3) esteticko-lingvistické dějiny : - dějiny stylů, dějiny forem

Transkript

1 PREZENTACE I. metody kurzu nová filmová historie 1) ekonomicko industriální dějiny : ekonomická, průmyslová a technologická realita, která se podílí na změnách a zvratech ve filmu 2) sociokulturní dějiny : -film jako zrcadlo, které do jisté míry odráží postoje a chování společnosti dané doby - film jako činitel, který spouští změny ve společnosti a zasahuje do společenských procesů 3) esteticko-lingvistické dějiny : - dějiny stylů, dějiny forem periodizace 1.období 40. a 50. let ( ) 2.období 60. léta - nová vlna ( ) 3.éra normalizace ( ) 4.vývoj polistopadový/ současný český film (1989 cca 2008) česká kinematografie dekret č. 50/1945 Sb. o opatřeních v oblasti filmu až do roku 1993 tvořil svébytný právní rámec pro kinematografii dekret se vztahoval k : - provozování filmových ateliérů -výrobě filmů -laboratornímu zpracování filmů -půjčování filmů -jejich veřejnému promítání -k dovozu a vývozu pro celé území Čs. republiky kinematografie spadá do resortu ministerstva informací a osvěty (Václav Kopecký) pod tímto ministerstvem fungoval kinematografický odbor (Vítězslav Nezval) alternativy: návrh dekretu "o přechodné úpravě věcí filmových" květen 1944, Benešova exilová vláda v Londýně -stát na přechodnou dobu po skončení války převezme všechny licence na provozování kina a postará se o dovoz a distribuci filmů -dojde ke zřízení samostatných družstevních podniků, samostatných pro ateliéry, pro filmovou výrobu, pro kina atp. koncepce Miloše Havla -akciová společnost s 51% účastí státu nové podmínky: -postupná centralizace do Československého státního filmu /1948/

2 (vznik z původní Čs. filmové společnosti) -rozšíření sítě kin -dobudování technického zázemí -zřízení dramaturgických kontrolních orgánů proměny uspořádání dramaturgie čs. filmu výběr a schvalování námětů, filmových povídek a scénářů 2 orgány: 1.Filmový umělecký sbor (FIUS) (umělecké hledisko) 2. tzv. státní filmová dramaturgie (kulturně-politické hledisko) 1949 změna rozpuštěn FIUS, nahrazen Filmovou radou - nad ní dále Kulturní rada (nejvyšší orgán ÚV KSČ pro oblast kultury, osvěty, školství atp.) okolnosti Února 1948 dopad v rámci kinematografie převzetí moci ve státu komunistickou stranou na Sjezdu národní kultury ( dubna 1948) nové uspořádání dohledu nad kulturními oblasti v rámci ministerstva informací, ministerstva školství a kulturně-propagačního oddělení ÚV KSČ klíčovými osobnostmi pro následující období : Václav Kopecký (MI), Ladislav Štoll, Zdeněk Nejedlý, Gustav Bareš (kult-prop ÚV KSČ) první programové úkoly: budovat socialistickou kulturu ve smyslu ždanovovských tezí, provést revizi kulturního dědictví, reinterpretovat dosavadní hodnoty české kultury důsledky Února 1948 dění v kulturní oblasti září 48 - vyhlášení ostrého kurzu akcent na společenské fce kultury, její výchovný význam, optimismus, aktuálnost, závislost na vládnoucí ideologii konec roku 48 - druhá vlna čistek nové rušení organizací a periodik x nicméně: režim potřeboval tři roky, aby prostoupil všechny sféry kulturního života a byl schopen plné kontroly obsahu umělecké tvorby, její řízené distribuce a propagace tzn. postupné reorganizace, období po Únoru / zásady kulturně-osvětové politiky dozrály 1950 (klíčovou konference osvětových pracovníků českých zemí na podzim 49) -formulována komplexní kulturně-politická směrnice pro všechny obory umění proslulá přednáška Ladislava Štolla Třicet let bojů za českou socialistickou poesii (plenární zasedání Svazu spisovatelů v lednu 50) -tzv. Rezoluce o filmu z dubna 50 apel na novou tematiku, zásady ideovosti a aktuálnosti

