PRAVIDLA PRO HODNOCENÍ ŽÁKŮ ZŠ a MŠ SLOUP V Č. Pravidla pro hodnocení žáků základní školy jsou zpracována v souladu se zněním zákona č.561/2004 Sb., školský zákon, a dále v souladu s vyhláškou MŠMT č.48/2005 Sb., o základním vzdělávání a některých náležitostech povinné školní docházky. Pravidla pro hodnocení žáků jsou součástí Školního řádu ZŠ a MŠ Sloup v Č. 1. OBECNÉ POKYNY PRO HODNOCENÍ VÝSLEDKŮ VZDĚLÁVÁNÍ Hodnocení průběhu a výsledků vzdělávání a chování žáka musí být jednoznačné, srovnatelné s předem stanovenými kritérii, věcné, srozumitelné a všestranné. Pro klasifikaci platí obecná zásada, že vždy hodnotíme to, co žák zná, a ne to, co nezná. Při hodnocení, průběžné i celkové klasifikaci uplatňuje pedagogický pracovník (dále jen učitel) přiměřenou náročnost a pedagogický takt vůči žákovi. Při celkové klasifikaci přihlíží učitel k věkovým zvláštnostem žáka i k tomu, že žák mohl v průběhu klasifikačního období zakolísat v učebních výkonech vzhledem k určité indispozici (dlouhodobá nemoc, změny v rodinných poměrech apod.); dále je potřeba při klasifikaci zohlednit případné specifické poruchy učení a výsledky vyšetření PPP v návaznosti na integraci. Učitel je povinen prokazatelným způsobem (zápis do ŽK, písemné oznámení, osobní pohovor apod.) oznámit zákonnému zástupci žáka veškeré problémy v prospěchu a chování ve chvíli, kdy se tyto problémy objeví. Pro příslušný školní rok jsou vedením školy vydávány "Důležité informace pro pedagogické pracovníky", kde jsou specifikovány případné změny a upřesnění směrem ke klasifikaci, evidenci a kde jsou definovány povinně volitelné a nepovinné předměty. Při klasifikaci prvního pololetí devátého ročníku mohou vyučující zohlednit úroveň absolventské práce, kterou žáci v tomto období vypracovávají (o principech absolventských prací blíže v ŠVP, kapitola Dlouhodobé projekty) 2. ZÁSADY KLASIFIKACE Pro potřeby klasifikace se předměty dělí do dvou skupin : a) předměty s převahou naukového zaměření b) předměty s převahou výchovného zaměření c) předměty s převahou praktického zaměření 3. STUPNĚ HODNOCENÍ A KLASIFIKACE 3.1. Prospěch Prospěch žáka v jednotlivých vyučovacích předmětech (předměty jsou chápány předměty povinné, volitelné a nepovinné) je klasifikován těmito stupni: 1 - výborný 2 - chvalitebný 3 - dobrý 4 - dostatečný 5 - nedostatečný 1
3.2. Chování Chování je klasifikováno těmito stupni : 1 - velmi dobré 2 - uspokojivé 3 - neuspokojivé 3.3. Celkový prospěch Celkový prospěch žáka je hodnocen těmito stupni: prospěl s vyznamenáním prospěl neprospěl 3.4. Hodnocení žáka Žák je hodnocen stupněm : prospěl s vyznamenáním, není-li v žádném povinném předmětu hodnocen při celkové klasifikaci stupněm horším než chvalitebný, průměr z povinných předmětů nemá horší než 1,50 a jeho chování je velmi dobré prospěl, není-li v žádném z povinných předmětů hodnocen při celkové klasifikaci stupněm nedostatečný neprospěl, je-li v některém povinném předmětu hodnocen při celkové klasifikaci stupněm nedostatečný Výsledky práce v zájmových útvarech organizovaných školou se hodnotí těmito stupni: pracoval úspěšně pracoval 3.5. Získávání podkladů pro hodnocení a klasifikaci a) Podklady pro hodnocení a klasifikaci výchovně vzdělávacích výsledků a chování žáka získává učitel zejména těmito metodami, formami a prostředky : 1. Soustavným diagnostickým pozorováním žáka 2. Soustavným sledováním žáka a jeho připravenosti na vyučování 3. Různými druhy zkoušek (písemné, ústní, grafické, praktické, pohybové), kontrolními písemnými pracemi a praktickými zkouškami 4. Analýzou výsledků činnosti žáka 2
