JESENÍKY Horolezecký průvodce Skalní oblasti : Rabštejn Městské skály Sokolka Tři kameny u Nových Losin Tři kameny Bradlo Bohdíkov Boulderingová oblast v okolí Městských skal
2
OBSAH Přehledová mapka... 2 Obsah... 3 Úvod... 4 l. Rabštejn... 5 2. Městské skály... 26 3. Sokolka... 30 4. Tři kameny u Nových Losin... 32 5. Tři kameny u Libiny... 35 6. Bradlo... 37 7. Bohdíkov... 40 8. Boulderingová oblast v okolí Městských skal... 43 9. Čertovy kameny... 10.Smolný... 11.Píšťala... 12.Kobrštejn... 13.Bleskovec... Rejstřík stěn a věží... 45 Rejstřík obrázků... 45 Převodní tabulka U. I. A. A... 46 Závěr... 47 3
Úvod Od posledního vydání horolezeckého průvodce na Moravě uplynulo osm roků. Za tuto dobu se rozdělilo horolezectví na několik druhů činností. Význam skal pro výuku a trénink do hor pro mnoho lezců již pominul a lezení na skalách se ve velké míře rozmohlo. Především po roce 1988 se zvýšil počet prvovýstupů a čistých přelezů. V tomto průvodci jsme popsali několik oblastí na jižní straně Hrubého Jeseníku. Pro přehlednost jsme zachovali číslování z předchozího průvodce "Cvičné skály na Moravě" a doplnili nové cesty. Číslování v průvodci není vzestupné, ale je v pořadí nástupů do stěny. Tučně jsou označeny klasifikace pěkných cest, které Vám doporučujeme. U mnoha cest se nám nepodařilo zjistit autora nebo rok prvovýstupů, proto vás prosíme, máte-li takové informace, zašlete je na adresu uvedenou v závěru průvodce, abychom při případném doplněném vydání nebo dodatků mohli tyto údaje doplnit. U každé oblasti uvádíme podrobně zpracovaný přístup, specifiku lezení (tření, převisy, směrová orientace stěn, atd.), pramen nebo vodovod, nejbližší obchody potravin a hospodu. Klasifikace Vzhledem k nevyhovující staré Welzenbachově stupnici, která přežívá na některých skalách dodnes jsme zvolili standardní světovou klasifikaci U. I. A. A.. U klasických cest byla zachována klasifikace prvovýstupců. U nových těžkých cest byla klasifikace konzultována s několika lezci. Jejich názory se však hodně liší, proto se vám možná budou zdát stupnice v popisovaných oblastech rozdílné. Ochrana přírody K datu vydání je lezení pro členy CHS ve všech oblastech uvedených v průvodci povoleno. U každé oblasti je uvedeno omezení nebo kdy je možné provozovat horolezeckou činnost. Ve všech oblastech udržujte čistotu a chovejte se tak, aby tam mohl přijít někdo po vás. Jištění a nové cesty Z jednání správců skal vyplynulo, že již není místo pro nové logické cesty. Uvažte proto při dělání nových cest, zda-li není možné se jistit pomůckami nepoškozující skálu nebo přes kruhy ve vedlejších cestách a neosazovat tak zbytečně nové jištění. Správci skal prohlásili na společném jednání, že osazovat se mohou pouze kruhy a borháky schválené státní zkušebnou. Zákaz používání nýtů z důvodů nízké životnosti platí pro všechny oblasti uvedené v tomto průvodci. Jiří Vogel 4
1. Rabštejn Oblast Rabštejna patři mezi největší a nejznámější oblasti v Jeseníkách. Lezecká oblast Rabštejn se nachází 4 kilometry jižně od Sedla Skřítek v Hrubém Jeseníku v I. zóně CHKOJ. Táboření je povoleno na horním okraji louky podél lesa pouze členům CHS. Pro velkou návštěvnost oblastí zdůrazňujeme zásadu zachování čistoty na tábořišti. Své odpadky si odnes s sebou. Přístup Z autobusové zastávky na Skřítku po modré turistické značce 7 kilometrů po lesní asfaltové silnici, z Bedřichova po červené turistické značce 4 kilometry, z Hraběšic na chatu Traťovka a po žluté turistické značce 6 kilometrů nebo z Rudoltic 7 kilometrů po modré turistické značce na rozcestí Hvězda a dále po žluté turistické značce na Rabštejn. Autem je možné dojet nejblíže do Bedřichova, kde na konci vesnice odbočíme vlevo a po kamenité cestě dojedeme po 400 metrech pod les k posledním stavením. Zde je možné zaparkovat auto. Specifika lezení Materiál tvoří amfibolická břidlice. Skála je pevná, bohatě horizontálně členěná a poskytuje krásné lezení v kolmých a převislých stěnách. Najde se zde mnoho převisů a těžkých cest. Cesty jsou jištěny kruhy, nýty a borháky. Přední skály dosahují výšky do 20 metrů, zadní skály dosahují výšku až 35 metrů. Platí zde přísný zákaz lezení v mačkách. Ostatní Vodovod je vyústěn u chaty. Nejbližší obchod a hospoda je v Bedřichově. Výstupy vyšší obtížnosti uskutečnili : J. Jiřiček, V. Šmída, O. Štěrba, J. Kývala, J. Zeitler, M. Binar, Z. Kocholatý, M. Slaměník, V. Zatloukal, A. Srovnal, O. Srovnal, J. Mlynář, I. Vaňharová, R. Vaňhara, J. Červinka, M. Vašut, I. Lehár, M. Lehár, M. Orolín, R. Kamler, J. Straka, M. Kolembus, M. Slíva, V. Malý, M. Procházka, R. Babička a další. A. Věž u buku Přední skály 5
