Třinácté přepracované vydání

s Třinácté přepracované vydání tudijní texty odborného minima znalostí pro základní kvalifikační stupeň odborné způsobilosti pojišťovacích zprostředkovatelů a samostatných likvidátorů pojistných událostí podle zákona č. 38/2004 Sb., o pojišťovacích zprostředkovatelích a samostatných likvidátorech pojistných událostí a o změně živnostenského zákona, v platném znění Praha, prosinec 2016

Zpracoval kolektiv autorů: Allianz pojišťovna, a. s. (tematický okruh 1) Kooperativa pojišťovna, a.s., Vienna Insurance Group (tematický okruh 2.1) Sekretariát ČAP (tematický okruh 2.2, 2.3.5 a 2.3.6, 2.4.2 a 2.4.3 a 2.6) Triglav pojišťovna, a.s. (tematický okruh 2.3.1 a 2.3.2) AXA životní pojišťovna a.s. (tematický okruh 2.3.3 a 2.3.4) Česká pojišťovna a.s. (tematický okruh 2.4.1) UNIQA pojišťovna, a.s. (tematický okruh 2.4.4 a 2.4.5) ČSOB Pojišťovna, a.s., člen holdingu ČSOB (tematický okruh 2.5) ERV Evropská pojišťovna, a. s. (tematický okruh 2.7.1) Česká kancelář pojistitelů (tematický okruh 2.7.2) Generali Pojišťovna a.s. (tematický okruh 3A) Kooperativa pojišťovna, a.s., Vienna Insurance Group (tematický okruh 3B) Sekretariát ČAP (tematický okruh 4) Třinácté VYDÁNÍ: sekretariát ČAP Třinácté přepracované vydání Copyright 2016 Česká asociace pojišťoven

Obsah 1 PRÁVNÍ ÚPRAVA POJIŠŤOVNICTVÍ...10 1.1 Základní pojmy... 11 1.1.1 Předmět úpravy zákona o pojišťovnictví... 11 1.1.2 Obsah pojišťovací činnosti, rozdíl oproti zajišťovací činnosti, činnosti související s pojišťovací činností...13 1.1.3 Správa pojištění, pojistný kmen (jde o kmen pojišťovny), důsledky převodu pojistného kmene pro klienty...15 1.1.4 Ovládající a ovládaná osoba...17 1.1.5 Doklad o bezúhonnosti / Odborná způsobilost...19 1.1.6 Odvětví a skupiny pojištění...20 1.1.7 Provozování činnosti v pojišťovnictví...23 1.2 Dohled v pojišťovnictví (jeho výkon, formy a nástroje)...25 1.2.1 Rozsah, předmět a výkon dohledu v pojišťovnictví v ČR...25 1.2.2 Opatření k nápravě při výkonu dohledu nad činností pojišťovny a zajišťovny...27 1.2.3 Povolení k provozování pojišťovací činnosti...30 1.3 Mlčenlivost a ochrana osobních údajů (povinnosti, sankce) a opatření proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu...31 1.3.1 Povinnost mlčenlivosti, výjimky z této povinnosti...31 1.3.2 Ochrana osobních údajů (základní pojmy, sankce)...33 1.3.3 Povinnosti pojišťovacího zprostředkovatele jako zpracovatele osobních údajů...36 1.3.4 Opatření proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu...38 2 PRÁVNÍ ÚPRAVA SOUKROMÉHO POJIŠTĚNÍ...42 2.1 Obecné právní pojmy (právní jednání, právní osobnost a svéprávnost, povinnost nahradit újmu)...43 2.1.1 Právní jednání v pojištění...43 2.1.2 Právní osobnost a svéprávnost fyzických osob...45 2.1.3 Povinnost nahradit újmu...46 2.2 Základní pojmy...47 2.2.1 Zájemci o pojištění, účastníci pojištění...47 2.2.2 Pojistná hodnota, pojistná částka, limit pojistného plnění...50 2.2.3 Pojistné...52 2.2.4 Škodní a pojistná událost...54 2.2.5 Pojistné plnění (záloha), promlčení práva na pojistné plnění...56 2.2.6 Časová a nová cena...59 2.2.7 Životní pojištění odkupné, snížení pojistné částky, snížení ročního důchodu a zkrácení pojistné doby...61 4

Obsah 2.3 Pojištění vznik, zánik, přerušení, pojistná smlouva...63 2.3.1 Obsah pojistné smlouvy a pojistky, pojistné podmínky...63 2.3.2 Způsob uzavření pojistné smlouvy a její forma...65 2.3.3 Vznik pojištění...66 2.3.4 Změny v pojistné smlouvě...67 2.3.5 Přerušení pojištění...69 2.3.6 Zánik pojištění...71 2.4 Škodové pojištění...75 2.4.1 Definice a druhy škodového pojištění...75 2.4.2 Podpojištění, přepojištění...77 2.4.3 Zachraňovací náklady...79 2.4.4 Změna vlastnictví pojištěného majetku...80 2.4.5 Množné pojištění...81 2.5 Obnosové pojištění...83 2.5.1 Definice a druhy obnosového pojištění...83 2.5.2 Přezkoumání zdravotního stavu pro účely pojištění osob...86 2.6 Informace poskytované zájemci a pojistníkovi...87 2.6.1 Informace poskytované zájemci před uzavřením pojistné smlouvy...87 2.6.2 Informace poskytované pojistníkovi během trvání pojistné smlouvy...90 2.7 Povinná pojištění...92 2.7.1 Povinná pojištění...92 2.7.2 Pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla...95 3A ZPROSTŘEDKOVÁNÍ POJIŠTĚNÍ (JEN PRO ZPROSTŘEDKOVATELE)...101 3A.1 Základní pojmy zákona o pojišťovacích zprostředkovatelích a samostatných likvidátorech pojistných událostí...102 3A.1.1 Zprostředkovatelská činnost v pojišťovnictví...104 3A.1.2 Typy pojišťovacích zprostředkovatelů...105 3A.1.3 Odpovědnost pojišťovacího zprostředkovatele... 112 3A.1.4 Inkaso pojistného (oprávnění, zákaz, finanční jistina, zvláštní bankovní účet)... 114 3A.1.5 Registr pojišťovacích zprostředkovatelů a samostatných likvidátorů pojistných událostí... 116 5

