První demografický přechod v afrických státech

MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ Fakulta regionálního rozvoje a mezinárodních studií První demografický přechod v afrických státech Bakalářská práce Autor: Andrea Rozkošná Vedoucí práce: Mgr. Lukáš Nevěděl Brno 2012

Prohlášení: Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma První demografický přechod v afrických státech vypracovala samostatně pod vedením vedoucího mé bakalářské práce a s využitím uvedené literatury a zdrojů. V Brně dne 30. 4. 2012... Andrea Rozkošná

Poděkování: Ráda bych poděkovala panu Mgr. Lukáši Nevědělovi, vedoucímu bakalářské práce, za jeho ochotu, čas, cenné připomínky a rady, které mi velmi pomohly k vypracování mé práce. Děkuji také pracovníkům organizací Člověk v tísni a Arcidiecézní charita Praha za poskytnutí rozhovorů a informací, potřebné k dokončení této práce.

Abstrakt Rozkošná, A. První demografický přechod v afrických státech. Bakalářská práce. Brno, 2012 Předmětem této bakalářské práce je analýza demografického přechodu v afrických státech. Práce je zaměřena na určení pojmu demografický přechod, jeho rozebrání z historického hlediska, vliv na lidskou populaci a demografické ukazatele, analyzování této přeměny v afrických státech a konečné vyhodnocení, zda první demografický přechod na tomto kontinentu proběhl, či ne. V praktické části tohoto výzkumu jsou zpracovány hodnoty ukazatelů demografického přechodu, které pomohly určit jeho jednotlivé fáze. V další části jsou zaznamenány poznatky vybraných obyvatelů České republiky, kteří navštívili některé z afrických států kvůli rozvojové činnosti a poskytli k realizaci této práce praktické informace o problematice vysoké reprodukce v Africe. Na základě provedených analýz bylo zjištěno, které africké státy již první demografický přechod prodělaly, ve kterých zemích tento proces probíhá a kde bude probíhat. Klíčová slova: Demografický přechod, reprodukce, Afrika Abstract Rozkošná, A. First demographic transition in African countries. Bachelor thesis. Brno, 2012. The subject of this bachelor thesis is to analyze the demographic transition in African countries. The bachelor thesis is aimed at determining the term of demographic transition, definition of a historical perspective, the impact of human population and demographic indicators, analyzing the transformation in African countries and the final evaluation where the first demographic transition took place and where not. In the practical part of this research are processed demographic transition s values which help to identify the individual phases. The findings of Czech inhabitants, who visited African countries due to development activities, are processed and provided practical information about the problems of high reproduction in Africa in the next practical part. Based on analyzes was found African countries which have already undergone first demographic transition, countries in which this process occurs and where will be. Keywords: Demographic transition, reproduction, Africa

OBSAH 1. ÚVOD A CÍL PRÁCE... 9 1.1 ÚVOD... 9 1.2 CÍL PRÁCE... 9 2. REŠERŠE LITERATURY... 10 2.1 DEMOGRAFIE... 10 2.2 POPULAČNÍ VÝVOJ... 10 2.2.1 Populační vývoj v rozvojových zemích... 11 2.3 DEFINOVÁNÍ POJMU DEMOGRAFICKÝ PŘECHOD... 11 2.3.1 Etapy demografického přechodu... 12 2.3.2 Typologie demografického přechodu... 13 2.4 PRVNÍ DEMOGRAFICKÝ PŘECHOD... 13 2.4.1 První demografický přechod v Evropě a ve vyspělých zemí světa... 13 2.4.2 První demografický přechod v rozvojových zemích... 14 2.4.2.1 První demografický přechod v afrických státech... 14 2.5 DRUHÝ DEMOGRAFICKÝ PŘECHOD... 15 3. POPIS STATISTICKÝCH METOD... 16 3.1 ČASOVÉ ŘADY... 16 3.2 UKAZATELE PREZENTOVANÝCH (DEMOGRAFICKÝCH) DAT... 16 3.2.1 Hrubá míra úmrtnosti... 16 3.2.2 Kojenecká úmrtnost... 17 3.2.3 Hrubá míra porodnosti... 17 3.2.4 Úhrnná plodnost... 17 3.2.5 Střední délka života (naděje dožití)... 17 4. VLASTNÍ PRÁCE... 18 4.1 KVANTITATIVNÍ VÝZKUM... 18 4.1.1 Afrika... 18 4.1.1.1 Demografická charakteristika Afriky... 18 4.1.2 Jižní Afrika a vybrané ukazatele určující demografický přechod... 20 4.1.2.1 Stavy obyvatelstva... 20 4.1.2.2 Hrubá míra porodnosti a úmrtnosti... 21 4.1.2.3 Úhrnná plodnost a kojenecká úmrtnost... 23 4.1.2.4 Naděje dožití... 24 4.1.2.5 Shrnutí oblasti jižní Afriky... 24 4.1.3 Severní Afrika a vybrané ukazatele určující demografický přechod... 25 4.1.3.1 Stavy obyvatelstva... 25 4.1.3.2 Hrubá míra porodnosti a úmrtnosti... 26 4.1.3.3 Úhrnná plodnost a kojenecká úmrtnost... 27 4.1.3.4 Naděje dožití... 28 7

4.1.3.5 Shrnutí oblasti severní Afriky... 29 4.1.4 Střední Afrika a vybrané ukazatele určující demografický přechod... 29 4.1.4.1 Stavy obyvatelstva... 29 4.1.4.2 Hrubá míra porodnosti a úmrtnosti... 30 4.1.4.3 Úhrnná plodnost a kojenecká úmrtnost... 32 4.1.4.4 Naděje dožití... 33 4.1.4.5 Shrnutí oblasti střední Afriky... 33 4.1.5 Východní Afrika a vybrané ukazatele určující demografický přechod... 34 4.1.5.1 Stavy obyvatelstva... 34 4.1.5.2 Hrubá míra porodnosti a úmrtnosti... 35 4.1.5.3 Úhrnná plodnost a kojenecká úmrtnost... 37 4.1.5.4 Naděje dožití... 38 4.1.5.5 Shrnutí oblasti východní Afriky... 38 4.1.6 Západní Afrika a vybrané ukazatele určující demografický přechod... 39 4.1.6.1 Stavy obyvatelstva... 39 4.1.6.2 Hrubá míra porodnosti a úmrtnosti... 40 4.1.6.3 Úhrnná plodnost a kojenecká úmrtnost... 42 4.1.6.4 Naděje dožití... 44 4.1.6.5 Shrnutí oblasti západní Afriky... 44 4.2 TERÉNNÍ VÝZKUM... 45 4.2.1 Rodiny v afrických státech... 46 4.2.1.1 Způsoby uživení početných rodin... 46 4.2.1.2 Důvody výskytu početných rodin... 46 4.2.1.3 Vztahy v rodinách... 47 4.2.2 Výskyt dostatečné zdravotní péče... 47 4.2.2.1 Informovanost o antikoncepci... 47 4.2.3 Shrnutí rozhovorů... 47 5. ZÁVĚR... 49 6. LITERATURA... 51 7. SEZNAM OBRÁZKŮ... 53 8. SEZNAM TABULEK... 55 PŘÍLOHY... 56 8

1 ÚVOD A CÍL PRÁCE 1.1 Úvod Demografie je vědní obor, který se zabývá studováním lidské reprodukce, vyvíjením populací a studováním vztahů mezi nimi. Je propojována s mnoha dalšími vědními obory, mezi které můžeme zařadit například sociologii. V demografii se setkáváme s různými procesy, mezi které patří demografický přechod. Demografický přechod neboli demografická revoluce je určitý proces, při kterém dochází ke změně v lidské reprodukci, vlivem různých faktorů, nejčastěji změnou v lidském myšlení, zlepšení životních úrovní nebo vyvíjením medicíny. Demografický přechod se většinou vyznačuje několika fázemi, avšak u každého státu může mít tento proces jiný průběh. Demografická revoluce úzce souvisí s vývojem populace. Z historických pramenů můžeme vyčíst, že na přelomu letopočtu žilo na světě mnohem méně obyvatel než v dnešních dobách. Zrychlený růst počtu obyvatel můžeme zaznamenat až v 18. století. Vývoj demografického přechodu se lišil podle zemí. Poprvé nastal na evropském kontinentě, odkud se dále rozšířil do celého světa. Nejpozději pak probíhal v rozvojových státech. Africké státy se řadí mezi nejproblematičtější, co se týče populačního vývoje a demografického přechodu. Kvůli mnoha problémům, jako je rozšíření nemocí, nevzdělanost, špatné hygienické podmínky a mnoho dalších, zde nastal demografický přechod později než v jiných zemích. 1.2 Cíl práce Cílem této bakalářské práce jsou odpovědi na otázku: Proběhl první demografický přechod v afrických státech nebo stále probíhá? Odpovědi budou analyzovány pomocí jednotlivých ukazatelů, ve vybraných zemích Afriky, které demografický přechod doprovází. Bude se jednat především o hrubé míry úmrtnosti a porodnosti. Dále bude pokračovat analýza rozhovorů s obyvateli ČR, kteří mi poskytnou informace o těchto ukazatelích z vlastních zkušeností. Na závěr práce se vyhodnotí africké země podle jejich demografických ukazatelů reprodukce, které nám ukážou, v jakých fázích prvního demografického přechodu se nachází. 9

2 REŠERŠE LITERATURY 2.1 Demografie Demografie je vědní obor, který se zabývá popisem reprodukcí populací. Popis těchto lidských seskupení však zkoumá řada dalších věd, mezi které patří etnografie, sociologie, medicína aj. Všechny tyto vědy se zabývají určitými rysy populací, a právě demografie se liší od jiných tím, že se zabývá jejich obnovou a studiem. K určení předmětu demografie je potřeba vymezit termín populace. Pojem se používá ve dvou významech: obyvatelstvo určitého území nebo uskupení lidí, ve kterém dochází k reprodukci. Vymezení pojmu demografie je velmi úzké a jako každá jiná věda, i tato se snaží zahrnout do svých zájmů další oblasti, které jsou pro ni důležité, avšak které se mnohdy překrývají se zájmy jiných oborů. Do sféry demografie tak můžeme zahrnout i vztahy, které obnovu lidských populací ovlivňují, například sňatečnost a rozvodovost. Takový systém, který zahrnuje reprodukci a její vztahy, které ji ovlivňují, můžeme nazvat demografickým systémem. Předmětem této vědy budou tedy demo-sociální systémy (Koschin, 2005, s. 7). 2.2 Populační vývoj Historický vývoj světové populace je velmi důležitý, protože pomáhá pochopit příčiny dnešní demografické situace. Údaje z dřívějších dob, což znamená období kolem přelomu letopočtu, jsou velmi nepřesné, avšak udává se, že tehdejší počet obyvatel na Zemi čítal kolem 250 miliónů. Během dalších patnácti století se počet lidí rapidně nezvedal. K mírnému růstu došlo v 18. století, kdy tehdejší číslo vzrostlo k jedné miliardě. Ve 20. století nastalo rychlé zvyšování počtů lidí, které v dnešních letech sahají až k sedmi miliardám. Příčin rychlého růstu je spousta. K nejznámějším patří pokrok v medicíně, technologiích aj. (Kuna, 2010, s. 21). Prognózy na budoucí vývoj populace předvídají, že se bude počet neustále zvyšovat, až se hodnoty zpomalí a ustálí.,,bude tato hodnota natolik vysoká, že způsobí nedostatek potravin či zdrojů pitné vody? Nerovnoměrný populační vývoj mohou znázorňovat regionální rozdíly, ku příkladu v kvalitě života nebo ve změnách početního stavu. Největší diferenci najdeme, kdybychom porovnali 10

