Čsl. kinematografie po r. 1945 -poválečné výslechy: Lída Baarová, Adina Mandlová, Václav Binovec, Miloš Havel, Svatopluk Innemann -1945: zestátnění kinematografie dekret prezidenta č. 50/1945 Sb. o opatření v oblastech filmu ; podepsaný Benešem 11. 8. 1945 restrukturalizace k provozu filmových ateliérů, k výrobě osvětlených filmů kinematografických(v dalším jen filmů), k laboratornímu zpracování filmů, k půjčování filmů, jakož i k jejich veřejnému promítání je oprávněn výhradně jen stát cílem soběstačnost filmového průmyslu -ustavení profesních institucí: Československý filmový ústav filmová škola při AMU (1.školní rok 1946 47) 3 specializace: dramaturgie + scenáristka, režie a kamera; později produkce, střih a fotografie 1946 I. mezinárodní filmový festival v Mariánských lázních nesoutěžní, o 4 roky později do Karlových Varů
-1945 1948: nástup animovaného filmu jeho umělecké kvality převýšují význam filmu hraného ZLÍN: Hermína Týrlová + Karel Zeman PRAHA: AFIT (Ateliér filmových triků) > studio Bratři v triku Jiří Trnka, Jiří Brdečka, Eduard Hoffman -ocenění na světových festivalech: VZPOURA HRAČEK (1946, Týrlová) ŠPALÍČEK (1947, Trnka) CÍSAŘŮV SLAVÍK (1948, Trnka) INSPIRACE (1949, Zeman)
-projekty roztočené ještě za okupace (v distribuci na konci války/v prvních poválečných měsících): lechtivá retrokomedie Prstýnek (1944, Frič) historická velkoprodukce Rozina sebranec (1945, Vávra) vitalistický snímek, samostatný debut Řeka čaruje (1945, Krška) psychologická kriminálka Lavina (1946, Cikán) -náměty: -okupační a odbojové ještě celkem netendenční -historické např. 1. český barevný hraný film JAN ROHÁČ Z DUBÉ (1947) (režie: Vladimír Borský; kamera: Jan Stallich) adaptace Jiráska
SLOVENSKÝ FILM: do znárodnění chybí tradice systematické produkce -1946: VARÚJ! - 1. produkčně slovenský film ; režie Martin Frič; Bielik + Štěpničková -podle psychologického dramatu Ivana Stodoly Bačova žena -1.slovenský film slovenského tvůrce VLČIE DIERY (1948) r. Pal'o Bielik -drama ze Slovenského národního povstání 1949 1953 vybudovány filmové ateliéry na bratislavské Kolibě -následující desetiletí v SR kinematografii: agitky s folklórním pozadím -podstatná změna až začátkem 60. let: nástup generace vyškolené na FAMU: Stanislav Barabáš, Peter Solan, Štefan Uher, Eduard Grečner, Martin Hollý, Juraj Jakubisko, Eliáš Havetta
-první poválečný čsl. film slavící oceněným v zahraničí: SIRÉNA (1947) -silně apelativní sociální drama r: Karel Steklý 1947 Benátky - Velká cena + cena za hudbu (E. F. Burian) -podle románu Marie Majerové -život dělnické rodiny během hornické stávky 1889 -bída i hrdé odhodlání -Marie Vášová, Ladislav Boháč
ZMĚNA POLITICKÉHO KLIMATU (1948-1956) -1948 zmanipulované volby, komunistický převrat -abdikace prezidenta Beneše nástup Klementa Gottwalda represivní zákony a opatření (mj. zákon o zřizování táborů nucených prací) likvidace soukromého sektoru, násilná kolektivizace zemědělství soudní procesy s politickou opozicí, popravy (Horáková, Slánský) pokusy o emigraci (Jiřina Štěpničková říjen 1951 zadržena, vězněna za velezradu) 1953 otřes, smrt Stalina i Gottwalda, prezidentem Zápotocký, měnová reforma 1948 56 éra politického stalinismu doba nejtěžšího propadu umění a kultury filmová tvorba podřízena ideologickému diktátu 13. 4. 1948 ustanoven Čs. státní film 1949 - Filmová rada - ideologicko-politický dohled -ministr informací a osvěty VÁCLAV KOPECKÝ -ministr školství a osvěty ZDENĚK NEJEDLÝ jiráskovská akce ideologická převýchova celého národa Vávra historická trilogie: JAN HUS (1954); JAN ŽIŽKA (1955); PROTI VŠEM (1956)