Obsah 3A.2 Předpoklady činnosti pojišťovacích zprostředkovatelů (registrace, jednotný evropský trh)... 118 3A.2.1 Odborná způsobilost pojišťovacího zprostředkovatele... 118 3A.2.2 Důvěryhodnost fyzických osob...121 3A.2.3 Důvěryhodnost právnické osoby...123 3A.2.4 Registrace...124 3A.2.5 Postavení odpovědného zástupce právnické osoby pojišťovacího zprostředkovatele... 126 3A.3 Právní vztahy mezi pojišťovnou a pojišťovacím zprostředkovatelem...128 3A.3.1 Smluvní vztahy...128 3A.3.2 Odměňování...130 3A.4 Dohled nad provozováním činnosti (působnost, opatření)...134 3A.4.1 Roční výkaz činnosti zprostředkovatele...134 3A.4.2 Pozastavení a přerušení zprostředkovatelské činnosti...136 3A.4.3 Přestupky a jiné správní delikty, sankce za porušení povinností...138 3A.5 Práva a povinnosti pojišťovacího zprostředkovatele (vůči klientovi, pojišťovně, např. postup při sjednávání pojištění, informační povinnost, výkaznictví, účetnictví, ale také odpovědnost za škodu, důsledky porušení povinností, odměňování)...142 3A.5.1 Povinnosti pojišťovacího zprostředkovatele vůči klientovi...142 3A.5.2 Povinnosti pojišťovacího zprostředkovatele vůči pojišťovně...145 3B LIKVIDACE POJISTNÝCH UDÁLOSTÍ (JEN PRO SAMOSTATNÉ LIKVIDÁTORY POJISTNÝCH UDÁLOSTÍ)...147 3B.1 Základní pojmy zákona o pojišťovacích zprostředkovatelích a samostatných likvidátorech pojistných událostí...148 3B.1.1 Činnost samostatného likvidátora pojistných událostí...148 3B.1.2 Odpovědnost samostatného likvidátora pojistných událostí...150 3B.1.3 Registr samostatných likvidátorů pojistných událostí...151 3B.2 Předpoklady činnosti samostatných likvidátorů pojistných událostí...153 3B.2.1 Odborná způsobilost samostatného likvidátora pojistných událostí...153 3B.2.2 Důvěryhodnost fyzické osoby...155 3B.2.3 Důvěryhodnost právnické osoby...157 3B.2.4 Registrace...158 3B.2.5 Postavení odpovědného zástupce právnické osoby samostatného likvidátora pojistných událostí...160 6

Obsah 3B.3 Právní vztahy mezi pojišťovnou a samostatným likvidátorem pojistných událostí...161 3B.3.1 Smlouva s pojišťovnou...161 3B.4 Dohled nad provozováním činnosti (působnost, opatření)...162 3B.4.1 Přerušení a pozastavení činnosti samostatného likvidátora pojistných událostí...162 3B.4.2 Přestupky a sankce za porušení povinností...164 3B.5 Práva a povinnosti samostatného likvidátora pojistných událostí (vůči klientovi, pojišťovně, odpovědnost za škodu, důsledky porušení povinností apod.)...166 3B.5.1 Informační povinnosti samostatného likvidátora pojistných událostí vůči klientovi...166 3B.5.2 Informační povinnosti samostatného likvidátora pojistných událostí vůči pojišťovně...167 4 DALŠÍ POŽADAVKY...168 4.1 Daňová úprava pojištění z hlediska klienta...169 4.1.1 Charakteristika životního pojištění podle zákona o daních z příjmů...169 4.1.2 Zdanění pojistného plnění, odkupného a dalších plnění ze životního pojištění...172 4.2 Etika při výkonu činnosti pojišťovacího zprostředkovatele a samostatného likvidátora pojistných událostí (Kodexy etiky)...173 4.2.1 Hlavní zásady jednání s klientem...173 4.2.2 Pojistný podvod...175 7

Struktura zpracování: Studijní texty jsou po formální stránce zpracovány podle následujícího schématu: A) Téma název tematického okruhu, subokruhu a konkrétního tématu. Tematický okruh (viz příloha č. 3 k prováděcí vyhlášce) TEMATICKÝ SUBOKRUH (viz příloha č. 3 k prováděcí vyhlášce) Konkrétní téma B) Citace příslušného ustanovení zákona, který se vztahuje k obsahu konkrétního tématu. Uvede se příslušné ustanovení zákona: ZPOJ zákon č. 277/2009 Sb., o pojišťovnictví, ve znění pozdějších předpisů ZPZ zákon č. 38/2004 Sb., o pojišťovacích zprostředkovatelích a likvidátorech pojistných událostí, ve znění pozdějších předpisů ZPS zákon č. 37/2004 Sb., o pojistné smlouvě, ve znění pozdějších předpisů, zrušen s účinností od 1. 1. 2014 ZPOV zákon č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, ve znění pozdějších předpisů OZ zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, zrušen s účinností od 1. 1. 2014 NOZ zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, nabyl účinnosti 1. 1. 2014 ZDP zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů ZOOU zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů, ve znění pozdějších předpisů PSP zákon č. 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu TZ zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník C) Vysvětlující text stručný studijní text k obsahu konkrétního tématu (viz ad A), a to s důrazem na obsah správných odpovědí na jednotlivé otázky zkušebního testu (viz. E), případně seznam použité literatury, byla-li použita. D) Příklad ukázka vysvětlující význam a dopad praktické aplikace příslušné právní úpravy. E) Zkušební test: obsahuje číslo a vlastní text otázky (resp. otázek) a nabídku tří odpovědí (a, b, c) s tím, že správná je zvýrazněna tučným písmem (viz šablona níže). Zpravidla je otázek uvedeno více. č. Text otázky a) Nesprávná odpověď. b) Správná odpověď. c) Nesprávná odpověď. 8

Nový občanský zákoník: Nová úprava soukromého práva zákon č. 89/2012 Sb., Občanský zákoník (NOZ). Dne 1. 1. 2014 nabývá účinnosti výše uvedený zákon, který znamená komplexní novou úpravu soukromého práva v České republice. Kromě dalších zásadních změn, přináší NOZ i podstatnou změnu v právní povaze a v aplikovatelnosti jednotlivých ustanovení. Jedná se o určení, zda se jedná o normy dispozitivní, od kterých se lze odchýlit, či normy kogentní, od nichž se odchýlit nelze. Základní pravidlo pro posouzení právní povahy ustanovení NOZ je obsaženo v jeho 1 odst. 2: Nezakazuje-li to zákon výslovně, mohou si osoby ujednat práva a povinnosti odchylně od zákona; zakázána jsou ujednání porušující dobré mravy, veřejný pořádek nebo právo týkající se postavení osob, včetně práva na ochranu osobnosti. Z uvedeného ustanovení vyplývá základní pravidlo rozlišení kogentních norem odchýlení se od zákona je možné v případě, pokud je zákon výslovně nezakazuje. Takovými ustanoveními, od nichž zákon zakazuje se odchýlit, jsou např. veškerá ustanovení zákona stanovená na ochranu spotřebitele. Kromě tohoto obecného základního vymezení jsou dále zakázána ujednání, která porušují dobré mravy, veřejný pořádek a osobnostní práva (práva týkající se postavení osob a právo na ochranu osobnosti). Zákon také nově upřednostňuje princip spíše relativní neplatnosti právního jednání, přičemž za absolutně neplatné je považováno právní jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek a právní jednání, které zavazuje k plnění od počátku nemožnému. Pro oblast pojištění tedy zákon stanoví vedle dispozitivních ustanovení i ustanovení kogentní povahy, např. ustanovení k ochraně spotřebitele. 9

