Univerzita Karlova Filozofická fakulta Katedra pomocných věd historických a archivního studia Bakalářská práce Petr Dvořák Národní správy živnostenských podniků zabývajících se řemeslnou výrobou ve Svitavách po druhé světové válce (Zavedení správ, jejich funkce a ukončení - příspěvek k dějinám správy) National administrations of Trades in Svitavy after World War II (establishment, their operation and termination contribution to the history of administration) Praha 2017 Vedoucí práce: Prof. PhDr. Eduard Kubů, CSc.
Poděkování Děkuji vedoucímu prof. PhDr. Eduardovi Kubů, CSc. za důsledné vedení práce a přínosné konzultace. Dále děkuji Mgr. Radoslavu Fikejzovi z Městského muzea a galerie Svitavy za ochotu při zpřístupňování pramenů. Děkuji pracovníkům Státního oblastního archivu Svitavy se sídlem v Litomyšli, Moravského zemského archivu v Brně a Národního archivu v Praze.
Prohlášení: Prohlašuji, že jsem tuto diplomovou práci vypracoval samostatně a výhradně s použitím citovaných pramenů, literatury a dalších odborných zdrojů. V Praze, dne 21.srpna 2017.. Petr Dvořák
Abstrakt (česky) Bakalářská práce Národní správy živnostenských podniků zabývajících se řemeslnou výrobou ve Svitavách po druhé světové válce se zabývá problematikou změn ve vlastnictví řemeslných provozoven v moravských Svitavách v souvislosti s retribucemi a odsunem většiny místního obyvatelstva, jejich fungování v rámci systému limitované hospodářské demokracie tzv. Třetí republiky a následným procesem jejich likvidace. S využitím dosud neznámých archivních pramenů zkoumá v konkrétních případech uplatňování příslušných prezidentských dekretů, jakož i navazujících nařízení a směrnic. Předmětem studia jsou především proměny majetkoprávních vztahů v linii procesů národní správa konfiskace (reprivatizace, resp. restituce) znárodnění. Zavedení a ukončení národních správ je interpretováno v kontextu politické, hospodářské a sociální změny probíhající v dotyčném místě a období. Analýza zavedení, fungování, efektivity a rušení národních správ demonstruje dynamiku jejich vývoje a především přináší poznání způsobu a doby jejich ukončení. Nakládání s konfiskáty je zde doloženo v plné šíři. Celkové závěry práce se příliš nerozcházejí s obecně přijímanými názory. Klíčová slova (česky) národní správa, Svitavy, retribuce, konfiskace, restituce, sociální mobilita, dějiny správy
Abstract (in English): The bachelor thesis "The National Administration of Trades in Svitavy after World War II" deals with the issue of changes of ownership of trades in Svitavy in the Moravia as a consequence of retribution and transfer of most of local inhabitants, operation of their national administrations within the system of limited economic democracy during the time of the so-called Third Republic and successive process of their dissolution. In these particular cases through hitherto unused archive sources is researched the application of the relevant Presidential Decrees as well as subsequent regulations and directives. The subject of study is mainly the transformation of property law relations in the line of processes national administration - confiscation (re-privatization or restitution) - nationalization. The introduction and dissolution of national administrations are interpreted in the context of the political, economic and social changes taking place in the period under consideration. An analysis of the implementation, operation, effectiveness and dissolution of national administrations demonstrates the dynamics of their development and, above all, bring the knowledge of the way and the time of their termination. The handling of confiscates is illustrated in full length. The total conclusion is, that the case of the trades in Svitavy is not too far from the expectations based on generally accepted notion. Keywords (in English): National administration, Svitavy, retribution, confiscation, restitution, social mobility, history of administration
Obsah 0 Úvod...9 0.1 Vymezení tématu...9 0.2 Současný stav bádání...9 0.3 Prameny...13 0.4 Cíle a metody práce...16 1 Retribuce národní správa - konfiskace - restituce...19 1.1 Představy exilové reprezentace o poválečném uspořádání ČSR...19 1.2 Domácí odboj...21 1.3 Způsob tvorby dekretů...23 1.4 Otázka správy osvobozeného území...24 1.5 Prosazení komunistické koncepce...26 1.6 Geneze tzv. hospodářských dekretů a dekretů řešících majetkoprávní otázky v londýnském exilu...27 1.7 Moskevská jednání o programu první poválečné vlády...28 1.8 Košický vládní program...28 1.9 Dekrety řešící majetkoprávní otázky...29 1.9.1 Dekret o národní správě a navazující předpisy...30 1.10 První fáze fungování instituce NS: Od osvobození ke znárodnění...32 1.11 Konfiskační dekret...34 1.12 Mezinárodní souvislosti konfiskací...36 1.13 Úprava restitucí...38 2 Převrat a vyhnání...39 2.1 Převrat a živelná doba května a června 1945...39 2.2 Hospodářská obnova města...45 2.3 Protiněmecká opatření a tzv. ghettoizace...47 2.4 Repatriace a vyhnání...49 2.5 Vývoj ve městě v době průběhu transferu v roce 1946...51 2.6 Přípravy transferu a postavení německého obyvatelstva koncem roku 1945...52 3 Retribuce a transfer...53 3.1 Velká retribuce...53
3.1.1 Stručná historie MLS Brno...53 3.1.2 Zřízení a činnost úřadu veřejného žalobce při MLS Brno...55 3.1.3 Mimořádná zasedání MLS Brno v Moravské Třebové...56 3.2 Malá retribuce...56 3.2.1 Vyšetřovací komise ve Svitavách...56 3.2.2 Trestní nalézací komise ONV Moravská Třebová...57 3.3 Transfer v průběhu roku 1946...57 4 Národní správy řemeslných živnostenských podniků ve Svitavách (1945-1958)...59 4.1 Konfiskace a příděly majetku...59 4.2 Zavádění národních správ...60 4.3 Kompetence a odměny národních správců...62 4.4 První fáze osídlování; prozatímní národní správa...62 4.5 Průběh osídlovacího procesu na Svitavsku...63 4.6 Revize národních správ...64 4.7 Správní vývoj po volbách 1946...65 5 Závěr...66 6 Seznam použité literatury...69 6.1 Prameny:...69 6.2 Literatura:...70 7 Přílohy...71 7.1 Příloha č. 1:Živnostenské řemeslné firmy ve Svitavách pod národní správou...72 7.2 Příloha č. 2: Majitelé řemeslných živností ve Svitavách souzení v rámci tzv. retribucí...145 7.3 Příloha č. 3: Národní správci souzení v politických procesech po roce 1948...153 7.4 Tabulky a grafy...155 7.5 Obrázková příloha...157
Seznam zkratek KSČ Komunistická strana Československa ČSD Československá sociální demokracie ČSL Československá strana lidová ČSNS Československá strana národně socialistická NSDAP Nazionalsozialistische Deutsche Arbeitspartei (Nacionálně socialistická německá dělnická strana) DAF Deutsche Arbeitsfront MLS mimořádný lidový soud RA Rudá armáda NS národní správce TNK trestní nalézací komise ONV - okresní národní výbor KV NF koordinační výbor Národní fronty AV NF Akční výbor Národní fronty MěstNV městský národní výbor MNV místní národní výbor SA Schutzabteilung SS Schutzstaffel ČSR Československá republika SSSR Svaz sovětských socialistických republik ROH Revoluční odborové hnutí ÚRO Ústřední rada odborů PVVZ Petiční výbor Věrni zůstaneme ČNR Česká národní rada ÚSČSŘ Ústřední svaz československého řemesla SČŽ Svaz československého živnostnictva ÚSČSP Ústřední svaz československého průmyslu n.p. - národní podnik SÚS Státní úřad statistický ÚVOD Ústřední vedení odboje domácího MZA Moravský zemský archiv SOkA Státní okresní archiv SNB Sbor národní bezpečnosti 8
0 Úvod 0.1 Vymezení tématu Předkládaná práce se zabývá problematikou drobného a středního řemeslného podnikání (tj. řemeslných živností do 20 zaměstnanců včetně) v moravských Svitavách po druhé světové válce. Výzkum je tedy zaměřen na řemeslné živnosti, jejichž národní správa spadala do kompetence místní správní komise (resp. městského národního výboru). Předmětem studia jsou především proměny majetkoprávních vztahů v linii procesů konfiskace národní správa - (reprivatizace, resp. restituce) znárodnění. V konkrétních případech se výzkum zaměřuje na postihnutí délky, průběhu, dynamiky, příp. specifik výše jmenovaných procesů v kontextu politické, hospodářské a sociální změny probíhající v inkriminovaném období jak v regionu, tak v celostátním měřítku. Způsob a doba ukončení národních správ jednotlivých živností bude jedním z hlavních výstupů výzkumu. Práce je důležitou výpovědí o nakládání s konfiskáty. 0.2 Současný stav bádání Až do počátku 90. let představovaly osudy tzv. nepřátel republiky a státně nespolehlivých osob (jak znělo oficiální označení zavedené dekrety prezidenta republiky a následně užívané v úředních dokumentech) v ČSR po druhé světové válce téma stojící na okraji zájmu oficiální historiografie. Za tzv. komunistického režimu byla tato problematika pojednávána především na stránkách velkých syntéz a přehledů k dějinám poválečného Československa a tehdejší politice KSČ. Výsledkem byl obvykle silně schématický obraz tehdejšího společenskopolitického vývoje více či méně poplatný oficiální panující ideologii, kterou prosazoval a jíž se zároveň legitimizoval tehdejší režim. Základním výkladovým rámcem je zde teze o národní a demokratické revoluci a jejím přerůstání v revoluci socialistickou. Hlavní aktér tohoto procesu KSČ zde vystupuje jako zastánce důsledného potrestání nepřátel národa. Její snaha je však brzděna nekomunistickými stranami. Výše řečené platí zejména o problematice tzv. retribucí a odsunu nepřátelského obyvatelstva, jež byly bezprostředním právně-politickým předpokladem rozsáhlých majetkových změn v tehdejším Československu. Tyto otázky se neměly stát předmětem konkrétního analytického výzkumu založeného na studiu archivních pramenů, neboť takové práce by mohly převládající ideologické schéma narušit. 9
Poněkud jinak tomu bylo s prameny k diskuzi o těchto otázkách v domácím i zahraničním odboji během války, jakož i s oficiálními dokumenty k boji exilové reprezentace o uznání a obnovu československého státu a právními normami, jež následně určovaly jeho podobu a politické uspořádání. Již za tzv. komunistického režimu vyšlo několik edic těchto pramenů. Jejich výběr byl však pojat značně tendenčně, propagandisticky účelově a opět bez většího kritického rozboru problematiky. Jedná se o sborníky dokumentů Cesta ke Květnu I-II (Praha 1965) a Cestou Května (Praha 1975). Kromě toho vyšla v průběhu 60. let řada monografií i studií, jež byly do značné míry též poplatné oficiálním ideologickým požadavkům a vycházely ze zaběhnutých interpretačních schémat, ale které vzhledem k postupnému uvolňování politických a společenských poměrů umožnily, byť v úzce rámci vymezeném podmínkách poprvé otevřít diskusi o otázkách poválečného Československa a jeho vývoje. Krom toho přinesly mnoho cenných informací získaných studiem archivních pramenů. Mezi nejdůležitější odborné příspěvky tohoto období vzhledem k tématům, na něž se zaměřuje náš výzkum, bezpochyby patří: Karel Růžička, ROH v boji za rozšíření moci dělnické třídy (Praha 1963); Karel Kaplan, Znárodnění a socialismus (Praha 1968); Belda - Bouček Deyl Klimeš, Na rozhraní dvou epoch (Praha 1968). Řadu poměrně kvalitních a dá se říci průkopnických studií obsahují též sborníky Vznik a vývoj lidově demokratického Československa (Praha 1961) a Odbory a naše revoluce (Praha 1968). Práce z období po roce 1969, kdy došlo k opětovnému utužení poměrů a jsou tudíž opět poznamenány ideologickým diktátem, cenzurou či autocenzurou, rozšířili faktografickou základnu jen nepatrně. Přesto zde jmenujme aspoň sborník J. Cézar Zd. Snítil, Československá revoluce 1944-1948 (Praha 1979). Literatura z pera poúnorových exulantů, převážně memoárového charakteru, se pak soustřeďuje především na mocenský boj nekomunistických stran NF s KSČ a příčiny jejich porážky. Přesto, že se jedná o díla značně subjektivní, jež se navíc pochopitelně neopírají téměř vůbec o archivní prameny, patří bezesporu k fundamentálním zdrojům o vnitřních poměrech a vztazích v rámci NF (transfer, retribuce, znárodnění, odbory apod.): J. Smutný, Únorový převrat I-IV, Londýn 1954; Lev Sychrava, Svědectví a úvahy o pražském převratu, Londýn 1951); B. Laušman, Kdo byl vinen?, Vídeň 1953; F. Peroutka, Byl E. Beneš vinen?, Londýn 1950; P. Drtina, Československo: můj osud, Toronto 1982 ad. Teprve díky změně politických poměrů po roce 1989 se stala tato problematika (a široké spektrum problémů souvisejících) předmětem intenzivního historického bádání i značného politického zájmu a důležitosti, přičemž prvořadým tématem se ukázal odsun českoslo10
venských Němců. Toto opatření tak po téměř padesáti letech vyvolalo vášnivé diskuze i na nejvyšší mezinárodní úrovni. Došlo ke zřízení Česko-německé komise historiků, která měla vytvořit podklady pro nadcházející tzv. česko-německé vyrovnání. Výsledkem byla řada studií, monografií i pramenných edic nejrůznějšího charakteru a zaměření, které však leckdy poněkud kvapně a opět tendenčně přehodnocovaly a reinterpretovaly tyto historické otázky. Pozornosti se dočkala i řada témat souvisejících, pro pochopení daných historických okolností neméně podstatných, avšak stojících poněkud ve stínu poválečného řešení německé otázky. V první řadě sem patří problematika tzv. retribučního soudnictví, tj. potrestání nepřátel republiky, zrádců a kolaborantů, příslušnými orgány obnoveného státu. Po roce 1989 vzniklo několik objemných a přínosných syntéz zaměřených na tuto problematiku v rámci celých českých zemí, avšak doplněných též výsledky regionálního bádání (Borák, Jiřík, Kmoch). Příslušné pasáže této práce k retribucím vycházejí především z poměrně přehledného a uceleného rozboru retribučních norem, jejich proměn a praktické aplikace v uvedené monografii Václava Jiříka. Naproti tomu z publikace amerického badatele Benjamina Frommera je zde čerpáno jen sporadicky. Retribučním soudnictvím v někdejším brněnském kraji se zabývá pouze studie Pavla Matese z roku 1982. Průběhu retribuce a internačním táborům pro nacisty a kolaboranty v regionu se věnuje Milan Skřivánek v práci Odsun Němců ze Svitavska. Poměrně velké množství informací k problematice tzv. národních správ nepřátelského majetku obsahují především příslušné části prací zabývajících se osídlováním pohraničí, jehož první fázi vlastně národní správa představovala. Podstatně větší pozornost než průmyslu a živnostenskému osídlení byla však dosud věnována otázkám poválečného venkova. To platí i v případě syntetického pohledu na osídlovací proces v knize Osídlení pohraničí českých zemí po druhé světové válce. Živnostenského osídlení se okrajově dotýkají práce o znárodnění velkého průmyslu a dalších klíčových ekonomických odvětví v roce 1945 a úloze odborů v boji za toto revoluční opatření. Ucelený pohled na celý znárodňovací proces podal nejnověji J. Kuklík Znárodněné Československo (2010). V rámci studia znárodnění vzniklo za tzv. komunistického režimu několik prací k poměrně klíčové, dalo by se přelomové, fázi politického zápasu o prohloubení socializace, k tzv. boji o konfiskáty. Cílem KSČ a odborů tehdy bylo pozdržet co nejdéle restituční proces a udržet co nejvíce majetkových podstat pod národní správou. V roce 1983 vyšla k tomuto tématu monografie Růženy Hlušičkové, příznačně nazvaná Boj o průmyslové konfiskáty v Československu. Angažmá odborů v tomto zápase sledoval Karel Růžička v práci ROH v boji za rozší- 11
ření moci dělnické třídy. Pro brněnský region pak byla tato otázka zpracována Františkem Čapkou v roce 1983. Přímo o problematice vývoje živnostenského stavu po roce 1945 a především boje mezi politickými stranami Národní fronty o jeho přízeň je k dispozici pouze jediná práce, a to z pera Pavla Marka. Druhá část knihy obsahuje poměrně podrobnou analýzu procesu likvidace živnostníků po roce 1948. Předkládaná práce se pokouší verifikovat platnost Markem vypracovaného periodizačního schématu celého procesu konfrontací se závěry konkrétního studia regionálních pramenů. Specializovaná regionální literatura k tomuto tématu neexistuje. To však neznamená, že by se jednalo o pole zcela netknuté. Půdu připravil Vladimír Velešík ve studii Osídlování Svitavska v letech 1945-1947, kde se zabývá problematikou národní správy v regionu z obecných hledisek. Zkoumá její strukturu a mechanismy jejího zavádění. Čerpal přitom z fondů ONV Svitavy, ONV Moravská Třebová, z dobového týdeníku Svitavsko a z Pamětního spisu města Svitav. Předkládaná práce si klade za cíl verifikovat jeho závěry na konkrétních případech s použitím dosud nezpracovaných archivních materiálů. Cílem je přitom zjistit, nakolik byla ustanovení prezidentských dekretů skutečně uplatňována v praktickém životě. Velešíkova studie se zabývá spíše zemědělským osídlováním a velkými průmyslovými podniky. Co se týče živností, tvrdí, že osídlenci tentokrát nepocházeli jen z okolních okresů, ale především ve Svitavách bylo zastoupeno poměrně široké spektrum okresů Československa. Mnozí z nově příchozích pocházeli z větších průmyslových měst jako Brno, Pardubice, Ústí nad Orlicí, Chrudim atd. Dále osvětluje instituci tzv. prozatímního správce a jeho povinnosti, činnost zajišťovací komise MSK, průběh revize národních správců, úlohu německých zaměstnanců při zprovozňování svitavských podniků atd. Zmiňuje se také o redukci především malých a středních živností, které však ve většině případů byly podle orgánů místní správy životaschopné. V širším kontextu studia poválečných dějin Svitav se k využití nabízí příslušné pasáže z celkových spíše popularizačních - vypsání dějin města. Chronologicky prvním je sborník Svitavy 700 let města z roku 1956. zvláště studie Jana Šauera Moc do rukou lidu. Jedná se opět o dílo značně tendenční a poplatné době svého vzniku. Značná pozornost je zde věnována činnosti MSK a později MěstNV. O národních správách se tu objevuje opět jenom zmínka, a sice, že průmyslový, živnostenský a obchodní život byl řízen z t. zv. Hospodářského domu, který ve spolupráci s hospodářským referátem místní správní komise uváděl do podniků národní správy. O něco dál se dovídáme, že k 1. dubnu 1949 se vytvořily Komunální podniky, do nichž se hlásí postupně téměř všichni drobní podnikatelé. Rada MNV 12
zřídila zvláštní komisi pro řízení Komunálních podniků. Studie Slavomíra Hujíčka Rozvoj svitavského průmyslu otištěná taktéž v posledně zmiňovaném sborníku se zmiňuje o Rozmahelově továrničce na hřebeny a o podniku na výrobu filtrů na Školní ulici. Jinak se ovšem věnuje spíše velkým podnikům. Celkový pohled na město v prvních poválečných letech poskytuje studie Obnova hospodářského a společenského života od Jaroslava Glosera ve sborníku Svitavy, dějiny a současnost města. Je psána v duchu komunistické ideologie. Hned v úvodu se hovoří o nové epoše v dějinách města, epoše národní a demokratické revoluce a jejího přerůstání v revoluci socialistickou. Autor se zabývá poměry správními, politickými a kulturními, odsunem a osídlováním, první etapou znárodňování. Problematice národních správ je zde opět věnována pouze stručná poznámka s dodatkem, že toto revoluční opatření sice ještě neznamenalo vyvlastnění bývalých majitelů, ale setkalo se mezi pracujícími s příznivým ohlasem, neboť v něm spatřovali první krok k socializaci. Množství cenných informací skýtá Kronika města Svitav od Radoslava Fikejze a Vladimíra Velešíka. Z velké části přebírá informace ze starší komunistické literatury (ovšem s konzervativní interpretací, i když ne programovou), ale objevují se zde i skutečnosti nové, získané na základě práce s prameny. Také je tu věnována větší pozornost hospodářským otázkám, hlavně historii městských podniků. Sporadicky jsem čerpal i z další literatury, hlavně z publikace Svitavy od Radoslava Fikejze, která vyšla v edici Zmizelá Morava. Zde je sledované období zachyceno jen stručně. Na druhou stranu skýtá publikace množství dobových fotografií (některé z nich jsou součástí příloh této práce). 0.3 Prameny Mezi zdroje prvořadé důležitosti náleží kniha Svitavy a jejich kraj v budovatelské práci s podtitulem Budování svobodného Svitavska z roku 1947. Její editor Jan Kopecký, ředitel místní chlapecké měšťanské školy, byl v roce 1946 členem městského národního výboru. Publikace je jak již název napovídá - psána v silně budovatelském duchu. Je proto třeba zacházet s ní velmi opatrně. Na druhou stranu poskytuje množství informací, které v ostatní literatuře ani v pramenech nenalezneme. I když pozornost je zde věnována spíše velkým průmyslovým podnikům, kniha pojednává i o některých větších živnostech. Osvětluje také mechanismus ustavování národních správ, roli, kterou v něm hrál hospodářský referát MSK, Okresní jednota živnostenských společenstev, místní pobočka Hospodářské skupiny maloobchodu a další orgány. 13
Z regionálních pramenů institucionální povahy mají největší význam fondy správních úřadů - Městský národní výbor Svitavy I., Okresní národní výbor Svitavy I. a Okresní národní výbor Moravská Třebová, vesměs uložené v okresním archivu Svitavy. V rámci výzkumu byla zde získaná data doplněna, resp. srovnána s materiálem z Archivu národních správ Městského muzea a galerie ve Svitavách (jedná se o pouhý náhodně dochovaný, zato však poměrně rozsáhlý, zlomek). V samostatných složkách jsou zde svázány vždy spisy vztahující se k jednomu podniku či živnosti. Složka obsahuje ve většině případů dekret (výměr) o přidělení národní správy a slib národního správce, případně i osvědčení o státní a národní spolehlivosti a bezúhonnosti, hlášení o rodinných, majetkových a výdělečných poměrech atd. Také zde nalezneme inventuru dotyčného podniku, kterou musel při jeho převzetí národní správce vyhotovit, účetní záznamy, dotazníky rozesílané místní, resp. okresní správní komisí (národním výborem) atd. Dalším, spíše doplňkovým, zdrojem informací k jednotlivým firmám jsou kartotéky Krajského sekretariátu Svazu československého živnostnictva v Brně (uložené ve stejnojmenném fondu MZA Brno). Kartotéční lístky obsahují i osobní údaje zaměstnanců dotyčné firmy. Proces zavádění národních správ je analyzován v úzké návaznosti na paralelně probíhající proces retribuce. Při studiu retribucí ve sledovaném regionu se vychází ze soudních spisů, jež jsou součástí fondu MLS Brno (MZA Brno) a TNK Moravská Třebová (SOkA Svitavy). Celkový rámec poválečných dějin města pomohla rekonstruovat Kronika a pamětní kniha města Svitav od roku 1945-1949, kterou vedl František Ondryáš. Kronika je uložena ve fondu Kroniky SOkA Svitavy. Situaci ve městě těsně po skončení války zachycuje nevydaný rukopis Aloise Hlineckého Svitavy za války a po osvobození, uložený ve Státním okresním archivu Svitavy se sídlem v Litomyšli. Alois Hlinecký byl významným činitelem místní sociální demokracie již v době před první světovou válkou. V roce 1945 zasedal ve svitavské správní komisi. Je třeba podotknout, že z předchozí krátké a ještě relativně demokratické - éry tzv. Třetí republiky se dochovala poměrně bohaté množství pramenů, jež vzešly přímo z dobové veřejné diskuze o řešení otázky československých Němců a vůbec o celém dalším směřování obnoveného státu. Jejími hlavními aktéry byly samozřejmě politické strany tzv. Národní fronty, které svá stanoviska prosazovaly prostřednictvím stranického tisku, propagandou, agitací, pořádáním demonstrací a různých dalších nátlakových akcí (parlament před válkou hlavní dějiště politického života pozbyl v obnovené republice mnoho ze svého někdejšího významu). Důležitými prameny jsou tedy v této souvislosti projevy významných osobností politického života (v řadě případů byly výběrově publikovány), dále články z nejrůznějších 14
deníků a periodik, zápisy ze sjezdů politických stran a z jednání Národního, později Ústavodárného shromáždění. To vše je potřeba pro pochopení ducha studované doby. Přímo k problematice správy tzv. nepřátelského majetku se vztahuje další typ dobových pramenů. Jedná se především o odborné příručky, případně studie, vesměs právního a ekonomického zaměření. Účel jejich vzniku byl čistě praktický, tj. podat výklad poměrně stručných a leckdy vágních ustanovení prezidentských dekretů a poskytnout tak příslušným úřadům návod jak postupovat, příp. samotným národním správcům základní orientaci v jejich právech a povinnostech. Dobové publikované prameny jsou zastoupeny právnickými výklady k příslušným normám, především z pera Zdeňka Nešpora. Dále je třeba uvést Pamětní spis města Svitav z roku 1946, v němž je zasloužená pozornost věnována i národním správcům, poněvadž se zasloužili o urychlení konsolidace hospodářských poměrů. Tento spis je možno zařadit mezi prameny, neboť byl sepsán českými osídlenci na základě jejich bezprostředních zážitků. Jeho závěrečná část přináší stručné medailónky a fotografie národních správců větších živností. K archivním tištěným pramenům náleží písemnosti ústředních státních úřadů, především ministerstev, a to jak z doby londýnského exilu (skupina fondů souhrně označovaných jako tzv. londýnské archivy uložených v Národním archivu v Praze), tak i po obnovení republiky. Cílem výzkumu zde bylo postihnout proces zrodu příslušných prezidentských dekretů (především tedy tzv. hospodářských a retribučních), jakož i navazujících nařízení a směrnic, a komparací s výnosy a vyhláškami orgánů místní správy získat obraz jejich uplatňování v dotyčném regionu. 15
0.4 Cíle a metody práce Cílem práce je postihnout a vysvětlit v kontextu dynamicky probíhajících hospodářských, sociálních a politických změn sociální transformaci třídy místních drobných podnikatelů-živnostníků, resp. její vybrané části (a to části významné jak početně, tak i rolí, již hrála v hospodářské obnově města). Interdisciplinárně pojatý výzkum se opírá především o metody hospodářských a sociálních dějin a dějin správy. V centru pozornosti studia jsou v prvé řadě osoby národních správců vybraných podniků, přičemž si práce klade za cíl poznání jejich motivací k zájmu o svěření funkce, a zhodnocení výsledků jejich činnosti, tj. nakolik plnili zákonem uložené kompetence vyplývající z této funkce, z čehož lze odvodit jejich vztah ke svěřenému majetku, tj. zda jim šlo o zachování, rozvoj a prosperitu spravované firmy či pouze o vlastní obohacení. To se dále odráží např. ve skutečnosti, kolik do podniku investovali vlastních prostředků, zda měli zájem na dalším plnění funkce, příp. usilovali později v přídělovém řízení o získání podniku do vlastnictví, nakonec pak jak se stavěli k socializaci, jaké byly v tomto směru jejich pohnutky a jaké strategie v úsilí o zachování živnosti volili. Jednou z hlavních podmínek úspěšného zodpovězení uvedených badatelských otázek je systematický výběr faktů obsažených ve studovaných pramenech, jejich náležité analytické a statistické zpracování a následná kontextuální interpretace, které musí být prováděny se zřetelem k odpovídajícím, vhodně stanoveným kritériím. Mezi základní kritéria v kontextu studia sociálních dějin zde patří: ze kterých míst a oblastí národní správci přicházeli, jaký byl jejich sociální původ, jaké měli vzdělání a kvalifikaci, jaká byla jejich profesní minulost (zda měli předchozí zkušenosti s vedením živnostenského podniku), jejich majetkové, výdělečné a rodinné poměry atd. Součástí práce je i analýza samotného ekonomického fungování jednotlivých firem, provedená na základě účetních materiálů, inventur, revizí a pravidelných hlášení národních správců. Zde se naskýtá další komplex badatelských otázek, na něž lze uplatnit především metody hospodářských dějin: Jak probíhalo zajišťování tzv. nepřátelského majetku? V jakém stavu se nacházely provozovny v době převzetí národním správcem? Jak se národní správci vypořádali s počátečními potížemi, jako byl nedostatek surovin či absence státně spolehlivých zaměstnanců? Problematiku národních správ však nelze vytrhávat ze širšího historického kontextu. Je vázána na řadu historických jevů úzce souvisejících. V první řadě se jedná především o tzv. 16
retribuce, tj. souzení a trestání nacistických funkcionářů, aktivistů, udavačů a kolaborantů, příslušnými mimořádnými justičními orgány. Právě výsledky retribucí společně s dekretem o zbavení nepřátelského obyvatelstva československého občanství tvořily totiž bezprostřední právní podklad pro zde sledovaný mechanismus transferu majetku do rukou osob státně a národně spolehlivých. Dispoziční vlastnická práva předchozích majitelů dotyčných podniků z řad tzv. nepřátelského a státně nespolehlivého obyvatelstva jim byla sice odňata již uvalením národní správy, ale teprve uvedenými akty se otevíral prostor pro jejich definitivní konfiskaci na základě příslušných dekretů prezidenta republiky z října 1945. Většina nepřátelského obyvatelstva byla následně zařazena do odsunu, jen poměrně malá část byla odsouzena v rámci retribucí a po následném výkonu trestu v naprosté většině případů dodatečně odsunuta. Předkládaná práce si klade mj. za cíl verifikovat platnost uvedené teze u studovaného vzorku osob. Dále se v této souvislosti nabízejí otázky po sociálním původu odsouzených, motivaci, jež je vedla k politickému angažmá ve prospěch nacistického režimu a strategii, již v této snaze volili, v neposlední řadě pak jaký prospěch ze svého jednání skutečně měli (zlepšení hmotného a/či sociálního postavení). Společné metodické východisko při práci na výše formulovaných cílech poskytují dějiny správy. Zajišťování nepřátelského majetku, ustavování a dozor nad národními správami studovaného vzorku živností, stejně jako zajišťování nacistických aktivistů a provádění tzv. malé retribuce, náležel totiž k agendě orgánů místní, resp. okresní, lidové veřejné správy (jak znělo oficiální dobové označení fakticky se ale jednalo o správu státní). V kontextu dobových převratných společenských změn, jejichž nedílnou součástí byl i transfer majetku osob svázaných (aspoň teoreticky) s předchozím režimem, jde o to postihnout úlohu správních orgánů (především jejich hospodářských, zajišťovacích a bezpečnostních oddělení či referátů) ve sledovaném procesu. Ke jmenování národního správce do funkce příslušným správním úřadem bylo však potřeba také souhlasu či aspoň vyjádření dalších orgánů: stanice SNB v místě příslušnosti dotyčné osoby (potvrzení o státní a národní spolehlivosti a bezúhonnosti), okresní odborové rady a místně a odborně příslušného živnostenského společenstva. Především na odborové organizace (u firem do 20 zaměstnanců, jež jsou zde předmětem výzkumu, se jednalo o tzv. důvěrníky zaměstnanců) musel brát národní správce i nadále značný ohled, neboť jej měly možnost pro tzv. asociálnost sankcionovat, případně dokonce zbavit funkce. V práci jsou uplatněny také postupy dalších (pomocně-vědně) historických disciplín, především právních dějin a diplomatiky. V prvním případě se samozřejmě jedná o postižení a porozumění právnímu základu pro přesun nepřátelského majetku do českých rukou včetně 17
mechanismů procesu retribucí. Předmětem studia je zde mj. vztah výnosů orgánů místní správy k prezidentským dekretům, vládním nařízením, směrnicím apod. Metody diplomatiky pak poskytují předpoklady k exaktní práci s jednotlivými spisy a dokumenty, ke kritické analýze jejich vzniku a společenské úlohy v souvislosti s úřední organizací a činností příslušných původců a nakonec i k sestavení typologie pramenů. 18
1 Retribuce národní správa - konfiskace restituce Druhá světová válka přinesla značné změny v ekonomickém uspořádání světa. Pro poválečné období byl příznačný politický posun většiny evropských zemí - a to nejen těch osvobozených Rudou armádou doleva. Byl to nejen důsledek ekonomické krize 30. let a tzv. politiky usmiřování, ale též lvího podílu SSSR na porážce nacismu. I v západní Evropě byl patrný příklon ke státním zásahům do ekonomiky v duchu Keynesovy národohospodářské teorie. 1.1 Představy exilové reprezentace o poválečném uspořádání ČSR Představy prezidenta Beneše do značné míry souzněly s proklamacemi levicového domácího odboje. Vedle řady Benešových projevů a prohlášení o tom svědčí jeho stěžejní válečné dílo Demokracie dnes a zítra. Předestřel zde vizi poválečné Evropy, která měla projít značnými proměnami. Beneš se vyslovil pro zachování liberální demokracie (ovšem především v politickém smyslu). Ta však měla být doplněna demokracií hospodářskou a sociální. Vystupuje jako zastánce státních zásahů do ekonomiky, bez nichž se podle něj neobejde žádný ekonomicky vyspělý stát.1 O poválečných ekonomických reformách se diskutovalo v londýnské emigraci již od roku 1940. Z ekonomického hlediska stěžejní resorty vedli v druhé exilové vládě, která byla jmenována 12. listopadu 1942, někdejší členové republikánské strany Ladislav Feierabend (ministr financí) a Ján Lichner (zemědělství a veřejné práce) a v kontextu našeho tématu osobnost nejpodstatnější sociální demokrat František Němec (ministr hospodářské obnovy pověřený vedením ministerstva pro průmysl, obchod a živnosti). V červnu 1944 byl Němec jmenován vládním delegátem pro osvobozené území, ve funkci jej 3. srpna nahradil Václav Majer.2 Značný vliv na podobu poválečné republiky, její politickou a hospodářskou orientaci měly výsledky Benešových jednání se sovětskými představiteli v Moskvě v prosinci 1943. Jejich výsledkem byla československo-sovětská smlouva o přátelství, vzájemné pomoci a poválečné 1 J. Kuklík, Znárodněné Československo, s. 105 2 Jech - Kaplan, Dekrety PR, s. 1007-1008 19