5. Konzultacemi s ostatními učiteli a podle potřeby i s pracovníky pedagogickopsychologické poradny a zdravotnických služeb 6. Rozhovory se žákem a jeho zákonnými zástupci b) Žák musí být z předmětu hodnocen jakoukoliv formou alespoň 2x za každé čtvrtletí. c) Učitel oznamuje žákovi výsledek každé klasifikace a poukazuje na klady a nedostatky hodnocených projevů výkonu, výtvoru. Při ústním vyzkoušení oznámí učitel žákovi výsledek hodnocení okamžitě. Výsledky hodnocení písemných zkoušek, prací a praktických činností oznámí žákovi v nejbližším možném termínu. d) Termíny rozsáhlejších kontrolních písemných prací prokonzultuje vyučující s třídním učitelem, aby se práce nadměrně nenahromadily v určitých obdobích. e) Termín větší kontrolní písemné práce oznámí učitel včas žákům, učiní tak nejméně s týdenním předstihem. f) Učitel je povinen vést soustavnou evidenci o klasifikaci žáka. g) Všechny známky jsou zapisovány do žákovské knížky. V případě, že žák často zapomíná žákovskou knížku, aby se vyhnul zápisu, oznámí třídní učitel nebo jiný vyučující tuto skutečnost prokazatelnou formou zákonnému zástupci žáka. h) Je-li žák dlouhodobě nemocen (déle než týden), učitel individuálně žákovi rozvrhne doplnění učiva a zpětně toto doplnění kontroluje. 4. KLASIFIKACE ŽÁKA 4.1. Klasifikace prospěchu a) Žáci se klasifikují ve všech vyučovacích předmětech uvedených v učebním plánu příslušného ročníku. b) Klasifikační stupeň Určí učitel, který vyučuje příslušný předmět. c) Při určování stupně prospěchu v jednotlivých předmětech na konci klasifikačního období se hodnotí kvalita práce a učební výsledky, jichž žák dosáhl za celé klasifikační období. Při klasifikaci se zohlední také přístup žáka, inteligenční schopnosti, schopnost samostatné práce, píle, snaha, žákovo chování v hodině i celkový vztah a přístup k předmětu. Stupeň prospěchu se neurčuje na základě průměru z klasifikace za příslušné období. d) Při určování klasifikačního stupně posuzuje učitel výsledky práce objektivně, nesmí podléhat žádnému vlivu subjektivnímu ani vnějšímu. e) Ředitel školy určí způsob, jakým budou třídní učitelé a vedení školy informováni o stavu klasifikace ve třídě. f) Případy zaostávání žáků v učení a nedostatky v jejich chování se projednávají na pedagogických radách. 3
g) Na konci klasifikačního období, v termínu, který určí ředitel školy, zapíší učitelé příslušných předmětů výsledky celkové klasifikace do katalogových listů, připraví návrhy na opravné zkoušky a klasifikaci v náhradním termínu. 4.2. Klasifikace chování Pro klasifikaci chování platí tyto obecné zásady: a) Pochvaly může udělit ředitel školy nebo třídní učitel za chování a skutky, které jsou nad rámec běžného plnění povinností žáka. b) Kázeňské opatření muže udělit ředitel školy nebo třídní učitel: 1. Napomenutí třídního učitele zapomínání školních pomůcek, neplnění domácích úkolů, pozdní příchody do školy, drobné porušování školního řádu. 2. Důtka třídního učitele do 3 neomluvených hodin za pololetí, opakované zapomínání školních pomůcek a neplnění domácích úkolů, opakované pozdní příchody do školy, ojedinělé porušování školního řádu a pravidel společenského chování. 3. Důtka ředitele školy do 5 neomluvených hodin za pololetí, opakované porušování školního řádu a pravidel společenského chování Chování žáka ve škole a na akcích pořádaných školou se v případě použití klasifikace hodnotí na vysvědčení stupni : a)1 velmi dobré b)2 uspokojivé c)3 neuspokojivé Kritéria pro jednotlivé stupně klasifikace chování jsou následující : Stupeň 1 (velmi dobré) Žák uvědoměle dodržuje pravidla chování a ustanovení školního řádu. Méně závažných přestupků se dopouští ojediněle. Žák je však přístupný výchovnému působení a snaží