1 Kód obce PRVK: 3605.5206.026.05 Kód obce UIR: 05515 Název obce: VELKÁ BUKOVINA 1. VELKÁ BUKOVINA číslo obce: IČZÚJ 574112 část obce (základní sídelní jednotka): Velká Bukovina Podklady: Dotazník k PRVK Informace OÚ Chvalkovice Informace Vodovody a kanalizace Náchod, a.s. Informace ze Sčítání lidu, domů a bytů 2001 (Český statistický úřad) Provozní řád vodovodu Majetková evidence vodovodní řady Provozní evidence vodovodní řady Majetková evidence stavba pro úpravu vody Provozní evidence stavba pro úpravu vody Povolení k odběru podzemních vod Územní plán Obce Chvalkovice Základní sídelní jednotka Velká Bukovina (339 391 m n. m.) leží na katastrálním území Velká Bukovina u Chvalkovic (655155). Trvale zde žije celkem 105 obyvatel, z toho produktivních je 71 % obyvatel, mladších 15-ti let je 13 % a v postproduktivním věku je 16 % obyvatel. Ve výhledu se nepředpokládá výrazné zvýšení počtu obyvatel. Celkem se zde eviduje 49 domů, trvale obydlených je 32, k rekreaci je využíváno 10 objektů. ZSJ má radiokoncentrický tvar, zástavba má rozptýlený charakter. Velká Bukovina leží v CHOPAV Východočeská křída. 1.1 Zásobování vodou 1.1.1 Vodovod současný stav Velkou Bukovinu zásobí pitnou vodou vodovod Velká Bukovina, který vlastní a provozuje společnost Vodovody a kanalizace Náchod, a.s. Vodovod je zaveden do všech částí sídelní jednotky. Počet zásobovaných trvale bydlících obyvatel: 105 Počet zásobovaných rekreantů: 26 Počet přípojek: 66 Vodovod Velká Bukovina je zásoben pitnou vodou ze zářezů v tzv. Bokouši, odkud je voda svedena do 2 akumulačních jímek u čerpací stanice Bokouš a dále 1
2 přečerpána do vodojemu Velká Bukovina 60 m 3 s d.v. 374 m n. m. Z vodojemu je voda dopravována do spotřebiště Velká Bukovina. Zdroj podzemní vody je vázaný na kolektor cenomanských pískovců a spodnoturonských sedimentů jihovýchodního okraje hydrogeologického rajónu 424 Královédvorská synklinála. Hlavním hydrogeologickým fenoménem zdejšího území je soubor křídových sedimentů. Jímací objekt jímací zářez Bokouš je situován v dolní části levobřežního údolního svahu toku Drahyně, nad lesní cestou u samoty Bokouš, severozápadně od obce Velká Bukovina. Z tohoto jímacího zářezu, objektu Bokouš (zdroj č. 44), je zásobován podzemní vodou skupinový vodovod, zásobující obce Velká Bukovina a Střeziměřice. Jedná se o pramenní jímku a jímací zářez. Délka a počet zářezů ani jejich rozmístění však není přesně známo, pravděpodobně se jedná o pramenní vývěr podchycený pramenní jímkou s jedním krátkým zářezem v délce do 5 m. Přibližně 400 m k jihu se v oploceném areálu nachází zděná budova čerpací stanice, kam je veškerá voda z jímacího objektu svedena gravitačně. Technická dokumentace objektu není zachována. Pramenní jímka je postavená z betonových skruží Js 1000 mm. Vydatnost jímacích objektů v období 1990 2001 činí 0,42 l/s. Vydatnosti jímacích objektů jsou zpravidla velmi malé. Jakost vody Základní charakteristika distribuované vody je následující: voda má střední tvrdost, s nízkým až středním obsahem rozpuštěných látek, převážně slabě alkalické reakce, Ca-SO 4 typu; obsah dusičnanů (medián: 15,2 mg/l, max. koncentrace 21 mg/l) generelně nedosahuje ani poloviny mezní hodnoty (MH 50 mg/l), koncentrace dusitanů