spolupráci z 12. prosince, v níž se hovořilo mj. o výrazném posílení státního sektoru, o reorganizaci bankovního a úvěrového systému, o zajištění plné zaměstnanosti a štědré sociální politice v obnoveném státě. Významné místo v rámci těchto změn příslušelo otázce odsunu československých Němců. S tímto opatřením, jež mělo odstranit jedno z největších ohnisek neklidu v Evropě, přislíbily do roku 1943 souhlas všechny spojenecké velmoci. Hlasy volající po rozsáhlých hospodářských a sociálních přeměnách se ozývaly také z prostředí domácího odboje, a to už od samého začátku okupace. Podobné představy sdílel i prezident Beneš, jenž ve svém díle Demokracie dnes a zítra z roku 1942 nastínil předpokládaný obraz poválečné Evropy. Neschopnost liberální demokracie řešit palčivé sociální a ekonomické problémy považoval za jednu z hlavních příčin právě probíhajícího konfliktu. Proti tomu postavil novou koncepci demokracie kolektivisující a socialisující. Narozdíl od komunistů a levého křídla sociální demokracie však počítal s poklidnou evoluční cestou postupných reforem. Těmto snahám nahrávaly i rozsáhlé majetkové přesuny prováděné v okupované republice. Arizovaný či jinak násilně zabavený či státem vykoupený majetek, jenž nebude po osvobození možno vrátit původním majitelům, měl připadnout republice. Jestliže v otázce znárodnění finančnictví a velkého průmyslu panovala napříč domácím i zahraničním odbojem principiální shoda, pak státní zásahy v oblasti obchodu a živností byly tématem mnohem konfliktnějším. Zdrojem vášnivé polemiky se tato problematika stala již v roce 1941, kdy přišlo na přetřes v československo-polském výboru pro hospodářské a finanční otázky. Referát obchodu a živností zde vedl Julius Friedman, národohospodář a člen Státní rady.3 Friedman byl důsledným zastáncem soukromého podnikání. Vedle něj byl ochoten připustit pouze družstevní, resp. obecní vlastnictví. Naopak referent finančních věcí sociální demokrat Nečas prosazoval i zde znárodnění v největší možné míře.4 Již v roce 1942 přišel tehdejší exilový ministr pro hospodářskou obnovu Jaromír Nečas s programem poválečné hospodářské rekonstrukce ČSR. Dokument stanovil následující zásady a priority: řízenou a plánovanou ekonomiku, znárodnění klíčového průmyslu, dolů a dopravy, reorganizaci peněžního a bankovního systému, boj proti nezaměstnanosti a prohloubení sociální politiky státu. Mluvilo se zde také o tom, že hospodářství musí přihlížet k zájmům celku a ne k soukromým ziskům a že je třeba proti minulosti více hodnotit složku práce. 5 3 Znárodněné Československo, s. 110 4 Tamtéž, s. 112 5 Plné znění programu viz Dekrety II, s. 496-498 20
Ve svém projevu ve Státní radě 16. února 1942 Nečas horoval za nastolení řádu sociálně spravedlného (sic!) s co možná nejvyšší životní úrovní lidu. Jeho nástupce v ministerském křesle František Němec byl ovlivněn projektem sociálních reforem lorda Beveridgeho. 1.2 Domácí odboj Nejradikálnější názory na podobu obnovené republiky se však rodily v prostředí domácího odboje. Např. autoři programu PVVZ nazvaného Za svobodu, do nové ČSR z března 1941 hovořili o přerůstání antifašistického odboje v sociální revoluci. Také Obrana národa, jež sdružovala odbojáře z řad bývalých vojáků a policie, požadovala zrušení předmnichovského stranického systému, provedení znárodnění a důsledné řešení německé otázky. Postupně došlo ke sblížení mezi PVVZ a domácím komunistickým odbojem. Všechny odbojové skupiny se pak shodovaly na důsledném zásahu do vlastnických vztahů. Toto přesvědčení vyrůstalo z rozčarování širokých vrstev obyvatelstva z prvorepublikového společenského i hospodářského zřízení, které vedlo k hospodářské krizi, Mnichovu a válce. Z ilegálního odborářského ústředí vzešla koncepce výstavby jednotných odborů, reformy sociálního pojištění a socializace hospodářství i kultury. Zvlášť radikální byl domácí odboj v otázce jak naložit po válce s německým majetkem. Shoda panovala v tom, že má být bez náhrady konfiskován (tedy zestátněn). Počítalo se však s jeho následnými restitucemi či přerozdělením mezi české osídlence.6 Již zmiňovaný první náčrt programu PVVZ byl však i v této oblasti mnohem radikálnější a razil heslo revoluce, nikoli pouhé restituce. 7 Požadavek znárodnění dostal konkrétnější podobu v dokumentu Za svobodu z března 1941. Jednalo se o oficiální program tzv. ÚVOD, jež dočasně zastřešilo téměř všechny odbojové proudy a skupiny. Opakuje se tu požadavek na rozsáhlé znárodnění (dokument hovoří o zveřejnění či zespolečenštění ). Mělo se tak ale stát za náhradu s výjimkou majetku státně nespolehlivých osob. Program odmítal byrokratické plánování. Místo něj preferoval pružnou správu, hospodárné a produktivní vedení, osobní iniciativu a odpovědnost. Hospodářská rekonstrukce republiky se měla řídit předem připraveným jednotným plánem, jenž však neměl být v žádném případě kasárenského, vojenského typu. Jeho sestavením i konkrétním prováděním by byla pověřena Státní rada hospodářská složená pouze z odborníků. Taktéž ilegální 6 Znárodněné Československo, s. 97 7 Tamtéž, s. 96 21
výbor Československé sociální demokracie stanovil za svůj hlavní poválečný cíl nacionalizaci bank a průmyslu.8 Ilegální komunistický odboj byl v hospodářských otázkách mnohem radikálnější než Gottwaldovo exilové vedení, které ze strategických důvodů stavělo do popředí spíše požadavky politické. V květnu 1944 se objevil v komunistickém ilegálním časopise Předvoj požadavek na zrušení akciových společností a všech práv nynějších i bývalých akcionářů bez nároku na odškodnění a také na převedení podniků do rukou pracujícího lidu pod správou Národního výboru, zvoleného všemi zaměstnanci. 9 Důležitou úlohu při přebírání hospodářských podniků do českých rukou měla po osvobození hrát Ústřední rada odborů (ÚRO). Tato organizace působící ilegálně v Protektorátu od přelomu let 1943/1944 navázala krátce před koncem války těsnou spolupráci s domácím výborem KSČ. V depeši odeslané 19. března 1945 do Moskvy požadovalo vedení ÚRO znárodnění dolů, všech velkých průmyslových závodů kovodělných, chemických, potravinářských, bank, pojišťoven, lesního majetku, jakož i zespolečenštění zemědělských majetků nad 30 ha. 10 Po znárodnění však nevolala jen levicová část odboje. Hlasy spojující poválečnou hospodářskou rekonstrukci s určitou mírou plánování a zestátněním (byť selektivním) největších podniků se ozývaly i z prostředí kolem Živnostenské banky.11 Na všechny výše uvedené dokumenty a výzvy navázalo provolání České národní rady z 30. dubna 1945. Jako jedna z priorit zde byla uvedena účinná péče o stav živnostenský a řemeslnický. 12 I ostatní odbojové skupiny (kromě Politického ústředí) na předmnichovský systém pohlížely jako na jev v mnoha ohledech přežitý a byly ve svých názorech na jeho reformu mnohem radikálnější. Postupně došlo ke sblížení ON a PVVZ, o čemž svědčí mj, prohlášení, jež se objevilo po pádu Francie v červnu 1940 v ilegálním časopisu Obrany národa V boj, kde se otevřeně mluví o tom, že liberalismus...prohrál svoji úlohu. Vrcholem ideových snah domácího odboje byl oficiální program ÚVOD nazvaný Za svobodu do nové Československé republiky z března 1941. Je možno jej vnímat jako určitý protipól Košického vládního programu. Celý dokument se nese v duchu otevřené kritiky libe8 ZČSR, s. 98-99 9 Znárodněné Československo, s. 100. Též Znárodnění 1945, díl I., dok. č. 2 10 Cesta ke květnu, díl I., s. 375-376 11 Dusivé objetí, s. 120 12 Cesta ke květnu, díl II., s. 647-648 22
ralismu. Jeho autoři v žádném případě nezpochybňují demokratický charakter obnovené republiky: Stát náš nejen že musí být demokratický, on nedemokratický ani být nemůže. Současně však svoji představu o povaze této demokracie upřesňují následovně: Pravá demokracie nebude jen politická, nýbrž také hospodářská a sociální. 13 (Shoda s Benešovým konceptem demokracie socializující je evidentní.) Otevřeně se zde hovoří o přerůstání antifašistického odboje v sociální revoluci. Ačkoli byl ÚVOD ještě téhož roku na podzim rozbit nacisty (do Londýna se dostal pouze stručný výtah programu), jeho tradice v domácím odboji přežívala a později se k ní přihlásila Rada tří.14 1.3 Způsob tvorby dekretů Československý stát se po březnu 1939 nalézal ve stavu tzv. ústavněprávní nouze. Exilová reprezentace mohla za tehdejších podmínek jen stěží plnit ustanovení Ústavy z roku 1920 a prvorepublikového právního řádu.15 Pozici exilové vlády a prezidenta komplikovala také skutečnost, že se ČSR stala obětí Německa ještě před vypuknutím války.16 V londýnské emigraci samozřejmě nebylo možné svolat parlament vzešlý z demokratických voleb. Proto převzal výkon zákonodárné moci prezident Beneš. Jím vydávané tzv. dekrety prezidenta republiky z let 1940-1945 měly váhu ústavního zákona. Navzdory užívanému termínu však Beneš tyto dokumenty nekoncipoval sám, nýbrž činil tak po dohodě s vládou. Později vznikl v Londýně quazi-zákonodárný orgán tzv. Státní rada. V podstatě se však jednalo o pouhý poradní orgán vlády. Zpočátku neměl žádné slovo ani při schvalování státního rozpočtu ani při projednávání prezidentských dekretů. Státní rada nebyla organizována na stranickém základě.17 Teprve dekrety z let 1944-1945 nesly úvodní formuli k návrhu vlády a po slyšení Státní rady. 18 Již od roku 1942 hrála určitou úlohu v legislativním procesu Právní rada, která připravovala pro prezidenta odborné expertízy. Státní rada zanikla na základě rozhodnutí 13 Za svobodu do nové Československé republiky: ideový program domácího odbojového hnutí vypracovaný v letech 1939-41. Knižnice Nové svobody, Praha: Dělnická akademie 1945, s. 5 14 Rada tří vznikla v roce 1943 a navazovala na Petiční výbor Věrni zůstaneme. Koncem února 1945 se ustavila odbojová centrála v podobě České národní rady, v níž se spojila Rada tří s ÚRO a KSČ a jejímž cílem bylo zorganizovat ve vhodném okamžiku, až se přiblíží fronta, v Praze povstání. 15 Kuklík, Mýty a realita tzv. Benešových dekretů, s. 61 16 Tamtéž, s. 65 17 Tamtéž, s. 66 18 Tamtéž, s. 77 23
prezidenta ke 4. dubnu 1945. Dekrety s celostátní působností pak vydával prezident po dohodě se Slovenskou národní radou. V našich souvislostech jsou důležité především posudky právního postavení UNRRA, elaborát o neplatnosti majetkových převodů učiněných po Mnichovu či memorandum o problematice znárodnění.19 29. ledna 1943 došlo ke zřízení zvláštní komise složené ze zástupců hospodářských ministerstev. Tamtéž, s. 82 Vedle toho vznikl při ministerstvu hospodářské obnovy tzv. Hospodářský poradní sbor vedený ing. Ladislavem Ploskalem. Jeho úkolem bylo poskytnout náměty pro přechodná opatření hospodářská a podávat dobrozdání k překládaným osnovám prezidentských dekretů. Představy o poválečné hospodářské rekonstrukci republiky krystalizovaly v prostředí londýnské emigrace již od roku 1941. Tehdy došlo nejen k významným personálním změnám v exilovém kabinetu, ale i k zřízení nových ministerstev. Stávajícího ministra financí E. Outratu (?) jmenoval prezident ministrem obchodu, průmyslu a živností. Zároveň vzniklo ministerstvo hospodářské obnovy, do jehož čela byl postaven Jaromír Nečas. Stalo se tak za základě prezidentského dekretu č. 2 Úředního věstníku československého 13. listopadu 1941, i když kompetence ministerstva definitivně vymezilo až vládní nařízení z 26. června 1942. Znění dekretů s ekonomickou a příbuznou tématikou se zrodilo ve výboru tzv. hospodářských ministrů. 1.4 Otázka správy osvobozeného území Právním podkladem existence ilegálních resp. revolučních NV byl ústavní dekret prezidenta republiky ze 4. prosince 1944 (č. 18 Úředního věstníku československého) o národních výborech a Prozatímním národním shromáždění. Článkem 1 tohoto dekretu byla stanovena zásada, že národní výbory budou vykonávat veřejnou správu v plném rozsahu. Další etapou v tomto směru byla příslušná ustanovení Košického vládního programu.20 V nařízení o volbě a pravomoci NV, které 5.5. 1945 vydala košická vláda vládní nařízení č. 4/1945 Sb. V 6 se stanovilo, že v oblastech s většinou obyvatelstva státně nespolehlivého budou zřízeny tzv. správní komise.21 Československo-sovětskou smlouvou z prosince 1943 rozhodnuto o charakteru poválečné veřejné správy, zvítězila komunistická koncepce.22 19 Dekrety, s. 498-502 20 Karel Bertelmann, Vývoj národních výborů do ústavy 9. května, Praha 1964, s. 34-37 21 Bertelmann, c.d., s. 38n 22 Vosyka, K počátkům národních výborů na okrese Svitavy, s. 23 24
Právním podkladem pro činnost NV se stal ústavní dekret prezidenta republiky ze 4.12. 1944, č. 18 Úř. věst. čsl., o národních výborech a prozatímním Národním shromáždění: Vycházeje ze základní zásady platné ústavní listiny ČSR, že lid je jediným zdrojem veškeré státní moci v RČS, a navazuje na vládní prohlášení ze dne 16.4. 1944, ustanovuji k návrhu vlády a po slyšení Státní rady, že svrchovaný lid na osvobozeném území republiky bude tuto moc v přechodném období vykonávat takto: Článek 1. Na území ČSR, které bude osvobozeno od nepřítele, buďtež na základě voleb ustaveny NV, a to místní, okresní a zemské, jakožto prozatímní orgány veřejné správy ve všech jejich oborech. Jakožto orgány státní správy NV budou podřízeny vládě... Článek 3. Vláda se zmocňuje, aby vládními nařízeními s platností zákona stanovila, jak budou NV voleny a jak budou svou pravomoc vykonávati. Takovéto vládní nařízení však musí býti podepsáno prezidentem republiky. Článek 4. Pro správu obcí a okresů s většinou obyvatelstva státně nespolehlivého jmenují se podle platného práva komisaři popřípadě komise správní, k nimž se mohou podle místních poměrů přibrati k spolupráci zástupci státně spolehlivého obyvatelstva... Základem výstavby NV se stal Košický vládní program: Na rozdíl od dřívějšího byrokratického, lidu vzdáleného správního aparátu tvoří se v obcích, okresech a zemích jakožto nové orgány státní a veřejné správy lidem volené NV... 23 Na ústavní dekret navázalo a zásady KVP právně zakotvilo vládní nařízení č. 4/1945 Sb., o volbě a pravomoci NV. NV jsou zde definovány jakožto orgány zastupitelské a orgány veřejné správy ve všech jejích oborech.24 Místním NV je věnován 2: v každé obci měl být ustaven MNV, vykonávající vedle jiných úkolů, zvláštními předpisy jemu uložených, přímo nebo svým úřadem pravomoc, kterou podle dosavadních předpisů vykonávalo obecní (městské) zastupitelstvo, obecní (městská) rada a starosta obce (města). Ve městech, která dříve vykonávala ve svých obvodech působnost okresních úřadů, měl MNV vykonávat též působnost ONV. 23 Jech - Kaplan, Dekrety PR, s. 24 Tamtéž, s. (též Cestou května, s. ) 25
Místní správní komise jmenoval ONV, pokud ten neexistoval, tedy OSK. MSK měly mít 36 členů a jejich pravomoc byla stejná jako pravomoc MNV. 25 Vládní nařízení č. 120/1946 Sb., o obnovení NV na podkladě výsledků voleb do ústavodárného Národního shromáždění.26 1.5 Prosazení komunistické koncepce Moskevské vedení KSČ dokument podobný Nečasovu programu nevytvořilo a ve svých představách o hospodářské obnově se příliš nelišilo od londýnské vlády. Vedení KSČ tehdy preferovalo společný boj všech tzv. pokrokových složek národa proti nacismu před výzvami k socialistické revoluci. Řídilo se taktikou ústupků v hospodářské sféře a do popředí stavělo především požadavky politické, především důsledné potrestání nacistů, zrádců a kolaborantů. Požadavek zásadních hospodářských změn byl formulován a upřesňován v několika etapách. Přesnější představy formulovalo až moskevské vedení KSČ v rozhovorech vedených v prosinci 1943 s představiteli londýnské emigrace v souvislosti s podpisem československosovětské smlouvy. Během těchto rozhovorů se z iniciativy komunistů konkretizovaly i návrhy na zavedení národních správ.27 Při jednáních s představiteli londýnského exilu v prosinci 1943 přišlo zahraniční vedení KSČ poprvé s konkrétnější představou o podobě poválečného hospodářského systému. Gottwald tehdy předložil Benešovi návrh, ve kterém mimo jiné stálo:... Pokud se týče zásahu do hospodářského života v přechodném období, vytyčujeme v tomto směru dva návrhy. Především všechny hospodářské podniky, ovládnuté z nacionálních nebo rasových důvodů Němci, musí být vyrvány z jejich rukou převody majetku musí být prohlášeny za neplatné. Přitom majetky asi do půl miliónu předválečných korun (příkladmo) mají být ihned vráceny do rukou starých majitelů; vyšší majetky nechť jsou dány do národní správy až do rozhodnutí řádného Národního shromáždění. Za druhé, majetky zrádců nechť jsou okamžitě zkonfiskovány a nechť jsou využity ve prospěch obětí národně osvobozeneckého boje... 28 Takto například instruoval Klement Gottwald československé soudruhy v Anglii v dopise z 21. prosince 1943. V pasáži nadepsané O některých otázkách hospodářských praví: 1. Po vyhnání Němců a osvobození republiky bude situace vyžadovat rychlý zásah do hospodářských a majetkových poměrů. Hospodářské objekty všeho druhu (průmyslové, zemědělské, 25 Tamtéž, s. 26 Tamtéž, s. 27 Růžena Hlušičková, Boj o průmyslové konfiskáty v Československu v letech 1945-1948, Praha 1983, s. 25 28 Klimeš Lesjuk Malá Prečan, Cesta ke květnu I, 1, Praha 1965, s. 39 26
obchodní, finanční) které budou podléhat rychlému zásahu veřejné ruky, možno rozdělit na dvě hlavní kategorie: předně hospodářské objekty ukradené Němci v rámci nacionální, rasové a politické perzekuce. Za druhé hospodářské objekty patřící zrádcům. 2. Pro prvou kategorii navrhujeme: a) Všechny majetkové převody od Mnichova, prováděné jako akty nacionální, rasové a politické perzekuce se považují za neplatné. b) Všechny objekty (živnostenské, zemědělské, obchodní atd.) v hodnotě do půl mil. předmnichovských korun (například) se ihned vracejí dřívějším majitelům. c) Do podniku s vyšší hodnotou a zejména všech akciových společností bude dosazena veřejná národní správa (podtrženo aut.) až do rozhodnutí nového Národního shromáždění... 3. Pro druhou kategorii navrhujeme konfiskaci ve prospěch obětí národně osvobozeneckého boje... 29 V únoru 1944 byly vize představené na moskevských jednáních vtěleny do návrhu Programu Národního bloku pracujícího lidu, který v Anglii předložili komunisté vedení stran národně socialistické a sociálně demokratické. 30 Projevil s nimi souhlas i prezident Beneš, který si byl vědom, že bez výrazných změn (nejen) v hospodářské oblasti se nová republika neobejde. V tomto duchu se neslo i jeho poselství Státní radě z 3. února 1944. 1.6 Geneze tzv. hospodářských dekretů a dekretů řešících majetkoprávní otázky v londýnském exilu Dne 28. dubna 1944 schválila vláda dekret o přechodném omezení majetkových přesunů do ciziny i z ciziny. V důvodové zprávě se hovořilo o potřebě zabránit těm, kteří národ olupovali o hospodářské statky, odnést svůj lup, a aby v chaosu prvních měsíců po osvobození nebyly zašantročeny statky pro hospodářství národa a státu důležité. Podle zásad pro ekonomické dekrety přijatých ministerskou radou v únoru 1944 mělo být účelem dotyčných předpisů pouze zajistit nerušený chod ekonomiky. Neměly tedy mít definitivní platnost. V dokumentu se hovořilo také o nutnosti zavedení prozatímní správy do podniků tzv. vládními důvěrníky (komisaři či správci). Exilová vláda nezaujala k otázce znárodnění definitivní stanovisko a jeho vyřčení bylo odloženo na období poválečné. Vláda schválila 20. října 1944 dva dekrety, jejichž účelem byla ochrana majetkových práv řádných vlastníků a zamezení osobám státně nespolehlivým v jeho prodeji. Jednalo se konkrétně o dekret o exekuční řízení soudním, jímž se omezovalo konání dražeb po dobu šesti 29 Cesta ke květnu I, s. 66-67 30 Cesta ke květnu, s. 82-92 27
měsíců od jeho vyhlášení, a dekret o omezení prodeje a zatížení nemovitostí. Posledně uvedený měl podle důvodové zprávy zamezit volnému nakládání nemovitostmi, jež by mohlo poškodit vážně hospodářský život státu.31 Již 1. února 1945 byl vydán dekret prezidenta republiky o mimořádných opatřeních k zajištění hospodářského života na osvobozeném území. Veškeré majetkové transakce uskutečněné během tzv. období nesvobody byly prohlášeny za neplatné a na nepřátelský majetek měla být uvalena zatímní správa (pozdější dekret z května 1945 mluví již o tzv. národní správě). Téhož dne byl přijat dekret o potrestání nacistických zločinů. Na jeho základě měly být postihovány i zločiny proti majetku. 1.7 Moskevská jednání o programu první poválečné vlády Při projednávání článku X. Košického vládního programu prohlásil Klement Gottwald: Jiná otázka, kterou úmyslně neřešíme, je, jak s těmito objekty naložit. Zda vrátit a komu, nebo zda znárodnit a združstevnit atd. - to zůstává otevřeno. 32 Provolání KSČ z konce dubna 1945 Co dělat, čím začít obsahovalo následující výzvu k českému lidu : Zabezpečte nakradený majetek Němců, zrádců a kolaborantů pro národ a stát! Do všech majetkových hodnot do průmyslových závodů, peněžních ústavů, zemědělských podniků, do živností, obchodů, domovních majetků atd., které byly ve vlastnictví nebo ve správě Němců, zrádců a kolaborantů nebo které jsou opuštěné, dosaďte ihned národní správu, kterou v dohodě s národními výbory jmenuje národní výbor. Národní správa je odpovědna, aby svěřené jí majetkové hodnoty nebyly zašantročeny a aby veřejně spravované průmyslové a zemědělské podniky byly co nejdříve uvedeny do provozu. 33 Většinu uvedených požadavků se pak komunistům podařilo prosadit do dekretu č. 5/1945 Sb.34 1.8 Košický vládní program Dne 5. dubna 1945 přijala nová vláda ve svém přechodném košickém sídle tzv. Košický vládní program. Jednalo se o politický i národnostní kompromis, i když se vycházelo především z požadavků moskevského vedení KSČ. Vzhledem k tomu překvapuje program svou umírněností. Návrhy radikálnější části domácího odboje nebyly vůbec akceptovány. Nenalezneme zde žádná konkrétní ustanovení o znárodnění průmyslu a finančnictví. Taktéž tu 31 Znárodněné Československo, s. 125-127 32 Vrabec, Znárodnění 1945, s. 49 33 Znárodněné Československo, s. 140 34 Kaplan, Dekrety, díl II., dok. č. 43 28
není nikde zmínka o státem řízené ekonomice. Co se týče hospodářské a sociální politiky panovala při přípravných jednáních překvapivá shoda. Jedním z prvořadých úkolů nové vlády byla rekonstrukce národního hospodářství a zajištění k tomu potřebného majetku a objektů. Článek X. programu hovoří o tom, že budou zajištěny a pod národní správu dány... Zajištění majetku a uvalení národní správy měl v kompetenci příslušný národní výbor, který tak měl učinit v dohodě se závodním výborem dotyčného podniku. Současně měla být dosazena dočasná národní správa do družstevních podniků a hospodářských organizací. Správce byl v tomto případě jmenován též příslušným národním výborem, avšak zde za aktivní účasti členů družstva či organizace. Ti si pak měli, jak jen to okolnosti dovolí, zvolit novou regulérní správu či vedení.35 Košický program obsahoval také prohlášení, že československá vláda požene s veškerou rozhodností před soud zrádce z řad bankovních, průmyslových a zemědělských magnátů. Vedle poněkud nejednoznačné proklamace o postavení klíčových hospodářských odvětví pod všeobecné státní vedení obsahoval dokument i příslib podpory soukromého podnikání, obchodu a družstevnictví. Zároveň došlo k výraznému posílení odborů, jež měly napříště důsledně hájit zájmy zaměstnanců ve všech otázkách mzdové, pracovní i sociální politiky. Ačkoli požadavek na znárodnění zde výslovně nezazněl, panovala v této otázce naprostá shoda. Socialistické strany se se zbytkem naší politické reprezentace rozcházely pouze v organizačních a technických otázkách a v názorech na rychlost a rozsah znárodňovacího procesu. Zatímco KSČ a ČSD předpokládaly (a chtěly prosazovat) společenské přeměny jdoucí za rámec stanovený Košickým programem, nesocialistické strany a fakticky i ČSNS jej pokládaly za dostatečné naplnění svých politických tužeb. 1.9 Dekrety řešící majetkoprávní otázky Stejně jako retribuční dekrety byly ve své definitivní podobě podepsány Benešem až po jeho návratu do ČSR. Jejich ustanovení se vztahovala na majetkové podstaty všech tzv. státně nespolehlivých osob, jak byly definovány následnými retribučními dekrety a předpisy a také dekretem o zbavení československého občanství osob německé a maďarské národnosti z 2. srpna 1945. Ty byly doplněny prohlášením o výjimkách z opatření proti Němcům publikovaném v Ústředním listě 8. června 1945. Do kategorie státně nespolehlivých podle něj nespadali navrátivší se z koncentračních táborů, účastníci protifašistického odboje a zaměstnanci, jichž je bezpodmínečně zapotřebí k udržení provozu závodu. Zároveň byly 35 Hlušičková, Boj o konfiskáty, s. 146 29
správní a bezpečnostní orgány pověřeny ochranou těchto osob i jejich majetku. Přísné tresty za drancování obsahoval dekret prezidenta republiky č. 38 Sb. z 31. července 1945. 1.9.1 Dekret o národní správě a navazující předpisy Provádění dekretu o národní správě bylo v kompetenci MNV (živnosti do 20 zaměstnanců) a ONV (podniky do 300 zaměstnanců). O správě větších majetkových podstat měl rozhodnout příslušný ZNV. Na základě vládního nařízení č. 8/1928 o správním řízení se bylo možno odvolat k okresnímu (u majetku první kategorie) či k zemskému (v případě kategorie druhé) národnímu výboru. Odvolání však nemělo odkladný účinek. Zajišťování majetku Němců a kolaborantů se dělo podle příslušných vyhlášek a směrnic ministerstva financí. Práva a povinnosti národních správců definitivně vymezily směrnice hospodářských ministerstev z 18. června 1945. Určily i konkrétní pravidla pro provádění soupisu majetku a upravovaly také vztah mezi národním správcem a závodními radami. 36 Téhož dne byl vydán i jednací řád pro národní správce.37 Osnovu dekretu č. 5/1945 Sb. projednávala vláda 12., 14. a 16. května 1945. 38 Dekret byl publikován v Úředním listě až 23. května a v tisku 25. května. Ve velkých průmyslových koncernech byla národní správa zavedena již před těmito daty, a to na základě ustanovení X. kapitoly Košického vládního programu.39 Prováděcí nařízení k dekretu nebylo vydáno. Konkrétní pravidla zřizování národních správ upravovaly oběžníky ZNV v Praze z 19. června a 17. července 1945. Všeobecné směrnice a jednací řád pro národní správy byly vydány 18. června 1945. Stanovily jednotně práva a povinnosti národních správců, výši jejich odměny a řešily také otázku nemocenského a penzijního pojištění těchto osob. Téhož dne byly také vydány Směrnice národním výborům pro národní správu průmyslových a řemeslných podniků. Ministerstvo financí pak vydalo směrnice o daňových záležitostech těchto osob. Pro jednotlivá výrobní odvětví a kategorie podniků byly tyto předpisy doplněny oběžníky pro ONV vydávanými během léta 1945 ZNV v Praze a Brně, které přinášely praktické pokyny, zejména organizačního charakteru.40 Již 19. května 1945, tedy tři dny po svém příjezdu do Prahy, podepsal Edvard Beneš dekret č. 5/1945 Sb. o národní správě, jež měla být uvalena na veškerý majetek Němců, Maďarů, zrádců a kolaborantů, ale i na majetkové podstaty opuštěné a z hospodářských podniků na ty, 36 Nové zákony a nařízení RČS 1945, s. 264an 37 Nové zákony 1945, s. 271an 38 Lhota, s. 59 39 Tamtéž, s. 60 40 Tamtéž, s. 61-63 30
jejichž plynulý chod byl ohrožen. Uvedený majetek nebyl na základě tohoto opatření vyvlastněn, ale vlastníci k němu ztratili dispoziční právo. Dekret se vztahoval i na právnické osoby s národně nespolehlivým vedením. Národními správci mohli být jmenováni jednotlivci nebo až pětičlenné rady u velkých podniků. Při výběru správců se angažovaly závodní rady, s nimiž se měl národní správce radit o důležitých otázkách. Výzva k zakládání závodních rad byla odvysílána pražským vedením ÚRO již 6. května 1945. V následujících dnech tyto orgány po celé zemi skutečně vznikly. 11. května pak zazněla z odborového ústředí další výzva Do továren a roztočte kola! Povinností národního správce byla mj. měsíční hlášení o hospodaření podniku, zaměstnanosti a odbytu. Koncem září 1945 se nacházelo v českých zemích pod národní správou 9302 podniků s téměř miliónem zaměstnanců. Z toho se 4885 podniků počítalo k menším majetkovým podstatám (do 20 zaměstnanců), jejichž národní správa byla v kompetenci MNV.41 Dočasné národní správě podléhaly též majetky, jejichž vlastníci byli dosud v emigraci, vraceli se z koncentračních táborů nebo byli nezvěstní. Mimo rámec stanovený dekretem mohla být národní správa ustavena pouze ve výjimečných případech, např. při obvinění zaměstnavatele z asociálního chování. Avšak předseda Osídlovacího úřadu Miroslav Kreysa v březnu 1946 vystoupil s prohlášením, že asociálnost šéfa, která stačila k zavedení národní správy v době revoluční, není dostatečným důvodem k provedení definitivní konfiskace majetku podle dekretu č. 108/45. 42 Princip uplatněný v první části dekretu č. 5/45 vycházel z mezispojenecké deklarace o vyvlastňování na územích obsazených nebo kontrolovaných nepřítelem z 5. ledna 1943, kterou československá vláda schválila 9. října 1942 (publikováno v Úředním věstníku čsl. 1943, č. 1).43 Podle 109, odst. 1 Ústavy z roku 1920 soukromé vlastnictví lze omezit jen zákonem. Tato podmínka byla vydáním dekretu č. 5/45 splněna.44 41 Lhota, s. 63-64 42 Miroslav Kreyza, Osidlování a konfiskace majetku. In: Hospodářství ČSR na jaře 1946. Sborník národohospodářských statí. Praha: nakladatelství Svoboda 1946, s. 145-146 43 Němci a Maďaři v dekretech prezidenta republiky, s. 62 44 Tamtéž, s. 79 31
1.10 První fáze fungování instituce NS: Od osvobození ke znárodnění Reakcí na nejrůznější konkrétní problémy, s nimiž se příslušné orgány setkávaly, byly oběžníky ZNV v Praze ONV a SK v zemi České vydávané postupně od června do září 1945.45 Situační správa o československém průmyslu k 30. září 1945 předložená ministrem průmyslu vládě 5. října 1945:...Dekret určil příslušnost k zavedení národní správy a přenesl podstatnou část agendy s tím související na lidové orgány, kterým byla uložena práce vyžadující nejen znalosti odborné, nýbrž i úřednický aparát značného rozsahu kterým lidové orgány vybaveny nebyly a namnoze ani nyní vybaveny nejsou. Vzhledem k naléhavosti opatření a k nedostatečnému aparátu jak orgánů státních, tak lidových nemohl v mnohých případech býti každý jednotlivý případ náležitě posuzován ani co důvodu pro zavedení správy, ani co do vhodnosti osob za národní správce vybraných... Základní požadavek, totiž, aby průmyslové závody opuštěné a v držení nespolehlivých osob jsoucí byly co nejdříve převzaty osobou po stránce národnostní spolehlivou, byl splněn, v polovině června nebylo již v Čechách a na Moravě závodu v držení Němců... Dalším úkolem národních správců měl býti provoz podniků tedy činnost, ku které spolehlivost po stránce národní už není dostatečným kritériem a tu se ukázaly určité nedostatky v různých podnicích, a to opět častěji v pohraničí než ve vnitrozemí... V průběhu zavádění národní správy se ukázalo, že norma nebyla zcela promyšlena; potřebovala by důkladného prováděcího nařízení, které však vzhledem k rychlému spádu provedení akce nemohlo býti vydáno... 46 K 31. srpnu 1945 byly v českých zemích národní správy ustaveny ve 9045 podnicích průmyslových a řemeslných podnicích zaměstnávajících úhrnem 923 486 osob.47 Gottwald často zdůrazňoval, že považuje systém národních správ jako počátek procesu znárodnění. Na okresní konferenci národních výborů ve Zlíně 10. června 1945 prohlásil: Opatření, která nyní vláda za pomoci závodních rad a národních výborů činí v jednotlivých podnicích, jsou sice dočasná, ale ne dočasná v tom smyslu, že po určité době se má vrátit stará vláda nad těmito podniky opět do starých rukou, nýbrž v tom smyslu, že jakmile se poměry uklidní, jakmile národní správa bude mít všechno pevně ve svých rukou a ukáže, že to umí dělat lépe, po této přechodné době se takové podniky jako firma Baťa vrátí vrátí, to 45 NA, ZNV Praha, Varia oběžníky, kt. 1143 46 Hlušičková, s. 31 47 Frejka, Historie bojů, s. 5 32
zdůrazňuji těm, kterým správně patří, kteří je vybudovali, to jest lidu, národu a státu. 48 Gottwald se na lidové manifestaci v Praze-Krči 15. července 1945 ostře ohradil proti absurdním podezřením šířeným nekomunistickými politiky, že KSČ má v úmyslu pojmout do znárodňovacího procesu veškerý československý průmysl i živnosti. Doslova prohlásil:... je třeba s veškerou rozhodností zdůraznit, že ve vládě nikoho ani nenapadne zestátňovat náš střední a drobný průmysl, anebo dokonce snad živnosti. Kdokoli takové pověsti šíří, zabývá se rozšiřováním nepřátelské, protistátní propagandy. (Gottwald, Spisy. Sv. XII, s. 92) Zápotocký se o úloze národní správy vyjádřil v tom smyslu, že nemá jiný účel než řídit a spravovat podnik do té doby, než bude rozhodnuto, zda bude podnik znárodněn, združstevněn, předán soukromému podnikateli nebo vrácen v ruce původního držitele. (Zápotocký, Výbor z díla. Sv. 2, Praha 1984, s. 33)...Podobně se stavěla k znárodňovacím snahám i sociálnědemokratická pravice. Např. Bohumil Laušman se na sjezdu živnostnictva ČSD v dubnu 1946 vyslovil pro zachování soukromého středního podnikání, jež označil za hospodářskou nutnost, a to i socialistické společnosti. (Protokol..., Praha 1946, s. 24) V dopise řadovému členstvu k přípravě VIII. stranického sjezdu se ústřední výbor KSČ vyslovil pro upevnění pozic znárodněného sektoru. Zároveň však dopis obsahoval formulaci, že strana je nejen pro ponechání, nýbrž i pro plnou podporu drobného a středního podnikání, zejména pro podporu našeho živnostnictva. (Gottwald, Spisy. Sv. XII, s. 233-234) Ačkoli národní správy neznamenaly vyvlastnění dosavadních majitelů, znemožňovaly jim disponovat příslušným objektem, jeho výrobními prostředky, kapitálem, pracovními silami, produkcí a ziskem. Národní správa byla od počátku chápána jako přechodné opatření a o osudu většiny jí podléhajících majetků nebylo dlouho vůbec rozhodnuto. V relativně demokratických podmínkách Třetí republiky se vedly vleklé spory o znárodnění některých významných podniků i o jeho rozšíření na drobné a střední podnikatele. Jako nejhorlivější zastánci znárodňovacího procesu se postupně vyprofilovali komunisté, kteří měli podporu sociální demokracie (ta se v té době proměňovala stále více v jejich přívěsek). Proti nim stály lidovci a národní socialisté, kteří považovali tento proces dekrety z října 1945 za ukončený (završený). Gottwald často zdůrazňoval, že považuje systém národních správ jako počátek procesu znárodnění. 48 Klement Gottwald, Spisy. Sv. XII, Praha 1955, s. 41 33