situaci v rozvinutých a rozvojových zemích, kde na jedné straně dochází k úbytku obyvatelstva a na druhé k přírůstku. Populační vývoj dále souvisí s problémy ekonomickými, politickými, sociálními, aj. Regulováním populačního vývoje se tyto problémy nesmažou, proto je nutné zavést jiné prostředky, které by danou situaci zlepšily, například zlepšování postavení žen (Exnerová, 2005, s. 27). 2.2.1 Populační vývoj v rozvojových zemích Rozdíly v přirozené reprodukci panují i mezi jednotlivými regiony rozvojových zemí. Tyto diference většinou souvisejí s úrovněmi jejich ekonomického rozvoje a postavením v jednotlivých fázích demografické revoluce. Ve většině rozvojových zemí (Jižní Amerika, Jihovýchodní a Východní Asie) došlo ke zlepšení úmrtnostních poměrů, postupem času dochází i k poklesu úrovně porodnosti. V ostatních oblastech rozvojového světa (Afrika) nalezneme fázi vyšších přirozených přírůstků. Jedním z nejzávažnějších problémů rozvojových zemí je vysoký přirozený přírůstek. Nejčastější důvody, které tento jev způsobují a podporují, jsou: dětská pracovní síla, zajištění rodičů ve stáří nebo vysoká úmrtnost v dětském věku. Vysoká porodnost a postupné snižování úmrtnosti především v dětském věku vede ke zvýšení podílu mladého obyvatelstva v rozvojových zemích. Zdejší věkové složení má specifické dopady na ekonomiku, politiku nebo demografii. I když v některých rozvojových zemích dochází k snižování dětské úmrtnosti, řada ostatních států se potýká s jejím zhoršováním. Největší vinu na tomto problému nese nedostatek potravin, omezení lékařské péče, nekvalitní vodní zdroje nebo šíření HIV/AIDS (Exnerová, 2005, s. 27). 2.3 Definování pojmu demografický přechod Demografický přechod, jinak revoluce nebo přeměna, je teorie, která se snaží vysvětlit změny v úrovni demografické reprodukce. Reprodukce (porodnost, úmrtnost) je ovlivněna nejvíce biologickými podmínkami, ale z velké části ji ovlivňuje také společnost (Sociologický webzin, 2005). Dle Roubíčka (1997, s. 289) je demografická revoluce, proces přeměny populací z klasického režimu reprodukce (vysoká úroveň porodnosti a úmrtnosti) na tzv. moderní režim (nižší úrovně porodnosti a úmrtnosti), který probíhá u jednotlivých částí světové populace posledních 200 let. 11

Demografická přeměna probíhá postupně ve všech oblastech světa. Objevuje se na určitém stupni vývoje společnosti a na jiném stupni zase končí. Faktory, které ovlivňují časový průběh tohoto přechodu, jsou velikost populace a stupeň sociální homogenity (Kalibová, 2001, s. 41). Jako ukazatele reprodukce, které pomáhají určit demografický přechod, uvádí Kalibová (2001): klesání hrubé míry porodnosti (ze 45 50 promile na méně než 20 promile), hrubé míry úmrtnosti (z 25 30 promile na méně než 15 promile), kojenecké úmrtnosti a úhrnné plodnosti (pokles pod 5,0) prodlužování naděje na dožití (z 30 35 let na hodnoty okolo 70 let, pro obě pohlaví) 2.3.1 Etapy demografického přechodu Obr. 1: Čtyřfázový model demografického přechodu (zdroj: Rubenstein (2008, s. 58)) Podle Rubensteina (2008) se demografická revoluce skládá ze čtyř etap: etapa 1.: vysoká porodnost a úmrtnost doprovázená dlouhodobým nulovým přirozeným přírůstkem etapa 2.: rychle klesající úmrtnost ve spojení se stále vysokou porodností a velmi vysokým přirozeným přírůstkem etapa 3.: stálé snižování úmrtnosti i porodnosti; přirozený přírůstek začíná být mírný etapa 4.: nízká úmrtnost a porodnost neprodukují už prakticky žádný dlouhodobý přirozený přírůstek 12

2.3.2 Typologie demografického přechodu Dle Kalibové (2001, str. 42), lze průběh demografické přeměny rozdělit na dvě fáze, které nejsou vždy u jednotlivých zemí stejné. Zjednodušením průběhu demografické revoluce se určují tyto tři základní typy: francouzský: pokles úrovně porodnosti i úmrtnosti současně (v obou fázích). Nedochází k výraznému početnímu růstu. anglický: zlepšení úrovně úmrtnosti v obou fázích. Snižování úrovně porodnosti až ve druhém období. Výsledkem je značný početní růst obyvatelstva. japonsko-mexický: charakteristický pro rozvojové země. Dochází k snížení míry úmrtnosti v obou fázích (v důsledku pomoci z vyspělých zemí). Úroveň porodnosti se v první fázi zvyšuje (zlepšení hygieny, zdravotní péče), k poklesu dochází až ve fázi druhé, což vede k velkému nárůstu počtu obyvatel. 2.4 První demografický přechod U prvního demografického přechodu se rozlišují dvě fáze, které můžeme rozdělit na fázi přípravnou a na fázi snížení úmrtnosti a porodnosti. Na počátku tohoto přechodu dochází nejdříve ke snížení úmrtnosti. Porodnost klesá až po nějakém čase, což vede ke zvyšování počtu obyvatel. Jakmile nastane pokles úrovně porodnosti, přírůstek obyvatel se opět zmenší. Veškerý průběh tohoto procesu závisí na předchozím vývoji a na různých faktorech. Tyto velké změny v reprodukci jsou podmíněny historií a stavem společnosti v dané době, urbanizací, industrializací, změnou způsobu života aj. Na snížení úmrtnosti mají velký vliv značně lepší hygienické podmínky nebo pokroky v medicíně (Sociologický webzin, 2005). 2.4.1 První demografický přechod v Evropě a ve vyspělých zemí světa První změny demografického vývoje byly spatřeny v polovině 18. století v Evropě. Došlo k ovlivňování porodnosti a úmrtnosti a to nejčastěji díky zdokonalující zdravotní péči, antikoncepci, zlepšení životní úrovně, ale také nastaly společenské změny, které narušily obvyklý vývoj reprodukce (Kuna, 2010, s. 30). Jako první země, které pocítily tuto přeměnu, byla Francie a Anglie. Mezi těmito zeměmi však panoval rozdíl, který lze vidět v zaměření na zemědělství nebo průmysl. Například v těchto orientacích je příčina rozdílného průběhu prvního demografického přechodu. 13

Za těmito evropskými mocnostmi následovala oblast Nizozemí a země severu. Dalšími pokračovateli tohoto procesu byla střední Evropa, následovaná východní a jižní. Časové rozmezí přechodu se u těchto zemí lehce liší. Úplný konec nastává po druhé světové válce. Ve vyspělých zemích jako v severní Americe, Austrálii a na Novém Zélandu skončil první demografický přechod před druhou světovou válkou. Po skončení druhé světové války tento proces začíná v Latinské Americe, v asijských zemích a v některých rozvojových zemích probíhá ještě dnes (Koschin, 2005, s. 111). 2.4.2 První demografický přechod v rozvojových zemích V rozvojových zemích je průběh demografického přechodu odlišný než v zemích rozvinutých. K poklesu úmrtnosti dochází velmi rychle, avšak není následován poklesem porodnosti. Porodnost se snižuje až po delší době. Výsledkem je rychlý růst počtu obyvatelstva, který souvisí například s výskytem válek nebo hladomoru. Rozvinuté země dodávají do těchto států lékařskou péči a vzdělání ohledně antikoncepce, ale ovlivnit porodnost se jim nepodařilo. Řada rozvojových zemí je ovlivněna tradicemi, náboženstvím nebo vzděláním, a proto přijmutí jakékoliv antikoncepce nepovolí (Koschin, 2005, s. 112). K snižování porodnosti začíná docházet nejprve v zemích, které dosáhly hospodářského vzestupu (v Jižní Koreji, Hongkongu, Singapuru, atd.). V těchto zemích lze také nalézt nejvýraznější snížení. I v ostatních rozvojových státech, kde plodnost poklesla, lze pozorovat nárůst HDP na 1 obyvatele. Všechny tyto země prožily demografický přechod zajištěný z vlastních zdrojů (Vallin, 1992, s. 81). 2.4.2.1 První demografický přechod v afrických státech Demografická situace africké populace je velmi specifická. Na tomto kontinentu se nachází přibližně 14 % světové populace. Afrika se řadí mezi oblasti s nejvyšším populačním přírůstkem obyvatelstva na světě, který se pohybuje kolem 2,3 %. K nejrychlejšímu nárůstu na tomto kontinentu docházelo v 60. a 70. letech 20. století, kdy přirozený přírůstek dosahoval až k 3 %. Do poloviny 50. let 20. století byla demografická reprodukce v Africe shodná se situací v evropských zemích před začátkem demografické revoluce. Po upadání evropského vlivu a získáním nezávislostí Afrických zemí v 50. a 60. letech 20. století, začala na kontinent proudit větší množství lékařské péče, což mělo za následek snižování úmrtnosti, ale porodnost zůstala stále vysoká. Proto zde nastala populační exploze. Problémy, které vyvolává tato exploze, jsou 14

časté občanské války, etnické a náboženské konflikty nebo devastace půdy. V dnešních letech je přirozený přírůstek nejvíce ohrožován onemocněním HIV/AIDS (Demografické informační centrum, 2004-2009). Veškeré zdroje ukazují, že relativní vysoká úroveň plodnosti, která je ještě stále pozorována v některých oblastech Afriky, má co do činění s kombinací kulturních a sociálně-ekonomických faktorů, které určují chování a postoje lidí k plození dětí. Mezi nejvýznamnější důvody vysoké porodností patří: brzké manželství, omezené použití antikoncepce, tradice, náboženství, vysoká kojenecká úmrtnost, potřebná pomoc v rodině, nízká úroveň vzdělání a další (Tha State of Demographic Transition in Africa, 2001, s. 2-3). Nejhorší situaci můžeme zaznamenat v oblasti Subsaharské Afriky, kde je porodnost i úmrtnost stále vysoká (HIV/AIDS). Naopak v Severní a Jižní Africe k poklesu plodnosti již došlo (Demografické informační centrum, 2004-2009). 2.5 Druhý demografický přechod Od poloviny šedesátých let nastaly opět změny v reprodukci. Tohle období se vyznačuje přeměnou úlohy antikoncepce a manželství. Druhý demografický přechod lze také nazvat jako období modernizace a jeho základními třemi složkami jsou technické, strukturální a kulturní změny (Klufová, Poláková, 2010, s. 24). Nejdůležitějším znakem tohoto období je pokles úrovně plodnosti pod hranici prosté reprodukce, která už neplní početní obnovu populace. Změny v úrovni úmrtnosti už nenesou důležitost na růst populací. Tyto přeměny vedou k demografickému stárnutí populací (Kalibová, 2001, s. 42). 15

3 POPIS STATISTICKÝCH METOD Pro zpracování kvantitativního výzkumu této bakalářské práce byly použity data z internetových stránek OSN. Hlavní zdroje dat a důležité demografické ukazatele byly získány z Demografické ročenky OSN a on-line databází OSN pro časové období 1990 2010. Následně byly údaje upraveny v Microsoft Office Excel do grafů a tabulek k následnému vyhodnocení výzkumné otázky. Trendové funkce nebyly zaznamenány, jelikož byly ve výzkumu použity krátké časové řady. 3.1 Časové řady Časové řady lze nazvat jako řady pozorovaných hodnot statistického znaku. Časová řada je zpravidla seřazena v přirozené souvislé časové posloupnosti od minulosti k přítomnosti. Podmínkou pro srovnatelnost údajů v časové řadě je shodné věcné a prostorové vymezení ve zkoumaném časovém úseku (Minařík, 2010, s. 163). Rozlišení základních časových řad (Hindls, Hronová, Seger, 2007, s. 246): podle časového hlediska, do kterého patří řady intervalové (intervalové ukazatele) a řady okamžikové (okamžikové ukazatele) podle periodicity, kde se dělí řady na roční (dlouhodobé) a krátkodobé podle druhu sledovaných ukazatelů se rozlišují na časové řady primárních (prvotních) ukazatelů a sekundárních (odvozených) charakteristik podle způsobu vyjádření dat na naturální a peněžní ukazatele časových řad 3.2 Ukazatele prezentovaných (demografických) dat Mezi základní ukazatele, podle kterých lze určovat demografický přechod, patří: hrubá míra úmrtnosti, kojenecká úmrtnost, hrubá míra porodnosti, úhrnná plodnost a naděje na dožití. 3.2.1 Hrubá míra úmrtnosti Hrubá míra úmrtnosti (hmú) patří k nejobecnějším ukazatelům vyjadřující míru úmrtnosti. Definuje se jako počet zemřelých (D) připadajících na 1 000 obyvatel (středního stavu) (P) v jednotlivých letech a vyjadřuje se v promilích (Demografické informační centrum, 2004 2009). hmú = (D/P). 1 000 16