1 Právní úprava pojišťovnictví 10

Právní úprava pojišťovnictví 1 1.1 Základní pojmy 1.1.1 Předmět úpravy zákona o pojišťovnictví ZPOJ 1 až 3 ZPOJ zapracovává příslušné předpisy Evropské unie a upravuje podmínky provozování pojišťovací a zajišťovací činnosti a výkon dohledu v pojišťovnictví. Tímto zákonem se řídí provozování pojišťovací a zajišťovací činnosti pojišťovnou nebo zajišťovnou se sídlem na území České republiky, provozování pojišťovací a zajišťovací činnosti na území ČR pojišťovnou se sídlem na území členského státu Evropské unie nebo na území státu tvořícího Evropský hospodářský prostor jiného než Česká republika (dále jen jiný členský stát ), provozování zajišťovací činnosti na území ČR zajišťovnou se sídlem na území jiného členského státu a provozování pojišťovací a zajišťovací činnosti na území ČR pojišťovnou se sídlem na území třetího státu a provozování zajišťovací činnosti na území ČR zajišťovnou se sídlem na území třetího státu. (Třetím státem je jiný stát než členský stát EU a než stát tvořící Evropský hospodářský prostor). Tento zákon se nevztahuje na provádění nemocenského a důchodového pojištění, penzijního připojištění se státním příspěvkem, zaměstnaneckého penzijního pojištění, úrazového pojištění zaměstnanců a veřejného zdravotního pojištění, nestanoví-li jiný právní předpis jinak. Vymezení základních pojmů: Pojišťovna je tuzemská pojišťovna, pojišťovna z jiného členského státu nebo pojišťovna z třetího státu, s výjimkou pojišťovny, která je vyjmuta z působnosti směrnice Evropské unie upravující přístup k pojišťovací a zajišťovací činnosti a její výkon. Tuzemská pojišťovna je právnická osoba se sídlem na území České republiky, které bylo uděleno Českou národní bankou povolení k provozování pojišťovací činnosti dle ZPOJ. Pojišťovna z jiného členského státu je právnická osoba se sídlem na území jiného členského státu, které bylo uděleno úřední povolení k provozování pojišťovací činnosti. Zajišťovnou je tuzemská zajišťovna, zajišťovna z jiného členského státu nebo zajišťovna z třetího státu, s výjimkou zajišťovny, která je vyjmuta z působnosti směrnice Evropské unie upravující přístup k pojišťovací a zajišťovací činnosti a její výkon. Tuzemská zajišťovna je právnická osoba se sídlem na území České republiky, které bylo Českou národní bankou uděleno povolení k provozování zajišťovací činnosti dle ZPOJ. Evropský hospodářský prostor tvoří 28 členských států Evropské unie a spolu s nimi Island, Norsko a Lichtenštejnsko. Pojišťovna z třetího státu právnická osoba se sídlem na území třetího státu, která je v souladu s právem země svého sídla oprávněna provozovat pojišťovací činnost. 11

Právní úprava pojišťovnictví 1 Zkušební test: 1 Zákon o pojišťovnictví upravuje: a) Pouze podmínky provozování zprostředkovatelské činnosti. b) Podmínky provozování pojišťovací a zajišťovací činnosti a výkon dohledu v pojišťovnictví. c) Podmínky uzavírání pojistné smlouvy. 2 Upravuje zákon o pojišťovnictví též provozování pojišťovací a zajišťovací činnosti pojišťovnou nebo zajišťovnou se sídlem na území České republiky? a) Ne. b) Ano. c) Ano, ale pouze provozování pojišťovací činnosti. 3 Upravuje zákon o pojišťovnictví též provozování pojišťovací činnosti na území České republiky pojišťovnou se sídlem na území jiného členského státu Evropské unie a na území státu Evropského hospodářského prostoru? a) Ne. b) Ano. c) Ano, ale pouze do 31. 12. 2009. 12

Právní úprava pojišťovnictví 1 1.1.2 Obsah pojišťovací činnosti, rozdíl oproti zajišťovací činnosti, činnosti související s pojišťovací činností ZPOJ 3 Pojišťovací činnost spočívá především v přebírání pojistných rizik na základě uzavřených pojistných smluv a plnění z nich. Součástí pojišťovací činnosti jsou činnosti přímo vyplývající z povolené pojišťovací činnosti, zejména činnosti související se vznikem pojištění a jeho správou, likvidace pojistných událostí, poskytování asistenčních služeb, investování, uzavírání smluv pojišťovnou se zajišťovnami o zajištění závazků pojišťovny vyplývajících z jí uzavřených pojistných smluv a činnost směřující k předcházení vzniku škod a zmírňování jejich následků. Zajišťovací činnost je přebírání pojistných rizik na základě uzavřených smluv, kterými se zajišťovna zavazuje poskytnout pojišťovně ve sjednaném rozsahu plnění, nastane-li nahodilá událost ve smlouvě blíže označená, a pojistitel se zavazuje platit zajistiteli ve smlouvě určenou část pojistného (dále jen zajistné ) z pojistných smluv uzavřených pojistitelem, které jsou předmětem této smlouvy ( zajišťovací smlouva ), plnění z těchto smluv a uzavírání zajišťovacích smluv mezi zajistiteli. Součástí zajišťovací činnosti jsou činnosti přímo vyplývající z povolené zajišťovací činnosti, zejména činnosti související se vznikem zajištění a jeho správou, investování, poskytování statistického nebo pojistněmatematického poradenství v pojišťovnictví, analýza a průzkum pojistných rizik, činnost holdingové osoby a činnosti ve finančním sektoru podle zákona upravujícího doplňkový dohled nad finančními konglomeráty. Zkušební test: 4 Pojišťovací činnost je zejména: a) Činnost pojišťovacích zprostředkovatelů. b) Přebírání pojistných rizik na základě uzavřených pojistných smluv a plnění z nich. c) Spolupráce pojišťovny a zajišťovny. 5 Co je to zajišťovací činnost? a) Poskytování okamžité pomoci pojistníkovi, pokud nastane pojistná událost. b) Přebírání pojistných rizik na základě uzavřených smluv, kterými se zajišťovna zavazuje poskytnout pojišťovně ve sjednaném rozsahu plnění, nastane-li nahodilá událost ve smlouvě blíže označená, a pojistitel se zavazuje platit zajistiteli ve smlouvě určenou část pojistného. c) Provádění dozoru nad činností pojišťovny. 6 Co je také obsahem zajišťovací činnosti? a) Uzavírání zajistných smluv s pojistníkem. b) Uzavírání zajistných smluv mezi pojišťovnou a zajišťovnou. c) Asistenční služba zajišťující pomoc pojištěným. 13

Právní úprava pojišťovnictví 1 7 Je obsahem pojišťovací činnosti též uzavírání pojistných smluv pojišťovnou? a) Ne, neboť uzavírání pojistných smluv patří do zajišťovací činnosti. b) Ano. c) Ano, jedná-li se o fyzické osoby. 14

Právní úprava pojišťovnictví 1 1.1.3 Správa pojištění, pojistný kmen (jde o kmen pojišťovny), důsledky převodu pojistného kmene pro klienty ZPOJ 3, 103 Správa pojištění nebo zajištění jsou činnosti zabezpečující trvání a aktualizaci stavu pojistných nebo zajišťovacích smluv. Pojistný kmen je soubor uzavřených pojistných smluv. Příslušenstvím pojistného kmene jsou práva a povinnosti, které vyplývají z uzavřených pojistných smluv, a aktiva odpovídající tomuto kmeni. Převod pojistného kmene Česká národní banka může tuzemské pojišťovně nařídit převést na jinou pojišťovnu pojistný kmen nebo jeho část, jestliže tato tuzemská pojišťovna neplní opatření k nápravě jí uložená Českou národní bankou nebo v souvislosti: a) s ohrožením její schopnosti dostát svým závazkům, b) se zavedením nucené správy, c) s pozastavením oprávnění k uzavírání pojistných smluv a rozšiřování závazků, nebo d) s odnětím povolení k provozování pojišťovací činnosti. Pojistné podmínky jsou smluvní podmínky zpracované pojišťovnou pro uzavírání pojistných smluv pro jednotlivá pojistná odvětví, pro skupiny těchto odvětví nebo pro jednotlivé typy pojištění sjednávaných v rámci pojistného odvětví, zejména všeobecné pojistné podmínky, zvláštní nebo doplňkové pojistné podmínky. Asistenčními službami se rozumí pomoc poskytovaná osobám, které se dostanou do nesnází během cestování nebo při pobytu mimo místo svého bydliště, která spočívá v závazku pojišťovny, provozující pojišťovací činnost podle pojistného odvětví uvedeného v části B bodě 18 přílohy č. 1 k ZPOJ (pojištění pomoci osobám v nouzi během cestování nebo pobytu místo místa svého bydliště, včetně pojištění finančních ztrát bezprostředně souvisejících s cestováním) poskytnout na základě předchozí úhrady pojistného okamžitě dostupnou pomoc oprávněné osobě podle pojistné smlouvy, pokud se tato osoba dostane do nesnází v důsledku pojistné události, přičemž pomoc může mít formu peněžitého nebo věcného plnění a věcné plnění může být poskytováno na základě smluvního vztahu osobou odlišnou od pojišťovny. Za asistenční službu se nepovažuje servis nebo údržba vozidla ani informace o poskytování této služby nebo její zprostředkování. Zkušební test: 8 Soubor uzavřených pojistných smluv se nazývá: a) Příslušenství pojistného kmene. b) Pojistný kmen. c) Fond pojistných smluv. 15