požadavky socialistického realismu budovatelské agitky, schematické filmy DS-70 NEVYJÍŽDÍ (1949, Vlamir Slavínský) SLEPICE A KOSTELNÍK (1950, Oldřich Lipský, Jan Strejček) Vlasta Burian Josef Mach: VZBOUŘENÍ NA VSI (1949); RACEK MÁ ZPOŽDĚNÍ (1950); AKCE B (1951) Ján Kadár, Elmar Klos: ÚNOS (1952)
KOMEDIE: veselohry Bořivoje Zemana: DOVOLENÁ S ANDĚLEM (1952) + ANDĚL NA HORÁCH Jaroslav Marvan
Ján Kadár, Elmar Klos: HUDBA Z MARSU (1955) 1951: angažovaná komedie CÍSAŘŮV PEKAŘ PEKAŘŮV CÍSAŘ neshody Wericha a Jiřího Krejčíka režii přebírá Martin Frič POHÁDKY: divácky úspěšné pohádky Bořivoje Zemana PYŠNÁ PRINCEZNA (1952) + BYL JEDNOU JEDEN KRÁL (1954) obě podle Boženy Němcové; Frič: PRINCEZNA SE ZLATOU HVĚZDOU NA ČELE (1959) FILMY PRO DĚTI A MLÁDEŽ: Karel Zeman: 1955: CESTA DO PRAVĚKU
PŘÍSLIB TÁNÍ PO ROCE 1956 1956: XX. sjezd KSSS proslov Nikity Chruščova > kritika stalinismu a kultu osobnosti, požadavek revize uplynulých let krátké uvolnění -ve filmu překračování schémat a dramaturgických klišé -prohloubení psychologie postav, postavy začínají řešit intimní i všednodenní problémy -nástup režisérů: Vojtěch Jasný, Ladislav Helge, Zbyněk Brynych, Karel Kachyňa, Ivo Novák kamera: Jaroslav Kučera, Jan Čuřík, Josef Illík, Josef Vaniš herci: Jana Brejchová, Vladimír Menšík, Blanka Bohdanová, Jiří Vala 1957: TAM NA KONEČNÉ (Kadár, Klos) vliv neorealismu (italský scenarista Cesare Zavattini na FAMU) filmy o mladých lidech: 1957: ŠTĚNATA (Novák) - takřka reportážní záběry rušného pražského života 1958: ŽIŽKOVSKÁ ROMANCE (Brynych) 1957: ŠKOLA OTCŮ (Helge) 1958: ZDE JSOU LVI (Krška) 1958: TOUHA (Jasný) 1958: TŘI PŘÁNÍ (Kadár, Klos)
stoupá nespokojenost ideologických revizorů 22. 2. - 1. 3. 1959 festival v Banské Bystrici zhodnocení výsledků kinematografie, poukázání na její nedostatky -ministr školství a kultury ZDENĚK KAHUDA referát, v němž kritizoval: výlučné charaktery hrdinů českého filmu ignorování dělnického prostředí nahrazování optimistických perspektiv mládeže pochybami a morálními otazníky (většina ideologů filmy vůbec neviděla!!) odsouzeny zejména filmy Tři přání + Zde jsou lvi krátce po festivalu staženy z distribuce (+ Velká samota) od filmové práce odstaveni Krška + scenárista jeho filmu Zde jsou lvi Oldřich Daněk na několik let umlčeni Kadár s Klosem vedení Barrandovského studia vyměněno za nové zastrašování a autocenzura rozmělnění filmové tvorby
ALFRÉD RADOK (1914 1976) -scenárista, novinář, progresivní divadelník 1949: DALEKÁ CESTA podle Erika Kolára: povídka Cesta -o pražské židovské rodině postupně povolávané k transportu do terezínského ghetta (ponor do psychiky rasově smíšeného manželského páru) -neusiluje o realismus a objetivitu STYLIZACE -inscenované dějové pasáže + dokumentaristické mystifikace + komentované záběry z dobových aktualit -atmosféra koncentračního tábora; kamera: Josef Střecha -rafinovaná montáž -vliv expresionismu, tvorby Orsona Wellese, nastupujícího neorealismu, avantgardní tradice českého divadla (E. F. Burian) -civilní herectví (Blanka Waleská, Otomar Krejča) -výrazná hudba: Jiří Sternwald -obvinění z formalismu, kosmopolitismu -omezená distribuce (mimo Prahu okrajová kina a venkov) v 70. letech (po Radokově emigraci) v trezoru
1952: DIVOTVORNÝ KLOBOUK -Radok opět doplácí na pověst formalisty cenzurní zásahy -svěží, výtvarně stylizovaná podívaná -kvalitní herecké výkony (Josef Kemr, Zdeněk Dítě, Saša Rašilov) -hudba: Jiří Sternwald 1956: DĚDEČEK AUTOMOBIL -v 50. letech bezprecedentní dílo -podle románu Adolfa Branalda -komedie o prehistorii motoristického sportu 1958 Expo Brusel Laterna Magika multimediální divadlo (živý herec + filmový obraz)