Znáte tu situaci, když víte, že něco jednou přijde, ale vy si každý den ráno při hřebelcování svého oblíbeného shetlandského poníka říkáte, že dneska

12/2010

Znáte tu situaci, když víte, že něco jednou přijde, ale vy si každý den ráno při hřebelcování svého oblíbeného shetlandského poníka říkáte, že dneska to ještě určitě nebude. Večer pak spokojeně usínáte vedle své milé s úlevným pocitem, že k tomu zase nedošlo. A pak to přijde jako rána z čistého nebe. Sedíte večer na zápraží své vilky na jednom z těch mnoha ostrovů v Malých Antilách, dopíjíte druhou láhev Sailor Jerry a v tu chvíli vám kolegyně Markéta napíše zprávu přes skype, ve které vás žádá o napsání úvodníku do Mighty Freezinu. A tak jste se snažili! Už minimálně 3 měsíce, kdykoliv v naší žižkovské kanceláři přijde řeč na Mightyzine, máte nutkavou potřebu popadnout koš s tříděným odpadem a uhánět s ním ob několik bloků ke kontejnerům někam až na pomezí Vinohrad. Při společném obědě s kolegy-redaktory, jakmile někdo zmíní tento kulturní plátek, předstíráte akutní žlučníkový záchvat kombinovaný s infarktem myokardu. Všechno marné. Nakonec přijde řada i na vás. Moji předchůdci se v minulých úvodnících zmiňovali v souvislosti s podzimním počasím o depresi, xanaxu, nevybouřených hormonech a podobných věcech. Tak tohle já vůbec neznám. Na podzimu a zimě je přeci tolik vzrušujících věcí, které můžete dělat. Můžete jet třeba do Berlína na koncert kapely, kterou nemáte rádi, můžete se ztratit v brdských lesích, můžete letět do Vídně na kafe a zákusek, můžete stále ještě fandit Slávii, můžete na koncertech vystrkovat na lidi prdel, nebo když máte štěstí, nemusíte dělat vůbec nic. A nebo můžete jako já chodit se svým synem každou neděli krmit labutě k táborskému rybníku Jordán. Ale to je fuk. Je toho spousta. No, a pak jsou tu ještě dvě věci, který jsou podstatný. První věcí jsou body, tedy konkrétně bodový zisky vašeho oblíbenýho hokejovýho týmu a tou druhou je start předprodeje vstupenek na festival Mighty Sounds. Jo, a taky nezapomeňte chodit na akce, který nesou v záhlaví jméno tohoto festivalu, protože čím víc vás bude chodit, tím víc budeme mít v kanclu lahví Sailora. Muhehehe. Váš Franta

Pět otázek pro ty, kdo vám zahrají k tanci a poslechu na lednovém mejdanu, který se jmenuje Mighty Jäger Night a vypukne 13. ledna 2011 v pražském Lucerna Music Baru. Co je na něm zvláštní? Bude úplně zadarmo. To znamená, že to bude takovej mejdan, že budeme rádi, když se dožijeme února. V našem všobjímajícím dotazníku odpovídali za Queens of Everything Krleesh, za Prague Conspiracy Kuba, za Dirty Blondes Tom a za Bitch and Chips Tom LePaul. Jakej byl pro vás nejlepší mejdan v roce 2010? Prague Conspiracy: Svatba na Habrovce. Queens of Everything: Mighty Sounds. Jeden z mála dobrech mejdanů, na který si pamatuju, jinak totiž zárukou kvalitního večírku bývá ranní okno jak vrata. Dirty Blondes: Nejlepší mejdan pro nás byl na letošním Rock for People, viď Krleeshi... Bitch and Chips: Pokec s Arturem na křtu nového letního singlu Ivety Bartošové. Co očekáváte od roku 2011? Prague Conspiracy: Syna. Queens of Everything: Očekáváme, že se vrátím živý a zdravý z Argentiny, abychom to s Královnami mohli zase na Mighty rozbalit. Dirty Blondes: Rok 2011 bude pro nás klíčový, očekáváme více koncertů, chceme rozjet pořádnou blondýnománii! A pokud to půjde, tak vydat desku. Bitch and Chips: Že se o nás Lalin z Lobkowicz tak trochu víc postará. Co byste si s sebou vzali na pustý ostrov? Prague Conspiracy: Mojí ženu, ségru, rodiče a většinu příbuzenstva, asi tak 100 kámošů a 200 kámošek, hodně jídla, pití - alko i nealko, ještě nějaký to alko, generátor s pěti milionama litrů nafty, připojení k internetu, notebook, 10 náhradních notebooků, mobil, 10 náhradních mobilů, komplet aparát ze zkušebny včetně nástrojů, dodávku a rambonůž... a ještě nějaký to alko. Queens of Everything: Kurvy, chlast a chlebíčky. Dirty Blondes: Na pustý ostrov, to je jasný... Dva nejlepší kámoše, Jacka Danielsů a Jima Beamůůů! Bitch and Chips: Jsem dobrá partie, mám hodně peněz a velkýho ptáka. Netschum, potzem!!! - Touby Lane, Chůvu Goldu, autorku letošního bestselleru Iveto, sbohem... Iveta Bartošová očima důvěrnice. Jakou muziku byste si vzali na cestu do vesmíru? Prague Conspiracy: Thin Lizzy. Queens of Everything: Z poslední noční cesty z Brna, kdy se o DJing staral ing. Hromek, mi v hlavě utkvěl mashup Ivana Mládka s Beastie Boys a Apollo 440. Do vesmíru jak dělaný! Dirty Blondes: Určitě Rock n Roll, toho není nikdy dost! Bitch and Chips: Nikdo z nás nemá walkmana. Co nesmí chybět na opravdu dobré show? Prague Conspiracy: Prague Conspiracy. Queens of Everything: Obnažená zadnice Kuby Siňora, případně dalších členů PC. Dirty Blondes: Na opravdu dobré show nesmí chybět energie, koule, kapka Jima Beama, dobré rozpoložení hehe a hlavně lidi. pýtala sa Marquet Bitch and Chips: Lilek ve smokingu!