Právní úprava pojišťovnictví 1 9 Co je pojistný kmen? a) Databáze pojistných zprostředkovatelů. b) Soubor uzavřených pojistných smluv. c) Uzavřené smlouvy na životní pojištění. 10 Jaké jsou základní druhy pojistných podmínek? a) Základní pojistné podmínky a vedlejší pojistné podmínky. b) Všeobecné pojistné podmínky, zvláštní nebo doplňkové pojistné podmínky. c) Všeobecné pojistné podmínky, vedlejší a důležité pojistné podmínky. 11 Činnosti zabezpečující trvání a aktualizaci stavu pojistných nebo zajišťovacích smluv se nazývají: a) Klasifikace pojistných smluv. b) Správa pojištění nebo zajištění. c) Klientský servis. 12 Co je to správa pojištění nebo zajištění? a) Výplata provizí pojišťovacím zprostředkovatelům. b) Správa pojištění nebo zajištění jsou činnosti zabezpečující trvání a aktualizaci stavu pojistných nebo zajišťovacích smluv. c) Provádění dohledu nad pojišťovnami. 16

Právní úprava pojišťovnictví 1 1.1.4 Ovládající a ovládaná osoba ZPOJ 3, Zákon o střetu zájmu č. 159/2006, 7a) Požadavky na osoby v klíčových funkcích Ovládající osoba je osoba, která: a) disponuje většinou hlasovacích práv společníků nebo členů v jiné obchodní korporaci, není-li prokázáno, že jiná osoba disponuje stejným nebo vyšším množstvím hlasovacích práv, má se za to, že osoba, která disponuje alespoň 40 % hlasovacích práv v určité osobě, je ovládající osobou, a že osoby jednající ve shodě, které disponují alespoň 40 % hlasovacích práv v určité osobě, jsou ovládajícími osobami, b) má právo jmenovat, volit či odvolat většinu členů statutárního nebo kontrolního orgánu jiné obchodní korporace a je zároveň společníkem nebo členem takové korporace, c) má právo uplatňovat rozhodující vliv v jakékoliv jiné obchodní korporaci, jejíž je společníkem nebo členem, na základě smlouvy, kterou s ní uzavřela, nebo podle jejích stanov společenské nebo zakladatelské smlouvy, umožňuje-li právo, jímž se taková korporace řídí, aby se těmto smlouvám nebo stanovám, společenským nebo zakladatelským smlouvám podřídila, d) je společníkem nebo členem jakékoli jiné obchodní korporace a 1. většina členů statutárního nebo kontrolního orgánu této korporace byla jmenována výhradně pomocí využití jejích hlasovacích práv, nemá-li však jiná osoba vůči této ovládané osobě práva uvedená v písmenech a), b) nebo c), nebo 2. vykonává na základě dohody uzavřené s ostatními společníky nebo členy této korporace většinu hlasovacích práv společníků v této korporaci, nebo e) jinak než podle písmen a) až d) skutečně uplatňuje rozhodující vliv v jiné osobě. Ovládanou osobou je osoba, vůči níž je jiná osoba v postavení ovládající osoby. Všechny ovládané osoby ovládaných osob jsou rovněž považovány za ovládané osoby. Požadavky na osoby s klíčovými funkcemi ( 7a) (1) Tuzemská pojišťovna a tuzemská zajišťovna zajistí, aby všechny osoby s klíčovými funkcemi pojišťovny nebo zajišťovny byly způsobilé a důvěryhodné a nebyly ve střetu zájmů, který by byl na újmu jejího řádného a obezřetného řízení. Zákon o střetu zájmu č. 159/2006 Sb. Tento zákon upravuje a) povinnost veřejných funkcionářů vykonávat svoji funkci tak, aby nedocházelo ke střetu mezi jejich osobními zájmy a zájmy, které jsou povinni z titulu své funkce prosazovat nebo hájit, b) povinnost veřejných funkcionářů oznamovat skutečnosti, které umožňují veřejnou kontrolu jejich činností konaných vedle výkonu funkce veřejného funkcionáře, veřejnou kontrolu majetku nabytého za dobu výkonu funkce a dalších příjmů, darů nebo jiného prospěchu, získaných za dobu výkonu funkce, popřípadě finančních závazků, které veřejný funkcionář má, c) omezení některých činností veřejných funkcionářů a neslučitelnost výkonu funkce veřejného funkcionáře s jinými funkcemi, d) odpovědnost veřejných funkcionářů za porušení povinností stanovených tímto zákonem, včetně sankcí, které lze veřejnému funkcionáři za porušení těchto povinností uložit. 17

Právní úprava pojišťovnictví 1 2 Veřejný funkcionář (1) Pro účely tohoto zákona se veřejným funkcionářem rozumí a) poslanec Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky (dále jen poslanec ), b) senátor Senátu Parlamentu České republiky (dále jen senátor ), c) člen vlády nebo vedoucí jiného ústředního orgánu státní správy, v jehož čele není člen vlády, d) předseda a inspektor Úřadu pro ochranu osobních údajů, e) předseda Úřadu pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví, f) člen Rady Českého telekomunikačního úřadu, g) předseda Energetického regulačního úřadu, h) člen bankovní rady České národní banky, i) prezident, viceprezident a člen Nejvyššího kontrolního úřadu, j) předseda nebo člen Úřadu pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí, k) veřejný ochránce práv a jeho zástupce, l) člen Rady pro rozhlasové a televizní vysílání, m) člen zastupitelstva kraje nebo člen zastupitelstva hlavního města Prahy (dále jen kraj ), který je pro výkon funkce dlouhodobě uvolněn a člen zastupitelstva kraje, který před svým zvolením do funkce člena zastupitelstva nebyl v pracovním poměru, ale vykonává funkce ve stejném rozsahu jako člen zastupitelstva kraje, který je pro výkon funkce dlouhodobě uvolněn, n) člen zastupitelstva obce, městské části nebo městského obvodu územně členěného statutárního města a městské části hlavního města Prahy (dále jen obec ), který je pro výkon funkce dlouhodobě uvolněn a člen zastupitelstva obce, který před svým zvolením do funkce člena zastupitelstva nebyl v pracovním poměru, ale vykonává funkce ve stejném rozsahu jako člen zastupitelstva obce, který je pro výkon funkce dlouhodobě uvolněn, o) starosta obce, místostarosta obce a členové rady obce a kraje, kteří nejsou pro výkon funkce dlouhodobě uvolněni. Zkušební test: 13 Jak se nazývá osoba, která disponuje většinou hlasovacích práv společníků v jiné obchodní korporaci? a) Ovládaná osoba. b) Ovládající osoba. c) Dispoziční osoba. 14 Je střetem zájmů, když je členem dozorčího orgánu tuzemské pojišťovny člen vlády České republiky? a) Ne, není. b) Ano, je. c) Není, pokud má povolení České národní banky. 18

