní jámy. Zařízení vyţaduje filtrovaný odkalený a přimazávaný vzduch. Jámové zvedáky je moţno vyrobit na jakýkoliv rozměr montáţní jámy. Nutno uvádět rozměry jámy. Obr. 3.3.9: Zvedák JZ-P 1,6/500 37

Technické parametry: typ JZ-P 1,6/500 JZ-P 2 /500 JZ-P 2,5/500 JZ-P 3 /500 nosnost (kg) při tlaku 6 bar 8 bar 10 bar 800 1100 1500 1100 1500 2000 1400 1900 2500 1800 2400 3000 10. Zařízení na kontrolu zapojení zásuvky tažného zařízení Tester EZ-13 Výrobce: TESLA Blatná a. s. Popis zařízení: Tester zásuvky taţného zařízení EZ-13 je pracovní pomůcka určená pro stanice technické kontroly (STK) a pro autoservisy a slouţí ke kontrole zapojení a funkce elektrické zásuvky na motorovém vozidle, která je určena k napájení a ovládání světelných zařízení přípojného vozidla. Tester je schválen pro výše popsané pouţití Ministerstvem dopravy ČR. Tester testuje třináctipólové a sedmipólové zásuvky pro napětí 12 V (ISO 11446), jejichţ kontakty jsou spínány elektronickou jednotkou vozidla (zátěţový test). Doplňkově je moţno tester vyuţít pro testování nespínaných zásuvek. Pro testování 24V rozvodů (ISO 12098) je nutné pouţít redukce 13P-15P a 7/12V-7/24V (tyto nejsou obsaţeny v sestavě testeru). Sestava testeru se skládá z ovládací jednotky, zátěţové jednotky a z kabelů pro připojení. Zátěţová jednotka testeru se připojuje ke kontrolované zásuvce taţného zařízení a je propojena kabelem s ovládací jednotkou testeru. Na ovládací jednotce se tlačítky zadává a na indikačních diodách sleduje průběh testu zásuvky. Postupně se zátěţově testuje zapojení obrysových, brzdových, mlhových, levých a pravých směrových a zpětných světel. Test probíhá nepřerušovaně s vyuţitím záznamu chybových stavů. Celkový čas pro test zásuvky je nastaven na hodnotu 2 min. od zahájení testu. Tester EZ-13 není vybaven vnitřním napájecím zdrojem, pro funkce testeru je vyuţíváno napájecí napětí z testované zásuvky. 38

Obr. 3.3.10: Tester zapojení zásuvky tažného zařízení - EZ 13 Technické parametry: sestava testeru EZ-13 (hmotnost cca 1,5 kg), ovládací jednotka s propojovacím kabelem 6 m - 1ks, zátěţová jednotka s připojovacím kabelem 1 m - 1ks, redukce 13/7pólů - 1ks (pro 12 V). 39

11. Kontrolní tlakoměr Výrobce: CAR - TECH s. r. o. K decelerometru lze připojit čidlo tlaku vzduchu. Během měření se realizuje souběţný záznam průběhu zpomalení a tlaku vzduchu ve vzduchotlakové brzdové soustavě během brzdění vozidla. Měřené hodnoty jsou snímány jednotlivými čidly a po spuštění záznamu ukládány do paměti. Měření zpomalení je řešeno vestavěným čidlem zpomalení, snímání tlaku vzduchu tlakovým čidlem vzduchu. Obr. 3.3.11: Tlakoměr pro vzduchové soustavy Technické parametry: tlak ve vzduchotlakové brzdové soustavě 0-1 MPa. 40

