Mgr. David Mikoláš (2013, revize 2017)
Typologie pramenů 1. Písemné prameny 2. Kartografické prameny 3. Ikonografické prameny 4. Plány 5. Hmotné prameny 6. Další informativní prameny 2
1. Písemné prameny 1. 1 Prameny diplomatického charakteru 1. 2 Vyprávěcí prameny (kroniky) 1. 3 Urbáře 1. 4 Různé popisy panství 3
1. 1 Prameny diplomatického listiny, listy, úřední písemnosti údaje o existenci panského sídla a jeho majitelích zprávy o podobě jednotlivých objektů obvykle chybí charakteru České desky zemské - menší 96, kvatern půhonný, fol. 22, spor Jana Tetaura z Tetova se Sobinou Berkovnou z Chlumu 4
1. 2 Vyprávěcí prameny (kroniky) informace o událostech spojených s jednotlivými sídly, popisy pouze výjimečně Kosmova kronika, oddíl XXI, Roku od narození Páně 1067 6
1. 3 Urbáře zachycují právní vztahy mezi majitelem panství a jeho poddanými přesný soupis poddanských povinností od konce 16. století již podrobnější popisy panství a zmínky o sídlech jejich majitelů informace o stavebním materiálu, o počtu podlaží, místností nejstarší popis opočenského panství a zámku (1598) Popis zámku mníšeckého a tvrze Velká Hraštice v Urbáři panství Mníšek, 1650 < http://www.rymane.cz/rodvlcku/urbarpmzamekatvrz.jpg > 7
1. 4 Různé popisy panství inventáře a odhady panství, dílčí cedule (protokoly o dělení panství mezi příslušníky rodu) ve větší míře od 17. století charakter popisu podobný jako v urbářích, větší důraz na inventář a jeho finanční ohodnocení Ukázka dílčích cedulí Malešických z Poutnova z Desk zemských < http://www.obec-vochov.cz/image.php?nid=9814&oid=2084467&width=900 > 9
2. Kartografické prameny 2. 1 Mapy 2. 2 První vojenské mapování 2. 3 Mapy stabilního katastru 2. 4 Druhé vojenské mapování 2. 5 Třetí vojenské mapování <http://oldmaps.geolab.cz> 10
2. 1 Mapy rozvoj od 16. století informace o nejvýznamnějších sídlech formou značek Komenského mapa Moravy Müllerovy mapy Rukopisná mapa Moravy Johanna Christopha Müllera, výřez Brna a okolí, 1712 11
2. 2 První vojenské mapování - 1764-1768 a 1780-1783 (rektifikace) podrobné zachycení podoby terénu a všech strategicky důležitých objektů cenné např. zachycení zbytků opevněných hradišť, hradů či vojenských opevnění josefské I. vojenské mapování - Čechy, mapový list č. 26 12
2. 3 Mapy stabilního katastru základem indikační skicy z let 1824-1843 (Čechy) velmi pečlivé, barevně rozlišeny stavby zděné (červeně) a dřevěné (žlutě), barevně rozlišovány i různé druhy pozemků přesné zachycení půdorysu dvorů a historických jader vsí možno zachytit starší situaci tvrzišť, uspořádání panských dvorů i zámeckých areálů Čechy - 4693-1 Mírkov - původně Mörkau - mapováno 1843 13
2. 4 Druhé vojenské mapování - 1836-1852 zvýšená míra přesnosti podkladem mapy Stabilního katastru zaznamenány cesty, zděné budovy, kamenné mosty, pole, louky a pastviny, lesy, rybníky a toky Františkovo II. vojenské mapování - Čechy, mapový list W_4_I 14
2. 5 Třetí vojenské mapování - 1876-1878 (Morava a Slezsko) 1877-1880 (Čechy) vylepšeno znázornění výškopisu nejen šrafami, ale také vrstevnicemi a kótami zobrazovány byly následující prvky: sídla (města, vesnice, samoty, salaše, budovy, event. jeskyně, ) objekty významné pro orientaci (zříceniny, kříže, boží muka, ) komunikace (železnice, silnice, úvozové cesty, pěšiny, a detaily na nich) překážky v prostupnosti terénu (řeky, potoky, jezera, příkopy, ploty) kultury (les, křoviny, vinice, pole, louky, pastviny, ) podmáčená půda (bažiny, periodicky zatopené plochy, ) zdroje pitné vody (cisterny, studny, prameny, ) františko-josefské III. vojenské mapování - 1 : 75 000, mapový list 3752 15
3. Ikonografické prameny 3. 1 Nejstarší vyobrazení sídel středověkých elit 3. 2 Dílo Jana Willenberga a dalších rytců 3. 3 Soubory vyobrazení středověkých sídel ovlivněné romantismem 3. 4 Obrazové soubory sídel z 2. poloviny 19. století 3. 5 Ilustrace historické a historicko-vlastivědné literatury 3. 6 Pohlednice 3. 7 Jednotlivá vyobrazení sídel v různých sbírkách 16