Konfiskace se opírala o čl. 109 první československé ústavy z roku 1920. Nejednalo se o konfiskaci administrativní, ani o konfiskaci prováděnou postranními cestami (via facti), kterou zavrhovala Společnost pro mezinárodní právo.49 Podle mínění národních socialistů byl stávající stav v oblasti majetkoprávních vztahů, tj. třísektorová ekonomika s převahou sektoru státního, završením socialistické revoluce. Socialismus ztotožňovaly s hospodářsky pluralitní společností, v níž jsou drobní a střední podnikatelé osvobozeni od navlády a útisku ze strany monopolů. Zároveň však vyslovovaly i obavy z prosazujícího se hospodářského monopolu státu. Příznačný je v tomto směru výrok Huberta Ripky na sjezdu zastupitelstva ČSNS v prosinci 1945: Člověk nesmí být vykořisťován člověkem, ale člověk nesmí být vykořisťován ani státem... 50 1.11 Konfiskační dekret Většina majetku, na nějž se vztahovala národní správa, byla v říjnu 1945 vyvlastněna bez náhrady. Stalo se tak na základě prezidentského dekretu č. 108/1945 Sb. z 25. října. Fyzickým osobám byl ponechán majetek nezbytný k uspokojení základních životních potřeb a k výkonu zaměstnání. Pro správu konfiskovaného majetku byl zřízen Fond národní obnovy, jenž měl i funkci kontrolní a zabezpečovací. FNO měl potom podniky postupně předávat novým majitelům. Dekret č. 108 se nevztahoval na majetek rakouských občanů ani Švýcarů německé národnosti. Mezinárodní právní základ dala konfiskacím tzv. reparační dohoda z 21. prosince 1945, kdy se 18 signatářů zavázalo provést konfiskaci veškerého německého majetku (pokud se tak nestalo již dříve) a zabránit v budoucnu jeho návratu do německého vlastnictví neb pod německou kontrolu. Odpovědnost za důsledky války mělo nést Německo a jeho spojenci včetně všech státních příslušníků. Nepřihlíželo se tedy k individuální nevině. Konfiskovaný majetek měl být buď znárodněn nebo reprivatizován. Chronologicky posledním dekretem (avšak s největším dopadem) upravující majetkoprávní poměry byl dekret č. 108/1945 Sb. Jeho návrh předložilo ministerstvo hospodářské obnovy a ministerstvo průmyslu, obchodu a živností již v květnu 1944.51 Státní orgány měly na jeho základě provést soupis veškerého německého a maďarského majetku, zároveň byla omezena dispoziční práva na něj se vztahující. Pro jeho správu byl zřízen zvláštní úřad po vzoru 49 Palečková, Konfiskace nepřátelského majetku, Praha 1946. Též Procházka, Konfiskace majetku nepřátel a zrádců v ČSR, Praha 1946 50 Lhota, s. 239 51 Znění návrhu viz Nové zákony 1946, s. 860an 34
britského Custodian, jenž byl za podobným účelem založen již roku 1939. Všechna tato opatření měla sloužit k účelům budoucího mezinárodního ujednání o nepřátelském majetku. Definitivní osnovu dekretu předložilo vládě k projednání ministerstvo vnitra až 24. července 1945.52 Ta znění dekretu o tři dny později schválila a 14. srpna 1945 jej podepsal prezident. Teprve zde byl přesně definován pojem nepřátelský majetek a upraveno konkrétní provádění konfiskací národními výbory.53 Konfiskovaný majetek měl sloužit k částečné náhradě velikých škod a k odčinění velikých bezpráví, jež způsobily nepřátelské státy, nacistický a fašistický režim, národy německý a maďarský a jejich příslušníci Československé republice... Dekret však nebyl publikován ve Sbírce zákonů. Jeho upravenou osnovu pak schválila 25. října 1945 československá vláda. Nový dekret zřizoval tzv. Fond národní obnovy a určil jednotlivé kategorie konfiskovaného majetku. 54 Do první kategorie spadaly právnické osoby, v první řadě německý a maďarský stát a politické strany a majetkové fondy. Pro správu majetku posledně jmenovaných institucí zřídilo ministerstvo sociální péče 8. června 1945 Národní správu majetkových podstat Majetkového úřadu, Vystěhovaleckého fondu a židovské rady starších. Majetek těchto i některých dalších okupačních fondů a korporací byl vyjmut z národní správy a převzat do jednotné majetkové podstaty. Počítalo se s tím, že většina tohoto majetku bude v restitucích vrácena původním majitelům. Zbytek měl sloužit pro vyplácení náhrad a finanční podpory perzekuovaným a jejich rodinám či pozůstalým. 55 Národní správa Majetkového úřadu měla v kompetenci také naturální restituce a pomoc repatriantům. 56 Druhou skupinu představovaly fyzické osoby německé a maďarské národnosti s výjimkou antifašistů a osob židovského původu, které mohly doložit, že se nepodílely na aktivní germanisaci. 57 Třetí skupinu definoval konfiskační dekret jako majetek fyzických osob, které vyvíjely činnost proti ČSR ve smyslu tzv. velkého retribučního dekretu (tzv. zrádci a kolaboranti).58 Dekret umožňoval poskytnutí náhrady spoluvlastníkům a v případě právnických osob i akcionářům, pokud nepatřily do žádné z výše uvedených kategorií. 59 Za nepřátelský majetek byl považován ten, který se nacházel v rukou dotyčných osob v době faktického skončení okupace. Ministerstvo vnitra určilo za toto datum 5. květen 1945. V konkrétních případech 52 Dekrety prezidenta republiky, s. 863an 53 Mýty a realita, s. 314 54 Tamtéž, s. 315 55 Tamtéž, s. 301 56 Mýty a realita, s. 302 57 Palečková, s. 142an 58 Palečková, s. 45-46 59 Mýty a realita, s. 317 35
mohl stanovit jinou časovou hranici.60 Konfiskace se však vztahovaly také na majetek ve vlastnictví nepřátelských osob k 30. říjnu 1945, tj. ke dni účinnosti dekretu. (NZ 1946, s. 639) Toto opatření bylo samozřejmě namířeno proti lidem, kteří se majetku nezákonně zmocnili mezi oběma daty. Konkrétní průběh konfiskací byl zcela v režii národních výborů. Soupisy konfiskovaného majetku schvalovala rada ONV, která tak činila na základě podkladů od MNV. Konfiskační výměr měl deklaratorní charakter a byl zveřejňován formou vyhlášky. Doručování výměru se dělo pouze u osob české nebo slovenské národnosti. (Palečková, s. 55) Konfiskáty byly dány do přechodné správy tzv. FNO, které ručily za to, že zkonfiskovaný majetek bude opatrován skutečně k prospěchu státu. Na přídělovém řízení byly účastny tzv. místní a okresní přídělové komise zřizované při národních výborech. 61 Přidělovat se měly nikoliv jednotlivosti, ale vždy majetková podstata jako celek. 62 Za porušení konfiskačního dekretu hrozila pokuta až 1 milión korun či odnětí svobody na 1 rok. Jednalo se především o podvodné převody majetku nebo jeho zatajování. Na dekret navazovaly směrnice ministerstva vnitra pro národní výbory, vyhlášky Osídlovacího úřadu a několik vládních nařízení. 63 Přesné zásady při rozdělování nepřátelského majetku stanovil teprve zákon Národního shromáždění č. 31/1947 Sb.64 1.12 Mezinárodní souvislosti konfiskací Konfiskace majetku Německa a jeho spojenců měla svoje mezinárodní souvislosti a právní zakotvení. Patří sem také otázka reparací. Ty měly být na základě závěrů jaltské konference realizovány jednak jednorázovými konfiskacemi německého majetku v cizině, nebo využitím německé práce.65 Na konferenci v Postupimi představitelé velmocí rozhodli, že ČSR bude čerpat reparace ze západních okupačních zón Německa a německého zahraničního majetku. Naši zástupci se pak zúčastnili konference v Paříži, kterou země odkázané právě na reparace ze západních okupačních pásem svolaly na 9. listopadu 1945. Z ní vzešel tzv. Závěrečný akt, jehož hlavní část představovala Dohoda o úpravě německých reparací, zřízení Mezispojeneckého reparačního úřadu (IARA) a o restituci měnového zlata. Akt vstoupil v platnost 14. ledna 1946. Československo přistoupilo k této dohodě 17. května 1946 (č. 150/1947 Sb.). 60 Palečková, s. 33 61 Palečková, s. 642 62 Palečková, s. 59 63 Palečková, díl IV., s. 114an 64 Dekrety, s. 859 65 Krejčí, Reparace, s. 65 36
Součástí závěrečného aktu byly i rezoluce o dílčích otázkách, např. o restitucích, o majetku válečných zločinců či o majetku příslušníků OSN v Německu.66 V přímém vztahu k tzv. konfiskačnímu dekretu byl čl. 6 odst. A pařížské dohody. Stanovil, že každá ze signatářských zemí si ponechá německý nepřátelský majetek ve své pravomoci, nebo bude tímto majetkem disponovat takovým způsobem, aby se nemohl vrátit do německého vlastnictví nebo pod německou kontrolu, a odečte tento majetek od svého podílu na reparacích. Problematiky upravené dekrety č. 5, 12 a 108 se dotýkal odstavec E téhož článku Dohody. Tento určil, že příslušné vlády mají vydat zákony, jimiž se ruší a činí neplatnými všechny převody provedené po okupaci její země, nebo po jejím vstupu do války s podvodným úmyslem krýti německé zájmy nepřátelské povahy a chrániti je před účinky kontroly nad německými zájmy nepřátelské povahy. 67 Již dříve požádali Spojenci ČSR o sdělení statutu nepřátelského majetku na jejím území a o jeho správě a kontrole. 68 Právní základ pro uskutečnění takového soupisu zakotvil dekret č. 54/1945 Sb. z 31. srpna 1945. To bylo důležité z hlediska nároku na reparace.69 Veškeré škody způsobené válkou a okupací se měly nahlásit u ONV do 29. září 1945. Oceněním škody byly pověřeny zvláštní komise při ZNV. Dekret byl doplněn směrnicemi ministerstva vnitra z 3. září 1945 publikovanými v Úředním listě č. 93/1945.70 Na pařížské konferenci byl ČSR přiřknut nárok na reparace ve výši 11 583 500 000 USD. Nakonec však bylo vyplaceno pouze 91,3 milionu dolarů. 71 Jelikož se jednání o reparacích značně protáhla a jejich vyplácení probíhalo zpočátku velmi liknavě, přistoupila československá vláda k poskytování záloh na náhrady válečných škod. To bylo důležité pro rychlé nastartování poválečné ekonomiky. Velká část soukromých podnikatelů neměla totiž prostředky ani na základní rekonstrukci, instalaci nového vybavení a rozběhnutí výroby ve svých podnicích. Tyto těžkosti měl pomoci vyřešit dekret o přechodném zabezpečení hospodářských podniků č. 78/1945 Sb. Následoval dekret o zálohách na náhradu za některé válečné škody majetkové z 28. září 1945. 72 Vyplácení záloh se však mělo dát pouze u osob sociálně slabých. Za tu byl pokládán ten, kdo vzhledem ke svým rodinným, výdělkovým a majetkovým poměrům nemůže bez ohrožení výživy své a své rodiny hradit náklady k 66 Mýty a realita, s. 321 67 Mýty a realita, s. 322 68 a Rašín, Dohoda o německých reparacích, s. 15-16 69 Mýty a realita, s. 323) 70 Mýty a realita, s. 324 71 Krejčí, Reparace, s. 69 72 Mýty a realita, s. 325 37
odstranění, resp. zmírnění vzniklé škody z vlastních prostředků. 73 Žádosti se podávaly k ONV. 1.13 Úprava restitucí Se zajištěným majetkem se po konfiskaci mohlo naložit třemi způsoby: Buďto mohl být znárodněn (velké podniky), nebo předán později národním správcům do skutečného vlastnictví, či předán jiným soukromým osobám. Velkou část třetí skupiny představoval majetek předaný původním majitelům v tzv. restitučním řízení. S tím úzce souvisí opatření o neplatnosti některých majetkoprávních jednání z doby nesvobody (od 29. září 1938 do 5. května 1945). Ta byla prohlášena za neplatná pokud k nim došlo pod tlakem nepřátelské okupace nebo národní, rasové nebo politické persekuce. Jednalo se zejména o konfiskace a nucené dražby.74 Nebyl přitom brán ohled na státní příslušnost nových vlastníků ani na formu vlastnictví (státní, družstevní, obecní či soukromou). Restituce se týkaly i převodů zdánlivě zákonných a dobrovolných. Konečná podoba restitucí, jejich podmínky a průběh upravil až zákon č. 128 z 16. května 1946. 75 Za osoby státně nespolehlivé bylo považováno veškeré obyvatelstvo ČSR podle výsledků sčítání lidu z roku 1930 a také právnické a fyzické osoby, jež byly členy národních skupin, útvarů či politických stran sdružujících osoby německé nebo maďarské národnosti. Týkalo se to i členů tzv. Volksgemeinschaftu, německých stavovských rejstříků v Protektorátu apod.76 Naproti tomu byl z opatření vyjmut majetek občanů spojeneckých států, i když patřili k výše uvedené národnosti, a majetek Čechů, kteří zůstali po Mnichovu v okupovaném pohraničí a získali tedy německou státní příslušnost.77 Přesto nebylo v těchto otázkách dlouhou dobu úplně jasno. Příslušné prováděcí směrnice vydalo ministerstvo průmyslu teprve 19. března 1946, kde byl poprvé jasně definován pojem persekuce.78 Žadatel o navrácení majetkové podstaty byl povinen předložit vedle osvědčení o národní a státní spolehlivosti a o perzekuci také dokumenty dokládající dřívější vlastnictví a přímou souvislost mezi perzekucí a pozbytím majetku, případně doklad k právu dědickému.79 73 Bílek, Válečné škody. Nové zákony 1945, s. 531 74 Nešpor, Výklad k dekretu, s. 5 75 K jeho výkladu viz J. Knapp, Nové zákony 1946, s. 959an 76 V. Knapp, Zveřejnění hospodářského podnikání. Nové zákony 1945, s. 234) 77 Nešpor, Výklad k dekretu, s. 9 78 Mýty a realita, s. 299 79 Knapp, Zveřejnění hospodářského podnikání, s. 257-260 38
2 Převrat a vyhnání 2.1 Převrat a živelná doba května a června 1945 Po připojení k Říši 10. října 1938 zůstalo ve Svitavách 50 českých rodin, z toho 35 smíšených. Většina byla soustředěna v domech českého bytového družstva v tzv. české čtvrti. Středisko menšiny Národní dům bylo uzavřeno. Jeho majitel Josef Dědič byl vystěhován do bytu na tehdejší SA-Straße (dnešní ulici Milady Horákové), který se pak stal místem schůzek zbylých Čechů. Česká menšina se též scházela v hotelu Modrá hvězda na Brněnské ulici, kam dle vzpomínek českého starousedlíka chodilo také dost sociálních demokratů německých. Poté, co byl tento hostinec úředně uzavřen, docházeli do hostince U Zechů na Henleinově (dnešní Pražské) ulici. Za války se ve Svitavách nevyvinul a ani nemohl vyvinout rozsáhlejší odboj. Němečtí antifašisté omezovali svůj odpor na projevy sympatií se zajatci, kteří sem byli nasazeni na práci, ojedinělé protistátní výroky a používání českého jazyka. 80 Jeden z českých starousedlíků k tomu dále ve svých pamětech dodává: Poslech zahraničního rozhlasu jak londýnského tak moskevského byl ve Svitavách hojně rozšířen a poslouchali jej ve velké míře i Němci... Protiněmecké letáky se do Svitav jednotlivě dostaly, obyčejně z Letovic, ale ve větším rozsahu rozšiřovány nebyly pro velké nebezpečí takového podnikání... 81 O míře odporu místního obyvatelstva svědčí skutečnost, že za prvních šest měsíců po Mnichovu bylo v celém obvodu landrátu Moravská Třebová předáno gestapu 82 osob, z toho téměř polovina hned v říjnu 1938.82 Do oblasti téměř nepronikla síť českých ilegálních organizací ani sem nezasáhly aktivity partyzánského hnutí, přestože v sousedních regionech (Zábřežsko, Boskovicko, Letovicko) byl antifašistický odboj dosti silný. Počátkem roku 1945 se projevily i v obvodu landrátu Svitavy symptomy postupujícího kolapsu nacistického systému. V lednu začaly krajem proudit tzv. pochody smrti válečných zajatců, které se však větším městům (a tedy i samotným Svitavám) převážně vyhýbaly. Od počátku února pak městem téměř nepřetržitě procházely kolony uprchlíků před blížící se východní frontou z Horního Slezska, k nimž později v březnu přibyli i utečenci z Opavska a od poloviny dubna z Brněnska a Vyškovska. Většina pokračovala dál, část však zůstala a byla 80 Alois HLINECKÝ, Svitavy za okupace a po osvobození, 1947 (SOkA Svitavy se sídlem v Litomyšli, Sbírka nevydaných rukopisů, sign. R 236), s. 2 81 Hlinecký, Paměti, s. 9 82 Svitavy. Dějiny a současnost města, s. 116 39
umístěna ve školách, veřejných budovách a kostelích. Záhy byli ve městě soustředěni i ranění němečtí vojáci. Již 29. ledna se přistoupilo pro nedostatek uhlí k zastavení provozu ve zbylých textilních závodech. Současně přestaly telefon, telegraf a z větší části i pošta sloužit pro civilní potřeby. V březnu se přistoupilo k budování protitankových překážek na přístupových komunikacích, jež prováděli váleční zajatci, později členové Hitlerjugend. Do Svitav se postupně stěhovaly registratury vládních úřadů z Opavy, bylo sem přemístěno zbrojní velitelství a štáb bezpečnostní policie z Horního Slezska.83 Chaotická situace vyvrcholila počátkem května. Na komunikacích se mísily proudy uprchlíků a válečných zajatců s ustupujícími jednotkami wehrmachtu a kolonami maďarského jezdectva a dělostřelectva. 2. května dorazili z Ostravy příslušníci gestapa, kteří však již o čtyři dny později odjeli do Jihlavy. 6. května vyhlásil okresní vedoucí NSDAP Julius Hönig možnost dobrovolného odchodu pro obyvatele města a o dva dny později byla rozpuštěna místní NSDAP a její organizace. 8. května proudily jednotky ustupující německé armády a skupiny uprchlíků až ve třech proudech vedle sebe. Všeobecnou paniku a zmatek ještě umocnilo několik bomb svržených spojeneckými letadly v jihozápadní části města a vyšinutí vojenského transportu na trati Svitavy-Polička 8. května.84 Již tři měsíce před osvobozením založili němečtí antifašisté ve městě odbojovou skupinu v čele se sociálním demokratem Juliem Klaschkou a komunistou Janem Huschkou.85 Vzhledem k rychlému vývoji událostí a především mizivé podpoře mezi místním českým i německým obyvatelstvem však tato skupina svou činnost nerozvinula. Revoluční národní výbor složený z českých starousedlíků za předsednictví Josefa Dědiče vznikl 5. května.86 V pondělí 7. května se konala schůze v bytě Antonína Macalíka, na níž se dostavili Mauer a Hlinecký. Bylo dohodnuto převzít, hned jak to okolnosti dovolí, správu města. Na schůzi dorazil též sociální demokrat demokrat Emanuel Morkes s návrhem, aby již příštího dne dopoledne, tj. 8. května, byla společně převzata z rukou nacistů radnice a pošta. Češi namítali, že by to byla akce předčasná a také neměli dost důvěry v německou spolupráci. Antifašisté se nakonec rozhodli provést akci sami. Když se však Morkes v doprovodu křesťanského sociála Jiry dostavil na radnici, byla nacisty již opuštěna, registratura rozmetána 83 Kronika města Svitavy 2006, s. 226-228 84 Kronika města Svitavy 2006, s. 229 85 Skřivánek, s. 31 86 Kronika města Svitavy 2006, s. 229 40
a veškerý inventář kanceláře zdemolován.87 Později němečtí sociální demokraté a komunisté utvořili ozbrojený sbor k ochraně města, který byl však brzy sovětským vojskem odzbrojen.88 Revolučnímu národnímu výboru se nedostávalo lidí, zvláště poté, co byla 8. května definitivně zamítnuta spolupráce s výše zmíněnými německými antifašisty. Nezbývalo než hledat pomoc v okolních českých městech. Ještě téhož dne byla proto vyslána delegace do Poličky s žádostí o vyslání dobrovolníků. Byla však odmítnuta s odůvodněním, že se Poličští nechtějí vměšovat do záležitostí na moravské straně zemské hranice. (Skřivánek, s. 31) Nic se nepořídilo ani 8. května v Letovicích, kde ještě operovaly jednotky SS, podobně dopadlo i jednání v České Třebové. Žádost svitavského revolučního výboru vyslyšeli nakonec jenom v Litomyšli.89 Kolem 21. hodiny přijela do Svitav na rozkaz tehdejšího velitele Litomyšle štábního kapitána Moravanského část roty maďarských vojáků (přibližně 25 mužů) dislokovaná tehdy v Benátkách u Litomyšle. Již následujícího dne však byli nuceni město opět opustit, jelikož nedocílili dohody s Rudou armádou. Místo nich byl z Litomyšle vyslán oddíl Národní stráže o asi 36 mužích (údaje se pohybují mezi 25 až 50) pod velením por. Čápa, učitele Kopala a Josefa Lukeše.90 Členové Národní stráže, jež se k 21. květnu 1945 rozrostla již na 62 příslušníků, byli ubytováni v Národním domě. 91 Pro obnovu města to byla nedocenitelná pomoc, neboť musíme uvážit, že v den osvobození se nacházelo ve Svitavách jen 15 Čechů.92 Mezitím dorazily do Svitav jednotky Rudé armády a později i československého armádního sboru. Jeho rozvědčík František Ružinský pronikl do města již 6. května. 93 Rudoarmějci postupovali po státní silnici od Brna. Strategicky se však vyhnuli jižnímu předměstí, kde se opevnily zbytky německých vojáků. Namísto toho použili obchvatu a vpadli německým jednotkám do zad ze severozápadu.94 Dne 9. května 1945 kolem deváté hodiny dopoledne vjely po dnešní Vítězné ulici do Svitav první sovětské tanky a vzápětí se vypořádaly se zbytky německých oddílů. Celkem zahynulo při osvobození Svitav 17 sovětských vojáků. Ještě krátce před vstupem Rudé 87 Hlinecký, Paměti, s. 3. Viz též: Drahomíra Šustrová, Město na rozcestí, nevydaný rukopis. Soutěžní práce ÚV ČSPB 1978. In: SOkA Litomyšl, Sbírka vědeckých a literárních rukopisů, sign. R 244, s. 56 88 Hlinecký, Paměti, s. 3-4 89 Svitavy. Dějiny a současnost města, s. 117 90 Pamětní spis města Svitav, s. 27 91 MěstNV, kt. 36/5 92 Gruntová, K problematice poválečného Svitavska, s. 38 93 Kronika 2006, s. 230 94 Dle tvrzení pamětníka Bohumila Zahradníka, od roku 1945 bytem Čtyřicet Lánů (dnes městská část SvitavyLány) čp. 64. 41
amrády do města přijel na svitavské nádraží pancéřový vlak od České Třebové. Nádraží bylo v krátké době zajištěno a vyčištěno od zbytků německé armády. 95 Následně přišel od Letovic I. čs. armádní sbor.96 Jeho příslušníci se ubytovali v Turnhalle, po jejím požáru v červnu 1945 přesídlili do tabákové továrny.97 V následujících dnech městem projely jednotky 38. armády 4. ukrajinského frontu generálplukovníka Moskalenka a 3. tankový prapor 1. československé samostatné tankové brigády, jednotky 1. gardové armády generála A.A. Grečka a 60. armády generálplukovníka P.A. Kuročkina. Posádkou zde však zůstala až část 18. armády generála A.I. Gastiloviče. Náčelníkem jejího politického oddělení byl Leonid I. Brežněv. Vojenským velitelem města byl jmenován kapitán Michail Grigorjevič Černopisskij, jenž sídlil zpočátku v Nové ulici č. 1. Již po několika dnech bylo však velitelství přeneseno do budovy pozdější lidové školy umění na ulici Rudé armády (dnes Milady Horákové) č. 34.98 O situaci ve městě v prvních poválečných dnech nás informuje především deník (tzv. diárium) P. Karla Bilka. Přesto, že se jedná o pramen značně tendenční, není důvodu jeho svědectví aspoň do jisté míry nevěřit. Hovoří se zde o rabování a násilí na místním obyvatelstvu, jež páchali především zahraniční dělníci právě propuštění z místních pracovních táborů. Avšak údajně se na něm měli podílet i vojáci Rudé armády, členové Revoluční gardy z Rohozné a oddíl Národní stráže por. Čápa. Došlo dokonce k útoku na budovu farního úřadu. Ulice byly plné zdemolované vojenské techniky, zdechlin koní i mrtvol. Docházelo k hromadným sebevraždám celých rodin. Za celý květen bylo evidováno přibližně 335 násilných úmrtí.99 Především díky Rudé armádě se podařilo české správě udržet ve městě určitý pořádek a zabránit nejhorším excesům. Na základě Rozkazu č. 1 velitele kapitána Černopisského byl zajištěn plynulý chod života města i jeho obyvatel. Ti měli pokračovat v normální práci a odevzdat Rudé armádě všechny zbraně a vojenský materiál. Bylo zakázáno noční vycházení a nařízeno povinné zatemnění.100 Dne 9. května v 17 hodin se konala v místnosti nové radnice ustavující schůze městského národního výboru. Vedl ji Josef Dědič, jako poradci působili inspektor finanční stráže z Litomyšle Václav Šimáček a poručík četnictva František Kašpar. Bylo zvoleno 12-členné představenstvo, v němž zasedli: místopředseda Antonín Macalík, jednatel Alois Hlinecký a členové 95 Svitavy. Dějiny a současnost města, s. 117 96 Gruntová, s. 16-17 97 Šustrová, Město na rozcestí, s. 59 98 Gruntová, s. 21. Též Bojující a vítězné Svitavsko, s. 65 99 Moravskotřebovsko Svitavsko, s. 256. Tabulka: Skřivánek, s. 32 100 Dějiny a současnost, s. 122 42
Miroslav Jurásek, Vlastimil Marek, Karel Kacálek, Emanuel Pešina, František Šidla, Josef Cik, Josef Šimek, Bedřich Huppert a Karel Bartoš. Výbor v následujících dnech a týdnech za součinnosti s Rudou armádou převzal správu města do českých rukou a zajistil veřejný pořádek a zásobování. Dle instrukcí poručíka Františka Kašpara byla učiněna následující opatření: Na ochranu českých rodin byly na jejich domy umístěny nápisy v ruském jazyce oznamující tuto skutečnost. Obyvatelé nesměli od 21 do 5 hodin vycházet z domovů. V opačném případě mohli být zastřeleni. Z provinilých Němců byly vytvořeny pracovní čety. Národní výbor, resp. správní komise, zasedal od svého ustavení každý den nepřetržitě.101 Při svitavské MSK byl k 21. červnu 1945 vytvořen tzv. koordinační výbor socialistických stran.102 Jeho předsedou se stal Josef Lukeš (KSČ) a jednatelem Bedřich Huppert (ČSD). Do kompetence výboru spadala především problematika hospodářská a finanční (národní správy, hospodářský dům apod.).103 V založení národního výboru je třeba spatřovat projev živelného revolučního nadšení. Však byl také již 13. května v souladu s prezidentskými dekrety vystřídán prozatímní správní komisí. Když 13. května 1945 zabralo budovu Nové radnice sovětské vojsko, byla MSK nucena přesídlit do budovy bývalé české menšinové školy na ulici Richarda Kloudy. 104Ještě téhož dne se pokračovalo v úřadování.105 Na první schůzi komise 16. května za vedení místopředsedy Antonína Macalíka byl zvolen 22-ti členný širší výbor. Mezi jeho členy byly rozděleny jednotlivé referáty následovně: bezpečnostní inspektoři František Pohl a František Pešina, hospodářský a sociální Alois Hlinecký a Miroslav Jurásek, hřbitovní a zdravotní dr. Šubertová a Přemysl Baudyš, kulturní a propagační Igor Kloss a Albert Haman, technický Karel Bartoš a Bedřich Huppert, zásobovací Karel Lelek a Josef Cik, zajišťování majetku Jaroslav Hodaň a Albert Voleský, bytový Miroslav Marek a Alois Řehulka, evakuační Miroslav Jurčík a Bohumír Svoboda, informační Josef Šimek ml. a organizační Karel Jiroušek a Václav Starý. Vydávání průkazů měla na starosti Markéta Blodigová. 106 Ustanoven byl také ruský referát, který měl na starosti komunikaci s Rudou armádou. Podařilo se mu zachránit mnoho surovin, zboží i strojů, jež byly původně označeny za kořist osvobozeneckých vojsk.107 101 MěstNV, kt. 1/2. Kniha zápisů o schůzích prozatímní SK 102 Kronika města Svitav 2006, s. 231 103 Tamtéž, s. 260 104 Tamtéž, s. 229 105 MěstNV, kt. 1/3 (Zápisy o schůzích prozatímní SK 106 Pamětní spis, s. 26 107Tamtéž, s. 27 43
Byla rovněž ustavena vyšetřující komise, kterou řídil Vít Korec a která úzce spolupracovala s bezpečnostním referentem Františkem Pohlem a NKVD při zatýkání provinilých Němců a nepřátel republiky.108hned v prvních poválečných dnech proběhlo zatýkání nacistických funkcionářů a kolaborantů, na němž se aktivně podíleli i němečtí antifašisté. Ti sehrály též významnou úlohu při vyšetřování, neboť poskytli mnohdy zásadní informace o činnosti těchto osob. Bylo zatčeno 112 osob. Záhy se však vyskytl problém s jejich umístěním, neboť veškeré příhodné objekty obsadila Rudá armáda. Zadržení byli nakonec internováni při kanceláři okresního soudu (vězení zde bylo zřízeno počátkem června) a jejich výslechy prováděla NKVD.109 Některé odvážela. Dne 26. května 1945 se sešli v Jevíčku zástupci místních národních výborů resp. správních komisí z 20 obcí obnoveného okresu a města Jevíčka, aby se dohodli na složení budoucího ONV, jehož ustavující schůze se konala 29. května. Předsedou byl zvolen Dr. Ing. Bubeník, prvním místopředsedou Dr. Lang, druhým místopředsedou Dr. J. Pavliš, třetím místopředsedou Karel Zemánek.110 ONV byl budován podle vzoru okresního zastupitelstva z roku 1937, které mělo 24 členů. Složení širšího výboru se dělilo na členy ustanovené a volené. 111 8 členů volených mělo být vybráno z řad předsedů MNV celého okresu. Doplňující členové ze Svitav a Jevíčka měli být jmenováni dodatečně. Pro Svitavy se počítalo s komisařskou správou resp. expoziturou v tom rozsahu jako u Moravské Třebové. Již 19. května jmenoval brněnským ZNV komisařem pro svitavskou oblast Karla Jirouška.112 21. května se stal novým komisařem okresu Jan Novák, ale ten svou funkci vykonával jen do 27. května, kdy jej nahradil opět Karel Jiroušek, který pak řídil práci prozatímní správní komise pro město a okres Svitavy (dále jen Oblastní správní komise Svitavy, OSK). 113 Komise vznikla z přímé iniciativy svitavských představitelů, kteří se nechtěli smířit s podřízeností ONV ve vzdáleném a etnicky českém - Jevíčku, jenž se v té době navíc jistě zaobíral převážně problémy poněkud jiného druhu než jaké řešili ve svitavském regionu. Pravomoci ani samotná existence nového orgánu neměly žádnou oporu ve stávajícím právním řádu. V jeho čele stál společně s Jirouškem starosta města Josef Dědič, dalšími členy byli 108 ONV MT, Úvod k inventáři /I 177/, s. III 109 Pamětní spis, s. 11 110 ONV MT, spisy protokolu Z, kart. 296, inv. č. 257 111 ONV MT, Úvod k inventáři /I 177/, s. IV 112 Kronika 2006, s. 229 113 K. Jiroušek, c.d., s. 30n. Oblastí Svitav se v tomto kontextu rozuměl v zásadě obnovený soudní okres Svitavy. Patřily sem obce Čtyřicet Lánů, Hradec nad Svitavou, Moravský Lačnov, Javorník, Ostrý Kámen, Vendolí, Moravská Radiměř, Kamenná Horka a Sklené. 44
Antonín Macalík, Alois Hlinecký, František Havran, Jurásek, Šimek a Huppert. OSK sídlila v budově pozdějšího lidového soudu. Širší výbor sestával ze správních komisařů Svitav a okolních obcí.114 O měsíc později došlo k další správní změně, když byl 19. června vytvořen zvláštní orgán pro správu města šestičlenná MSK, a zvláštní orgán pro správu oblasti Svitav dvanáctičlenná OSK.115 Poměr mezi Oblastní správní komisí Svitavy a ONV v Jevíčku byl upraven dohodou ze dne 14. června 1945.116 Dne 12. června získala oblastní správní komise pro Svitavy a okolí postavení expozitury ONV Jevíčko (oficiální název: ONV v Moravské Třebové, oddělení pro bezpečnost, průmysl a otázky Němců ve Svitavách ), jenž 23. července přesídlil z rozhodnutí ZNV Brno do Moravské Třebové.117 ONV však od počátku usiloval o její zrušení. V srpnu byly pravomoci expozitury silně omezeny. 29. října 1945 rozhodl ZNV v Brně o zrušení expozitury s platností od 1. listopadu s doporučením zavést ve Svitavách pravidelné úřední dny (pravomoci přešly na MNV).118 Současně zanikl i svitavský okresní soud.119 Jeho působnost byla k 19. září na základě prezidentského dekretu přenesena na Okresní soud v Moravské Třebové.120 2.2 Hospodářská obnova města Nejdůležitějším úkolem správní komise v prvních poválečných dnech bylo převzetí městských podniků, se kterým pomáhalo 32 příslušníků národní stráže z Litomyšle. Němečtí zaměstnanci byli brzy nahrazeni českými, protože panovaly obavy ze sabotáží. Během několika dnů byly zásluhou zásobovacího úřadu uvedeny do provozu též stěžejní potravinářské podniky. Velkopekárnu někdejší firmy Ettl převzali její zaměstnanci do prozatímní správy. Na městských jatkách se začalo s porážkami koní, které dodala Rudá armáda. Pivovar byl předán Rudou armádou do národní správy A. Boumy 19. června a hned následujícího dne mohla být uvařena první várka.121 Rozběhly se i stroje v mlékárně ve Čtyřiceti Lánech. Celý první měsíc 114 Tamtéž, s. 232 115 Stanislav Vosyka, NV na okr. Svitavy, s. 28-29 116 ONV MT, kart. 405, inv. č. 318 117 ONV MT, Zápis o 3. schůzi ONV z 11.7. 1945 118 Tamtéž, kt. 405 119 Kronika 2006, s. 231-232 120 Tamtéž, s. 240 121 Svitavy a jejich kraj, s. 79 45
až do 29. května bylo obyvatelstvo bez potravinových lístků. Míst nich dal zásobovací úřad natisknout poukázky, za které občané obdrželi potraviny ve stejné hodnotě.122 Brzy došlo i k oživení hospodářského života města. Během roku 1945 vydalo hospodářské oddělení na 500 dekretů o přidělení prozatímní národní správy, z nichž 7 bylo již definitivních. Kromě toho provedlo 150 revizí ve svitavských obchodech a živnostech. S velitelem trofejních oddílů Rudé armády plukovníkem Arifovem uzavřely představitelé městské správy dohodu o předání velkých průmyslových podniků hned jak budou jmenováni příslušní národní správci.123 Poté však vyvstal další zásadní problém, tentokrát institucionální povahy. Podle 16 dekretu prezidenta republiky č. 5/1945 Sb., o národní správě měli být národní správci navrženi nějakou hospodářskou institucí, aby byla zajištěna jejich dostatečná profesní způsobilost. Protože v Moravské Třebové ani ve Svitavách žádná takováto organizace zatím zřízena nebyla, došlo k dohodě, že budou jmenováni tzv. prozatímní správci nebo dozorci (případně používán termín prozatímní dozor), které nelze považovat za definitivní představitele národní správy. ONV při jejich výběru respektovala požadavek, aby se správci stali někdejší zaměstnanci dotyčného podniku. To byl případ Františka Pollaka ve firmě Barthel, Františka Podzimka ve firmě Budig nebo Jindřicha Štauda ve firmě Bergmann. Někdy se jednalo o osoby, jež zde byly během okupace nasazeny, např. Josef Žižka ve firmě Schulz.124 Dne 11. června složili prozatímní správci předaných podniků v provizorním sídle MSK slavnostní slib. Bylo jim oznámeno, že každá ztráta na movitém i nemovitém majetku jde na jejich účet. Současně vzali na vědomí, že funkce dozorce není národní správa, ale že prozatímní národní správci musí odeslat žádost na příslušné hospodářské instituce. Na závěr byl podepsán protokol, na jehož základě vystavila v následujících dnech MSK pověření opravňující dozorce ke vstupu do průmyslových objektů.125 Menší a střední podniky předala Rudá armáda ve dnech 12. až 15. června. Byly to 3 pily, 2 cihelny, 2 kovoprůmyslové závody a jirchárna firmy Zenker pod národní správou Zdeňka Rykla. Někdejší Müllerova pila se ocitla pod národní správou Oldřicha Vaňka a Josefa Tomka. Do plného chodu byla uvedena až 29. října 1945.126 122 Pamětní spis, s. 29 123 Kronika 2006, s. 231. Též Bojující a vítězné Svitavsko, s. 65 124 Tamtéž, s. 227 125 Tamtéž, s. 67 126 Pamětní spis, s. 87 46
Větší textilní podniky byly převzaty až 16. června.127 Na návrh referátu průmyslu Zemského národního výboru v Brně byly následně uvedeny do provozu pouze tyto: Barthel a spol. - tkalcovna, přádelna, barevna lnu a konopí (národní správa František Polák), J.H. Bergmann přádelna, barevna vlny a tkalcovna (Jindřich Štaud), Bratří Ettlové tkalcovna, barevna bavlny (Antonín Volavka), Julius Pirschl tkalcovna bavlny (Antonín Kratina), Karel Regner ml. - přádelna, tkalcovna, barevna vlny (Klement Holý), Budig a spol. - tkalcovna lnu a konopí (Podzimek). Ostatní textilní továrny a domácké tkalcovství zaniklo.128 Velký význam pro zásobování města měly městské jatky postavené roku 1903. Nacházely se při hlavní silnici na Moravskou Třebovou a byly moderně vybaveny. V květnových dnech zásobovaly Rudou armádu, přistěhovalé Čechy a později i jednotku československého vojska. Jatky hrály i důležitou úlohu hygienickou, neboť odstraňovaly nakažená a uhynulá zvířata a dbaly o hygienu v řeznických a obchodních živnostech.129 Čeští osídlenci, přicházející postupně od počátku června 1945, zakládali i nové soukromé firmy. K největším a hospodářsky nejvýznamnějším patřily: Majestic kadeřnické přístroje, Rozmahel výroba hřebenů, Plastika umělé hmoty, Platinon ohnivzdorné kelímky, Vadepo Dvořáček čerpadla a napáječky, Krapp filtry, Štarman chladící přístroje, Dočekal, Žehourek sběrna odpadových hmot.130 2.3 Protiněmecká opatření a tzv. ghettoizace Dle obecných předpisů začali být Němci hned v převratových dnech označováni bílými páskami. To se však setkalo s nesouhlasem jak velitele sovětské posádky, tak českých starousedlíků. Správní orgány proto nakonec sáhly k zrušení opatření. Radikální národovci si však zřejmě od konce července - vynutili na bezpečnostním referátu správní komise zavedení označení ve formě písmene N v bílém čtverci na prsou. Antifašisté měli být z opatření samozřejmě vyňati. Nákupní hodiny pro německé obyvatelstvo nebyly omezeny, ale mělo zakázáno přístup na kulturní akce. 127 Ondryáš, s. 25 128 Svitavy a jejich kraj, s. 59 129 Svitavy a jejich kraj, s. 81 130 Ondryáš, s. 120 47