4. Měření emisí - vyhláška č. 302/2001sb. a novela č. 9/2006 4.1 Rozsah a způsob měření (1) U vozidla se záţehovým motorem s neřízeným emisním systémem nebo s neřízeným emisním systémem s katalyzátorem se při měření emisí provádí: a) vizuální kontrola skupin a dílů ovlivňujících tvorbu emisí ve výfukových plynech zaměřená na úplnost a těsnost palivové, zapalovací, sací a výfukové soustavy a těsnost motoru; ventilový rozvod a jeho stav se kontroluje bez demontáţe, v rozsahu umoţněném jeho konstrukcí; plnicí hrdlo palivové nádrţe se kontroluje, jen pokud je poţadována jeho zvláštní úprava; kontrola ostatních zařízení určených ke sniţování emisí škodlivin (odvětrání motoru, recirkulace výfukových plynů apod.) se provádí v rozsahu stanoveném výrobcem vozidla, b) kontrola seřízení motoru zahřátého na provozní teplotu, otáček volnoběhu, úhlu sepnutí kontaktů přerušovače u zapalovacího zařízení s kontaktním přerušovačem, úhlu předstihu záţehu, obsahu oxidu uhelnatého (CO) a uhlovodíků (HC) při volnoběţných otáčkách, c) kontrola stejných parametrů jako při volnoběhu při zvýšených otáčkách v rozmezí 2500 aţ 2800 min -1, pokud výrobce nestanoví jinak, d) porovnání výsledků kontroly a naměřených hodnot se stavem a hodnotami stanovenými výrobcem vozidla; pokud výrobce tyto hodnoty nestanoví, nesmí být překročeny přípustné hodnoty stanovené přílohou č. 1. (2) U vozidla se záţehovým motorem s řízeným emisním systémem s katalyzátorem se při měření emisí provádí: a) vizuální kontrola v rozsahu jako u vozidla s neřízeným emisním systémem, rozšířená o kontrolu stavu katalyzátoru, stavu sondy lambda, přídavných nebo doplňkových systémů ke sniţování emisí a příslušné elektroinstalace, b) kontrola funkce řídicího systému motoru, čtení paměti závad pomocí diagnostického zařízení v rozsahu a způsobem předepsaným výrobcem vozidla, 41

c) u motoru zahřátého na provozní teplotu změření otáček volnoběhu a obsahu CO ve volnoběhu a obsahu CO a součinitele přebytku vzduchu lambda při zvýšených otáčkách v rozmezí 2500 aţ 2800 min -1, pokud výrobce vozidla nestanoví jinak, d) porovnání výsledků kontroly a naměřených hodnot se stavem a hodnotami stanovenými výrobcem vozidla; pokud výrobce tyto hodnoty nestanoví, nesmí být překročeny přípustné hodnoty stanovené přílohou č. 1. (3) U vozidla se vznětovým motorem se při měření emisí provádí: a) vizuální kontrola skupin a dílů ovlivňujících tvorbu emisí ve výfukových plynech, která je zaměřená na úplnost a těsnost palivové, sací a výfukové soustavy a těsnost motoru; kontroluje se i neporušenost zajištění palivové soustavy proti neoprávněné manipulaci; ventilový rozvod a jeho stav se kontroluje bez demontáţe, v rozsahu umoţněném jeho konstrukcí; u neřízených systémů se kontroluje stav a případně i funkce přídavných zařízení ke sniţování škodlivých emisí způsobem předepsaným výrobcem vozidla, b) u řízených systémů kontrola funkce řídicího systému motoru pomocí diagnostického zařízení v rozsahu a způsobem předepsaným výrobcem vozidla, c) kontrola seřízení motoru zahřátého na provozní teplotu, zejména volnoběţných otáček motoru, pravidelnosti chodu motoru při volnoběţných otáčkách, maximálních otáček (kontrola regulátoru) a měření kouřivosti motoru metodou volné akcelerace, d) porovnání výsledků kontroly a naměřených hodnot se stavem a hodnotami stanovenými výrobcem vozidla; pokud výrobce tyto hodnoty nestanoví, nesmí být překročeny přípustné hodnoty stanovené přílohou č. 1. (4) U vozidla s alternativním pohonem na plyn nebo s pohonem na dvojí palivo (motorová nafta - plyn) se při měření emisí provádí: a) kontrola v rozsahu předepsaném pro základní druh motoru (tj. záţehový nebo vznětový), včetně příslušných měření popsaných v odstavcích 1 aţ 3, na základní druh paliva (tj. benzin, motorovou naftu), b) kontrola stavu, zástavby, těsnosti, funkce a seřízení plynového zařízení, u řízených systémů včetně kontroly řídicího systému, c) měření hodnot sloţek výfukového plynu v rozsahu jako pro základní druh motoru při pohonu na plynné palivo. 42

