POKOJOVÉ ROSTLINY. Fáze učení

POKOJOVÉ ROSTLINY Fáze učení Linda Minaříková Ing. Helena Jedličková, Ph.D.

Tato prezentace je určena přednášejícímu jako vizuální doprovod k výkladu, může však být také vhodnou pomůckou k vašemu sebevzdělávání.

Použité značky TOXICKÝ!!! DRÁŽDIVÝ, ZPŮSOBUJE ALERGIE

Toxikologické informační středisko (nepřetržitá telefonická konzultace) 224 919 293 224 915 402

Český název pokojové rostliny (latinské pojmenování) Fotka typická pro danou pokojovou rostlinou.

Český název pokojové rostliny (latinské pojmenování) Čeleď Popis Květ Další informace (jiná pojmenování, toxicita, obsahové látky) Původ Podmínky pro pěstování Některé z těchto bodů mohou být vynechány z důvodů nepřítomnosti toxických látek. U některých pokojových rostlin následuje další snímek obsahující více fotografií pokojových rostlin.

HVĚZDNÍK (Hypeastrum)

HVĚZDNÍK (Hypeastrum) Čeleď: amarylkovité (Amaryllidaceae). Cibulovina, trvalka, dlouhé mečové listy, typický nálevkovitě zvonkový květ, plodem je tobolka. Květ: prosinec - březen, nejčastější zbarvení do červena, růžova, bíla nebo žluta. Často nesprávné pojmenování amarylis. Celá rostlina je pro člověka jedovatá. Obsahuje toxické alkaloidy, koncentrované především v cibuli. Původ v tropické Americe. Ideálními podmínkami jsou: vysoká vzdušná vlhkost a hodně světla.

AFRICKÁ KOPŘIVA (Coleus)

AFRICKÁ KOPŘIVA (Coleus) Keřovitá rostlina vzhledem podobná hluchavce, listy s výraznou barvou (bílou, zelenou, růžovou, červenou) a žilnatinou. List je podlouhle vejčitý se zuby, květ je světle modrý. Původ v tropické Asii a Africe. U nás jako pokojová rostlina, v místě původu využívaná jako bylina obsahující éterické oleje. Ideálními podmínkami pro pěstování jsou vysoká vzdušná vlhkost (rosení listů) a stanoviště s dostatkem světla.

AGÁVE (Agave) Čeleď: agávovité (Agavaceae). Polopouštní rostlina, přirozeně se vyskytující v Mexiku nebo Středomoří. Listy jsou zubaté, dužnaté, kožovité v přízemní růžici, kmen krátký, bílý zvonkovitý květ vyrůstá ze středu rostliny na vysoké čepeli. Každá růžice kvete pouze 1x, po odkvětu odumře a v růstu pokračují dceřiné rostliny. Ideálními podmínkami je umístění na slunném stanovišti a v zimě ji téměř nezalévat

AGAVE

AGLAONEMA (Aglaonema rotundum)

AGLAONEMA Čeleď: áronovité (Araceae). Bylina s podlouhlými listy na krátké stopce, jejíž květ tvoří květenství palici, která je chráněna listenem (toulcem), plodem je bobule. Pro člověka jedovatá, její plod obsahuje šťavelan vápenatý, alkaloidy, saponiny a další látky. Pochází z tropické Ameriky. Vhodným stanovištěm je zastíněné místo, její listy často rosíme.

AGLAONEMA

ALOE

ALOE Čeleď: liliovité (Liliaceae). Sukulentní rostlina s dužnatými přisedlými listy, tvořících tvar hvězdice, květy jsou bílé, žluté nebo načervenalé na stopce, okvětí trubkovité, plodem je tobolka. Pochází z Jižní Afriky. Vyžaduje přímé slunce, v letním období bohatou zálivku

TOULITKA (Anthurium)

TOULITKA (Anthurium) Čeleď: áronovité (Araceae). Vytrvalá bylina s kožovitými listy různých tvarů, nápadným toulcem zbarveným červeně, růžově, bíle nebo zeleně, květenstvím je palice, plodem bobule. Jedovatá bylina, obsahuje rozpustné šťavelany a kyselinu šťavelovou, jejich obsah ale není tak velký, způsobuje především otoky, svědění kůže a sliznice. Původ má v tropické Americe. Vyžaduje vysokou vzdušnou vlhkost, vydatnou zálivku a polostín.