3.2.2 Kojenecká úmrtnost Kojeneckou úmrtnost lze nazvat jako úmrtnost v prvním roce života. Pro měření této charakteristiky se používá kvocient kojenecké úmrtnosti (kú), který je definován jako počet zemřelých kojenců během jednoho roku života (D o ) na 1000 živě narozených (N v ) během stejného období. (Koschin, 2005, s. 50-51) kú = (D o /N v ). 1 000 3.2.3 Hrubá míra porodnosti Hrubá míra porodnosti (hmp) vyjadřuje počet živě narozených dětí (N v ), připadajících na 1000 obyvatel středního stavu (P). hmp = (N v /P). 1 000 3.2.4 Úhrnná plodnost Úhrnná plodnost představuje počet dětí, které by se narodily jedné ženě během reprodukčního období, pokud by se neměnily hodnoty míry plodnosti žen podle věku a zůstaly by na úrovni roku, ze kterého je tento ukazatel vypočítán. Předpokladem je nulová úmrtnost žen během tohoto období. Úhrnná plodnost se dá zařadit mezi dobře srovnatelné ukazatele v čase i v území (Český statistický úřad, 2001). 3.2.5 Střední délka života (naděje dožití) Naděje dožití patří mezi ukazatele, které vycházejí z úmrtnostních tabulek. Obecně vyjadřuje počet let, kterých se v průměru dožije osoba ve věku x za předpokladu, že po celou dobu jejího života se nezmění řád vymírání. Jde o ukazatel hypotetický, který má ve svém zájmu zachování stávajících úmrtnostních poměrů a lze z něj vyčíst úmrtnostní situaci v daném roce (Demografické informační centrum, 2004-2009). 17

4 VLASTNÍ PRÁCE 4.1 Kvantitativní výzkum 4.1.1 Afrika Afrika se řadí mezi největší kontinenty na světě a její celková rozloha činí přes 30 500 000 km 2, což představuje kolem 1/5 celkového povrchu souše na Zemi. Tento kontinent je situován více na východní části polokouli, rozkládá se jižně i severně od rovníku a zahrnuje několik klimatických pásem. Počet žijících lidí na tomto světadílu dosahuje k jedné miliardě. Na konci 2. světové války byla většina zemí v Africe pod koloniální nadvládou nebo administrativou. Vše se změnilo po založení OSN v roce 1945, kdy došlo k masivní dekolonizaci, a téměř každý stát se stal nezávislý. K dnešním dnům zde najdeme 53 nezávislých států. 4.1.1.1 Demografická charakteristika Afriky 1200 Střední stav obyvatel Počet obyvatel 1000 800 600 400 200 0 1950 1960 1970 1980 1990 2000 2010 Roky Obr. 2.: Vývoj počtu obyvatel (střední stav) v milionech, Afrika (zdroj dat: unstats.un.org, vlastní zpracování) 18

2010 (ženy) 2010 (muži) 2010 (celkem) 0 200 400 600 800 1000 1200 65+ 15-64 -15 Celkem (all ages) Obr. 3.: Početní stavy mužů a žen v milionech v Africe v roce 2010 (rozdělení podle věkových skupin) (zdroj dat: unstats.un.org, vlastní zpracování) Od roku 1950 do roku 2010 dochází v Africe k neustálému zvyšování počtu obyvatel (viz Příloha 6). Jak již bylo výše zmíněno, tento rychlý vzrůst má za následek řadu problémů, s kterými se Afrika musí potýkat. Na obr. číslo 2 lze vyčíst, že počty žen a mužů jsou vcelku vyrovnány. V úseku od narození do patnáctého roku života zde žije více chlapců než děvčat, naopak v produktivním věku od 15 64 let a v poslední fázi, 65 let a více, najdeme převahu žen nad muži. Je však patrné, že se nejedná o velké diference (viz Příloha 7). Tab. 1: Základní ukazatele demografického přechodu (zdroj dat: unstats.un.org, vlastní zpracování) Ukazatel 2005-2010 Hrubá míra porodnosti 36 Hrubá míra úmrtnosti 12 Údaje v Tabulce 1 ukazují, že kdyby byla Afrika považována za jednotný celek, tak by podle údajů právě procházela demografickým přechodem, konkrétně ve 3. fázi, kdy je hrubá míra porodnosti stále vysoká, ale hrubá míra úmrtnosti poklesla pod 15 promile. 19

4.1.2 Jižní Afrika a vybrané ukazatele určující demografický přechod Do jižní části Afriky patří tyto země: Angola, Botswana, Lesotho, Malawi, Mauricius, Mozambik, Namibie, JAR, Svazijsko a Zimbabwe. Oblast jižní Afriky náleží k nejhustěji obydleným částem na tomto kontinentě. K největším problémům této oblasti patří pandemie viru HIV/AIDS. 4.1.2.1 Stavy obyvatelstva Počet obyv. (v tis.) Ženy Muži Počet obyvatel 70 000 60 000 50 000 40 000 30 000 20 000 10 000 0 1950 1955 1960 1965 1970 1975 1980 1985 1990 1995 2000 2005 2010 Roky Obr. 4.: Počet obyvatel v tis. v oblasti jižní Afriky (zdroj dat: esa.un.org, vlastní zpracování) V oblasti jižní Afriky dochází ke každoročnímu růstu obyvatel. K roku 2010 čítal tento stav přibližně 58 milionů lidí (viz Příloha 8). Podle obr. 4. lze vidět, že v tomto regionu Afriky žije více mužů než žen. 20

4.1.2.2 Hrubá míra porodnosti a úmrtnosti Promile 50,0 45,0 40,0 35,0 30,0 25,0 20,0 15,0 10,0 5,0 0,0 1990-1995 1995-2000 2000-2005 2005-2010 JAR 27,5 25,1 24,0 21,9 Botswana 32,2 28,6 25,5 24,2 Lesotho 34,7 33,7 30,7 28,5 Zimbabwe 35,2 31,5 29,7 29,4 Namibie 36,7 32,9 29,9 27,4 Svazijsko 39,9 34,1 31,8 30,1 Mosambik 43,4 43,3 43,3 39,4 Obr. 5: Hrubá míra porodnosti ve vybraných zemí jižní Afriky, v časovém rozmezí 1990 2010 1 (zdroj dat: esa.un.org, vlastní zpracování) Obrázek 5 znázorňuje hrubé míry porodnosti ve vybraných státech jižní Afriky za posledních dvacet let. V období let 2005 2010 vykazuje nejvyšší míry porodnosti Mosambik a Svazijsko. Tyto údaje nejsou nejhorší, jelikož Svazijsku se snížila hrubá míra porodnosti z 39,9 promile na 30,1 promile, což je největší snížení ze sledovaných států a lze říci, že stát demografickou přeměnou prochází. Nejideálnější hodnoty lze vidět u JAR a Botswany. Tyto údaje ukazují, že se oba státy blíží ke konci prvního demografického přechodu. 1 Údaje za pětileté období jsou prostým aritmetickým průměrem. Uvedená poznámka platí v celé práci. 21

25,0 20,0 Promile 15,0 10,0 5,0 0,0 1990-1995 1995-2000 2000-2005 2005-2010 Botswana 7,2 11,0 14,9 12,6 JAR 8,5 10,4 13,9 15,2 Namibie 8,9 9,3 10,6 8,6 Svazijsko 9,4 11,9 15,7 14,9 Lesotho 10,0 13,5 17,9 16,7 Zimbabwe 9,8 14,5 17,5 15,1 Mosambik 19,9 17,6 16,7 15,4 Obr. 6.: Hrubá míra úmrtnosti ve vybraných zemí jižní Afriky, v časovém rozmezí 1990 2010 (zdroj dat: esa.un.org, vlastní zpracování) Podle dat z obrázku 6 lze naleznout jen jediný stát, kde se oproti rokům 1990 1995 snížila hrubá míra úmrtnosti. Tímto státem je Namibie, kde se tato úroveň snížila z prvotních 8,9 promile na 8,6 promile. Tyto hodnoty vypovídají o proběhlém demografickém přechodu. U ostatních států oblasti jižní Afriky údaje značí, že místo klesání hrubé míry úmrtnosti, došlo k jejímu zvýšení. Nejkritičtější hodnoty drží JAR, Lesotho, Mosambik a Zimbabwe, kde došlo k největšímu zvýšení úrovně úmrtnosti ze zkoumaných států. Za problémem zvyšování hrubé míry úmrtnosti stojí rozšiřování smrtelné nemoci HIV/AIDS. 22

4.1.2.3 Úhrnná plodnost a kojenecká úmrtnost Tab. 2: Úhrnná plodnost (počet dětí na jednu ženu) ve vybraných státech, v časovém rozmezí 1990 2010 (zdroj dat: esa.un.org, vlastní zpracování) Vybrané země 1990-1995 1995-2000 2000-2005 2005-2010 Botswana 4,32 3,70 3,18 2,90 JAR 3,34 2,95 2,80 2,55 Lesotho 4,70 4,37 3,79 3,37 Namibie 4,91 4,29 3,81 3,40 Svazijsko 5,30 4,49 4,01 3,57 Mosambik 6,12 5,85 5,52 5,11 Zimbabwe 4,77 4,05 3,74 3,47 Úhrnná plodnost v těchto státech vykazuje stále vysoká čísla. Přes 5 dětí na jednu ženu lze nalézt v Mosambiku, ale ostatní státy vlastní vyhovující hodnoty. Ideální hodnotu lze vidět u JAR a Botswany, kde hodnoty nepřekračují hranici 3 dětí na jednu ženu. Tab. 3: Kojenecká úmrtnost (počet zemřelých kojenců na 1000 živě narozených) ve vybraných státech, v časovém rozmezí 1990 2010 (zdroj dat: esa.un.org, vlastní zpracování) Vybrané země 1990-1995 1995-2000 2000-2005 2005-2010 Botswana 51,5 61,2 58,9 40,7 JAR 50,6 55,8 59,2 54,8 Lesotho 69,6 81,3 86,2 76,9 Namibie 61,7 54,6 48,2 37,8 Svazijsko 69,3 80,2 86,6 75,9 Mosambik 133,9 114,6 99,1 88,0 Zimbabwe 55,5 64,6 68,4 59,3 K radikálnímu snížení kojenecké úmrtnosti došlo v Botswaně, Namibii a Mosambiku. V těchto státech úroveň kojenecké úmrtnosti výrazně poklesla, konkrétně v Mosambiku lze vidět největší pokles z 133,9 promile na 88,0 promile. Ostatní oblasti se potýkají se zvyšující kojeneckou úmrností, což už bylo znát u hrubé míry úmrnosti viz výše. Důvody zvyšující se úrovně úmrtnosti mohou být rozšířená HIV/AIDS, zhoršující se zdravotní péče a výskyt regionálních nepokojů. 23