1. Šestiskobová 4+ J.Jiříček - V.Šmída, 1953. Vlevo od S hrany šikmo vzhůru po rampě pod převis, traverz doprava na hranu a vlevo od ní nahoru 2. Hrana u buku 4 Po hraně ke kruhu a přímo přes převis. 3. U buku 3 Z.Vitoul, 1952. Středem stěny na polici a pak výrazným koutem SZ stěny. 119. Patička 6 Hranou vpravo od kouta v SZ stěně přes převis. 4. Šestková 6- O.Štěrba. SZ stěnou přes střed výrazného převisu. 5. Štěrbův postrach 4 O.Štěrba. N koutem JZ stěny pod převis, doleva na hranu a přes převis podél hrany přímo na vrchol. 6. Vosí spára 3 Ch.Valoušek, 1952. Výraznou spárou JZ stěny. 120. Jižní stěna 5+ 7. Jižní hrana 4- Po hraně na vrchol. 8. Kývalův převis 6- J.Kývala - J.Zeitler, 1979. Pr. stranou výrazného převisu přes kruh. 9. Sestupová 2 Koutem JV stěny. B. Panna 10. Severní hrana 4+ N ve středu SZ stěny, doleva na hranu, po ní pod převis a středem přes něj. 11. Západní hrana 5 M.Slaměník. Po Z hraně na vrchol. Nejištěno! 12. Pater noster 5+ Něm.lezci před r.1945. Z balvanu ve štěrbině JZ převislou stěnou. 121. Malý princ 5 6
13. Jižní hrana 3 Z balvanu ve štěrbině T doprava po římse na hranu a po ní na vrchol. 13a. Varianta 5- J.Kývala. Přímo po hraně od jejího úpatí. 14. Východní hrana 3- Východní hranou a dále koutem podél ní. Vhodné i pro sestup. 15. Středem S V stěny 4 Ze šikmé plošiny do pukliny a středem stěny na vrchol. C. Masív u Panny 16. Východní hrana 3+ J.Kývala - K.Kývalová Koutem podél V hrany. 17. Severovýchodní stěna 3 J.Kývala - K.Kývalová. SV stěnou přes výrazný kout. 18. Mravenčí 4 J.Kývala - K.Kývalová. Výraznou hranou masívu. 122. Dájina volba 5 19. Hmyzová 4 Chmelovský - Kraft Krobot. Výrazným koutem stěny a nahoře průlez dírou na vrchol Velblouda. 20. Plotna 4 Binar Kocholatý. Stěnou vpravo od kouta, nahoře podél spárky a komínem na vrchol Velblouda. 20a. Varianta 5 M.Slaměník. Od prvního kruhu přímo po hraně. Nejištěno! 123. Šilhavý boty 6+ 21. Otcovská 6- Binar Kocholatý. Středem stěny vpravo od cesty č.20, mírně doprava vhloubením a plotnou k bříze. 22. Sokolík 4- N v úrovni výlezu z cesty č. 21, po polici nad vyústěním žlabu kousek vlevo a krátkým sokolíkem na Velblouda. 23. Krátká 4 N u ústí žlabu stěnkou a nahoře podél trhliny. 8
24. Velbloud 3 Ze sedla mezi Velbloudem a Druhou věží na vrchol. Vhodné i pro sestup. 25. Maturita 3 Krátký výstup ze sedla směrem ke Druhé věží. D. Druhá věž 26. Pavouk 6+ 124. Vzpoura mozků 9+ 27. Klínová spára 5 V.Šmída - V.Zatloukal, 1958 125. Titanová paráda 8 28. Narovnaná zábřežská 7+ J.Kývala - J.Zeitler, 1976 29. Zábřežská 5+ A.Srovnal - O.Srovnal, 1965 30. Pana Bočka z Kunštátu 2 Ch. Valousek, 1952 31. Komín 3 32. Hrana komínu 4 J.Mlynář - M.Slaměník 33. Nedělní 6 I.Vaňharova - R.Vaňhara, 1981 34. Červinkův kout 5+ J.Červinka - V.Snášel, 1954 35. Milanů v převis 6+ J.Mlynář - M.Slaměník 126. Milanův převis direkt 7+ 36. Malý bivak 5+ A.Srovnal - O.Srovnal 127.? 37. Bivaková 4+ J.Červinka - M.Vašut, 1955 128. Hašiš boulder 8-38. Rudá hrana 6- J.Kývala - O.Štěrba 38a. Varianta 6- V horní části po SZ hraně až na vrchol. 129. Narovnání Rudé hrany 8 39. Zapomenutá 3 J. Kývala - P.Němec 40. Sestupová 2 JV stěnou podél komína. 41. Poslední 3 N v horní části žlabu pod Velbloudem. Stěnkou přes malý převis. 9
10
11
E. Třetí věž 42. Mechová 3 S hranou věže asi do poloviny výšky, pak doleva za roh a komínem. 43. Dračí 5+ I.Lehar - M.Lehar 118. Pověste ho vejš 6 44. Tymiánová 4+ 45. Hliníková 4+ J.Červinka - V.Šmída, 1958 46a. Varianta Pupku 5 J. Červinka - V. Šmída, 1958 Přímo přes převis a dále vlevo od Pupku. 46. Pupek 4 Ch.Valousek, 1952 47. Petříkova 5 M.Orolín - V.Šmída 48. Donaldova 5+ Husická - Kurial 131. Varianta 5 49. Hladová 3 50. Hladová přes jeskyňku 4 J.Červinka - V.Šmída 51. Komínek 3 52. Olomoucká 4- I.Bosák - Ch.Valousek 53. Yettiho 5+ M.Binar - M.Priza JZ stěnou podél Z hrany a po hraně. 54. Šumperská 5 J.Černý - M.Slaměník JZ stěnou podél J hrany a doprava po hraně na vrchol. 55. Komín 3 Komínem mezi Třetí věží a Květinou. 56. Plotýnka 4 J.Kývala Krátká stěnka vpravo od Květiny. 12
F. Květina 57. Pionýrská 4 Komínkem u pamětní desky do jeskyňky, vlevo na plošinu, z ní traverz doprava na "nos" a žlábkem na vrchol. 57a. Varianta koutem 3 Z plošiny vlevo koutem. 57b. Varianta stěnou 5 58. Přerovská 6 A.Srovnal - J.Voldrich, 1964 N pod pamětní deskou, stěnkou mírně doprava pod převis a poněkud vlevo přes něj. 59. Hrana Květiny 4 59a. Varianta přes převis 5 60. Květina 3 K.Burianová - Z.Vitoul, 1953 Plotýnkou na polici a vzhůru podél spáry na vrchol. 61. Pravá Květina 4 J.Kývala 61a. Varianta pilířkem 4 61b. Donaldova (přímá) var. 5 B.Husička 62. Pravá hrana Květiny 4+ B.Husička G. Kámen mudrců 63. Podivná 5 N proti Bivakové a stěnkou podél hrany. 132. Břízová 4 13
H. Okrajové skály 64. Překvapení 3 J.Kývala - K.Kývalová Středem úzké SV stěny. 65. Podzimní 4 J.Kývala - K.Kývalová Levou částí SZ stěny. 66. Pravá podzimní 4 J.Kývala - K.Kývalová Pravou částí SZ stěny. 67. Borůvková 5 M.Binar - J.Kývala Převislý nástup SZ stěnou a dále podél S hrany. Ch. Bedřichovské stěnky Několik málo metrů vysoká stěnka s možností řady krátkých výstupů. I. Gagarinka 68. Mazácká 5- Severní hranou stěnky. 133. Spárovec (stěnka 4-) 3+ 69. Jarní 4 Hranou vpravo od žlábku. 70. Gagarinova 5 Středem stěnky kolem nevýrazné trhliny. Nejištěno. Kruhy ve stěně slouží k nácviku jištění. 134. Jen pro tebe 8+ 71. Dárek Yettimu (koutek 3) 7 J.Kulhavý Pravou hranou stěnky. 14