Právní úprava pojišťovnictví 1 1.1.5 Doklad o bezúhonnosti Odborná způsobilost ZPOJ 11, ZPZ 18 Dokladem o bezúhonnosti občana České republiky a zahraniční fyzické osoby, jež se v posledních 3 letech před dnem, ke kterému se prokazuje bezúhonnost, zdržovala nepřetržitě po dobu více než 3 měsíců v České republice, je výpis z Rejstříku trestů. Dokladem o bezúhonnosti tuzemské právnické osoby a zahraniční právnické osoby je výpis z Rejstříku trestů, jestliže tato osoba v posledních třech letech přede dnem, ke kterému se prokazuje bezúhonnost, působila v České republice tak, že zde měla sídlo anebo alespoň vykonávala svoji činnost nebo měla zde svůj majetek nepřetržitě po dobu více než 3 měsíců. Odborná způsobilost (ZPZ 18) (1) Pojišťovací zprostředkovatel, samostatný likvidátor pojistných událostí a odpovědný zástupce jsou povinni prokázat odbornou způsobilost, kterou se rozumí získání všeobecných a odborných znalostí nezbytných pro výkon jeho činnosti. (2) Všeobecné znalosti se prokazují dokladem o dokončení střední školy. Odborné znalosti se prokazují dokladem o absolvování odborného studia na střední nebo vysoké škole nebo složením odborné zkoušky. Odborným studiem se pro účely odborné způsobilosti rozumí středoškolské nebo vysokoškolské studium, zaměřené na problematiku pojišťovnictví, finančních služeb a s tím souvisejících oblastí. Odbornou praxí se pro účely odborné způsobilosti rozumí činnost v pojišťovně nebo zajišťovně související s uzavíráním pojistných smluv nebo v oblasti zprostředkovatelské činnosti v pojišťovnictví. (3) V případě vázaného pojišťovacího zprostředkovatele, podřízeného pojišťovacího zprostředkovatele, výhradního pojišťovacího agenta a samostatného likvidátora pojistných událostí lze odbornou zkoušku vykonat v instituci, která je oprávněna poskytovat vzdělávací programy zaměřené na dosažení odborné způsobilosti a je uvedena v seznamu České národní banky a uveřejňovaném způsobem umožňujícím dálkový přístup. Pojišťovna tuto činnost může vykonávat jako činnost související s pojišťovací činností za podmínek stanovených zvláštním právním přepisem. Zkušební test: 15 Co je dokladem o bezúhonnosti občana České republiky? a) Výpis z obchodního rejstříku. b) Výpis z Rejstříku trestů. c) Doklad finančního úřadu o bezdlužnosti. 16 Je dokladem o dosaženém vzdělání posuzované fyzické osoby doklad obdobný vysvědčení o maturitní zkoušce? a) Ano. b) Ano, ale musí být vydaný příslušnou vzdělávací institucí. c) Ne. 19

Právní úprava pojišťovnictví 1 1.1.6 Odvětví a skupiny pojištění ZPOJ příloha č. 1 Tak jako v každém oboru i v pojišťovnictví se setkáváme s určitým dělením a strukturováním. Základní rozdělení podle přílohy č. 1 k ZPOJ vychází z dělení na odvětví životních a neživotních pojištění a skupiny neživotních pojištění. A) Odvětví životních pojištění 1. Pojištění a) pro případ smrti, pro případ dožití, pojištění pro případ dožití se stanoveného věku nebo dřívější smrti, pojištění spojených životů, s výplatou zaplaceného pojistného, b) důchodu, c) pojištění úrazu nebo nemoci. 2. Svatební pojištění nebo pojištění prostředků na výživu dětí. 3. Pojištění podle bodu 1 písm. a) a b) a v bodě 2, která jsou spojená s investičním fondem. 4. Trvalé zdravotní pojištění. 5. Kapitalizace příspěvků hrazených skupinou přispěvatelů a následné rozdělování akumulovaných aktiv mezi přeživší přispěvatele nebo mezi osoby oprávněné po zemřelých přispěvatelích. 6. Umořování kapitálu založené na pojistněmatematickém výpočtu, kdy jimiž jsou proti jednorázovým nebo periodickým platbám dohodnutým předem přijaty závazky se stanovenou dobou trvání a ve stanovené výši. 7. Správa skupinových penzijních fondů. B) Odvětví neživotních pojištění 1. Úrazové pojištění a) s jednorázovým plněním, b) s plněním povahy náhrady újmy, c) s kombinovaným plněním, d) cestujících. 2. Pojištění nemoci a) s jednorázovým plněním, b) s plněním povahy náhrady újmy, c) s kombinovaným plněním, d) soukromé zdravotní pojištění. 3. Pojištění škod na pozemních dopravních prostředcích jiných než drážních vozidlech a) motorových, b) nemotorových. 4. Pojištění škod na drážních vozidlech. 5. Pojištění škod na leteckých dopravních prostředcích. 6. Pojištění škod na plavidlech. 7. Pojištění přepravovaných věcí včetně zavazadel a jiného majetku bez ohledu na použitý dopravní prostředek. 20

Právní úprava pojišťovnictví 1 8. Pojištění škod na majetku jiném než uvedeném v bodech 3 až 7 způsobených: požárem výbuchem vichřicí přírodními živly jinými než vichřicí (např. blesk, povodeň, záplava) jadernou energií sesuvem nebo poklesem půdy 9. Pojištění jiných škod na majetku jiném než uvedeném v bodech 3 až 7 vzniklých krupobitím nebo mrazem, anebo jinými nebezpečími (např. loupeží, krádeží nebo újmy způsobené lesní zvěří), nejsou-li tato zahrnuta v bodě 8, vč. pojištění škod na hospodářských zvířatech způsobených nákazou nebo jinými pojistnými nebezpečími. 10. Pojištění odpovědnosti za újmu vyplývající a) z provozu pozemního motorového a jeho přípojného vozidla, b) z činnosti dopravce, c) z provozu drážního vozidla. 11. Pojištění odpovědnosti za újmu vyplývající z vlastnictví nebo užití leteckého dopravního prostředku, včetně odpovědnosti dopravce. 12. Pojištění odpovědnosti za újmu vyplývající z vlastnictví nebo užití říčního, průplavového, jezerního nebo námořního plavidla, včetně odpovědnosti dopravce. 13. Všeobecné pojištění odpovědnosti za újmu jinou než uvedenou v odvětvích č. 10 až 12: a) za škodu na životním prostředí, b) za újmu způsobenou jaderným zařízením, c) za újmu způsobenou vadou výrobku, d) ostatní. 14. Pojištění úvěru a) obecná platební neschopnost, b) vývozní úvěr, c) splátkový úvěr, d) hypoteční úvěr, e) zemědělský úvěr. 15. Pojištění záruky (kauce) a) přímé záruky, b) nepřímé záruky. 16. Pojištění různých finančních ztrát vyplývajících a) z výkonu povolání, b) z nedostatečného příjmu, c) ze špatných povětrnostních podmínek, d) ze ztráty zisku, e) ze stálých nákladů, f) z nepředvídaných obchodních výdajů, g) ze ztráty tržní hodnoty, h) ze ztráty pravidelného zdroje příjmu, i) z jiné nepřímé obchodní finanční ztráty, j) z ostatních finančních ztrát. 17. Pojištění právní ochrany. 18. Pojištění pomoci osobám v nouzi během cestování nebo pobytu mimo místa svého bydliště, včetně pojištění finančních ztrát bezprostředně souvisejících s cestováním. 21