(5) Při měření emisí se kontroluje i soulad vozidla s technickým průkazem vozidla a osvědčením o měření emisí, bylo-li jiţ vozidlu vystaveno. Ověřují se identifikační údaje vozidla a motoru, štítky na vozidle a správnost údajů uvedených v osvědčení o měření emisí. Nesoulad evidenčních údajů v dokladech vozidla se skutečným stavem se zaznamená do poznámky protokolu o měření emisí. (6) Konkrétní postupy při měření emisí se řídí předpisy výrobce vozidla nebo výrobce emisního systému. Pokud nejsou stanoveny, postupuje se podle postupů uvedených v instrukcích ministerstva oznámených ve Věstníku dopravy. (7) U vozidel s motory, které dosud neprošly záběhem, tj. u vozidel s motory novými nebo s motory po celkové opravě, se při měření emisí měřící postupy neaplikují. V těchto případech se postupuje podle 7. (8) Přípustné hodnoty obsahu plynných sloţek emisí a kouřivosti ve výfukových plynech motoru jsou stanoveny výrobcem vozidla. Pokud výrobce tyto hodnoty nestanovil, nesmí být překročeny přípustné hodnoty stanovené přílohou č. 1. 4.2 Přístroje a zařízení používané k měření emisí (1) Stanice měření emisí pro vozidla poháněná záţehovými motory musí být vybavena nejméně těmito přístroji a zařízeními: a) přístrojem na měření otáček motoru, b) přístrojem na měření teploty motoru, c) přístrojem na měření úhlu sepnutí kontaktů přerušovače, d) přístrojem na měření předstihu záţehu, e) přístrojem pro měření emisí výfukových plynů záţehových motorů schváleného typu, f) přístrojem pro kontrolu funkce řídicích jednotek emisního systému a komunikaci s nimi (tester řídicích systémů motoru); týká se jen stanice měření emisí měřící emise motorů vozidel s řízeným emisním systémem. 43

(2) Stanice měření emisí pro vozidla poháněná vznětovými motory musí být vybavena nejméně těmito přístroji a zařízeními: a) přístrojem na měření otáček motoru, b) přístrojem na měření teploty motoru, c) přístrojem k měření kouřivosti vznětových motorů (opacimetrem) schváleného typu, d) testerem řídicích systémů vznětového motoru; týká se jen stanice měření emisí měřící emise motorů vozidel s řízeným emisním systémem, e) přístrojem pro bezdemontáţní kontrolu dynamického úhlu předvstřiku paliva, případně přípravky pro nastavení statického úhlu předvstřiku paliva, f) zařízením na kontrolu vstřikovacích trysek a vstřikovačů. (3) Stanice měření emisí pro vozidla poháněná motory upravenými na pohon zkapalněným ropným plynem (LPG) nebo stlačeným zemním plynem (CNG) musí být v závislosti na druhu motoru (záţehový, vznětový) vybavena přístroji podle odstavce 1 nebo 2 a dále: a) přístrojem na zjišťování těsnosti plynového zařízení - detektorem přítomnosti uhlovodíkového plynu, b) testerem řídicích systémů plynového pohonu; týká se jen stanice měření emisí měřící emise motorů vozidel s řízeným emisním systémem. 4.3 Přípustné hodnoty obsahu složek výfukových plynů A. Zážehové motory 1. Zážehové motory s neřízeným emisním systémem Obsah oxidu uhelnatého (CO) ve výfukových plynech je povaţován za přiměřený ukazatel charakterizující sloţení výfukových plynů vozidla. To za předpokladu, ţe nedochází k nadměrnému vynechávání záţehů, které nejlépe charakterizuje obsah nespálených uhlovodíků (HC) ve výfukovém plynu, měřený nedispersní infračervenou metodou a vyjadřovaný ekvivalentem n-hexanu. 44