se své chyby napravit. Stupeň 2 (uspokojivé) Chování žáka je v rozporu s pravidly chování a s ustanoveními školního řádu nebo se opakovaně dopustí méně závažných přestupků. Žák se dopustí závažného přestupku proti pravidlům slušného chování. Zpravidla se přes důtku třídního učitele dopouští dalších přestupků, narušuje výchovně vzdělávací činnost školy. Ohrožuje bezpečnost a zdraví svoje nebo jiných osob. Stupeň 3 (neuspokojivé) Chování žáka ve škole je v přímém rozporu s pravidly slušného chování. Dopustí se takových závažných přestupků proti školnímu řádu nebo provinění, že je jimi vážně ohrožena výchova nebo bezpečnost a zdraví jiných osob. Záměrně narušuje hrubým způsobem výchovně vzdělávací činnost školy. Zpravidla se přes důtku ředitele školy dopouští dalších přestupků. 4
Jednotlivé kázeňské přestupky budou posuzovány individuálně. Pokud se jedná o závažný přestupek proti školnímu řádu, nemusí učitel dodržet postupnou škálu kázeňských opatření. Zvláště hrubé slovní a úmyslné fyzické útoky žáka vůči pracovníkům školy se vždy považují za závažné porušení povinností stanovených zákonem č. 561/2004 Sb. 5. CELKOVÉ HODNOCENÍ ŽÁKA Celkový prospěch žáka zahrnuje výsledky klasifikace z povinných předmětů, povinně volitelných předmětů a chování, nezahrnuje klasifikaci nepovinných předmětů a zájmových útvarů. Stupeň celkového prospěchu se uvádí na vysvědčení. Do vyššího ročníku postoupí žák, který na konci druhého pololetí prospěl ve všech povinných předmětech s výjimkou předmětů výchovného zaměření a předmětů, z nichž byl uvolněn. Do vyššího ročníku postoupí i žák prvního stupně, který již v rámci prvního stupně opakoval ročník, a žák druhého stupně, který již v rámci druhého stupně opakoval ročník, a to bez ohledu na prospěch tohoto žáka. Nelze-li žáka pro závažné objektivní příčiny klasifikovat na konci I. pololetí, určí ředitel školy pro jeho klasifikaci náhradní termín, a to tak, aby klasifikace žáka mohla být provedena nejpozději do 2 měsíců po ukončení pololetí. Není-li možná klasifikace ani v náhradním termínu, žák se za I. pololetí neklasifikuje. Nelze-li žáka pro závažné objektivní příčiny klasifikovat na konci II. pololetí, určí ředitel školy pro jeho klasifikaci náhradní termín, a to tak, aby klasifikace žáka mohla být provedena do konce září. Do té doby žák navštěvuje podmíněně vyšší ročník. Žák, který nemohl být klasifikován v náhradním termínu nebo byl klasifikován nedostatečně, opakuje ročník. Má-li zástupce žáka pochybnosti o správnosti klasifikace v jednotlivých předmětech na konci I. nebo II. pololetí, muže do 3 dnů ode dne, kdy byl s touto skutečností seznámen, požádat ředitele školy o komisionální přezkoušení. Je-li vyučujícím daného předmětu ředitel školy, muže zástupce žáka požádat o komisionální přezkoušení na příslušném krajském úřade. Komisi pro přezkoušení žáka jmenuje ředitel školy, eventuálně krajský úřad. Komise je tříčlenná, tvoří ji předseda, zkoušející učitel, jímž je zpravidla vyučující daného předmětu, a přísedící. Klasifikační stupeň určí komise většinou hlasů. O komisionální zkoušce se pořizuje protokol. Komise žáka přezkouší neprodleně, nejpozději do 14 dnů od doručení žádosti nebo v termínu dohodnutém se zákonným zástupcem žáka. Výsledek přezkoušení oznámí ředitel školy zástupci žáka prokazatelným způsobem. Žák, který plní povinnou školní docházku, opakuje ročník, pokud na konci druhého pololetí neprospěl nebo nemohl být hodnocen. To neplatí o žákovi, který na daném stupni již jednou ročník opakoval; tomuto žákovi může ředitel školy na žádost zákonného zástupce povolit opakování ročníku pouze z vážných zdravotních důvodů. 5
