REALIZACE INTEGROVANÉHO SYSTÉMU NAKLÁDÁNÍ S ODPADY V REGIONU ŠUMPERSKO Prof. RNDr. Jiří Hřebíček, CSc. Bc. Jiří Kalina, Ing. František Piliar, ECO Management, s.r.o. Mgr. Tomáš Chudárek SITA CZ Symposium ODPADOVÉ FÓRUM 2010 Kouty nad Desnou 22. dubna 2010
Integrovaný systém nakládání s odpady Termín je zaveden vzákoně o odpadech a v nařízení vlády o POH ČR. V Evropské směrnici o odpadech není uveden. V situační zprávě k Realizačním programu POH ČR pro komunální odpady (2004) je ISNO definován jako: Jednoduchá strategie, která koordinuje sběr, využití a odstranění odpadů v celém odpadovém toku, směřující k optimální účinnosti při respektování ekonomických a environmentálních požadavků.
Integrovaný systém nakládání s odpady V nařízení o POH jsou také uvedeny zásady pro vytváření jednotné a přiměřené sítě zařízení k nakládání s odpady, ze kterých ISNO má vycházet: dostatečná síť sběrných míst pro tříděný sběr, včetně zapojení současných systémů, upřednostňovat projekty s tříděným sběrem, navrhovat nová zařízení v souladu s nejlepšími dostupnými technikami podle zákona o integrované prevenci, podporovat pouze účelná zařízení, zařízení nesmí ohrozit zdraví a životní prostředí.
Integrovaný systém nakládání s odpady zpracovat požadavky zařízení při územním plánování, podpora pilotních projektů na ověření dosud v ČR neprovozovaných technologií, ekonomická rentabilita navrhovaného zařízení, vybudovat celostátní síť pro nakládání s nebezpečnými odpady, materiálové využívání odpadů v zařízeních, která nejsou zařízení na využívání odpadů, paliva, nepodporovat výstavbu nových skládek odpadů ze státních prostředků.
Integrovaný systém nakládání s odpady
Integrovaný systém nakládání s odpady Důležitými cíli jsou dosažení vyšší efektivity činností a současně environmentálně šetrnější přístup k celému procesu nakládání s odpady. Výběrem nejlepších dostupných technik lze ovlivnit zejména: primární sběr odpadu, jeho shromažďování, tříděný sběr a svoz(nádoby a jejich rozmístění), přepravu odpadů na zařízení k jeho zpracování (vozový park a logistika svozu), třídění a úpravu odpadů (separační technologie, šrédrování, úprava odpadů).
Integrovaný systém nakládání s odpady opětovné použití a recyklaci (design výrobků, recyklační technologie), materiálové a energetické využití (BPS, kompostárny, MBÚ, spalovny), odstranění odpadu (technologie skládek). Zásada soběstačnosti a blízkosti dle směrnice o odpadech: vhodná opatření k vybudování jednotné a odpovídající sítě zařízení na zpracování odpadu, zejména SKO, na národní a regionální úrovni.
Pro výběr regionu pilotního projektu byly důležité tyto vlastnosti: území je vybaveno spádovým zařízením pro nakládání s odpady, OH voblasti je zabezpečeno zpřevážné části jedním stabilizovaným operátorem, území bude mít charakter regionu alespoň na úrovni ORP, ve spádové oblasti bude zastoupeno osídlení městského, příměstského i venkovského typu.
Pilotní projekt by měl odpovídat POH kraje - vytváření jednotné a přiměřené sítě zařízení ISNO: Města a obce zabezpečí shromažďování a svoz KO včetně zabezpečení separace, dotřídění, provozu sběrných dvorů, sběru nebezpečných složek KO. Zaúčelem hledání optimálních řešení realizovat společné dílčí subsystémy. Stávající zařízení intenzifikovat a modernizovat tak, aby vyhovovala současným požadavkům. Obecně upřednostňovat projekty infrastruktury pro systém sběru tříděného KO.
Spádovým zařízením pro region Šumperska, které naplňuje požadavky dle POH kraje, je zařízení odpadové hospodářství Rapotín. Při respektování stávající přirozené spádové oblasti tohoto zařízení a při respektování požadavků POH kraje na přiměřenost sítě zařízení lze do oblasti pilotního projektu zahrnout populaci zhruba 70000 obyvatel (cca 10 % populace kraje), smožností dalšího rozvoje.