BLAHOČET ZTEPILÝ (Araucaria heterophylla)

BLAHOČET ZTEPILÝ (Araucariea heterophylla) Čeleď: blahočetovité (Araucariaceae). Stále zelený jehličnan, přeslenitě větvený, listy jehlicovité, tuhé, kopinaté. Původní na Norfolských ostrovech, v Argentině, v Chile, Australii a jiných částech jižní polokoule. Vhodné je pro ni světlé prostorné stanoviště a pravidelná zálivka.

KALA (Zantedeschia)

KALA, KORNOUTICE (Zantedeschia) Čeleď: áronovité (Araceae). Vytrvalá vlhkomilná bylina se střelovitými listy. Květy seskupeny v palici, chráněné listenem (toulcem) jehož barva je zpravidla bílá nebo žlutavě zelená. Plodem je bobule. Rostlina je jedovatá, obsahuje rafidy (krystaly jehlicovitého tvaru) šťavelanu vápenatého, rozpustné šťavelany, kyselinu šťavelovou, saponiny, glykosidy. Pochází ze střední Afriky. Vyžaduje polostín až stín, zálivka je dostatečná v období květu.

ASPARÁGUS (Asparagus setaceum)

ASPARÁGUS (Asparagus setaceum) Čeleď: liliovité (liliaceae). Bylina s krátkými listy jehlicovitého tvaru, bílými květy, plodem jsou červené bobule. Plody jsou jedovaté, obsahují rafidy šťavelanu vápenatého. Původní je ve východní Africe a Asii. Vyžaduje vysokou vzdušnou vlhkost a dostatek světla.

AZALKA (Rhododendron, Azalea)

AZALKA (Rhododendron, Azalea) Čeleď: vřesovcovité (Ericaceae). Stále zelený keř s vejčitými kopinatými listy, květy jsou až pětičetné, bílé, červené nebo růžové. Pochází ze střední Číny a Japonska. Vyžaduje polostín, častou zálivku a rosení.

BEGONIE HLÍZNATÁ (Begonia tuberhybrida)

BEGONIE HLÍZNATÁ (Begonia tuberhybrida) Čeleď: kysalovité (Begoniaceae). Keříkovitá rostlina s listy srdcovitého tvaru zašpičatělými na konci se zoubkovitými okraji. Květy jsou jednoduché nebo složené, nejčastěji v barvě bílé, růžové nebo červené. Původní je v tropické Asii, Africe a Americe. Vyžaduje vysokou vzdušnou vlhkost a hodně světla.

BEGONIE KORÁLOVÁ (Begonia corallia)

BEGONIE KORÁLOVÁ (Begonia corallia) Čeleď: kysalovité (Begoniaceae). Keříkovitá rostlina s protáhlými vejčitými listy na konci zašpičatělými se zubatými okraji, jejich barva je zelená s bílými skvrnami, listy jsou zvrásněné. Květy tvoří hroznovitá květenství červené barvy. Původní je v tropické Asii, Africe a Americe. Vyžaduje vysokou vzdušnou vlhkost a hodně světla.

BEGONIE KRÁLOVSKÁ (Begonia rex)

BEGONIE KRÁLOVSKÁ (Begonia rex) Čeleď: kysalovité (Begoniaceae). Keříkovitá rostlina s protáhlými vejčitými až kopinatými listy na konci zašpičatělými se zubatými okraji, jejich barva je zelená místy červená. Původní je v tropických pralesích indie. Vyžaduje vysokou vzdušnou vlhkost a hodně světla.