Ředitel školy může žákovi, který splnil povinnou školní docházku a na konci druhého pololetí neprospěl nebo nemohl být hodnocen, povolit na žádost zákonného zástupce opakování ročníku po posouzení jeho dosavadních studijních výsledků a důvodů uvedených v žádosti. 6. KLASIFIKACE VE VÝCHOVNÝCH PŘEDMĚTECH S PŘEVAHOU VÝCHOVNÉHO ZAMĚŘENÍ Převahu výchovného zaměření mají : výtvarná výchova, hudební výchova, tělesná výchova. Žák zařazený do zvláštní tělesné výchovy se při úlevách doporučených lékařem klasifikuje s přihlédnutím ke zdravotnímu stavu. Stupeň hodnocení zahrnuje také připravenost žáka na vyučovací hodinu, chování žáka v hodině, jeho celkový vztah, přístup k předmětu a snahu. Stupeň 1 ( výborný ) Žák je v činnostech velmi aktivní, pracuje tvořivě,samostatně, plně využívá své osobní předpoklady a velmi úspěšně se rozvíjí. Jeho projev je estetický, působivý, originální, procítěný, přesný. Osvojené vědomosti, dovednosti a návyky aplikuje tvořivě. Stupeň 2 ( chvalitebný ) Žák je v činnostech aktivní, převážně samostatný, využívá své osobní předpoklady, které úspěšně rozvíjí. Jeho projev je esteticky působivý,originální a má jen menší nedostatky. Žák tvořivě aplikuje osvojené vědomosti, dovednosti a návyky. Má zájem o umění, estetiku, tělesnou zdatnost. Stupeň 3 ( dobrý ) Žák je v činnostech méně aktivní, tvořivý, samostatný a pohotový. Nevyužívá dostatečně své schopnosti v individuálním a kolektivním projevu. Jeho projev je málo působivý, dopouští se v něm chyb. Jeho vědomosti a dovednosti mají četnější mezery a při jejich aplikaci potřebuje pomoc učitele. Nemá aktivní zájem o umění, estetiku a tělesnou kulturu. Stupeň 4 ( dostatečný ) Žák je v činnostech málo aktivní i tvořivý. Rozvoj jeho schopností a jeho projev jsou málo uspokojivé. Úkoly řeší s častými chybami. Vědomosti a dovednosti aplikuje jen se značnou pomocí učitele. Projevuje velmi malý zájem a snahu. Stupeň 5 ( nedostatečný ) Žák je v činnostech převážně pasivní. Rozvoj jeho schopností je neuspokojivý. Jeho projev je většinou chybný a nemá estetickou hodnotu. Minimální osvojené vědomosti a dovednosti nedovede aplikovat. Neprojevuje zájem o práci. 7. KLASIFIKACE VE VYUČOVACÍCH PŘEDMĚTECH S PŘEVAHOU NAUKOVÉHO ZAMĚŘENÍ Převahu teoretického zaměření mají jazykové, společenskovědní, přírodovědné předměty a matematika. Při klasifikaci výsledků v těchto předmětech se v souladu s požadavky učebních osnov hodnotí: 6
- Ucelenost, připravenost, přesnost a trvalost osvojení požadovaných poznatků, faktů, pojmů, definic, zákonitostí a vztahů, kvalita a rozsah získaných dovedností, schopnost vykonávat požadované intelektuální a motorické činnosti. - Schopnost uplatňovat osvojené poznatky a dovednosti při řešení teoretických a praktických úkolů, při výkladu a hodnocení společenských a přírodních jevů a zákonitostí. - Kvalita myšlení, především jeho logika, samostatnost a tvořivost. - Aktivita v přístupu k činnostem, zájem o ně a vztah k nim. - Přesnost, výstižnost a odborná i jazyková správnost ústního a písemného projevu. - Kvalita výsledků činnosti. - Osvojení účinných metod studia. Stupeň 1 (výborný) Přístup žáka k učení je evidentně pozitivní. Požadované poznatky, pojmy, definice apod. žák ovládá uceleně, přesně a dobře chápe jejich souvislosti. Své myšlenky a názory vyjadřuje logicky správně, výstižně je formuluje a dokáže je podpořit odpovídající argumentací. Grafický projev je správný, spisovný i kultivovaný. Ve svém projevu je žák samostatný, na případné doplňující otázky reaguje pohotově, zapojuje se do diskuse. Jeho přístup je aktivní a tvořivý, získané vědomosti a dovednosti aplikuje a užívá při řešení teoretických i praktických