3 po roce 1950 v kinematografii (důsledky Rezoluce o filmu) reorganizace na jaře 50 přinesla: -utužení ideové kontroly -upevnění byrokracie filmové výroby -unifikace film. tvorby z hlediska tematiky a ideologického zaměření -eliminace západních filmů z kin, preference sovětských snímků -pokles návštěvnosti -zadrhávání výroby PREZENTACE II. shrnutí klíčových dat předchozího výkladu znárodnění kinematografie 11. srpna 1945 dekretem č. 50/1945, vznich Československé filmové společnosti (Čefis) důsledky znárodnění (síť kin, technické zázemí, organizace filmové dramaturgie : do r. 48 FIUS + státní filmová dramaturgie, po r. 48 místo FIUS Filmová rada) proměna organizace i celkové atmosféry po Únoru 48 rezoluce o filmu z dubna roku 1950 (program socialistického realismu) k některým poúnorovým organizačním změnám (I) vznik Čs. státního filmu (ČSF) z Čs. filmové společnosti Filmové studio Barrandov Krátký film (Zpravodajský film, Dokumentární film, Výukový film, Studio populárněvědeckých filmů, Studio animovaných filmů) Filmové studio Gottwaldov Ústřední půjčovna filmů Filmové laboratoře Čs. filmexport Filmový průmysl Čs. filmový ústav vedle ČSF pak byla druhým subjektem v kinematografii Organizace filmové distribuce, do níž patřil Filmový podnik hl.m. Prahy k některým poúnorovým organizačním změnám (II) dramaturgie vznik Filmové rady (funguje od r. 1949) místo FIUS : FR změna v zástupcích zástupci ministerstva informací, Ústřední rady odborů, Svazu čs. mládeže, armády, bezpečnosti, vědy, denního tisku, kritiky, zemědělství, sociální péče (oproti dřívější kulturněumělecké veřejnosti v případě FIUS) úkol: původně příprava tematických plánů (soupis námětů, scénářů) místo státní dramaturgie : ústřední dramaturgie členy šéfové tvůrčích kolektivů FS Barrandov úkol: praktická dramaturgie (schvalování)

4 skutečné rozdělení úkolů: dublování rolí, FR chtěla také upravovat důsledkem zpomalování procesu schvalování nevyhraněné pojetí rané poúnorové kulturní politiky střety Kopeckého a Barešova křídla účelově vedené kampaně příklady ilustrující atmosféru v kulturní oblasti po Únoru 1948: - tažení proti režiséru Františku Čápovi (říjen 48) - kampaň proti filmu Dvaasedmdesátka (škodlivost experimentu; prosinec 48) - pamfletová aféra na Vítězslava Nezvala (jaro 49) - reorganizační kroky v roce ustavování systému v kinematografii trvalo cca 3 roky k novým změnám došlo po dubnové rezoluci 1950 v tomto ohledu významná prověrka tvůrčích kolektivů roku 1950 (pokynem Filmové rady) snaha napravit podíl tzv. nové tematiky (viz soc-real) ve filmové tvorbě podstata reorganizace: výrobu filmů nezajišťují tvůrčí kolektivy, ale kmenová skupina scenáristů s hlavním podílem na dramaturgické práci tzn.: všechny tvůrčí kolektivy zrušeny, úsek dramaturgie přebudován na scenáristické oddělení Studia uměleckých filmů při Kulturním vedení ústřední dramaturgie (KVÚD) složka ústřední dramaturgie KVÚD mělo krom řízení dramaturgie převzít i organizaci produkce (za účelem zpružnění výroby) problémy v komunistické straně na přelomu let 50/ 51 důsledky v kinematografii realizace Císařova pekaře spor Jana Wericha a Jiřího Krejčíka nahrazení Krejčíka Martinem Fričem (x Psohlavci?) 3 kategorie filmů(1. 3. = hierarchie podle významu) 1. oblast s tematikou národních dějin 2. propagace politiky komunistické strany 3. doplňkové filmy dobré a vkusné lidové zábavy filmová tvorba poválečného období (I) generační spektrum tvůrců kontinuita Otakar Vávra, Václav Krška noví tvůrci Jiří Krejčík, Jiří Weiss, Alfréd Radok, Kadár +Klos nejmladší generace nastupující v 2.1/2 50s Ladislav Helge, Vojtěch Jasný, Karel Kachyňa, František Vláčil, Zdeněk Brynych 1946 založení FAMU problém s obnovováním výroby po osvobození první československé premiéry až v prosinci 1945 (Rozina sebranec Otakar Vávra) filmová tvorba poválečného období (II) tematická linka: problémy přítomného (nedávno minulého) času Jiří Krejčík Ves v pohraničí (1948), Svědomí (1948) Jiří Weiss Uloupená hranice (1947) Otakar Vávra Němá barikáda (1949)