4.1.2.4 Naděje dožití Roky 70,0 60,0 50,0 40,0 30,0 20,0 10,0 0,0 1990-1995 1995-2000 2000-2005 2005-2010 Svazijsko 59,0 52,8 45,8 47,4 Lesotho 60,1 52,5 44,3 46,0 Namibie 60,9 59,5 56,8 61,1 JAR 61,2 57,7 52,3 51,2 Botswana 62,9 54,9 48,7 53,3 Mosambik 44,1 46,8 47,6 48,8 Zimbabwe 57,9 48,2 43,2 46,6 Obr. 7.: Naděje dožití pro obě pohlaví ve vybraných státech, v časovém rozmezí 1990 2010 (zdroj dat: esa.un.org, vlastní zpracování) Obr. 7 znázorňuje, že naděje dožití nedosahuje stále ideálních výšek. Stav k roku 2010 ukazuje dostačující čísla na podmínky těchto zemí. V jediné zemi, kde se stav zlepšil oproti rokům 1990 1995 je Namibie a Mosambik, kde se naděje dožití aspoň nepatrně zvedla. V ostatních státech oblasti jižní Afriky lze vidět, že se naděje dožití snižovala do období 2000 2005. Od let 2005 2010 však střední délka života opět stoupá. 4.1.2.5 Shrnutí oblasti jižní Afriky Podle sledovaných hodnot, lze určit, že sledované státy jižní Afriky prodělávají první demografický přechod. Přesněji se nachází ve třetí fázi demografické revoluce a jejich hodnoty směřují ke konci této přeměny. Hlavním problémem této oblasti je velký výskyt HIV/AIDS, který některé vybrané ukazetele zhoršuje. Proto tyto státy, zatím nedospěly ke konci prvního demografického přechodu. 24

4.1.3 Severní Afrika a vybrané ukazatele určující demografický přechod Podle členění OSN do severní Afriky patří: Alžírsko, Egypt, Libye, Maroko, Súdán, Tunisko a Západní Sahara. Od ostatních částí tohoto světadílu ji odděluje nejznámější poušť, Sahara. Tato oblast Afriky je nejvíce navštěvována turisty a lidmi, kteří chtějí strávit chvíle u moře (viz Egypt a Tunisko). V posledních letech zde probíhaly občanské války, jako například nedávno ukončená válka v Libyi. 4.1.3.1 Stavy obyvatelstva 250 000 Počet obyv. (v tis.) Muži Ženy Počet obyvatel 200 000 150 000 100 000 50 000 0 1 950 1955 1960 1965 1970 1975 1980 1985 1990 1995 2000 2005 2010 Roky Obr. 8.: Počet obyvatel v tis. v oblasti severní Afriky (zdroj dat: esa.un.org, vlastní zpracování) Oblast severní Afriky patří k více početnějším oblastem v Africe. V roce 2010 se přiblížil počet obyvatel až 210 miliónům. V tomto regionu převládá počet mužů nad ženami. 25

4.1.3.2 Hrubá míra porodnosti a úmrtnosti Promile 45,0 40,0 35,0 30,0 25,0 20,0 15,0 10,0 5,0 0,0 1990-1995 1995-2000 2000-2005 2005-2010 Tunisko 24,0 18,4 16,8 17,4 Libye 24,7 23,0 24,3 24,0 Maroko 27,3 23,4 20,9 20,2 Alžírsko 28,7 21,6 20,7 20,8 Egypt 29,1 26,6 25,1 23,9 Západní Sahara 32,4 28,3 25,1 23,3 Súdán 40,1 38,6 36,5 33,8 Obr. 9: Hrubá míra porodnosti ve vybraných zemí severní Afriky, v časovém rozmezí 1990 2010 (zdroj dat: esa.un.org, vlastní zpracování) Na obrázku 8 je patrné, že hrubá míra porodnosti je nejnižší v Tunisku, Maroku a Alžírsku, kde jsou jejich hodnoty přibližně kolem 20 promile, což splňuje podmínky pro první demografický přechod a jeho čtvrtou konečnou fázi. Data naznačují, že zde první demografický přechod již proběhl. Naopak s největší mírou porodnosti se potýká Súdán, kde hodnota 33,8 promile v letech 2005 2010 vykazuje stále vysoké číslo, i když lze spatřit pokles porodnosti oproti časovému období 1990 1995. 26

Promile 14,0 12,0 10,0 8,0 6,0 4,0 2,0 0,0 1990-1995 1995-2000 2000-2005 2005-2010 Libye 4,5 4,0 4,0 4,0 Alžírsko 6,0 5,4 5,0 4,9 Tunisko 6,2 5,8 5,7 5,9 Maroko 7,2 6,4 6,0 5,8 Egypt 7,8 6,4 5,6 5,2 Západní Sahara 9,1 7,6 6,5 5,8 Súdán 13,2 12,0 10,3 9,4 Obr. 10.: Hrubá míra úmrtnosti ve vybraných zemí severní Afriky, v časovém rozmezí 1990 2010 (zdroj dat: esa.un.org, vlastní zpracování) Hrubá míra úmrtnosti naznačuje, že všechny vybrané země vlastní míru pod 15 promile a splňují tím podmínku konce prvního demografického přechodu. Je zřejmé, že hodnoty z období 1990 1995 se již pohybovaly pod hranicí 15 promile. Mírný pokles hrubé míry úmrtnosti v čase je zřejmý u všech států. 4.1.3.3 Úhrnná plodnost a kojenecká úmrtnost Tab. 4: Úhrnná plodnost (počet dětí na jednu ženu) ve vybraných státech, v časovém rozmezí 1990 2010 (zdroj dat: esa.un.org, vlastní zpracování) Vybrané země 1990-1995 1995-2000 2000-2005 2005-2010 Alžírsko 4,13 2,89 2,53 2,38 Egypt 3,90 3,50 3,15 2,85 Libye 4,10 3,25 3,00 2,72 Maroko 3,66 2,97 2,52 2,38 Súdán 5,81 5,51 5,13 4,60 Tunisko 3,13 2,32 2,04 2,04 Západní Sahara 4,16 3,53 3,01 2,70 Podle Tabulky 4 lze najít nejmenší úhrnnou plodnost v Tunisku s 2,04 dětmi na jednu ženu. I další státy opět splňují podmínky konce demografického přechodu. Hodnoty se pohybují okolo 2 až 3 dětí na jednu ženu. Naopak Súdán vybočuje s nejvyšší hodnotou úhrnné plodnosti, a to 27

4,6 dítěte na jednu ženu, což má souvislost i s jeho vysokou mírou porodnosti. Avšak vykazuje pokles z 5,81 na 4,60 dětí na jednu ženu ve zkoumaném časovém období. Tab. 5: Kojenecká úmrtnost (počet zemřelých kojenců na 1000 živě narozených) ve vybraných státech, v časovém rozmezí 1990 2010 (zdroj dat: esa.un.org, vlastní zpracování) Vybrané země 1990-1995 1995-2000 2000-2005 2005-2010 Alžírsko 42,2 36,6 29,6 25,0 Egypt 66,6 47,0 33,1 25,9 Libye 28,3 20,5 17,7 15,0 Maroko 63,3 51,4 41,3 34,1 Súdán 91,2 81,1 70,2 63,8 Tunisko 34,4 27,1 23,5 20,8 Západní Sahara 76,0 64,5 53,0 44,1 Podle tabulky 5 je patrné, že kojenecká úmrtnost zaznamenává opět nejvyšší hodnoty v Súdánu, ale i v Západní Sahaře. K postupnému poklesu oproti dřívějším let došlo. Nejnižší kojeneckou úmrtnost vykazuje Libye a Tunis, kde se hodnoty počtů zemřelých kojenců na 1000 živě narozených pohybují velice nízko. 4.1.3.4 Naděje dožití Roky 80,0 70,0 60,0 50,0 40,0 30,0 20,0 10,0 0,0 1990-1995 1995-2000 2000-2005 2005-2010 Súdán 53,5 55,3 58,6 60,3 Západní Sahara 58,7 61,3 63,9 65,9 Egypt 63,7 67,4 70,5 72,3 Maroko 65,5 67,7 69,6 71,2 Alžírsko 67,8 69,2 71,0 72,3 Libye 69,0 71,6 72,8 74,0 Tunisko 70,1 72,0 73,0 73,9 Obr. 11.: Naděje dožití pro obě pohlaví ve vybraných státech, v časovém rozmezí 1990 2010 (zdroj dat: esa.un.org, vlastní zpracování) 28

Nejvyšší naději dožití lze spatřit v Tunisku, Alžírsku a Egyptě. Tyto hodnoty se velice blíží k naději dožití v rozvinutých zemích, a značí tak konec prvního demografického přechodu. Naopak nejnižší střední délku života vykazuje Súdán a Západní Sahara. 4.1.3.5 Shrnutí oblasti severní Afriky V oblasti severní Afriky se nacházejí státy, které podle sledovaných dat značí prodělání prvního demografického přechodu. Mezi tyto země patří především Tunisko. Z dalších států, které se pohybují na hranici konce demografické revoluce, lze zařadit Maroko, Alžírsko, Egypt. Ostatní státy jako Lybie, Súdán a Západní Sahara prvním demografickým přechodem stále procházejí. Podle jejich sledovaných dat lze určit, že se pohybují na konci třetí fáze prvního demografického přechodu a spějí také k prodělání této změny. 4.1.4 Střední Afrika a vybrané ukazatele určující demografický přechod Střední Afrika patří k méně zalidněným oblastem kontinentu, díky svým přírodním podmínkám (například rozsáhlá říční síť Konga a tropické deštné lesy). Do střední Afriky se zařazují obvykle tyto státy: Angola, Čad, Gabun, Kamerun, Demokratická republika Kongo, Republika Kongo, Rovníková Guinea, Středoafrická republika. 4.1.4.1 Stavy obyvatelstva Počet obyv. (v tis.) Muži Ženy Počet obyvatel 140 000 120 000 100 000 80 000 60 000 40 000 20 000 0 1950 1955 1960 1965 1970 1975 1980 1985 1990 1995 2000 2005 2010 Roky Obr. 12.: Počet obyvatel v tis. v oblasti střední Afriky (zdroj dat: esa.un.org, vlastní zpracování) Střední Afrika se může pyšnit se stavy obyvatelstva okolo 126 miliónů (viz Příloha 10). V tomto regionu lze nalézt větší počet žen než mužů, avšak závratný rozdíl mezi nimi nepanuje. 29

4.1.4.2 Hrubá míra porodnosti a úmrtnosti Promile 60,0 50,0 40,0 30,0 20,0 10,0 0,0 1990-1995 1995-2000 2000-2005 2005-2010 Republika Kongo 37,8 37,7 37,2 36,0 Gabun 38,0 33,2 29,7 27,4 Středoafrická republika 40,2 39,8 38,3 35,6 Kamerun 41,0 38,0 38,0 37,2 Rovníková Guinea 45,0 41,3 38,4 37,3 Čad 47,4 47,6 47,6 45,9 KDR 50,6 49,8 48,2 44,9 Angola 52,1 51,0 49,0 43,5 Obr. 13: Hrubá míra porodnosti ve vybraných zemí střední Afriky, v časovém rozmezí 1990 2010 (zdroj dat: esa.un.org, vlastní zpracování) Státy střední Afriky vykazují stále vysokou míru porodnosti. Nejvyšší hodnoty má Čad, Demokratická republika Kongo a Angola, kde se míry pohybují kolem 44 promile, což jsou zatím nejvyšší čísla ze zkoumaných oblastí. Porodnost je i v ostatních zemích vysoká oproti státům severní Afriky. Lze zaznamenat, že se srovnáním začátku a konce sledovaného období nenastal příliš velký pokles hrubé míry porodnosti. Podle hrubé míry porodnosti lze určit, že sledovaná oblast prochází druhou fází prvního demografického přechodu. 30