PŘEDPRODEJ NA MIGHTY SOUNDS 2011 Je to tak, od 1. prosince 2010 je spuštěn předprodej na Mighty Sounds 2011! To znamená, že už sedmý ročník se chystá a vy můžete též. A to zcela jednoduše a bez problémů: Prvních 500 lístků lze nakoupit za naprosto unikátní, vám na míru šitou cenu 590 Kč. Z toho 200 kusů vstupenek bude k dostání přes naše internetové stránky www.mightysounds.cz a zbytek v sítích Ticketpro, Ticketstream a Ticketportal vždy po 100 kusech. Po vyprodání bude bude cena 690 Kč, takže stojí za to zabojovat a ocitnout se v první pětistovce. Co dalšího potřebujete vědět? Udělejte si čas ve dnech 15. - 17. července 2011 a nezapomeňte v tu dobu dorazit na letiště Čápův dvůr v Táboře, protože tam se to všechno bude dít. A začíná nám odtajňování kapel... Yeeaah! (USA) Mighty sounds je za dveřmi! Respektive dveře k předprodeji na již historicky sedmý ročník festivalu jsou otevřeny dokořán!!! A stejně tak jako v letech předešlých v prosinci zveřejníme hrstku kapel, abychom nebyli obviňováni z prodeje zajíce v pytli. Jako první si mohou mnout ruce pravověrní punks, neboť rovnou začínáme skutečnou lahůdkou v podobě new yorských street punkových veteránů The Casualties. Tahle parta brouzdá klubová i festivalová pódia dobrých dvacet let a navazuje na zlatou éru svých starších kolegů The Exploited či GBH. The Casualties hrajou nadmíru energický a úderný punkrock a jejich písničky jsou doslova a do písmene sing-alongovými hymnami, které si musíte pořád dokola zpívat, jako byste byli posedlí ďáblem. Velmi nás těší, že se právě tahle parta objeví v létě v Táboře!

NEHRAJ TO. JDI DO HELLU. TATTOO PIERCING HAIR WWW HELL CZ PIERCING TATTOO HAIR WWW HELL CZ Ještě Ještě mě mě napadlo napadlo udělat udělat to to takhle. takhle. Piercing Piercing na na prvním prvním místě místě (to (to jsi jsi vlastně vlastně i původně původně chtěl, chtěl, ne?) ne?) a tím tím se se nám nám tečky tečky dostanou dostanou víceméně víceméně pod pod sebe. sebe. Vyber Vyber si. si. HELL central Poupětova 7, Praha 7 - Holešovice tel.: 775 353 696 GPS: 50 6 24.788 N, 14 26 55.009 E HELL Fallen Angel Kováků 4, Praha 5 - Anděl tel.: 775 353 693 GPS: 50 4 1.769 N, 14 24 6.659 E PIERCING TATTOO HAIR WWW HELL CZ dárkové kupony do Vánoc s 10% slevou repulsewear.com WEB SHOP repulsewear.eu