Právní úprava pojišťovnictví 1 Zkušební test: 17 Pojištění se podle zákona o pojišťovnictví člení na odvětví: a) Životní pojištění a důchodové pojištění. b) Životní pojištění a neživotní pojištění. c) Neživotní pojištění a úrazové pojištění. 18 Patří důchodové pojištění podle zákona o důchodovém pojištění mezi odvětví životního pojištění? a) Ano, patří za předpokladu, že bylo uzavřeno před 1. 1. 2000. b) Nepatří. c) Ano, patří. 19 Je odvětvím životního pojištění též doplňkové penzijní spoření nebo penzijní připojištění se státním příspěvkem? a) Ano, je za předpokladu, že bylo uzavřeno před 1. 1. 2000. b) Není. c) Ano. 22

Právní úprava pojišťovnictví 1 1.1.7 Provozování činnosti v pojišťovnictví ZPOJ 4, 6, 36 Provozovat na území České republiky pojišťovací činnost může pouze tuzemská pojišťovna a pojišťovna z třetího státu, které bylo Českou národní bankou uděleno povolení k provozování této činnosti, nebo pojišťovna z jiného členského státu, a to na základě práva zřizovat pobočky nebo na základě svobody dočasně poskytovat služby. Provozovat na území České republiky zajišťovací činnost může pouze tuzemská zajišťovna a, nestanoví-li ZPOJ jinak, zajišťovna z třetího státu, které bylo Českou národní bankou uděleno povolení k provozování této činnosti, nebo zajišťovna z jiného členského státu, a to na základě práva zřizovat pobočky nebo na základě svobody dočasně poskytovat služby. Provozovat na území České republiky zajišťovací činnost může také tuzemská pojišťovna a, nestanoví-li ZPOJ jinak, pojišťovna z třetího státu, které bylo Českou národní bankou uděleno povolení k provozování této činnosti, nebo pojišťovna z jiného členského státu, a to na základě práva zřizovat pobočky nebo na základě svobody dočasně poskytovat služby. Pojišťovna nebo zajišťovna je oprávněna provozovat pouze pojišťovací nebo zajišťovací činnost v rozsahu povolení uděleném orgánem dohledu, je povinna jednat s odbornou péčí a postupovat obezřetně, zejména neprovádět tyto činnosti způsobem, který poškozuje majetek jí svěřený třetími osobami nebo ohrožuje její bezpečnost a stabilitu nebo bezpečnost a stabilitu osob s ní propojených. Pojišťovna nebo zajišťovna může na území České republiky při zprostředkování pojištění nebo zajištění a při likvidaci pojistných událostí využívat služeb pouze pojišťovacího zprostředkovatele nebo samostatného likvidátora pojistných událostí, který svoji činnost vykonává v souladu s podmínkami zákona upravujícího činnosti pojišťovacích zprostředkovatelů a samostatných likvidátorů pojistných událostí (ZPZ). Pojišťovna nebo zajišťovna postupuje ve své činnosti tak, aby nedocházelo ke ztížení nebo znemožnění výkonu dohledu podle ZPOJ. Pojišťovna nebo zajišťovna při provozování pojišťovací nebo zajišťovací činnosti zpracovává osobní údaje včetně rodných čísel; takové zpracování osobních údajů se považuje za zpracování nezbytné pro dodržení právní povinnosti správce podle ZOOU. Zkušební test: 20 Kdo uděluje povolení k provozování tuzemské pojišťovny? a) Příslušný finanční úřad. b) Česká národní banka. c) Nadřízená zajišťovna. 21 Musí pojišťovna nebo zajišťovna jednat s odbornou péčí? a) Nemusí. b) Ano, musí. c) Nemusí, dbá pouze na to, aby nepoškozovala majetek třetích osob. 23

Právní úprava pojišťovnictví 1 22 Uděluje Česká národní banka povolení k provozování činnosti tuzemské zajišťovny? a) Ne, neuděluje. b) Ano, uděluje. c) Ano, pouze pokud se pojišťovna zabývá životním pojištěním. 23 Může zajišťovna ztěžovat výkon dohledu? a) Ano, může, pokud je to v jejím zájmu. b) Nesmí. Musí postupovat tak, aby nedocházelo ke ztížení nebo znemožnění výkonu dohledu. c) Může, pokud má pobočky v tuzemsku i v zahraničí. 24 Zpracovává pojišťovna osobní údaje? a) Ano, zpracovává, kromě rodných čísel. b) Ano, zpracovává, včetně rodných čísel. c) Ne, nezpracovává. 24

Právní úprava pojišťovnictví 1 1.2 Dohled v pojišťovnictví (jeho výkon, formy a nástroje) 1.2.1 Rozsah, předmět a výkon dohledu v pojišťovnictví v ČR ZPOJ 84 až 86 Dohled v pojišťovnictví vykonává Česká národní banka) v zájmu ochrany pojistníků, pojištěných a oprávněných osob a s ohledem na zachování finanční stability pojišťoven a zajišťoven. Při výkonu dohledu Česká národní banka důsledně zvažuje potenciální dopady svých rozhodnutí na stabilitu dotčených systémů v Evropské unii a postupuje v součinnosti s Evropským orgánem dohledu a dohledovými orgány jiných členských států včetně výměny informací. Právní vztahy s Evropským orgánem dohledu se řídí přímo použitelným předpisem Evropské unie. Dohled v pojišťovnictví je založen na soustavném prověřování činností pojišťovny nebo zajišťovny a dodržování ZPOJ a jiných právních předpisů. Je vykonáván transparentním a odpovědným způsobem s ohledem na ochranu důvěrných informací a na předcházení vzniku situací poškozujících zájmy ochrany pojistníků, pojištěných a oprávněných osob. Dohledu v pojišťovnictví podléhají pojišťovny a zajišťovny, které na území České republiky provozují pojišťovací nebo zajišťovací činnost, a také poskytovatelé jejich externích služeb, pokud tak stanoví ZPOJ nebo jiný právní předpis. Při výkonu dohledu v pojišťovnictví Česká národní banka využívá doporučení Evropského orgánu dohledu. Předmětem dohledu ( 85) České národní banky je dodržování ZPOJ a jiných právních předpisů v rozsahu, v jakém se vztahují k provozování pojišťovací a zajišťovací činnosti a činností s tím souvisejících, zejména: soulad provozovaných činností s uděleným povolením nebo právem zakládat pobočky, hospodaření tuzemské pojišťovny nebo zajišťovny z hlediska zabezpečení splnitelnosti jejich závazků, výše, způsob tvorby a použití technických rezerv, dodržování zásady obezřetného investování aktiv, solventnost, plnění povinností uložených rozhodnutím České národní banky, vedení účetnictví, řídicí a kontrolní systém, finanční a technické zdroje určené na zabezpečení asistenčních služeb, soulad provozované pojišťovací činnosti se zákonem stanovenými požadavky na jednání se zájemci o pojištění, s pojistníky, pojištěnými a oprávněnými osobami. Výkon dohledu ( 86) nad činností tuzemské pojišťovny nebo zajišťovny spadá do výlučné působnosti Česká národní banky, s výjimkou dohledu vykonávaného hostitelským členským státem. Osoby činné pro pojišťovnu nebo zajišťovnu jsou povinny poskytnout České národní bance na její písemné vyžádání veškeré informace týkající se jejich činnosti pro tuto pojišťovnu nebo zajišťovnu. Zjistí-li České národní banka ohrožení schopnosti tuzemské pojišťovny nebo zajišťovny plnit pravidla obezřetného provozování její činnosti stanovené ZPOJ nebo přímo použitelným předpisem Evropské unie, uloží jí odpovídající opatření k nápravě a určí k tomu přiměřenou lhůtu. 25