25,0 20,0 Promile 15,0 10,0 5,0 0,0 1990-1995 1995-2000 2000-2005 2005-2010 Gabun 10,5 10,2 10,4 9,4 Republika Kongo 12,1 12,6 12,5 11,7 Kamerun 14,0 14,6 15,3 15,0 Čad 16,7 17,3 17,8 17,1 Středoafrická republika 17,5 19,2 19,5 17,6 KDR 18,5 19,7 18,2 17,2 Rovníková Guinea 18,7 17,2 16,3 15,1 Angola 23,1 21,1 17,6 15,3 Obr. 14.: Hrubá míra úmrtnosti ve vybraných zemí střední Afriky, v časovém rozmezí 1990 2010 (zdroj dat: esa.un.org, vlastní zpracování) Úmrtnost lze vyhodnotit se svými daty trochu lépe. Nicméně Středoafrická republika, Demokratická republika Kongo a Čad vykazují stále vysoké hodnoty hrubé míry úmrtnosti okolo 17 promile. Nejnižší hrubou míru úmrnosti vlastní Gabun, Republika Kongo a Kamerun, kde lze vidět pokles pod 15 promile. Během zkoumaného období se hodnoty hrubé míry úmrnosti u většiny států zvyšují v rozmezí let 1995 2005. Může za to výskyt HIV/AIDS a občanské nepokoje, které se zde vyskytovaly. Na konci sledovaného období lze vidět, že hrubá míra úmrnosti opět začíná klesat. Na základě hrubé míry úmrtnosti se státy střední Afriky nachází mezi první a druhou fází prvního demografického přechodu. 31

4.1.4.3 Úhrnná plodnost a kojenecká úmrtnost Tab. 6: Úhrnná plodnost (počet dětí na jednu ženu) ve vybraných státech, v časovém rozmezí 1990 2010 (zdroj dat: esa.un.org, vlastní zpracování) Vybrané země 1990-1995 1995-2000 2000-2005 2005-2010 Angola 7,10 6,92 6,63 5,79 Čad 6,65 6,62 6,54 6,62 Gabun 5,10 4,37 3,78 3,35 Rovníková Guinea 5,89 5,87 5,64 5,36 Kamerun 5,70 5,10 4,92 4,67 KDR 7,14 7,04 6,70 6,07 Republika Kongo 5,21 5,01 4,85 4,64 Středoafrická republika 5,62 5,54 5,30 4,85 Úhrnná plodnost vypovídá, že ve státech střední Afriky dochází stále k vysoké porodnosti, z čehož vyplývá vysoký počet dětí na jednu ženu. Nejhorší situaci lze vidět v Čadu, Demokratické republice Kongo, Angole a Guinei, kde je úhrnná plodnost opravdu vysoká a pohybuje se kolem 6 dětí na jednu ženu. Tak vysokou míru lze najít v nejméně rozvninutých zemích. V Gabunu je situace nejlepší, jelikož vykazuje největší pokles úhrnné plodnosti na 3 děti na jednu ženu. Tab. 7: Kojenecká úmrtnost (počet zemřelých kojenců na 1000 živě narozených) ve vybraných státech, v časovém rozmezí 1990 2010 (zdroj dat: esa.un.org, vlastní zpracování) Vybrané země 1990-1995 1995-2000 2000-2005 2005-2010 Angola 150,50 137,90 116,00 104,30 Čad 128,60 131,30 133,40 131,20 Gabun 58,90 58,30 57,70 51,10 Rovníková Guinea 118,10 113,60 110,70 102,5 Kamerun 93,50 96,10 96,70 94,10 KDR 118,60 128,50 119,90 115,80 Republika Kongo 73,60 75,10 75,30 72,40 Středoafrická republika 112,90 115,90 113,70 105,40 Kojenecká úmrtnost hlásá opět alarmující čísla, která se pohybují kolem 100 zemřelých kojenců na 1000 narozených. Pokles hodnot ve zkoumaném časovém období lze vidět jen velmi malý. 32

4.1.4.4 Naděje dožití Roky 70,0 60,0 50,0 40,0 30,0 20,0 10,0 0,0 1990-1995 1995-2000 2000-2005 2005-2010 Angola 41,4 43,3 47,2 49,6 KDR 46,9 45,1 46,6 47,4 Rovníková Guinea 47,6 48,6 48,8 50,1 Středoafrická republika 47,8 44,6 43,6 45,9 Čad 50,4 49,2 48,1 48,5 Kamerun 52,9 51,0 49,5 50,0 Republika Kongo 55,3 54,3 54,5 56,0 Gabun 61,4 60,6 59,3 61,3 Obr. 15.: Naděje dožití pro obě pohlaví ve vybraných státech, v časovém rozmezí 1990 2010 (zdroj dat: esa.un.org, vlastní zpracování) Nejvyšší naději dožití lze nalézt opět u státu Gabun, kde jsou všechny vybrané ukazetele demografického přechodu nejideálnější z vybraných zemích střední Afriky. Nejmenší naději dožití mají lidé ve Středoafrické republice, Demokratické republice Kongo a Čadu, kde hodnota naděje dožití nepřevyšuje ani 50 let. Opět lze vidět oproti začátku sledovaného období i pokles střední délky života. Tento pokles opět způsobuje výskyt HIV/AIDS. 4.1.4.5 Shrnutí oblasti střední Afriky Vybrané státy střední Afriky vykazují stále kritické hodnoty, které se vyskytují právě v nejméně rozvinutých zemí. Je patrné, že tato oblast prvním demografickým přechodem prochází, ale nachází se v jeho druhé fázi. Jediný stát, který by se mohl zařadit se svými hodnotami do třetí fáze demografického přechodu je Gabun. 33

4.1.5 Východní Afrika a vybrané ukazatele určující demografický přechod Východní Afrika čítá tyto země: Burundi, Džibutsko, Eritrea, Etiopie, Keňa, Komory, Madagaskar, Malawi, Mauritius, Mosambik, Réunion, Rwanda, Seychely, Somálsko, Tanzanie, Uganda a Zambie. Pro výzkum jsou použity nejznámější a nejproblematičtější země z této oblasti. 4.1.5.1 Stavy obyvatelstva Počet obyv. (v tis.) Muži Ženy Počet obyvatel 350 000 300 000 250 000 200 000 150 000 100 000 50 000 0 1950 1955 1960 1965 1970 1975 1980 1985 1990 1995 2000 2005 2010 Roky Obr. 16.: Počet obyvatel v tis. v oblasti východní Afriky (zdroj dat: esa.un.org, vlastní zpracování) Je patrné, že východní Afrika se řadí mezí nejlidnatěší oblasti kontinentu. Dokonce se dá říci, že ji patří prvenství s největším počtem lidí ze zkoumaných oblastí, který se pohybuje okolo 324 miliónů (viz Příloha 11). Rozdíly mezi počty mužů a žen, se zdají patrné na první pohled (viz Obr. 16). Stavy počtů žen převyšují stavy počtů mužů skoro o 2 miliony. 34

4.1.5.2 Hrubá míra porodnosti a úmrtnosti Promile 60,0 50,0 40,0 30,0 20,0 10,0 0,0 1990-1995 1995-2000 2000-2005 2005-2010 Keňa 39,4 38,0 38,7 38,0 Rwanda 40,7 40,7 39,8 40,7 Tanzanie 43,1 41,7 41,7 41,6 Zambie 43,5 44,6 44,4 44,5 Burundi 44,7 40,0 36,0 34,3 Somálsko 45,6 45,9 45,7 44,2 Malawi 47,0 45,4 43,4 44,0 Etiopie 47,5 43,9 38,8 33,3 Uganda 49,6 48,7 47,9 45,3 Obr. 17: Hrubá míra porodnosti ve vybraných zemí východní Afriky, v časovém rozmezí 1990 2010 (zdroj dat: esa.un.org, vlastní zpracování) Obrázek 17 znázorňuje velmi vysokou míru porodnosti u všech vybraných zemí východní Afriky. Tyto stavy značí, že vybrané státy demografickým přechodem ještě neprošly nebo jsou v jeho ranné fázi. S nejhoršími hodnotami porodnosti se potýká Uganda, Somálsko, Malawi a Zambie, kde se jejich míra pohybuje kolem 44 promile, což je stále vysoká hodnota. Během sledovaného časového období lze sice zaznamenat snížení hrubé míry porodnosti, ale tento pokles je jen nepatrný. Nejnižší hodnoty hrubé míry porodnosti vykazují Etiopie a Burundi, kde lze vidět větší pokles než u ostatních států. Vysoká hrubá míra porodnosti tedy dokazuje, že země východní Afriky prodělávají první nebo druhou fázi demografického přechodu. 35

Promile 45,0 40,0 35,0 30,0 25,0 20,0 15,0 10,0 5,0 0,0 1990-1995 1995-2000 2000-2005 2005-2010 Keňa 9,9 11,8 12,8 11,3 Tanzanie 15,1 14,8 13,5 11,5 Etiopie 17,3 15,2 13,0 10,5 Malawi 17,9 17,9 16,6 13,7 Zambie 18,0 19,6 19,6 16,7 Uganda 18,3 18,2 15,8 13,2 Burundi 19,5 17,9 16,1 14,8 Somálsko 20,6 17,9 16,2 15,5 Rwanda 41,5 19,9 14,4 12,3 Obr. 18: Hrubá míra úmrtnosti ve vybraných zemí východní Afriky, v časovém rozmezí 1990 2010 (zdroj dat: esa.un.org, vlastní zpracování) U hrubé míry úmrtnosti jsou sledované hodnoty dostačující demografickému přechodu, pohybují se okolo 13 promile. Nejvarovnější čísla vlastní Zambie a Somálsko, kde jejich hrubá míra úmrtnosti ještě nesplňuje únosné číslo pro dokončení prvního demografického přechodu. Je patrné, že v období 1990 1995 vykazuje Rwanda velmi vysokou hrubou míru úmrtnosti. Tato vysoká hodnota byla způsobená genocidou obyvatelstva, která zde probíhala v roce 1994, kdy bylo zavražděno kolem milionu obyvatel. V průběhu dalších let lze spatřit, že tato alarmující hodnota výrazně klesla a v posledním časovém období (2005 2010), splňuje požadovaný pokles hrubé míry úmrtnosti pod 15 promile. 36

4.1.5.3 Úhrnná plodnost a kojenecká úmrtnost Tab. 8: Úhrnná plodnost (počet dětí na jednu ženu) ve vybraných státech, v časovém rozmezí 1990 2010 (zdroj dat: esa.un.org, vlastní zpracování) Vybrané země 1990-1995 1995-2000 2000-2005 2005-2010 Burundi 6,45 6,08 5,41 4,66 Etiopie 7,00 6,48 5,60 4,60 Keňa 5,57 5,07 5,00 4,80 Malawi 6,50 6,20 6,03 6,00 Rwanda 6,30 6,00 5,60 5,43 Somálsko 6,50 6,50 6,50 6,40 Tanzanie 6,05 5,75 5,66 5,58 Uganda 7,06 6,95 6,75 6,38 Zambie 6,30 6,20 6,10 6,20 Z tabulky 8 je zřejmé, že prozatímní nejvyšší úhrnnou plodnost ze zkoumaných oblastí vykazuje východní Afrika. Tyto čísla patří k alarmujícím, jelikož 6 dětí na jednu ženu značí stále vysokou hrubou míru porodnosti. Nejhorší situace nastává v Somálsku, Ugandě a Zambii, kde se čísla pohybují přes 6 dětí na jednu ženu. Nejmenší hodnota se nachází v Etiopii, kde je naměřena 4,6 dítěte na jednu ženu. Sledovaná úhrnná plodnost ve zkoumaném časovém období nevykazuje příliš velké snížení hodnot, což je další důkaz, že se státy východní Afriky nachází v první nebo druhé fázi demografického přechodu. Vysoká úhrnná plodnost značí, že v těchto oblastech není velká informovanost o antikoncepci. Tab. 9: Kojenecká úmrtnost (počet zemřelých kojenců na 1000 živě narozených) ve vybraných státech, v časovém rozmezí 1990 2010(zdroj dat: esa.un.org, vlastní zpracování) Vybrané země 1990-1995 1995-2000 2000-2005 2005-2010 Burundi 126,1 116,9 107,1 101,1 Etiopie 114,5 101,0 87,1 72,5 Keňa 66,5 69,1 69,5 64,7 Malawi 133,1 120,8 107,4 95,2 Rwanda 127,9 117,7 107,9 100,1 Somálsko 141,3 122,6 110,6 106,7 Tanzanie 99,7 90,4 77,3 64,5 Uganda 110,4 104,6 91,0 79,2 Zambie 107,2 105,5 102,7 94,9 Kojenecká úmrtnost staví do čela Somálsko, Burundi a Rwandu (okolo 100 zemřelých kojenců na 1000 živě narozených). I když mají ostatní státy vysokou úhrnou plodnost, tak je často jejich kojenecká úmrtnost nižší než ve zmíněných třech zemích. K těmto státům se řadí například Zambie, která patří k oblastem s nejvyšší úhrnnou plodnostní, ale naopak s nejnižší kojeneckou 37