5 Martin Frič Návrat domů (1948) Alfréd Radok Daleká cesta (1949) 2. tematická linka: inspirace v literatuře Jiří Krejčík Týden v tichém domě (1947) Martin Frič Čapkovy povídky (1947) Otakar Vávra Krakatit ( 1948) Karel Steklý Siréna (1947) filmová tvorba po roce 1948 (I) Únor 48: zbrzdění rozběhnutých tendencí - nikoli ale nárazem (dobíhání rozpracovaných realizací) - x kritika nových filmů (Svědomí, Daleká cesta) - rekonstrukce v dramaturgii, přihlášení k metodě soc-real (viz rok 50 + rezoluce o filmu z dubna 50) filmová tvorba po roce 1948 (II) veseloherní agitky - návaznost na určitý konkrétní budovatelský elán - východisko v různých celostátních kampaních např z administrativy do výroby, nábor pracovních sil z vesnice do průmyslu, nábor do dolů, propagace zlepšovatelského hnutí - schéma: idea socialistického soutěžení, happy-end, odhalení nepřítele režimu (sabotéra/narušitele), zlepšení Josef Mach Vzbouření na vsi (1949); Bořivoj Zeman Pan Novák (1949); Ján Kadár Katka (1950); Josef Mach Racek má zpoždění (1950); Zdeněk Hofbauer Karhanova parta (1950); Miloš Makovec Veselý souboj (1950); Martin Frič Bylo to v máji (1950); Rudolf Myzet Písnička za groš (1950); Vladimír Čech Štika v rybníce (1951); Vladimír Vlček Zítra se bude tančit všude (1952) filmová tvorba po roce 1948 (III) filmy s prvky špionážního dramatu Kadár + Klos Únos (1952) filmy s historickou tematikou - východiskem obraz českých dějin vytvořený českými vlastenci 19. století vrchol: husitství a národní obrození, největší úpadek v době pobělohorské - jiráskovská akce v kinematografii : klíčovou Vávrova tzv. husitská trilogie Jan Hus (54) Jan Žižka (55) Proti všem (56) filmová tvorba po roce 1948 (IV) filmy životopisného žánru Václav Krška Mikoláš Aleš (1951), Mladá Léta (1952), Z mého života (1955) dlouhodobě atraktivní filmy s prvky dobové ideologie Martin Frič Pytlákova schovanka (1949), Císařův pekař Pekařův císař (1951) x polovina 50. let: odeznívání budovatelské éry obrat k otázkám soukromého života př. Kadár + Klos Tam na konečné (1957) Zbyněk Brynych Žižkovská romance (1958)

6