úkolů se značnou jistotou. Objektivně dokáže hodnotit sebe i své okolí. Aktivně spolupracuje při skupinových aktivitách. Drobné chyby a menší nedostatky koriguje bez zvláštních obtíží. Je schopen a ochoten samostatného studia, dokáže samostatně vyhledávat a třídit potřebné informace. Stupeň 2 (chvalitebný) Přístup žáka k učení je téměř vždy pozitivní. Požadované poznatky, pojmy, definice apod. v podstatě ovládá. Nedostatky ve vyjadřování jeho myšlenek a názorů jsou méně podstatné, úsudek je logicky správný. Grafický projev je dostatečně kultivovaný, s menšími nepřesnostmi. Přístup žáka je spíše aktivní a tvořivý, získané vědomosti a dovednosti aplikuje samostatně nebo s menší pomocí vyučujícího. Při skupinových aktivitách většinou spolupracuje aktivně. Své výsledky dokáže celkově objektivně hodnotit. Stejně tak dokáže korigovat případné chyby či nedostatky a zlepšovat se. Je schopen samostatného studia či studia vhodných textů s menší pomocí vyučujícího. Stupeň 3 (dobrý) Přístup žáka k učení je v podstatě pozitivní, bez většího nasazení. Požadované poznatky, pojmy, definice apod. žák zvládá s konkrétními mezerami a nedostatky co do úplnosti a přesnosti. Jeho projev je spíše mechanický, uvažování není systematické, logické myšlení je méně tvořivé, s chybami. Žák pracuje s výkyvy. Je schopen samostatného projevu o dané problematice, pokud jde o správné reakce na doplňující či návodné otázky, jsou patrné obtíže. Grafický projev je méně kultivovaný, s nedostatky v přesnosti a správnosti. Vykazuje konkrétní nedostatky ve spisovné komunikaci. Při skupinových aktivitách jsou patrné časté obtíže. Ne vždy hodnotí objektivně a dostatečně kriticky své výsledky. Dokáže korigovat podstatnější chyby a nedostatky s pomocí vyučujícího. Samostatného studia je schopen podle pokynů vyučujícího. Stupeň 4 (dostatečný) Přístup žáka je málo pozitivní, většinou pasivní. Požadované poznatky, pojmy, definice apod. má žák osvojeny se závažnými mezerami a nedostatky co do ucelenosti, úplnosti a přesnosti. 7
Jeho projev je většinou nesamostatný, málo pohotový, spíše chaotický a se závažnými chybami. Souvislosti většinou nechápe a řeší jen velmi jednoduché úkoly. Žák pracuje nesamostatně, většinou je pasivní a málo iniciativní. Není schopen samostatného projevu o dané problematice, slovní zásoba je značně omezená, většinou reaguje nesprávně i na doplňující a návodné otázky. Grafický projev je málo estetický, se závažnými nedostatky. Komunikuje většinou pouze obecným jazykem, spisovnou normu neovládá. Při skupinových aktivitách většinou nepracuje efektivně. Hodnocení vlastních výsledků je většinou málo kritické a málo objektivní. Pouze s pomocí vyučujícího dokáže korigovat závažné chyby a nedostatky. Při samostatném studiu má značné těžkosti. Stupeň 5 (nedostatečný) Přístup žáka je velmi lhostejný či odmítavý, až negativistický. Požadované poznatky, pojmy, definice apod. si žák neosvojil. Má v nich zásadní mezery co do ucelenosti, přesnosti i úplnosti. Samostatně nedokáže vyřešit téměř žádný úkol a většinu z nich nevyřeší ani s pomocí vyučujícího. Jeho projev je zcela nesamostatný, v myšlení se projevují zásadní logické nedostatky, nedokáže aplikovat ani nejjednodušší vědomosti a dovednosti, nereaguje ani na návodné a doplňující otázky. Grafický projev vykazuje zásadní nedostatky. Komunikuje pouze obecným jazykem, spisovnou normu neovládá a nezná. Při skupinových aktivitách často nespolupracuje. Chyby a nedostatky nedokáže korigovat ani s pomocí vyučujícího. Nedokáže samostatně studovat. 