Denně se do úklidových prací zapojovalo až 1500 osob.131 K odstranění zábran a odklizení zbořenišť byli zapojeni především Němci. Těm byli také poskytovány základní potraviny chléb a brambory.132 Němcům byl regulován poštovní styk i pohyb mimo bydliště.133 Na základě Prozatímních směrnic o Němcích, vydaných ZNV v Brně 20. května 1945 a podepsaných velitelem NBS kapitánem Bedřichem Pokorným a bezpečnostním referentem K. Smítalem, měli být všichni Němci ve věku 14-60 let soustředěni v pracovních táborech, za něž mohli sloužit i bývalé koncentrační tábory.134. Směrnice obsahovaly i pokyny o podmínkách a zacházení v táborech.135 Avšak v květnu 1945 se nemohlo ještě přistoupit k soustřeďování Němců, neboť všechny vhodné objekty se nacházely v držení Rudé armády. Ghetto nebylo střeženo, jeho obyvatelé se mohli volně pohybovat po městě. Proces koncentrace či tzv. ghettoizace byl ve Svitavách zahájen počátkem června, kdy Rudá armáda předala správě města potřebné objekty. Ve městě vznikly 4 sběrné tábory: Tábor I. firma Barthel - evakuační, firma Pirschl koncentrační a pracovní, bývalé sídlo organizace Todt na Riegrově ulici, politický kárný tábor Na Červenici. Tábor V. na ulici U Vysokých polí sloužil jako ghetto pro ženy s dětmi.136 V září 1945 bylo v těchto táborech internováno celkem 2174 osob. 137 Tábory byly pod dohledem Správy pracovních a internačních táborů pro Němce ve Svitavách. Tato instituce byla zřízena 7. června a v jejím čele stál Jan Brožek později vystřídaný Emilem Milfordem.138 Důvěrná instrukce, již obdržel Úřad pro Němce 14. července, hovořila o rozdělení Němců do 5 skupin: 1. osoby obojího pohlaví ve věku 15-55 let (s výjimkou matek dětí do 14 let); měly být zařazeny do pracovních oddílů, přičemž prozatím mohly zůstat ve svých bytech a jejich rodinné svazky se nesměly narušovat; 2. odborníci (s celými rodinami), jež nemohly postrádat místní podniky; 3. osoby, jež se za nacistického režimu politicky angažovaly (ty měly být shromážděny ve sběrných táborech a nasazeny zde na práci) 131 Dějiny a současnost, s. 121 132 Bojující a vítězné Svitavsko, s. 70. Později v červenci 1945 SK rozhodla o přídělu koňského masa pro pracující Němce. Viz fond OV KSČ, kt. 175 133 ONV SY I., kt. 13/5 134 Skřivánek, s. 46-47 135 ONV MT, presidiální spisy, kt. 20. Prozatímní směrnice, s. 2 136 Moravskotřebovsko Svitavsko, s. 263 137 Skřivánek, s. 37 138 Kronika 2006, s. 229 48
4. antifašisté, kteří byly z evakuace (odsunu) vyjmuti; 5. lidé práce neschopní (starci, děti), kteří měli být (vyjma nemocných) evakuováni přednostně. Osoby podezřelé a vyšetřované podle dekretu prezidenta republiky č. 16/1945 Sb. byly soustředěny v internačních táborech. Řád pro tyto tábory byl vydán 17. září 1945. Panoval zde vojenský režim, ale fyzické tresty byly zakázány. Práce mohla trvat až 10 hodin denně.139 2.4 Repatriace a vyhnání Na konci války se ve Svitavách a jejich nejbližším okolí (na předměstích, v přilehlých obcích Čtyřicet Lánů a Moravský Lačnov) nacházelo asi 18 000 lidí v pracovních a zajateckých táborech. Celé dva týdny procházely městem konvoje Rudé armády a německých válečných zajatců. Svitavy se také dočasně staly tranzitním místem pro asi 15-17 tisíc italských, francouzských a belgických zajatců.140 Od konce května 1945 byla realizována repatriace Němců na různá místa v ČSR a do americké okupační zóny v Německu. Do poloviny srpna se repatriace dotkla asi 10 500 osob, přibližně stejné množství Němců ve Svitavách k tomuto datu zbývalo. Za uvedené období se zde usadilo asi 2500 českých osídlenců.141 Květen až srpen 1945 v českomoravském pohraničí byl ve znamení tzv. divokého odsunu (vyhnání) Němců. Ze Svitav byly ve dnech 15. - 19. června vypraveny transporty Němců soustředěných předtím v prostorách bývalé firmy Pirschl směrem na Lanškroun a Krnov. 142 Akce nebyla řádně organizovaná a o jejím průběhu ani počtech odsunutých se nezachovaly přesné údaje. První transport v dohodě s americkými úřady vypraven 27. července 1945. Svitavy s ním opustilo 600 osob.143 ZNV Brno schválil 25. června 1945 směrnice pro přípravu a provedení evakuace státně nespolehlivých osob. Odsunovaní měli být vybavení 100 RM a potravinami na 5 dní. Z cenných předmětů si směli vzít pouze snubní prsteny. 144 Seznamy osob určených k 139 Skřivánek, s. 48 140 Skřivánek, s. 33. K. Jiroušek, Budování nových Svitav, in: Budovatelská práce, s. 30. Srv. též: J. Lukeš, Květen 1945, ibidem, s. 28 141 Skřivánek, s. 33 142 Dějiny a současnost města, s. 125 143 ONV MT, kt. 29. Hlášení SNB z 27.7. 144 Tamtéž, kt. 19 49
odsunu sestavovali němečtí antifašisté. Krátce po osvobození ustavili antifašistickou komisi, jež do srpna 1945 vystavila 172 antifašistických legitimací.145 Do postupné konsolidace poměrů ve Svitavách a okolí výrazně zasáhly zprávy o násilném vysídlování Němců z některých pohraničních regionů a především z Brna. Také v sousedních okresech Polička, Litomyšl, Lanškroun byl koncem června 1945 proveden urychlený odsun. Na svitavském soudním okrese k hromadnému násilnému vyhnání nedošlo. Avšak již počátkem června činili ve Svitavách důstojníci 30. pěšího pluku z Vysokého Mýta na místní představitele nátlak, aby připravili urychlený odsun Němců z oblasti. Odvolávali se na údajné příkazy ústředních orgánů. Svitavští představitelé si následně informaci ověřili u tajemníka ministra vnitra Spurného, který toto tvrzení popřel. Když byli se svými požadavky odmítnuti, začala svitavská posádka, již tvořil 1. prapor vysokomýtského pěšího pluku, ve městě rabovat. Po zásahu vyšších orgánů byla vystřídána dělostřeleckým praporem č. 107 z Olomouce, ale odvezla s sebou mnoho nábytku, textilu atd.146 Proti způsobu, jímž byl proveden odsun ze sousedního Litomyšlska, podali Svitavští protest přípisem na ministerstvo vnitra tajemníku Spurnému z 2. července 1945, neboť byli odvlečeny odborné síly, které jsou nenahraditelné. Uzavírají stížnost slovy, že takové skutky neposlouží národnímu celku, nýbrž jsou zločinem a sabotáží protinárodní. V samotných Svitavách v důsledku akce údajně opět vzrostla sebevražednost.147 Pokyny k zajištění majetku odsunovaných Němců přinesl oběžník ministerstva vnitra ze 14. července 1945, který rovněž upozorňoval na dosavadní nedostatky při odsunu i při zajišťování majetku evakuovaných Němců v některých okresech, kdy docházelo např. k tomu, že uprázdněné byty nebo hospodářské objekty nebyly náležitě zajištěny a v mnohých případech došlo tudíž ke zcizení majetku. Stávalo se, že byli transferováni i prokazatelní antifašisté a tzv. průmysloví specialisté. Oběžník dále upozorňoval na to, že je nutno postupovat ve smyslu směrnic vydaných vládou ČSR na 30. schůzi vlády dne 15. června 1945, v nichž se stanovily základní pokyny pro vojenské správy, respektive vojenské oddíly, které provádějí opatření k zajištění nacistických zločinců a odsunu.148 Na základě přípisu ZNV Brno z 9. srpna 1945 další evakuace v souladu se směrnicemi MV prozatímně zastavena.149 Jelikož i přes výslovný zákaz pokračoval odsun Němců do 145 Kronika 2006, s. 235 146 Skřivánek, s. 41. ONV Svitavy, kt. 14/4, nedatované torso. 147 Skřivánek, s. 42 148 ONV MT, Pres. spisy, kt. 20 149 ONV MT, Pres. spisy, kt. 20 50
Rakouska, vydalo ministerstvo vnitra 28. srpna 1945 nový zákaz k jeho zastavení s upozorněním, že nucený odsun dává podněty ke stížnostem u vlády i v zahraničním tisku. Vládní činitelé, kterým byla svěřena organisace odsunu německého obyvatelstva, jsou vázáni usnesením postupimské konference, podle něhož má býti odsun prováděn řádným a lidským způsobem a až na další vůbec zastaven. Nelze proto souhlasiti se samovolnými odsuny Němců, které vnáší do celé organisace zmatek a mají za následek nepříznivé důsledky při posuzování politické situace v ČSR v zahraničí. 150 Tento oběžník se ovšem nevztahoval na vnitrostátní přesuny.151 Koncem září 1945 byl odsun v podstatě zastaven.152 Byly odesílány pouze transporty na nucené práce. Transporty a dobrovolný odsun ze střediska ve SY v roce 1945 se dotkl celkem 3 669 osob.153 V říjnu 1945 přesídlen sběrný tábor ze Svitav do Březové a Moravské Chrastové. 154 Dohled nad tábory pro Němce měl ONV, nad pracovními jednotkami pak okresní úřad ochrany práce. 2.5 Vývoj ve městě v době průběhu transferu v roce 1946 Dne 30. září 1945 se konaly tzv. delegační volby, z nichž vzešel obnovený 32-členný ONV v Moravské Třebové. Jeho členové následně přikročili k volbě 12 delegátů do Prozatímního Národního shromáždění a 12 členů ZNV Brno.155 MSK Svitavy, která se ve své činnosti opírala o místní koordinační výbor, složila účty ze své práce na veřejné schůzi 21. prosince 1945. Současně bylo rozhodnuto o vytvoření MNV na základě paritního zastoupení jednotlivých politických stran. Dne 21. prosince se konala poslední schůze místní správní komise, kterou měl nahradit národní výbor s paritním zastoupením všech politických stran. 156 Ten se poprvé sešel 3. ledna 1946 za předsednictví Josefa Dědiče.157 Další funkce byly obsazeny následovně: první místopředseda Josef Lukeš, druhý místopředseda Bedřich Huppert a třetí místopředseda Čeněk Hýbl. V městské radě zasedalo 12 osob. Výbor měl celkem 32 členů. 150 Tamtéž, kt. 20. Oběžník ZNV v Brně z 11.9. 1945 151 Gruntová, s. 43 152 ONV MT, kt. 20, čj. 112 dův/45, SY 10.10. 1945. SNB, velitelství stanice SY ONV MT 153 Gruntová, s. 48-49. ONV MT, kt. 20 154 ONV MT, kt. 20 155 ONV MT, spisy protokolu Z (SK, NV, bezpečnostní záležitosti 1945-1946), kt. 296 156 Pamětní spis, s. 33 157 Kronika 2006, s. 244 51
První MNV vyvíjel činnost pouze do 2. července 1946, kdy byl na základě výsledků květnových parlamentních voleb reorganizován.158 Ve volbách 1946 obdržely politické strany NF: KSČ: ve SY 2436 hlasů (v celém soudním okrese SY 4855, tj. 55,1% hlasů) ČSL: ve SY 590 hlasů (na okrese 1357, tj. 15,4% hlasů) ČSD: ve SY 607 hlasů (1273, tj. 14,4% hlasů) ČSNS: ve SY 741 hlasů (1330, tj. 15,1% hlasů).159 Obnovený národní výbor měl 36 členů. Novým předsedou se stal dosavadní místopředseda člen KSČ Josef Lukeš. Posty místopředsednické obdržely Josef Stejskal (ČSNS) a Marie Votavová (KSČ). Poměr sil politických stran v městské radě byl následující: KSČ 7 členů, ČSNS a ČSD po dvou lidech, ČSL získala jeden mandát. 160 Ve výboru měla KSČ 20 zástupců, lidovci a sociální demokracie po 5, národní socialisté 6 zástupců.161 2.6 Přípravy transferu a postavení německého obyvatelstva koncem roku 1945 Přípravy řádného transferu spočívaly v evidenci německého obyvatelstva k 25. červenci 1945 a jeho soustředění v táborech (internační, pracovní, sběrné, odsunové).162 V listopadu 1945 bylo v soudním okrese Svitavy evidováno pro I. etapu odsunu 11 827 osob, z nichž 18,13% žilo ve sběrných táborech.163 V soudním okrese Svitavy žilo v listopadu 1945 2144 Němců ve sběrných táborech: I. tábor pracovní - Svitavy (250 osob) II. pracovní - Svitavy (201) III. pracovní Březová (484) IV. policejní - Svitavy (nikdo odtud nesměl být zařazen do odsunu bez povolení vyšetřující komise) V. ghetto Svitavy (643)164 158 Kronika 2006, s. 245 159 Jan Kopecký, Svitavsko (povšechný přehled). In: SY a jejich kraj v budovatelské práci, s. 11 160 Kronika 2006, s. 247 161 Dějiny a současnost města, s. 131 162 ONV Moravská Třebová, kt. 20. Řešení otázky Němců 163 Tamtéž, kt. 21 52
3 Retribuce a transfer 3.1 Velká retribuce 3.1.1 Stručná historie MLS Brno Krátce po osvobození bylo v Kounicových kolejích zajištěno asi 1600 osob, z toho 100 Čechů. Brněnská veřejnost požadovala okamžité zřízení MLS. Když se přípravy retribuce protahovaly, došlo ke srocení lidu před Kounicovými kolejemi. Dav, jenž se zastavil až před stráží s kulomety, požadoval, aby byli zadržovaní buď vydáni či bez prodlení postaveni před lidový soud. O incidentu informoval brněnský NV ministerstvo spravedlnosti 22. května 1945. Jeho členové současně pohrozili rezignací na své funkce, pokud nebudou ihned učiněny potřebné kroky165. Již 23. května jmenovala vláda lidové přísedící a téhož dne podepsal dekrety prezident republiky i soudcům z povolání. MLS Brno byl tak ustaven jako první v celé republice a jako první také zahájil činnost. První jednání proběhlo již 8. června v zasedací síni Zemského domu. Bylo uvedeno slavnostním projevem předsedy soudu dr. Mazala a hlavního veřejného žalobce dr. Čermáka. Hned nato se přikročilo k prvnímu veřejnému líčení. Od listopadu 1945 pracoval MLS Brno v pěti senátech. Jeho agendu lze rozdělit do tří skupin: 1. nacisté, gestapáci a nejtěžší kolaboranti, 2. čeští fašisté, 3. příslušníci a funkcionáři nacistických organizací a lehčí případy kolaborace a udavačství (nebyla zapříčiněna smrt poškozených).166 V říjnu 1945 se konal proces proti J. Schönfeldové, jež v dubnu 1945 poštvala na revoluční jednotku ve Svitavách ustupující německé vojáky a zapříčinila tak smrt jednoho a zranění dalšího partyzána.167 Nemohl-li MLS věc urychleně rozhodnout, postupoval ji soudu řádnému k dalšímu řízení. Pro obžalované to znamenalo šanci vyváznout s nižším trestem (či dokonce bez trestu) a proto se snažili řízení co nejvíce protahovat. 164 Gruntová, s. 51-52. ONV MT, kt. 30. Stav Němců ve sběrných táborech soudního okresu Svitavy k 13.11. 1945 165 Pavel Mates, s. 7. SÚA Praha, Ministerstvo spravedlnosti, kt. 1935. Záznam o tomto jednání uvádí, že v Husovicich byl již takový soud ustaven a jedna žena dokonce již popravena. 166 Mates, s. 8-9 167 Mates, s. 10. Rovnost z 24.10. 1945, Trest smrti zuřivé nacistce. 53
Krajský soud v Brně skutečně postupoval velmi benevolentně (často stačilo pouhé čestné prohlášení obžalovaného o své nevině). Obvinění byli často dokonce propuštěni z vazby, takže mohli působit na svědky atd. Nízké tresty, uložené krajským soudem, měli odsouzení často odpykány již vazbou. Nezřídka byl případ prohlášen za promlčený, jindy zase státní zástupce žalobu stáhl s tím, že pachatel má být odsunut a stíhání by proto prý bylo neúčelné. Soud po celou dobu své činnosti strádal nedostatkem personálu, vybavení i místností. Poté, co byly Kounicovy koleje navráceny do užívání univerzitě, byl přemístěn do několika nevyhovujících místností úřadovny ochrany práce, v sousedství budovy krajského trestního soudu. V podobně nevyhovujících podmínkách se odbývala i hlavní líčení: buďto v bývalé porotní síni krajského trestního soudu na Cejlu nebo v budově justičního paláce. Žádosti o přidělení dalšího personálu ministerstvu spravedlnosti byly vyřizovány velmi liknavě. Řada advokátů brala svoji práci na retribucích jako nudnou povinnost, jež je odvádí od nepoměrně lépe placené práce v jejich kanceláři. Žádali proto pod různými záminkami o uvolnění z funkce a snažili se případy co nejdříve uzavřít. Do konce roku 1945 vynesl soud 350 rozsudků a dalších 500 případů bylo připraveno k hlavnímu líčení. Zajímavý je údaj, že asi 4000 případů bylo vyřízeno mimosoudně. Do konce března 1946 napadlo u veřejné žaloby 4979 případů, z nichž bylo však žalováno pouze 1558 a odsouzeno 1029 (vše ostatní vyřízeno jiným způsobem, tj. postoupeno řádným soudům, zastaveno apod.)168 Během první poloviny ledna 1946 bylo vydáno 37 rozsudků, v únoru 113, v březnu 109, v dubnu došlo k poklesu na 71, v květnu to bylo 73 případů atd. Maximum rozsudků bylo vyneseno v listopadu 1946, a to 200. Do konce roku bylo uzavřeno 1926 případů, z toho bylo ovšem 313 osob předáno řádnému soudu, 238 osvobozeno, v 25 případech upuštěno od potrestání a 24 věcí bylo zastaveno s tím, že pachatel má být odsunut a stíhání bylo tudíž prohlášeno neúčelným. Ve zbývajících čtyřech měsících retribucí činil průměr vynesených rozsudků kolem 170. Ke dni ukončení činnosti 3. května 1947 zůstalo u MLS Brno 42 nevyřízených žalob, jež byly postoupeny krajskému soudu. Úřad veřejného žalobce zanikl až v polovině července 1947 a všechny rozdělané případy postoupil brněnskému státnímu zastupitelství169. Je jistě pozoruhodné, že v každém měsíci činil počet odsouzených zrádců a kolabo- 168 Mates, s. 16-17. SÚA Praha, MS, kt. 1935. Čin ze 4.4. 1946, 30 000 podání lidovým soudům. 169 Mates, s. 17-18. SÚA Praha, MS, kt. 1930, 1931, 1932, 1933. 54
rantů z řad Čechů vždy jen kolem čtvrtiny, třebaže trestních oznámení bylo podáno prakticky stejně jako u Němců.170 3.1.2 Zřízení a činnost úřadu veřejného žalobce při MLS Brno Veřejné žalobce u MLS jmenovala vláda nebo z jejího pověření ministr spravedlnosti, a to z osob, zapsaných v seznamech, které sestavovaly ONV. Do seznamu mohli být pojati prokurátoři nebo jiné osoby, které měly právnické vzdělání. Veřejní žalobci byli podřízeni ministerstvu spravedlnosti. Jejich povinností bylo přezkoumat veškerá došlá trestní oznámení, zejména z toho hlediska, není-li pachatelem osoba uvedená v 2 dekretu presidenta republiky č. 17/1945 Sb. ze dne 19. června 1945 o Národním osudu. Šlo-li o čin, o němž příslušelo rozhodovat lidovým soudům, musel veřejný žalobce dbát toho, aby věc byla po stránce skutkové do té míry objasněna, aby lidový soud mohl v třídenní lhůtě, stanovené v 26, odst. 3 dekretu č. 16/1945 Sb. o potrestání nacistických zločinců, dospět k rozsudku a aby celé řízení i vynesení rozsudku mohlo být provedeno co nejrychleji. Při tom veškerá potřebná šetření se konala policejně. Veřejný žalobce u MLS v Brně zahájil činnost dne 25. května 1945. Počáteční úkol tohoto nového orgánu spočíval především v zaopatření spisů, týkajících se případů, které měly být lidovým soudem projednány. Situace nebyla lehká, neboť vyšetřovací komise MLS, jmenovaná národním výborem pro Velké Brno nezahájila ještě v té době svou činnost. Ani u policejního ředitelství v Brně se v té době nenalézaly ještě žádné spisy. První podklady k činnosti Veřejného žalobce dodala tzv. laická vyšetřovací komise, jež z vlastní iniciativy zahájila činnost v Kounicových kolejích hned po osvobození Brna. Byly to však jen kusé záznamy o obvinění některých osob, vězněných v Kounicových kolejích. Dne 29. května 1945 bylo Krajským soudem civilním a trestním v Brně určeno 8 vyšetřujících soudců, aby zahájili vyšetřování. Vzhledem k tomu, že ve městě nebylo v té době ještě ani telefonické spojení, ani dopravních prostředků a také poštovní spojení vázlo, narážel postup vyšetřování na neobyčejné překážky. Laická komise předávala své podklady postupně policii, kde je soudci veřejného žalobce spolu s policejními orgány třídili a vybírali případy, vhodné pro lidový soud. V červnu 1945 pracovalo už pro MLS v Brně celkem 17 vyšetřujících orgánů. K jejich pomoci byly zřízeny v každém okresním městě i v některých větších obcích laické vyšetřovací komise, jichž tehdy fungovalo už 20.171 170 Mates, c.d., s. 18 171 Fond Veřejný žalobce u MLS Brno (C 130), Úvod k inventáři, s. 1-3 55
3.1.3 Mimořádná zasedání MLS Brno v Moravské Třebové Usnesením vlády z 18. října 1945 bylo při MLS Brno jmenováno pro okres Moravská Třebová 12 soudců z lidu, mezi nimi i strojní zámečník Jan Mlejnek ze Svitav, Raisova 2. Slavnostní slib složili v úřadovně ONV Moravská Třebová 29. listopadu 1945.172 Ve dnech 15. ledna až 1. února 1946 s určitými přestávkami zasedal v Moravské Třebové mimořádný lidový soud v Brně. Projednal přitom 56 případů. Rozsudky byly tvrdé, ale trest smrti vynesen nebyl.173 Další jednání brněnského MLS v Moravské Třebové se pak konalo ve dnech 4. až 8. června 1946, kdy byli souzeni především nacističtí funkcionáři. Soud zasedal střídavě za předsednictví dr. Františka Mazala (4., 6., 8. června 1946) a dr. Blažeje Tišnovského (5., 7., 8. června 1946). Veřejným žalobcem byl František Malášek z Brna. Obhájci byli vesměs členové ONV Moravská Třebová: dr. Karel Snášel, dr. Josef Dolanský a dr. František Kružík.174 3.2 Malá retribuce 3.2.1 Vyšetřovací komise ve Svitavách V červnu 1945 začala pracovat pětičlenná vyšetřovací komise při MSK Svitavy. O měsíc později došlo k její reorganizaci v souladu s platnými předpisy.175 Zásluhou předsedy dr. Trauba z Brna se postupně upustilo od počátečních drsných forem výslechů, při nichž asistovaly příslušníci NKVD. Do 23. srpna 1945 bylo zajištěno 291 Němců, z toho 40 propuštěno, 35 předáno do sběrného tábora, 45 mimořádnému lidovému soudu a 71 se nalézalo ještě ve vězení. Vyšetřeno bylo 120 osob.176 ONV v Moravské Třebové pověřil likvidací Vyšetřovací komise ve Svitavách 28. února 1946 Karla Tuče, člena vyšetřující komise v Moravské Třebové. Tuč měl převzít veškerý spisový materiál a za pomoci strážního oddílu SNB ve Svitavách neprodleně provést hromadnou eskortu 22 obviněných (MLS jmenovitě uvedených) do vazby internačního tábora v Moravské Třebové. K 1. březnu 1946 se nacházelo ve vazbě ve Svitavách ještě asi 300 172 SOkA, TNK MT, kt. 1, inv. čís. 11 - Spisy pro lidový soud. Pres. 227-4/45, v Brně 23.11. 1945 173 Skřivánek, s. 68 174 Stráž pohraničí, roč. 1946, č. 9, s. 1. Mimořádný lidový soud v Moravské Třebové 175 Skřivánek, s. 34. Tzv. laické vyšetřující komise se měly skládat z 1 soudce nebo právníka, 1 soudce - laika a 3 místních osob. 176 Tamtéž 56
osob. Oblastní vyšetřující komise ve Svitavách slíbila dokončit do 15. března přípravy na jejich přesun do Brna.177 Vyšetřovací komise ve Svitavách, jež pracovala již od června 1945, ukončila svoji činnost v dubnu 1946. Dle statistického výkazu uveřejněného v regionálním tisku vyšetřila během uvedené doby asi 600 osob německé a 2 osoby české národnosti. Soudu bylo předáno k dalšímu řízení 234 Němců a 2 Češi. 310 osob německé národnosti bylo předáno do civilního sběrného tábora pro Němce, odkud měly být odsunuty do Říše. 30 osob bylo propuštěno na svobodu, 25 odesláno na práci do Moravské Ostravy. 3.2.2 Trestní nalézací komise ONV Moravská Třebová Ustavující schůze trestní komise ONV v Mor. Třebové se konala 8. ledna 1946. Předsedou byl jednohlasně zvolen JUDr. Karel Snášel. V protokolu ze schůze se uvádí: Trestní komise shodla se, co se týče formy, jíž bude řízení prováděno, na tom, že se tak stane ve formě ústního jednání procesního dle zásad trestního řádu, jak to předpisují směrnice a to takovým způsobem, že řízení samému bude předsedati střídavě předseda komise JUDr. K. Snášel, v kterémžto případě bude při tomto jednání zpravodajem zástupce předsedy trestní komise pan JUDr. Hirsch. Po druhé pak tento bude předsedajícím trestní komise a zpravodajem bude opět JUDr. Snášel. Zjištěno, že pro trestní komisi připravený materiál obsahuje prozatím 5 spisů, které budou projednány v nejbližším zasedání trestní komise, které se bude dle rozhodnutí konati dne 19. ledna 1946 se zahájením v 8 hod. v zasedací síni ONV v Moravské Třebové. 178 3.3 Transfer v průběhu roku 1946 Organizovaný odsun byl zahájen až 27. ledna 1946, kdy byl ze svitavského nádraží vypraven transport o 1170 lidech, z toho 870 osob bylo bydlištěm ve Svitavách. 179 V té době žilo v soudním okrese SY 11 458 Čechů a 15 932 Němců.180 Sběrné a odsunové středisko pro moravskotřebovský okres bylo zřízeno v prostorách bývalé firmy Barthel ve Svitavách. Němci zde byli ubytováni v dřevěných barácích s celkovou maximální kapacitou 1260 osob. Tábor měl splachovací toalety, sprchy, ošetřovnu a 177 TNK, kt. 1, inv. čís. 11. Likvidace oblastní vyšetřující komise ve Svitavách, č.b. Kl/472/46 178 SOkA, TNK MT, kt. 1, inv. čís. 11 - Spisy pro lidový soud. Protokol o ustavující schůzi komise 8.1. 1946 179 Kronika 2006, s. 244 180 ONV Mt, kt. 31. Stavy dle přídělů potravin 57
táborovou kuchyni.181 Táborový referát ve Svitavách spravoval celkem 5 táborů, z nichž jeden byl mimo město v Březové (tábor č. III). ONV rozeslal 17. ledna 1946 do všech obcí směrnice ministerstva vnitra k provádění soustavného odsunu, které doplňovaly dosavadní oběžníky. Maximální hmotnost zavazadla byla stanovena na 50 kg místo dosavadních 30 kg, výše hotovosti na 1000 RM na osobu, zatímco dříve to bylo na celou rodinu.182 Do odsunu byly zařazováni přednostně lidé, kteří sem přišli po 1. říjnu 1938.183 Do konce roku 1946 odjelo ze Svitav ve 31 transportech celkem 34 848 osob (dle německého pramene 37 470 osob). Transporty směřovaly do Bavorska, Hessenska a Bádenska-Württenberska. 184 Poslední transport byl vypraven 25. října 1946. Sběrná střediska ve Svitavách tehdy ukončila svou činnost.185 Antifašisté odjeli v 7 transportech v průměru po 300 osobách (6 transportů do Bavorska, jeden do sovětské zóny).186 První (celkově patnáctý) transport, do nějž byly zařazeni antifašisté, odjel 4. července 1946.187 Během roku 1946 odjelo ze Svitav v šesti transportech 1709 antifašistů s rodinami.188 Rakouští státní příslušníci odcházeli prostřednictvím zástupců rakouských úřadů pověřených repatriací. Němci pocházející z Německa nesměli být na základě příkazu ministerstva vnitra z dubna 1946 odsunováni do amerického pásma.189 Do března 1947 bylo ze Svitav vypraveno 31 transportů po 1200 osobách do americké zóny v Bavorsku. V rámci dodatečného odsunu bylo odesláno 390 osob a do vedlejších okresů rozptýleno 680 osob. Počátkem března 1947 zůstalo v okrese Moravská Třebová asi 1750 osob německé národnosti.190 181 ONV MT, kt. 19. Zpráva o situaci ve sběrném středisku pro epidemickou ústřednu při MZ 182 ONV MT, kt. 156. Odsun Němců 1945-1947 183 Skřivánek, s. 33 184 Kronika 2006, s. 245 185 Tamtéž, s. 248 186 ONV Moravská Třebová, kt. 405, Zpráva referenta pro odsun Němců Jareše 187 Kronika 2006, s. 247 188 Tamtéž, s. 245. Ve sborníku Dějiny a současnost se však uvádí 11 transportů a 3085 osob. 189 ONV Moravská Třebová, kt. 35 190 Tamtéž, kt. 405. Zpráva referenta pro odsun Němců Jareše 58
4 Národní správy řemeslných živnostenských podniků ve Svitavách (1945-1958) 4.1 Konfiskace a příděly majetku Dne 19. června byla jmenována nová správní komise. Jejím předsedou se stal František Klimeš a místopředsedou Josef Lukeš. První schůze se konala 21. června a byly na ní rozděleny jednotlivé referáty. Počet zaměstnanců místní správní komise stoupl do konce roku na 170. Byl zřízen bytový referát, který během let 1945-1946 přidělil celkem 1700 bytů nově příchozím českým osídlencům. Dalším jeho významným úkolem bylo zajistit německý majetek. Tato práce připadla zajišťovacímu oddělení MSK. Jednalo se o 2340 bytů a 125 živností. O pomoc nemajetným přistěhovalcům se staralo sociální oddělení. Konfiskace nepřátelského majetku, jakož i majetku zrádců a kolaborantů, provádělo od konce května bezpečnostní oddělení OSK.191 Od 10. července na jeho činnost navázalo právě zřízené zajišťovací oddělení. Konfiskace se měly podle úředních podkladů dotknout majetku 3050 osob.192 Konfiskovaný majetek se shromažďoval ve skladech na náměstí Edvarda Beneše, v Pirschlově továrně (nábytek) a v sirotčinci (textil a obuv). Samozřejmě, že se řada osob pověřených konfiskacemi nezákonně obohatila.193 Do 1. října 1945 byl zajištěn majetek v hodnotě 155 105 338 Kčs. Přitom bylo odvedeno pokladně MNV ve Svitavách od počátku až do 1. září 1946 ve staré i nové měně 7 000 000 Kčs.194 Zcela specifickou místní instituci, a to jak svou úzce vymezenou agendou, tak svými nebývalými pravomocemi, představoval tzv. Úřad pro Němce. Ten byl zřízen 3. července 1945 jako podřízený orgán bezpečnostního referátu Oblastní správní komise. Tento krok neměl žádnou oporu v platném právním řádu. Úřad se pokoušel vyjednat pokračování evakuace Němců do Říše, která byla právě v polovině července oficiálně zastavena a hrozilo, že již vypravené transporty budou vráceny. Úřad pro Němce měl zpočátku oddělení evakuační, cizinecké, sociální a právní. Postupně si však zřídil celé spektrum oddělení (bezpečnostní, pátrací, bytové atd.). Jeho fungování bylo dosti chaotické a těžkopádné. Evidence konfiskovaného majetku i žádosti o vyjmutí z opatření proti Němcům nebyly syste191 Kronika 2006, s. 236 192 Tamtéž, s. 232 193 Tamtéž, s. 236 194 SY v budovatelské práci, s. 42 59
maticky registrovány. Zajišťovací akce se prováděly obvykle v nočních hodinách, v nepřítomnosti dosavadních majitelů a bez součinnosti s bezpečnostními orgány. Nezřídka byl zabavován i majetek cizích státních příslušníků. Pracovníci Úřadu pro Němce se ve velkém nezákonně obohacovali a prováděli s konfiskovaným majetkem podvodné manipulace. K řadě přehmatů docházelo i při koncentraci německého obyvatelstva do táborů. V řadě případů byli zahrnuti i specialisté a antifašisté.195 V čele úřadu stál Karel Haas, 17krát soudně trestaný zločinec. Efektivnost činnosti neodpovídala ani zdaleka počtu 70 zaměstnanců. 12. srpna 1945, tedy po šesti týdnech fungování, byl úřad pro značné překračování pravomocí a podvodné praktiky jeho vedoucích úředníků zrušen, přesněji řečeno začleněn do ONV. Jeho agendu převzal dr. Havran.196 4.2 Zavádění národních správ Národní správa sloužila jako základní nástroj osídlení. Toto opatření mělo zabezpečit plynulý a nerušený chod hospodářství na konfiskovaném majetku. Národní správa spočívala v ustanovení spolehlivých osob české nebo slovenské národnosti, které měly pokud možno odbornou kvalifikaci. Byla chápána jako provizorium do té doby, než budou konfiskáty odevzdány do rukou oprávněných nových nabyvatelů. Byť se v dekretu o národní správě nikde nehovoří o osídlování, znamenalo její zavádění vlastně počátek osídlovacího řízení v pohraničí. Jedná se tedy o jednu z forem osídlení. Ne náhodou byl prvním dekretem prezidenta republiky po jeho návratu do Prahy dekret č. 5/1945 Sb. o národní správě majetkových hodnot Němců, Maďarů, zrádců a kolaborantů z 19. května 1945. Dekret se též vyjadřoval k podmínkám restituce tohoto majetku a řešil i neplatnost některých majetkoprávních jednání z doby nesvobody (tj. po 29. září 1938). Především však zaváděl instituci tzv. národní správy, jež měla být uvalena na veškerý majetek Němců, Maďarů, zrádců a kolaborantů, ale i na majetkové podstaty opuštěné a z hospodářských podniků na ty, jejichž plynulý chod byl ohrožen. Uvedený majetek nebyl na základě tohoto opatření vyvlastněn, ale vlastníci k němu ztratili dispoziční právo. Národní správa představovala přechodné právní opatření vytvořené na podkladě Košického vládního programu, které mělo zaručit plynulý chod výroby a hospodářského života Pod národní správou se během prvních několika týdnů po vyhlášení dekretu ocitlo 60-70% 195 Skřivánek, s. 38-39 196 Kronika 2006, s. 235 60
podniků v republice.197 Mimo rámec stanovený dekretem mohla být národní správa ustavena pouze ve výjimečných případech, např. při obvinění zaměstnavatele z asociálního chování. Koncem září 1945 se nacházelo v českých zemích pod národní správou 9302 podniků s téměř miliónem zaměstnanců.198 Instituce národní správy byla zavedena na základě dekretu prezidenta republiky Edvarda Beneše č. 5/1945 Sb. z 19. května 1945. Po svém návratu do Prahy 10. května začala vláda pracovat na nové definitivní právní úpravě, jež měla nahradit londýnský dekret o zatímní správě. KSČ do nové normy prosadila většinu postulátů ze svého stranického prohlášení Čím začít, co dělat. Dotyčný dekret měl, jak již z jeho názvu vyplývá, dvě části. V první se řešila otázka restitucí a šířeji neplatnosti veškerých majetkoprávních změn. Dosavadnímu majiteli takto sekvestrované majetkové podstaty zůstalo pouze formální vlastnické právo (tzv. holé vlastnictví ), ztratil možnost s dotyčným majetkem nakládat či jej jakkoli užívat.199 V prvním případě měl výrok (jmenovací dekret NS) příslušného národního výboru pouze deklaratorní charakter, neboť NS byla uvalena hromadně na veškerý nepřátelský majetek ke dni účinnosti dekretu, tj. 23. května 1945. V druhém případě šlo o konstitutivní rozhodnutí příslušného orgánu v individuálním případě, které mělo být jasně zdůvodněno.200 Národní správa se týkala majetku osob státně nespolehlivých, za něž byly považovány osoby národnosti německé a maďarské a osoby, které vyvíjely činnost proti státní svrchovanosti, samostatnosti, celistvosti, demokraticko-republikánské státní formě, bezpečnosti a obraně Československé republiky... ( 4). Paragraf 7 určil, že jmenování národní správy u průmyslových, obchodních a živnostenských podniků do 20 zaměstnanců náleží do kompetence místního národního výboru, u podniků větších přísluší okresnímu národnímu výboru. Podle 17 mohl být výkonem národní správy pověřen jednotlivec nebo maximálně pětičlenná správní rada. Jako národní správci byli ustanovovány osoby české a slovenské národnosti, které se mohly prokázat osvědčením o státní a národní spolehlivosti a bezúhonnosti a měly odbornou kvalifikaci k vedení dotyčného podniku či živnosti. První národní správci pocházeli většinou z řad místních českých obyvatel, resp. z Čechů, kteří museli pohraničí v roce 1938 či během války opustit.201 197 Dle rámcového návrhu na organizaci oddělení ministerstva průmyslu pro národní správu z června 1945 se jednalo celkem o 450 000 až 530 000 živnostenských a průmyslových podniků. R. Hlušičková, s. 108, pozn. 46. 198 Lhota, Znárodnění, s. 63 199 Rozsudek NSS ze dne 6.11. 2008, čj. Komp 3/2008-63. www.nssoud.cz 200 Kuklík, Znárodněné Československo, s. 144. Zd. Nešpor, Nové předpisy o NS, Praha 1948, s. 19 201 Velešík, Osídlování Svitavska, s. 227 61