Dle databáze krajského úřadu Olomouckého kraje byl sestaven seznam zařízení v regionu: 6 zpracovatelů autovraků, 2sběrnédvoryodpadů, 1 skládka odpadů, 2 komunální kompostárny, 2 zařízení pro objemové úpravy a třídění odpadu.
Cíle pilotního projektu a VaV SPII2F1/30/07 jsou: navýšení nabídky pro separovaný sběr co nejvyššímu podílu populace obvodu, doplnění sítě zařízení pro nakládání sodpady v rámci obvodu o chybějící prvky, zvýšení podílu produkce materiálově využitelných odpadů na úkor produkce SKO, ekonomický přínos pro obce zapojené do systému ve srovnání s výchozím stavem.
Náklady obcetvoří zejménanáklady na provoz komunálního systému sběru odpadů, dále náklady na další zpracování odpadu a náklady na administraci systému. Příjmy obcese pak skládají především zpoplatků od občanů a případně živnostníků zapojených do systému a z odměny za zajištění využití odpadů z obalů od autorizované obalové společnosti EKO- KOM. Úsporyobci vzniknou snížením nákladů za nakládání s SKO po odklonu některých složek.
Údaje o produkci z 35 obcí, roky 2005 až 2008 (zatím): 2005 (kg/ob.) 2006 (kg/ob.) 2007 (kg/ob.) 2008 (kg/ob.) 2008/2005 (%) směsný komunální odpad 217,3 209,4 211,8 231,3 106,4 odpad s obsahem obalů 17,4 22,1 28,2 33 165,3 kovový odpad 11,2 15,4 16,7 19,5 174,1 biologicky rozložitelný odpad 2 3,5 5,3 8,9 445,0 demoliční odpad 6,1 4,5 8,4 6,8 111,5 objemný odpad 17,3 19,8 22,8 28,6 165,3 nebezpečný odpad 1,8 1,2 1 0,8 44,4 ostatní odpad 1,7 0,9 1,5 2,3 135,3 jiné odpady (ČOV, infekční) 0 0 1,1 2,6 -- celková produkce 274,8 276,8 296,8 333,8 121,5
Počet obcí (podíl obyvatelstva) podle vykazovaných složek Počet tříděnýc h složek odpadu 0 1 2 3 4 2005 2006 2007 2008 obcí obyva-t elstva obcí obyvate lstva obcí obyvate lstva obcí obyvate lstva 5 4,6% 3 0,7% 1 0,1% 2 1,1% 2 2,2% 3 4,2% 4 4,6% 2 2,2% 21 46,9% 12 17,6% 11 16% 7 8,5% 6 44,9% 13 28,1% 11 23,8% 7 11,5% 1 1,6% 4 49,6% 8 55,7% 17 76,9%
Odpady z obalů: 2006 2007 2008 2008/2006 (kg/ob.) (kg/ob.) (kg/ob.) (%) papír 10,7 14,1 16,3 151,5 plast 5,3 6,3 7,2 135,1 sklo 8,3 9,4 10,8 129,5 nápojový karton 0,19 0,34 0,52 276,9
Biologicky rozložitelné odpady: Charakteristiky produkce BRO z údržby obecní zeleně 2005 2006 2007 2008 Počet obcí vykazujících produkci BRO obce sprodukcí BRO (počet) 6 5 6 8 Výše produkce BRO v kg/obyvatele za obce svykázanou produkcí 3,19 6,75 10,24 13,76 za území obvodu ORP Šumperk 2 3,5 5,3 8,9 * pouze odpady 200108, 200138, 200201 veškerá produkce (včetně neobecních subjektů)
Biologicky rozložitelné odpady: Nádobový sběr (240 l nádoby) je provozován pouze v Šumperku, voblasti zahrnující 1236 obyvatel (173 rodinných a 30 bytových domů). Jedna nádoba připadá na 24 obyvatel a svoz je vsezónně prováděn nejméně dvakrát týdně. Sběr BRO je vlokalitě charakterizován vysokou výtěžností a výrazně sezónní charakteristikou produkce. Výsledky svozu BRO na úrovni domácností zkušební lokalita Šumperk 2005 * (kg/ob.) 2006 (kg/ob.) 2007 (kg/ob.) 2008 (kg/ob.) produkce BRO 36,8 85,2 84,8 124,5 * zahájeno vsrpnu 2005
Elektroodpady: Podle výše uvedeného rozdělení toků odpadů jsou elektroodpadysoučástí toků nebezpečných odpadů a ostatních odpadů. Tyto odpady jsou na území buď řešeny zpětným odběrem u prodejců a nejsou tak zachyceny vodpadové evidenci obcí, nebo jsou sbírány mobilním sběrem či na sběrných dvorech (pouze Šumperk). Obce jsou zapojeny vkolektivních systémech většinou prostřednictvím operátora OH. Na území je zavedena spolupráce se systémy Elektrolamp, Elektrowin, Asekol, Rema a Ecobat. Odpad je odebírán bezplatně.