8. KLASIFIKACE VE VYUČOVACÍCH PŘEDMĚTECH S PŘEVAHOU PRAKTICKÉHO ZAMĚŘENÍ Převahu praktické činnosti mají v základní škole pracovní činnosti. Při klasifikaci v předmětech s převahou praktického zaměření, v souladu s požadavky učebních osnov se hodnotí : - vztah k práci, k pracovnímu kolektivu a k praktickým činnostem - osvojení praktických dovedností a návyků, zvládnutí účelných způsobů práce - využití získaných teoretických vědomostí v praktických činnostech - kvalita výsledků činností - organizace vlastní práce a pracoviště, udržování pořádku na pracovišti - dodržování předpisů o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a péče o životní prostředí - hospodárné využívání surovin, materiálů, energie, překonávání překážek v práci - obsluha a údržba laboratorních zařízení a pomůcek, nástrojů, nářadí a měřidel Výchovně vzdělávací výsledky se klasifikují podle těchto kritérií : Stupeň 1 (výborný) Žák soustavně projevuje kladný vztah k práci, pracovnímu kolektivu a k praktickým činnostem. Pohotově, samostatně a tvořivě využívá získané teoretické poznatky při praktické činnosti. Praktické činnosti vykonává pohotově, samostatně uplatňuje získané dovednosti a návyky. Bezpečně ovládá postupy a způsoby práce, dopouští se jen menších chyb, výsledky jeho práce jsou bez závažnějších nedostatků. Účelně si organizuje vlastní práci, udržuje pracoviště v pořádku. Uvědoměle dodržuje předpisy o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a aktivně se stará o životní prostředí. Hospodárně využívá suroviny, materiál, energii. Vzorně obsluhuje a udržuje laboratorní zařízení a pomůcky, nástroje, nářadí a měřidla. Aktivně překonává vyskytující se překážky. 8
Stupeň 2 (chvalitebný) Žák projevuje kladný vztah k práci, k pracovnímu kolektivu a k praktickým činnostem. Samostatně, ale méně tvořivě a s menší jistotou využívá získané teoretické poznatky při praktické činnosti. Praktické činnosti vykonává samostatně, v postupech a způsobech práce se nevyskytují podstatné chyby. Výsledky jeho práce mají drobné nedostatky. Účelně si organizuje vlastní práci, pracoviště udržuje v pořádku. Uvědoměle dodržuje předpisy o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a stará se o životní prostředí. Při hospodárném využívání surovin, materiálů a energie se dopouští malých chyb. Laboratorní zařízení a pomůcky, nástroje, nářadí a měřidla obsluhuje a udržuje s drobnými nedostatky. Překážky v práci překonává s občasnou pomocí učitele. Stupeň 3 (dobrý) Žák projevuje vztah k práci, k pracovnímu kolektivu a k praktickým činnostem s menšími výkyvy. Za pomoci učitele uplatňuje získané teoretické poznatky při praktické činnosti. V praktických činnostech se dopouští chyb a při postupech a způsobech práce potřebuje občasnou pomoc učitele. Výsledky práce mají nedostatky. Vlastní práci organizuje méně účelně, udržuje pracoviště v pořádku. Dodržuje předpisy o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a v malé míře přispívá k tvorbě a ochraně životního prostředí. Na podněty učitele je schopen hospodárně využívat suroviny, materiály a energii. K údržbě laboratorních zařízení, přístrojů, nářadí a měřidel musí být částečně podněcován. Překážky v práci překonává jen s častou pomocí učitele. Stupeň 4 (dostatečný) Žák pracuje bez zájmu a vztahu k práci, k pracovnímu kolektivu a k praktickým činnostem. Získané teoretické poznatky dovede využít při praktické činnosti jen za soustavné pomoci učitele. V praktických činnostech, dovednostech a návycích se dopouští větších chyb. Při volbě postupů a způsobů práce potřebuje soustavnou pomoc učitele. Ve výsledcích práce má závažné nedostatky. Práci dovede organizovat ze soustavné pomoci učitele, méně dbá o pořádek na pracovišti. Méně dbá na dodržování předpisů