BRAMBOŘÍK PERSKÝ (Cyclamen persicum)

BRAMBOŘÍK PERSKÝ (Cyclamen persicum) Čeleď: prvosenkovité (Primulaceae). Menší bylina s jednoduchými listy na líci s bílou až šedou kresbou, dlouhými řapíky. Pětičetné květy s korunní trubkou vyrůstající jednotlivě, mají nazpět ohnuté korunní cípy. Barva květů může být bílá, růžová, červená, fialová. Plodem je tobolka. Jedovatou částí rostliny je hlíza obsahující jedovatý saponin cyklamin, který má hemolytický účinek a u citlivějších jedinců může při kontaktu s kůží způsobit podráždění. Původní je v oblasti východního středomoří. Vyžaduje světlé stanoviště, chladnější vzduch a vydatnější zálivku.

OVSÍK / OVSÍK NÍCÍ OVSÍK (Bilbergia) OVSÍK NÍCÍ (Bilbergia nutans)

OVSÍK (Billbergia) Čeleď: bromeliovité (Bromeliaceae). Listy jsou podlouhlé pilovité, na konci zašpičatělé. Květenství modrozelené barvy vyrůstající na stopce, převisající. Pochází z Ameriky. Je to nenáročná rostlina, má ráda dostatek světla a vlhka.

BROMÉLIE (Guzmania)

BROMÉLIE (Guzmania) Čeleď: broméliovité (Bromeliaceae). Listy tvoří růžici, která slouží jako nádržka, ze které získává rostlina vláhu. Listeny jsou zbarveny. Kořeny jsou krátké. Pochází ze střední a jižní části Ameriky. Vyžaduje rozptýlené světlo a teplo, zaléváme ji do listové růžice.

BŘEČŤAN PANAŠOVANÝ A POPÍNAVÝ (Hedera helix)

BŘEČŤAN PANAŠOVANÝ A POPÍNAVÝ (Hedera helix) Čeleď: aralkovité (Araliaceae). Plazivý keř s jednoduchými stálezelenými listy, které jsou dlanitě laločnaté, na kvetoucích (fertilních) větévkách široce vejčité. Květy jsou žlutozelené tvořící hrozny složené z okolíků. Plodem jsou bobule tmavě fialové až černé barvy. Obsah hederosaponinů v celé rostlině (hlavně v plodech) způsobuje otravy. Chlupy listů a výhonků způsobují alergie. Rozšířený v tropech, subtropech, vzácněji v mírném pásu.

CYPŘIŠ VELKOPLODÝ (Cupressus macrocarpa)

CYPŘIŠ VELKOPLODÝ (Cupressus macrocarpa) Čeleď: cypřišovité (Cupressaceae). Vždyzelená dřevina s šupinatými listy tupě zakončenými, jejichž šišky jsou za zralosti dřevnaté nebo dužnaté. Obsahuje terpenické látky, silice. Původní je v Kalifornii. Vyžaduje světlé prostory a mírnou zálivku

DIEFENBACHIE, MRAMORNATKA (Diefenbachia)

DIEFENBACHIE, MRAMORNATKA (Diefenbachia) Čeleď: áronovité (Araceae). Vytrvalá bylina s tlustým stonkem, který později dřevnatí. Listy jsou vejčitého tvaru, zelené barvy na bázi řapíku s bílou kresbou (mramorování). Výjimečně vykvétá palicí žlutých květů. Plodem je červená bobule. Ve stonku obsažené saponiny, glykosidy, jedovaté bílkoviny a alkaloidy způsobují její jedovatost (rafidy šťavelanu vápenatého) a alergické reakce v podobě poškození sliznice, kůže atd. Pochází z tropické Ameriky. Vyžaduje vyšší vzdušnou vlhkost a rozptýlené světlo.

DRACENA, DRAČINEC (Dracaena)

DRACENA, DRAČINEC (Dracaena) Čeleď: agávovité (Agavaceae). Falešná palma s křivým kmenem s jasně žlutými květy. Listy jsou zelené barvy, přisedlé. Původní je v tropické Africe, Madagaskaru, Kanárských ostrovech a Asii. Vyhovuje jí světlé místo bez přímého slunce.