3. 1 Nejstarší vyobrazení sídel ve větší míře až od přelomu 16. a 17. století nejstarší obraz zámku v Rychnově nad Kněžnou (kolem r. 1600) středověkých elit Zatím nejstarší známé vyobrazení rokytnického zámku zachycené na obraze Stadtl Rockitnitz, olej na plátně, před r. 1770 17
3. 2 Dílo Jana Willenberga soubor dřevořezeb a perokreseb (kolem r. 1600) rytiny většiny hradů a zámků Lichtenštejnů od Johanna Adama Delsenbacha (poč. 18. století) soubor kreseb vojenského inženýra Friedricha Bernharda Wernera z Vratislavi (1. třetina 18. století) a dalších rytců Nahoře Willenbergova veduta Bechyně z roku 1602, dole Delsenbachova rytina hradu a zámku Plumlova z roku 1720 18
3. 3 Soubory vyobrazení sídel ovlivněné romantismem soubor Adolpha Friedricha Kunikeho Mahlerische Darstellungen aller vorzüglicher Schlösser und Ruinen der österreichischen Monarchie soubor rytin hradů, zámků a tvrzí v díle Franze Alexandra Hebera ikonografické dílo královéhradeckého kanovníka biskupské kapituly Antonína Jana Venuta (400 akvarelů, kolorovaných kreseb, rytin a skic) kresby hradů a zámků Karla Hynka Máchy Hrad Bouzov na litografii od Adolpha Friedricha Kunikeho, 1833-1835 19
3. 4 Obrazové soubory sídel z 2. poloviny 19. století vedle tradičních rytin i fotografie soubor 150 litografií českých šlechtických sídel drážďanského rytce Woldemara Raua Album der herrschaftlichen Landsitze und Schlösser in Böhmen (60. léta 19. století) soubor fotografií moravských šlechtických sídel připravený Augustem Prokopem Album hradů a zámků (1888) Hrad Buchlov na fotografii Augusta Prokopa, 1888, <dostupné online na http://vilemwalter.cz/hrady/index.htm> 20
3. 5 Ilustrace historické a historicko-vlastivědné literatury Tvrz v Unčovicích (PINKAVA, Viktor: Unčovice. Vlastivěda moravská, II., Čís. 39, Litovelský okres, Brno, 1903) 21
3. 6 Pohlednice evidence vydaných pohlednic bohužel neexistuje záležitost soukromých sbírek Hrad Bezděz se vsí na dobové pohlednici, 1921 22
3. 7 Jednotlivá vyobrazení sídel soubory fotografií uložené v archivu NPÚ v Praze a jeho krajských pobočkách v různých sbírkách Hrad Bezděz s kaplí na dobové fotografii, kolem r. 1900 23
4. Plány obvykle součástí archivních fondů velkostatků, uloženy v SOA, některé také v archivech NPÚ a zahraničních archivech soubor 25 plánů hradů a zámků z území ČR a 1 veduty uložených v Archivu říšského města Norimberku (kolem r. 1777) sbírka Ferdinanda Friedricha von Nicolai uložená ve Wirtenberské zemské knihovně ve Stuttgartu (18. století) Plán barokní fasády zámku v Jaroměřicích nad Rokytnou připravený rakouským architektem Jakubem Prandtauerem, 1700-1737 24
5. Hmotné prameny 5. 1 Samotný objekt hradu, zámku a tvrze 5. 2 Heraldické a epigrafické památky 25
5. 1 Samotný objekt hradu, zámku stavebně historické průzkumy (součinnost architekta a historika) vypracování plánu s vyznačením historického vývoje stavby pokus o hmotovou rekonstrukci (nejvěrohodnější vzniklé na základě soustavného archeologického a architektonického průzkumu lokality) závěry ze SHP vyvozuje časopis Průzkumy památek a tvrze Hmotová rekonstrukce biskupského hradu v Roudnici nad Labem podle D. Menclové, kresba akad. arch. Antonín Kryl 26
3D modely hradů Českého středohoří. Autoři Mgr. Milan Sýkora a Ing. Ivan Lehký. 27
Vyhodnocení stavebního vývoje hradu Hauenštejna studenty archeologie < http://archeoforstudents.blogspot.cz/2013/01/seminarni-prace-hrad-zamek-horni-hrad.html > 28
Hauenštejn (Horní hrad), okr. Karlovy Vary < http://www.krusnohorci.net/prilohy/1313657652horni-hrad.jpg > 29
5. 2 Heraldické a epigrafické památky nápisy a erby umístěné na šlechtických sídlech nutno brát v úvahu eventuální sekundární osazení (přemístění) Erb Jaroše ze Zástřizl nad nádvorním portálem 2. brány hradu v Boskovicích, po r. 1569 30
6. Další informativní prameny starší modely přestavěných či zaniklých objektů filmové záběry (např. film o likvidaci tvrze v Hrušově u Mladé Boleslavi z poč. 60. let 20. století) novinové články Článek o SHP gotického hradu v Litoměřicích, Litoměřický deník, 11. 5. 2009 <http://litomericky.denik.cz/zpravy_region/goticky-hrad-vydal-poklady20090511.html> 31
Teoretický zdroj MUSIL, František. Úvod do kastelologie. 1. část. Hradec Králové: Gaudeamus, 2006, s. 22-45. 32