Přípustné hodnoty CO při otáčkách volnoběhu a při zvýšených otáčkách stanoví výrobce vozidla. Pokud tyto hodnoty nebyly stanoveny, nesmí obsah CO (v % obj.) překročit u vozidel vyrobených: a) do 31. 12. 1972 hodnotu 6 % obj., b) od 1. 1. 1973 do 31. 12. 1986 hodnotu 4,5 % obj., c) od 1. 1. 1987 hodnotu 3,5 % obj. Výše uvedené přípustné hodnoty se vztahují i na vozidla vybavená neřízeným emisním systémem s katalyzátorem. Přípustné hodnoty HC (v ppm obj.) stanoví výrobce vozidla. Přípustné hodnoty uvedené pod body a) aţ c) se aplikují i při silničních kontrolách vozidel v provozu. 2. Zážehové motory s řízeným emisním systémem a katalyzátorem U řízených emisních systémů jsou obsah CO ve volnoběhu a obsah CO a součinitel přebytku vzduchu lambda při zvýšených otáčkách povaţovány za přiměřené ukazatele charakterizující sloţení výfukových plynů vozidla. Přípustné hodnoty obsahu CO při volnoběhu a obsahu CO a součinitele lambda při zvýšených otáčkách stanoví výrobce vozidla. Pokud uvedené hodnoty nebyly stanoveny, pak přípustnými hodnotami jsou: a) 0,5 % obj. CO při volnoběţných otáčkách, b) 0,3 % obj. CO při zvýšených otáčkách; součinitel přebytku vzduchu lambda přitom musí dosahovat hodnoty 1 +/- 0,03. Poznámka: Součinitel přebytku vzduchu lambda vypočítává přístroj pro měření emisí záţehového motoru z obsahu sloţek výfukového plynu podle Brettschneiderova vzorce. 45

3. Zážehové motory s plynovým pohonem Přípustné hodnoty obsahu sloţek výfukových plynů pro záţehové motory vozidel s pohonem na benzin se vztahují i na plynový pohon těchto vozidel. B. Vznětové motory 1. Vznětové naftové motory Parametrem popisujícím emisní chování vznětového motoru v provozu je kouřivost motoru, která bývá vyjádřená součinitelem absorpce světla (optickou hustotou - opacitou) výfukového plynu "k" (m -1 ). Bývá zjišťována metodou volné akcelerace. Součinitel k je aritmetickým průměrem hodnot součinitelů absorpce změřených při čtyřech za sebou jdoucích akceleracích, které splnily podmínku, ţe rozpětí (pásmo) jejich hodnot není větší neţ 0,25 m -1. Pro traktory vyrobené do konce roku 1980 se připouští toto rozpětí 0,5 m -1. Kouřivost motoru, vyjádřená součinitelem absorpce k, nesmí překročit: a) u vozidel vyrobených do 31. 12. 1980 hodnotu 4 m -1, b) u vozidel vyrobených po 1. 1. 1981 hodnotu součinitele absorpce Xp, vypočtenou jako součet hodnoty korigovaného součinitele absorpce XL, stanoveného pro kontrolovaný typ vozidla při jeho homologační zkoušce, a hodnoty 0,5 m -1 : XP = XL + 0,5 k <= XP Poznámka: Hodnota korigovaného součinitele absorpce XL (m -1 ) je uváděna na štítku vozidla, v dílenské dokumentaci k vozidlu a v technickém průkazu vozidla. 46

4.4. Základní charakteristiky přístrojů používaných k měření emisí Přístroje a zařízení pouţívané ve stanicích měření emisí musí umoţňovat měření podle metodických postupů stanovených pro provádění měření emisí. Jejich základní charakteristiky jsou následující: A. Přístroje pro měření emisí zážehových motorů 1. Přístroj na měření otáček motoru Přístroj musí měřit otáčky klikového hřídele záţehového motoru v rozsahu nejméně 600 aţ 6000 min -1 s přesností: a) v rozsahu 600 aţ 1000 min -1 - max. +/- 25 min -1, b) v rozsahu nad 1000 min -1 - max. +/- 150 min -1. Rozlišitelnost (nejmenší odečitatelná hodnota) indikačního zařízení musí být: a) v rozsahu do 1000 min -1 - nejvýše min -1, b) v rozsahu nad 1000 min -1 - nejvýše 20 min -1. Lhůta kalibrace: 1 rok 2. Přístroj na měření teploty motoru Přístroj musí umoţňovat měření teploty oleje motoru otvorem pro měrku mnoţství oleje v motoru. Průměr sondy musí vyhovovat pro kontrolované motory. Sonda musí být flexibilní a délka zasunutí do motoru musí být nastavitelná. Moţný je i jiný srovnatelný způsob měření teploty motoru. 47