úmrtností. Vysoké hodnoty kojenecké úmrtnosti vykazují špatnou lékařskou péči a výskyt HIV/AIDS v těchto oblastech. 4.1.5.4 Naděje dožití Roky 70,0 60,0 50,0 40,0 30,0 20,0 10,0 0,0 1990-1995 1995-2000 2000-2005 2005-2010 Rwanda 23,7 41,6 49,6 53,9 Somálsko 43,3 46,9 49,4 50,2 Burundi 44,7 45,4 47,0 48,8 Zambie 45,2 42,6 42,4 46,9 Uganda 45,7 45,0 48,0 52,2 Malawi 47,2 46,1 46,8 51,6 Etiopie 48,2 50,5 53,2 57,2 Tanzanie 49,9 49,8 51,7 55,4 Keňa 58,3 53,9 61,9 55,0 Obr. 19.: Naděje dožití pro obě pohlaví ve vybraných státech, v časovém rozmezí 1990 2010 (zdroj dat: esa.un.org, vlastní zpracování) Na obrázku 19 lze vyčíst, že ani jedna země nesplňuje naději dožití kolem 70 let, která je značná pro demografický přechod. Nejvyšších hodnot dosahuje Etiopie a Tanzanie, které se blíží k hodnotě 60 let. Opět je značné i snižování střední délky života v letech 1995 2005. Důvodem klesání může být opět výskyt HIV/AIDS a občanské nepokoje. 4.1.5.5 Shrnutí oblasti východní Afriky Oblast východní Afriky vykazuje zatím nejhorší hodnoty pro průběh demografického přechodu ze všech sledovaných oblastí. Podle těchto kritických údajů lze výše zmíněné státy zařadit na hranici první a druhé fáze prvního demografického přechodu. Země, které se se svými hodnotami mohou pohybovat na konci druhé fáze, jsou Etiopie, Burundi a Keňa. Tyto státy vlastní nejlepší hodnoty demografických ukazatelů z této oblasti. 38

4.1.6 Západní Afrika a vybrané ukazatele určující demografický přechod Do západní Afriky se zařazují tyto země: Benin, Burkina Faso, Gambie, Ghana, Guinea, Kapverdy, Libérie, Mali, Mauretánie, Niger, Nigérie, Pobřeží slonoviny, Senegal, Sierra Leone a Togo. K určování ukazatelů jsou opět vybrány nejznámější a největší státy z této oblasti. 4.1.6.1 Stavy obyvatelstva Počet obyv. (v tis.) Muži Ženy Počet obyvatel 350 000 300 000 250 000 200 000 150 000 100 000 50 000 0 1950 1955 1960 1965 1970 1975 1980 1985 1990 1995 2000 2005 2010 Roky Obr. 20: Počet obyvatel v tis. v oblasti západní Afriky (zdroj dat: esa.un.org, vlastní zpracování) Západní Afrika se řadí jako druhá nejlidnatější oblast na tomto kontinentu. Žije zde až 304 miliónů lidí (viz Příloha 12). Opět lze nalézt lehké diference mezi počty žen a mužů, avšak tento region je více zastoupen muži. 39

4.1.6.2 Hrubá míra porodnosti a úmrtnosti 60,0 50,0 Promile 40,0 30,0 20,0 10,0 0,0 1990-1995 1995-2000 2000-2005 2005-2010 Ghana 37,7 35,0 33,8 32,6 Pobřeží Slonoviny 39,9 37,6 36,9 35,0 Mauretánie 40,0 38,2 36,6 43,8 Senegal 42,9 40,8 39,8 38,6 Nigérie 43,0 42,2 41,5 41,4 Sierra Leone 44,3 44,6 42,7 40,6 Libérie 45,0 44,0 42,4 40,5 Guinea 45,5 43,4 41,5 39,9 Benin 46,0 44,0 42,2 40,7 Burkina Faso 46,8 45,8 44,9 43,9 Mali 48,7 49,1 49,0 47,6 Niger 55,5 53,5 51,3 49,5 Obr. 21: Hrubá míra porodnosti ve vybraných zemí západní Afriky, v časovém rozmezí 1990 2010 (zdroj dat: esa.un.org, vlastní zpracování) Je zřejmé, že nejvyšší hodnotu hrubé míry porodnosti vlastní Niger. Tato míra porodnosti je shodná s hodnotami nejméně rozvinutých zemí. V časovém období 1990 2010 sice hrubá míra porodnosti u Nigeru klesla, ale nedostačuje ideálním hotnotám. I ostatní státy vynikají alarmujícími čísly a lze vidět jen nepatrné klesání hrubé míry porodnosti. Sledované údaje hrubé míry porodnosti jsou podobné hodnotám ve východní Africe, proto lze tuto oblast zařadit do první nebo druhé fáze prvního demografického přechodu. 40

30,0 25,0 Promile 20,0 15,0 10,0 5,0 0,0 1990-1995 1995-2000 2000-2005 2005-2010 Ghana 10,5 10,4 9,6 8,3 Mauretánie 11,0 10,6 10,3 10,1 Senegal 12,5 11,6 10,6 9,5 Pobřeží Slonoviny 13,6 14,3 14,4 13,0 Benin 16,3 14,6 13,4 12,4 Burkina Faso 16,5 15,6 14,2 12,6 Nigérie 18,8 18,7 16,7 15,1 Guinea 19,8 18,1 15,7 13,9 Mali 20,1 18,6 17,2 15,5 Libérie 21,2 19,8 15,4 12,0 Niger 22,7 19,3 16,2 13,8 Sierra Leone 25,7 24,9 20,8 16,9 Obr. 22: Hrubá míra úmrtnosti ve vybraných zemí západní Afriky, v časovém rozmezí 1990 2010 (zdroj dat: esa.un.org, vlastní zpracování) Hrubá míra úmrtnosti si vede trochu lépe. Jediné státy, které svou hodnotou převyšují 15 promile, jsou Sierra Leone, Mali a Nigérie. Všechny země vykazují postupné snížení hrubé míry úmrtnosti v čase, ale oproti oblasti severní Afriky jsou tyto hodnoty stále vysoké a dají se přiřadit k druhé fázi demografického přechodu. 41

4.1.6.3 Úhrnná plodnost a kojenecká úmrtnost Tab. 10: Úhrnná plodnost (počet dětí na jednu ženu) ve vybraných státech, v časovém rozmezí 1990 2010 (zdroj dat: esa.un.org, vlastní zpracování) Vybrané země 1990-1995 1995-2000 2000-2005 2005-2010 Benin 6,56 6,16 5,79 5,48 Ghana 5,34 4,81 4,55 4,34 Libérie 6,30 6,01 5,69 5,42 Mauretánie 5,78 5,40 5,04 4,71 Niger 7,78 7,60 7,40 7,19 Nigérie 6,23 5,99 5,79 5,61 Pobřeží Slonoviny 5,92 5,31 5,05 4,65 Senegal 6,36 5,77 5,36 5,03 Sierra Leone 5,81 5,84 5,56 5,22 Burkina Faso 6,71 6,40 6,14 5,94 Guinea 6,58 6,19 5,80 5,45 Mali 7,01 6,88 6,71 6,46 Tabulka 10 znázorňuje úhrnnou plodnost ve vybraných státech. Je na první pohled patrné, že nejvyšší počet dětí na jednu ženu vlastní Niger s hodnotou 7,19 a patří mu prvenství mezi vybranými zeměmi. Další zkoumané hodnoty jsou stále vysoké, žádná se nepohybuje kolem 2 až 3 dětí na jednu ženu a pokles během časového období také není příliš razantní. Vysoká úhrnná plodnost souvisí s vysokou hrubou mírou porodnosti a určuje tak první nebo druhou fázi demografického přechodu. 42

Tab. 11: Kojenecká úmrtnost (počet zemřelých kojenců na 1000 živě narozených) ve vybraných státech, v časovém rozmezí 1990 2010 (zdroj dat: esa.un.org, vlastní zpracování) Vybrané země 1990-1995 1995-2000 2000-2005 2005-2010 Benin 108,2 97,8 90,6 85,1 Ghana 72,9 70,6 61,9 49,6 Libérie 167,7 154,9 115,7 88,6 Mauretánie 76,7 75,7 76,5 77,3 Niger 145,7 130,7 112,7 95,9 Nigérie 126,5 122,2 107,2 96,1 Pobřeží Slonoviny 94,7 91,9 84,7 77,2 Senegal 72,4 65,8 60,2 55,2 Sierra Leone 165,6 156,8 133,3 113,7 Burkina Faso 101,4 93,3 85,9 78,9 Guinea 130,9 119,1 104,2 93,2 Mali 127,1 119,1 110,5 101,4 Nejhorší kojenecká úmrtnost se nachází v Sierra Leone, kde číslo 113,7 zemřelých kojenců na 1000 živě narozených značí velice špatnou úroveň zdravotní péče. V dalších sledovaných zemích lze spatřit klesání kojenecké úmrtnosti, avšak hodnoty kolem 90 zemřelých kojenců na 1000 živě vykazují stále zlou situaci, právě spojenou s výskytem nemocí a slabým zdravotnictvím. 43

4.1.6.4 Naděje dožití Roky 70,0 60,0 50,0 40,0 30,0 20,0 10,0 0,0 1990-1995 1995-2000 2000-2005 2005-2010 Sierra Leone 37,5 38,1 42,0 46,3 Libérie 42,1 43,4 49,2 54,4 Niger 42,8 46,4 50,0 53,1 Nigérie 45,5 45,2 47,8 50,3 Pobřeží Slonoviny 45,5 45,2 47,8 50,3 Ghana 50,0 51,9 53,3 54,6 Senegal 53,8 55,0 56,6 58,2 Mauretánie 56,5 56,9 57,2 57,5 Ghana 58,0 57,8 59,4 62,7 Burkina Faso 48,7 49,6 51,2 53,9 Guinea 44,8 46,6 49,7 52,4 Mali 44,9 46,6 48,1 50,0 Obr. 23.: Naděje dožití pro obě pohlaví ve vybraných státech, v časovém rozmezí 1990 2010 (zdroj dat: esa.un.org, vlastní zpracování) Obrázek 18 znázorňuje, že ve zdější oblasti Afriky jsou naděje dožití opět velice nízké a nedostačující ideálnímu věku kolem 70 let. Sierra Leone se potýká s velmi nízkou střední délkou života, která nedosahuje ani 50 let. S nejvyšší nadějí dožití (přes 60 let) z těchto zemí se může pyšnit Ghana. 4.1.6.5 Shrnutí oblasti západní Afriky Jediný stát z oblasti západní Afriky, kterému náleží konec druhé fáze demografického přechodu, je Ghana. Ghana dosahuje svými hodnotami nejblíže k prodělání demografické revoluce. Ostatní země se pohybují na hranici první a druhé fáze demografického přechodu a čeká je ještě dlouhá cesta k projití této změny. Mezi státy, které vykazjí nejkritičtější ukazetele reprodukce patří Sierra Leone a Niger. 44