a amonných iontů většinou nepřesahují stanovený práh citlivosti zvolené analytické metody; obsahy železa jsou vyšší, MH (0,2 mg/l) byla překročena ve 40 případech z 91 stanovení (medián 0,19 mg/l, prům. hodnota 0,21 mg/l), sporadické překročení MH manganu (0,05 mg/l) méně než v 10% případů; limitní obsah vápníku a hořčíku (přes 30 mg/l, resp. přes 10 mg/l) nebyl splněn pouze v případě hořčíku (47 případů z 91 stanoveních), střední hodnota jejich obsahu ve vodě činí 60 mg/l, resp. 9 mg/l; přítomnost stopových prvků a organických sloučenin nepřesahuje stanovenou mez citlivosti zvolené analytické metody, dlouhodobě indikovatelné jsou ve vodě stopy zinku a barya, epizodně i mědi, hliníku a fluoridů (vyjma zinku přirozený původ), koncentrace nedosahují ani řádu limitních hodnot (včetně indikovatelných organických látek chloroform, bromdichlormetan, dibromchlormetan, nárazově fluoranthen či pentachlor); radiologické ukazatele v případě objemové aktivity α a β jsou nízké (řádu 10-2 Bq/l), koncentrace 222 Rn mírně překračuje směrnou hodnotu (50 Bq/l ) vyhláška SÚJB č. 184/1997 Sb., o požadavcích na zajištění radiační ochrany při překročení této hodnoty nutné zvážení provedení opatření k snížení jeho obsahu; nepřípustné mikrobiologické oživení ve vodě sítě zaznamenáno ve 4 případech koliformní bakterie a ve 2 případech výskyt enterokoků v provedených 91, resp. 2
3 90 rozborech, nárazové mikrobiologické znečištění se pohybuje v nižších jednotkách procent výskytu; Povolení k odběru vody a ochranná pásma Jímací území Velká Bukovina Bokouš, zdroj č. 44 Rozhodnutí: Čj. 16/14/03/OŽP-Vi-P ze dne 19. 05. 2003 Množství: prům. 0,6 l/s, max. 1,0 l/s, max. 1 450 m 3 /měsíc, max. 13 000 m 3 /rok Platnost: do 31.04.2013 OP: 1. stupně Platnost: do 31.04.2013 1.1.2 Zhodnocení současného stavu Množství vody v jímacích objektech je pro stávající i výhledový počet obyvatel dostatečné. Kvalita vody ze zdroje Velká Bukovina Bokouš občasně neodpovídá ani po hygienickém zabezpečení požadavkům na pitnou vodu dle vyhlášky MZdr č. 376/2000 Sb., a to nadlimitním výskytem železa, popř. manganu, a nižšími obsahy hořčíku a občasným mikrobiologickým znečištěním. Koncentrace 222 Rn mírně překračuje směrnou hodnotu (50 Bq/l) vyhlášky SÚJB č. 184/1997 Sb. ve smyslu vyhlášky MZe č. 428/2001 Sb. lze vodu zařadit do kategorie upravitelnosti A2. Objem akumulované vody ve vodojemech zabezpečí pokrytí minimálně 60 % maximální denní potřeby vody. Současný stav vodovodních řadů odpovídá platným normám po stránce technického uspořádání, možnosti manipulace na síti, vnitřních průměrů potrubí a zajištění požárního odběru. Vodovod je zaveden do všech částí zásobovaných obcí a sídelních jednotek. Vodovod je napojen na radiový dispečink provozovatele vodovodu. 1.1.3 Navrhované řešení Zdroj vody S ohledem na dostatečnou vydatnost a podmíněně příznivou jakost vody nenavrhujeme změnu stávajícího stavu. Úprava vody Přes epizodicky zvýšené koncentrace železa ve zdroji nenavrhujeme odželezňovací stanici, zvýšené obsahy železa jsou z vodovodní sítě. 3