o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a o životní prostředí. Porušuje zásady hospodárnosti využívání surovin, materiálů a energie. V obsluze a údržbě laboratorních zařízení a pomůcek, přístrojů, nářadí a měřidel se dopouští závažných nedostatků. Překážky v práci překonává jen s pomocí učitele. Stupeň 5 (nedostatečný) Žák neprojevuje zájem o práci, nemá vztah k ní ani k pracovnímu kolektivu a k praktickým činnostem. Nedokáže ani s pomocí učitele uplatnit získané teoretické poznatky při praktické činnosti. V praktických činnostech, dovednostech a návycích má podstatné nedostatky. Nedokáže postupovat při práci ani s pomocí učitele. Výsledky jeho práce jsou nedokončené, neúplné, nepřesné, nedosahují předepsané ukazatele. Práci na pracovišti si nedokáže zorganizovat, nedbá na pořádek na pracovišti. Neovládá předpisy o ochraně zdraví při práci a nedbá na ochranu životního prostředí. Nevyužívá hospodárně surovin, materiálů, energie. V obsluze a údržbě laboratorních zařízení a pomůcek, přístrojů a nářadí, nástrojů a měřidel se dopouští závažných nedostatků. 9.PODROBNOSTI O KOMISIONÁLNÍCH ZKOUŠKÁCH A OPRAVNÝCH ZKOUŠKÁCH 9.1. KOMISIONÁLNÍ ZKOUŠKY Komisionální zkouška se koná v těchto případech: 9
- má-li zákonný zástupce žáka pochybnosti o správnosti hodnocení na konci prvního nebo druhého pololetí - při konání opravné zkoušky Komisi pro komisionální přezkoušení jmenuje ředitel školy, v případě, že je vyučujícím daného předmětu ředitel školy, jmenuje komisi krajský úřad. Komise je tříčlenná a tvoří ji : a) předseda, kterým je ředitel školy, popřípadě jím pověřený učitel, nebo v případě, že vyučujícím daného předmětu je ředitel školy, krajským úřadem jmenovaný jiný pedagogický pracovník školy b) zkoušející učitel, jímž je vyučující daného předmětu ve třídě, v níž je žák zařazen, popřípadě jiný vyučující daného předmětu c) přísedící, kterým je jiný vyučující daného předmětu nebo předmětu stejné vzdělávací oblasti stanovené Rámcovým vzdělávacím programem pro základní vzdělávání Komise hlasováním stanoví výsledek přezkoušení. Vyjádří se slovním hodnocením nebo stupněm prospěchu. Ředitel školy sdělí výsledek přezkoušení prokazatelným způsobem žákovi a zákonnému zástupci žáka. V případě změny hodnocení na konci prvního nebo druhého pololetí se žákovi vydá nové vysvědčení. Výsledek přezkoušení již nelze napadnout novou žádostí o přezkoušení. O přezkoušení se pořizuje protokol, který se stává součástí dokumentace školy. Za řádné vyplnění protokolu odpovídá předseda komise, protokol podepíší všichni členové komise. Žák může v jednom dni vykonat přezkoušení pouze z jednoho předmětu. Není-li možné žáka ze závažných důvodů ve stanoveném termínu přezkoušet, stanoví orgán jmenující komisi náhradní termín přezkoušení Konkrétní obsah a rozsah přezkoušení stanoví ředitel školy v souladu se školním vzdělávacím programem. Vykonáním přezkoušení není dotčena možnost vykonat opravnou zkoušku Třídní učitel zapíše do třídního výkazu poznámku o vykonaných zkouškách, doplní celkový prospěch a vydá žákovi vysvědčení s datem poslední zkoušky. 9.2. OPRAVNÉ ZKOUŠKY Žáci devátých tříd a žáci, kteří na daném stupni základní školy dosud neopakovali ročník, kteří na konci druhého pololetí neprospěli nejvýše ze dvou povinných předmětů s výjimkou předmětů výchovného zaměření, konají opravné zkoušky. Opravné zkoušky se konají nejpozději do konce příslušného školního roku v termínu stanoveném ředitelem školy. Žák může v jednom dni skládat pouze jednu opravnou zkoušku. Opravné zkoušky jsou komisionální. Žák, který nevykoná opravnou zkoušku úspěšně nebo se k jejímu konání nedostaví, neprospěl. Ze závažných důvodů muže ředitel školy žákovi stanovit náhradní termín opravné zkoušky nejpozději do 15. září následujícího školního roku. Do té doby je žák zařazen do nejbližšího vyššího ročníku, popřípadě znovu do devátého ročníku. 10