Právní úprava pojišťovnictví 1 Česká národní banka při výkonu dohledu provádí pravidelně přezkum a vyhodnocení strategií, procesů a postupů ohlašování zavedených pojišťovnou nebo zajišťovnou podléhající jejímu dohledu za účelem plnění povinností stanovených ZPOJ. Přezkum a vyhodnocení zahrnuje posouzení např.: dodržování kvalitativních požadavků týkajících se řídicího a kontrolního systému, rizik, jimž pojišťovna nebo zajišťovna čelí nebo může čelit, schopnosti pojišťovny a zajišťovny posuzovat tato rizika s ohledem na prostředí, v němž provozuje svou činnost, postupů ke zjišťování zhoršující se finanční situace pojišťovny nebo zajišťovny. Česká národní banka posuzuje přiměřenost metod a postupů, navržených pojišťovnou či zajišťovnou, které by mohly mít negativní účinky na její celkovou finanční situaci, posuzuje schopnost odolat těmto možným událostem nebo budoucím změnám v ekonomickém prostředí. Může je vyzvat, aby v přiměřené lhůtě sjednaly nápravu ve své činnosti, nebo jim uloží opatření k nápravě s cílem odstranění nedostatků. Zkušební test: 25 Kdo provádí v ČR dohled v pojišťovnictví? a) Ministerstvo průmyslu a obchodu. b) Česká národní banka. c) Ministerstvo pro místní rozvoj. 26 Je finanční úřad orgánem, který podle zákona o pojišťovnictví provádí dohled v pojišťovnictví? a) Ano, je. b) Ne, není. c) Ano, je, kromě případů, kdy určí Ministerstvo průmyslu a obchodu jinak. 27 Provádí Česká národní banka dohled v pojišťovnictví? a) Ne, neprovádí. b) Ano, provádí. c) Provádí pouze v případě, že je o něj požádáno soudem. 26

Právní úprava pojišťovnictví 1 1.2.2 Opatření k nápravě při výkonu dohledu nad činností pojišťovny a zajišťovny ZPOJ 95, 97, 98, 99, 103, 116, 119, 120 Zjistí-li Česká národní banka při výkonu dohledu nad činností tuzemské pojišťovny nebo zajišťovny porušení povinnosti ( 95), která se vztahuje k provozování pojišťovací nebo zajišťovací činnosti včetně externě zajišťovaných činností, uloží bez zbytečného odkladu pojišťovně nebo zajišťovně opatření k nápravě k odstranění nedostatků a určí k tomu přiměřenou lhůtu. Je oprávněna požadovat ve stanovené lhůtě např. provedení změny vedoucího pobočky nebo škodního zástupce jmenovaného pro vyřizování škod v pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (pokud nesplňují podmínku způsobilosti nebo důvěryhodnosti), může nařídit navýšení technických rezerv i změnu auditora provádějícího ověření účetní uzávěrky nebo konsolidované účetní uzávěrky. Pokud Česká národní banka zjistí v činnosti tuzemské pojišťovny nebo zajišťovny nedostatky, které by mohly ohrozit nebo ohrožují splnitelnost jejich závazků, a) nařídí předložení ozdravného plánu nebo plánu krátkodobého financování, b) omezí nebo zakáže volné nakládání s aktivy, c) zavede nucenou správu, d) pozastaví oprávnění k uzavírání pojistných nebo zajišťovacích smluv, e) nařídí převod pojistného kmene, f) omezí pohyblivou složku odměny statutárních orgánů Předběžné opatření ( 97) Česká národní banka může předběžným opatřením tuzemské pojišťovně nebo zajišťovně: zakázat uzavírat další pojistné nebo zajišťovací smlouvy a nerozšiřovat již převzaté závazky, omezit nebo zakázat nakládat bez souhlasu České národní banky se svými aktivy, zakázat postupovat bez souhlasu České národní banky podle rozhodnutí statutárního orgánu, kontrolního orgánu, valné hromady nebo členské schůze. Ozdravný plán ( 98) musí obsahovat postupy a informace stanovené rozhodnutím České národní banky, nejméně však údaje nebo doklady o činnosti na následující 3 účetní období. Nucená správa ( 99) Česká národní banka může zavést v tuzemské pojišťovně nebo zajišťovně nucenou správu, je-li to nezbytné z důvodu ochrany práv pojistníků, pojištěných a oprávněných osob nebo v zájmu zachování její finanční stability, zejména došlo-li k ohrožení splnitelnosti závazků tuzemské pojišťovny nebo zajišťovny. Řízení o zavedení nucené správy lze zahájit vydáním rozhodnutí o zavedení nucené správy. Toto rozhodnutí obsahuje také jmenování nuceného správce. Převod pojistného kmene ( 103) Převod pojistného kmene ( 103) na jinou pojišťovnu může Česká národní banka nařídit tuzemské pojišťovně, jestliže tato neplní opatření k nápravě nebo v souvislosti s ohrožením její schopnosti dostát svým závazkům, se zavedením nucené správy, s pozastavením oprávnění k uzavírání pojistných smluv a rozšiřováním závazků, nebo s odnětím povolení k provozování pojišťovací činnosti. 27