15
16
17
Zadní skály J. Hřeben 136. Smičkova 4-135. Varianta 5 72. Černá spára 4 J.Kývala - K.Kývalová 137. Hobit 9+ 73. Vlčí 4+ J.Červinka - V.Zatloukal, 1959 73a. Cirkus Humberto 7+ M.Orolín 138. Monkey Joe 8 74. Sokolí spára 4+ J.Červinka - V.Zatloukal, 1959 139. Černá lady 7+ 140. Lady Miss 7+ 75. Zelená 4+ J.Červinka - V.Zatloukal, 1956 75a. Varianta (od 2 kruhu) 5 J.Kývala - K.Kývalová 76. Německá 4+ J.Červinka - M.Šmída, 1959 141.? 8 77. Mlynářská 5 J.Černý - J.Mlynář - M.Slaměník 142. Cesta starých chlapů 6+ 78. Železný kout 4 S.Sázečková - J.Stratil, 1959 Levá 4 Pravá 5 K. Hradební blok dolní 18
79. Bukvicová levá 5 N u trhliny ukončené nahoře křemenným převisem. Přímo přes něj nahoru. 143. Bukvicová střední 5+ 80. Bukvicová pravá 5 N pod šikmým převisem, mírně vlevo kolem něho a přímo nahoru. 144. Artušova 5+ Narovnaná Artušova 6-81. Schody do nebe 5- O.Štěrba N středem SV stěny, několik metrů vzhůru, mírně doleva a podél trhliny nahoru. 181. Eskalátor 4+ 81a. Varianta přímo 5 Od první skoby přímo nahoru. 82. Hradební 4 145. Brontosauří 4-145a. Varianta Brontíka 5+ 146. Letadélko Káně 7+ L. Hlavní masív - levá část (Po fetu) 4 147. Walker 5-83. Sekera 5+ J.Kývala - M.Orolín 148. Pták Ohnivek 7 84a. Narovnané Orol. zouf. 7 84. Orolínovo zoufalství 6- J.Kývala - M.Orolín 149. Boulder 6 85. Svatební 5+ J.Červinka - V.Šmída 150. Alpská 5 86. Jeřabina 5+ J.Kývala - M.Orolín 86a. Jeřabina přes převis 6 151. Širočina 3+ (Levá Severní) 5 87. Severní 5 J.Kývala - K.Kývalová 88. Nová 3 A.Břízová - J.Stratil, 1959 19
20
M. Rigo 89. Východní hrana 4+ Z.Kocholatý - J.Kývala 89a. Znovunalezená 5+ 90. Sbohem, armádo! 5+ A.Srovnal - O.Srovnal 90a. Varianta? 91. Hrana Riga 4+ V.Šmída-Ch.Valoušek-Z.Vitoul,1953 152. Let orla 6- Vpravo od hrany přímo přes převis. 153. Zlatá střední 6+ Středem stěny pod kout a pak po hraně převisu a přímo vzhůru. 92a. Stará střední 6+ Středem stěny pod vytlačující kout, nad ním exponovaný T doleva na hranu a jí na vrchol. 92. Rigo střed 6+ J.Červinka - M.Šmída Středem stěny pod vytlačující kout, jím nahoru, mírně doprava a přímo vzhůru. 154. Narušitelská 7+ 93. Pískařská 6 Valtr N na Z hraně, pod převisem vpravo spárou do středu stěnky, další spárou zpět doleva na hranu, odtud doprava a zářezem v převisu na vrchol. 155. Vahnont 8 94. Malé Rigo 5 H.Racz - V.Šmída, 1955 Výrazným zářezem v pravé části JZ stěny. 21
N. Okrajovka 95. Dívčí 4- P.Sýkora, 1981 N vlevo od hrany, podél odštěpu vlevo, koutkem vzhůru a vpravo podél spáry. 96. Chlapská 4- P.Čenčík - J.Ruzdovský, 1981 N vlevo od hrany, pod převis, kolem něj zprava a nahoru. O. Hlavní masív Kouty 156. Plotna 5-157. Levičák 5 97. První kout 3 A.Břízová - J.Stratil, 1959 158. Mecholap 5-98. Turecký kout 4+ S.Sazečková - V.Zatloukal, 1958 159. Direkt tepu 6-99. Tep 200 5+ A.Hanák - S.Tejnský, 1973 160. Cesta piva do džbánu 8+ 100. Milanova hrana 5+ M.Slaměník - J.Strnadel, 1976 101. Permoník 4+ M.Vašut - P.Zatloukal, 1955 161. Psilocybe 8-102. Zámečnická VA 2 J.Kývala - R.Kroupa - P.Němec 103. Železářská VA 2 J.Kývala - J.Zeitler? Projekt (Hlavolam) 22
162. Minuta pravdy 9-163. Výpadek rozumu 10-104. Turkův kout 5+ M.Turek 170. Turkovy Čechy 5+ M.Turek 105. Z Čech až na konec světa 4 V.Šmída - M.Vašut, 1955 (Český Šemík) 5+ 106. Šemík 5 A.Hanák - M.Kurning, 1971 171. Wampum direkt 7+ 172. Wampum 8-173. Hlad je převlečená žízeň 8 107. Boží nadělení 5 M.Turek 108. Havraní spára 4+ Ch.Valoušek - M.Turek, 1957 174. Ani škrt 8 109a. Narovnaná Orol. hrana 6+ 109. Orolínova hrana 6 M.Orolín 110. Vosica 5+ J.Červinka - V.Šmída Vpravo od cesty č. 109 výrazným spárokomínem. 111. Ztracená 3+ J.Kývala - K.Kývalová Krátká cesta vpravo od Vosice. 175. Projekt P. Hradební blok horní 112. Přes okap 4 J.Kulhavý Středem V stěnky přes převis. 113. Havířská 6 J.Kulhavý Podél ustupující hrany.? Moucha 2 Pravou části severní stěnky přímo na vrchol. 114. Hvězdův nápad 5 J.Kulhavý Koutem poblíž S hrany a přes převis. 115. Jarní setkání 6- J.Cerny - M.Slamenik V JV stěnce pomocí trhliny přes převis a podél vhloubení na vrchol. 23
24
Q. Vrcholový blok 116. Strouhalova sedma 5+ A.Srovnal - O.Srovnal Po oblé hraně vlevo od žebříku. Nejištěno! 176. Vrcholové sokolíky 4 177. Bílkova 5 178. Poprvé a naposled 7 179. U Čoka 3+ 180. Meisster Štuck 7 117. Horní 4+ O.Srovnal - L.Srovnalová V stěnkou podél trhlin. 25
