Bulletin k exkurzi Teorie a praxe lesního hospodaření 6. 7. 10. 2012 Akce proběhla za podpory projektu OP VK CZ.1.07/2.4.00/17.0138 PROVAZ: PROpojení Vzdělávání A nových přístupů v Zoologicko-ekologickém výzkumu od teorie k praxi Ústav biologie obratlovců AV ČR v. v. i.
Exkurze Česká společnost pro ekologii pořádá každý rok exkurzi za zajímavými ekologickými fenomény v České republice. Letos jsme se zaměřili na teorii a praxi lesního hospodaření. V sobotu 6. 10. 2012 jsme navštívili NP Podyjí, v neděli 7. 10. pak městské lesy Moravský Krumlov a PR Údolí Chvojnice a Oslavy. Přespávali jsme na Mohelském mlýně, který patří Ústavu biologie obratlovců AV ČR. Akce probíhala za podpory projektu PROVAZ - : PROpojení Vzdělávání A nových přístupů v Zoologickoekologickém výzkumu od teorie k praxi. Zúčastilo se jí 33 lidí., především z řad akademické obce. Jako lektoři byli přizváni Mgr. Lukáš Čížek, PhD. (Entú AV ČR), Robert Ouředník (KÚ JČK), Ing. Robert Stejskal, PhD. a Ing. Jaroslav Ponikelský (NP Podyjí) a Mgr. Jan Roleček, PhD. (BÚ AV ČR a ÚBZ PřF MU). Autory fotografií v tomto bulletinu jsou Ing. Filip Šálek, RNDr. Simona Poláková a archiv NP Podyjí.
NP Podyjí Národní park Podyjí je území s mimořádně vysokou biodiverzitou. Ta je dána nejen přírodními podmínkami (hranice Hercynské a Panonské oblasti, členitý reliéf, pestrá geologická skladba), ale ve značné míře i historickým působením člověka v krajině. Z tohoto důvodu je v Podyjí kladen velký důraz nejen na umožnění samovolných procesů, jak je v národních parcích obvyklé, ale i na aktivní ochranu fenoménů spjatých s historickými formami hospodaření. Největší podíl lesních porostů s nejdelším a nejintenzivnějším působením člověka se nachází ve východní části Podyjí, zhruba v prostoru mezi Podmolím a Znojmem. Právě do této části národního parku je lokalizována hlavní část porostů spadajících do zóny s trvalou péčí. Cílem ochrany těchto lesů je zajištění prosperity ohrožených společenstev a druhů aktivním vytvářením vhodných podmínek k jejich životu. Najdeme zde zbytky starých pastevních lesů s výskytem významných živočichů (tesařík obrovský, pakudlanka jižní, okáč medyňkový) i rostlin (prstnatec bezový, koniklec velkokvětý, lýkovec vonný), ve kterých je na menších plochách obnovena pastva ovcí a koz. Na několika lokalitách se provádí pokusná obnova lesa výmladkovým způsobem. Podél údolních luk jsou vytvářeny seče s výstavky jako biotop jasoně dymnivkového a dalších druhů raných sukcesních stádii lesa. Těsné sousedství aktivně managovaných lesů a přírodě blízkých porostů pralesovitého charakteru s bezzásahovým režimem vytváří obrovský kontrast a je zdrojem nebývalé pestrosti. Ing. Robert Stejskal, PhD. správa NP Podyjí
Městské lesy Moravský Krumlov Krumlovský les je rozsáhlý lesní komplex (35 km 2 ) ležící východně od Moravského Krumlova na jihozápadní Moravě. Je situován na významném biogeografickém rozhraní, kde setkávají relativně chladnomilné, vlhkomilné a acidofilní druhy hercynské oblasti a teplomilné, suchomilné a bazifilní druhy panonské oblasti. Naším cílem byly dubové lesní porosty, kde hospodaří Městské lesy Moravský Krumlov a kde je k vidění u nás dnes velmi vzácný způsob hospodaření a s ním spojený tvar lesa střední les. Při kácení vzrostlého porostu (v lesnické terminologii obnově ) jsou ve středním lese ponechávány desítky vzrostlých stromů ( výstavků ), pod kterými bujně zmlazuje nová generace dubů z pařezů i ze semen. Výstavky díky většímu dostupnosti světla rychleji přirůstají a vytvářejí kmenové výmladky ( vlky ). Na místě jsme diskutovali o biologických a hospodářských aspektech takového hospodaření a o tom, proč se od něj současný lesní správce vrací ke standardním holosečím. Poté jsme zamířili k experimentálním plochám, které v roce 1999 založil tehdejší lesní správce ing. Dušan Utinek týž lesník, která zde obnovil střední les. Cílem jeho mimořádně dobře naplánovaného experimentu bylo prozkoumat vliv prosvětlení stromového patra na růst ponechaných výstavků. Celkem zde založil 90 ploch se třemi variantami experimentálních zásahů: mírné prosvětlení, silné prosvětlení, kontrola (bez zásahu). Badatelé z Botanického ústavu AV ČR v Brně zde pak deset let po založení experimentu prozkoumali strukturu a druhové složení bylinného a keřového patra a vyhodnotili, jak byly plochy ovlivněny různou mírou