Teplotu musí přístroj měřit v rozsahu nejméně 50 aţ 100 C, s chybou max. +/- 2,5 C. Rozlišitelnost musí být nejvýše 2 C. Lhůta kalibrace: 1 rok 3. Přístroj na měření úhlu sepnutí kontaktů přerušovače Přístroj musí pracovat na principu snímání a analýzy průběhu primárního napětí zapalovací soustavy záţehového motoru. Úhel sepnutí musí přístroj měřit v procentech nebo ve stupních otočení hřídele rozdělovače ( HR), anebo volitelně v obou jednotkách, v rozsahu 30 aţ 70 % nebo v odpovídajících rozsazích ve HR podle provedení motoru. Úhel sepnutí musí přístroj měřit ve třídě přesnosti max. 2,5. Rozlišitelnost musí být nejméně 2 % a odpovídající ve HR. Lhůta kalibrace: 1 rok 4. Přístroj na měření předstihu zážehu Přístroj musí pracovat na principu snímání zapalovacích impulzů sekundárního obvodu zapalovací soustavy z kabelu ke svíčce a stroboskopické lampy, spouštěné těmito impulzy. Můţe být také vybaven zařízením pro vyuţití motorem neseného snímače horní úvrati motoru. Úhel předstihu musí přístroj měřit v rozsahu nejméně: 0-60 st. klikového hřídele s přesností max. +/- 2 KH. Rozlišitelnost musí být nejméně 1 KH. Lhůta kalibrace: 1 rok 5. Přístroj pro měření emisí výfukových plynů zážehových motorů Pro měření emisí vozidel se záţehovými motory s neřízenými emisními systémy můţe být pouţíván přístroj měřící nejméně dvě sloţky výfukového plynu, a to oxid 48

uhelnatý (CO) a nespálené uhlovodíky (HC) metodou nedispersní absorpce infračerveného záření výfukovými plyny. Musí splňovat poţadavky nejméně na třídu II podle mezinárodního doporučení OIML R 99. Přístroj pro měření emisí vozidel s řízenými emisními systémy záţehových motorů musí měřit nejméně čtyři sloţky výfukového plynu, a to oxid uhelnatý (CO), nespálené uhlovodíky (HC), oxid uhličitý (CO2) a kyslík (O2). Z měřených sloţek musí stanovovat součinitel přebytku vzduchu lambda pomocí Brettschneiderova vzorce. Musí splňovat poţadavky nejméně na třídu 0 nebo I podle mezinárodního doporučení OIML R 99. Přístroje pro měření emisí výfukových plynů záţehových motorů musí být schváleného typu. Lhůta kalibrace: 1/2 roku 6. Přístroj pro kontrolu funkce řídicích jednotek emisních systémů a komunikaci s nimi Přístroj musí umoţňovat komunikaci s řídicí jednotkou systému řízení motoru v rozsahu stanoveném výrobcem vozidla nebo emisního systému. Přístroj musí být připojitelný k řídicímu systému motoru takovým způsobem, aby při jeho pouţití nedošlo k samovolnému vymazání paměti závad nebo k záznamu závad z důvodu připojení přístroje. 7. Přístroj (detektor) na zjišťování přítomnosti uhlovodíkového plynu Přenosný přístroj je určen k detekci místa úniku uhlovodíkového plynu z plynové soustavy vozidla. Jeho čidlo musí být schopno indikovat přítomnost plynu jiţ při koncentraci niţší neţ 10 % dolní meze výbušnosti uhlovodíkového plynu. Lhůta kalibrace: podle předpisu výrobce přístroje 49