4.3 Kompetence a odměny národních správců Národní správu zaváděl buďto či ministerstvo průmyslu (podniky zvláštního významu a s celostátní působností) či zemský národní výbor (ostatní podniky nad 100 zaměstnanců), okresní národní výbor případně okresní správní komise (nad 20 zaměstnanců) a místní národní výbor nebo místní správní komise (živnostenské provozovny do 20 zaměstnanců). Správní komise vyžadovala od uchazečů živnostenské oprávnění a uchazeči měly být osoby s patřičnými odbornými i praktickými znalostmi. Národní správci byli povinni před nastoupením úřadu složit slib, že budou plnit svědomitě své povinnosti. Po složení slibu byl národní správce uveden v úřad (měl postavení veřejného orgánu), tj. převzal správu podniku. Měl provést prohlídku usedlosti a pozemků, zjistit celkový stav. Byl povinen sepsat trojmo podrobnou inventuru zásob zboží, zařízení, hotovosti, cenných papírů a obchodních knih za přítomnosti dvou věrohodných svědků a dosavadního majitele, kteří inventuru následně spolupodepsali. Vše mělo být písemně stvrzeno, včetně práv a povinností národního správce. Ten odpovídal za škody, které vznikly na majetkové podstatě v důsledku zanedbání uložených povinností. Za vedení národní správy náležela správcům odměna, která byla stanovena tabulkově a závisela na velikosti podstaty a délce národní správy. 4.4 První fáze osídlování; prozatímní národní správa Svitavy (a okolní obce Čtyřicet Lánů a Moravský Lačnov) patřily se svým průmyslovým zázemím a dobrým dopravním spojením k nejatraktivnějším místům celého okresu. První osídlenci začali přicházet počátkem června 1945. Jejich příliv vyvrcholil během července a srpna, kdy byla také přidělena většina národních správ.202 Bylo ustanoveno, že ten, kdo se bude chtít ucházet o definitivní národní správu, bude muset podat řádnou přihlášku odpovědným orgánům a vyčkat jejich právoplatného rozhodnutí. Místní správní komise měla při ustavování národní správy v živnostenských podnicích požadovat od uchazečů živnostenské oprávnění a uchazeči měli být osoby s patřičnými odbornými i praktickými znalostmi. 203 Právní základ pro udělení národních správ byl položen 24. května 1945, kdy ing. Klement Holý, referent průmyslu MSK, navštívil Hospodářskou skupinu maloobchodu a Ústřední svaz 202 Velešík, c.d., s. 204-205 203 Dekret č. 5/1945 Sb. Úřední list, č. 21, 9. června 1945, s. 94 62
řemesel v Praze. Obdržel zde pověření založit ve Svitavách místní pobočku Hospodářské skupiny maloobchodu a Okresní jednotu řemeslnou. Taktéž byla zřízena Okresní jednota živnostenských společenstev. Holý byl poté jmenován hospodářským poradcem těchto institucí.204 Problémy s dosazováním národních správců se vyskytly především u menších živností. Mnohdy neměl uchazeč dostatečnou kvalifikaci, což se ukázalo až během obnovení výroby. To byl případ národního správce firmy K. Mailer, největší svitavské pily, který byl povoláním zubní technik a správu podniku získal jednoduše proto, že se přihlásil jako první. Největší problém představoval technický stav provozoven. Některé živnosti hospodařily v naprosto nevyhovujících podmínkách. Městská plynárna a elektrárna měly zastaralé strojní vybavení a nebyly schopny pokrýt spotřebu města. Městský vodovod dodával 27 l za vteřinu, ale spotřeba byla 42 l a předpokládalo se, že bude nadále stoupat205. 4.5 Průběh osídlovacího procesu na Svitavsku K 3. srpnu 1945 žilo ve městě 9797 osob (8363 Němců, 1434 Čechů). Osídlování města proběhlo z větší části ještě v roce 1945, tedy před zahájením řádného odsunu. 206 Zdejších 1500 domů a bytů obsadili především osídlenci z Poličska, Novoměstska a Boskovicka. Poměrně hodně osídlenců přišlo i z Přerovska, Brněnska a Moravského Slovácka. V květnu 1946 měly Svitavy přibližně 8000 obyvatel. Během roku se jejich počet zvýšil na 8342, z nichž se pouze 32 hlásilo k německé národnosti.207 Politický okres Moravská Třebová nebyl cílem hlavního proudu budoucích národních správců. Ti mířili především na Žatecko a Litoměřicko a do úrodných okresů jižní Moravy. Přesto se stalo Svitavsko a Moravskotřebovsko během léta velmi vyhledávanou oblastí a vedle okresů Šumperk a Zábřeh na Moravě jim patřily v obsazenosti národními správci přední pozice na severní Moravě. Nově příchozí lákaly Svitavy především velkým množstvím uvolněných živností a obchodů, ale i domů a bytů. Zájem byl skutečně značný a několikanásobně převyšoval nabídku na asi 500 volných živností se sešlo přes 2200 žádostí. Žadatelé o živnosti přitom nepřicházeli jen ze sousedních okresů, ale i ze značně vzdálených oblastí republiky, většinou 204 Pamětní spis města Svitav, s. 65-66 205 Velešík, s. 228 206 Skřivánek, s. 33 207 Dějiny a současnost, s. 126 63
pak z velkých průmyslových center Brna, Pardubic, Ústí nad Orlicí, Chrudimi atd. Naopak větší množství volných míst zůstalo v průmyslových podnicích, většina z osídlenců šla přirozeně do pohraničí s vidinou vlastní živnostenské provozovny, popřípadě vylepšení své bytové situace. Osídlenci nepocházeli jen z okolních okresů, ale především v samotných Svitavách bylo zastoupeno poměrně široké spektrum okresů Československa.208 Právě živnostenské provozovny se staly největším lákadlem pro nové osídlence směřující na Moravskotřebovsko. Největší množství živností nabízel soudní okres Svitavy. Při sčítání živností a obchodu došla správní komise k číslu 1050 na celém tomto okrese, v samotných Svitavách to bylo 550. Největší zastoupení měly potravinářské obchody (Svitavy 48, zbytek okresu 56), dále živnosti hostinské (Svitavy 36, okres 39), obuvníci (Svitavy 30, okres 35), dámský krejčí (Svitavy 30, okres 32), pánský krejčí (Svitavy 25, okres 30), holiči (Svitavy 25, okres 30), řezníci a uzenáři (Svitavy 19, okres 24), truhláři (Svitavy 24, okres 27), obchod s ovocem a zeleninou (Svitavy 8, okres 11) atd.209 4.6 Revize národních správ Okresní revizní sbor provedl revizi národních správců na živnostech a obchodech, bylo navrženo odvolání 10 % národních správců. Tyto živností byly předány uchazečům s přednostními právy dle dekretu č. 136/45 Sb. Samotná revize národních správců na průmyslových a živnostenských majetkových podstatách byl příběh sám o sobě. O úrovni národních správců byla totiž vedena diskuse jak na celostátní, tak na regionální úrovni. Nechyběly odhady, že až 70 % národních správců na živnostech hospodaří špatně. Za zmínku jistě stojí i to, že pro plánovaný příchod reemigrantů mělo být postupně uvolněno až 30 % již obsazených živností. Konec diskusím učinil až představitel osídlovacího úřadu, který direktivně stanovil, že uvolněno může být pouze 5-10 % nekvalitních národních správců. Z výše uvedeného údaje jasně vyplývá, že na okrese Moravská Třebová se podařilo tuto direktivu zdárně splnit. Podle toho však v následujícím období vypadal stav mnoha živností a obchodů, kde nekvalifikovaní národní správci zůstali. Část těchto živností musela být pro značnou devastaci později zařazena do likvidace, což už se však v úředních materiálech vykazovalo pod zcela jinou kolonkou.210 208 K tomu blíže v týdeníku Svitavsko roč. 1, č. 1 z 1. záři 1945, s. 1 209 ONV Svitavy I, kart. 20 210 ZNV Brno - presidiálni spisy, kart. 51. Zápis o 12. schůzi Ústřední komise pro vnitřní osídlení konané dne 20. srpna 1946 64
4.7 Správní vývoj po volbách 1946 Dne 15. listopadu 1947 proběhla rekonstrukce MNV. Předsedu Lukeše vystřídal ve funkci Josef Šoukal. Počet členů rady byl navýšen na 13 osob. Prvním místopředsedou se stal Fr. Pospíšil, druhým Bohumil Šimek.211 Od sklonku roku 1946 MNV často řešil místo problémů správy města osobní vztahy funkcionářů a neshody zaměstnanců. Schůze pléna a rady se stále více stávaly kolbištěm politických stran. Při volbě náměstka předsedy 30. prosince 1947 odešli členové nekomunistických stran ze schůze pléna, které tak prakticky přestalo vykonávat svou funkci. Nové plénum bylo vytvořeno až po únoru 1948 ze zástupců masových organizací.212 211 Kronika 2006, s. 252 212 Stanislav Vosyka, K počátkům místních národních výborů na území okresu Svitavy. In: Vlastivědný sborník okresu Svitavy 1986, s. 28-29 65
5 Závěr Studium průběhu a dynamiky majetkových přesunů řemeslných živnostenských provozoven ve Svitavách podmíněných poválečnými očistnými procesy retribuce a odsunu v širším kontextu sociálně hospodářských a politických proměn poválečné ČSR, následného fungování těchto provozoven pod tzv. národní správou včetně doby a způsobu jejího ukončení v jednotlivých případech, prokázalo závislost těchto procesů na celé řadě faktorů. Jejich charakter i konkrétní dopad ovlivňovalo a s postupnou stabilizací situace v regionu možno říci i usměrňovalo především jednání místních mocenských aktérů, v první řadě místních orgánů, institucí a jejich reprezentantů. V posledních válečných dnech vzniklé mocenské vakuum bylo záhy vystřídáno vojenskou správou, jíž nastolila místní posádka Rudé armády. Její trofejní oddíly zajistily v souladu se zásadami válečného práva všechny důležité objekty ve městě (společně se značným množstvím proviantu a movitého majetku). Posádkové velitelství pak ve snaze udržet v místě veřejný pořádek vyhlásilo výjimečný stav. Jen pomalu se vedle něj postupně prosazovaly jako rozhodující mocenský aktér orgány místní samosprávy, jež byla ustavena již v poslední den války českými starousedlíky a mohla se opřít - poté co byla zamítnuta spolupráce s odbojovou skupinou německých antifašistů - zpočátku pouze o povolaný oddíl Národní stráže z Litomyšle. Za jeho pomoci také postupně převzala z rukou osvobozeneckých vojsk životně důležité úřady a hospodářské podniky, v první řadě městskou infrastrukturu, a zajistila jejich standardní fungování. V prvních popřevratových dnech proběhlo za pomoci oddílů Rudé armády a německých antifašistů zajišťování nacistických aktivistů a funkcionářů a pokračovalo navzdory absenci závazných centrálních norem upravujících postih těchto osob s menší intenzitou i v následujících týdnech. Záhy se však vyskytly potíže s umístěním zadržených osob, jelikož všechny v úvahu přicházející objekty měla stále v držení Rudá armáda. Zajištění nacisté a kolaboranti byly nakonec internování v budově okresního soudu. Jejich pobyt ve vazbě i vyšetřování provázela řada excesů (nelidské podmínky panující ve vězení okresního soudu, jednání dozorců, kteří navíc nebyli schopni zamezit sebevraždám internovaných, kruté výslechy za asistence NKVD). Počátkem června 1945, tedy ještě před vydáním tzv. retribučních dekretů prezidenta republiky, se rozběhla práce vyšetřovací komise při MSK Svitavy. Komise prováděla předběžné výslechy zadržených a připravovala opět za pomoci antifašistů důkazní materiál pro příslušné retribuční orgány MLS Brno a Trestní nalézací komisi ONV Moravská 66
Třebová. Větší část vyšetřených byla předána do civilního sběrného tábora, zbytek lidovému soudu (resp. do internačního tábora v Moravské Třebové). V lednu 1946 se konalo první zasedání Trestní nalézací komise ONV v Moravské Třebové. Tzv. malá retribuce se však studované skupiny osob vůbec nedotkla. Ze studovaného vzorku 6 retribučních souzenců byla pouze jedna osoba předána k dodatečnému odsunu, a to až v roce 1948. Ostatní obvinění byly v průběhu roku 1946 odsouzeni MLS Brno k trestům těžkého žaláře v rozmezí 6-12 let. Největší provinilci bratři Tyroltovi, jež v květnu 1945 odvlekla Rudá armáda, byli předáni československým úřadům až na podzim 1946 a téměř okamžitě postaveni před lidový soud v Brně. Pouze v jejich případě lze hovořit o zlepšení sociálního postavení. Rudolf se stal v roce 1941 starostou města, Otto zastával již od roku 1938 funkci prvního náměstka starosty. V ostatních případech se jednalo o zellenleitery či blockleitery NSDAP. Z výpovědi dostupných pramenů nevyplývá, že by tyto osoby dosáhli svým angažmá ve prospěch nacistického režimu výrazného zlepšení svého společenského či politického postavení. (viz Příloha 2, s. 72-74) Výzkum potvrdil, že výkon moci v místě spočíval v prvních poválečných týdnech a měsících zcela v rukou místních, resp. oblastních správních orgánů, které však byly jmenovány ZNV v Brně a dostávaly jeho směrnice. Vedle naléhavých úkolů, jež před ni stavěla pohnutá revoluční doba, svitavskou správu velmi zaměstnával boj o zřízení vlastního okresu, kterému věnovala nesmírné úsilí (řada deputací na ministerstvo vnitra a k ZNV Brno, viz s. ). Místní orgány učinily postupně další opatření nutná pro obnovení normálního chodu veřejného života města, mezi něž patřilo mimo jiné jmenování národních správců do průmyslových a živnostenských podniků, jež se nalézaly dosud v držení trofejních oddílů Rudé armády, případně sloužily jako ubikace pro válečné zajatce a uprchlíky čekající na repatriaci. V červnu 1945 byly průmyslové objekty převzaty národními správci jmenovanými MSK, kteří je v průběhu letních měsíců uvedli opět do provozu. Vzhledem k absenci příslušné okresní hospodářské instituce došlo pouze k ustavení tzv. prozatímních národních správ či dozorců. V případě živnostenských podniků měl proces zavádění národních správ poněkud jiný průběh. Pro okres Moravská Třebová byla sice již v květnu 1945 ustavena Okresní jednota živnostenských společenstev, ale veškeré národní správy zavedené během léta toho roku byly pouze prozatímní. První definitivní národní správci byly jmenováni až v říjnu 1945. 67
Celý proces zavádění národních správ byl zpočátku chaotický. V některých případech bylo vystaveno několik dekretů. Naopak, několik uchazečů dostalo více dekretů. Někdy pak došlo ke sloučení firem (viz Příloha č. 1, s. 75). Z celkového vzorku 143 národních správců až do jejich řemeslných živnostenských podniků ve Svitavách se rekrutovali převážně z někdejších pomocných dělníků (tovaryšů), především malých živností. Vlastní živnost provozovalo před rokem 1945 pouze 22 z nich. 15 osob ze studovaného vzorku bydlelo na území obnoveného politického okresu Moravská Třebová již před skončením války, z toho 13 ve Svitavách. Avšak pouze v případě tří firem byl jmenován prvním národním správcem dosavadní zaměstnanec (fa. Freisler národní správce František Cink, fa. Laninger národní správce Josef Kroulík, fa. Ziehrl národní správce Ladislav Hubený). Naprostá většina ze studovaného vzorku osídlenců pocházela ze sousedních okresů, především Boskovicka a Poličska. Za povšimnutí však v této souvislosti jistě stojí naprostá absence okresů Lanškroun a Zábřeh, jejichž obyvatelstvo (především to platí o Lanškrounsku) se na osídlování Svitavska podílelo i z celkového hlediska pouze okrajově. (viz Přílohy, mapa č. 1, s. ) Co se týče otázky plnění kompetencí, nepotvrdil se u studovaného vzorku předpoklad opírající se o regionální literaturu, že naprostá většina národních správců živností nehospodařila řádně.213 Nedostatky spočívaly především v řádném vedení účetnictví. Vyskytly se pouze tři případy neodpovědného vedení firmy, po nichž následovalo odvolání dotyčných správců (popř. jejich trestní stíhání). Práce dokazuje, že do únorového komunistického převratu v roce 1948 převzala svěřené majetkové podstaty do vlastnictví jen malá část ze studovaného vzorku svitavských národních správců, což odpovídá celorepublikovým poměrům.214 Do konce léta 1948 obdržela dekrety o přídělu naprostá většina ostatních. Avšak již zřízení komunálních podniků počátkem roku 1949 signalizovalo konečný osud nezávislého živnostenského stavu (i když k prvním likvidacím národních správ do komunálního podniku zde dochází až v roce 1950). Celý proces likvidace živností ve Svitavách vrcholí v letech 1949-1950 (resp. 1951). Ve 4 případech došlo v polovině 50. let k přechodnému znovuotevření živnosti (ve 2 případech však již s poněkud odlišnou profesní specializací). 213 V. Velešík, Osídlování Svitavska, s. 228. Dle Velešíka to bylo až 70%. 214 Osídlení pohraničí českých zemí, s. 146 68
6 Seznam použité literatury 6.1 Prameny: a) Archivní Registratura Městského muzea a galerie Svitavy, fond Archiv národních správ (ANS) MZA Brno, fond Mimořádný lidový soud Brno 1945-1948 MZA, fond Veřejný žalobce u MLS Brno 1945-1948 SOkA Litomyšl, fond Městský národní výbor Svitavy I. (1913)-1945-1976 Tamtéž, ONV Moravská Třebová (1945-1960) Tamtéž, ONV Svitavy I. (1949-1960) Tamtéž, Trestní nalézací komise ONV Moravská Třebová František Ondryáš, Kronika a pamětní kniha města Svitav 1945-1949 (SOkA Litomyšl, fond Kroniky, KR 174) b) Vydané Z. NEŠPOR, Národní správa průmyslových a řemeslných podniků, Praha 1946 Z. NEŠPOR, Vrácení majetku persekvovaným, Praha 1946 J. HROMADA V. KNAPP, Národní správa a vrácení majetku z národní správy, Praha 1946 M. KOČKA O. PALEČKOVÁ, Výklad k dekretu prezidenta republiky o národní správě, Praha 1945 Z. NEŠPOR, Dekret prezidenta republiky z 19. května 1945 s výkladem JUDr. Zd. Nešpora, Praha 1945 J. KRČMÁŘ, Poznámky k dekretu prezidenta republiky ze dne 19.5. 1945, č. 5/45 a zákonu ze dne 16.5. 1946, č. 128/46, Právník 1946 B. JÁNSKÝ, Pamětní spis města Svitav, Brno 1946 K. KAPLAN K. JECH (ed.), Dekrety prezidenta republiky 1940-1945: dokumenty, Brno 1995 J. KOPECKÝ (ed.), Svitavy a jejich kraj v budovatelské práci, Svitavy 1947 69
6.2 Literatura: M. BORÁK, Spravedlnost podle dekretu: retribuční soudnictví v ČSR a Mimořádný lidový soud v Ostravě (1945-1948), Šenov u Ostravy 1998 R. FIKEJZ, V. VELEŠÍK, Kronika města Svitav, Svitavy 2006 B. FROMMER, Národní očista: retribuce v poválečném Československu, Praha 2010 J. KUKLÍK, Mýty a realita tzv. Benešových dekretů. Dekrety prezidenta republiky 1940-1945, Praha 2002 J. KUKLÍK, Znárodněné Československo: od znárodnění k privatizaci státní zásahy do vlastnických a dalších majetkových práv v Československu a jinde v Evropě, Praha 2010 V. LHOTA, Znárodnění v Československu 1945-1948, Praha 1987 V. PRŮCHA, Hospodářské a sociální dějiny Československa 1918-1992. Sv. 2, Brno 2009 M. SKŘIVÁNEK, Odsun Němců ze Svitavska, Historický klub Praha, Hradec Králové 1995 T. STANĚK, Odsun Němců z Československa 1945-1947, Praha 1991 V. VELEŠÍK, Osídlování Svitavska v letech 1945-1947, in: M. SKŘIVÁNEK (red.), Pomezí Čech a Moravy. Sborník prací ze společenských a přírodních věd pro okres Svitavy, SOkA Litomyšl, sv. 4 (2000), s. 199-268 70
7 Přílohy Seznam příloh 8 Přílohy...72 8.1 Příloha č. 1:Živnostenské řemeslné firmy ve Svitavách pod národní správou...73 8.2 Příloha č. 2: Majitelé řemeslných živností ve Svitavách souzení v rámci tzv. retribucí...146 8.3 Příloha č. 3: Národní správci souzení v politických procesech po roce 1948...154 8.4 Tabulky a grafy...156 8.5 Obrázková příloha...158 71
7.1 Příloha č. 1:Živnostenské řemeslné firmy ve Svitavách pod národní správou Fa. Ambros Johann, obuvnictví, Brněnská 10 NS: Josef Pařízek výroba a prodej obuvi Dekret: 13.7. 1945, č. 157215 Majetková podstata: převzal s veškerým zařízením a materiálem216 Ukončení NS: do Sdružených komunálních podniků města Svitav217 Fa. Antes Josef a Rohatsch Adolf, mechanická dílna, oprava kol a šicích strojů, Nádražní 1 /Stalinovo nám., 2 obchody/ Právní forma: z původní fy. Josef Antes a Adolf Rohatsch vznikly 1941 firmy dvě (fa. Rohatsch je protokolována, fa. Antes není)218 Zaměstnanci 7.5. 1945: u fy. Rohatsch: Elsa Rohatschová (manžel zemřel), 1 prodavačka, 1 dělník u fy. Antes: 2 odborní dělníci, manželka219 NS: Augustin Karkulík Dekret: 30.6. 1945, č. 105220 Narození: 21.8. 1894 Třebíč Posledně bytem: Čtyřicet Lánů čp. 510221 Vyučení: 1908-1911 u fy. Alois Štourač v Třebíči Praxe: 1924-1945 u fy. K. Löschinger ve SY jako vedoucí dílen222 Rodinné poměry: ženatý, 2 děti (6 a 10 let) 215 ONV MT, bal. 3, arch 9 216 MMG, ANS-10, A-79. Potvrzení MNV, živn. odd., SY 10.3. 1945 217 Dle rozhodnutí pléna MěstNV z 28.12. 1949. MěstNV, kn. 4, protokol č. 29 218 MMG, ANS-50, A-866. Bilance NS fy. k 31.12. 1947 219 Tamtéž. Soupis majetku k 26.7. 1945 pro NS firmy 220 ONV SY, kt. 209. Dekret o národní správě č. 105 221 ONV MT, kt. 210, bez čj., 1946 222 ONV SY, kt. 209. Žádost o převzetí fy. Löschinger, Čtyřicet Lánů, 11.6. 1945 72
Majetkové poměry: rodinný domek v ceně 90.000 K, na kterém vázne dluh 30.000 K223 Majetková podstata: 141.920.20 K224 Zisk k 31.12. 1945: 38.040.10 K (započteno zboží nalezené v bytě majitelky v hodnotě cca 18.000)225 Definitivní NS: 5.12. 1945, č. 84 Zaměstnanci k 30.6. 1946: 3, z toho 2 Češi (1 tovaryš, 1 učeň) a 1 Němec226 Zisk k 31.12. 1946: 13.590.65 K; zásoba zboží: 115.407 K Odměna NS 1945: 4.500 K; 1946: 32.557 K (základ 2.000)227 Zisk za rok 1947: 169.873.60 K; Celkové jmění: 202.140.10 K228 Příděl do vlastnictví: 10.3. 1949, čj. 66.000/12094/48-IV/6 (přejímací cena 224.963.50 K)229 Živnostenský list: 4.5. 1949, zn. 512-29/3-1949 (náměstí čp. 2/82)230 Fa. Antl Rudolf, řeznictví a uzenářství, náměstí maršála Stalina 15 NS: Bedřich Hlaváček řeznictví a uzenářství Dekret: 22.6. 1945Narození: 19.7. 1922 Bohuňov231 Ukončení NS: 27.1. 1949 NS do n.p. Jílek, Polička232 Fa. Appl Anna, prodej klobouků, náměstí Maršála Stalina 45 NS: Mirko Frühbauer kloboučnictví NS: od 1.12. 1945233 Majetková podstata: prostory Vlastní vklad: na zařízení dílny 11 500 Kčs, do podniku dále 9 500 Kčs234 Živnostenské ohlášení: 18.6. 1946, č. 19467-VI-2 223 ONV SY, kt. 209. Zpráva Úřadu NB SY, 18.7. 1945 224 Tamtéž. Soupis majetku firmy k 26.7. 1945 225 Tamtéž. Bilance pro NS Karkulíka k 31.12. 1945, Účetní kancelář pro průmysl, obchod a živnosti SY, s. 2 226 Tamtéž. Čtvrtletní hlášení NS za II. čtvrtletí 1946 227 Tamtéž. Zpráva o přehlídce u NS fy. Antes 1947, s. 1 228 MMG, ANS-50, A-866. Bilance národní správy fy. k 31.12. 1947 229 ONV SY, kt. 209. Oznámení o přídělu živnosti /opis/ 230 ONV SY, kn. 20, č. 40 231 MMG, ANS-75, A-1023. Potvrzení MSK, čj. 45/M./M., SY 12.12. 1945 232 Tamtéž. OÚ a FNO Praha - Hlaváček, čj. 483.749/49-IV/3, Praha 29.6. 1949 233 MMG, ANS-21, A-682. Potvrzení pro zaměstnavatele jmenovaného, odbor MH rady MěstNV SY, MH/1961-Kž., 8.2. 1961 234 MěstNV, kt. 139/3, čj. 8524, 11.5. 1946 73
Živnostenský list: 9.11. 1946, č. 24108/6-VI-2 Narození: 20.10. 1902 Vídeň (reemigrant) Zrušení živnosti: 1.11. 1949, zn. 502-18/1-1951, do n.p. Textilia235 Zaměstnanci 1949: 2236 Fa. Becke Theodor kamenosochařství, Lázeňská 20 Th. Becke, nar. 14.7. 1901 Supikovice (Slezsko); koncese na živnost kamenickou: 15.3. 1927 Okresním úřadem MT237 NS: Václav Jirásek Dekret: 5.10. 1945, č. 478238 Narození: 29.8. 1911 Orlov Posledně bytem: Horní Sloupnice239 Praxe: 13 let. K živnosti náleží též sklad pomníků, Nádražní 10.240 Politická činnost po 1945: místní organizace KSČ241 Uvedení do provozu: 1.11. 1945 Vlastní vklad: 1926.50 K242 Definitivní NS: 12.12. 1945243 Zaměstnanci 1. pol. 1947: 2244 Příděl do vlastnictví: 1949 (přejímací cenu ve výši 160.775 Kčs)245 Živnostenský list: 2.9. 1950, zn. 532-2/9-1950246 Majetkové poměry 1950: zadlužen 235 ONV SY, kn. 20. č. 11 236 MMG, ANS-21, A-682. Zpráva o provedeném vyšetření. Věc: Revise živnostenských oprávnění vydaných po 5.V. 1945, MNV - ONV SY, 512/49-21.X/VII-M., 26.10. 1949 237 ONV SY, kt. 209, čj. 1618/46/H., 20.8.1946, Společnost mistrů kamenických na Moravě 238 ONV SY, kt. 209, dekret čj. 478/A.H./Le. 239 ONV MT, kt. 210 240 ONV MT, kt. 209 Dotazník pro uchazeče o NS 241 ONV SY, kt. 209 Žádost o ponechání podniku v soukromém vlastnictví, titl. KNV /prostřednictvím ONV/, s.d. 242 Tamtéž, oznámení Jiráska SK SY, 31.12. 1945 243 MěstNV, kn. 1, protokol č. 29 244 ONV SY, kt. 209 - Pololetní hlášení za 1. pol. 1947, s. 1 245 ONV SY, kt. 209 Rozhodnutí o přídělu do vlastnictví, čj. 23.000/49-IV/1-E-125/195, RP 16/2-99, 12.11. 1949 246 ONV SY, kn. 20, č. 79 74
Rodinné poměry 1950: 12 nezaopatřených dětí247 Zrušení živnosti: 31.12. 1958 do Okr. stavebního komunálního podniku SY248 Fa. Beigel Bedřich, koňské řeznictví a uzenářství, Sladovnická 65 NS: Josef Beran Dekret: 22.6. 1945, č. 36249 Narození: 10.9. 1890 Česká Třebová Definitivní NS: 15.10. 1945 1948: 3 zaměstnanci (člen rodiny, 2 tovaryši)250 Praxe: od 1918 vlastní živnost v České Třebové251 Odvolání NS: 16.4. 1948 Důvody: Dosavadní NS neodpovídá ustanovením 21, dekretu č. 5/45252 NS: Karel Konrád Narození: 2.11. 1916 Litovel Rodinné poměry: ženatý, 2 děti Bydliště: SY, Slovenská 17 Živnostenský list: 28.7. 1948, čj. 577/48 1948: 1 zaměstnanec (člen rodiny)253 Vlastní vklad: 20.000 Kčs254 Fa. Bergmann Anna, krejčovství, Vrchlického 9 NS: Rudolf Šindelář krejčovství Dekret: 30.8. 1945, č. 440 Posledně bytem: Alxingergasse 37/7 Vídeň X.255 247 ONV SY, kt. 209 Socializace v živnostenském sektoru podle plánu Ř. Zjištění stavu, zn. VIII-505/51-Kž, MNV SY Hosp. referátu ONV SY, 30.5. 1951 248 ONV SY, kt. 209 Potvrzení pro úřední potřebu, odbor MH ONV, zn. MH-06-1958-S1, 3.1. 1959 249 ONV MT, bal. 3, arch 6 250 MZA, SČŽ, kt. 72, fol. 684 251 ONV MT, kt. 210 252 MMG, ANS-75, A-1024. čj. 9889-VI-2/48, ONV MT NS fy. Beigl, 16.4.1948 253 MZA, SČŽ, kt. 72, fol. 534 254 MMG, ANS-75, A-1024. Žádost o schválení vkladu národního správce, Konrád MNV SY, čj. 12458 živ., 22.7. 1948 255 MMG, ANS-14, A-97. Dekret 440/A.H 75
Narození: 28.6. 1909 Vídeň Vyučení: 1928 Praxe: do 1940 u různých českých firem ve Vídni; 1940-1942 fa. Mejstřík ve Vídni (střihač a obchodvedoucí); od 1942 vojenská správkárna uniforem256 Fa. Bergmann Ema, švadlena, Pražská 28 NS: Marie Měchurová dámské krejčovství Dekret: 28.7. 1945, č. 256257 Narození: 24.5. 1917 Touboř (MZA, SČŽ, kt. 34) Definitivní NS: 5.12. 1945258 Zaměstnanci: 1 učednice Rodinné poměry: vdaná, manžel válečný invalida259 Ukončení NS: 31.1. 1950 do družstva ODĚV Svitavy260 Fa. Bidmonn Kristine, krejčovství, Palackého 6 NS: Josef Rada krejčovství Dekret: 30.8. 1945, č. 439 Posledně bytem: Vídeň VI., Esterhazygasse 22261 Narození: 15.7. 1878 Milžice, okres Plánice v Čechách Praxe: od 1911 samostatný krejčovský závod ve Vídni262 Fa. Bier Rudolf zahradnictví, Mlýnská 1 NS: Jaroslav Břeň Dekret: 20.7. 1945, č. 219263 256 Tamtéž. Žádost MSK o přidělení živnosti, 15.8. 1945 257 ONV MT, bal. 3, arch 10 258 MMG, ANS-14, A-97. Výměr MSK čj. 83/45/M./M., 5.12. 1945 výměr vrácen 21.5. 1950 259 Tamtéž. Žádost k radě MNV o snížení neb prominutí 100% přirážky započítané do přejímací ceny rodinného domku, čj. 476, došlo 3.10. /rada dne 4.10. stanovuje přirážku na 50%/, SY 6.9. 1949 260 MMG, ANS-9, A-69. Potvrzení odboru MH MěstNV pro n.p. Vigona 2, MH/1965-Kž., 29.6. 1965 261 MMG, ANS-14, A-103. dekret 439/A.H. 262 Tamtéž. Žádost o povolení živnosti, č. 360/45, Vídeň 10.8. 1945 263 ONV MT, bal. 3, arch 20 76
Narození: 1.1. 1918 Limberk, okr. Polička264 Definitivní NS: 5.12. 1945265 Majetková podstata: pozemek o výměře 14,51 ha266 Odvolání NS: 8.4. 1946 rozhodnutím Okresním revizním sborem MT s odůvodněním: špatný hospodář 267 Fa. Binder Theodor, řeznictví a uzenářství, nám. M. Stalina 23 NS: Theodor Binder, řeznictví, Stalinovo náměstí 11, nar. 1908 Česká Radiměř268 Manželka: Aloisie Binder, nar. 5.7. 1905 Nezletilé děti: Theodor, Gisele269 Bohuslav Šíbl Dekret: 22.7. 1945, č. 222270 Narození: 3.5. 1914 Ruprechtov u Vyškova271 Posledně bytem: Slavkov u Brna272 Definitivní NS: 5.12. 1945273 Přemístěno: Stalinovo náměstí 11 (býv. fa. Fr. Haupt v NS Fr. Zapletala)274 Ukončení NS: k 1.1. 1950 do Brněnské MASNY, n.p. se sídlem v Brně275 Fa. Blodig Franz, kovářství, Lanškrounská 37 Bohumil Kopečný Dekret: 18.3. 1946, č. 522 264 ONV MT, kt. 210 265 MěstNV, kn. 1, protokol č. 28 266 ONV MT, bal. 3, arch 1 267 MěstNV, kt. 139/3, čj. Hosp-46/M./Ma. 268 MZA, SČŽ, kt. 91 269 MMG, ANS-76, A-1034. Protokol o zabavení majetku fy. 270 ONV MT, bal. 3, arch 6 271 MZA, SČŽ, kt. 91 272 ONV MT, kt. 165, čj. 657 A.H.M. 273 MěstNV, kn. 1, protokol č. 28 274 MMG, ANS-76, A-1034. Oznámení, Věc: Úhrada investic. K čj. 24.545/48-VI/1, MNV OÚ a FNO Praha, 8848/48 živn., 24.5. 1948 275 Dle vyhlášky ministerstva výživy ze dne 22.6. 1950. MMG, ANS-76, A-1034. Výměr čj. 243-27559/51. Věc: Vymezení rozsahu začleněné konfiskované majetkové podstaty, ministerstvo potravinářského průmyslu - Brněnský průmysl masný n.p., Brno, Praha 19.5. 1951 77
Narození: 11.12. 1915 Milešín276 Posledně bytem: Milešín č. 22, p. Křižanov; přísl. Milešín Rodinné poměry: ženatý, 1 dítě Odborná způsobilost: pokračovací škola, podkovářský kurz Vyučení: u firmy Jan Žaloudek, Velká Bíteš Praxe: dělník u různých firem 1933-1937; 1937-1939 vojín čs. armády v kovářských dílnách; od 1.5. 1939 kovářský a podkovářský mistr v Milešíně Majetkové poměry: 14.000 Kčs na vkladní knížce; 9 ha půdy v Březejci 7277 Uvedení do provozu: 1.4. 1946278 Majetková podstata: převod náčiní a železa ze zlikvidované fy. Lang, kovářství, Masarykova 18279 Zaměstnanci 1946: 2 tovaryši; Zisk za 1946: 16.166.20 Kčs280 Zaměstnanci 1947: 1 tovaryš, 1 učeň; Zisk za 1947: 1.756.40 Kčs281 Živnostenský list: ONV MT 11.12. 1948, č. 3905/1-VI.2282 Zrušení živnosti: 1.1. 1950 do STS SY283 Znovuotevření živnosti: schváleno v radě MNV 5.10. 1953 (doporučeno přednostně pracovat pro JZD Javorník a Mor. Lačnov)284 Živnostenský list: obnoven 2.11. 1953285 Zrušení obnovené živnosti: 31.12. 1957 do Čs. státních statků SY286 Fa. Eigelovi Antonín a Věra, řeznictví a uzenářství, Radniční 1 Povolení k dalšímu provozování živnosti: 22.6. 1945, č. 42287 Zaměstnanci 1945: 4 osoby 276 ONV SY, kt. 210. Dekret o národní správě 277 Tamtéž. Přihláška k přesídlení do pohraničí, v Milešíně dne 1.3. 1946 278 Tamtéž. Zpráva o přehlídce u fy. provedené 27.11. 1947 p. Báčou, nařízena zmocněním rady MNV z 21.10. t.r. 279 Tamtéž. Sdělení zajišťovacího odd. hospodářskému odd. MNV SY, 6.8. 1946 280 Tamtéž. Hlášení NS za r. 1946, SY 28.1. 1947 281 Tamtéž. Hlášení NS za 1. pol. 1947, SY 24.7. 1947 282 ONV SY, kt. 210, bez čj. 283 Tamtéž. Žádost o udělení živn. oprávnění 28.9.1953, zn. VIII/1-502.1-28.9.1953 Jk, ONV - radě ONV 284 Tamtéž. Doporučení od MNV SY, zn. VIII.502.1-29/9-53/Šv, 7.10. 1953 285 ONV SY, kt. 210. Živnostenský list, čj. VIII/1-502.1-28/9-1953 Jk, 2.11. 1953 286 ONV SY, kt. 210. Zrušení živnosti, MH 32/58-R, Odbor pro místní hospodářství 15.1. 1958 287 Pověřovací listina č. 42. ONV Mor. Třebová, bal. 3, arch 6 78
NS: Antonín Eigel Narození: 26.1. 1903 Chmelíku, okres Litomyšl Státní spolehlivost: nebyl organizován v žádné politické straně; choval se k Čechům vždy loajálně, státně a národně spolehlivý 1940 povolán k výkonu vojenské služby (sloužil v Cozelu v Horním Slezsku, v Příboře a Opatově) - po dobu jeho nepřítomnosti vedla firmu manželka Věra Eigelová, rozená Ryklová Národnost: česká Narození: 13.12. 1912 Otvovice, okres Kralupy288 Antonín Eigel...jest antifašista a jest mu dovoleno nositi zvláštní ochranné označení 289 Emanuel Cvrkal Masarykova 9 Dekret: 25.7. 1946, č. 534/46290 Narození: 31.12. 1916 Bohuňov, okr. Svitavy Majetková podstata: podnik byl velmi dobře vybaven strojním zařízením291 Ukončení NS: 1.12. 1949 do n.p. Masna, Polička292 Fa. Elchner Otto, řezník, náměstí Národních mučedníků 11 Elchner Otto, nar. 18.10. 1888, bydl. nám. Nár. Mučedníků 11, fa. Slavíček Elchner Paula, nar. 21.12. 1899, manželka, fa. Morawetz Elchner Eleonora, nar. 14.11. 1923, učitelka v mateřské školce, nyní u fy. Dočekal a spol. Elchner Erwin, nar. 16.10. 1926, student, nyní Kamenné Žehrovice u Kladna Riess Paula, nar. 14.4. 1922, zřízenkyně ve spořitelně Bydliště: od 20.8. 1946 SY, tábor 5293 NS: Ladislav Moravec (Morawetz) Dekret: 22.6. 1945, č. 38294 288 MMG, ANS-74, A-1014. Zpráva úřadu Národní bezpečnosti Svitavy ze dne 7.8. 1945 289 ONV MT táborový referát, kt. 21 kartotéka antifašistů. Legitimace č. 144, vystavena SK SY, oddělením bezp., 23.6. 1945 290 MMG, ANS-75, A-1025 /NS Cvrkal/. Potvrzení 534/46, MNV - ONV MT, 1.9. 1948 291 MZA, SČŽ, kt. 91 292 MMG, ANS-75, A-1025 /NS Cvrkal/. Změna národní správy živnosti, MNV - Cvrkalovi, čj. 551/49VI-.12/7-M, 4.1. 1950 293 SOkA SY, Sběrný tábor Svitavy, kt. 1, složka E. Evidenční lístek odevzdán 7.12. 1945 294 ONV MT, bal. 3, arch 6 79
Posledně bytem: Chrastovec 62295 Narození: 19.6. 1917 Chrastovec296 Definitivní NS: 12.12. 1945297 Zrušení NS: 22.10. 1949 do okr. družstva Jednota MT298 Fa. Embert Eduard, obuvnictví, Náměstí pres. Beneše 1a NS: Josef Vágner Dekret: 27.7. 1945, č. 243 (na fu. Gustav Lidmilla, nám. Pres. Beneše 12; 16.10. 1945 opraveno na: Embert Eduard, nám. Pres. Beneše 1a) Posledně bytem: Polička 280299 Narození: 2.8. 1902 Litomyšl300 Vídeňský Čech, reemigrant301 Rodinné poměry: ženatý, 3 děti Vyučení: u Ant. Nováka Litomyšl Praxe: u Popr a Lébl tamtéž (1920-1926), u fy. Simaichl (1926-1930), poté u fy. Zámečník v Poličce (do 28.5. 1945)302 Majetková podstata: materiál v hodnotě 250 K (dle inventury) Vlastní vklad: 1.500 K. Denní tržba 27.606,20 K. Celkové příjmy: 29.356,20 K303 Zaměstnanci 1946: 2 Poláci (tovaryši)304 Zaměstnanci: 1947 1; 1948 1; 1949 sám; 1950 sám; 1951 1 Roční obrat 1946: 94.473 K; 1947: 36.685 K; 1948: 67.701 K; 1949: 55.359 K; 1950 (do 31.8.): 17.500 K Živnostenské oprávnění: ONV MT 24.5. 1948, č. 4356/2-VI-2305 295 ONV MT, kt. 165, čj. 657 A.H.M. 296 ONV MT, kt. 210 297 MěstNV Svitavy, kn. 1, protokol č 29 298 MMG, ANS-76, A-1033. ONV Okresnímu družstvu Jednota MT /opis/, zn. 511-26/10-1949, SY 25.1. 1949 299 ONV SY, kt. 210. Jmenovací dekret NS, čj. 243/A.H., 27.7. 1945 300 Tamtéž. Opis živn. Listu, čj. MH-515-17/3-1954, SY 5.3. 1955 301 Tamtéž. Složení živnosti, přednes ONV radě ONV, zn. VIII/1-502-21/2-1953 Jk., schváleno v radě 4.3. 1953 302 Tamtéž. Přihláška k přesídlení do pohraničí, SY 22.10. 1945 303 Tamtéž. Rozvaha ke dni 31.12. 1945. Hospodaření podniku od 8.8. do 31.12. 1945, SY 10.1. 1946 304 Tamtéž. Čtvrtletní hlášení NS za 2. čtvrtletí 1946, SY 30.6. 1946 305 Tamtéž. Výkaz pro socialisaci, č. 131 /zřejmě konec r. 1950/ 80
Zrušení živnosti: 7.3. 1953, zn. VIII-1-502.1-18.2-1953 Jk (do klidu) Politická činnost: člen KSČ od 1945306 Znovuotevření živnosti: schváleno v radě MNV 9.11. 1953 (s omezením na opravy)307 Zrušení obnovené živnosti: 16.1. 1959 (ONV potrestán pro správní přestupek zákazem provozování živnosti na dobu 1 roku již neotevřeno)308 Fa. Emerich Heinrich, natěračství, malířství, Tř. Rudé armády 29 Heinrich Emerich, nar. 1887, bydliště: Tábor I, nyní malíř u fy. Hejtmánek Marie Emerich, nar. 1886, manželka, penzion, nyní Tábor I Herta Emerich, nar. 1924, dcera, nyní nádražní restaurace309 NS: Tomáš Běták natěračství, pozlacovačství, malířství pokojů a dekorací Dekret: 13.7. 1945, č. 152310 1945: prozatímní správce společenstva malířů a lakýrníků ve Svitavách311 Definitivní NS: 12.12. 1945312 Narození: 3.11. 1904 Uherský Brod Bydliště: SY, Havlíčkova 1313 Bezúhonnost: 2x soudně trestán pro krádež a rvačku Státní spolehlivost: dozorce v táboře ruských zajatců314 Odvolání NS: výměrem MNV čj. 669/49-VII-M, 19.1. 1949 Důvod: nespravoval podnik s péčí řádného hospodáře, krom toho prováděl podvodné manipulace s konfiskovaným materiálem Zrušení NS: výměr FNO v Brně čj. 17076/49-IV/2 ze dne 15.11. 1949315 306 Tamtéž. Oznámení o provedeném šetření, čj. VB-1790/30-54., VB SY 16.3. 1954 307 Tamtéž. Žádost o znovuobnovení živnosti, podána k ONV prostřednictvím MNV, živn. Referátu /zn. VIII502/, SY 12.10. 1953 308 Tamtéž. Oznámení odboru pro vnitřní věci rady ONV SY odboru pro MH, zn. Vnitř. 36Tr/59., 5.5. 1959 309 Sběrný tábor SY, kt. 1. Evidenční lístek odevzdán 13.12. 1945 310 ONV MT, bal. 3, arch 13 311 ONV MT, kt. 168 - Pověření Jednotou společenstev lakýrníků a natěračů Praha, čj. 16785/VI-2, opis z 24.11. 1945 312 MěstNV SY, kn. 1, protokol č. 29 313 MZA, SČŽ, kt. 48, fol. 39 314 MMG, ANS-31, A-726. T. Běták. Posudek SNB, velitelství SY ONV MT, došlo 14.4. 1948, čj. 9844 315 Tamtéž. Předmět: Odvolání NS. Předávací protokol sepsaný 22.11. 1949 v kanceláři MNV SY, 1018/1-49 SLS Bu/Va., SY 22.11. 1949 81