2. Městské skály Městské skály se nacházejí 5 kilometrů severně od města Šumperk. Přístup Od autobusového nebo vlakového nádraží Šumperk na trati 290 po zelené turistické značce asi 6,5 km směrem na Osikov, Hanušovice. Autem je možné nejblíže dojet do Osiková. Na konci asfaltové cesty je možné zaparkovat auto a vrátit se po zelené turistické značce směr Šumperk asi 2 kilometry. Specifika lezení Z geologického hlediska jsou skály tvořeny z pegmatitu s vysokým obsahem vykrystalizovaného křemene a živce. Skála je pevná, ostrá, dostatečně členěná a poskytuje krásné lezení na plotnách, v kolmých a mírně převislých stěnách. Najde se zde i několik převisů, komínů a spár. Tato oblast poskytuje jakýkoli typ lezení i bouldering. Popisované cesty jsou nově přejištěny kruhy, nýty a borháky. Skály dosahují výšky až 22 metrů. Pod stěnami jsou umístěny tabulky s popisy a nákresy cest. Ostatní Nejbližší pramínek vody je u Voštinových skal. Z Městských skal se vydáme po zelené turistické značce směrem Osikov, Hanušovice. Asi po 500 metrech odbočíme vlevo z kopce do viditelného úvozu, kterým se stahovalo dřevo. Po 300 metrech dojdeme na lesní cestu, po které se dáme vpravo a asi po 60 metrech je vpravo vedle cesty pramínek. Asi 10 minut. 1. Vyhlídka 29. Levé Hnízdo 5-3. Kominík 4 1. Hrana Hnízda 5-48. Krátká 5 2. Stěna Hnízda 5 4. Jívová 4+ 26
27
5. Klasická 3 31. Fetař 5-6. Permoník 4 49. Sestupová 2 7. Křivice 5+ 15. Cvičný traverz 5 8. Dunivec 5 51. Projekt 9. Vzpomínka 6 16. Plotýnka 3 10. Černý travers 5 17. Spárka 5-45. Tornádo 6+ 17a. Varianta spárky 6 45a. Varianta 8+ 32. Levá plotna 5-46. Pestr revue 7+ 33. Pravá plotna 5 11. Klikatice 5 33a. Varianta 4-12. MDŽ 4 50. Zlomený vrták 5 30. Klobouk dolů 6+ 38. Boulder 5 13. Klobouk dolů varianta 6+ 39. Brigádnická 7-47. Bivaková 6 40. Těžká 8-14. Břucho 4 41. Natahovák 6+ 54. Belzebub 5 42. Sestupová 2 55. Boubela 3 43. Projekt 2. Zadní blok 18. Prvního Máje 6+ 23. Buková 6+ 35. Sestupová 2 24. Píďalka 2 19. Mechy 4 25. Hužvova 5+ 52. Zimní 2 26. Německá 5 20. Severní hrana 3 27. Diretka 5-20a. Dolez na vrchol 4+ 28. Jižní hrana 3 44. Došahovák 7-34. Sestupová 2 21. Sokolík 4 36. Pohoda 3 21a. Varianta narovnáním 6 37. Boulder problém 7+ 22. Magi 6 53. Projekt 28
29
3. Sokolka Skalní útvar Sokolka se nachází v CHKOJ na pravém břehu údolí řeky Divoká Děsná asi 3 kilometry od železniční stanice Kouty nad Děsnou. Horolezecká činnost je zakázána v období od 1. 2. do 31. 8. každého roku. Přístup Ze železniční stanice Kouty nad Děsnou na trati Zábřeh na Moravě - Šumperk - Kouty nad Děsnou číslo 291 se vydáme po zelené turistické značce až k podnikové chatě Agrozetu Brno nebo autobusem vysedneme na zastávce Kouty nad Děsnou - most a za mostem odbočíme vpravo a dojdeme k chatě Agrozetu. Za chatou odbočuje cesta do lesa. Nyní se vydáme vpravo pod vysokým napětím po lesní cestě po úbočí hřebene. Asi po 300 metrech odbočíme na lesní pěšinu a kolem malých skal dojdeme pod stěnu. Autem je možné dojet až za chatu Agrozetu Brno, kde je veliká odstavná plocha. Specifika lezení Z geologického hlediska je skála tvořena ze svoru a svorových žul s větším podílem křemene. Skála je pevná, bohatě členěná a poskytuje lezení v kolmých stěnách, převisech a plotnách. Cesty jsou označeny šipkou a číslem a jsou trvale jištěny kruhy, nýty a fixními skobami. Skála dosahuje výšky do 30 metrů. Ostatní Nejbližší obchod, voda a hospoda je v Koutech nad Děsnou. Výstupy vyšší obtížnosti uskutečnili: Černý, J. Kývala, Polách, Slaměník, Valenta, J. Vaňhara a další. 1. Levá Krabice 5+ 10. Brontosaurus 4-2. Hrana Krabice 5+ 11. Klepáč 5+ 3. Pravá Krabice 5+ 29. Dech mrtvé milenky 5+ 3a. Krabice přes převis 6+ 12. Netopýří pilíř 5 4. Humus 4 13. Kondor 4+ 5. Žlutá stěnka 5 14. Pečená 4 6. Učňovská 4 14a. Varianta 5-7. Tmavý kout 4+ 15. Uzená 4 8. Cesta Amálky 5-15a. Varianta stěnkou 4+ 9. Rovnou (Láďův převis) 5+ 30. Kulda 7+ 30
31
16. Yetti 7-23. Logická 3 17. Klokočí 3+ 24. Žehlička 5-18. Středem 4+ 24a. Žehlička středem 5+ 19. Péle-méle 3 25. Sokolík 4 20. Dudy 5-26. Pohoda 2 21. Proměna 4+ 27. Žebrácká 4-22. Biceps 5 28. Opuštěná 4-4. Tři kameny u Nových Losin Tři kameny se nacházejí západně od města Kouty nad Desnou na stejnojmenném kopci. Přístup Od železniční stanice Nové Losiny na trati Olomouc - Hanušovice Jeseník číslo 290 vyjdeme po asfaltové silnici směrem na Loučnou nad Děsnou. Asi po 2 kilometrech narazíme na modrou turistickou značku, která vede až ke skalám nebo autobusem do Loučné nad Děsnou zastávka Jespil (vlakem Loučná nad Děsnou zastávka na železniční trati Zábřeh na Moravě-Šumperk-Kouty nad Děsnou číslo 291) vyjdeme po asfaltové cestě směrem na Nové Losiny (z železniční stanice na asfaltovou cestu kousek po modré turistické značce). Projdeme přes Přemyslov až do sedla asi 4 kilometry, kde odbočuje lesní asfaltová silnice vlevo (skály jsou již vidět). Odtud buď po silnici 2 kilometry na modrou turistickou značku a po značce ke skalám nebo přímo po loukách a lesem vzhůru ke skalám. Autem je možné nejblíže dojet do sedla mezi Loučnou nad Děsnou a Novými Losinami, kde zaparkujeme auto. Popis přístupu ze sedla byl již uveden. Specifika lezení Z geologického hlediska jsou skály tvořeny z krystalické břidlice místy prorostlé křemenem. Skála je pevná, dostatečně členěná a poskytuje silové a technické lezení v kolmých stěnách, převisech a komínech. Popisované cesty jsou označeny šipkou a číslem. Cesty jsou jištěny skobami. Tato oblast slouží pro místní horolezce k nácviku lezení na horách. Skály dosahují výšky až 20 metrů. Skála je hodně zvětralá, a proto doporučujeme při lezení používat přilbu. Pozor na volné bloky a kameny! Ostatní Nejbližší obchod, voda a hospoda je v Loučné nad Desnou. 32