4.2 Terénní výzkum Pro rozhovory byli vybráni lidé, kteří pracují v obecně prospěšných společnostech, které vznikly většinou jako humanitární organizace s cílem pomáhat v krizových oblastech, a to konkrétně Člověk v tísni a Arcidiecézní charita Praha. Dotazovaní lidé se zúčastnili rozvojové pomoci v kritických státech Afriky a poskytli obecné informace ke zkoumání a pochopení demografického přechodu v afrických zemích. Metodika rozhovorů se řadí do kvalitativního výzkumu. Kvalitativní výzkum je jakýkoliv výzkum, kterého se nedosahuje pomoci statistických metod nebo jiných způsobů kvantifikace. Z pravidla to bývá výzkum týkající se života lidí, chování, vzájemných vztahů, společenských hnutí atd. Některé z údajů mohou být mnohdy kvantifikovány, ale samotná analýza je kvalitativní. Nejčastěji se údaje shromažďují pomocí pozorování a rozhovorů (Strauss, Korbinová, 1999, s. 10). V tomto výzkumu byl použit polostrukturovaný rozhovor. Polostrukturovaný rozhovor je nejrozšířenější podobou rozhovorů. Tento typ interview požaduje trochu náročnější přípravu. Požadavkem je, vytvoření určitého schématu, který je pro tazatele závazný a obvykle specifikuje okruhy otázek, na které se bude tazatel ptát. U tohoto rozhovoru je možné zaměňovat pořadí otázek, a dle potřeby a možností je pořadí upravováno tak, aby se maximalizovala výtěžnost rozhovoru. Je na místě použít upřesnění a vysvětlení odpovědí účastníků, tak aby se dalo vysvětlit, jak danou věc myslí. U polostruktorovaného rozhovoru je tedy definováno jádro rozhovoru, což je minimum témat a otázek, které má tazatel za povinnost probrat. Na jádro pak navazuje množství doplňujících témat a otázek, které může tazatel použít. Při zpracování a analýze je možnost s touto nadstavbou pracovat nebo ji nechat stranou. Často jsou doplňující otázky užitečné a přínosné (Miovský, 2006, s. 159-160). Státy, ve kterých dotazovaní lidé působili, jsou: Angola, Uganda, Demokratická republika Kongo, Zambie, Alžírsko, Etiopie a Guinea. Konkrétně Uganda a Angola byly nejčastější destinace rozvojové činnosti. Náplní jejich rozvojové pomoci bylo: řízení misí, řízení nemocnic, sběry podkladů pro formulování dalších projektů, návštěvy komunit, vzdělávání místních obyvatel, zlepšování místních hygienických a zemědělských podmínek, a další humanitární pomoci. 45

4.2.1 Rodiny v afrických státech Dotazovaní lidé vypovídali o velikostech rodin ve státech jejich působení. Počty dětí na jednu ženu se shodovaly s kvantitativním výzkumem (viz výše) a výsledky tohoto výzkumu jen potvrdily. Například Uganda se pohybovala kolem 6 až 8 dětí na jednu ženu, obvyklé maxima dosahovaly až k 18 dětem. Rozdíly lze samozřejmě naleznout mezi městem a venkovem. Ve městech se nacházejí vzdělanější rodiny, které čítají okolo 5 dětí, naopak na venkově, kde není velká informovanost o antikoncepci, jsou čísla rapidně větší. Počty dětí v navštívených zemích se však pohybovaly průměrně okolo 5 dětí na jednu ženu, což je ukazatel stále vysoké porodnosti. 4.2.1.1 Způsoby uživení početných rodin Rodiny, které mají vysoký počet dětí, žijí většinou na hranici nebo pod hranicí chudoby. Rodiče se snaží dětem zaplatit školu, ale nepovede se to obvykle všem. V některých rodinách děti nenavštěvují školu vůbec, jelikož na tyto prostředky nejsou peníze. Tyto rodiny se živí nejčastěji zemědělstvím nebo prodejem na trhu. V zemědělství jsou lidé závislí na úspěšnosti sklizně, tudíž nemusí kolikrát dojít k uživení dětí. Do práce bývá zapojené celé příbuzenstvo včetně dětí a pracuje se na polích nebo na trzích, kde funguje obvykle směna zboží za zboží. 4.2.1.2 Důvody výskytu početných rodin Dle dotázaných, patří mezi nejčastější důvody výskytu početných rodin: tradice: velká rodina je základ, důraz na mužství (čím více dětí, tím větší,,postavení muže) genderová nerovnost: ženy nemají právo odmítnout svému muži pohlavní styk uživení rodiny: děti často pracují na polích nebo v obchodech, a tím slouží své rodině jako tzv. ekonomická základna vysoká kojenecká úmrtnost: je potřeba mít více dětí, aby se některé dožily dospělosti sociální základna: starost o své rodiče ve stáří neznalost antikoncepce 46

4.2.1.3 Vztahy v rodinách Děti, jak už bylo zmíněno výše, slouží často jako sociální základna. Starší děti mají povinnost se později postarat o své rodiče tím, že jim zajistí jídlo a střechu nad hlavou. V některých oblastech zase naopak tuto roli zastávají klasicky jen ženy. Tato situace je obvyklá v místech nezasažených epidemiemi nebo válkami. Například v Ugandě vzhledem k HIV/AIDS, žijí děti často bez rodičů, jelikož na tuto závažnou nemoc zemřeli. Na tomto místě pak zastávají jejich roli prarodiče a široká rodina. 4.2.2 Výskyt dostatečné zdravotní péče V navštívených zemích se vyskytovala podle dotazovaných jen velmi základní zdravotní péče. Tato péče však nedosahuje úrovně vyspělých zemí. Ve venkovských oblastech se obvykle nenachází žádná taková pomoc, lidé zde spoléhají spíše na tradiční medicínu. Díky výskytu základní nebo nedostatečné zdravotní péče, dochází k vysoké kojenecké úmrtnosti a úmrtnosti v mladém věku. Všichni z dotazovaných mohli přibližně určit a potvrdit, že lidé v těchto státech umírají ve velmi brzkém věku a to, cca 50 letech. Tudíž žádný z tázaných lidí nepotvrdil hranici 70 let, která splňuje prodělání demografického přechodu. 4.2.2.1 Informovanost o antikoncepci Informovanost o antikoncepci lze opět rozdělit na dvě oblasti: venkovská: lidé jsou v těchto destinacích odděleni od informovanosti ve městech. Proto zde žádnou moderní antikoncepci nepoužívají. příměstská (městská): podle dotazovaných v městech a vesnicích probíhají plošné kampaně (například Uganda). Bývají založené především na informovanosti o kondomech (chránění i před HIV/AIDS), odložení prvního pohlavního styku, důraz na jednoho partnera, plodné a neplodné dny. Osvěta probíhá někdy i v rámci ženských spolků v kostelech. 4.2.3 Shrnutí rozhovorů Na základě rozhovorů s pracovníky organizací, kteří se zúčastnili rozvojové činnosti v těchto státech, lze vyvodit, že veškeré zmiňované země jsou svými ukazateli na začátku demografického přechodu. Dále vysvětlují příčiny, toho, proč zde demografický přechod neproběhl nebo neprobíhá jak na ostatních kontinentech. 47

Výčtem důvodů vysokých početních rodin se potvrdilo, proč hrubá míra porodnosti neklesá vzájemně s hrubou mírou úmrtnosti, ale až po nějakém čase. Úmrtnost zde zlepšuje pomoc z vyspělých států díky částečné zdravotní péči. Naopak porodnost ovlivnit nelze, jelikož je zakořeněná v myšlení a chování obyvatel těchto zemí. 48

5 ZÁVĚR Afrika, jako jeden z největších kontinentů, je považována za kolébku lidské civilizace. Obyvatelstvo se zde geograficky liší od severu k jihu podle rasy. Významným indikátorem osídlení na africkém kontinentě jsou přírodní podmínky. Záleží zde hlavně na vhodných podmínkách k zemědělství. Nejhustěji jsou osidlovány oblasti kolem řek a naopak nejřídčeji například oblasti pouští nebo deštných pralesů. Africký kontinent se potýká s velice vysokým populačním růstem. Jak již bylo výše zmíněno, úhrnná plodnost se zde pohybuje kolem pěti dětí na jednu ženu a nejsou neobvyklé i rodiny s daleko více dětmi. Vysoká je i míra kojenecké úmrtnosti, což značí velice slabou zdravotní péči. Po dekolonizaci začalo docházet ke snižování hrubé míry úmrtnosti díky přílivu zdravotní péče do těchto oblastí. Postupem času však byla tato míra ovliňována smrtelnou nemocí HIV/AIDS, občanskými válkami a genocidami. Hrubá míra porodnosti vykazuje stále vysoká čísla. Dle sledovaného období lze najít i mírné klesání, které však není dostačující snižování hrubé míry úmrtnosti. Tyto ukazetele reprodukce dopomohly určit první demografický přechod na tomto kontinentě. Lze tedy jednoduše odpovědět, že první demografický přechod africké státy stále prodělávají, kromě výjímek na severu tohoto kontinentu. Kvantitativní výzkum této práce vykazuje, že jednotlivé oblasti se průměrně vyskytovaly v druhé nebo třetí fázi demografického přechodu. K prodělání této revoluce je nejblíže oblast severní Afriky. Zde bylo uvedeno, že jediný stát, který touto změnou již prošel, je Tunisko. Tunisko vykazuje ideální hodnoty, které splňují prodělání demografické přeměny: pokles hrubé míry porodnosti pod 20 promile (17,4 promile), pokles hrubé míry úmrtnosti pod 15 promile (5,9 promile), pokles úrhnné plodnosti pod 5 dětí na jednu ženu (2,04 dětí na jednu ženu), pokles kojenecké úmrtnosti a zvýšení střední délky života na hodnoty okolo 70 let (73,9 let). I další státy severní Afriky značí vyhovující data a řadí je to na hranici třetí a čtvrté fáze demografické revoluce. Další oblast Afriky, která byla vyhodnocena ještě vyhovujícími hodnotami je její jižní část. Zde už lze najít horší údaje, především vyšší hrubá míra úmrtnosti, která je způsobena velkým výskytem HIV/AIDS. Tento důvod staví země jižní Afriky do třetí fáze demografické revoluce, kde se snižuje hrubá míra porodnosti i hrubá míra úmrtnosti. Tyto státy lze srovnat podle těchto podmínek i se státy severní Afriky. Namibie z této oblasti vykazuje nejideálnější čísla k prodělání přechodu. Ostatní státy zhoršuje právě zvyšující se hrubá míra úmrnosti. Dá se říci, že tato oblast může být druhá v pořadí, která v budoucnu tento přechod prodělá. 49

Oblasti, které zbývají k zhodnocení, jsou oblasti subsaharské Afriky, do které lze zařadit západní, střední a východní Afriku. Země z těchto geografických úseků vlastní nejkritičtější hodnoty, které jsou právě typické pro Afriku. To znamená, velmi vysokou hrubou míru porodnosti, úhrnnou plodnost, kojeneckou úmrtnost a nízkou nadějí dožití. Jediný pozitivní ukazatel je snižujicí se hrubá míra úmrtnosti. Ze střední Afriky jako jediný stát, který by se dal zařadit do třetí fáze, je Gabun. U Gabunu lze vidět, že hrubá míra porodnosti zde velmi klesá se snižující se hrubou mírou úmrtnosti. Ostatní země spadají do druhé fáze, jelikož se zde vyskytuje stále vysoká i když nepatrně se snižující hrubá míra porodnosti, úhrnná plodnost a snižující se hrubá míra úmrtnosti. Východní i západní Afrika jsou srovnatelné s hodnotami ze střední Afriky. Tudíž všechny sledované země lze zahrnout opět do druhé fáze prvního demografického přechodu. Z východní Afriky je se svými hodnotami nejdále Etiopie, Burundi a Keňa, ze západní zase Ghana. Tyto vyjmenované státy by mohly v nejbližších letech překročit druhou fázi. Naopak nejhůře se vykazují z východní Afriky, Somálsko a Zambie, ze západní pak Niger a Siearra Leone. Se svými hodnotami je lze zařadit na hranici první a druhé fáze demografického přechodu. Celkově lze říci, že Afrika tedy první demografický přechod stále prodělává. Jedná se zde o typ japonsko-mexický, kdy klesající hrubá míra úmrtnosti není hned následovaná klesající hroubou mírou porodnosti. Existuje mnoho důvodů a příčin, proč zde první demografický přechod stále ještě neproběhl. Stále vysoká porodnost je zapříčiněná zdější negramotností, neexistencí a nevšímavostí antikoncepce, důraz na zdejší náboženství a tradice a další. Hrubá míra úmrtnosti zde už není tak kritická. Samozřejmě oproti státům vyspělým je tato hodnota slabší, ale postupem času se zlepšuje díky dodávce zdravotní péče a zdejší osvětě. Afrika se potýká s největšími ekonomickými, sociálními a zdravotními problémy obyvatelstva. Jestliže se v budoucnosti podaří tyto problémy eliminovat a změnit mentalitu zdejšího lidu, může Afrika dojít zdárně ke svému konci prvního demografického přechodu. Je to však ještě,,běh na dlouhou trať. 50