Tak jsem zpět. Hrníčky od kafe stále leží neumytý a těžko říct, jestli je kdy ještě použiju nebo koupim rovnou nový. Počasí už snad ani nemá cenu komentovat a tak si pojďme povídat o něčem zajímavějším. Vážně, mám chuť si s váma povídat. Sestoupit z piedestálu nejdrsnějšího hardcore punkrockera (kéž by!) a vyhledávaného společníka. Dnes ráno jsem si totiž přečetl kapitolu s názvem Strategie k vítězství. Ne, tu knížku nenapsal ani žádnej realitní makléř v závěru svojí kariéry, ani známej politik a dokonce ani žádnej duchovní vůdce (tim myslim chlapíka, co ještě před pár lety uzavíral pojistky a zrovna předevčírem si koupil oranžový Sárí a dneska už plní sportovní haly). Tu kapitolu a stejnojmennou knížku napsal Lee Hollis, zpěvák Spermbirds a já jsem rád, že jí mám a že jsem si místo ní nekoupil další desku nebo tričko. To si snad koupim příště. Nicméně! Rád bych vám řekl, že byste měli bejt lepšíma lidma. Přesnej opak mě. Přestat bejt egoisti. Já strašně nesnášim egoisty. Ty malý sobecký hajzly, který vás nikdy neposlouchaj. A sobce. Ty nemá rád nikdo. Chce to trochu smyslu pro humor a jak říká Lee, dávejte barmanům dýška, dávejte si do nosu v majty bárech a nebuďte sráčové. Buďte milí, otevřený lidi. Já se taky zasnažim... Naposledy jsem skončil u Berlína. Nedávno jsem viděl v televizi chlapíka, co tam vlastní krám Tuzex a prodává germánům kremžskou hořčici. Říkal, že v tom městě nad Sprévou prej nebejvaj dopravní kolapsy ani zácpy. Zkusím se teda promotat na další štaci a tou byl milý bavorský festival. O svůj vozový park dbá náš milý cestovatel s nevídanou péčí.

Tam dorážejí i Pipes and Pints a po koncertě kreslí obrázky do památníčků (tohle jsem si fakt nevymyslel!). Hausen se celej večer vydrží bavit s chlápkem, co mu kupuje pivo a panáky, a tohle je přístup, o kterým jsem mluvil o pár řádků výš. Sice toho muže později tituloval jako pěknýho burana ale chlast zdarma se hodí vždy. Nějak se promotáme z Německa přes další show podobnou desítkám jinejch, a to už je tu Paříž. Uvnitř squattu je hodně psů, koček, blech a vší. Jeden hajzl a jeden bar. To je možná důkaz duality a rovnostářství. Sakra tohle by se mi líbilo někdy v osmnácti, ale zrovna dneska bych uvítal čistý příslušenství a pohodlnou backstage. Nicméně jsme na tom líp než hlavní kapela večera, dívčí kvarteto Civet, které po koncertě ihned prchá. Naštěstí ne každá kaše se jí tak horká. jak se uvaří (nějaká se nejí vůbec, pokud ji připravoval kolektiv nemytých asociálů) a organizátor večera se pod vším tím piercingem a antiglobalizačními nápisy na křiváku ukazuje jako normální kluk s plazmovou televizí a patrem v domku u rodičů. Můžeme tam zůstat dva dny a krmí nás a napájí co hrdlo ráčí. Po obědě popozítří se loučíme a další zastávkou je Calais, respektive Dover. Trajekt zabere jen chvíli a kníra tu nemá nikdo. Jen cockney přízvuk, jak když máš v puse horkej brambor. Za 7 hodin od Doveru dorážíme nad ránem do Blackpoolu. Je to takový milý přístavní letovisko. Možná spíš zimovisko. Uprostřed léta je to tu na větrovku a pletený punčocháče. Festival je naštěstí indoor a hraje tu všechno možný a spíš to lepší ze současnýho i pravěkýho punk rocku. Namátkou New York Dolls, Gallows nebo Bad Religion. Nemusim snad zdůrazňovat, že jsem jako člen posádky looserů nic z toho neviděl. Viděl sem tam akorát Bobíka z Gangnails, taky ňáký autorský čtení a pak jel s Klinckem na pohotovost, protože ho chytly zuby. V Anglii je lékařská péče sice zadarmo, ale vemte si s sebou pletení, čekačka stojí zato. A taky walkmana. Další štace je klub Revolution v Petersborough, kde za zmínku stojí zejména počet předkapel a ubytování. Možná tam je i ňáká ta památka a zajímavý střed města, ale na nás, fandy dálnic, benzínek a zaplivanejch barů si s tímhle nepřijdou. Předkapel je nakonec asi 6, což je super, protože krát 3-4 je v klubu aspoň kolem 30ti lidí. Škoda, že pivo došlo už v deset. No a ubytování je něco na způsob francouzského modelu hotelů typu Formule. Legrací se ukazuje fakt, že personál a většina hostů jsou české národnosti. Dnes večer se ale tvářím jako Johny z Los Angeles a kdyby si chtěl někdo z přítomných čecháčků pokecat, jak hnusný tam maj pivo, tak na mě si nepřijdou. S recepční se dohaduju podobně špatnou angličtinou jako je ta její a skrytě doufám, že až vyrazíme na pokoj, česky řekne kolegyni co to zase přijelo za voly?!. Bohužel nic. Ráno volové odjíždějí do Londýna, což je poslední zastávka na ostrovech. Angláni se tenhle večer vykašlali na všechny vintage módní výstřelky a publikum kupodivu vypadá civilizovaně. Buransky teda taky. Akorát jeden chytrák přijde o své brýle s čirými skly v Ray-Ban stylu, když je drzej v kotli a zfackuje ho řidič Civet. Kdyby měl na krku Gameboye asi by o něj přišel taky. Ještě v noci je čas jet na trajekt a hurá zpátky k řízení vpravo! V Anglii jsme toho fakt moc nenaspali a když se konečně dotrmácíme na belgickej Ieper festival v devět hodin ráno, začíná být veselo. Celá taškařice je pojmenovaná jako Dickhead Friday a spočívá v tom, provést si navzájem co nejvíc naschválů. Rozlítim piva to začíná, pokračuje házením krabic s tričkama jednu po druhý a tatam je obvyklá ohleduplnost tolik příznačná pro náš tým... Nějak se to nakonec zvládne, jsem hrdej na svoje chlapce, kteří na straight edge festivalu vytvoří rekord v počtu vypitých piv před polednem a jede se znovu dál. Na Tam, kde se točí autobus, já jednou jsem stál, když jeden mladej řidič na svou práci lál. Jednou sis tu práci zvolil, tak zůstaň při ní stát. Chce to jen pevnou vůli, kus svýho srdce dát. A slyšel jsem, jak říká, že už chtěl by mít klid, než po nocích se za volantem dřít. Pohotovost, pozornost, nervy a klid. Chladnokrevnost, představivost, odhad, trpělivost. Zdvořilost, plnou nádrž, pásy připnuty, dobrý zrak, lékárničku, peníze na pokuty.