33
1. Obětní - Stěnkou podél spárky vlevo ke smrku a šikmo doleva na odštípnutý blok. Stěnkou podél hrany (skoba) na vrchol. B. Hajzera - R. Suchanec 1978-4 A0 - čistý přelez 4+ 2. Splav - Šikmým žebrem do stěny (skoba) pod převisek a doprava na lavici. Doleva na hranu (2 skoby) a po hraně na vrchol. Z. Florián - M. Pekárek 1978-4 A0 - čistý přelez 4+ 2a. Varianta - Nástup v mírně převislé stěnce 3 metry vpravo od žebra (2 skoby) a na lavici. Cestou číslo 2 na vrchol. J. Vogel - O. Zindulka 1994-5 3. Pravý komín - Komínem pod převis, zleva na něj a na vrchol. M. Pekárek - Z. Florián 1978-3- 4. Levý komín - Komínem přes vklíněný balvan (hodiny) přímo a průlezem na vrchol. B. Hajzera - R. Suchanec 1978-3- 5. Pálená - Středem stěny (4 skoby) přímo na vrchol. Z. Florián - M. Pekárek 1978-5 A0 6. Užovka - Stěnkou doleva ke spáře (skoba) a na kazatelnu. Podél trhliny přes převisy (2 skoby) na římsu a doprava na vrchol. B. Hajzera - R. Suchanee 1978-5- A0 - čistý přelez 6 7. Východní cesta - Stěnkou na římsu a na vrchol. 3-8. Západní cesta - Stěnkou doprava na římsu, doleva do vhloubení a na vrchol. 3+ 8a. Cip - Prostředkem stěnky přímo na vrchol. J. Vogel - O. Zindulka 1994 6 9. Pravá hrana - Stěnkou do výklenku a převislou stěnkou (3 skoby) na terasu. B. Hajzera - R. Suchanec 1978-4+ A0 čistý přelez 5+ 10. Levá hrana - Stěnkou na lávku, na její levý okraj a pomocí skoby přes převislou stěnku. Hranou na vrchol. B. Hajzera - R. Suchanec 1978-3+ A0 čistý přelez 4 11. První kout - Koutem pod komín a tímto na balkón. Doprava do výklenku (skoba), dále na hranu a po hraně na vrchol. B. Hajzera - Z. Florián 1979-4- 12. Druhý kout - Předskalím a stěnkou doleva na římsu. Doprava do zářezu (skoba) a na terasu. Z terasy středem stěnky na vrchol. Z. Florián - B. Hajzera 1979 4 13. Rohatá - Pilířem na římsu a přes stupeň na šikmou lavici (skoba). Převislou spárou (skoba) na vrchol. B. Hajzera - Z. Florián 1979 5 - A0 - čistý přelez 5 34
14. Šomův odkaz - Vhloubením a doleva na lavici se stromem. Koutem a komínkem (skoba) pod převis, doprava na stupeň a podél trhliny na vrchol. Z. Florián - B. Hajzera 1979-4+ 15. Promenádní - Vhloubením pod převis a zleva na lavici se stromem. Doleva do koutu a na vrchol. B. Hajzera - R. Suchanec 1979-3+ 16. Masox - Stěnkou pod výraznou spáru. Podél spáry do jeskyně (2 skoby) a na vrchol. Z. Florián -, R. Suchanec 1979-5+ 17. Bezedná - Stěnkou do zářezu pod převisem (skoba) a přes převis (skoba) na vrchol. Z. Florián - B. Hajzera 1979-4+ 18. Jeřabinka - Stěnkou do hnízda, doleva na šikmou římsu (skoba), doprava na hranu a na vrchol. B. Hajzera - Z. Florián 1979-3+ 19. Poslední - Zářezem na terasu 2 20.? - Stěnkou vzhůru, mírně vpravo (4 skoby) a přímo (nýt) na vrchol, čistý přelez 7+ 5. Tři kameny u Libiny Tato skalní oblast se nachází nad obcemi Nová Hradečná a Libina. Přístup Od železniční stanice Nová Hradečná na trati Olomouc -Hanušovice - Jeseník číslo 290 dojdeme po červené turistické značce až na vrchol kopce Bradlo, kde se nachází lezecká oblast Bradlo a dále jdeme po modré turistické značce až ke skalní oblasti Tři kameny u Libiny nebo z Libiny po modré turistické značce 4 kilometry. Specifika lezení Z geologického hlediska jsou skály tvořeny z krystalického křemence. Skála je pevná, dostatečně členěná a poskytuje silové a technické lezení v kolmých, převislých stěnách, převisech a spárách. Popisované cesty jsou označeny šipkou a číslem. Cesty jsou jištěny kruhy, nýty, borháky a skobami. Skály dosahují výšky až 20 metrů. Ostatní Nejbližší obchod a hospoda je v Nové Hradečné. Nejbližší studánka je na cestě mezi Bradlem a Třemi kameny. Od Bradla 500 metrů, až začíná vysoký les. Od tohoto místa je cesta ke studánce značena turistickými značkami. Těžší výstupy uskutečnili: J. Straka, K. Drlík, Z. Soldán a další. 35
36
Šéfova věž 1. Přes jedničku 4-5a. Aerobic 7+ 2. Centrála 5-6. Východní hrana 4+ 3. Vegetariánská 5 7. Zarostlá cesta 4 4. Vzpomínka na Adršpach 5-8. Z druhé strany 4 5. Prstíková 5 9. Stará cesta 2 Dívčí věž 1. Levá hrana 4-3. Severní hrana 4 2. Po schodech 3 4. Severní stěna 4 Vlčí Hrad 13. Bouldrová hrana 5+ 6. Odkaz 5+ 1. Stará cesta 4+ 11.? 7-2. Soví cesta 3+ 7. Trpasličí cesta l 4-3. Nereálná 7-8. Trpasličí cesta 2 3+ 12. Pět minut strachu 8-9. Trpasličí cesta 3 3+ 4. Přes balkón 5 10. Trpasličí cesta 4 3 5. Jardův objev 4+ 6. Bradlo Přístup Od železniční stanice Nová Hradečná na tratí Olomouc -Hanušovice - Jeseník číslo 290 dojdeme po červené turistické značce až na vrchol kopce Bradlo, kde se nachází lezecká oblast nebo z Libiny po modré turistické značce S kilometrů kolem skalní oblasti Tři kameny až na vrchol stejnojmenného kopce Bradla. Specifika lezení Z geologického hlediska jsou skály tvořeny z krystalického křemence. Skála je pevná, dostatečně členěná a poskytuje silové a technické lezení v kolmých a převislých stěnách, převisech a spárách. Popisované cesty jsou označeny šipkou a číslem. Cesty jsou jištěny kruhy, nýty, borháky a skobami. Skály dosahují výšky až 20 metrů. 37