6 LITERATURA Knižní zdroje [1] EXNEROVÁ, V. Globální problémy a rozvojová spolupráce: témata, o která se lidé zajímají. Praha: Člověk v tísni, 2005. 255 s. ISBN 80-86961-00-1. [2] HINDLS, R. a kol. Statistika pro ekonomy. 8. vyd. Praha: Professional Publishing, 2007. 420 s. ISBN 978-80-86946-43-6 [3] KALIBOVÁ, K. Úvod do demografie. 2. vyd. Praha:Karolinum, 2001. 52 s. ISBN 80-246- 0222-9 [4] KLUFOVÁ, R., POLÁKOVÁ, Z. Demografické metody a analýzy: demografie české a slovenské populace. 1. vyd. Praha: Wolters Kluwer ČR, 2010. 308 s. ISBN 978-80-7357-546-5 [5] KOSCHIN, F. Demografie poprvé. 2. vyd. Praha: Oeconomica, 2005. 122 s. ISBN 80-245- 0859-1. [6] KUNA, Z. Demografický a potravinový problém světa. 1. vyd. Praha: Wolters Kluwer ČR, 2010. 340 s. ISBN 978-80-7357-588-5 [7] MINAŘÍK, B. Statistika I: popisná statistika. Druhá část. Měření závislostí, statistické srovnávání, popis časových řad. 3. vyd. Brno: Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, 2008. ISBN 978-80-7375-152-4 [8] MIOVSKÝ, M. Kvalitativní přístup a metody v psychologickém výzkumu. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, a.s., 2006. 332 s. ISBN 80-247-1362-4 [9] ROUBÍČEK, V. Úvod do demografie. 1. vyd. Praha: Codex Bohemia, 1997. 352 s. ISBN 80-85963-43-4 [10] RUBENSTEIN, J. M. The cultural Landscape: An Introduction to Human Geography. 9th ed. Upper Saddle River, N.J.: Prentice Hall, 2008. ISBN 978-0-13-243573-4 [11] STRAUSS, A.; CORBINOVÁ, J. Základy kvalitativního výzkumu. 1. vyd. Brno: Sdružení podané ruce, Boskovice: Nakladatelství Albert, 1999. ISBN 80-85834-60-X [12] VALLIN, J. Světové obyvatelstvo. 1. vyd. Praha: Academia, 1992. 148 s. ISBN 80-200- 0437-8 51

Internetové zdroje [13] ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD. Narození [online]. 2001 [cit. 2012-03-20]. Dostupné z WWW <http://www.czso.cz/cz/cisla/0/02/020100/narozeni.htm> [14] DEMOGRAFICKÉ INFORMAČNÍ CENTRUM. Afrika [online]. 2004-2009 [cit. 2012-01- 06]. Dostupné z WWW: <http://www.demografie.info/?cz_popvyvoj_svet_af> [15] DEMOGRAFICKÉ INFORMAČNÍ CENTRUM. Úmrtnost [online]. 2004-2009 [cit. 2012-01-06]. Dostupné z WWW: <http://www.demografie.info/?cz_umrtnostukazatele=> [16] ECONOMIC COMMISSION FOR AFRICA. States of Demographic Trancition in Africa [online]. 2001 [cit. 2012-03-20]. Dostupné z WWW <http://www.uneca.org/water/state_demo_trans_africa.pdf> [17] CHLUDILOVÁ, I. První a druhá demografická revoluce [online]. [cit. 2012-01-06]. Dostupné z WWW: <http://www.socioweb.cz/index.php?disp=teorie&shw=121&lst=117> [18] UNITED NATIONS. Demographic Yearbook 2009-2010 [online]. 2011 [cit. 2012-03-20]. Dostupné z WWW <http://unstats.un.org/unsd/demographic/products/dyb/dybsets/2009-2010.pdf> [19] UNITED NATIONS. Detailed indicators [online]. 2010 [cit. 2012-04-15]. Dostupné z WWW <http://esa.un.org/unpd/wpp/unpp/panel_indicators.htm> 52

7 SEZNAM OBRÁZKŮ Obr. 1: Čtyřfázový model demografického přechodu (zdroj: Rubenstein (2008, s. 58))... 12 Obr. 2.: Vývoj počtu obyvatel (střední stav) v milionech, Afrika (zdroj dat: unstats.un.org, vlastní zpracování)... 18 Obr. 3.: Početní stavy mužů a žen v milionech v Africe v roce 2010 (rozdělení podle věkových skupin) (zdroj dat: unstats.un.org, vlastní zpracování)... 19 Obr. 4.: Počet obyvatel v tis. v oblasti jižní Afriky (zdroj dat: esa.un.org, vlastní zpracování) 20 Obr. 5: Hrubá míra porodnosti ve vybraných zemí jižní Afriky, v časovém rozmezí 1990 2010 (zdroj dat: esa.un.org, vlastní zpracování)... 21 Obr. 6.: Hrubá míra úmrtnosti ve vybraných zemí jižní Afriky, v časovém rozmezí 1990 2010 (zdroj dat: esa.un.org, vlastní zpracování)... 22 Obr. 7.: Naděje dožití pro obě pohlaví ve vybraných státech, v časovém rozmezí 1990 2010 (zdroj dat: esa.un.org, vlastní zpracování)... 24 Obr. 8.: Počet obyvatel v tis. v oblasti severní Afriky (zdroj dat: esa.un.org, vlastní zpracování)... 25 Obr. 9: Hrubá míra porodnosti ve vybraných zemí severní Afriky, v časovém rozmezí 1990 2010 (zdroj dat: esa.un.org, vlastní zpracování)... 26 Obr. 10.: Hrubá míra úmrtnosti ve vybraných zemí severní Afriky, v časovém rozmezí 1990 2010 (zdroj dat: esa.un.org, vlastní zpracování)... 27 Obr. 11.: Naděje dožití pro obě pohlaví ve vybraných státech, v časovém rozmezí 1990 2010 (zdroj dat: esa.un.org, vlastní zpracování)... 28 Obr. 12.: Počet obyvatel v tis. v oblasti střední Afriky (zdroj dat: esa.un.org, vlastní zpracování)... 29 Obr. 13: Hrubá míra porodnosti ve vybraných zemí střední Afriky, v časovém rozmezí 1990 2010 (zdroj dat: esa.un.org, vlastní zpracování)... 30 Obr. 14.: Hrubá míra úmrtnosti ve vybraných zemí střední Afriky, v časovém rozmezí 1990 2010 (zdroj dat: esa.un.org, vlastní zpracování)... 31 53

Obr. 15.: Naděje dožití pro obě pohlaví ve vybraných státech, v časovém rozmezí 1990 2010 (zdroj dat: esa.un.org, vlastní zpracování)... 33 Obr. 16.: Počet obyvatel v tis. v oblasti východní Afriky (zdroj dat: esa.un.org, vlastní zpracování)... 34 Obr. 17: Hrubá míra porodnosti ve vybraných zemí východní Afriky, v časovém rozmezí 1990 2010 (zdroj dat: esa.un.org, vlastní zpracování)... 35 Obr. 18: Hrubá míra úmrtnosti ve vybraných zemí východní Afriky, v časovém rozmezí 1990 2010 (zdroj dat: esa.un.org, vlastní zpracování)... 36 Obr. 19.: Naděje dožití pro obě pohlaví ve vybraných státech, v časovém rozmezí 1990 2010 (zdroj dat: esa.un.org, vlastní zpracování)... 38 Obr. 20: Počet obyvatel v tis. v oblasti západní Afriky (zdroj dat: esa.un.org, vlastní zpracování)... 39 Obr. 21: Hrubá míra porodnosti ve vybraných zemí západní Afriky, v časovém rozmezí 1990 2010 (zdroj dat: esa.un.org, vlastní zpracování)... 40 Obr. 22: Hrubá míra úmrtnosti ve vybraných zemí západní Afriky, v časovém rozmezí 1990 2010 (zdroj dat: esa.un.org, vlastní zpracování)... 41 Obr. 23.: Naděje dožití pro obě pohlaví ve vybraných státech, v časovém rozmezí 1990 2010 (zdroj dat: esa.un.org, vlastní zpracování)... 44 54

8 SEZNAM TABULEK Tab. 1: Základní ukazatele demografického přechodu (zdroj dat: unstats.un.org, vlastní zpracování)... 19 Tab. 2: Úhrnná plodnost (počet dětí na jednu ženu) ve vybraných státech, v časovém rozmezí 1990 2010 (zdroj dat: esa.un.org, vlastní zpracování)... 23 Tab. 3: Kojenecká úmrtnost (počet zemřelých kojenců na 1000 živě narozených) ve vybraných státech, v časovém rozmezí 1990 2010 (zdroj dat: esa.un.org, vlastní zpracování)... 23 Tab. 4: Úhrnná plodnost (počet dětí na jednu ženu) ve vybraných státech, v časovém rozmezí 1990 2010 (zdroj dat: esa.un.org, vlastní zpracování)... 27 Tab. 5: Kojenecká úmrtnost (počet zemřelých kojenců na 1000 živě narozených) ve vybraných státech, v časovém rozmezí 1990 2010 (zdroj dat: esa.un.org, vlastní zpracování)... 28 Tab. 6: Úhrnná plodnost (počet dětí na jednu ženu) ve vybraných státech, v časovém rozmezí 1990 2010 (zdroj dat: esa.un.org, vlastní zpracování)... 32 Tab. 7: Kojenecká úmrtnost (počet zemřelých kojenců na 1000 živě narozených) ve vybraných státech, v časovém rozmezí 1990 2010 (zdroj dat: esa.un.org, vlastní zpracování)... 32 Tab. 8: Úhrnná plodnost (počet dětí na jednu ženu) ve vybraných státech, v časovém rozmezí 1990 2010 (zdroj dat: esa.un.org, vlastní zpracování)... 37 Tab. 9: Kojenecká úmrtnost (počet zemřelých kojenců na 1000 živě narozených) ve vybraných státech, v časovém rozmezí 1990 2010(zdroj dat: esa.un.org, vlastní zpracování)... 37 Tab. 10: Úhrnná plodnost (počet dětí na jednu ženu) ve vybraných státech, v časovém rozmezí 1990 2010 (zdroj dat: esa.un.org, vlastní zpracování)... 42 Tab. 11: Kojenecká úmrtnost (počet zemřelých kojenců na 1000 živě narozených) ve vybraných státech, v časovém rozmezí 1990 2010 (zdroj dat: esa.un.org, vlastní zpracování). 43 55

PŘÍLOHY Příloha 1: Mapový náčrt-kartogram hrubé míry porodnosti v promilích na Africkém kontinentě v časovém rozmezí 2005 2010 (zdroj dat: esa.un.org, vlastní zpracování) 56

Příloha 2: Mapový náčrt-kartogram hrubé míry úmrtnosti v promilích na Africkém kontinentě v časovém rozmezí 2005 2010 (zdroj dat: esa.un.org, vlastní zpracování) 57

Příloha 3: Mapový náčrt-kartogram úhrnné plodnost (počet dětí na jednu ženu) na Africkém kontinentě v časovém rozmezí 2005 2010 (zdroj dat: esa.un.org, vlastní zpracování) 58

Příloha 4: Mapový náčrt-kartogram kojenecká úmrtnost (počet zemřelých kojenců na 1000 živě narozených) na Africkém kontinentě v časovém rozmezí 2005 2010 (zdroj dat: esa.un.org, vlastní zpracování) 59

Příloha 5: Mapový náčrt-kartogram naděje dožití pro obě pohlaví na Africkém kontinentě v časovém rozmezí 2005 2010 (zdroj dat: esa.un.org, vlastní zpracování) 60