německý festival uprostřed hvozdů, plný bahna a chaosu. Jako chill-out slouží telefonní budka a maj tam taky atrakce! Takovou tu hru, jak se snažíte shodit druhýho pomocí tyče, oba stojíte na stupínku... Nemůžu si vzpomenout a ani po pádu do bahna se mi nerozsvítí. Spí se ve velkém bílém stanu a připomíná to polní nemocnici. Taky polní kuchyni a podmínky jsou taky polní. Druhý den ráno v devět konečně skončí dj a můžeme jet. Sice jsem nevyspalej, ale jede se do Čech a tak to tolik nevadí. Přátelé v domovině mě vždy nabíjejí energií. Nebo taky ne. Další partou, kterou potkáváme, jsou Harrington Saints ze San Franciska a štacemi jsou Budějovice a Kladno. Po těchto dvou zastávkách se výlet začíná blížit ke konci, zbývá už jen pár koncertů a festivalů, Joey Briggs zahraje country, někdo se strašně vožere a nikdo nezemře. Jeden pár se svlíkne v Itálii a všichni tam paří jako kdyby zítra znamenalo nikdy. Taky je to poslední slunnej víkend, co si doopravdy letos užiju a nezbývá, než se těšit, kdy ta parta z Texasu zase dorazí. Nemělo by to trvat dlouho a asi si to zase všichni užijeme. Na začátku jsem žvástal o tom, že bysme se měli všichni pomalu chytnout za ruce a mít se rádi, ale ve skutečnosti jsem to myslel tak, že si vážim každýho, kdo přijde na kapely, který si daj tu trpělivost a vydržej to se mnou v autě. Jde o to, že s lidma jako Born to Lose můžete strávit noc na baru a odnést si z toho parádní vopici. Tohle není kapela, co odjede po koncertě na hotel nebo si uspořádá v backstage večírek s groupies. Tohle je hudba od lidí pro lidi a o tom je pro mě punk rock, Mighty Sounds a rock n roll. A to je vše. K tanci a poslechu zahraje Tchichiman: so 25.12. STRAKONICE Křemelka čt 30. 12. FINAL PARTY Martys Club pá 31. 12. MIGHTY BAR PRAHA čt 13. 01. LUCERNA MUSIC BAR Prague Conspiracy, Queens of Everything a další D Konečně jsme se hanbou a Donem Švadleone fackováni milostivě uráčili doplnit sklad Mighty merche. Takže zde máme jednu takzvanou heringtonku, o níž se dá směle říci, že je zkrátka mrdová. Za 1200Kč ji objednávejte na adrese známých notoriků - teda vlastně na notoricky známé adrese: mightyshop.cz A triko? No jistěéé!!! A je spíš za málo, i když je nemálo, esi si rozumíme. Což je bratru: 290Kč Hustý, ne? COŽE? NEPOCHYSTALI JSTE POD STROMEK TUDLE NEMÁLO EPESNÍ MIGHTY BUNDICI? JAKO HALÓÓÓ?