10. KLASIFIKACE ŽÁKŮ SE SPECIFICKÝMI VÝVOJOVÝMI PORUCHAMI O slovním hodnocení výsledků vzdělávání žáka na vysvědčení rozhoduje ředitel školy po projednání na pedagogické radě. Třídní učitel po projednání s vyučujícími ostatních předmětů převede slovní hodnocení do klasifikace nebo naopak v případě přestupu žáka na školu, která hodnotí odlišným způsobem, a to na žádost této školy nebo zákonného zástupce žáka. U žáka s vývojovou poruchou učení rozhodne ředitel školy o použití slovního hodnocení na základě žádosti zákonného zástupce žáka. Výsledky vzdělávání žáka v jednotlivých povinných a nepovinných předmětech stanovených školním vzdělávacím programem a chování žáka ve škole a na akcích pořádaných školou jsou v případě použití slovního hodnocení popsány tak, aby byla zřejmá úroveň vzdělání žáka, které dosáhl zejména ve vztahu k očekávaným výstupům formulovaným v učebních osnovách jednotlivých předmětů školního vzdělávacího programu, k jeho vzdělávacím a osobnostním předpokladům a k věku žáka. Slovní hodnocení zahrnuje posouzení výsledků vzdělávání žáka v jejich vývoji, ohodnocení píle žáka a jeho přístupu ke vzdělávání i v souvislostech, které ovlivňují jeho výkon, a naznačení dalšího rozvoje žáka. Obsahuje také zdůvodnění hodnocení a doporučení, jak předcházet případným neúspěchům žáka a jak je překonávat. U žáků s vývojovou poruchou klade učitel důraz na ten druh projevu žáka (písemný nebo ústní), ve kterém má předpoklady podat lepší výkon. Při klasifikaci nevychází učitel z prostého počtu chyb, ale z počtu jevů, které žák zvládl. To ale neznamená, že žák s vývojovou poruchou nesmí psát písemné práce. Zákonní zástupci žáků s vývojovou poruchou diagnostikovanou odborným pracovištěm mohou (vždy do 15. října příslušného školního roku) požádat o slovní hodnocení. Smlouvu s rodiči o slovním hodnocení připravuje příslušný třídní učitel ve spolupráci s ostatními učiteli, v jejichž předmětech má být žák slovně hodnocen. Po podpisu smlouvy zástupci žáka i školy je žák hodnocen slovně. Při slovním hodnocení se uvádí: a) ovládnutí učiva předepsaného osnovami ovládá bezpečně ovládá podstatné ovládá ovládá se značnými mezerami neovládá b) úroveň myšlení pohotové, bystré, dobře chápe souvislosti uvažuje celkem samostatně menší samostatnost myšlení nesamostatné myšlení odpovídá nesprávně i na návodné otázky c) úroveň vyjadřování výstižné, poměrně přesné 11
celkem výstižné nedostatečně přesné vyjadřuje se s obtížemi nesprávné i na návodné otázky d) úroveň aplikace vědomostí spolehlivě, uvědoměle využívá vědomostí a dovedností dovede používat vědomosti a dovednosti, dopouští se drobných chyb s pomocí učitele řeší úkoly, překonává obtíže a odstraňuje chyby, jichž se dopouští dělá podstatné chyby, nesnadno je překonává praktické úkoly nedokáže splnit ani s pomocí učitele e) píle a zájem o učení aktivní, učí se svědomitě a se zájmem učí se svědomitě k učení a práci nepotřebuje mnoho podnětů malý zájem o učení, potřebuje stálé podněty pomoc a pobízení k učení jsou neúčinné Použití slovního hodnocení není pouhé mechanické převádění číselného klasifikačního stupně do složitější slovní podoby. Smyslem hodnocení je objektivně posoudit jednotlivé složky školního výkonu dítěte s ohledem na jeho věkové a vývojové zvláštnosti. Vnitřní klasifikační řád schválila pedagogická rada 28.8.2008 a školská rada 3.12.2009. V Sloupu v Č. 1.9.2008 Mgr.Michaela Suchardová ředitelka školy 12