prosvětlení. Kladli si přitom otázku, která trápí přírodovědce a biology uvažující o obnově tradičních způsobů lesního hospodaření: povede prosvětlení stromového patra k podpoře ohrožených světlomilných lesních druhů, nebo k šíření nežádoucích ruderálních druhů? Odpověď je zajímavá, byť, jak už to v ekologii bývá, nejednoznačná: zatímco mírné prosvětlení nevedlo ke statisticky významným změnám v zastoupení ohrožených ani ruderálních druhů, silné prosvětlení podpořilo jak ohrožené, tak pasekové druhy. Při plánování managementových opatření je proto nutné počítat s oběma efekty a přizpůsobit hospodaření požadavkům cílových druhů. Mgr. Jan Roleček, PhD. BÚ AV ČR a ÚBZ PřF MU
Údolí Oslavy a Chvojnice Momentálně jedna z největších přírodních rezervací v ČR (2310 ha). Zahrnuje údolí řeky Oslavy od Náměště nad Oslavou po Čučice, jejího přítoku Chvojnice a lesy v okolí. Hluboce zaříznuté říční údolí s bohatým spektrem stanovišť hostí biotu xerotermních lesostepí a pastvin (jasoň dymnivkový, ještěrka zelená, jazýček jaderský a koniklec velkokvětý) i podhorských lesů (mlok skvrnitý). Lokalita je též významným refugiem organizmů vázaných na staré a osluněné stromy, zejména duby (tesařík obrovský, páchník hnědý, krasec Eurythyrea quercus). Rozsáhlou část rezervace tvoří běžné hospodářské lesy, které se nacházejí především mimo vlastní údolí. Staré letecké mapy (http://kontaminace.cenia.cz/) ukazují, že řídké lesy donedávna zabíraly podstatně větší rozlohy než dnes, ale po opuštění tradičních forem hospodaření (pastva, výmladkové hospodaření) postupující sukcese již mnoho cenných organizmů vytlačila, nebo značně omezila jejich životní prostor. Například jediná známá kolonie jasoně dymnivkového v PR přežívá jen díky udržování vhodných porostů pod vedením vysokého napětí. Tedy náhodou. Podobně se zapojením korun o prostor k životu přicházejí další světlomilné a na staré stromy vázané organizmy. Prakticky žádné ZCHÚ není dost velké, aby umožňovalo dlouhodobou existenci všech cenných organizmů, které v něm dnes žijí. Proto je při plánování managementu třeba uvažovat v kontextu okolní krajiny a blízkých ZCHÚ. Nedaleko PR Údolí Oslavy a Chvojnice, mezi Náměští nad Oslavou a Kralicemi nad Oslavou, leží jedno z nejvýznamnějších refugií saproxylických (= na mrtvé dřevo vázaných) organizmů v ČR, PP Obora (245 ha). Jde o jednu z mála ochranářsky významných státních obor (ve správě LČR s.p.), kde dosud nedošlo k rozsáhlým těžbám. Neexistuje ale záruka, že se tak nestane. A jakkoli chov zvěře výrazně přispěl k zachování přírodních hodnot Obory, je logicky hlavním zájmem v daném území a není jisté, že se v budoucnu jeho potřeby nebudou s ochranou přírody křížit. Navíc je PP Obora relativně malá, což snižuje pravděpodobnost přežití mnoha jejích obyvatel i při ideálním managementu. Abychom zvýšili pravděpodobnost dlouhodobého přežití cenných organizmů v obou ZCHÚ, je důležité obě lokality propojit a zejména v PR Údolí Oslavy a Chvojnice zajistit obnovu vhodných podmínek pro organizmy vázané na staré stromy a řídké lesy. Tedy zajistit prosvětlení lesů v kaňonu, vhodnou péči o staré stromy a jejich nástupce. Vlastníky lesů mimo kaňon (dnes převážně plantáže jehličnanů) vhodnými finančními nástroji motivovat k úpravě druhové skladby i prostorové a věkové struktury (upřednostňování místně původních dřevin, výběrné nebo výmladkové hospodaření, ponechávání výstavků a pod.). Bohužel, v plánu je přesný opak. Má dojít k rozdělení PR Údolí Oslavy a Chvojnice na NPR Soutok Oslavy a Chvojnice (536 ha) a NPR Divoká Oslava (340 ha). Tedy k výraznému zmenšení rozlohy ZCHÚ a zpřísnění ochranného režimu cenných částí území. Lesy mimo plánované NPR se stanou běžnými hospodářskými porosty. Lesy v NPR naopak vzhledem k přístupu Ministerstva životního prostředí ČR přejdou na bezzásahový režim. Podstatná část cenných fenoménů a předmětů ochrany je přitom vázána na řídké lesy a staré stromy. Řídké lesy v bezzásahovém režimu zarůstají, staré stromy původně z řídkých lesů nemají v hustém zápoji šanci přežít dlouho. Navíc jsou zastíněné, tedy nevhodné pro mnohé organizmy na ně vázané. A tak ochrana přírody nejen rezignovala na snahu o zlepšení stavu lesů mimo samotný kaňon Oslavy, ale zároveň podpořila likvidaci cenných fenoménů PR Údolí Oslavy a Chvojnice postupující sukcesí. Mgr. Lukáš Čížek, PhD. EntÚ AV ČR