Poté, co The Fialky jakožto naprosto poslední kapela loňského letního Mighty sounds málem zbořili narvaný cirkusový stan, bylo jasné, že se s nimi musí počítat. Rozhovor jsme chtěli nejdříve pojmout tradičně, ale jelikož těch standardních informací na sebe kapela v poslední době všude možně vykecala víc než dost, rozhodli jsme se ho pojmout trochu jinak. Takže tu máme pětkrát poprvé s Kapitánem Kečupem a Marcelem Greenem z Fialek a kdo ví, třeba z toho bude pravidelná rubrika. Jo a v závěru dojde i na sex! Můj první koncert v životě. Kečup: No musím z pravdou ven. Bylo mi dvanáct nebo třináct, byli to Kabáti a šel jsem na ně s mámou. Doteďka si vzpomínám, jak jsem první polovinu koncertu skoro probrečel, až pak nám došlo, že před kapelou, na kterou jsme přišli, hraje předskokan! Do tý chvíle jsme si s mámou mysleli, že Kabát prostě hraje písničky, které neznáme. Green: V patnáctiti v Rock Café, Nirvana Revival. V tý době to byl nejlepší revival v Evropě, fakt super, bolel mě celej člověk a problil jsem celou noc, páč to byl i jeden z prvních alkoholových dýchánků v životě, nikdy na to nezapomenu! A moje máma v tom figurovala taky, když se mě doma dočkala, tak prej nevěřila vlastním očím. Můj první nástroj. Green: Vydělával jsem na ni asi tři měsíce, byla to Jolana Diamant pořadové číslo 719, láska na první pohled. Prodal jsem ji a koupil si pak novější, minulý rok jsem ji náhodou našel u kamaráda a hned jsem mu ji zabavil a teď visí u mě na stěně. Kečup: První kytaru mi po dlouhém naléhání koupila máma a vybral jsem si jí prostě pro to, že byla červená. Bohužel jsem ji asi za dva roky ztratil, když jsme se vraceli z jednoho z prvních mimopražských koncertů. Druhou jsem si koupil proto, že je černá, a mám jí dodnes. Moje první setkání s Punkrockem. Kečup: Na dovolené asi ve čtrnácti, jsem si koupil dvě originální CD, jedno byla jednička od Clash a druhé nějaká řadovka od Korn. Po dlouhém pozorném poslechu jsem se rozhodl, že Clash jsou lepší a od té doby už nebylo úniku. Green: Pro mě punkrock začal rokem dvatisíce a to hraním v kapele MHD. Ale co asi málokdo ví, že jsme s Tomem (bubeník The Fialky) seděli v jedné lavici na základce, stejně jako Ota (basák *

The Fialky) tady s Kečupem, no a taky naše začátky s hudbou byly společné, ale v roce dvatisíce jsme šli, tehdy začal náš společný projekt stát na místě, každej svou cestou, já do MHD a on zakrátko do Fialek. Přátelství však zůstalo a před víc jak dvěma roky nás znovu spojilo. Myslím že The Fialky jsou teď dost dobrá parta. První koncert s The Fialky. Kečup: To bylo samozřejmě i moje první vystoupení v životě. Bylo to v protidrogovém centru Krok v Modřanech a krom toho, že se všichni přítomní shodli na tom, že to máme zabalit, provázel tenhle koncert na tu dobu i velký skandál, který jsme způsobili tím, že jsme na pozvánky napsali alkohol vlastní. Přišlo nám to naprosto logický, protože v centru se krom čaje a limonády nedalo nic jinýho koupit. Nakonec to nějak prošlo. Napodruhé už ale bylo jasné, že tu hrajeme naposled, vzhledem k tomu, že se naši kamarádi předzásobili i bez výzev. Green: To bylo dobré fiasko! Lepší už to nemohlo být. Bylo to v Nitře, když Kečup byl chorý s hlasem a imunitou, tak mě požádal, zda bych ho nemohl zaskočit. No a dopadlo to tak, že pět minut před koncertem Tomovi zlomili nos a jeli jsme domů. A já se tak těšil. První sexuální zážitek. Green: Byl plánovaný a zodpovědný s ochranou. Kečup: No první sex se mi úplně popisovat nechce, protože kdybych šel s pravdou ven, hned by bylo jasný, že sem tenkrát kecal. No, ale vzpomenu pro mě mnohem zásadnější moment, než první zásun. Stalo se to někdy v mých čtrnácti letech na táboře, kde mi dvě o rok mladší kamarádky, po tom, co se vyřádily s mým penisem, ukázaly, kde mají poštěváček. A přesně tento moment považuji za jeden nejdůležitějších v mém sexuálním dospívání. Nejbližší pražský koncert The Fialky bude 18.12. v klubu Matrix v rámci Kidsandheroes punkrock X-mas! Info: www.thefialky.cz D C M Y CM MY CY CMY K