Ostatní Nejbližší obchod a hospoda je v Nové Hradečné. Nejbližší studánka je na cestě mezi Bradlem a Třemi kameny. Od Bradla 500 metrů, až začíná vysoký les. Od tohoto místa je cesta ke studánce značena turistickými značkami. Výstupy vyšší obtížnosti uskutečnili: J. Černý, O. Srovnal, Z. Gatěk, Wiesner, J. Kývala, Uhlíř, J. Straka, K. Orlík, Z. Soldán a další. Horní blok 1. Černý kout 4 21. Sestupovka 2 2. Nechutný oříšek 6-4. Pendl 3+ 3. Rudolf 4-5. Pupky 4 3a. Varianta přímo 4 6. Cesta nečekaných startů 4+ 22. Cesta tlustého strýce 3 Spodní blok 23. Nová 4 30. Dračí hrana 8+ 7. Smyčková 6-15. Až se ucho utrhne 4-24. Nedělní 6 20. Modré nýty 7-8. Kruhový nesmysl 6+ 16. Hranou 5+ 25. Lambada 8 17. Cesta táborového ohně 4 9. Achylova hrana 5+ 17a. Bohoušova varianta 4+ 10. Libinská 4 31. Kouřová spárka 3-11. Kučného kout 4-36. Stonehenge 7 26. Sekvence 7 32. Sestupovka 2 12. Tatranská 5+ 35.? 27. Růžový sen 8 18. Bříza 4 37. Varianta Tatranské 7 33. Ruská ruleta 7 28.? 8+ 19. Velryba 5-29. Čistě "Ráj opic" 8+ 40. Opilí nelžou 9+ 13. Ráj opic V A1 39. Jahodový boulder 8+ 41. Sontágova 6+ 34. Jahodový koktejl 6 14. Plazivá 5-38. Medvědí teta 6+ 38
39
7. Bohdíkov Přístup Od železniční stanice Komňátka na trati Olomouc - Hanušovice -Jeseník číslo 290 se vydáme po žluté turistické značce (asfaltová silnice směr Šumperk) směrem na Háj. Asi po 500 metrech odbočuje značka vlevo po asfaltové silnici. My půjdeme přímo kolem řeky Moravy. Dojdeme až k mostu přes řeku. U mostu odbočíme vlevo po polní cestě, obejdeme závoru a lom je již vidět. Autem dojedeme až k mostu. Specifika lezení Z geologického hlediska jsou skály tvořeny z vápence, místy zkrasovělého. Některé cesty byly uměle vytvořeny a nacházejí se tam umělé chyty. Skála je pevná, málo členěná a poskytuje silové a technické lezení v plotnách, kolmých stěnách a převisech. Popisované cesty jsou označeny šipkou a číslem. Cesty jsou jištěny kruhy, nýty, borháky a minimálně skobami. Lom dosahuje výšky do 40 metrů. Ostatní Nejbližší obchod a hospoda je v Bohdíkově. Nejbližší vodu je na požádání možné dostat v okolních staveních. Malá boční stěna 1.? 3+ 24. Tichá dohoda 8+ 2. Paklenice 5+ 6. Spára 5+ 3. Žlábek 3 7. Horká čokoláda 7 4. Tenesí 6 8. Komando 8 5. Jeskyní spára 5+ 9.? 6 25. Projekt Velká plotna 10. Zkratka 2 23. Projekt 11. Projekt 21. Projekt 12. Generace - Projekt 20. Oranžové tkaničky 8-26. Projekt 18. Cesta Rudého praporu 4+ 13. Umělé chyty 8+ 19. Všichni myši tancovaly 4+ 14. Finálová 9 17. Varianta Idaha 3+ 15. Idaho 5+ 22. Bláto na hřišti 7-16. Majzlíková 6+ 40
41
42
8. Boulderingová oblast v okolí Městských skal Tato oblast se nachází u Městských skal, které již byly jako lezecká oblast uvedeny. Proto vynecháváme přístup a ostatní popisy. Specifika lezení Z geologického hlediska jsou skály tvořeny z pegmatitu s vysokým obsahem vykrystalizovaného křemene a živce. Skála je pevná, ostrá, dostatečně členěná a poskytuje krásné lezení převážně na slunečných místech vhodné pro brzký jarní trénink již v měsíci březnu. Až na některé nejsou nijak pojmenovány. Popisované bouldry jsou označeny šipkou udávající směr a číslem 1-3 udávajícím obtížnost. Vzhledem k tomu, že převážná část se nachází na Voštinových skalách, je v této oblasti vydán zákaz dělání jakýchkoli cest a používání fixního jištění nýty, borháky a kruhy. Přístup z Městských skal Z Městských skal jdeme směrem k pramínku vody. Z Městských skal se vydáme po zelené turistické značce směrem Osikov, Hanušovice. Asi po 500 metrech odbočíme vlevo z kopce do viditelného úvozu, kterým se stahovalo dřevo. Po 300 metrech z příkrého kopce dojdeme na lesní cestu, po které se dáme vpravo (žlutá turistická značka), po 60 metrech je vpravo vedle cesty pramínek a asi o 200 metrů dále je vyhlídka z Voštinových skal. Bouldry se nacházejí na pravé a spodní straně skalního útvaru. Popis klasifikace Vzhledem k tomu, že nikde není žádný standart pro označování bouldrů, použili jsme své označení. Bouldry jsou rozděleny do tří obtížností (1. lehké - do 6 stupně obtížnosti UIAA, 2. středně těžké do 8 stupně obtížnosti UIAA a 3. těžké od 8 stupně obtížnosti UIAA výše). Je zde brán v úvahu pouze lezecky problém, proto se Vám budou zdát malé rozdíly oproti klasickým lezeným cestám, kde některý autor bere v úvahu i možnosti jištění. Popis nákresů V nákresech jsou označeny šipkou stěny, kde se bouldry nacházejí. Pro úsporná řešení nebyl zvolen postup plných a velkých půdorysů. Pokud se Vám podaří udělat někde nějaký boulder, udělejte na stěně malou šipku. 43
44