DRAČINKA (Cordyline)

DRAČINKA (Cordyline) Čeleď: agávovité (Agavaceae). Kožovité listy jsou kopinaté, řapíkaté, jejich barva je zelená s červenými celokrajnými okraji, žlutozelená nebo zelenobílá. V našich podmínkách většinou nevykvétá, pokud tak hroznem bílých květů. Původ má v Austrálii a tropické Asii. Vyhovuje jí světlé místo bez přímého slunce a zvýšená vlhkost.

FÍKUS (Ficus benjamina)

FÍKUS (Ficus benjamina) Čeleď: morušovité (Moraceae). Drobnolistá forma, jejíž větvě jsou svěšeny. Listy celokrajné, ostře zašpičatělé s bílou kresbou na jejich okraji. Často pěstovaný jako bonsai. Pochází z tropů a subtropů. Vyžaduje světlé místo bez přímých slunečních paprsků, mírnou zálivku a pravidelné rosení.

FÍKUS DROBNOLISTÝ (Ficus pumila)

FÍKUS DROBNOLISTÝ (Ficus pumila) Čeleď: morušovité (Moraceae). Rychle rostoucí malolistý fíkus s plazivými stonky, celokrajnými vejčitými listy zelené barvy s bílými skvrnami. Pochází z tropů a subtropů. Vyskytuje se ve spodní vrstvě tropického lesa, kde vystupuje po kmeni stromu a zachytává se v jejich korunách pomocí přídavných kořenů. Vyhovuje mu vysoká vzdušná vlhkost a dostatek rozptýleného světla.

FILODENDRON (Philodendron)

FILODENDRON (Philodendron) Čeleď: áronovité (Araceae). Zelená liána jejíž listy jsou celokrajné na vrcholu dlouze zašpičatělé, tmavě zelené barvy. V pokojových podmínkách nekvete. V případě obrázku se jedná o popínavou formu, která potřebuje oporu. Dále rozeznáváme formu nepopínavou (stromový typ). Pochází z tropických pralesů Ameriky, kde se pomocí vzdušných kořenů přichycuje do korun stromů. Vyžaduje vysokou vlhkost a světlé prostory bez přímého slunce.

FUCHSIE (Fuchsia hydrida)

FUCHSIE (Fuchsia hydrida) Čeleď: pupalkovité (Onagraceae). Keřík s drobnými lístky a netradičními květy na tenkých stopkách, lišící se nejen barvou, ale i tvarem. Barvy květů jsou bílé, růžové, červené. Původní je v Chile a jižní Argentině. Světlomilná rostlina, která vyžaduje světlo rozptýlené, v létě vydatnou zálivku.

GASTERIE (Gasteria)

GASTERIE (Gasteria) Čeleď: liliovité (Liliaceae). Její listy jsou dužnaté a tuhé, stojící ve dvou protilehlých řadách ve tvaru vějíře. Jejich barva je tmavě zelená s bílými tečkami. Na vysokých stoncích mohou být zvonkovité květy v hroznovitém květenství. Pochází z jižní Afriky. Snáší suchý vzduch a polostín.

IBIŠEK (Hibiscus rosa sinensis)

IBIŠEK (Hibiscus rosa sinensis) Čeleď: slézovité (Malvaceae). Keřík, jehož listy jsou tmavě zelené, lesklé, podlouhle oválné nebo podlouhle vejčité, po krajích zubaté, velikost do 15 cm, jsou umístěné na stéble. Květ kvete pouze jeden, ale střídají jej nově se vyvíjející poupata. Pochází z tropické Asie a Číny. Vyžaduje stanoviště s rozptýleným světlem. V létě potřebuje hojnou zálivku, vhodné je i její rosení.

JUKA (Yucca)

JUKA (Yucca) Čeleď: agávovité (Agavaceae). Vzrostlá bylina připomínající nepravou palmu. Listy jsou dlouhé, eliptické, na konci zašpičatělé, tmavě zelené barvy, kožovité. Původní je v Mexiku, Severní a Střední Americe. Vyhovuje jí slunné místo, nesnáší přelití.