David Rudeboy, Pilsen trojans crew Ještě neodezní opice ze silvestrovských oslav a do českých měst vlítne italská bomba zvaná The Offenders. Toto našláplé seskupení, které kombinuje klasické ska, mod79, 2tone, rocksteady či melodický punk, vystoupí v rámci Viva La Bohemia tour v Českých Budějovicích, Praze a Plzni. Pro české posluchače je hudba této kapelky dobře známá z koncertu před dvěma lety na Sedmičce a na Mighty Sounds. Jejich pohled na svět se pokusíme představit v následujícím rozhovoru se zpěvákem Valeriem. Dotazoval se David z Pilsen trojans crew. Můžete popsat historii kapely? Jasný! Zformovali jsme se již v roce 2005 v italské Cosenze. Od roku 2007, kdy vyšlo naše album Hooligan Reggae, vystupujeme po celé Evropě. Celkem jsme vydali 2 alba a 2 singly a právě teď nahráváme v pořadí třetí album! To je krátce o nás. Pokud se chcete dozvědět víc, podívejte se na naše webové stránky www.theoffenders.eu, kde najdete mnohem víc informací. Jak vypadá ska scéna v Itálii a speciálně ve vašem regionu? Máte ve městě více ska kapel? No, je opravdu těžký na tuto otázku jednoduše odpovědět, protože od roku 2008 žijeme v Berlíně, takže toho o italské scéně příliš nevím V mém městě jsme měli pouze jednu kapelu, která mixovala mod79, punk a podobně. V minulosti tam byly dvě nebo tři kapely, ale žádná neměla tolik šancí jako má Offenders. Co se týče ska scény v Itálii, je zde několik skvělých kapel, jako Statuto, Bluebeaters a další, ale o nových kapelách toho moc nevím. Máte ve městě nějaké hospody a kluby, se ska párty, hrají dj s apod.? No, v minulosti se nám dařilo něco uspořádat. Například v 90. letech, když jsem byl teenager, jsem byl ve skinheads & punks crew, kde nás bylo okolo 40ti lidí (to bylo hodně na 180 tisícový město). Spolu jsme dělali několik akcí, ale pak, okolo roku 2002, téměř každý z crew odešel a akce začaly pořádat kluby. Bylo to mnohem víc komerční a mnohem méně DIY, navíc se ska to nemělo mnoho společného. Lidi se nakonec začali v muzice více zajímat o elektro a indie hovna. Znáte nějaký kapely z Český republiky? Jasný! Kluky, kteří s náma budou hrát koncert na tour, The Chancers, i když jsme je nikdy nepotkali. A taky Prague Conspiracy. Máte v Itálii kapely, které nerespektují historii ska a snaží se dělat z této hudby a její kultury byznys a pop? Jak jsem již říkal, nemohu posoudit aktuální stav. Nechci říkat, že je to něco špatnýho, taky The Offenders hrajou po celý Evropě. Je to naše práce, ale kdykoli si můžeme říct, že zvolníme. To znamená méně koncertů, méně nahrávek apod. Důležitý je ale vždy to samý: jak to děláš! Nesmíš nikdy zapomenout, odkud pocházíš a pro jaký druh lidí hraješ. Tím myslím, že koncerty nesmějí být drahý, nahrávky nesmějí být drahý, každý musí mít možnost slyšet tvojí muziku a vidět tě naživo! Co se týče pop muziky, nesmíš zapomínat, že Specials, Selecters a všichni 2tone lidi, kteří to dělali léta před tím, dokonce i lidi jako Desmond Dekker, Derrick Morgan, Prince Buster, Alton Ellis, Marcia Griffits, Roy Ellis (a tak dále) Ti všichni byli v britských hitparádách a dělali mainstreamové show, díky kterým o nich dnes všechno víme. Nezapomínej taky, že v Británii byly doby, kdy skinheads, punks, herberts, mods, rockers byli módou a taky díky tomu víme tolik o těchto subkulturách a dokonce i v místech, které jsou tak daleko od Británie, jako třeba Česká republika nebo Itálie, máme tolik lidí, kteří zakládají crew, pořádají koncerty atd. Musíme toho využívat k šíření našich myšlenek! Jste fotbaloví fanoušci? Jak vypadá ultras a hooligans scéna ve vašem regionu? Máte u vás nějaké antifašistické fans? Znáte Bohemians 1905 z Prahy? Dva z nás, kteří jsme přišli z Itálie, podporují Cosenzu, tým našeho města. Tam jsou na tribunách všichni ultras antirasisti a antifašisti. U nás v regionu je několik ultrapravicových idiotů, který podporujou některé jiné kluby a snaží se toho využít k propagandě svých názorů. Ohledně pražského klubu, promiň, ale neznám. Těšíte se do České republiky? Samozřejmě! Zveme všechny naše fanoušky, aby dělali pořádnej kravál pod pódiem. Bude to skvělej zážitek. D