Souzen v politickém procesu před Okresním soudem Svitavy 1949 (viz Příloha č. 3) Fa. Felkl Rudolf, malíř a natěrač, Nádražní (5. května) 16 NS: Ludvík Švec Dekret: 13.7. 1945, č. 153316 Narození: 27.8. 1912 Studnice, okr. Vyškov317 Přemístěno: 1945 na Štítného 16; 1946 na Olbrachtovu 4 (býv. cementárna Schwab Bernhard, bez národní správy)318 Živnostenský list: 29.11. 1949, zn. 512-29/11-1949319 Zánik živnosti: 1.1. 1951, zn. 532-30/12-1950-VIII (Komunální podnik SY)320 Fa. Fibinger Siegfried, vulkanizační dílna a obchod s pneu, Brněnská 15 NS: František Trnka, nar. 28.4. 1906, bytem Vysoké Mýto Dekret čj. 219/A.H., 3.8. 1945 NS: Josef Frühauf, nar. 8.12. 1912, bytem Mařákova 3 Dekret č.j. 347/A.H., 14.8. 1945 Svitavy321 Ervín Tragatsch - vulkanizační dílna a obchod s pneumatikami majitelem podniku již před r. 1938, kdy mu byl z politických a náboženských důvodů zabaven.322 Dekret: 27.9. 1945, č. 968/45/A.H.M. Uvedení do provozu: 27.9. 1945323 Definitivní NS: 16.11. 1945, č. 499324 Narození: 20.2. 1916 Čtyřicet Lánů, okr. Moravská Třebová 316 ONV MT, bal. 3, arch 15 317 ONV MT, kt. 210 318 MěstNV, kt. 47/1, č.j. 15128/47 - Titl. ONV, 16.12. 1947 319 MMG, ANS-31, A-727, čj. totožné 320 ONV SY, kn. 20, č. 74 321 MěstNV, kt. 45/5 322 MMG, ANS-27, A-711. Žádost o udělení NS, Tragatsch /SY 14.11. 1945/ MSK, hosp. odd. /čj. 1439., došlo 15.11./ 323 ONV MT, kt. 210 sčítací archy 1946 324 MMG, ANS-27, A-711. Dekret č. 499/45 A.H./Le 82
Státní spolehlivost: do demobilisace v čs. zahr. armádě v Anglii325 Bydliště: od 1925 Svitavy Rodinné poměry: otec Bernhard zemřel 1939 v Boskovicích; matka Hermína 1942 zavlečena do Osvětimi, kde zemřela326 Zaměstnanci 1946: 8 dělníků327 Bilance k 7.5. 1945: Budovy 188.000 K; Inventář 39.776 K; Zásoby zboží 11.297.50 K. (s. 1) Bilance k 31.12. 1945: Zisk 127.816.05 K Bilance k 31.12. 1946: Zisk 5.238.10 K (s. 3) Zaměstnanci 1947: 2 odborníci, 5 pomocníků, 1 učeň, v kanceláři 1 síla. Obrat: asi 100.000 K měsíčně. (s. 4)328 Theobald Holub Převzetí NS: 4.2. 1949329 Narození: 2.7. 1912 Posledně bytem: Březová nad Svitavou, Brněnská 179 (okr. Mor. Třebová)330 Odebrání NS: 25.6. 1949331 František Houdek Bydliště: Svitavy, Mařákova 4332 Fa. Freisler Julius, cukrářství, náměstí Maršála Stalina 84 Julius Freisler, nar. 10.9. 1901, bydliště: tábor II, pom. síla u fy. Freisler333 NS: František Cink cukrářství a perníkářství Dekret: 19.6. 1945, č. 8 (dekret č. 8/A-H) Narození: 5.9. 1919 Horní Heřmanice u Lanškrouna334 325 Tamtéž. Velitelství stanice SNB SY I. - velitelství stanice II, 27.11. 1945 326 Tamtéž. Stanice SNB SY II., čj. 2837/45, SY 29.11. 1945 stanici SNB SY I., došlo 29.11. 1945 327 Tamtéž. Dotazník pro potřebu SK 328 Tamtéž. Zpráva o revisi u fy. Tragatsch, nařízena rámcovým zmocněním MNV pod čj. 8071/47 z 6.6. 1947, provedena 8.12. 1947 329 Tamtéž. Protokol při předání podniku fy. Fibinger, MNV SY, 49-VII-M, SY 4.2. 1949 330 Tamtéž. Výměr MNV čj. 591/49-VII-M, SY 4.2. 1949 331 Tamtéž. Zbavení NS, MNV Holubovi, 551/49, 25.6. 1949 332 Tamtéž. Výměr čj. 603/49-VII-M, SY 1.7. 1949 /podle usnesení rady z 31.5. 1949/ 333 Sběrný tábor Svitavy, kt. 1, složka F. Evidenční lístek odevzdán 29.1. 1946 83
Vyučení: 1936 Šumperk Praxe: Šumperk, od 1937 Horní Heřmanice, od 1940 fa. Freisler Svitavy (později vedoucí) Uvedení do provozu: 23. července 1945335 Rodinné poměry: svobodný Majetkové poměry: nemajetný; 1939-1940 nasazen v Německu336 Zaměstnanci k 27.9. 1945: 4 pomocníci v dílně (2 Č, 2 N), 2 učni (Č), 4 pomocné síly (Č), 2 prodavačky (Č) Vlastní vklad: 30.000 K337 Definitivní NS: 18.10. 1945, dekret č. 22338 Zaměstnanci II. čtvrtletí 1946: 18, z toho 3 Němci. Z Čechů 4 tovaryši, 1 učeň, 6 pomocných sil, 4 úředníci. Zásoby v podniku: 711.805.70 K Zisk: 196.282.70 K339 Zaměstnanci 1. pol. 1947: 17, z toho 1 Němec; 1 úředník, 5 tovaryšů, 3 učni, 7 pomocných sil Zisk za období: 56.195.35 K340 Ukončení NS: 25.12. 1948 do n.p. Čsl. čokoládovny Praha341 Fa. Friedl Ludvík, řeznictví a uzenářství, náměstí Nár. Mučedníků 8 Živnostenské oprávnění: 1914 SY Živnost zastavena: 19.6. 1943 úmrtím majitele342 NS: Emilie Slezáková Dekret: 26.6. 1945, č. 74 334 MMG, ANS-38, A-801. Žádost o převzetí obchodu /cukrárna Freisler/. Bezděk, Cink MSK SY, SY 2.6. 1945 335 Pamětní spis 336 MMG, ANS-38, A-801. Sdělení ve věci národní a státní spolehlivosti. Stanice SNB I. SY SK SY, hosp. a soc. odd., SY 17.11. 1945 337 Tamtéž. Revizní nález, čj. 22/45-A-H-Le, SY 27.9. 1945 338 Tamtéž. Změna při firmě již zapsané. Firm: 789/47, Jd VII 270/17. Krajský soud civilní v Brně, odd. Va, 6.2. 1947 339 Tamtéž. Čtvrtletní hlášení NS za II. čtvrtletí 1946, SY 4.10. 1946 340 Tamtéž. Pololetní hlášení za 1. pol. 1947, SY 3.9. 1947 /MNV, došlo 18.10. 1947, 12840 hosp. 341 ONV SY, kt. 192/7, čj. 550/49-VII-M., MNV SY ONV SY, 2.5. 1949. Příloha 1 Seznam NS převzatých národními podniky do 15.4. 1949, s. 2 342 MMG, ANS-76, A-1030. Dotazník pro potřebu SK SY, s.d. 84
Posledně bytem: Rychnov u Krouny343 Praxe: 5 let, od 1941 vlastní živnost v Rychnově (vdovským právem po Janu Slezákovi)344 Narození: 2.11. 1891 Sv. Kateřinky, obec Lubná, okr. Litomyšl Rodinné poměry: vdova, 3 děti Majetkové poměry: nemovitost nemá; na hotovosti 25.000 K; peněžní obrat živnosti v Rychnově 150.000 K a čistý výtěžek 5.000 K345 Definitivní NS: 15.10. 1945, č. 7 (na jméno Emilie Slezáková)346 Miloš Slezák (vedoucí podniku) Narození: 14.4. 1922 Sádek Rodinné poměry: ženatý Posledně bytem: Rychnov Státní spolehlivost: jako partyzán spolupracoval s ruským oddílem347 Vyučení: 1.7.1940 Krouna Živnostenský list: 1940 Vysoké Mýto, č. 46.808-1940 Zaměstnanci 1945: 2 pomocníci, 1 učeň Vlastní vklad: 10.000 K Majetkové poměry: disponuje asi 50.000 K348 Uvedení do provozu: 1.7. 1945 Ukončení NS: 1.12. 1948 do Jednoty, okresní družstvo MT349 Fa. Frodl Gustav, cukrář, Sladovnická 31 Živnost v klidu od 1942350 NS: Jaromír Škývara 343 Tamtéž. Dekret o NS č. 74.A/H, 26.6. 1945 344 ONV MT, kt. 210 345 MMG, ANS-76, A-1030. Sdělení velitele stanice SNB Krouna, čj. 1159/45, Krouna 25.7. 1945 - SK SY, čj. 1843/45, došlo 27.7. 346 Tamtéž. Firm 9230, A III 219/17. Změna při firmě již zapsané. Krajský soud civilní v Brně, odd. Va - MNV SY /16980 živ., došlo 16.12. 1947/ 347 Tamtéž. Žádost o přidělení fy. Friedl, Miloš Slezák MSK SY /vyřízeno pod čj. 716, 14.6./, 13.6. 1945 348 Tamtéž. Revizní nález, SY 8.10. 1945 349 Tamtéž. Návrh na likvidaci živnosti fy. Friedl, MNV ONV SY, 511/27-12-1950-VIII, 28.12. 1950 350 MMG, ANS-38, A-796. Zpráva o přehlídce u fy. Gustav Frodl, nařízena rámcovým usnesením rady MNV z 6.6. 1947, provedena 30.10. 1947 85
Dekret: 23.6. 1945, č. 52351 Narození: 26.9. 1918 Čeladná (Morava)352 Definitivní NS: 18.10. 1945, č. 20 Zisk za 1945: 9.502.10 K Zisk za 1946: 27.356.90 K Zisk za 1. pol. 1947: 12.042. 90 K Zaměstnanci 1947: 6, z toho 2 tovaryši, 1 učeň, 2 prodavačky, 1 pomocná síla353 Zaměstnanci 1948: 1 dělník, 1 prodavačka (manželka) Ukončení NS: 1.1. 1950 k Prvnímu dělnickému pekařskému družstvu Dělpe SY354 Fa. Fuchs Karel, malíř, Chelčického 11 NS: Karel Šrámek Dekret: 14.8. 1945, č. 376355 Definitivní NS: 12. 12. 1945356 Zastavení provozu: 20.5. 1947 (úmrtí NS 22.5. 1947) - navrženo k likvidaci357 Majetková podstata: bez vlastní nemovitosti v nájmu358 Fa. Fuchs Pavel čalounictví, ul. Tyrše a Fügnera 5 Pavel Fuchs, nar. 14.4. 1909, bydliště: tábor IV Berta Fuchsová, manželka, nar. 1.12. 1908, úřednice, tábor u fy. Mattler Gertruda Fuchsová, dcera, nar. 13.9. 1939359 NS: Enderle Miroslav 351 ONV MT, bal. 3, arch 5 352 ONV MT, kt. 210 353 MMG, ANS-38, A-796. Zpráva o přehlídce u fy. Gustav Frodl, nařízena rámcovým usnesením rady MNV z 6.6. 1947, provedena 30.10. 1947 354 Tamtéž. Sdělení ve věci: Škývara, šetření pojistné povinnosti. MNV - Okresní národní pojišťovně v MT, 481/50-10/8-VIII/M, 4.9. 1950 355 ONV MT, bal. 3, arch 15 356 MěstNV, kn. 1, protokol č. 29 357 MMG, ANS-31, A-725. LŽ Fuchs Karel, 562/8-XII-1950/VIII, MNV SLS Brno, 14.12. 1950 358 Tamtéž. Předávací protokol sepsaný v kanceláři MNV SY, 1005-1/50 SLS Bu., SY 18.4. 1950 359 Sběrný tábor SY, kt. 1, složka F. Evidenční lístek odevzdán 13.12. 1945 86
Dekret: 10.7. 1945360 Definitivní NS: 30.11. 1945 (kn. 1, protokol č. 27) Majetková podstata: prostory (vlastní vklad i materiál)361 Narození: 27.6. 1915 Letovice Přidělení do vlastnictví: říjen 1948 Zaměstnanci 1948: 2; 1.1. 1950: 1 zaměstnanec362 Fa. Gerlich Helena, cukrářství, Stalinovo náměstí 31 NS: Bedřich Janků cukrářství Dekret: 14.8. 1945, č. 363 Posledně bytem: Vítějeves 168, okres Polička363 Narození: 15.7. 1909 Vítějeves364 Praxe: samostatná živnost od 1933 ve Vítějevsi Majetkové poměry: 30.000 K ročního příjmu z podnikání, dům v hodnotě 60.000 K Rodinné poměry: ženatý, 2 nezaopatřené děti365 Ukončení NS: 15.11. 1949 do Jednoty366 Fa. Girschele Adolf, krejčovství, Královská 10 NS: Antonín Prucek krejčovství Dekret: 27.7. 1945, č. 239367 Posledně bytem: Kostelec na Hané 488 Narození: 28.3. 1908 Džbel, okres Litovel, přísl. do Vilímova368 Praxe: od 1935 provozoval konfekční živnost v Kostelci369 360 MěstNV, kt. 188/2, čj. 142/A-H-3, s. 22 361 MěstNV, kt. 139/3 žádost o likvidaci NS a vystavení ŽL, čj. 17708, 7.10. 1946 362 MMG, ANS-33, A-738. Sdělení k dotazu, Hospodářský ref. MNV - Okresní národní pojišťovně MT, VIII502/51/Ř., 8.3. 1951 363 MMG, ANS-58, A-896. Dekret o NS č. 363/A.H. 364 Tamtéž. Žádost o přidělení živnosti, SK SY, Vítějeves 1.6. 1945 365 Tamtéž. Sdělení o šetření ve věci státní spolehlivosti, SNB Vítějeves SNB SY /čj. 1478/45/, 27.10. 1945 366 MZA, SČŽ, kt. 2 367 MMG, ANS-14, A-102. Dekret o NS 239/A.H. 368 Tamtéž. Potvrzení o národní spolehlivosti, NBS Kostelec na Hané, 17.6. 1945 87
Rodinné poměry: ženatý, 2 děti Majetkové poměry: na hotovosti 50.000 K, nemovitý majetek nemá370 Fa. Girschele Arnošt, řeznictví, Masarykova 24 NS: Metoděj Chlup Dekret: 21.6. 1945, č. 44371 Narození: 11.8. 1914 Olešnice372 Posledně bytem: Olešnice 160373 Definitivní NS: 15.10. 1945, č. 11 Ukončení NS: 1.12. 1949 do n.p. Masna, závod Polička374 Fa. Gloser František, autodílna, Nádražní 5a Franz Gloser, nar. 6.9. 1899, bydl. Lazeňská 14 Anna Gloser, nar. 3.7. 1914, manželka, v domácnosti Berthold Weis, nar. 5.3. 1939, syn Franz Gloser, nar. 31.10. 1943, syn Johann Gloser, nar. 28.7. 1871, otec, práce neschopen375 Souzen v retribučním procesu před MLS Brno v Moravské Třebové 1946 (viz Příloha č. 2) NS: Ludvík Tománek Dekret: 30.6. 1945, č. 110376 Ukončení NS: 1.1. 1950 do Sdružených komunálních podniků města Svitav377 369 Tamtéž. Žádost o přidělení konfekční živnosti NV SY, Kostelec na Hané 24.6. 1945 /vyřízeno pod čj. 1400, 27.6. 1945/ 370 Tamtéž. Potvrzení o bezúhonnosti a pol. spolehlivosti, Velitelství četnické stanice Kostelec SK SY, bezp. Odd., čj. 628/45, 16.8. 1945 371 ONV MT, bal. 3, arch 6 372 ONV MT, kt. 210 373 ONV MT, kt. 165, čj. 657 A.H.M. 374 MMG, ANS-75, A-1027 /NS Chlup/. Hlášení o ukončení NS, MNV, živn. ref. čj. 551 živ., SY 30.11. 1949 375 Sběrný tábor, kt. 1, složka G, odevzdáno 6.12. 1945 376 ONV MT, bal. 3, arch 25 377 MMG, ANS-66, A-950, Sdělení MNV - FNO v Praze, 242/50-26/7-VIII/M, 15.8. 1950 88
Fa. Götzl Julius, řeznictví, Kustodiengasse (Řípská) 2 NS: Friedl Josef a Kozel Adolf Dekret: 23.6. 1945, č. 43378 (Adolf Kozel, bytem SY Řípská 2, od 30.8. 1945 zatímním NS fy. Rudolf Jung, ul. Národního výboru)379 Josef Friedl Narození: 3.2. 1914 Bohuňov Živnostenský list: 15.2. 1938, čj. 3462/2/VI (fa. v Bohuňově, p. Křetín na Mor.)380 Bydliště: nám. nár. Mučedníků 8381 Přemístěno: 1948 na náměstí M. Stalina 58382 Odvolání NS: ONV 22.10. 1948 (vzat do vazby)383 NS: Emanuel Cvrkal (viz NS fy. Eigel) Dekret: výměr MNV čj. 582/48 živn., 22.10. 1948384 Fa. Greschle Marie, švadlena, Havlíčkova 17 NS: Hedvika Štercová Dekret: 14.8. 1945, č. 354385 Narození: 27.8. 1918 Šlapanice u Brna Živnostenský list: ONV SY 4.8. 1949, zn. 512-4/8-1949 Zaměstnanci 1.10. 1948: 1 učednice; k 1.1. 1950: 2 učednice386 Zrušení živnosti: 1.8. 1950387 378 ONV MT, bal. 3, arch 6 379 ONV MT, kt. 165, čj. 657 A.H.M. 380 ONV MT, kt. 210 381 ONV MT, kt. 165, čj. 657 A.H.M. 382 MMG, ANS-75, A-1026 /NS Josef Friedl/. Žádost o přemístění živnosti, SY 23.2. 1948 383 Tamtéž. Hlášení uvolněné NS, MNV SY OÚ a FNO Praha, čj. 16.150/48 živn., 22.10. 1948 384 Tamtéž. Výměr MNV SY, čj. 582/48 živn., SY 22.10. 1948 385 ONV MT, bal. 3, arch 9 386 MMG, ANS-9, A-70. Sdělení ve věci šetření pojistné povinnosti, MNV Okresní národní pojišťovně v MT, 481/50-31/7-VIII/M., 21.8. 1950 387 Tamtéž. ONV dává na vědomí MěstNV, zn. VIII/1-502-16/2-1953 Chl., 16.2. 1953 89
Fa. Haber Josef, cukrář, Masarykova 8 NS: Václav Rosický cukrárna, výčep likérů Dekret: 2.7. 1945, č. 123388 Posledně bytem: Praha XII, Americká 8389 Dom. příslušnost Polná, okr. Havlíčkův Brod390 Narození: 15.4. 1920 Praha Definitivní NS: 13.11. 1945391 Rodinné poměry: ženatý Politická činnost po 1945: člen MAV, za družstevníky392 Zaměstnanci k 1.10. 1948: 2 prodavačky, 1 tovaryš Zaměstnanci k 1.1. 1950: 1 tovaryš, 1 pomocná prodavačka Živnostenský list: 28.9. 1949 ONV SY, zn. 512-28/9-1949 Zrušení živnosti: 4.1. 1950 do okresního družstva Jednota v MT393 Fa. Habiger František, stolařství, Školní 2 František Habiger, 22.9. 1894, stolařský mistr, bydliště SY tábor IV.394 Fr. Habiger, nar. 1894, k 30.3. 1946 internační středisko MT, 4.4. 1946 LS395 Souzen v retribučním procesu před MLS Brno v Moravské Třebové 1946 (viz Příloha č. 2) NS: Rudolf Pliska, nar. 22.10. 1912, bytem Podomí č. 28 u Vyškova Dekret: 31.7. 1945, č. 272396 388 ONV MT, bal. 3, arch 5 389 MěstNV, kt. 188/2, čj. 142/A-H-3, s. 8 390 MěstNV, kt. 139/1 Žádost o podání hlášení, MěstNV SY - SNB, Praha XII, čj. 1275/A.H./Le, 24.10. 1945 391 ONV MT, kt. 210 392 ONV MT, kt. 157. Seznam členů MAV NF ve SY, MNV SY a MNV 40 Lánů, SNB, velitelství stanice Svitavy - bezpečnostnímu referentovi ONV MT, čj. 57/dův.48, Svitavy, 24. března 1948 393 MMG, ANS-38, A-797. Sdělení ve věci: Rosický, šetření pojistné povinnosti. MNV Okresní národní pojišťovně v MT, 481/50-31.7/VIII-M, 9.8. 1950 394 Sběrný tábor SY, kt. 2, Fr. Habiger, odevzdáno 13.12. 1945 395 ONV MT táborový referát, kt. 5, Seznam osob umístěných dnem 30.3. 1946 v Internačním středisku v MT, č. 70, s. 2 396 MěstNV, kt. 45/5 90
Karel Hošek truhlářství Dekret: 10.10. 1945, č. 480 Posledně bytem: Vrtěříž 7397 Vyučení: 1931 Rousínov398 Narození: 17.9. 1914 Štěpánov u Nedvědice, okr. Bystřice nad Pernštejnem Rodinné poměry: ženatý, 2 děti Praxe: 17 roků Státní spolehlivost: od dubna 1945 v partyzánském oddíle Jana Koziny Politická činnost po 1945: Pohotovostní oddíl v Praze, odkud 7.6. propuštěn399 Odvolání NS: 1.12. 1947, výměr MNV čj. 14977/47 (odůvodnění: pro neplnění povinností řádného hospodáře )400 Souzen v politickém procesu před Státním soudem Brno v r. 1951 (viz Příloha č. 3) Arnošta Sedláka (fyzická osoba za družstvo Dřevojas) Výměr: 10.1. 1948401 Josef Hladík Výměr: 11.7. 1949, čj. 605/49-VII-M Narození: 24.10. 1909 Bydliště: Svitavy, Lázeňská ulice 71402 Ukončení NS: 1.9. 1950 (likvidátor: Souhrnná likvidační správa Brno)403 Fa. Habiger Franz, konfekce, Třída Rudé armády 8 NS: Josef Tlamka krejčovství a konfekční obchod Poslední příslušnost: Okrouhlá čp. 112, okres Boskovice Dekret: 10.8. 1945404 Narození: 5.4. 1914 Okrouhlá 397 MMG, ANS-41, A-827. Dekret č. 480/A.H./Le 398 Tamtéž. Potvrzení Velitelství SNB SY, čj. 1817/48 ONV MT, 23.3. 1945 399 Tamtéž. Žádost o přidělení, Vrtěříž 15.6. 1945 /vyřízeno MSK SY pod čj. 786, 14.6. 1945 400 Tamtéž. Výměr MNV, čj. 14977/47 ze dne 1.12. 1947 odvolání z NS 401 Tamtéž. Hlášení uvolněné NS, MNV Stálé komisi při OÚ v Praze, 16.1. 1948 402 Tamtéž. Výměr MNV čj. 605/49-VII-M, 11.7. 1949 403 Tamtéž. Zrušovací výměr čj. 550/4172-50/Li-W, FNO Brno - MNV SY, 1.9. 1950 404 ammg, ANS-14, A-104. Dekret 359/A.H 91
Rodinné poměry: ženatý, 2 děti Majetkové poměry: nemajetný, bydlí v nájmu Praxe: 11 let. 1940-1942 vedoucí faktorství a skladu fy. R. Bartošek Brno405 Státní spolehlivost: od 3.11.1944 člen partyzánského oddílu JERMAK na Boskovicku organizovaného ruskými partyzány406 NS: Miloslav Šmerda - krejčovství Dekret: 18.12. 1945, č. 511 Přeneseno: náměstí Maršála Stalina 20 Narození: 8.11. 1912 Hartmanice, okres Prostějov407 Praxe: 17 let (v Brně a jinde) Poslední příslušnost: od 1941 Suché 53, okr. Boskovic Rodinné poměry: ženatý, 2 děti408 Státní spolehlivost: svobodník v záloze 1. československé samostatné tankové brigády v SSSR409 Otevření živnosti: 15.1. 1946410 Zaměstnanci: 3 tovaryši české národnosti Hospodaření NS: zásoby surovin a hotového zboží v hodnotě: 14.292 K Zisk za čtvrtletí: 3.022 Kčs411 Ukončení NS: 1.1. 1949 do krejčovského družstva ve Svitavách. Veškeré zboží a inventář předal do družstva.412 Politické angažmá po 1945: náhradník obnoveného MěstNV 1946 za KSČ413; člen MNV SY za SČP414 Fa. Haczek Trude, modiství, náměstí Maršála Stalina 56 405 atamtéž. Žádost o přiřknutí majetku, příp. ustanovení NS, ONV živn. Ref., Okrouhlá 28.7. 1945 406 Tamtéž. Opis osvědčení o spolupráci s partyzány, Správní komise - inform. kancelář, Boskovice 15.5. 1945 407 MMG, ANS-13, A-96. Dekret č. 511/45/M./Ma 408 Tamtéž. Řemeslo. NS, list A, s. 1, Suchý 10.10. 1945 409 Tamtéž. Žádost o živnost, NV MT, osídl.ref., 439 osídl./1945, M. Ostrava 19.9. 1945 410 Tamtéž. Oznámení Šmerda MNV, hosp. Odd. čj. 311, došlo 9.1. 1946 411 Tamtéž. Hlášení za 4. čtvrtletí 1946, 20.1. 1947, s. 1-2 412 Tamtéž. Oznámení MNV OÚ Praha. Věc: Vzdání se národních zpráv, 717-788-704/49-VII-M, 11.3. 1949 413 MěstNV, kt. 133/3, čj. 11118/46 - Vyhláška o rozvržení mandátů v obnoveném MNV ve Svitavách, 26.6. 1946 414 ONV MT, kt. 157, čj. 57/dův.48, 24.3. 1948 Seznam členů, s. 2 92
NS: Božena Šauerová modistka (výroba a oprava dámských klobouků) Dekret: 3.8. 1945, č. 317415 Narození: 24.4. 1912 Kateřinky u Opavy, přísl. Litomyšl Rodinné poměry: vdaná416 Praxe: tovaryšský list 8.10. 1930, Opava417 Posledně bytem: Brno - Líšeň, Brněnská 113418 Přemístěno: Masarykova 20 (býv. fa. O. Huschka) Zaměstnanci: 1 pomocník419 Zaměstnanci 1948: 2 tovaryšky; 1949: 1 pracovní síla; 1.1. 1950 pracuje sama Přiděl do vlastnictví: 22.10. 1949 Od 1.7. 1950 živnost dána do prozatímního klidu420 Zrušení živnosti: 7.11. 1950421 Heda Šrůtková modistka Narození: 3.10. 1917 Vídeň Vzdělání: pokračovací škola; tovaryšský list 6.10. 1935 Brno422 Živnostenský list: 5.12. 1949 ONV Svitavy, čj. 512-2/12-1949 Zrušení živnosti: 28.3. 1950, čj. 512-28/3-1950423; začleněna do n.p. Oděvní tvorba Brno424 Fa. Harbich Arnulf, hodinářství, optika a prodej zlata, náměstí 13 NS: Jindřich Slezák Dekret: 31.8. 1945, č. 419 415 SČŽ, kt. 48, fol. 128 416 MMG, ANS-29, A-716. Zpráva NB SY, čj. 221/45, 29.8. 1945 /přeposláno téhož dne ředitelství NB Brno se žádostí o dodatečné vyšetření/ 417 SČŽ, kt. 48. fol. 128 418 MMG, ANS-29, A-716. Zpráva: Šetření ve věci Šauerové. K III-4135/45, Husovice 21.9. 1945 419 SČŽ, kt. 48, fol. 129 420 Šauerová, šetření pojistné povinnosti. MNV Okresní národní pojišťovně v MT, 481/50-13.7/VIII-M, 31.7. 1950 421 K žádosti o zrušení živnosti modistické Šauerová, MNV - ONV SY, 511-17/X-1950/VIII, 11.11. 1950 422 MZA, SČŽ, kt. 48, fol. 83 423 Tamtéž, fol. 336 424 ONV SY, kn. 20, č. 75 93
Posledně bytem: Vítějeves 78, okres Polička425 Narození: 20.8. 1905 Vítějeves Praxe: 15 let426 Předchozí bydliště: Kbely u Prahy, Pražská 345427 Zaměstnanci 1946: 1 tovaryš428 Ukončení NS: 1.1. 1949 do n.p. Chronor Praha429 Fa. Haupt František, krejčovství, U vysokých polí (později Tovární) 4 NS: Eduard Svoboda krejčovství Dekret: 28.7. 1945, č. 255430 Narození: 29.9. 1914 Blansko Posledně bytem: Blansko čp. 545, přísl. tamtéž431 Praxe: 3 roky (1939-1942 podnikal samostatně) Státní spolehlivost: totálně nasazen do Německa; za sabotování poslán do kárného tábora v Breslau na nucené práce432 Trestní rejstřík: není trestán Rodinné a majetkové poměry: ženatý, nemajetný433 Přidělení do vlastnictví: 1.10. 1948 Zaměstnanci 1.10. 1948: 1 dělník Ukončení živnosti: 24.1. 1949 do výrobního krejčovského družstva ODĚV ve Svitavách434 Fa. Hegerová Helena, krejčovství, Školní 19 425 MMG, ANS-65, A-943. Dekret č. 419/A.H. 426 Tamtéž. Žádost o udělení NS, Vítějeves 6.7. 1945 427 Tamtéž. Uchazeč o živnost hodinářskou, Praha 18.6.1945, vyřízeno SK SY 19.6. pod čj. 1096 428 Tamtéž. Čtvrtletní hlášení NS za 2. čtvrtletí 1946, SY 6.10. 1946, s. 1 429 SČŽ, kt. 10, fol. 145, přípis Chronoru 9.7. 1949 430 MMG, ANS-13, A-94. Dekret č. 255/A.H. 431 Tamtéž. Žádost o vyšetření spolehlivosti, SK SY - Velitelství NBS Blansko, Bz. 255/A.H.-Sez.Tr., SY 10.8. 1945 432 Tamtéž. Žádost o jmenování NS ve SY, s.d., vyřízeno SK SY pod čj. 1198, 20.6. 1945 433 Tamtéž. Odpověď NSB Blansko, 21.8. 1945 434 Tamtéž. Sdělení MNV ONV MT, Fa. Svoboda šetření pojistné povinnosti, zn. 481/50-21/8-VIII/M, 4.9. 1950 94
NS: Bohumil Ševčík Dekret: 30.8. 1945, č. 435 Narození: 18.8. 1913 Velenov, okr. Boskovice, tamtéž příslušný435 Majetkové poměry: vlastní živnost ve Velkém Meziříčí (provozovna koncem války poškozena bombardováním) Převzatá majetková podstata: prostory Vlastní vklad: 5.225 Kčs za materiál po býv. firmě436 Ukončení NS: 1950 do družstva ODĚV SY437 Fa. Heinz Ludvík, malíř pokojů, Pražská 32 Ludvík Heinz, nar. 16.8. 1889, bydl. tábor II. Svitavy, v pracovním poměru Anna Heinz, 20.12. 1894, manželka, pensistka Marta Heinzová, 19.11. 1927, dcera, žákyně textilní školy Walter Heinz, 6.3. 1926, syn, tovární dělník, t.č. Kladno438 NS: Bohumil Hejtmánek Dekret: 13.7. 1945, č. 183439 Narození: 8.7. 1919 Borovnice, okr. Nové Město na Moravě, přísl. tamtéž440 Definitivní NS: 12.12. 1945441 Vlastní vklad: 9.000 Kčs442 Živnostenský list: 24.5. 1948, čj. 3.583/3-VI-2443 Zrušení živnosti: 1950 do Stavebního kombinátu, komunálního podniku města Svitav444 Fa. Hickl Josef, elektrozávod, Lanškrounská 1 435 ONV MT, kt. 210 436 MěstNV, kt. 139/3, čj. 8548 Žádost k MNV Velké Meziřící o potvrzení o poškození dílny, Svitavy 11.5. 1946 437 MMG, ANS-13, A-92. Zrušení NS, MNV Ševčíkovi, 551/50-VII/M, 24.1. 1950 438 Sběrný tábor SY, kt. 2, složka H. Evidenční lístek 6.12. 1945 439 ONV MT, bal. 3, arch 15 440 ONV SY, kn. 20, č. 26 441 MěstNV, kn. 1, protokol č. 29 442 MěstNV, kt. 139/3, čj. 8545, 13.5. 1946. Bohumil Hejtmánek, žádost o zrušení NS 443 MMG, ANS-31, A-729. ŽL na jméno B. Hejtmánek 444 Dle rozhodnutí pléna MěstNV z 28.12. 1949. MěstNV, kn. 4, protokol č. 29 95
NS: Adolf Gloser Dekret: 22.6. 1945, č. 40445 Bydliště: Čtyřicet Lánů čp. 45 Narození: 11.10. 1921 Trpín Domovská příslušnost: Vítějevsi čp. 24, okres Polička Vyučen: 1936-1939 fa. Josef Linkensander Brněnec Praxe: speciální kurz Elektrické stroje a přístroje při vyšší průmyslové škole v Brně; od 3.3.1943 nasazen u firmy Johann Bergmann ve Svitavách.446 Státní spolehlivost: Třikrát jej stíhalo gestapo pro sabotování výroby ve SY.447 Pozn. Podnik pracoval především pro firmy Anderle, Reform a Eska. Opravoval též radioaparáty pro velitelství Rudé armády. Později převzal i veškeré elektrotechnické práce ve firmě Budig. Počet zaměstnanců 1945: 6 Čechů, 3 Němci (7.9. 1945)448 NS Gloser do 30.4. 1948449 Fa. Hoffmann Karel, čalounictví, náměstí presidenta Beneše 4 Živnostenské oprávnění: 19.1. 1923 SY. Zaměstnanci 1943: 1450 NS: Daňhel Jan, Brno, Křížovská 25: dekret č. 142, 10.7. 1945451 František Štefka sedlářství a čalounictví Dekret: 26.7. 1945, č. 231 Posledně bytem: Rohozná 170, okres Polička (dekret č. 231/A.H.) Praxe: 1941-1945 čalounická dílna Paul Fuchs na Beingasse č. 3, Svitavy452 Majetkové poměry: 20.000 K na hotovosti453 445 MMG. Dekret o NS č. 40 446 Tamtéž. Žádost o přidělení živnosti, SY 8.6. 1945 447 Tamtéž. Dotazník pro uchazeče do NS 448 Tamtéž. Záznam ze schůze MNV 17.7. 1946, čj. 6943/46 449 Tamtéž. Prohlášení MNV SY, čj. 7436/48živn., 28.4. 1948 450 MMG, ANS-33, A-740. Dotazník pro potřebu SK 451 MěstNV, kt. 188/2, čj. 142/A-H-3, s. 22 452 MMG, ANS-33, A-740. Žádost o přidělení čalounické dílny, Rohozná 12.6. 1945 /došlo MSK 14.6./ 453 Tamtéž. Oznámení o výsledku šetření ve věci státní spolehlivosti, stanice NBS Rohozná - SK SY, bezp. odd. /čj. 3146, došlo 18.8/, Rohozná 15.8. 1945 96
Rodinné poměry: svobodný Narození: 3.9. 1920 Rohozná454 Definitivní NS: 5.12. 1945455 Odstoupení z NS: 16.7. 1947456 Zrušení živnosti: 22.8. 1947 (likvidační správce Josef Pokruta)457 Fa. Hönig Emil, čalounictví, Lanškrounská 12 NS: František Beneš čalounictví Narození: 14.3. 1916 Chicago Dekret: 10.7. 1945, č. 133458 Posledně bytem: Vysoké Mýto, Fibichova 17459 Zaměstnanci 1945-1949: 1 učeň460 Ukončení NS: 1950 (?)461 Fa. Hönig Julius, výroba cementového zboží a obchod palivem a stavivem, Vítězná 13 Živnostenský list: 5.8. 1935; stanoviště: V Aleji 8462 NS: Miloslav Černý Dekret: 20.6.1945, č. 20 Narození: 13.1. 1921 Krouna463 Vyučení: zednický učeň u J. Prokopa, stavitele v Hlinsku; 454 Tamtéž. Dotazník pro uchazeče do NS 455 MěstNV SY, kn. 1, protokol č. 28 456 MMG, ANS-33, A-740. Oznámení k přípisu, živn. odd. MNV Bernímu úřadu SY, 13.643/47 živn. K/M., 17.10. 1947 457 Tamtéž. Přejímací protokol sepsaný 18.4. 1950 v kanceláři živn. odd. MNV SY, Věc: Živnostenský list Karel Hoffmann, Kancelář souhrnného likvidačního správce podnikových konfiskátů, ústředí Brno, SY 18.4. 1950 458 MZA, SČŽ, kt. 3, fol. 104 459 MěstNV, kt. 188/2, Úplná seznam NS k 16.7., s. 22 460 SČŽ, kt. 3, fol. 105 461 Dle usnesení pléna MěstNV z 28.12. 1949 do Sdružených komunálních podniků města Svitav. MěstNV, kn. 4, protokol č. 29 462 ONV MT, kt. 168, čj. 16572/VI-2, přijato 4.12. 1945 463 ONV MT, kt. 210 97
Všeobecná živnostenská pokračovací škola ve Skutči 1937-1939464; 1939-1943 zednické oddělení mistrovské školy stavební ve Volyni465 Praxe: stavitelský asistent u fy. Granit, J. Prokop Hlinsko 1937-1942; 1938 na opevňovacích pracích vedoucím skupiny při výrobě protipancéřových překážek, v úseku Stráž pod Ralskem Mimoň; od 1942 nucené práce ve Vídni466 Zaměstnanci 1948: 11 zaměstnanců467 Ukončení NS: 16.2. 1949 do Čsl. stavebních závodů závod 873 (II. Rámcový plán, č. 83)468 Fa. Huschka Anton, krejčí, Šafaříkova 4 Anton Huschka, nar. 10.10. 1894, bydl. Sladovnická 35, nyní u fy. Schulz Cäcilie Huschka, nar. 26.4. 1894, v domácnosti469 NS: Fr. Oujezdský Dekret: 31.7. 1945, č. 277470 Narození: 8.9. 1911 Okrouhlá Praxe: od 1936 vlastní živnost, Okrouhlá 111471 Definitivní NS: 12.12. 1945472 Převzetí do vlastnictví: 19.4. 1949473 Živnostenský list: 19.7. 1949, zn. 512-9/6-1949 Zrušení živnosti: 12.10. 1949474 Fa. Huschka Josef, čalounictví, náměstí maršála Stalina 90 464 ONV MT, kt. 575, čj. 15595-VI-2. Výpis z přihlášky o příděl drobného živnostenského podniku do vlastnictví, čj. 11138-VI-2/48. Příloha 2 - Vysvědčení na odchodnou, Skuteč 19.6. 1939, Všeobecná živnostenská pokračovací škola ve Skutči 465 Tamtéž. Příloha 5 - Průmyslová škola stavební ve Volyni: vysvědčení na odchodnou 1943, Volyň 31.3. 1943 466 Tamtéž. Příloha 3 Prohlášení, Hlinsko 27.8. 1945, fa. Granit, Josef Prokop, stavitel Hlinsko 467 ONV MT, kt. 575. Žádost o dispens od předložení tovaryšského listu, Svitavy 13.10. 1948 468 ONV SY, kt. 192/7, čj. 550/49-VII-M., MNV SY ONV SY, 2.5. 1949. Příloha 2 Seznam NS převzatých národními podniky do 15.4. 1949, s. 1 469 asběrný tábor SY, kt. 2, odevzdáno 10.12. 1945 470 aonv MT, bal. 3, arch 11 471 aonv MT, kt. 210. Živn. list 17.582/VI, Boskovice 472 MěstNV SY, kn. 1, protokol č. 29 473 MMG, ANS-13, A-91. Sdělení k dožádání, MNV OÚ a FNO, oblastní úřadovna v Brně. Věc: Fa. Huschka - NS, 551/49-VII-M, 19.4. 1949 474 ONV SY, kn. 20, č. 48 98
NS: Adolf Šmerda sedlářství a čalounictví Dekret: 31.7. 1945, č. 287 Narození: 13.6. 1918 Kunštát na Moravě475 Živnostenské oprávnění: 512-2/6-1949 (současně přeneseno: Stalinovo náměstí 76)476 Zaměstnanci: 1 tovaryš477 Definitivní NS: 5.12. 1945478 Zrušení živnosti: 1.11. 1950 do Komunálních podniků479 Fa. Huschka Karel, cukrářství, náměstí Maršála Stalina 80 Karel Huschka, 1889, bydl. Hradební 7, nyní pomocník u fy. L. Hájek Hermine Huschka, 1899, manželka, v domácnosti480 NS: Ladislav Hájek cukrářství a kavárna Dekret: 19.6. 1945, č. 3 Definitivní NS: 10.10. 1945, č. 1481 Bydliště: SY, Dürerova 6 (od 19.6. 1945) Narození: 6.12. 1918482, Starý Svojanov, okr. Polička Vyučení: Březová nad Svitavou Praxe: u firmy Toman a firmy Dorotík v Brně Uvedení do provozu: 6.9. 1945 Zaměstnanců 1945: 9483 Zaměstnanci 1.10. 1948: 2 Živnostenský list: 28.9. 1949. zn. 515/28-9/1949 Zrušení živnosti: 1.1. 1950 do okresního družstva Jednota v MT484 475 SČŽ, kt. 3, fol. 450 476 Tamtéž, fol. 452 477 Tamtéž, fol. 453-454 478 MěstNV, kn 1, protokol č. 28 479 MMG, ANS-33, A-737. Výměr ONV SY, zn. VIII/1-502-19/11-1953 480 Sběrný tábor SY, kt. 2, odevzdáno 10.12. 1945 481 MěstNV, kt. 180 482 MěstNV, kt. 188/2, č.j. 142/A-H-3, s. 8 483 Pamětní spis města Svitav 1946 484 MMG, ANS-38, A-798. Sdělení ve věci: Hájek, šetření pojistné povinnosti. MNV - Okresní národní pojišťovně v MT, 481/50-26.5/VIII-M, 7.8. 1950 99
Fa. Huschka Rupert, pekařství, Brněnská 7 Založení podniku: 1865 Zaměstnanci 1945: 2 muži, 2 ženy Zaměstnanci 1943: 5-6 osob485 Rupert Huschka, nar. 23.9. 1890, nyní fa. Lána Theresia Huschka, 13.5. 1903, domácnost, nyní prodavačka tamtéž Margarete Huschka, 1.6. 1923, prodavačka, nyní domácnost Franz Huschka, 13.8. 1931, dítě, pomocná síla tamtéž486 NS: František Lána Dekret: 2.7. 1945, č. 121 Posledně bytem: Svinná 31, okres Litomyšl487 Narození: 13.11. 1914 Svinná, přísl. tamtéž Praxe: od 1929 velkopekárna Ettl Svitavy; 1940 pekařství v České Třebové; od 3.7. 1940 opět u fy. Ettl SY Rodinné poměry: ženatý, 1 dítě; žije u rodičů; manželka uvězněna gestapem488 Zaměstnanci 1945: 6 dělníků (3 muže, 3 ženy), 1 učeň489 Majetková podstata: ve zboží a inventáři celkem 65.235.03 K Čistý zisk 1945: 5.715.90 K; 1946: 15.370.85 K; 1. pololetí 1947: ztráta 3.944.40 K Zaměstnanci 1947: 1 prodavačka (manželka NS) Průměrná odměna NS: 3.000 K měsíčně Zisk NS od převzetí do září 1947: 17.830.32 K490 Ukončení NS: 31.1. 1950 do družstva Jednota491 485 MMG, ANS-78, A-1043. Základní hlášení NS průmyslového podniku. /Údaje o právních poměrech dle stavu ke dni 5.5. 1945/, s.d., s. 1 486 Sběrný tábor SY, kt. 2, odevzdáno 11.12. 1945 487 MMG, ANS-78, A-1043. Dekret č. 121-A-H 488 MMG, ANS-78, A-1042. Žádost o přidělení živnosti Anna Pompe, Brněnská 22, Svinná 25.5. 1945 /MSK SY, vyřízeno pod čj. 1303, 23.6./ 489 Tamtéž. Dotazník pro potřebu SK SY 490 MMG, ANS-78, A-1043. Zpráva o provedené revisi u fy. Rupert Huschka, nařízena rámcovým usnesením rady MNV čj. 8071/47 ze dne 6.6. 1947, provedena 4., 13. a 16.9. 1947. SY 16.9. 1947 100
Fa. Jokesch Jan zahradnictví, Hřbitovní 4 1940 předseda Zahradnického spolku (Gartenbauverein) ve Svitavách492 Souzen v retribučním procesu před MLS Brno v Moravské Třebové 1946 (viz Příloha č. 2) NS: Zdeněk Kašpar Dekret: 30.6. 1945, č. 114493 Narození: 19.10. 1918 Kolšov u Zábřehu494 Definitivní NS: 30.11. 1945, č. 71495 Majetková podstata: pozemek o výměře 2,7 ha496 Fa. Karger Bedřich, krejčovství a konfekce, Masarykova 20 Narozen: 22.6. 1898 Dodán 21.5. 1945 stanicí SNB Svitavy do internačního tábora v Moravské Třebové497 NS: František Hošek obchod s koženým zbožím Dekret: č. 273/A.H., 31.7. 1945 Narození: 4.5. 1908 Zábřeh Posledně bytem: Židlochovice498 Státní spolehlivost: držen Němci ve vazbě jako politický rukojmí499 NS: Bohumil Čížek pánské krejčovství Poslední příslušnost: Okrouhlá 94, okres Boskovice Dekret: č. 309, 4.8. 1945500 491 MMG, ANS-78, A-1042. Oznámení MNV. Zřízení prodejny okresního družstva Jednota na Brněnské 7, 550/50-30.1/VII-M, 31.1 1950 492 Fikejz-Velešík, KR, s. 222 493 ONV MT, bal. 3, arch 20 494 MěstNV, kt. 188/2, čj. 142/A-H-3, s. 9 495 MěstNV, kt. 180, dekret čj. 71/45/M/Le 496 ONV MT, bal. 3, arch 1 497 SOkA Svitavy, fond TNK Moravská Třebová, kt. 1, inv. č. 11. Seznam osob z internačního tábora Mor. Třebová, Mor. Třebová 17.7. 1946 498 MěstNV, kt. 45/5 499 MMG, ANS-7, A-51. Žádost o povolení zřídit obchod s kůží a hotovým koženým zbožím ve SY, Hošek MNV, čj. 1532, 3.7. 1945 500 Tamtéž. Dekret o NS č. 309 101
Přeneseno: na firmu Franz Niederle, krejčovství, Stalinovo náměstí 31501 Narození: 4.3. 1911 Vyučení: Krasice, okres Prostějov Již roku 1931 si otevřel vlastní živnost. Státní spolehlivost: od roku 1942 podporoval uprchlé ruské zajatce. Od 3.11. 1944 členem odbojového oddílu JERMAK organizovaného na Boskovicku sovětskými výsadkáři.502 Ukončení NS: 1.1. 1949 do Oděvního průmyslu, n.p. Prostějov503 Rodinný stav: ženatý Trestní záznam: nebyl trestán Politická angažovanost po 1945: člen MAV NF ve SY, za SČP. Člen MNV SY za KSČ.504 Fa. Killer Adolf, krejčovství, Tyrše a Fugnera 14 NS: Adolf Zelenka Dekret: 14.8. 1945, č. 375 Uvedení do provozu: 22.10. 1945 Převzatá majetková podstata: zařízení v hodnotě 1050 Kčs Nar. 12.6. 1910 Česká Rybná, okr. Vysoké Mýto, tamtéž příslušný505 Ukončení NS: 1.1. 1949 do družstva Oděv (II. rámcový plán, č. 119)506 Fa. Köhler Josef, stolařství, ul. M. Žukova 6 Nar. 11.4. 1898, bydl. Žukovova 19, t.č. Kladno Manželka: Luise, 12.6. 1901, domácnost Děti: Franz, 18.4. 1930; Johannes, 13.6. 1943507 501 Tamtéž. Fa. Fr. Niederle, krejčí, Molotovova 19, přenesena do místností fy. Schwarz, nyní Huschka, náměstí 31. Poznámka tužkou: fa. Huschka byla zrušena r. 1940. MěstNV, kt. 139/1, čj. 1601, 4.12. 1945 502 MMG, ANS-7, A-51. Osvědčení o odbojové činnosti /Opis. Za správnost vyhotovení SK Boskovice, informační odd./, Boskovice 15.5. 1945 503 Tamtéž. Oznámení OÚ a FNO, obl. Úřadovna Brno MNV SY, čj. 3208/49-IV/1, Brno 15.2. 1949 504 ONV MT, kt. 157 - Seznam členů MAV NF ve SY, MNV SY a MNV 40 Lánů, SNB, velitelství stanice Svitavy - bezpečnostnímu referentovi ONV MT, čj. 57/dův.48, Svitavy, 24. března 1948 505 MěstNV, kt. 139/3, čj. 8559, 9.5. 1946 506 ONV SY, kt. 192/7, čj. 550/49-VII-M., MNV SY ONV SY, 2.5. 1949. Příloha 1 Seznam NS převzatých družstevními podniky do 15.4. 1949, s. 1 102