KOLOPEJKA, KALANCHOE (Kalanchoe blossfeldiana)

KOLOPĚJKA, KALANCHOE (Kalanchoe blossfeldiana) Čeleď: tlusticovité (Crassulaceae). Mnoholetý polokeřík s dužnatými listy, jejich okraje jsou ozubené. Květenství složené z drobných trubkovitých květů bílé, žluté, červené, růžové, fialové nebo oranžové barvy. Původní je na Madagaskaru. Vyhovuje jí světlé stanoviště bez přímých slunečních paprsků.

ŘEMENATKA, KLÍVIE (Clivia)

KLÍVIE, ŘEMENATKA (Clivia) Čeleď: amarylkovité (Amaryllidaceae). Vytrvalá bylina s hroznovitým květenstvím. Má nápadné hřebenité, dlouhé, tuhé temně lesklé listy v trsech, sestávající ze dvou řad. Rostlina je jedovatá, obsahuje alkaloidy lykorin, klivimin a klivatin. Požití těchto alkaloidů vede až ke kolapsu. Pochází z jižní Afriky. Vyhovuje jí rozptýlené světlo, v létě vyžaduje vydatnou zálivku a vysokou vzdušnou vlhkost.

KOŘENOKVĚTKA (Aspidistra)

KOŘENOKVĚTKA (Aspidistra) Čeleď: liliovité (Liliaceae). Keříkovitá rostlina. List je dlouze eliptický, tmavě zelený na dlouhém řapíku. Má drobné květy vyrůstající z oddenku (ležící na hlíně), ty se ale vyskytují jen vzácně. Pochází z Mexika. Vhodné je světlé a vzdušné stanoviště.

KROTON (Codiaeum)

KROTON (Codiaeum) Čelěď: pryšcovité (Euphorbiaceae). Keř nebo stromek s dekorativními kožovitými, široce oválnými listy s výraznou pestrou kresbou v žluté, červené či okrové barvě. Její květy jsou velmi drobné tvořící hroznovitá květenství, v pokojových podmínkách kvete jen vyjímečně. Plodem je tobolka. Obsahuje třísloviny, její šťáva způsobuje alergické reakce na pokožce, sliznici, zvracení či nevolnost. Pochází z Indie. Vyžaduje pravidelnou zálivku a přihnojování.

LEDVINÍK (Nephrolepis)

LEDVINÍK (Nephrolepis) Čeleď: osladičovité (Polypodiaceae). Jeho listy jsou velmi křehké a zvlněné, vícenásobně zpeřené, vyrůstající z přízemní růžice, je to převislá rostlina. Původní tropické oblasti. Vyžaduje dostatečnou zálivku, rosení a polostín.

LOPATOVEC (Spatiphilum)

LOPATOVEC (Spatiphilum) Čeleď: árónovité (Araceae). Její listy jsou dlouze řapíkaté, kopinaté, zašpičatělé a lesklé. Palice je tvořena drobnými květy. Toulec chránící palici je bílé nebo nazelenalé barvy. Obsahuje krystaly šťavelanu vápenatého, způsobuje alergie kožního typu. Původní je v Kolumbii, Venezuele. Má ráda velkou vláhu, stinné až polostinné stanoviště.

MIMÓZA, CITLIVKA STYDLIVÁ (Mimosa pudica)

MIMÓZA, CITLIVKA STYDLIVÁ (Mimosa pudica) Čeleď: mimosaceae Dřevina s dlanitě zpeřenými listy citlivými na dotek. Stonek je ostnitý. Na konci větviček mohou být květy, která později tvoří semena. Pochází z tropické Ameriky. Vyžaduje světlé stanoviště bez přímého slunce, je teplomilná.

MOLICE (Plectranthus)

MOLICE (Plectranthus) Čeleď: hluchavkovité (Lamiaceae). Převislá rostlina s širokými, zubatými listy. Její stonky jsou hnědozelené dužnaté. Její kvítky tvoří tenkou latu. Původní v jižní Africe. Dává přednost mírnému klimatu, zaléváme ji v zimě mírně, v létě hojně.