nejlépe zavedený a výtečně zásobený obchod Italská 28, Praha 2 www.hazzard.cz Navštivte náš internetový obchod s novým zbožím! Otvírací doba v prosinci tamtéž.

TERERA Photo: Ing. Hromek Make up + hair: Liška

Noví komiksoví hrdinové Kapela The Spankers to těsně před křtem své desky pojímá velkolepě. Křest proběhne už teď v prosinci, takže v Mighty redakci předpokládáme, že mají napilno. Jak moc předpokládáme správně, to zjišťovala Marquet od bubeníka Tomáše. Čau Tomáši, co teď s kapelou všechno děláte? Čau Markéto! No teď toho děláme fakt hodně, že skoro ani nevim, co všechno, ale orientačně masterujeme a doděláváme desku, řešíme křest, lednovou Brazílii, březnový tour s Bug n Dub a mimo to naše samostatný koncerty, ze kterejch teď vyšlo 3-denní tour s finskýma Valkyrians. Pak samozřejmě točení videoklipu a tak, takže se moc nenudíme. Nová deska má pěkně ujetej název. Jak jste ho našli? No ani jsme ho moc nehledali, ale zeptali jsme se našeho známýho, Hrochopandy, kterej myslim že pracuje v reklamce jako textař, a tenhle název z toho po lehký úpravě vzešel. Ujetej ti přijde? Věřim tomu, že až bude hotovej videoklip tak to bude sedět dohromady a nebude to vypadat tak vystřeleně, ale to se necháme všichni překvapit. Na co jsi doteď u Spankers nejvíc pyšnej? Na hodně věcí. Předevšim teda na lidi z kapely, jak do toho jdou a jak to většinou po technický stránce šlape. To je fakt super! Potom se fakt těšim na křest, a celkově na celý to tour s Bug n Dub, to bude prdel... No a Brazílie. To bude jízda. Co vlastně Brazílie? Jak to vzniklo? Do Brazílie letíme 19. ledna a vracíme se 14. února. Vzniklo to asi před rokem, když jsem tam byl u nepřímýho příbuznýho od Fida, on je totiž kytarista, má nahrávací studio a má kapelu, takže to nebylo složitý. Složitý bylo dát dohromady 8 lidí, který choděj do práce, nicméně tam pojedeme pár koncertů právě s jeho kapelou. No a další koncerty zařizujou dva skvělý chlápci, jeho kamarádi, který tam dělaj Firebug, dělali tam Fast Foody před třema rokama a zvou tam kapely jako Skatalites, Toasters, Chrise Murraye a tak. Takže, vypadá to dobře, ale upřímně, je toho hodně, co se může podělat. Nic ale neni jen tak a myslim, že se tam lidi z kapely fakt těšej. Mighty Brazil! Křest proběhne už teď 14. prosince ve Futuru. Co všechno bude? Předevšim budou speciální hosti z funkové scény, a to Tonya Graves, která pokřtí naše cd a zazpívá s náma, a Roman Holý, který pokřtí Bug n Dub a taky si s nima zahraje. Dál potom budeme v našem setu promítat náš novej videoklip na plátno uprostřed Futura. A The Spankers budou mít ještě další hosty ale to je zatím překvapení. Celej večer zavře DJ Hrochopanda a Pionýr... A co si pro Spankers budeš přát do novýho roku? Nějaký předsevzetí proběhnou? Tak mimo to bejt světově známá kapela a I wanna be a rockstar... Je důležitý, abychom byli v kapele mezi sebou v pohodě, a aby nás to bavilo. Když to baví nás, baví to i lidi, teda aspoň ňáký. A teď se nám začal hodně líbit nápad letět do Japonska. Problém je hlavně v penězích, nicméně uvidíme. Hele a jaká postava z komiksu bys chtěl bejt? Ty jo, něco mezi strýčkem Skrblíkem a Supermanem! D