Čertovy kameny Oblast Čertovy kameny se nachází na severním úbočí kopce Zlatý Chlum nedaleko od Jeseníku. Skalní oblast se nachází na území CHKO Jeseníky. Specifikace lezení: Jedná se o nejvýznamnější a zároveň i nejtěžší oblast. Skalní oblast tvoří několik věží a okrajových skal. Skála se skládá z vyvřelého pegmatitu. Je velice pevná a poskytuje krásné lezení na plotnách, v kolmých a převislých stěnách. Cesty jsou jištěny kruhy a nýty. Na vrcholech věží jsou osazeny slaňovací kruhy. Skály dosahují výšky do 25m. Nástupy jsou označeny číslem a u těžších cest i obtížností (RP). Ostatní: Nejbližší voda vyvěrá u chaty cca 100m od skal. Hospoda není dále jak 100m. Při dodržení pořádku se dá přenocovat u ohniště pod skalami. A. Hřib 1. Koutová III 2. Traverzová IV+ 2a. Přímá VI B. Hlavní věž 3. Jižní hřeben II 4. Německá IV, var. IV+ 5. Oblouk V 6. Letecká V, var.komínem IV 6a. Letecká přímo VI 7. Hodinová V- 8. Stínová III+ 9. Pilíř VI- 10. Mechová III+ 78. Sváteční V+ C.Pekelník JV stěna 11. Korso I 12. Normálka II 13. Opička III 14. Křemencová V+ 15. Pendl VI- 79. Korkorán VI- 16. Červnová VI 17. Hladce obratce IV+
70. Klimentova III 18. Hubeňour III- 19. Pilířek III 20. Smrková III- 21. Kapraďová III+ 22. Mokrý komín IV+ 23. Skřítek V 71. Konec komedie VIII- C.Pekelník SZ stěna 24. Severní hrana VII 25. Pískařská VI 80. Extravagance VIII- 26. Kovářská IX- 81a. Rovnice VIII 81b. Exkrement VIII- 27. Lomenice VIII- 28.Riviéra IV+ /VII+ 72. Mojmírova VII+ 30. Květina V+ 82. Zábřežská VIII- 73. Supermax VI- 32. Hrana III 33. Komín III- 34. Jardova c. IV+ 35. Bohušova c. V+ 74. Kristova léta V 36. Zub III- 83. Intuice vědomí VII- 37. Rys IV 38. Baba IV+ 75. Drnova V 39. Jeřábek IV+ 40. Kanasta V D.Plotna SZ stěna 41. Rande-vous III+ 42. Zbyňkova cesta IV- 42a. Přes převis V+ 43. Tondova cesta IV+ 76. Čtyřskobová VI+ 84. Sodoma VI+ 44. Bílá hrana VII- E. BĚLÁK 45.Hrana III- 46.Vhloubením III 47.Střední III+ 48.Medvědí spára III 49.Kapucín V 50.Normálka II 51.Pilíř IV 65.Mojmírova c. VI+ 52. Východní V- 86. Konec rakváčů VIII- 85.Mirkova c. VI 53.Zlá cesta V+ 54.Cesta přátel V+ 55. Rilská hrana V-
Smolný (venušiny misky) Oblast Smolný se nachází na kopci Smolný vrch severně od obce Černá Voda. Přístup: Ze železniční stanice Kobylá na trati Lipová Lázně - Vidnava se vydáme polní cestou do malého sedélka, odkud je Smolný dobře vidět nebo z železniční stanice Vidnava na téže trati po zelené tur. značce 4 km. Případně ze železniční stanice Žulová na téže trati 7 km po modré a zelené tur. značce. Specifikace lezení: Sklaní oblast tvoří dvě věže zpřístupněné jako rozhledna a několik okrajových skla. Skála je pevná z monolitické hrubozrnné žuly připomínající pískovcový útvar. Cesty jsou jištěny kruhy a nýty. Skála dosahuje výšky do 15 metrů. Nástupy cest jsou označeny šipkou a číslem. Vrcholová část Smolného je chráněný přírodní útvar pod názvem Venušiny misky. Ostatní: Nejbližší voda je v Kobylé. Nejbližší obchod a hospoda je v Kobylé. A.Borová věž B. Hlavní věž 1.Traverzová V 2.Přímá V+ 7.Snadný komín I 3.Zelená cesta III 4.Krvavá cesta VII 9.Stavěcí VII 5.Bílá cesta III+ 6.Krátká cesta III 11.Samotář IV C. Hřebínek D. Sfinga 13.Spára VI 14.Sokolík 16.Podzimní IV+ 15.Hlavonožec IV-
Píšťala Oblast Píšťala se nachází na kopci mezi obcemi Žulová a Černá Voda. Přístup: Z železniční stanice Vápenná na trati Lipová Lázně-Vidnava se vydáme po silnici kolem Vycpálkova lomu k prvnímu stavení ve Starém Podhradí (Černá Voda) a doleva dolů ke skále. Nebo z autobusové zastávky Černá Voda-lom po červené tur. značce do osady Andělské domky a u zatopeného lomu Na rampě přes louky ke skále. Specifikace lezení: Skalní oblast tvoří osamocená skalní věž z monolitické hrubozrnné žuly připomínající pískovcový útvar. Skála je pevná a poskytuje krásné lezení na tření. Cesty jsou jištěny nýty, kruhy a skobami. Skála dosahuje výšky do 15 m. Nástupy cest jsou označeny číslem a šipkou. Ostatní: Nejbližší voda, obchod a hospoda je v Černé Vodě. 1.Normální cesta I 2.Přes hrnec II 3.Za hranou II 4.Sokolíček III 5.Kulatá hrana V- A0 6.Lamačská V- 7.Pravá spára III- 8.Volská spára IV 9.Levá spára III 10.Kmotr V 11.Stavěcí VII 12.Mojmírova c. VII 13.Kaple VI 14.Pravý sokol IV 15.Levý sokol III 16.Netopýr III+ 17.Boulder VIII nejištěno
Kobrštejn Oblast Kobrštejn se nachází na kopci Zámecký vrch jihovýchodně od Rejvízu. Skály patří do CHKO Jeseníky. Přístup: Z autobusové zastávky na Rejvízu (autobusová linka Jeseník-Zlaté Hory) se vydáme po červené tur. značce směrem na Vrbno pod Pradědem. Na asfaltové cestě jdeme po značené odbočce ke zřícenině. Skály se nachází přímo u zřícené věže a další kousek pod horizontem kopce. Další dvě věže se nachází ( 300m) za kopce v prodloužení cesty po které jsme přišli. Specifikace lezení: Skalní oblast tvoří mohutná okrajová skála a dvě věže se nachází o 300m dále. Skála je tvořená z pegmatitu, místy prorostlého křemenem. Je pevná, bohatě členěná a poskytuje krásné lezení v kolmých až mírně převislých stěnách s mnoha převisy. Cesty jsou jištěny fixními skobami, nýty a kruhy. Skály dosahují výšky do 30m. Nástupy jsou označeny šipkou a číslem. Ostatní: Nejbližší voda se nachází na cestičce jsoucí pod hlavní stěnou směrem k Rejvízu.. Obchod a hospoda je na Rejvízu. A. KOBRŠTEJN 1.Cesta pánů... V 2.Malý komín II 3.Halapartna V- 4.Dromedár III- 5.Hradní komín II 6.Skalp IV 7.Pečetní III 8.Platejs III+ 9.Tyrolská hrana V 10.Čarokráska VI+ 11.Cesta dešťů V+ A1 12.Cesta kaskadérů VII- 13.Dlouhý komí II 14.Opomenutá II B. VYHLÍDKOVÁ SKÁLA 15.Mechový komín II 16.Strážce III+ 17.Chobotnice IV- 18.Dáms. klobouk III