Právní úprava pojišťovnictví 1 Přebírající pojišťovnou může být pouze pojišťovna, které bylo uděleno povolení k provozování pojišťovací činnosti v rozsahu pojistných odvětví, do kterých spadají pojistná nebezpečí, jež jsou pojištěna pojistnými smlouvami, které jsou předmětem převodu. Odnětí povolení ( 116) Česká národní banka odejme tuzemské pojišťovně nebo zajišťovně povolení k provozování pojišťovací nebo zajišťovací činnosti, které jí udělila, jestliže je pojišťovna nebo zajišťovna předlužena (pokud souhrn peněžního vyjádření jejích závazků převyšuje hodnotu jejího majetku), uložené opatření k nápravě nevedlo k obnovení její platební schopnosti, získala povolení k provozování pojišťovací nebo zajišťovací činnosti na základě nepravdivě nebo neúplně uvedeného údaje rozhodného pro udělení tohoto povolení nebo takový údaj zatajila, její finanční situace nezaručuje trvalou splnitelnost jejích závazků, nedodržela minimální kapitálový požadavek a nepředložila plán krátkodobého financování nebo nebyl takový plán Českou národní bankou schválen, přemístila svoje sídlo mimo území České republiky, nesplnila do 3 měsíců schválený plán krátkodobého financování nebo o to pojišťovna požádá. Česká národní banka může odejmout tuzemské pojišťovně nebo zajišťovně povolení k provozování pojišťovací nebo zajišťovací činnosti, které jí udělila, jestliže již nesplňuje některou z podmínek pro provozování pojišťovací nebo zajišťovací činnosti, opakovaně nebo závažným způsobem porušila povinnost stanovenou ZPOJ nebo přímo použitelným předpisem Evropské unie, do 1 roku od nabytí právní moci rozhodnutí, kterým jí bylo uděleno povolení k provozování pojišťovací nebo zajišťovací činnosti, nezahájila svoji činnost, neprovozuje pojišťovací nebo zajišťovací činnost déle než 6 měsíců. Přestupky ( 119) Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že jako osoba, která navrhuje změnu v osobě člena statutárního orgánu tuzemské pojišťovny nebo zajišťovny, uvede nepravdivý údaj nebo zatají některou skutečnost orgánu pojišťovny nebo zajišťovny, který o této změně rozhoduje, pozbyde podmínku důvěryhodnosti. Fyzická osoba, která vykonává funkci správce nebo jeho zástupce, se dopouští přestupku také tím, když neinformuje Českou národní banku o tom, že přestala splňovat podmínky pro své jmenování, nebo osoba, která vykonává funkci likvidátora, nejedná s odbornou péčí, anebo poruší povinnost mlčenlivosti. Za tyto přestupky lze uložit pokutu až 1 000 000 Kč. Správní delikty právnických osob a podnikajících fyzických osob ( 120) Právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba se dopustí správního deliktu např. tím, že: jako osoba, která navrhuje změnu v osobě člena statutárního orgánu tuzemské pojišťovny nebo zajišťovny, uvede nepravdivý údaj nebo zatají některou skutečnost orgánu pojišťovny nebo zajišťovny, který o této změně rozhoduje, postupuje v rozporu s 86 ZPOJ, nesplní podmínku mlčenlivosti, znemožní nebo závažně ztíží výkon dohledu neposkytnutím součinnosti. 28

Právní úprava pojišťovnictví 1 Pojišťovna nebo zajišťovna se dopustí správního deliktu tím, že: provozuje pojišťovací nebo zajišťovací činnost v rozporu s povolením k provozování těchto činností uděleným Českou národní bankou, poškozuje majetek jí svěřený třetími osobami nebo ohrožuje svoji stabilitu nebo bezpečnost a stabilitu osob s ní propojených, nezavede a neudržuje účinný řídicí a kontrolní systém, nezajistí obsazení odpovídajícími osobami, nesplní řádně informační povinnost, nepředloží doklady a jiné materiály vyžádané Českou národní bankou, ke zprostředkování pojištění nebo zajištění, anebo k činnosti samostatného likvidátora pojistných událostí využívá služeb osoby, která tuto činnost vykonává neoprávněně, postupuje v rozporu se schváleným ozdravným plánem nebo plánem krátkodobého financování, nesplní ve lhůtě stanovené vykonatelným rozhodnutím České národní banky opatření k nápravě, nebo znemožní nebo závažně ztíží výkon dohledu neposkytnutím součinnosti nebo nevyhověním výzvy dané podle ZPOJ. Pojišťovna se dopustí správního deliktu také tím, že postupuje v rozporu s 59 ZPOJ (stanovení výše pojistného a zajistného) nebo neposkytne zájemci o pojištění nebo pojistníkovi údaje podle ZPOJ nebo Občanského zákoníku anebo zákona upravujícího činnost pojišťovacích zprostředkovatelů a samostatných likvidátorů pojistných událostí týkající se pojištění Za správní delikt může Česká národní banka uložit pokutu až 50 000 000 Kč. Dle ZPZ platí, že pojišťovna se dopustí správního deliktu tím, že jako pojistitel při výpočtu odkupného postupuje v rozporu s 21f. Za tento správní delikt se uloží pokuta do 10 000 000 Kč. Zkušební test: 28 Může Česká národní banka jako orgán dohledu v pojišťovnictví ukládat sankce? a) Ne, sankce nemohou být ukládány. b) Ano, Česká národní banka má právo ukládat sankce. c) Ne, o sankcích rozhoduje příslušný finanční úřad. 29 Může finanční úřad ukládat pojišťovnám sankce za porušení zákona o pojišťovnictví? a) Ano. b) Ne. c) Ano, avšak pouze pojišťovnám, které nejsou členy ČAP. 30 Může Česká národní banka uložit pokutu tuzemské pojišťovně? a) Ne. b) Ano, a to až do výše 50 000 000 Kč. c) Ano, musí však pokutu projednat nejprve s Poslaneckou sněmovnou ČR. 29

Právní úprava pojišťovnictví 1 1.2.3 Povolení k provozování pojišťovací činnosti ZPOJ 13, 15 Česká národní banka uděluje povolení k provozování pojišťovací činnosti podle pojistných odvětví životních pojištění, podle pojistných odvětví neživotních pojištění nebo podle skupin neživotních pojištění dle přílohy č. 1 k ZPOJ. Povolení udělené Českou národní bankou za podmínek stanovených ZPOJ je platné pro všechny členské státy a opravňuje tuzemskou pojišťovnu k provozování pojišťovací nebo zajišťovací činnosti na území jiného členského státu, a to buď prostřednictvím pobočky zřízené v členském státě, nebo na základě svobody dočasně poskytovat služby. Tuzemská pojišťovna je oprávněna provozovat pojišťovací činnost na základě a v rozsahu povolení uděleného Českou národní bankou jako akciová společnost nebo družstvo a je-li její sídlo na území České republiky. Povolení České národní banky je tuzemská pojišťovna si vyžádat také před změnou rozsahu pojišťovací činnosti, pokud podle ZPOJ taková změna nepodléhá pouze informační povinnosti. Česká národní banka uděluje založené tuzemské pojišťovně povolení k provozování pojišťovacíé činnosti na základě žádosti podané elektronicky, ke které žadatel přiloží doklady prokazuící splnění podmínek podle odst. 6 ZPOJ. Tuzemské pojišťovně nelze udělit povolení k souběžnému provozování pojišťovací činnosti podle pojistných odvětví životních pojištění a neživotních pojištění, s výjimkou pojišťovny, která žádá o udělení povolení k provozování pojišťovací činnosti podle pojistných odvětví životních pojištění uvedených v části A přílohy č. 1 k ZPOJ souběžně s provozováním pojišťovací činnosti podle pojistných odvětví uvedených v části B bodech 1 a 2 přílohy č. 1 k ZPOJ. Zkušební test: 31 Lze udělit povolení k provozování pojišťovací činnosti tuzemskou pojišťovnou, pokud nejsou splněny podmínky zákona o pojišťovnictví? a) Ano, lze. Podmínky určuje příslušný finanční úřad. b) Nelze. c) Ano, lze, pokud jsou splněny směrnice Ministerstva financí. 32 Kdo vydává povolení k provozování pojišťovací činnosti tuzemské pojišťovně? a) Příslušný finanční úřad. b) Česká národní banka. c) Příslušný městský nebo okresní úřad živnostenský odbor. 33 Musí mít tuzemská pojišťovna povolení k provozování pojišťovací činnosti? a) Nemusí, pokud je to akciová společnost. b) Musí, povolení vydává Česká národní banka. c) Pokud neprovozuje životní pojištění, nemusí. 30