4 Doprava vody S ohledem na vyhovující dopravu vody nenavrhujeme, s výjimkou běžné údržby čerpacího zařízení, změnu současného stavu. Vodojemy S ohledem na vyhovující stav vodojemů a dostatečnou minimálně 60 % zabezpečenost maximální denní potřeby vody v roce 2015 nenavrhujeme, s výjimkou běžné údržby, změnu současného stavu. Vodovodní síť Současný stav vodovodní sítě je vyhovující a s výjimkou běžných oprav se nenavrhují žádné změny. Navrhujeme pouze běžnou provozní rekonstrukci částí řadů v rozsahu cca 2 % délky vodovodní sítě za rok. 1.1.4 Nouzové zásobování Jelikož část obce Velká Bukovina nemají vlastní náhradní zdroj pitné vody, bude v případě havárie na jímacím objektu Velká Bukovina - Bokouš nouzové zásobování připojených obyvatel zajišťováno dovozem pitné vody cisternami z nejbližšího veřejného vodovodu s kapacitně dostatečnými zdroji, tj. ze skupinového vodovodu Chvalkovice (profil Malá Bukovina, dovozová vzdálenost do 1 km) případně dovozem vody z vrtu J-1 Starý Ples (vzdálenost do 15 km). Totéž se týká větších poruch nebo havárií na vodovodním systému. V obou případech budou pro nouzové zásobování využívány i domovní studny, pokud v nich bude zdravotně nezávadná voda, a to i v omezené kapacitě. 1.2 Nakládání s odpadními vodami 1.2.1 Kanalizace - současný stav Ve Velké Bukovině je vybudovaná jednotná kanalizace, která ústí do místního rybníka. Technický stav stok není znám. Vlastníkem a provozovatelem kanalizace je Obec Chvalkovice. 1.2.2 Čištění odpadních vod - současný stav Velká Bukovina nemá centrální ČOV. Odpadní vody jsou odváděny od jednotlivých nemovitostí přes septik s přepadem do kanalizace, příp. akumulovány v jímkách na vyvážení. Počet, stáří a technický stav septiků a jímek není znám. 1.2.3 Navrhované řešení dle zpracovaných podkladů V Územním plánu obce je navržena pod obcí výstavba lokální ČOV typu CINIS nebo DČB pro cca 100 obyvatel, na kterou by měly být odpadní vody přiváděny rekonstruovanou popř. novou kanalizací. 4
5 1.2.4 Navrhované řešení Navrhujeme prohlídku stávající kanalizační sítě. Její případné využití pro navrhované koncepční řešení odvedení odpadních vod je podmíněno dobrým stavebně-technickým stavem. Pro sídelní jednotku dané velikosti a struktury zástavby není ekonomicky výhodné budovat soustavnou kanalizační síť s centrálními nebo lokálními způsoby likvidace odpadních vod. Z těchto důvodů navrhujeme individuální způsoby nakládání a likvidace odpadních vod, které budou řešit nakládání s OV pouze pro jednotlivé nemovitosti. Odvedení dešťových vod zůstane zachováno v současné podobě. Navrhujeme rekonstrukci stávajících nepropustných jímek na vyvážení a vybudování nových jímek, doplnění stávajících septiků zemními filtry tak, aby vyhověly ČSN 75 0905 Zkoušky vodotěsnosti vodárenského a kanalizačního zařízení, u septiků musí výstupní garantované parametry splňovat nařízení vlády č. 61/2003 Sb., kterým se stanoví ukazatele a hodnoty přípustného stupně znečištění vod. Další alternativou je výstavba domovních biologických aktivačních nebo duálních anaerobně-aerobních ČOV. Odpadní vody z jímek a kaly ze septiků a DČOV budou odváženy k likvidaci na ČOV Česká Skalice. V případě zájmu Obce je možné akceptovat čištění odpadních vod na lokální ČOV, tak jak je navrženo v Územním plánu obce. V cílovém roce 2015 bude počet stávajících a nově napojených obyvatel: na DČOV a septiky se zemním filtrem 81 na jímky 29 5