NS: Josef Pokruta Dekret: 4.8. 1945, č. 294508 Posledně bytem: Kunštát509 Státní spolehlivost: 3x vyšetřován pro sabotážní činnost a napomáhání k útěku dělníkům z říše510 Zaměstnanci 1945: 7 (4 muže, 2 ženy, 1 učeň)511 Vyučení: u Josefa Fialy v Kunštátě 1923-26 Tovaryšská zkouška: 17.12. 1939512 Praxe: 1926-1929 u fy. Felix Prukl, Vídeň X513 Mistrovská zkouška: 29.10. 1947 ve SY514 Zisk za rok 1946: 17.141.80 Kčs Zaměstnanci: 3, 1 učeň515 Příděl do vlastnictví: 1949 Politická činnost po 1945: od 1935 člen KSČ (1953 vyloučen pro narážky na čelné funkcionáře); do 1952 úředník odboru ONV pro církevní záležitosti516 Hospodaření NS: 1950 udán pro zpronevěru a odsouzen (1953 amnestován) Znovuotevření živnosti: 1.1. 1954 (bez povolení)517 Narození: 2.2. 1909 Rudka, okr. Boskovice Živnostenský list: 16.2. 1956, čj. MH-149/2-1956 (omezený na dobu 1 roku)518 Likvidace: konec r. 1957519 Fa. Kröner Adolf, lakýrnictví, Dürrerova (Mánesova) 5 507 Sběrný tábor SY, kt. 3, odevzdáno 7.12. 1945 508 ONV MT, bal. 3, arch 14 509 ONV SY, kt. 210 510 ONV SY, kt. 210. Dotazník pro uchazeče do NS 511 Tamtéž. Dotazník pro potřebu SK 512 Tamtéž. 2. duplikát opisu tovaryšského listu, Boskovice 12.9. 1947 513 Tamtéž. Opis potvrzení vydaného 22.2. 1945 Vídeň /potvrzeno ústředím stolařů ve Vídni 25.9. 1947 514 Tamtéž. Opis vysvědčení o mistrovské zkoušce, SY 29.10. 1947 515 Tamtéž. Zpráva o revizi u fy. provedené 29.1. 1948 516 Tamtéž. Oznámení VB SY o provedeném šetření, čj. VB-1788/30-54., 18.3. 1954 517 Tamtéž. Vyjádření správy MH KNV Brno, zn. MH-048-19/1-1955-Dv, 31.1. 1956 518 Tamtéž. Živn. list, čj. MH-149/2-1956, 16.2. 1956 519 Tamtéž. Potvrzení odboru MH o likvidaci, zn. MH/1960-S1, 4.5. 1960 103
Adolf Kröner, nar. 1895, malířský mistr, nyní Schilfe u fy. Tlustý Marie Kröner, 1895, v domácnosti520 NS: Josef Tlustý lakýrník, malíř a natěrač Bydliště: Svitavy Královská 4 Dekret: 13.7. 1945, č. 134521 Narození: 6.4. 1920 České Křižánky, okres Chrudim, přísl. do Německého, okres Nové Město na Moravě Rodinné poměry: svobodný Praxe: 1938-1945 u malířské a natěračské firmy Zollfel a Langer Svitavy522 Tovaryšský list: 25.11. 1939 Svitavy523 Zaměstnanci 1945: 2 (Č + N)524 Zaměstnanci 1947: 1 tovaryš české národnosti Zisk za 1. pol 1947: 3.484 K. Odměna NS: 3.300 K měsíčně525 Def. NS: 11.12. 1945, č. 116 Vlastní vklad NS: 10.000 K staré měny (k 20.7. 1945) Východisková bilance k 15.7. 1945: materiál a nářadí 5.661 K Bilance k 31.12. 1945: čistý zisk 5.328.70 K; nářadí a materiál 16.758.60 K Bilance k 31.12. 1946: čistý zisk 9.196.95 K Odměna NS: 1945 2.000 K; 1946 2.300 K; 1947-3.000 K526 Zrušení živnosti: 1950 do Stavebního kombinátu, komunálního podniku města Svitav527 Fa. Kuklová Žofie, pánské a dámské krejčovství, Smetanovo náměstí 1 520 Sběrný tábor SY, kt. 3, odevzdáno 13.12. 1945 521 MMG, ANS-31, A-730. Dekret č. 134/A.H. 522 Tamtéž. Zpráva o výsledcích šetření ve věci státní a národní spolehlivosti, Úřad Národní bezpečnosti SY MNV, bezp. odd., čj. 4/45, SY 4.8. 1945; 523 Tamtéž. Osvědčení o vykonané tovaryšské zkoušce; razítko: Maler-Innung Mährisch Trübau-Grulich 524 Tamtéž. Revizní nález, SY 4.12. 1945 525 Tamtéž. Pololetní hlášení NS za 1. pol. 1947, SY 28.7. 1947 526 Tamtéž. Zpráva o přehlídce u fy. Kröner, nařízena rámcovým zmocněním rady MNV SY ze dne 6.6. 1947, provedena 15.11. 1947 527 MěstNV, kn. 4, protokol č. 29 zápis z pléna 28.12. 1949 104
Sofie Kukla, nar. 25.9. 1889, bydl. Volný tábor č. 5 (čp. 23), nyní krejčová u J. Dědiče Národní dům528 NS: Fr. Trojan - módní závod pro pánskou a dámskou krejčovinu Dekret: 8.9. 1945, č. 455529 Posledně bytem: Vídeň, Hasengasse 41 Narození: 5.2. 1909 Vídeň530 Živnostenský list: 1.7. 1949, zn. 512-20/5-1949531 Přeneseno: Molotovova 17 Ukončení NS: 15.12. 1950532 Fa. Langer Erich, natěračství, Vrchlického (Seifertova) 1 NS: Bohumil Kubík malířství a natěračství Dekret: 13.7. 1945, č. 173533 Definitivní NS: 11.12. 1945, č. 125534 Narození: 6.12. 1913 Vysoké Mýto535 Vzdání se NS: 30.4. 1949536 Josef Jáger - lakýrnictví, pozlacovačství, malířství písma Narození: 24.5. 1914 Bošovice, okres Hustopeče537 Ukončení NS: 27.1. 1950 do komunálních podniků města Svitav538 Zaměstnanci 1948: 5 tovaryšů, 3 učni; 1949: 4 tovaryši, 2 učni539 Fa. Langer Karl, Leninova 48, sklenář 528 Sběrný tábor SY, kt. 3, odevzdáno 14.12. 1945 529 ONV MT, bal. 3, arch 9 530 ONV MT, kt. 210 531 ONV SY, kn. 20, č. 41 532 MZA, SČŽ, kt. 41 533 ONV MT, bal. 3, arch 15 534 MMG, ANS-63, A-936. Výměr MSK, čj. 125/45/M./Ma. 535 ONV MT, kt. 210 536 MMG, ANS-63, A-936. Vzdání se NS živnosti, MNV SY, 551/49-VII-M, 28.4. 1949 537 Tamtéž. Žádost J. Jágera o udělení NS, MNV SY čj. 551, SY 12.4. 1949, s.1 538 Tamtéž. Potvrzení o převzetí účetních dokladů a knih, předal MNV, převzaly KP, SY 27.1. 1950 539 MZA, SČŽ, kt. 48, fol. 483 105
NS: Josef Kulíšek Dekret: 13.7. 1945, č. 171540 Přemístěno: náměstí Maršála Stalina 29 Narození: 13.11. 1913541 Zaměstnanci 1945-1946: 1 prodavačka; 1947-1948: 1 prodavačka, 1 dělník; od 1.1. 1949: 1 prodavačka, 2 dělníci Ukončení NS: 24.1. 1950 do n.p. Sklo a porcelán542 Fa. Laninger Johann, hodinářství, obchod zlatem a stříbrem, náměstí Maršála Stalina 5 Alexander Langer, 1888, bydl. Tábor I. (od 5.2. 1946 tábor IV.), nyní hodinář u fy. Kroulík a Novotný543 NS: Josef Kroulík hodinářství a optika Dekret: 26.6. 1945; Kroulík J., Kratochvíl Jan544 Dekret (druhý): 21.8. 1945, č. 396; J. Kroulík, Novotný Jaroslav545 Josef Kroulík Narození: 10.9. 1920 Horní Sloupnice546 Vyučení: v Litomyšli Praxe: tamtéž 5 roků jako tovaryš; 1 rok v České Třebové; studijní cesty do zahraničí (Německo, Rakousko); od 1941 fa. Johann Laninger547 Ukončení NS: rozhodnutím Okresního revizního sboru MT 8.4. 1946 s odůvodněním: vydány 2 dekrety 548 Zrušení firmy: 7.11. 1949 do n.p. Chronor Praha549 540 ONV MT, bal. 3, arch 21 541 MMG, ANS-21, A-683. Potvrzení MNV o NS, 550/28-12-1950/VIII, 28.12. 1950 542 Vyžádané sdělení ve věci: šetření u fy. Kulíšek, MNV - Okresní národní pojišťovně v MT, 481/50-22.4/VII, 2.5. 1950 543 Sběrný tábor SY, kt. 3, odevzdáno 13.12. 1945 544 MěstNV, kt. 188/2, čj. 142/A-H-3, s. 12 545 ONV MT, bal. 3, arch 21 546 ONV MT, kt. 210 547 Pamětní spis, s. 97 548 MěstNV, kt. 139/3, čj. Hosp-46/M./Ma. 549 MMG, ANS-65, A-942. Oznámení Chronoru, zn. I/4., Praha 24.1. 1950 106
Fa. Libavsky Marie, dámské krejčovství, Brněnská 26 NS: Josef Drábek dámské krejčovství Dekret: 31.8. 1945, č. 416 Posledně bytem: Jimramov 147550 Narození: 1897 Jimramov, tamtéž příslušný (od 1911 bydliště Vídeň) Praxe: samostatná krejčovská živnost Vídeň IX., Pramergasse č. 6551 Fa. Linhart Jan, bednářství, Lanškrounská 36 Narození: 26.6. 1892 Dodán 27.11. 1945 stanicí SNB Svitavy do internačního tábora v Moravské Třebové552 NS: Arnošt Lev bednářství Dekret: 31.7. 1945, č. 267 Posledně bytem: Lysice, okres Boskovice553 Narození: 9.1. 1912 Lysice, domovská příslušnost tamtéž Praxe: 3 roky - vedoucí fy. Antonín Kunc v Lysicích554 Rodinné poměry: ženatý, 3 nezaopatřené děti555 Zaměstnanci 1945: 8 (5 Němců-pomocníků, 3 učedníky a 3 dělníky)556 Definitivní NS: 13.11. 1945, č. 50557 Politická činnost po 1945: člen MNV SY za stranu NS558 Ukončení NS: 1949 do komunálních podniků města Svitav559 Fa. Linhart Mathilde, krejčovství, Blanická (Hauptgasse) 7 550 MMG, ANS-14, A-100. Dekret 416/A.H. 551 Tamtéž. Žádost o přidělení živnosti k MNV SY, Jimramov 11.8. 1945 552 SOkA Svitavy, fond TNK Moravská Třebová, kt. 1, inv. č. 11. Seznam osob z internačního tábora Mor. Třebová, Mor. Třebová 17.7. 1946 553 MMG, ANS-45, A-845. Dekret č. 267/A.H. 554 Tamtéž. Žádost o přiřknutí NS, Lysice 7.6. 1945 /vyřízeno MSK SY pod čj. 1682, 12.7. 1945/ 555 Tamtéž. SNB Lysice SNB SY /došlo 18.11. 1945, čj. 1876/45/ 556 Tamtéž. Revizní nález, čj. 50/45/A.H./Le., SY 5.10. 1945 557 MěstNV, kt. 180 558 ONV MT, kt. 157, čj. 57/dův.48, 24.3. 1948 Seznam členů, s. 3 559 MMG, ANS-45, A-845. MNV Fr. Křesťan, Odpověď na žádost o NS, 551/49-2.11/VII-M., 8.11. 1949 107
NS: Julius Oplt krejčovství Dekret: 30.8. 1945, č. 438 Přeneseno: Svobodova 1 Posledně bytem: Tišnov, Družstevní 563560 Narození: 14.12. 1891 Předklášteří Praxe: samostatná krejčovská živnost Vídeň X., Raabergasse 11/20 Majetkové poměry: živnost společně s bytem zničena při leteckém náletu561 Majetková podstata: prostory562 Fa. Lukes Karel, krejčovství, Leninova 44 Narození: 1893 bydl. Lázeňská 22 Zaměstnání: nár. Správa fy. Lukes Marie Lukesová, manželka, 1895, domácnosti Ema Krišlová, dcera, 1913, kancelářská síla, nyní nár. Správa fy. Lukes563 NS: Josef Palbuchta Dekret: č. 281, 31.7. 1945 Narození: 15.2. 1908 Posledně bytem: Rumberk p. Rozhrání564 NS: Bohumil Trunda pánské a dámské krejčovství Dekret: 6.12. 1945, č. 505 Narození: 28.3. 1913 Protivanov u Boskovic čp. 17565 Vzdělání: odborná mistrovská škola krejčovská v Prostějově, učitelský kurz pro učňovské školy566 560 MMG, ANS-14, A-101. Dekret 438/A.H. 561 Tamtéž. Potvrzení o zničení bytu a dílny J. Oplta, Československý ústřední výbor ve Vídni MSK SY, 9.7. 1945 562 MěstNV Svitavy, kt. 139/3. Žádost o zrušení NS, čj. 8543, došlo: 13.5. 1946 563 Sběrný tábor SY, kt. 3, odevzdáno 7.12. 1945 564 MěstNV, kt. 45/5 565 MMG, ANS-8, A-63. Dekret č. 505/45/M./M. 566 Tamtéž. Žádost o přidělení živnosti, Protivanov 20.10. 1945 108
Ukončení NS: 4.10. 1946 zažádal o likvidaci národní správy a převzetí živnosti na svoje jméno, poněvadž její majetková podstata nebyla větší než 5000 Kčs.567 Zaměstnanci 1947: 6 dílenských a 18 domáckých dělníků568 Fa. Lutsch Jan, krejčí, Stalinovo nám. 8 NS: Novák Alois Dekret: 10.7. 1945, č. 142 Narození: 26.10. 1920 Prostějov569 Poslední příslušnost: Prostějov, Šírka 9/51570 Odvolání NS: rozhodnutím Okresního revizního sboru MT z 8.4. 1946571 Jan Švec Ukončení NS: 1.4. 1949 do Textilia a Tep (II. Rámcový plán, č. 118)572 Fa. Lutsch Marie, kloboučnictví, Stalinovo náměstí 8 NS: Arnošt Vytopil kloboučnictví Dekret: 13.7. 1945, č. 166 Narození: 22.5. 1902 Klobouky u Brna čp. 599573 Praxe: 13 let Provozovna událostmi na konci války značně poškozena574 Přeneseno: místnosti firmy Emilie Stöckl, Brněnská 10 (leden 1946)575 V červenci 1947 byla Vytopilovi firma odňata pro špatné hospodaření. Jan Švec /10.8. 1947-14.3. 1949/576 567 MěstNV, kt. 139/3, čj. 18441 568 MMG, ANS-8, A-63. Potvrzení hosp. Odd. MNV SY na žádost jmenovaného, 1.7. 1947 569 ONV MT, kt. 210 570 MěstNV, kt. 188/2, č.j. 142/A-H-3, s. 23 571 MěstNV, kt. 139/3, čj. Hosp-46/M./Ma., MěstNV - ONV, 16.12. 1947 572 ONV SY, kt. 192/7, čj. 550/49-VII-M., MNV SY ONV SY, 2.5. 1949. Příloha 1 Seznam NS převzatých národními podniky do 15.4. 1949, s. 1 573 MMG, ANS-8, A-57. Dekret č. 166 574 Tamtéž. Žádost o NS, Klobouky 22.6. 1945 575 Tamtéž. Oznámení o převedení živnosti, SY 29.3. 1946 576 Tamtéž. Potvrzení od MNV, MH/57-Li, 9.3. 1957 109
Ukončení NS: 1949 do VKUS, oděvní lidové družstvo v Poličce577 Fa. Morway Marcel knihtiskárna, Brněnská 4 (Stalinovo náměstí 34) Národnost majitele: německá Firma založena 1897578; tiskly se zde mj. Zwittauer Nachrichten, nejvýznamnější místní německý deník, založeny v roce 1900579; 1903 začalo u fy. Morway vycházet dílo svitavského regionálního historika a politika Carla Licka Zur Geschcihte der Stadt Zwittau und ihrer Umgebung (vlastním nákladem)580 Narození: 4.4. 1901 SY, bytem Lanškrounská 5581 Zakládající člen místní organisace německého skautingu ve Svitavách (1916)582 NS: František Kohout, Emanuel Pešina, Josef Rohlík výroba razítek Dekret: 13.7. 1945, č. 189 Josef Rohlík, nar. 12.2. 1917, Česká Třebová Emanuel Pešina583 František Kohout nar. 21. ledna 1893 Brno584 Bytem Krále Jiřího 10 SY585 Vyučení: 1911 typograf (sazeč písma) Praxe v oboru: od 1927 samostatný živnostník (výroba razítek Brno-Cejl)586 Politická činnost před tzv. obdobím nesvobody: člen ČSNS Státní a národní spolehlivost: za okupace byl těžce postižen, protože se hlásil i nadále k české národnosti587 Převzetí do vlastnictví: 1.3. 1947 577 Tamtéž. Potvrzení pro zaměstnavatele VKUS, MH/61, 23.2. 1961 578 Fikejz-Velešík, KR, s. 151 579 Fikejz-Velešík, KR, s. 172 580 Fikejz-Velešík, KR, s. 196 581 ONV MT, kt. 20, složka 45-580 dobrovolné transporty. Expositura SY odd. pro věci Němců, 25.9. 1945 582 Fikejz-Velešík, KR, s. 169 583 MěstNV, kt. 188/2, čj. 142/A-H-3, s. 13 584 MMG, ANS-1, inv.č. A-13. Dekret o NS, čj. 189/A.H. 585 Tamtéž, Příloha 1. Zpráva Úřadu SNB SY Ředitelství NSB v Brně, čj. 10/45, 27.7. 1945 586 Tamtéž. Žádost MSK o povolení živnosti, 7.7. 1945 /vyřízeno pod čj. 1565, 7.7. 1945/); v době nesvobody litografický závod Jarkovský a Svoboda Brno-Židenice (Dotazník pro uchazeče o NS, s.d. 587 Tamtéž. NV Brno a Velitelství SNB Brno, odd. Bezpečnostní Husovice, čj. 7445/45.Pres.2., Husovice 30.8. 1945. Přílohy 3 110
Živnostenský list: 1947, čj. 3588/VI-2/47588 Způsob a datum ukončení NS: konec května 1951 do družstva Znak, Praha II, V jámě 8589 Fa. Müller Josef, krejčovství, náměstí Beneše 13 NS: Bohumil Vařeka krejčovství Dekret: 14.8. 1945, č. 379 Posledně bytem: Šubířov 98590 Narození: 9.5. 1909 Horní Štěpánov, okres Moravská Třebová Rodinné poměry: ženat, 4 děti Státní spolehlivost: za okupace jako spojka v partyzánské organizaci; vězněn, mučen a po propuštění pod policejním dozorem; v dubnu 1945 zorganizoval odbojovou skupinu, která přepadávala a odzbrojovala německé vojáky; po osvobození velitel stráže při NV Šubířov.591 Fa. Niederle František, obuvnictví, Královská 9 Franz Niederle, 1902, bydl. Mühlgasse 14 Elisabeth Niederle, manželka, 1908, v domácnosti Děti: Bernhard (1933), Otto (1935), Hildegard (1942)592 NS: Antonín Podhájský Posledně bytem: Kamenec u Poličky 147 Dekret: 15.10. 1945, č. 483593 Narození: 19.8. 1913 Jablonné nad Orlicí Praxe: 1941-1945 u fy. Ewald Leinweber ve Svitavách, Školní 16594 Fa. Niederle J., autoopravna, Jihlavská 24 588 ONV SY, kt. 192/7, Samostatné živnosti ve SY k 1.6. 1947, s. 1 589 MMG, ANS-1, inv.č. A-13. Potvrzení MNV SY, zn. V-I-250-1952, 11.8. 1952 590 MMG, ANS-14, A-105. Dekret 379/A.H 591 Tamtéž. Žádost o živnost, Šubířov 13.7. 1945 592 Sběrný tábor SY, kt. 4, odevzdáno 7.12.1945 593 MMG, ANS-74, A-1016. Dekret č. 483/A.H./M., 15.10. 1945 594 Tamtéž. Přihlášení se k osídlovací akci /opis/, Podhájský ÚSČŘ Praha, Kamenec u Poličky 8.7. 1945 111
Živnost v klidu od 1940595 NS: Novotný Josef - automechanik (velo-moto-auto dílna) Dekret: 13.8. 1945, č. 337596 Narození: 12.1. 1912 Majetín, okr. Olomouc Uvedení do provozu: 1.10. 1945597 Převzatá majetková podstata: prostory Vlastní vklad: 12.000 K598 Ukončení NS: 25.3. 1950599 Fa. Niesner Leo, malířství, Annenská (Svobodova) 1 NS: František Kříž malířství pokojů Dekret: 13.7. 1945, č. 155 Posledně bytem: Slavkov u Brna600 Narození: 7.3. 1919 Praxe: 3 roky601 Státní spolehlivost: vězněn 1 rok v Dachau; zúčastnil se sabotáže telefonních zařízení602 Fa. Niessner Hans, mechanik, náměstí č. 91 Jan Niessner, nar. 1900, bydl. Mlýnská 5, automechanik, nyní hasič Marie Niessnerová, manželka, 1908, v domácnosti Děti: Heinz (1933), Verner (1942), Petr (1944)603 Opověď: 23.10. 1934 (dílna), 27.4. 1927 (obchod) převzato současně 20.8. 1945604 595 ONV MT, kt. 210 596 ONV MT, bal. 3, arch 24 597 ONV MT, kt. 210 598 MěstNV, kt. 139/3, č.j. 8511, Svitavy, 11.5. 1946 599 MMG, ANS-66, A-949. Stížnost na provedení likvidace fy. Niederle, MNV SY, živn. Ref. - ONV SY, 551/50-VIII/M., 25.3. 1950 600 MMG, ANS-74, A-1021. Dekret 155/A.H 601 Tamtéž. Žádost k MSK SY, Slavkov 10.7. 1945 /vyřízeno pod čj. 1642, 10.7./) 602 Tamtéž. Příloha. Potvrzení NV Slavkov, 9.7. 1945 603 Sběrný tábor SY, kt. 4. Odevzdáno 1.12. 1945 604 ONV MT, kt. 210 112
NS: Josef Zvára, autodílny (obchod automobily, motocykly a součástkami, opravy automoto-velo) Dekret: 21.7. 1945, č. 224605 Narození: 3.11. 1909 Popovec, okr. Vysoké Mýto606 Vyučení: fa. Jindřich Plocek ve Stradoni - list vydán 12.5. 1928 ve Vysokém Mýtě607; tovaryšský list 14.5. 1934 ve Vysokém Mýtě608 Praxe: 11 roků samostatným podnikatelem v Řepníkách Státní spolehlivost: v době okupace persekuován, 1942-1943 internován v internačním táboře ve Svatobořicích Politická činnost po 1945: předseda MNV v Řepníkách609 Posledně bytem: Řepníky 3610 Zaměstnanci k 30.6. 1947: 5 osob české národnosti (1 úředník, 2 učni, 2 tovaryši) Zisk za 1. pol. 1947: 1.426.60 Kčs Odměna národního správce: 450 Kčs měsíčně611 Vlastní vklad (při převzetí podniku): v hotovosti 52.000 Kčs (ve staré měně); do zboží 15.164.40 Kčs; do zařízení 22.215 Kčs; k zařízení prodejny vypůjčeno (v nové měně) 50.000 Kčs. Celkem vloženo: 139.379.40 Kčs612 Přemístěno: náměstí čp. 97 /fa. Loschinger-Gothart/ 1.3. 1948 Důvod: dům náměstí 91 poškozen požárem (nebezpečí sesutí)613 Ukončení NS: 1949614 Způsob ukončení: do Mototechny (z opravny se stal obchod - 1952 likvidován)615 Josef Zvára, strojní zámečnictví oprava hospodářských strojů s oprávněním opravy motocyklů a aut, Stalinovo náměstí 97 605 ONV MT, bal. 3, arch 25 606 ONV MT, kt. 210 607 ONV SY, kt. 209, č. 6684 opis výučního listu z 31.1. 1948, SY 608 Tamtéž, čj. 999 opis tovaryšského listu, s.d., s.l. 609 Tamtéž. žádost o přidělení živnosti k MNV SY /SK SY vyřídila pod čj. 936 dne 17.6. 1945/, 15.6. 1945 610 Tamtéž. Inventura fy. Niesner 3.-4.8. 1945 611 Tamtéž. Pololetní hlášení NS za 1. pol. 1947 612 Tamtéž. MNV SY, zn. Z.-Va.-331, 25.7. 1947 613 MMG, ANS-66, A-951 /fa. Niesner-Zvára/. Rozhodnutí o likvidaci a předání podniku, MNV - Vilému Gothartovi, 15265/47-48 živn., 27.2. 1948 614 ONV SY, kt. 209, čj. VIII-502. Žádost o vydání živnostenského listu 10.1. 1954 615 Tamtéž. Souhlas k vydání živnostenského oprávnění, zn. VIII/1-502-10/2-1954 Jk., ONV SY Titl. KNV Brno hospodářský referát, SY 1.3. 1954 113
Živnostenské ohlášení: 12.2. 1954, zn. PO515-2/8-1954 Živnostenský list: 2.8. 1954 (zn. společná)616 Likvidace živnosti: 7.7. 1958617 Fa. Otto Othmar, zámečnictví, Lanškrounská 38a Národnost: rakouská Specializace: výroba sporáků618 Zaměstnanci 1938: 3 dělníci Za války: povolán k vojenské službě - podnik zůstal v klidu619 NS: Stanislav Maňas zámečnictví Dekret: 31.7. 1945, č. 283 Posledně bytem: Prostějov, Dolní 72620 Narození: 18.3. 1922 Prostějov, příslušný tamtéž Státní spolehlivost: někdejší člen KSČ v Prostějově; 1942 v podzemním odbojovém hnutí, později zatčen gestapem a vězněn 18 měsíců v koncentračních táborech621 2x soudně trestán: 1) Okresním soudem Domažlice rozsudek z 18.5. 1942 pro 522 tr. zák. Trestem 100 K pokuty, event. 1 dnem vězení. 2) Zemským soudem v Chebu rozsudkem z 26.2. 1943 pro 2, odst. 1 a 2 zák. pro záludný útok na stát a stranu a k ochraně uniformy strany z 20.12. 1934 trestem 1 roku vězení. Majetkové poměry: nemajetný622 Zaměstnanci 1947: 3 Češi, z toho 2 tovaryši a 1 učeň Zisk za období: 1424.25 K623 616 ONV SY, kn. 20, č. 81 617 ONV SY, kt. 209, složka Josef Zvára, zn. MH/58-R, 7.7. 1958 618 MMG, ANS-50, A-864. Dotazník pro potřebu SK SY 619 Tamtéž. Sdělení k přípisu Finančního odboru rady obvodního NV Praha I., zn. T 7590 Fin/20/Vítek, urgo váno 16.10. 1957. Věc: Dotaz na výdělečný majetek devizového cizince Anna Otto /odhad ceny domu čp. 406/. s.d. /opis z r. 1969/ 620 MMG, ANS-50, A-863. Dekret č. 283/A.H. 621 Tamtéž. Žádost o přidělení živnosti, Maňas - MNV SY, Prostějov 2.6. 1945 /MSK pod čj. 1.530, 3.7. 1945/ 622 Tamtéž. Sdělení o provedeném šetření, SNB Prostějov SK, bezp. Odd. SY, 14.808, Prostějov 23.8.1945 623 Tamtéž. Pololetní hlášení za 1. pol. 1947, SY 25.8. 1947 114
Ukončení NS: 31.12. 1948 do výrobního družstva zámečníků Kovostroj (později Kovosvit) Svitavy624 Fa. Pachl Adolf, tesařství, Dělnická 40 NS: Václav Mareš Dekret: 14.8. 1945, č. 336 Zaměstnanci 1945: 5 (2 tesaři Němci, 3 dělníci - Čech, Polák, Rakušan)625 Narození: 14.2. 1900 Čermná, okres Lanškroun Rodinné poměry: ženatý, otec 2 dětí Vyučení: fa. Rosler a Kudlík v České Třebové 1922-1925 Praxe: 20 let Státní spolehlivost: 1939-1945 totálně nasazen v Německu jako tesař626 Fa. Bratři Pelzové, klempířství, Masarykova 13 Pelzové Rudolf a Robert NS: Karel Kacálek Dekret: 21.6. 1945, č. 29 Posledně bytem: Svitavy, Reální 5627 Narození: 29.1. 1889 Hnátice, okres Lanškroun Vyučení: 1906 u fy. Štěrba, klempířství v Ústí nad Orlicí Praxe: od 1916 dílovedoucí u fy. Haas a Tempes Svitavy; od 1923 vlastní živnost628 Přemístěno: Horova 13 Otevření: 24.9. 1945629 Zaměstnanci 1945: 5, z toho 2 Němci a 1 Čech (učeň) Majetkové poměry: disponuje 150.000 K630; 624 Tamtéž. Sdělení k přípisu. Věc: Dotaz na výdělečný majetek devizového cizince, MNV SY - Finanční odbor rady obvodního NV Praha I., MH-2136/57, SY 3.10. 1957 625 MěstNV, kt. 188/2, čj. 2488/111P, 4.10. 1945 Protokol 626 MMG, ANS-45, A-843. Žádost o živnost, SY 3.8. 1945 /MSK vyřídila pod čj. 1.885, 3.8. 1945/ 627 MMG, ANS-77, A-1037. Dekret č. 29-A-H, 21.6. 1945 628 Tamtéž. Žádost k SK o přidělení NS, čj. 138, s.d. 629 Tamtéž. Ohlášení o přemístění, Kacálek MSK čj. 6237, došlo 4.10. 1945 630 Tamtéž. Revizní nález, SY 20.11. 1945 115
dílna v ceně 80.000 K; měsíční příjem 3.000 Kčs Rodinné poměry: ženatý, 2 děti631 Definitivní NS: 5.12. 1945632 Živnostenské oprávnění: čj. 11670-G, OÚ MT 5.6. 1923 Počet zaměstnanců/z toho učňů: 1946: 4/2, 1947: 5/2, 1948: 5/1, 1949: 4/1, 1950: 1/1633 Fa. Peschkar Bedřich, řeznictví, Tř. Rudé armády 20 Friedrich Peschkar, nar. 9.2. 1904, nyní řezník u NS Slavíčka Emma Peschkar, manželka, 15.7. 1906, domácnost, nyní práce neschopna634 NS: Slavíček Karel Posledně bytem: Ráječek635 Dekret: 22.6. 1945, č. 34636 Hospodaření NS: pohledávka 46.000 Kčs a podnik zkrácen na tržbě o 50.000 Kčs (případ předán Okresnímu soudu ve SY, pod čj. Tv 137/47-17) Karel Konečník Vzdání se NS: 30.5. 1947 (poškodil živnost o 25.000 Kčs na zkrácené tržbě - projednáváno u Krajského trestního soudu v Brně)637 Do provozních místností přemístěna 1.6. 1947 fa. Bohumil Ehrenberger v NS Josefa Schebesty, krejčí, SY náměstí Maršála Stalina 66 Likvidace NS: navržena radou MNV k ONV MT 7.5. 1948 pod čj. 3501/48638 Fa. Pintschka František, stolařství, Koperníkova 7 a 8 (dílna a skladiště) Národnost: rakouská (odsunut do Rakouska)639 631 Tamtéž. Zpráva NB SY - MSK, čj. 54/45, SY 3.7. 1945 632 ONV MT, kt. 166, čj. 1139/45/M/Le. 633 ONV SY, kt. 210, č. 183 Výkaz pro socialisaci 634 Sběrný tábor SY, kt. 4, odevzdáno 6.12. 1945 635 ONV MT, kt. 165, čj. 657 A.H.M. 636 ONV MT, bal. 3, arch 6 637 MMG, ANS-76, A-1035. Vyžádané údaje k likvidaci fy. Peschkar Friedrich, MNV Souhrnné likvidační správě konfiskovaných podniků v Brně, 562/8-12-1950/VIII, 18.12. 1950 638 Tamtéž. Předávací protokol sepsaný 28.4. 1949 na MNV ve SY. Předmět: Likvidace fy. Peschkar SY. Přítomni byli: Josef Klos, vedoucí živn.odd. MNV ve SY, Miroslav Bureš, úředník SLS, pobočka SY v zastoupení likvidačního správce E. Medřického 639 ONV MT, kt. 210 116
NS: Fr. Chlup Dekret: 3.8. 1945, č. 312640 Narození: 2.1. 1909 Drnovice (Morava)641 Ukončení NS: 5.3. 1948 do družstva Dřevojas (I. rámcový plán)642 Fa. Pirschl Max, pekařství, U mlýnského potoka 12 NS: Bohumil Chaloupka Dekret: 8.6. 1945, č. 26 Posledně bytem: Krouna u Skutče 287643 Narození: 9.3.1913 Svratouch, okres Chrudim, tamtéž příslušný 1945: u 30. pěšího pluku z Vysokého Mýta ve SY Praxe: 8 let; 1940-1944 u fy. K. Ettl SY; 1944-1945 u fy. Maisel MT644 Rodinné poměry: ženatý, 2 děti645 Uvedení do provozu: 7.7. 1945 Majetková podstata: prostory Vlastní vklad: provozní kapitál 10.000 K, vlastní kapitál 50.000 K Zaměstnanci 1945: 2 pomocníci646 Definitivní NS: 18.10. 1945, č. 40647 Zaměstnanci 1946: 3 (1 dělník něm. národnosti, 1 učednice, manželka NS)648 Zaměstnanci 1947: 1 tovaryš, 1 učeň Čistý zisk 1.pol. 1947: 3.005.65 K649 Zisk 1945: 325.20 K 640 ONV MT, bal. 3, arch 14 641 ONV SY, kt. 192/7, Seznam volných provozoven ve SY, vypracováno živn. odd. MNV SY, čj. 510/49-VIIKM, 15.3. 1949 642 ONV SY, kt. 192/7, čj. 550/49-VII-M., MNV SY ONV SY, 2.5. 1949. Příloha 1 Seznam NS převzatých družstevními podniky do 15.4. 1949, s. 1 643 MMG, ANS-78, A-1044. Dekret č. 26/A-H 644 Tamtéž. Žádost o udělení funkce správce, SY 7.6. 1945 645 Tamtéž. Inventární protokol z 11.6. 1945 646 Tamtéž. Revizní nález, čj. 40/45/, 4.10. 1945 647 MěstNV, kt. 180, čj. 40/45/AH/Le 648 MMG, ANS-78, A-1044. Pravidelné hlášení NS za 1. čtvrtletí 1946, SY 20.4. 1946 649 Tamtéž. Pololetní hlášení za 1. pol. 1947, SY 24.7. 1947 117
Zisk 1946: 16.686.70 K650 Ukončení NS: 10.2. 1949651 do Středomoravské mlýny, n.p., Brno652 Politická činnost po 1945: 1947 člen ČSL653 Fa. Pompe Anna, pekařství, Brněnská 22 Anna Pompová, nar. 12.4. 1881, bydl. Masarykova 33, nyní chovanka v starobinci Svitavy, Masarykova 33654 Hotovost v pokladně 10.6. 1945: 4645.05 RM655 NS: Fr. Tomášek Dekret: 26.6. 1945, č. 71656 Posledně bytem: Boskovice, Sušilová657 Definitivní NS: 18.10. 1945, č. 42658 Narození: 19.4. 1921 Sudice, okr. Boskovice Zaměstnanci 1.10. 1948: 1 dělník, 2 učni Živnostenský list: 29.8. 1949, zn. 512-29/8-1949 Zrušení živnosti: 1.11. 1949 do družstva Dělpe SY659 Fa. RALSON Eska Rudolf, konfekce a kožené zboží, Stalinovo náměstí 64 Majitel: Bruno Qual (národnost rakouská) Za války podnik vedl Huschka, bývalý starosta německých živnostníků660 650 Tamtéž. Zpráva o přehlídce u fy. Pirschl, nařízena zmocněním rady MNV ze dne 21.10. 1947, provedena 27.-28.11. 1947 651 Tamtéž. Fa. Pirschl, pekařství ve SY předání Dělnickým velkopekárnám ve SY /opis/, OÚ a FNO v Praze Chaloupkovi, čj. 66000/14430-48, Praha 25.3. 1949 652 Tamtéž. Fa. Max Pirschl změna NS, MNV OÚ a FNO Praha, 562/49-VII-M, 28.4. 1949 653 MěstNV, kt. 133/3, čj. 9425/47 Vyhláška MNV o volbě náhradníků, 4.7. 1947 654 Sběrný tábor SY, kt. 4, odevzdáno 7.12. 1945 655 MMG, ANS-78, A-1045 /NS Tomášek/. Inventura, SY 11.6. 1945 656 ONV MT, bal. 3, arch 23 657 MěstNV, kt. 188/2, č.j. 142/A-H-3, Úplný seznam NS, 16. 7. 1945, s. 3 658 MěstNV, kt. 180 659 MMG, ANS-78, A-1045. Sdělení ve věci: Tomášek Fr. - šetření pojistné povinnosti. MNV Okresní národní pojišťovně v MT, 481/50-31.7/VIII-M, 9.8. 1950 660 MěstNV Svitavy, kt. 79/1, Svitavy 21.5. 1945 (foto 390) 118
Provoz zastaven 7.5. 1945661 Rok založení: 1920 Zaměstnanci 1943: 15 Zaměstnanci 1945: 19 (Čechů 7, Němců 12)662 NS: Alois Lána konfekce Dekret: 31.7. 1945, č. 282 (opraveno na Wolkerova 39 Ralson )663 Narození: 26.12. 1919 Přívrat Praxe: 7 let664 Posledně bytem: Česká Třebová, Ústecká 621 Majetková podstata: movitý majetek 615 RM, 7 šicích strojů, nábytek, pokladna, 8 obchodních knih665 Zrušení NS: rozhodnutím Okresního revizního sboru MT ze dne 8.4. 1946 s odůvodněním nemá doloženou kvalifikaci 666 Fa. Russner Josef, sklenářství, Masarykova 6 Živnostenské oprávnění: MT 16.10. 1921. Podnik zastaven 15.9. 1942667 NS: Štěpán Salaj sklenářství Dekret: 31.7. 1945, č. 269 Posledně bytem: Brodek u Nezamyslic 247668 Narození: 19.5. 1911 Velké Borové, okres Liptovský Sv. Mikuláš Praxe: 3 roky (samostatná živnost v Brodku) Majetkové poměry: živnost na konci války značně poškozena669 Uvedení do provozu: 24.8. 1945 661 MMG, ANS-57, A-893. Dotazník pro potřebu SK 662 ONV MT, kt. 206. Kartotéka průmyslových podniků I. Oddíl: Průmysl oděvní, 1946 663 MMG, ANS-57, A-893. Dekret č. 282/A.H. 664 Tamtéž. Žádost o povolení k převzetí správy živnosti, SY 29.5. 1945 665 Tamtéž. Dle soupisu z 11.6. 1945. Jako svědkyně bývalá vedoucí kanceláře fy. Eska Anni Jokešová, Kostelní náměstí 4 666 MěstNV, kt. 139/3, čj. Hosp-46/M./Ma. 667 MMG, ANS-21, A-685. Dotazník pro potřebu SK, s.d. 668 Tamtéž. Dekret č. 269/A.H. 669 Tamtéž. Žádost o přidělení domu s obchodem, Štěpán Salaj /13.7. 1945 Brodek u Nezamyslic/ ONV SY, SK /vyřízeno 17.7. pod čj. 1739; kapitál asi ½ mil. Kčs 119
Zaměstnanci 1945: 3 dělníci670 Odebrání NS: výnos MNV čj. 9053-2-I-12, 5.12. 1945 Odůvodnění: černý odchod za okupace (MNV v Brodku u Nezamyslic přípisem ze dne 28.11. 1945 potvrdil, že zabavil Salajovi 66.000 Kčs za přehnané ceny)671 Jaroslav Chvátal Narození: 13.4. 1910 Ždírec, okr. Chotěboř, přísl. tamtéž Živnostenské ohlášení: 19.2. 1946, č. 64431-VI-2 Živnostenský list: 5.9. 1946, č. 64431/2-VI-2 (brusičství dutého skla)672 Živnostenské ohlášení: 5.10. 1946, č. 6443/3-VI-2 Živnostenský list: 10.4. 1947, č. 3984/7-VI-2 (brusičství plochého skla)673 Konfiskace: výměrem ONV MT z 28.11. 1947 pod čj. 25207, č. seznamu osob 3127; výměr nabyl právní moci 29.12. 1947 Převzatá majetková podstata: Firma nevlastnila žádných nemovitostí; převzetí movitého majetku není známo, neboť spisy toho druhu byly postoupeny 11.6. 1948 ONV MT k účelu přídělového řízení Zrušení živnosti: výměrem MěstNV Svitavy, čj. 17076/49-IV/2, 16.11. 1949674 Zn. 532-8/9-1950. Zánik podle vl. nař. 121/43 Sb. Klid od 1.2. 1950 (zn. 511-1/2-1950)675 Fa. Schaffer Edburga, dámské krejčovství, Střelecká (Revoluční) 3 NS: Marie Obořilová Dekret: 10.7. 1945, č. 142 Narození: 10.12. 1916 Posledně bytem: Skalice nad Sv.676 NS: Vlasta Hubínková (provd. Bartošová) dámské krejčovství 670 Tamtéž. Revizní nález, SY 29.10. 1945, s. 1 671 Tamtéž. Salaj - odebrání NS, MNV - ONV MT, 384/46/M/Le., 9.1. 1946 672 ONV MT, kn. 20, č. 7 673 Tamtéž, č. 15 674 MMG, ANS-21, A-686. Sdělení požadovaných údajů ve věci: LŽ /likvidace živnosti pozn. PD/ Russner Josef, sklenářství. MNV SY Souhrnné likvidační správě konfiskovaných podniků v Brně, 562/8-121950/VIII, 16.12. 1950 675 ONV MT, kn. 20, č. 7 676 MěstNV, kt. 45/5 120
Dekret: 28.7. 1945, č. 249 Posledně bytem: Polička čp. 172; Příslušnost: Litomyšl677 Narození: 25.4. 1922 Litomyšl Vzdělání: vyučena 1939 Praxe: 6 let (u Anny Bednářové v Poličce) Rodinné poměry: svobodná, žije s matkou ve společné domácnosti678 Přeneseno: Molotovova 29 Uvedení do provozu: 29.10. 1945679 Zaměstnanci: 2 dělnice, 2 úřednice (české národnosti) Převzatá podstata: žádný majetek, pouze hlavička firmy680 Definitivní NS: 5.12. 1945681 Ukončení NS: 1.8.1949682 Fa. Schaffer Walter, autodílna, Revoluční 3 NS: Rudolf Trefil Posledně bytem: Brno-Židenice, Kuldova 6 Dekret: 2.7. 1945, č. 124683 Narození: 7.11. 1902 Císařov, okres Přerov Vyučení: strojní zámečnictví u fy. Bartoněk 1920 Specializace: výroba a oprava vstřikovacích pump pro dieselové motory684 Majetkové poměry: byt v Židenicích 25.4. 1945 těžce poškozen bombardováním685 Odvolání NS: rozhodnutím Okresního revizního sboru MT 8.4. 1946686 Fr. Kiršner 677 MMG, ANS-9, A-64. Dekret č. 249/A.H. 678 Tamtéž. Žádost o přidělení, Polička 25.6. 1945 /vyřízeno MSK SY pod čj. 1367 dne 26.6. 679 Tamtéž. Oznámení o přemístění NS a uvedení do provozu odd. hosp. a sociálnímu MSK, čj. 1337, 30.10. 1945 680 Tamtéž. Revizní nález, 29.11. 1945, s. 1 681 MěstNV, kn. 1, protokol 28 682 MMG, ANS-9, A-64. MNV SY ONV a KNV Brno, 551/49-22/7-VIII/M., 14.8. 1950 683 MMG, ANS-74, A-1013 /NS Trefil/. dekret č. 124/A/H. 684 Tamtéž. Žádost o přidělení opravny motorových vozidel fy. Steiner, Brno 10.6. 1945 685 Tamtéž. Potvrzení NBS Brno, Židenice 27.6. 1945 686 MěstNV, kt. 139/3, čj. Hosp-46/M./Ma. 121
Dekret: 28.5. 1946, č. 526687 Narození: 24.2. 1916 Drahovo, přísl. Vyškovo n./t. Rodinné poměry: ženatý, 1 dítě Způsobilost: 1939-1945 jako řidič a mechanik u čs. zahraniční armády688; potvrzení ÚSČŘ MT o způsobilosti k provozování živnosti strojně-zámečnické 15.4. 1946689 Ukončení NS: 1.7. 1949 do n.p. Mototechna (Kiršner v květnu 1949 zatčen a později odsouzen)690 Fa. Schauer Arnošt, autodílna, Wolkerova alej 1 NS: František Lužný Posledně bytem: Stražisko u Prostějova Dekret: 5.10. 1945, č. 473691 Narození: 11.12. 1912 Přemyslovice, okres Litovel Vyučení: u fy. Brázda v Prostějově Praxe: 8 let jako samostatný mistr v autodílně Sigmund v Lutíně u Olomouce Majetkové poměry: za pracovního nasazení ve Vídni 1943 zcela vybombardován692 Přemístěno: Lanškrounská 21 (Moravský Lačnov č. 203)693 Fa. Schebesta Josef, dámské a pánské krejčovství, Stalinovo náměstí 66 NS: Bohuslav Ehrenberger pánské a dámské krejčovství Dekret: 14.8. 1945, č. 370 Posledně bytem: Heráles 9, okres Nové Město na Moravě, přísl. Heráles694 Narození: 8.7. 1921 Cikháj u Nového Města na Moravě 687 MMG, ANS-66, A-952 /NS Kiršner/. Výměr MNV SY čj. 526/46/M./Ma., 28.5. 1946 688 Tamtéž. Potvrzení o řidičské a mechanické praxi, velitelství 1. tankového sboru /opis ověřený 13.3. 1946/, MT 23.1. 1946 689 Tamtéž. Řemeslo. Národní správa. List A. MNV MT, uchází se o autosprávkárnu A. Hickl MT, ul. Komenského, MT 15.4. 1946 690 Tamtéž. NS fy. Schaffer /Tatra/, MNV ONV, 551/49-8.8/VII-M., 19.8. 1949 691 MMG, ANS-66, A-957. Dekret č. 473/A.H.-Le. 692 Tamtéž. Žádost o přidělení NS fy. Gloser, adresováno OJŽS SY, SY 29.8. 1945 693 Tamtéž. Potvrzení MNV SY o NS, 473/A.H.Le., 18.12. 1947 694 MMG, ANS-13, A-95. Dekret 370/A.H. 122
Praxe: 5 let, u fy. L. Rybníček v Brně Státní spolehlivost: totálně nasazen695 Zaměstnanci 1945: 5696 Politická činnost po 1945: člen Revoluční gardy v Herálci697 Definitivní NS: 30.11. 1945 Přeneseno: Třída Rudé armády 17698 Zaměstnanci 14.10. 1946: 3 pomocníci a 1 učeň Zisk za čtvrtletí: 8.554.10 K699 Ukončení NS: 1.1. 1949 vstoupil do krejčovského družstva Oděv ve Svitavách700 Fa. Schlegl Jindřich, mechanická galvanická dílna, Lanškrounská 12 NS: Alois Záhořák - strojní mechanik Dekret: 14.8. 1945, č. 357701 Definitivní NS: 12.12. 1945702 Narození: 7.11. 1912 Živnostenský list: 11.12. 1948 ONV MT, čj. 16630/6-VI-2703 Přemístěno: Lanškrounská 15704 Zrušení živnosti: 1.6. 1950705 Fa. Schmid Bruno, krejčovství, Sladovnická 38 NS: František Novák 695 Tamtéž. Žádost k SK SY o přidělení dílny, Heráles s.d. 696 Tamtéž. Revizní nález z 27.11. 1945, s. 2 697 Tamtéž. Potvrzení MNV Mor. Herálec, 6.6. 1945 698 Tamtéž. Výměr MNV čj. 68/45/M/Le, 30.11. 1945. Rozhodnuto na schůzi MNV - viz MěstNV Svitavy, kn. 1, protokol č. 27 699 MMG, ANS-13, A-95. Čtvrtletní hlášení za 3. čtvrtletí 1946, SY 14.10. 1946 700 Tamtéž. Oznámení Ehrenbergera ONV MT o ukončení NS, ONV čj. 11214-VI-2/48, MT 22.1. 1949 postoupeno ONV SY! 701 ONV MT, bal. 3, arch 25 702 MěstNV Svitavy, kn. 1, protokol č. 29 703 ONV SY, kn. 20, č. 34 704 MMG, ANS-50, A-867. Oznámení, Záhořák /SY 9.1. 1950/ - MNV /čj. 510 živ., 11.1.1950/ 705 Tamtéž. Výměr ONV SY, zn. VIII/1-502-19/11-1953 Záhořákovi, SY 19.11. 1953 123