MONSTERA (Monstera delicosa)

MONSTERA (Monstera delicosa) Čeleď: áronovité (Araceae). Pnoucí rostlina s dlouze řapíkatými srdčitými listy, vyrůstajícími ve dvou řadách, mladé jsou celokrajné, později hluboce vykrojené. Květenstvím je palice drobných květů, chráněných toulcem bílé barvy. V pokojových podmínkách kvete vzácně. Plodem je bobule. Ve stoncích a listových řapících jsou rafidy šťavelanu vápenatého, šťavelany, kyselina šťavelová a další látky. Způsobují podráždění pokožky, sliznice, otoky. Původní je v tropické Americe. Potřebuje rozptýlené světlo.

NADUŤ (Bryophyllum)

NADUŤ (Bryophyllum) Čeleď: tlusticovité (Crassulaceae). Pochází z Madagaskaru.

NETÍK (Adiantum)

NETÍK (Adiantum) Čeleď: netíkovité (Adiantaceae). Kapradina s vějířovitými listy, které jsou složené z mnoha drobných, kulatých, jasně zelených úkrojků. Pochází z tropických a subtropických deštných lesů Střední a Jižní Ameriky. Její stanoviště by mělo být dostatečně světlé, vyžaduje vysokou vzdušnou vlhkost.

NETÝKAVKA BALZAMÍNA (Impatiens balsamina)

NETÝKAVKA BALZAMÍNA (Impatiens balsamina) Čeleď: netýkavkovité (Balsaminaceae). Její listy jsou zelené, opadavé. Barva květu je žlutá, červená či bílá, mají nápadné ostruhy v paždí listů. Jejím plodem je tobolka, citlivá na dotek. Její lodyha je přímá, hustě olistěná, dužnatá. Pochází z indomalajské oblasti. Vyžaduje dostatečnou zálivku a slunce.

NOLINA, SLONÍ NOHA (Beaucarnea recurvata)

NOLINA, SLONÍ NOHA (Beaucarnea recurvata) Čeleď: Má hnědošedý kmen v dolní části značně rozšířený, připomínající sloní nohu. Tuhé listy s ostrým okrajem, obloukovitě sehnuté k zemi. Pochází z Mexika. Vyžaduje světlé stanoviště a vlhký vzduch.

OLEANDR (Nerium oleandr)

OLEANDR (Nerium oleandr) Čeleď: toješťovité (Apocynaceae). Stálezelená dřevina s jednoduchými kožovitými úzce kopinatými listy, vyrůstajícími v přeslenu po třech. Květenství bývá červené, růžové, bílé, zřídka žluté. Květy jsou pětičetné. Plodem je dvojitý měchýřek. Obsahuje srdeční glykosidy oleandrin, neriin, neriantin a aj. Tyto jedovaté látky se nacházejí v květech, listech, ale i dřevu a kůře. Účinky těchto látek mohou vést od poruch srdeční činnosti až ke smrti. Na kůži způsobuje podráždění. Pochází ze Středozemí a přední Asie. Vyžaduje světlé místo a mírnou teplotu, zálivka je vhodná vydatná.

OPUNCIE (Opuntia)

OPUNCIE (Opuntia) Čeleď: kaktusovité (Cactaceae). Její stonek je plochý ve tvaru článku. Na těchto článcích má drobné chloupky s háčky, které se nazývají glochidie (mohou být buď bílé nebo hnědé). Nejvíce rozšířená je v Mexiku. Vhodná je minimální zálivka a přímé slunce.

PALMA DATLOVÁ, DATLOVNÍK (Phoenix)

PALMA DATLOVÁ, DATLOVNÍK (Phoenix) Čeleď: arekovité (Arecaceae). Listy jsou zpeřené, střídavé rostoucí na konci kmene. V pokojových podmínka plody většinou netvoří. Původní v Laosu. Vyžaduje světlé místo bez přímého osvětlení. Zálivka má být bohatá v zimě umírněná.