Živnostenské odpady: Živnostníci jsou vpilotní oblasti zapojeni do systému obecního OH prostřednictvím smluv sobcemi ve smyslu 17, odst. 6 zákona č. 185/2001 Sb. ve 12 obcích zcelkového počtu 35. Vostatních obcích využívají systém svozu obecního odpadu na základě smlouvy s operátorem svozu (SITA CZ). Autovraky: Vletech 2005 až 2009 nebyla na území obvodu ORP Šumperk zaznamenána produkce odpadu charakteru autovraku od obecního původce.
Ostatní proudy: Ostatní odpadové proudy jsou na úrovni obce pokryty kontejnerovým svozem (demoliční a objemné odpady) nebo mobilním svozem (nebezpečné odpady, elektroodpady, ostatní odpady). VŠumperku jsou k dispozici dva sběrné dvory.
Řešení je vsouladu požadavky na integrovaný systém, zaměřeno na následující prvky sytému: identifikace rezerv a nedostatků zavedených systémů sběru a nakládání s odpadem podle obcí, rozšíření systémů nádobového sběru odpadů na úrovni domácností o další složky a zahuštění sítě, doplnění chybějící infrastruktury o sběrné dvory případně komunitní a obecní kompostování, doplnění infrastruktury regionu o chybějící technologie pro zpracování a předúpravu odpadu, zpracování ekonomického modelu separovaného sběru.
Vsoučasné době vtéto souvislosti připravuje obec Rapotín výstavbu zařízení Centrální sběrný dvůr Rapotín, které by mělo řešit chybějící zařízení na úrovni regionu. Po vybudování zařízení Centrální sběrný dvůr Rapotín Po vybudování zařízení Centrální sběrný dvůr Rapotín bude oblast zhlediska využití, odstranění a logistického řešení komunálního odpadu zcela soběstačná. Pro zařízení Centrální sběrný dvůr Rapotínbylo vydáno vzáří 2009 územní rozhodnutí, zahájení výstavby je předpokládáno na jaře 2010.
Zařízení spolufinancované z OPŽP by mělo zahrnovat: kompostárnusdostatečnou kapacitou pro odpad města Šumperka a území ORP, recyklační deponiipro sklo a demoliční odpad, zařízení pro dotřídění lehkých odpadů sobsahem obalů s dostatečnou kapacitou pro celou oblast, logistické kapacity pro shromáždění nebezpečného odpadu a odpadu ze sběrných dvorů, pro jeho dotřídění soustředění dostatečného množství odpadu před transportem na koncové zařízení mimo region.
Použitá literatura [1] HŘEBÍČEK, Jiří; FRIEDMAN, Bedřich; HEJČ, Michal; HORSÁK, Zdeněk; CHUDÁREK, Tomáš; KALINA, Jiří; PILIAR, František. Integrovaný systém nakládání s odpady na regionální úrovni. 1. Brno: Littera, 2009. 202 s. ISBN 978-80-85763-54-6. [2] FRIEDMANN, Bedřich; HŘEBÍČEK, Jiří. Závěrečná zpráva o řešení projektu SPII2F1/30/07 v roce 2009. 1. Brno: SITA CZ, 2009. 33 s.
Děkuji za pozornost Bc. Jiří Kalina kalina@ecomanag.cz www.ecomanag.cz