C. KORÁLEK 19a.Sestupová I 19b.Boulder V 19.Jidáška VI+ 20.Copánek III+ 21.Opálová V+ 22.Granátová V+ 23.Pikantérie II 24.Zahálčivá II D. LESNÍ MUŽ 25.Normální c. II 26.Cesta plotnou III- 27.Rasova spára V- 28.Skalní skok VII- 29.Diagonální VII 30.Vous les.muže VII- 31.Mrazivá VI+ 32.Pahorek V- 33.Premiantská III-
Skály pod Bleskovcem Oblast Skály pod Bleskovcem se nachází na SZ hřebeni stejnojmenného kopce Bleskovec, který se nalézá 2 km SZ od Rejvízu. Skály patří do CHKO Jeseníky. Přístup: Z autobusové zastávky na Rejvízu (autobusová linka Jeseník-Zlaté Hory) se vydáme po žluté tur. značce směrem na Jeseník. Od rozcestí opět po žluté tur. značce na Jeseník. Po 100m odbočíme vlevo po lesní cestě, která po 500m končí přímo u skal. Specifikace lezení: Skalní oblast tvoří okrajový hřebínek, z nějž výrazně vystupují tři věžovité pilíře a jedna jehla. Skála je pevná tvořená z pegmatitu, břidlice a křemene. Je pevná, bohatě členěná a poskytuje krásné lezení v kolmých až mírně převislých stěnách s mnoha převisy. Cesty jsou jištěny fixními skobami, kruhy a nýty. Skály dosahují výšky do 25m. Nástupy cest jsou označeny šipkou a číslem. Ostatní: Nejbližší voda, obchod a hospoda je na Rejvízu 1.Malý koutek I 2.Hrana II 3.Vrásčitá II 4.Křehké vztahy III+ 5.Po špičkách III 6.Sestupový komín I 7.Krátká III 8.Velký rachot V 9.Barokní V- 10.Bílé lišty IV+ 11.Houfnice IV 12.Dráb V+ 13.Jehla II 14.Zprava, zleva III+ 15.Mourovatá III- 16.Paráda III 17.Vojenská IV 18. Civilní III 19.Velký koutek II+ 20.Křišťálová III 21.Malé radosti III 22.Údolní VI+ 23.Velký mogul V+ 24.Sestupovka I 25.Schovanka III+ 26.Dvojspára VII- 27.Air IV+ 28.Kulturistická V 29.U staré skoby V 30.Zlomený komín III 31.Zahradnická III+ 32.Paspára IV+ 33.Oltář VI+ 34.Rezavý kout IV 35.Nad ohništěm V
Rejstřík stěn a věží Bedřichovské stěnky - Rabštejn 14 Okrajové skály - Rabštejn 14 Dívčí věž - Tři kameny u Libiny 37 Okrajovka - Rabštejn 22 Druhá věž - Rabštejn 9 Panna - Rabštejn 6 Gagarinka - Rabštejn 14 Rigo - Rabštejn 21 Hradební blok - horní - Rabštejn 23 Spodní blok - Bradlo 38 Hradební blok - dolní - Rabštejn 18 Sokolka 30 Hlavní masív - kouty - Rabštejn 22 Šéfova věž - Tři kameny u Libiny 37 Hlavní masív - levá část - Rabšt. 19 Třetí věž - Rabštejn 12 Horní blok - Bradlo 38 Velká plotna - Bohdíkov 40 Hřeben - Rabštejn 18 Věž u Buku - Rabštejn 5 Kámen mudrců - Rabštejn 13 Vlčí hrad - Tři kameny u Libiny 37 Květina - Rabštejn 13 Vrcholový blok - Rabštejn 25 Malá boční stěna-bohdíkov 40 Vyhlídka - Městské skály 26 Masív u Panny - Rabštejn 8 Zadní blok - Městské skály 28 Rejstřík obrázků Boulderingová oblast 44 Třetí věž - Rabštejn 11 Bradlo - půdorys 39 Tři kameny u Libiny 36 Druhá věž - Rabštejn 10 Tři kameny u Nových Losin 33 Hřeben - Rabštejn 17 Velká plotna - Bohdíkov 42 Květina - Rabštejn 15 Vyhlídka - Městské skály 27 Kouty - Rabštejn 24 Východní stěna - Rabštejn 20 Malá boční stěna - Bohdíkov 41 Zadní blok - Městské skály 29 Přední skály - Rabštejn 7 Zadní skály - Rabštejn 16 Sokolka 31 45
Závěr Děkuji všem, kteří mi pomohli při vypracování tohoto průvodce. Otakar Srovnal ml. poskytl seznam, klasifikaci a názvy cest na Rabštejně, Josef Straka zpracoval lezeckou oblast Bohdíkov a konzultoval nejobtížnější cesty v oblastech Rabštejn a Bradlo, ing. Zdeněk Janů poskytl materiály, které byly'použity pro vypracování předcházejícího průvodce "Cvičné skály na Moravě" vydavatelství Olympia, ing. Bohumil Hajzera poskytl materiály k lezecké oblasti Tri kameny u Nových Losin, ing. Pavel Ševčík provedl nákres lezecké ovlasti Bradlo, Ondřej Zindulka provedl nákres lezecké oblasti Tri kameny u Libiny, ing. Antonín Gromus konzultoval a provedl kontrolu lezecké oblasti Rabštejn a mnoho dalších přátel mi pomohlo doplnit nedostatky a opravit překlepy. Bez těchto lidí by průvodce těžko vznikl. Kontaktní adresy zástupců správců skalních oblastí: Horal Rýmařov - Rabštejn ing. Antonín Gromus, U rybníka 5, 795 01 Rýmařov Horal Šumperk - Městské skály, Sokolka, Tri kameny u Nových Losin, Tři kameny u Bradla, Bradlo, Bohdíkov Jiří Vogel, Nerudova 8, 787 01 Šumperk Všechny nové výstupy zasílejte na adresu správců skal, aby mohli při případném jednání autory kontaktovat. Našli jste-li chybu v průvodci nebo znáte patřičné doplnění, pošlete zprávu na kontaktní adresu Horalu Šumperk. Pro vypracování byly použity tyto materiály : Horolezecký průvodce - Cvičné skály na Moravě, ing. Ferdinand Doležal a kolektiv 1988 Horolezecký průvodce - Horolezecké terény v okolí Jeseníku, ing. Bohumil Hajzera a kolektiv (nevyšlo tiskem) materiály, které byly použity pro vypracování předchozích průvodců - autor ing. Zdeněk Janů a kolektiv Konzultaci nejasností, doplnění nových cest, počítačové zpracování dodaných materiálů, zprostředkování v tiskárně a několik dalších operací důležitých pro vznik tohoto průvodce provedl Jiň Vogel, který je pouze autorem zpracování. 47