MUŠKÁT PÁSKATÝ (Pelargonie)

MUŠKÁT PÁSKATÝ (Pelargonie) Čeleď: kakostovité (Geraniaceae). Keřík s dužnatým stonkem. Listy okrouhlé s kruhovou páskou na líci. Květy jsou uspořádané v okolíku v různém barevném odstínu (červené, růžové, bílé, ). Původ má v jižní Africe v oblasti Kapska.

PEPŘINEC (Pepermonia)

PEPŘINEC (Pepermonia) Čeleď: pepříkovnité (Piperaceae). Mohou to být závěsné nebo keříkové rostliny. S neobyčejným květem podobným tenké svíčce. Jeho stonky jsou vzpřímené, střídavé listy na poměrně dlouhých řapících, okrouhlého nebo vejčitého tvaru, kožovité, lesklé. Jejich barva je od sytě zelená až po hnědavou. Její původ je v tropické Americe, Mexiku. Vyhovuje jí stín a pravidelné zalévání.

ŠPLHAVICE, POTOS (Scindapsus aureus)

ŠPLHAVICE, POTOS (Scindapsus aureus) Čeleď: áronovité (Araceae). Jeho listy jsou celokrajné, matné, hladké a typické jsou pro něj skvrny bílé až stříbrné barvy. Čeleď áronovitých obsahuje krystaly šťavelanu vápenatého, rozpustné šťavelany a kyselinu šťavelovou, alkaloidy, saponiny, silice aj. Tyto látky jsou příčinou alergií a otrav. Pochází ze Šalamounových ostrovů. Vhodný je polostín až stín a stále vlhká půda.

PRYŠEC (Euphorbia)

PRYŠEC (Euphorbia) Čeleď: pryšcovité (Euphorbiaceae). Polokeř s vejčitě podlouhlými, celokrajnými listy. Požití této rostliny způsobuje nepříjemné zažívací obtíže, u dítě jsou komplikace mnohem závažnější (až smrt). Latex způsobuje podráždění až vznik puchýřků. Pochází z Afriky. Je to nenáročná rostlina, potřebuje dostatek světla.

PRYŠEC SUKULENTNÍ

PRYŠEC TRNOVÁ (KRISTOVA) KORUNA (Euphorbia milii)

REO (Rhoeo)

REO (Rhoeo) Čeleď: křížatkovité (Commelinaceae). Nekvetoucí rostlina, listy jsou dlouhé mečovité, zelenobílé na líci (svrchní straně) páskované, vespod purpurově červené. Pochází ze Střední Ameriky. Vyhovuje jí světlé místo a vysoká vzdušná vlhkost.

PODÉNKA (Tradescantia)

PODÉNKA (Tradescantia) Čeleď: křížatkové (Commelinaceae). Kloubovitě členěné listy, které jsou chlupaté a hladké Pochází z Jižní Ameriky. Vyžaduje dostatek světla a vydatnou zálivku.

SLEZINÍK (Asplenium)

SLEZINÍK (Asplenium) Čeleď: sleziníkovité (Aspleniaceae). Vyznačuje se velkými celistvými listy, které jsou velmi křehké. Jejich barva světle zelená. Pochází z Jižní Ameriky, Nové Kaledonie. Vyžaduje pravidelné zalévání a rosení, stanoviště by mělo být spíše stinné.

SMRDUTKA (Stapelia)

SMRDUTKA (Stapelia) Čeleď: kejichovité (Asclepiadaceae). Sukulentní bylina s masitým stonkem, vytahující se do vrchu. Stonky jsou čtyřhranné, s dobře vyjádřeným zoubkováním na žebrech. Jsou čiste zelené nebo načervenalé, holé nebo s chlupy. Květy jsou malé a pestré. Pochází z Afriky. Vyhovují jí i přímé sluneční paprsky a zálivku potřebuje mírnou.

ŠÁCHOR (Cyperus alternifolius)

ŠÁCHOR (Cyperus alternifolius) Čeleď: šáchorovité (Cyperaceae). Deštníkovitě nahločené listy na koncích stonků, s rýhovaným stonkem, může mít i velká květenství. Pochází z tropů, subtropů a mírného pásma. Vyžaduje vysokou vlhkost a světlé až slunné místo.