Tož nám zbylo pár triček z Mighty Jäger Tour. Jsou vkusná, jsou černá, jsou pánská i dámská, jsou zkrátka jakože nejvíc a taky krutopřísná a navíc i velice mocná. A že nejsme takříkajíc kurvy, prodáváme je nyní za obnos víc než směšný. Ono taky Mighty Tour už skončilo, takže nám vlastně ani nic jinýho nezbyde. Zkrátka, trika jsou zde a stojí bratru 150Kč. Anebo víte co? Ať nežerem, čert to vem - budou za 100Kč. Dámy a pánové, neváhejte tedy navštívit mightyshop.cz, kde je k mání i další rozličný tovar. Poštovné činí pouhých osm pětek..cz

Zvířata ve vaší hospodě Velmi nadějná a progresivní smečka mladých Jihočechů se zúčastní zimního MightySoundího dýchánku. Pub Animals jsou mezi námi již nějaký ten rok a stejně jako u většiny zručnějších ska kapel, i u nich došlo k částečnému posunu někam jinam. Proč a jak, na to se optal frontmana Pavla náš občasný dopisovatel Kubaak. Jak jste přišli na název kapely? Gympl, tráva, beďary, zelená, startky, hákování a hodně muziky zní to povědomě? Tak nějak se to semlelo, no a teď jsme Pub Animals. Pamatuješ si svou nejhorší kocovinu? No průser je ten, že každá naše kocovina je horší než ta poslední. S každou další afterparty se dostáváme blíž a blíž k Plutu a věř mi, už jsme fakt blízko! Naše maminky a přítelkyně z nás mají opravdu radost, jak jsme manuálně zruční a se vším jim hezky pomůžeme, obzvlášť den (v horších případech) dva dny po koncertu. Jaké máte své oblíbené puby? Rozhodně krumlovskej Travel nebo Mighty bar Velbloud v Českých Budějovicích, tam už jsme to mockrát zavírali! Poslední dobou to ale trochu zanedbáváme, nejspíš zkoušíme, jestli to jde i jinde. Bohužel, jde Jsou to věci, na který budeme jednou vzpomínat, až budeme starý a škaredý. Jak by řekli rapeři a kamarádi z kapely J.A.R.: Vykouřili jsme toho mnoho Proč jste se na svém albu místy odklonili od ska a reggae k funku a řekl bych r n b MTV soundu? Popravdě řečeno snažíme se jako kapela být co nejvíc otevřený každý muzice, u který se nám udělá husí kůže. Odjakživa je to u nás černá muzika od funku přes soul a rnb až po reggae. Takhle: lidi jako Anthony Hamilton, Earth Wind and Fire, Cee Lo Green nebo třeba Morgan Heritage jsou naší krevní skupinou určitě víc než třeba ska-punkový kapely. Touhle fází jsme si kdysi taky prošli, ale to bylo daný spíš tím, že jsme ještě hudebně neovládali to, co jsme chtěli hrát. Na našem CD Safar-i se přesně tohle projevilo, snaha nebýt zavřený v nějaký pseudo krabičce, která stejně nakonec nemá smysl. Je jasný, že nikdy nemůžeme hrát jako ty americký nebo jamajský hovada, ale je krásný se o to snažit. I když se to asi spoustě lidem nebude líbit, český ska a reggae zatím strašně zaostává za světem (a obávám se, že to není případ jen ska a reggae). Když se podíváš, jak dospělá a vyvoněná muzika se v tomhle směru dělá třeba hned za rohem v Německu (nebo i Rakousku!), zjistíš, že je to u nás ještě hodně jinak nastavený. Podle mě jsme pořád ještě malinko v období komunistických kulturáků bohužel co se týče zvuku i organizace. Klíčem je snaha dělat to jinak, dospět, otevřít oči a hlavně uši. Co vás poslední dobou hudebně nejvíc ovlivňuje? Bohužel nebo bohudík jsou Pub Animals závislí na muzice, takže neuplyne den, kdy bychom nenašli něco, z čeho bychom si nesedli na zadek. Nebudu tady asi mluvit o funku, soulu a rnb, což jsou inspirace, který hned po reggae vnímáme asi nejvíc. Ska prakticky neposloucháme (snad kromě kapely Fishbone, což je stejně spíš hodně dirty funk/ska), ale troufám si říct, že o moderním reggae toho už víme poměrně dost. V zásadě máme rádi všechny regionální odnože týhle skvělý muziky, i když spíš obdivujeme tu zvukovou a melodickou stránku, než podstatu textů pro středoevropana věc poměrně logická. Poslední dobou žijeme z tzv. Island reggae, který má svoje epicentra na Havaji a na Novém Zélandu. Moc lidí to neví, ale tam to teď strašně jede. Kapely jako Kiwini Vaitai (a celý Lost Coast Sound), Nesian Nine, Sons of Zion nebo třeba *