TENURA (Sansevieria) SANSEVIERIA SANSEVIERIA TRIFASCIATA

TENURA (Sansevieria) Čeleď: agávovité (Agavaceae). Nazývaná též tchýnin jazyk. Ze silného oddenku vyrůstají trsy kopinatých listů s příčným pruhováním. V úžlabí rostou květenství zelenavě bílých vonných květů. Plodem je bobule. Obsahuje saponiny, které vyvolávají silné zvracení. Pochází ze západní Afriky. Světlomilná, zaléváme přiměřeně.

TLUSTICE (Crassula)

TLUSTICE (Crassula) Čeleď: tlusticovité (Crassulaceae). Sukulent, jehož listy rostou proti sobě a často srůstají. Tvar listů není společným znakem všech tlustic. Pochází z jižní Afriky. Po celý rok má ráda dostatek světla.

PODÉNKA ZEBŘINA (Tradescantia)

PODÉNKA ZEBŘINA (Tradescantia) Čeleď: křížatkovité (Commelinaceae). Vytrvalá rostlina, listy elipsovitého tvaru na konci zašpičatělé. Pochází ze Střední Ameriky Vyhovuje jí světlé, ne slunné místo, potřebuje vydatně zalévat.

VÁNOČNÍ KAKTUS (Schlumbergera = Zygocactus)

VÁNOČNÍ KAKTUS (Schlumbergera = Zygocactus) Čeleď: kaktusovité (Cactaceae). Stonky jsou pětihranné. Květy růžové, červené až fialové barvy vyrůstající na konci listových článků. Pochází z Brazílie, kde roste jako epifyt. Vyhovuje jí polostín a časté rosení.

VOSKOVKA (Hoya)

VOSKOVKA (Hoya) Čeleď: tolitovité (Asclepiadaceae). Je to popínavá rostlina. Listy jsou vejčité, kožovité a lesklé. Může kvést bílým či růžovým květem. Pochází z Barma, střední Čína až Austrálie. Vhodné je jasně rozptýlené světlo a pravidelné rosení a zálivka.

WASHINGTONIE (Washingtonia)

WASHINGTONIE (Washingtonia) Čeleď: arekovité (Arecaceae). Palma s listy lehce zelenými, lesklými, vějířovitého tvaru a na koncích vytváří jemná vlákna. Okraje listů jsou velmi ostré. Pochází z Mexika a jižní Kalifornie. Zálivka by měla být vydatná a světlo rozptýlené.

ZELENEC (Chlorophytum)

ZELENEC PANAŠOVANÝ

ZELENEC (Chlorophytum) Čeleď: liliovité (Liliaceae). Tvoří husté listové růžice s obloukovitě sehnutými dlouhými listy a výhony. Květy mohou být bílé. Původní je v jižní Africe. Vyhovuje mu světlé místo a mírná zálivka.

ŽUMEN (Cissus)

ŽUMEN (Cissus) Čeleď: révovité (Vitaceae). Popínavá rostlina s dlouhými, pevnými, lesklými výhony. Listy má nedělené na okraji zubaté. Původní je v oblasti tropů. Vyžaduje světlé místo, nikdy přímé slunce. Půdu udržovat po celou dobu vlhkou.

Fotodokumentace Ing. Helena Jedličková, Ph.D. Mgr. Pavel Kubíček Pavel Tesař

Literatura BALOUN, J.; JAHODÁŘ, L. Rostliny způsobující otravy a alergie. Praha: Avicenum, 1989. 235 s. HIEKE, K. Atlas pokojových rostlin. 5. vydání. Praha: Jan Vašut s. r. o., 2003. 624 s HEITZOVÁ, H.; KÖGELOVÁ A. Nejkrásnější pokojové rostliny. 2. vydání. Praha: Knižní klub, Ikar, 2001. 223 s. NOVÁK, J. Jedovaté rostliny v bytě a na zahradě. Praha: Grada, 2004. 81 s. PŘIBYL, J. Pokojové rostliny. Praha: Aventinum, 2007. 223 s.