Dekret: 26.7. 1945, č. 238706 Narození: 26.9. 1908 Česká Třebová Praxe: vlastní živnost 30.1. 1933; čj. živn. listu: 48318/1933, OÚ Lanškroun707 Definitivní NS: 5.12. 1945708 Ukončení NS: 24.1.1949 do družstva Oděv (II. rámcový plán, č. 125)709 Fa. Schmidt František, truhlářství, Tyrše a Fügnera 8 NS: František Staněk truhlářství Dekret: 4.8. 1945, č. 304 Posledně bytem: Slavkov u Brna, Stichovo náměstí čp. 711710 Narození: 18.11. 1897 Horní Heršpice u Brna, přísl. Újezd u Kunštátu, okr. Skalice Vyučen: 1911-1914 ve Vídni Majetkové poměry: v únoru 1945 přišel následkem leteckého útoku o velkou část majetku711 Praxe: dlouholetý vedoucí vídeňské firmy (21 roků) Státní spolehlivosti: dlouholetý člen českých spolků ve Vídni712 Přemístěno: Masarykova 12713 Zaměstnanci 1.10. 1948: 2 dělníci Ukončení NS: 15.11. 1949 do výrobního stolařského družstva Dřevojas 714 Fa. Schmidt Jindřich, malíř, natěrač, Fibichova 6 NS: Antonín Nespěšný Dekret: 22.6. 1945, č. 35715 706 ONV MT, bal. 3, arch 10 707 ONV MT, kt. 210 708 ONV MT, kt. 166, čj. 1139/45/M/Le. 709 ONV SY, kt. 192/7, čj. 550/49-VII-M., MNV SY ONV SY, 2.5. 1949. Příloha 1 Seznam NS převzatých družstevními podniky do 15.4. 1949, s. 1 710 MMG, ANS-41, A-829. Dekret č. 304/A.H. 711 Tamtéž. Žádost o NS, Slavkov u Brna 21.7. 1945 /MSK pod čj. 1824, 23.7. 1945/, s. 1 712 Tamtéž. Revizní nález, čj. 32/45/A.H.-Le, SY 3.10. 1945, s. 2 713 Tamtéž. Povolení k přemístění živnosti pod NS, MNV Staňkovi, 6326/48 ž., 7.9. 1948 714 Tamtéž. Sdělení ve věci šetření pojistné povinnosti, MNV Okr. Národní pojišťovna MT, čj. 481/50-16/8VIII/M, 21.8. 1950 715 ONV MT, bal. 3, arch 13 124
Definitivní NS: 12.12. 1945716 Narození: 17.1. 1917 Sádek u Poličky Bydliště: SY, Fibichova 6 Příděl do vlastnictví: 1.10. 1948 Živnostenský list: 14.10. 1949, zn. 512-14/10-1949 Zaměstnanci 1948-1950: 2717 Zisk za 1945: 24.482.05 K; 1946: 40.055.15 K; 1947: 33.325.10 K718 Zrušení živnosti: 15.11. 1950 do komunálních podniků719 Fa. Schmied Adolf, řeznictví, náměstí Maršála Stalina 43 NS: Fr. Pilný Dekret: 22.6. 1945 Bydliště: SY, Tř. Rudé armády 15720 Vlastní vklad: ve staré měně 100.000 Kčs (tři vklady od června do října 1945)721 Ukončení NS: 1.12. 1949 k n.p. Masna722 Fa. Scholz Berta, dámské krejčovství, Marxova 5 NS: Božena Krejčová dámské krejčovství Dekret: 14.8. 1945, č. 358 Posledně bytem: Oldříš u Poličky 51723 Narození: 29.7. 1917 Sádek u Poličky Domovská příslušnost: Kamenec 716 MěstNV, kn. 1, protokol č. 29 717 MMG, ANS-31, A-728. Sdělení ve věci: Nespěšný šetření pojistné povinnosti, MNV Okresní národní pojišťovně v MT, 481/50-14/9-VIII/M, 19.9.1950 718 Tamtéž. Zpráva o revizi u fy. Schmidt, nařízena MNV, živn.odd., provedena 18.10. 1948) 719 Tamtéž. Výmaz ze živnostenského rejstříku /opis/, zn. 532-19/12-1950-VIII, ONV SY Nespěšnému, SY 19.12. 1950 720 ONV MT, kt. 165, čj. 657 A.H.M. 721 MMG, ANS-76, A-1031. Žádost o dodatečné schválení osobní zápůjčky národní správě firmy Adolf Schmid, Pilný - MNV SY,, SY 12.6. 1947 722 Tamtéž. Změna NS živnosti, MNV Pilnému, 551/49-7.12/VII-M, 4.1. 1950 723 MMG, ANS-9, A-72. Dekret č. 358/A.H. 125
Rodinné poměry: syn Jiří, nar. 1942 Vyučení: u fy. Janečková Praxe: 4 roky u fy. Čada, modelový dům v Praze724 Uvedení do provozu: 12.10. 1945 Odstoupení z NS: 15.11. 1946725 Pozn. Božena Krejčová si otevřela dámské krejčovství na vlastní živn. list na Gorkého 13 (dosavadní majitel Hermina Scholz)726 Fa. Schuster Ottilie, krejčovství, náměstí 48 NS: František Šmerda dámské krejčovství Dekret: 3.9. 1945, č. 449 Posledně bytem: Prostějov, Žeranovská č. 37727 Narození: 24.2. 1911 Hartmanice, okres Prostějov728 Fa. Schwarz Marie, krejčovství, Lanškrounská 4a NS: Jaroslav Mazal dámské krejčovství Dekret: 30.8. 1945, č. 437 Poslední příslušnost: Prostějov-Drozdovice č. 35a729 Narození: 30.9. 1912 Prostějov Vyučení: 1932 Prostějov Praxe: 13 let730 (naposledy u firmy König Prostějov, dámská konfekce, jako domácký dělník)731 Uvedení do provozu: 1.11. 1945732 724 Tamtéž. Přihláška k přesídlení do pohraničí, MSK SY vyřízeno pod čj. 1875, 1.8. 1945 725 Tamtéž. Postoupení dekretu, ÚSČŘ, úřadovna v MT MNV SY, čj. 1028/46 Ši-Ml., Mor. Třebová 30.11. 1946 726 ONV MT, kt. 210 727 MMG, ANS-14, A-98. Dekret 449/A.H. 728 Tamtéž. Žádost o přidělení, 3.8. 1945 /vyřízeno ref. SK pod čj. 1878, 11.8.1945/ 729 MMG, ANS 7, A-55. Dekret č. 437 730 Tamtéž. Žádost o živnost MSK, čj. 3662, SY 13.8. 1945 731 Tamtéž. Dotazník pro uchazeče do NS 732 Tamtéž. Oznámení Mazala - MSK, čj. 1332, SY 31.10. 1945 126
Zaměstnanci: 1 dělnice, 1-2 učni (1945) Definitivní NS: 18.IX. 1945 Vlastní vklad do živnosti: zařízení 8000 Kčs, další investice 1500 Kčs (1.I. 1946) Státní spolehlivost: příslušník posádky Svitavy D.P.D.II. 1. bat. Demobilizován 18.10. 1945733 Ukončení NS: 1.10. 1947 (pro nedostatek zakázek)734 Fa. Schwarz Sofie, dámské krejčovství, Lanškrounská 4 NS: Jana Lopatová (provdaná Pleskotová) dámské krejčovství Dekret: č. 320, 4.8. 1945735 Def. NS: 12.12. 1945736 Narození: 21.1. 1922 Ústí n. Orlicí Živ. list: Litomyšl 25.7. 1940737 29.10. 1947 na vlastní žádost odvolána.738 Drahomíra Lavická (provdaná Ditmarová) dámské krejčovství Výkon NS: 1.4. až 18.12. 1949739 Zrušení NS: 1.6. 1950740 Fa. Schwihel Josef, stolařství, Mostní 3 Josef Schwihel, nar. 1899, bydl. Lanškrounská 1a, stolařský mistr, nyní MSK technické oddělení741 733 MěstNV, kt. 139/3 Žádost o likvidaci a přidělení do vlastnictví: odůvodnění, Jaroslav Mazal Svitavy, 13.V. 1946, čj. 8517 734 MMG, ANS 7, A-55. Návrh živn. odd. na likvidaci NS, čj. 13760/47živn.K/M. /schváleno radou MNV 15.10. 1947/, 14.10. 1947 735 ONV MT, bal. 3, arch 10 736 MěstNV, kn. 1, protokol č. 29 737 ONV MT, kt. 210 738 MMG, ANS 9, inv. č. A-65. Informační zpráva k likvidaci živnosti Sofie Schwarz, MNV SY ONV SY, čj. 562/8-12-1950/VIII., 16.12. 1950 739 Tamtéž. Informační zpráva k likvidaci živnosti Sofie Schwarz, MNV SY ONV SY, čj. 562/8-121950/VIII., 16.12. 1950 740 Tamtéž. Zrušovací výměr FNO Praha likvidační inspektor v Brně, čj. 17076/50-IV/2, Brno 1.6. 1950 741 Sběrný tábor SY, kt. 5, odevzdáno 3.12. 1945 127
Živnostenské oprávnění: 1925 v MT. Podnik zastaven 10.5.1945.742 NS: František Dlouhý truhlářství Posledně bytem: Bohuňov 72, okres Boskovice Dekret: 14.8. 1945, č. 346 Přeneseno: Vrchlického 22743 Narození: 21.7. 1892 Rovečné, přísl. Bohuňov Majetkové poměry: samostatná firma v Brně Cejl 20, byt na konci války vybombardován744 Rodinné poměry: ženatý, 2 nezaopatřené děti Vyučení: 1909 Praxe: 20 roků. 1924-1928 samostatná firma v Bohuňově745 Zaměstnanci 1. pol. 1947: 2 tovaryši-češi Čisté jmění: 28.319.30 K; Zisk za období: 3.164.10 K746 Ukončení NS: 21.11. 1949 do družstva Dřevojas Svitavy747 Fa. Sokele Leopoldine modistka, Třída Rudé armády 12 NS: Marie Šoupalová modistka Dekret: 18.10. 1945, č. 487 Posledně bytem: Blansko, Žižkova 177 Narození: 3.7. 1910748 Rodinné poměry: vdaná, 1 dítě749 List výuční: 13.3. 1927 Společenstvo živností a řemesel Blansko List živnostenský: č. 8326 27.11. 1929 Boskovice750 Fa. Springer Karel, řeznictví, náměstí Maršála Stalina 47 742 MMG, ANS-41, A-826. Dotazník pro potřebu SK SY 743 Tamtéž. Dekret č. 346/A.H. 744 Tamtéž. Žádost o přidělení stolařské dílny, Bohuňov 6.6. 1945 745 Tamtéž. List uchazeče o NS /Řemeslo/, SY 25.9. 1945 746 Tamtéž. Pololetní hlášení NS za 1. pol. 1947, SY 25.7. 1945 747 ONV MT, bal. 3, arch 14 748 MMG, ANS-57, A-892. Dekret č. 487/A.H./M. 749 Tamtéž. Žádost o přidělení bytu a obchodních místností, SK SY, Blansko 19.9. 1945 750 Tamtéž, připsáno na dorsu 128
Karl Springer, 1903, řezník, nyní pomocník u NS Meteláka751 NS: Metelák Adolf Dekret: 31.7. 1945, č. 270752 Převzatá majetková podstata: 10.000 RM753 Posledně bytem: Olešnice na Moravě 301754 Definitivní NS: 8.1. 1947, čj. 174/47755 Narození: 13.7. 1914 Telecí, okr. Polička Živnostenský list: 3.8. 1949, zn. 512-3/8-1949 Zrušení živnosti: 30.11. 1949, zn. 512-19/1-1950 (Masna Polička, n.p.)756 Zaměstnanci 1.10. 1948: 4, z toho 1 učeň Rodinné poměry: ženatý757 Činnost po 1945: od 1948 zmocněnec pro výkon NS nad konfiskovaným majetkem bývalých řemeslnických organisací ve SY758 Fa. Stanitschek Emilie, dámské krejčovství, Fibichova 4 NS: Květa Boháčová (podruhé provdaná Buriánková) Dekret: 13.7. 1945, č. 187759 Posledně bytem: Česká Rybná č. 143, p. Proseč u Skutče Def. NS: 5.12. 1945760 Narození: 15.6. 1924 Česká Rybná, okres Vysoké Mýto Vyučení: 1942761 Praxe: 3 roky (u své matky Anny Osinkové v České Rybné) 751 Sběrný tábor SY, kt. 4, odevzdáno 10.12. 1945 752 ONV MT, bal. 3, arch 6 753 MMG, ANS-76, A-1031. Inventura sepsaná 10.6.1945 u býv. fy. Springer 754 ONV MT, kt. 165, čj. 657 A.H.M. 755 MěstNV, kt. 180 756 ONV SY, kn. 20, č. 57 757 MMG, ANS-76, A-1031. Sdělení ve věci: Metelák šetření pojistné povinnosti, MNV - Okresní národní pojišťovně v MT, 481/50-27.7/VIII-M, 8.8. 1950 758 Tamtéž. Zpáteční lístek k dopisu ÚSČSŘ, zemské úřadovny v Brně, ze dne 17.12. 1948, SY 5.1. 1949 759 MMG, ANS-9, A-67. Dekret č. 187/K. 760 ONV MT, kt. 166, čj. 1139/45/M/Le. 761 MMG, ANS-9, A-67. Žádost o přidělení, Česká Rybná 15.6. 1945. vyřízeno v MSK SY pod č. 835 dne 16.6. 1945 129
Rodinné poměry: vdova (její manžel Miroslav Boháč zahynul 25.7. 1944 při leteckém útoku v Linci), 2-leté dítě Majetkové poměry: nemajetná762 Zaměstnanci 16.10. 1945: 2 učedníci a 1 dělník763 Odstoupení z NS: 30.4. 1948764 NS: Marie Peřinová od 30.7. 1948765 Přeneseno: Gorkého 3766 Narození: 12.8. 1904 Korouhev u Poličky Rodinné poměry: hluchoněmá, živila 12-letou taktéž hluchoněmou dceru, která žila v ústavu v Hradci Králové767 Živnostenský list: 20.2. 1940, 3984-VI-2Pr-1940, okr. úřad Polička Zahájení provozu: 1.8. 1948 Příděl do vlastnictví: 22.10. 1949, 23.000/49-IV/1-1289/E/147, OÚ a FNO Praha768 Fa. Staud Rudolf, cukrárna, Náměstí 19/čp. 72 Rudolf Staudt, 5.4. 1884, cukrář Liesl Peter, 13.9. 1911, dcera, nyní dělnice u fy. Coufal769 NS: Karel Coufal cukrárna, kavárna Dekret: 23.6. 1945, č. 59770 Nar. 17.1. 1906 Posledně bytem: Polička 262771 Definitivní NS: 18.10. 1945, č. 21772 Živnostenský list: 24.5. 1948, č. 4179/2/VI-2 762 Tamtéž. Četnická stanice Proseč u Skutče, 26.7. 1945 /SK 28.7., čj. 1005/45 763 Tamtéž. Revizní nález, čj. 60/45/A.H./Le, 16.10. 1945 764 Tamtéž. Prohlášení o složení NS k MNV, čj. 7472/48-živn., SY 28.4. 1948 765 Tamtéž. Výměr MNV o NS čj. 578/48 živn. 766 Tamtéž. Oznámení o udělení NS, MNV ONV, čj. 11455/48 živnost., 30.7. 1948. Dodatek: živnost může býti zařazena do II. přídělového plánu 767 Tamtéž. Žádost o NS k MNV SY z 19.7. 1948, vyřízeno pod čj. 11770, došlo 19.7. 1948 768 MZA, SČŽ, kt. 37, fol. 60 769 Sběrný tábor SY, kt. 5, odevzdáno 7.12. 1945 770 MěstNV, kt. 139/3, knihovní návrh Okr. soudu v MT 771 MěstNV, kt. 188/2, č.j. 142/A-H-3, s. 8 772 MěstNV, kt. 180 130
Zánik živnosti: 15.12. 1949, zn. 532-15/12-1949, do n.p. Pramen773 Fa. Staud Viktor, malíř, Šafaříkova (Koperníkova) 16 NS: Fr. Báča Dekret: 26.7. 1945, č. 228774 Definitivní NS: 12.12. 1945775 Narození: 6.6. 1915 Rohozná, okr. Polička Živnostenský list: 27.7. 1949, zn. 512-27/7-1949 Zánik živnosti: 1.1. 1951 (Komunální podnik SY), 532-16/12-1950-VIII776 Přemístěno: Bezručovu 4 (schváleno v radě ONV MT 4.11. 1949)777 Fa. Stefanová Marie pánské a dámské krejčovství, Stalinovo nám. 61 NS: Karel Tvaroh Dekret: 3.7. 1945, č. 279778 Narození: 4.11. 1917 Krtov779 Definitivní NS: 5.12. 1945780 Fa. Steffan, košíkářství, Masarykova 28 NS: Antonín Zaoral Dekret: 18.7. 1945781 Narození: 1.12. 1906 Zdislavice, okres Zdounky 773 ONV SY, kn. 20, č. 25 774 ONV MT, bal. 3, arch 15 775 MěstNV, kn. 1, protokol č. 29 776 ONV SY, kn. 20, č. 55 777 MMG, ANS-31, A-724. Opis oznámení. Přemístění živnosti, ONV Báčovi, čj. 1154/2-VI-2, ev. č. 16/1275, 6.11. 1948 778 ONV MT, bal. 3, arch 11 779 ONV MT, kt. 210 780 MěstNV, kn. 1, protokol č. 28 781 MMG, ANS-2, A-20. Dekret čj. 201/A.H. 131
Posledně bytem: Ústí nad Orlicí, Řehnovská čp. 847782 Zrušení NS: rozhodnutím Okresního revizního sboru MT ze dne 8.4. 1946 s odůvodněním: nevede řádně účetnictví 783 Živnostenské ohlášení: 12.11. 1946, č. 31413-VI-2 Živnostenský list: 6.1. 1948, č. 26/9/VI-2 Složeno: 1.7. 1950. Zn. 532-29/6-1950. Komunální podnik784 Fa. Steiner František, autodílna, Pražská 65 Franz Steiner, 1904, bydl. Školní 10, u fy. K. Plíva jako pomocník785 NS: Karel Plíva autodílna Posledně bytem: Svitavy Dekret: 30.6. 1945, č. 103786 Narození: 17.1. 1917 Svitavy Vyučení: u fy. Auto Moravia Ford Brno 1932-1935 jako učeň Praxe: tamtéž jako samostatný automontér Státní spolehlivost: ke konci války činný v odboji na Knínické přehradě787 Definitivní NS: 13.11. 1945, č. 63788 Zaměstnanci 1945: 3 učni789 Odvolání NS: 1947 nevede s péčí řádného NS790 Jan Kuchařík Dekret: 31.7. 1947791 782 Tamtéž. Revize živn. Oprávnění vydaných po 5.5. 1945, MNV - ONV SY, zn. 512/49-21.X/VII-M., 28.10. 1949 783 MěstNV, kt. 139/3, čj. Hosp-46/M./Ma. 784 ONV SY, kn. 20, č. 20 785 Sběrný tábor SY, kt. 5, odevzdáno 10.12. 1945 786 MMG, ANS-66, A-953 /NS Plíva/. Dekret 103-A-H 787 Tamtéž. Žádost k MSK SY o převzetí NS, vyřízeno pod čj. 1092, 19.6. 1945 788 Tamtéž. Výměr čj. 63/45/A.H./Le., 13.11. 1945 789 Tamtéž. Dotazník pro potřebu SK SY. Získání přehledu o stavu jednotlivých podniků, s.d. 790 Tamtéž. Revizní zpráva fy. Steiner 1948, s. 6. Posudek účetní a bilanční kanceláře Ladislav Krejčí SY, 4.8. 1948 791 MMG, ANS-66, A-954 /NS Kuchařík, Rosenkranc/. Sdělení o udělení NS, 9516/47 živn. K/M., MNV ONV MT, 9.10. 1947 132
Odvolání NS: 16.7. 1948 ( odjel na nákup zboží a již se nevrátil )792 Bohuslav Rosenkranc Dekret: 15.1. 1949793 Narození: 4.12. 1923 Posledně bytem: SY Národního osvobození 33794 Ukončení NS: 1949 do Okresního komunálního podniku města Svitav795 Fa. Steiner Sofie, hostinec, Masarykova 17 NS: Josef Frank výroba obuvi (výroba kuřáckých potřeb) Dekret: 14.8. 1945, č. 353 Narození: 15.5. 1909 Dobrovice, okres Mladá Boleslav796 Praxe: domácký dělník u fy. HUFA Josefa Vitíka nástupci, výrobna psacích a kuřáckých potřeb Pardubice797 1942-1944 samostatný živnostník v Poličce čp. 46798 Živn. ohlášení: 26.9. 1946, č. 27781/VI-2-1946 Živn. list: 10.9. 1948, č. 15464/17-VI-2-1948799 Fa. Strakele Hedvika, dámské krejčovství, Sladovnická 28 Firma taktéž uváděna pod jménem Ludvík Strakele Od roku 1922 jsem se osamostatnila jako dámská krejčová ve Svitavách800 Souzena v retribučním procesu před MLS Brno (viz Příloha č. 2) NS: Františka Kozlová (prov. Samková) Posledně bytem: Horní Poříč 2, okr. Boskovice 792 Tamtéž. Protokol sepsaný s B. Rosenkrancem na MNV, 12607/48, SY 28. 7.1948 793 Tamtéž. Výměr MNV SY, 588/49-VII-M., 15.1. 1949 794 Tamtéž. Protokol sepsaný s B. Rosenkrancem na MNV, 12607/48, SY 28. 7.1948 795 Tamtéž. Sdělení MNV KNV Brno, MH-3538/55-Li, 1955 796 MMG, ANS-10, A-77. Dekret č. 353/A.H. 797 Tamtéž. Potvrzení J. Frankovi o zaměstnání od fy. HUFA, Pardubice 7.2. 1946 798 Tamtéž. Žádost o povolení sériové výroby obuvi ONV MT, SY 8.7. 1946 799 ONV SY, kn. 20, č. 29 800 MZA, fond MLS Brno, LSp 498/46 (Lst 1146/46), Zápis o předběžném vyšetřování, fol. 3 133
Dekret: 29.8. 1945, č. 405801 Narození: 1.1. 1920 Horní Poříč802 Majetková podstata: 1 šicí stroj Vyučení: 30.10. 1937 Olešnice (tovaryšská zkouška) Praxe: 1937-1945 v krejčovské dílně (za války krátce v zemědělství)803 Přeneseno: Stalinovo náměstí 55 Ukončení NS: 1.2. 1950 do krejčovského výrobního družstva ODĚV ve Svitavách804 Fa. Šimáková Marie dámské krejčovství, Stalinovo nám. 44 NS: Marie Blažková Dekret: 4.8. 1945, č. 293805 Narození: 12.3. 1911 Vlkov806 Definitivní NS: 5.12. 1945807 Živnostenský list: 11.12. 1948, čj. 4188/2-VI-2808 Fa. Štěpánek Karel, krejčovství, Fibichova 6 Karl Štěpánek, 16.10. 1880, bydl. Masarykova 31, nyní chovanec v městském chudobinci Rosa, manželka, 2.7. 1886, v domácnosti809 NS: Karel Tvaroh Dekret: 31.7. 1945 Vlastní vklad: 15 000 Kčs Přemístěno: na náměstí 61 (sloučeno s fou. Marie Stefanová)810 801 MMG, ANS-9, A-67. Dekret č. 405/A.H. 802 ONV MT, kt. 210 803 MěstNV, kt. 139/3, čj. 8514 - žádost o zrušení nár. správy a udělení oprávnění k samostatnému provozování krejčovské živnosti, Svitavy 13.5. 1946 804 MMG, ANS-9, A-67. Oznámení o zrušení živnosti a odvolání NS, živn. Ref. MNV, 551/50-VII/M., 24.1. 1950) 805 ONV MT, bal. 3, arch 10 806 ONV MT, kt. 210 807 MěstNV, kn 1, protokol č. 28 808 ONV SY, kn. 20, č. 36 809 Sběrný tábor SY, kt. 5, odevzdáno 14.12. 1945 810 MěstNV, kt. 139/3, čj. 8540, žádost o likvidaci, 11.5. 1946 134
Ukončení NS: 1.2.1949 do družstva Oděv (II. rámcový plán, č. 120)811 Fa. Štěpánek Rudolf, krejčovství, Pražská 21 Rudolf Štěpánek, bydl. Březová - Tábor III.812 Nar. 9.4. 1885 SY; Přihlašuje se do SY, Masarykova 31, 3.5. 1946 Manželka: Emilie, nar. 28.2. 1886 Březová (t.č. tábor I.)813 NS: Leo Hable Dekret: 27.7. 1945, č. 240814 Narození: 7.4. 1905 Brno815 Posledně bytem: Slavkov u Brna, Mlýnská 606816 Praxe: 22 let817 Zaměstnanci pol. 1946: 3 (2 tovaryši, 1 učeň)818 Zaměstnanci pol. 1947: 2 (1 tovaryš, 1 učeň) Čistý zisk: 4.176 Kčs819 Příděl do vlastnictví: 10.3. 1949 FNO Praha, čj. 66.000/16881/48-IV/6820 Živnostenský list: 8.8. 1949, čj. 512-8/8-1949821 Půjčka na provoz podniku: 182.000 Kčs Rodinné poměry: ženatý, 2 nezaopatřené děti, matka 85 let822 Zrušení živnosti: 30.8. 1954 (likvidační lhůta do 15.10. 1954)823 Fa. Tutsch Leopoldine, strojní zámečník, Školní 6 811 ONV SY, kt. 192/7, čj. 550/49-VII-M., MNV SY ONV SY, 2.5. 1949. Příloha 1 Seznam NS převzatých družstevními podniky do 15.4. 1949, s. 1 812 Sběrný tábor SY, kt. 5. Odevzdáno 14.12. 1945 813 Sběrný tábor, kt. 5. R. Štěpánek - policejní přihláška 814 ONV MT, bal. 3, arch 10 815 ONV SY, kt. 210. Návrh na příděl ONV MT /rámcový plán 16/2, č.b. 120/, 21.9. 1948, s. 1 816 Tamtéž. Jmenovací dekret čj. 240/A.H. 817 Tamtéž. Žádost o NS k SK SY, 15.6. 1945 /dle razítka vyřízeno pod čj. 1113 dne 19.6. 1945/ 818 Tamtéž. Hlášení za 2. čtvrtletí 1946, s. 1 819 Tamtéž. Pololetní hlášení za 1. pol. 1947, 30.7. 1947, s. 3 820 Tamtéž. Výměr KNV Brno Oděvě, zn. 6954/50-VII/7., 10.3. 1950 821 Tamtéž. Originál živn. listu 822 Tamtéž. Důvody ztěžující socializaci, 31.8. 1950 823 Tamtéž. Výměr ONV z 30.8. 1954, zn. PO-515-30/8-1954 Jk. 135
NS: Fr. Zapletal Dekret: 31.7. 1945, č. 285824 Bydliště: SY, Školní 4 Narození: 23.12. 1911 Prostějov825 Politická činnost po 1945: člen obnoveného MěstNV 1946 za ČSL826 Ukončení NS: 1.1. 1950 do komunálního podniku827 Fa. Tyrolt Margarette, dámské krejčovství, Příční 13 NS: Ladislava Novotná NS: od 1.8. 1945828 Dekret: 5.10. 1945, č. 477829 Majetková podstata: žádná Přeneseno: Pražská 35 (počátek října 1945) 1947 dekret na provozovnu na Pražské 35830 Bilance k 31.12. 1946: čistý zisk 39.10 K; hotovost 127,79 K; příjmy celkem 31.826.57 K831 Narození: 21.5. 1923 Rohozná u Poličky Praxe: 4 roky (fa. Dobrovolný ve Skutči)832 Rodinné poměry: svobodná (bydlela trvale ve společné domácnosti se svými rodiči na Pražské 35)833 Zaměstnanci: 1 učeň Čistý zisk 173.22 K834 824 ONV MT, bal. 3, arch 25 825 ONV MT, kt. 210 826 MěstNV, kt. 133/3, čj. 11118/46 - Vyhláška o rozvržení mandátů v obnoveném MNV ve Svitavách, 26.6. 1946) 827 MMG, ANS-50, A-868. Potvrzení MNV, VIII/52, 3.7. 1952 828 MMG, ANS-9, A-66. Potvrzení o NS, 3173/48 živn., vydáno živn. Odd. MNV 12.3. 1948 829 Tamtéž. Dekret 477/A.H.Le 830 Tamtéž. Výměr MNV SY o NS, čj. 477/45/A.H.Le., 23.7. 1947 831 Tamtéž. Zpráva o přehlídce u M. Tyrolt, s. 1. Revize nařízena rámcovým zmocněním rady MNV 6.6. 1947, provedena 12.9. 1947 832 Tamtéž. Žádost MSK o živnost, SY 1.9. 1945 833 Tamtéž. Sdělení ve věci: Ladislav Novotný, odvolání proti zamítnutí žádosti o přidělení domku Olbrachtova č. 27 SY, MNV - ONV MT, čj. 4090/47 hosp.k/m., 8.7. 1947 834 Tamtéž. Pololetní hlášení za 1. pol. 1947 136
NS se zřekla 10.3. 1948 z rodinných důvodů835 NS: Helena Plotěná (roz. Meixnerová) - současně přemístěno na Stalin. Nám. 37836 Bytem: SY, Stal. Náměstí 37 Narození: 2.5. 1916 Brno837 Vyučení: 1933 Praxe: fa. Kronová v Brně; poté vedoucí krejčovského závodu Marie Vybíralová tamtéž Rodinné poměry: rozvedená, 5-letý syn (částečně ochrnutý)838 Přeneseno: Masarykova 3 Zrušení NS: 19.11. 1949 do krejčovského družstva Oděv ve Svitavách839 Fa. Tyrolt Otto, pekařství a smíšený obchod, Příční 1 Souzen v retribučním procesu před MLS Brno 1946 (viz Příloha č. 2) NS: Vladislav Kolman Dekret: 23.6. 1945 Domovská přísl.: Rohozná840 Narození: 20.6. 1920 Jindřichův Hradec841 Vzdání se NS: 1946 (zůstala v klidu)842 Zaměstnanci 1945: 1 dělník-němec843 Fa. Tyrolt Rudolf, pekařství a koloniální obchod, Masarykova 38 835 Tamtéž. L. Andělová /rozená Novotná/ dává na vědomí MěstNV SY, 6.3.1948 836 Tamtéž. Výměr o NS, čj. 572/8-VII-M., MNV SY 1.4. 1948 837 Tamtéž. Návrh živn. Odd. MNV na přidělení NS /schváleno v radě MNV 23.3. 1948/, čj. 3474/48 živ., SY 19.3. 1948 838 Tamtéž. Žádost MNVýboru, živn. Odd., o přidělení NS, došlo 12.3. 1948, čj. 3474 živ. 839 Tamtéž. Potvrzení o zrušení NS, vydal živn. Ref MNV 22.11. 1949, 551/49-V-M. 840 MěstNV, kt. 188/2, č.j. 142/A-H-3. Úplný seznam NS, 16.7. 1945, s. 3 841 ONV MT, kt. 210 842 MěstNV, kt. 47/1, č.j. 15112/47 Titl. ONV, 15.12. 1947 843 Sběrný tábor SY, kt. 2, složka H, odevzdáno 10.12. 1945 137
Zakládající člen místní organizace SHF ve Svitavách v roce 1933844, 1935-1938 zástupce místní skupiny SdP Franze Neugeborna,845 od dubna 1941 poslední německý starosta Svitav.846 Souzen v retribučním procesu před MLS Brno 1946 (viz Příloha č. 2) NS: Václav Šír - pekařství Dekret: 20.5. 1945, č. 38847 Posledně bytem: Praha 2, Tyršova 2 Narození: 25.7. 1910 Polička Praxe: 1928 u fy. Ettl ve Svitavách; poté vedoucí u fy. Jaroslav Pospíšil v Praze 2, Krakovská 19 (do 16.5. 1945) Státní a národní spolehlivost: aktivní účast v květnovém povstání Majetkové poměry: při náletu na Prahu 14.2. 1945 utrpěl značnou škodu Specializace: Dle živn. řádu k mé řemeslné způsobilosti patří též krupařství a jelikož se jedná o koloniál, který je spojen právě s uvedeným podnikem, žádám o jeho trvalé přidělení. Rodinné poměry: ženatý848 Úmrtí: 18.6. 1945 usmrcen nešťastnou náhodou tankem Rudé armády na silnici SvitavyPolička Božena Šírová parní pekárna a koloniál Narození: 20.10. 1906 Telč, okres Dačice849 Převzetí NS: vdovským právem 18.7. 1945 (neměla však živnostenské oprávnění)850 Zaměstnanci 1946: 12 1947: 1 placená síla v pekárně, prodej si vede sám NS Měsíční režie osobní mimo NS 1947: cca 18 000 K Výsledky revize: Národní správkyně postrádala odborné způsobilosti a pověřila vedením podniku svého bratrance Duška a nedovedla zabrániti ztrátám. Nebyly zaplaceny předepsané 844 Fikejz-Velešík, KR, s. 203 845 Fikejz-Velešík, KR, s. 205 846 Fikejz-Velešík, KR, s. 224 847 MMG, ANS-12, A-89. Zplnomocnění k vedení závodu /opis/, SK SY, SY 20.5. 1945 848 Tamtéž. Žádost o trvalé přidělení živnosti, Šír - SK SY, SY 31.5. 1945 849 Tamtéž. Sdělení dat o NS. MNV, hosp. a soc. odd. - P.T. Všeobecný pensijní ústav, úřadovna v Brně, Okresní soud SY, 7872/47-M/K, 4.6. 1947 /Penzijní ústav vede exekuci na NS. Okresní soud SY po něm žádá data o NS./ 850 Tamtéž. Žádost o přidělení NS bez živn. oprávnění, Šírová MNV /došlo pod čj. 8672 hosp., 18.6/, 17.6. 1947. Jmenování Šírové viz: Obnovení NS, MSK, čj. 209-H3, SY 18.7. 1945 138
daně, pensijní pojištění, nemocenské pojištění a ani jiné účty dodavatelů, - jak o tom svědčí připojená revisní zpráva....byl učiněn řádný soupis zboží a provozní místnosti zapečetěny, dne 3.11. 1947.851 Odvolání NS: 31.10. 1947 s odůvodněním, že neplní řádně povinnosti předepsané pro národní správce a podnik vykazuje ztráty a dluhy 852 Revisní zpráva: Uvedení do provozu: 30.5. 1945 /NS Šír/ Šírová předala podnik dne 26.3. 1948. Celková odměna NS za období: 96.125 K. Majetkové poměry: Nemajetná Členem Hospodářské skupiny maloobchodu Zaměstnanci (na počátku): 11 (kancelářských 1, v obchodě 3, v dílně 7). Na konci období (1948): 1 v dílně Základní kapitál k 30.5. 1945: 565.092.40 K Čistý zisk za rok 1945: 92.974.05 K Kapitál ke dni 31.12. 1945: 658.066.45 K Kapitál ke dni 31.12. 1946: 533.982.26 K (ztráta!) Kapitál ke dni konečnému (1.4. 1948): 339.590.60 K (ztráta!) Úbytek na kapitálu za období NS: 225.501.80 K853 NS: Josef Černocký Dekret: 25.6. 1948 (výměr MNV) Úvěr na zahájení provozu: 30.000 K u Okresní záložny a spořitelny ve SY854 Posledně bytem: Vsetín, Kopeček 146 Znovuotevření živnosti: 1.9. 1948855 Ukončení NS: pekařství - 1.12. 1949 k družstvu První dělnické pekárny a cukrárny SY; koloniál - 1.9. 1949 do okresního družstva Jednota v MT856 851 Tamtéž. Sdělení ve věci: NS fy. Tyrolt - revise hospodaření NS a odvolání NS Boženy Šírové. MNV - OÚ v Brně, 26.11. 1947. Jako příloha připojeno: Zpráva o provedené revisi u fy Tyrolt, SY 19.10. 1947 852 Tamtéž. Výměr o odvolání z NS, MNV Šírové, 11.859/47 živn. K/M, 29.10. 1947 853 Tamtéž. Fa. Rudolf Tyrolt. Revisní zpráva, SY 14.7. 1948. Za revizní komisi: Ladislav Krejčí, účetní a bilanční revisor SY 854 Tamtéž. Sdělení ve věci: Fa. Tyrolt, NS. MNV - OÚ a FNO, oblastní úřadovně v Brně, 551/28.4.1949-VIIM, 3.5. 1949 855 Tamtéž. Zahájení živnosti pekařské, Černocký - ONV MT, živn. ref., SY 6.9. 1948, došlo 9.9., č. 18736/1 139
Fa. Ulreich Karel, truhlářství, Nejedlého 6 Karel Ulreich, 31.7. 1907, bydl. Tábor IV., stolařský mistr, v p. poměru Anna Ulreich, 31.3. 1907, manželka, v domácnosti Děti: Christina, 15.3. 1933; Karel, 25.5. 1939; Günter, 25.10. 1940857 NS: Alois Frnka Dekret: 28.7. 1945, č. 259858 Narození: 12.5. 1899 Zaháj-Litomyšl Živnostenský list: 1927, čj. 31612/XV-F-425 Praxe: 1927-1929 vlastní živnost v Litomyšli859 Živnostenský list: 11.12. 1948, čj. 3491/1-VI-2860 Fa. Weber Karel, cukrárna, Vítězná 20 NS: Jan Klusoň Dekret: 14.8. 1945, č. 350861 Narození: 20.5. 1909 Sebranice862 Majetková podstata: prostory a inventář (dle protokolu inventárního z 11.9. 1945) Uvedení do provozu: 1.12. 1945863 Zisk za 1945: 385.45 K Zisk za 1946: 19.847.85 K Zaměstnanci 1946: 1 pomocný dělník Zaměstnanci 1947: 2 učni, 1 prodavačka864 Živnostenský list: 14.6. 1949, zn. 512-20/5-1949 856 MMG, ANS-78, A-1040. K dotazu na Černockého Josefa. MNV - Okresní národní pojišťovně v MT, 481/50-8.5/VII-M, 10.5. 1950 857 Sběrný tábor SY, kt. 5, odevzdáno 13.12. 1945 858 ONV MT, bal. 3, arch 14 859 ONV MT, kt. 210 860 ONV MT, kt. 573. ONV MT ÚSČSŘ MT, čj. 3491/1-VI-2, MT 11.12. 1948 861 ONV MT, bal. 3, arch 5 862 ONV MT, kt. 210 863 MMG, ANS-38, A-799. Potvrzení živn. odd. MNV, 9767/48živn., 4.6. 1948) 864 Tamtéž. Zpráva o přehlídce u fy. Weber, nařízena rámcovým zmocněním rady MNV 6.6. 1947, provedena 16.12. 1947 140
Zrušení živnosti: 24.10. 1949, zn. 532-6/6-1950865; do okresního družstva Jednota MT866 Fa. Weber Karel, kožešnictví a čepičářství, Masarykova 3 NS: Otakar Netval Dekret: 31.8. 1945, č. 444 (podnik přenesen na Stal. Náměstí 56)867 Posledně bytem: Vídeň XVI, Festgasse 17 (t.č. Bystré u Poličky 15)868 Majetkové poměry: 23.3. 1945 vybombardován869 Převzatá majetková podstata: prostory - uvedl do chodu vlastními penězi870 Půjčky: Žádost o půjčku ve výši 50.000 Kčs z rozpočtového úvěru ministerstva sociální péče; schváleno v radě MNV 20.1. 1948871 Narození: 22.11. 1894 Pelhřimov872 Zaměstnanci 1946-1950: 1 rodinný příslušník Roční obrat: 1946 88.591.60 K; 1947 384.292.70 K; 1948 364.965.50 K; 1949 308.306.40 K Živnostenské oprávnění: 5.1. 1949, čj. 512-5/11-1949873 Zrušení živnosti: 29.12. 1958874 (důvod: úmrtí majitele 20.11. 1958)875 Fa. Wejda Štěpán, pekařství, Beingasse (Erbenova) 6 NS: Ladislav Vraspír Dekret: 13.7. 1945, č. 156876 865 ONV SY, kn. 20, č. 39 866 MMG, ANS-38, A-799. Sdělení ve věci: Klusoň, šetření pojistné povinnosti. MNV - Okresní národní pojišťovně v MT, 481/50-22.7/VIII-M, 7.8. 1950 867 Tamtéž. Dekret o NS, čj. 444/A.H., SY 31.8. 1945 868 Tamtéž. Návrh na NS, zasláno OJŽS - MSK, SY 25.8. 1945 869 ONV SY, kt. 210. Žádost o přidělení živnosti zaslaná Netvalem MSK, čj. 3527, Bystré 22.8. 1945 870 Tamtéž. Potvrzení MNV SY, hosp. odd., 444/46/M./Ma., 23.4. 1947 871 Tamtéž. Návrh živn. odd. MNV SY z 12.1. 1948, čj. 17196/47 živn.k/m. 872 Tamtéž. Návrh na příděl, 30.11. 1948 /schváleno v radě ONV 16.12. 1948/. Rámcový plán 16/2, běž. č. 105 873 ONV SY, kt. 210 Výkaz pro socializaci, s.d. 874 Tamtéž. Potvrzení vydané odborem MH, dopravy a obchodu pro úřední potřebu, MH/1958-S1., 29.12. 1958; 875 Tamtéž. Oznámení manželky Marie Netvalové odboru MH ONV, SY 28.11. 1958 876 ONV MT, bal. 3, arch 23 141
Narození: 22.6. 1903 Sádek u Poličky, přísl. tamtéž Živnostenský list: 24.5. 1948, č. 13868/VI-2 Zrušení živnosti: 31.7. 1950, zn. VIII-502.1-24/2-1951-K877 do n.p. Středomoravské mlýny n.p., Brno878 Majetková podstata: zařízení dílny a obchodu, drobný inventář 26.690 K Čisté jmění k 13.7. 1945: 19.098.50 K879 Zisk za 1945: 131.190.57 K880 Zaměstnanci 1945: 2, z toho 1 Němec a 1 učeň české národnosti881 Zisk za 1946: 39.618.90 K882 Fa. Wilimek Josef, čalounictví a sedlářství, Sladovnická 21 Současně zřejmě majitel hostince na Vojanově ulici883 NS: Svoboda Alois Posledně bytem: Brno, Sirotčí 2 NS fy. Wilimek od 10.7.884 NS: Josef Macků sedlářství a čalounictví Dekret: 31.8. 1945, č. 414 Narození: 5.8.1912885 Nyklovice u Boskovic Vyučení: sedlářství v Trpíně Praxe: zaměstnán v Brně a Moravské Ostravě Bydliště: Svitavy od listopadu 1945 Specializace: kožené výrobky886 877 ONV SY, kn. 20, č. 24 878 MMG, ANS-78, A-1046. Vraspír pronájem živnostenských provozoven, zařízení a inventáře. Středomoravské mlýny n.p. Brno, Běhounská 10 MNV SY, 724.1-1550 Dr.Tr/Zb, 22.3. 1951 879 Tamtéž. Počáteční bilance k 13.7. 1945 880 Tamtéž. Bilance k 31.12. 1945, SY 31.12. 1945 881 Tamtéž. Čtvrtletní hlášení NS za 3. čtvrtletí 1945, SY 5.10. 1946 882 Tamtéž. Bilance k 31.12. 1946 883 Fikejz-Velešík, KR, s. 155 884 MěstNV, kt. 188/2, čj. 142/A-H-3, s. 22 885 SČŽ, kt. 3, fol. 262 886 Pamětní spis, s. 101 142
Příděl do vlastnictví: 1.10. 1948 Zaměstnanci 1.10. 1948: 3 dělníci a 1 učeň; 1.1. 1950: 4 dělníci887 Živnostenský list: 29.7. 1949, zn. 512-28/7-1949 Zrušení živnosti: 1.9. 1950, zn. 532-15/9-1950 (fa. Dřevojas SY)888 Fa. Wolf Rudolf, zámečnictví, Flurgasse 1 Národnost majitele: německá NS: Felix Peřina kovotlačitelství Dekret: 17. srpna 1945 Přeneseno: 5. května 3 (hostinec Marty Christové) Narození: 26.11. 1906 Svratka, okr. Chrudim889 Převzatá majetková podstata: prostory890 Živnostenské ohlášení: 9.10. 1945, č. 9110 VI-2 Živnostenský list: 13.6. 1946, č. 16244/1-VI-2 Doba a způsob zrušení živnosti: 16.3. 1950891 do Kovosvit892 Fa. Ziehrl František, řeznictví a uzenářství, Pražská 16 Živnostenské oprávnění: 20.1. 1911 SY893 NS: Ladislav Hubený Posledně bytem: Vojtěchov 42, okres Chrudim Dekret: 22.6. 1945, č. 33894 Narození: 17.6. 1921 Vojtěchov, okr. Chrudim Vyučení: u fy. Ant. Kozel v Nových Hradech, tovaryšská zkouška 1938 tamtéž Praxe: 7 let (posledně od 1941 u fy. Ziehrl SY)895 887 MMG, ANS-33, A-739. Sdělení ve věci šetření pojistné povinnosti, MNV - Okresní národní pojišťovně v MT, 481/50-27.7/VIII-M., 2.8. 1950 888 ONV SY, kn. 20, č. 56. Viz též MMG, ANS-33, A-739. Věc: Výmaz z živnostenského rejstříku /opis/, ONV SY - Macků, 532-15/9-1950-VIII, SY 12.10. 1950 889 MMG, ANS 1, inv. č. A-14. Dekret o NS, čj. 374/A.H. 890 Tamtéž. Žádost F. Peřiny NV SY, Svratka 18.7. 1945 891 Tamtéž. Výměr KNV Brno, zn. 512-16/11-1949) 892 ONV SY, kn. 20, záznam č. 3 893 MMG, ANS-75, A-1027 /NS Hubený/. Dotazník pro potřebu SK, s.d. 894 Tamtéž. Dekret č. 33/A.H. 143
Ukončení NS: 16.10. 1949 do Okresního družstva JEDNOTA v Moravské Třebové896 Fa. Zölfel Erich, malíř písma, Královská (Svojsíkova) 4 NS: Jaroslav Rypka lakýrník a malíř písma Dekret: 3.7. 1945, č. 159897 Zaměstnanci: 13 českých dělníků898 Zrušení NS: dle usnesení pléna MěstNV z 28.12. 1949 do Sdružených komunálních podniků města Svitav899 895 Tamtéž. Převzetí správy živnosti, MNV SY, Vojtěchov 29.5. 1945 896 Tamtéž. Prohlášení Hubeného o vzdání se NS, MNV 551 živ., 9.11. 1949 897 ONV MT, bal. 3, arch 15 898 Pamětní spis, s. 99 899 MěstNV, kn. 4, protokol č. 29 144
7.2 Příloha č. 2: Majitelé řemeslných živností ve Svitavách souzení v rámci tzv. retribucí František Gloser automechanik Narození: 6.9. 1899 Bydliště: Lázeňská 14 Zatčen a vyšetřován: není známo (k 17. dubnu 1946 se nalézal v internačním táboře v Moravské Třebové)900 Svědek: Jiří Zámek, nákladní autodoprava Brno Fr. Gloser byl se mnou ve stálém obchodním spojení za doby okupace. Nebyl nikdy nacistou a vždy se vůči mně choval jako člověk řádný a svědomitý. Mohu dokonce několika svědky potvrditi, že v roce 1944 roztrhal a rozšlapal fotografie Hitlera a vyjádřil se o něm jako o gauneru.901 Hlavní přelíčení: ve veřejném jednání MLS Brno ve dnech 5. - 8.6. 1946 v Moravské Třebové Rozsudek: jako Truppführer u organisace NSKK odsouzen k trestu těžkého žaláře v trvání 6 roků, zostřenému 1 tvrdým ložem měsíčně902 František Habiger Narození: 22.9. 1894 Svitavy Bydliště: Svitavy, Školní 2 Zatčen: strážmistrem Emilem Hruškou 22.9. 1945 ve 15.30 h. Vyšetřován: orgány vyšetřovací komise MSK ve Svitavách, strážmistry Vladimírem Fajkusem a Teodorem Peřinou Skutková podstata: v období zvýšeného ohrožení republiky (od dubna 1938) členem strany SdP 1943-1945 Blockleiterem NSDAP 900 SOkA Svitavy, fond TNK MT, kt. 1, inv. čís. 7 Seznam osob dodaných dne 17.4. 1946 do internačního tábora v Moravské Třebové ze Svitav 901 TNK MT, kt. 1, inv. čís. 11 - Spisy pro lidový soud. Potvrzení, Brno 6.4. 1946 902 Stráž pohraničí, č. 10, s. 3. Rozsudky lidového soudu v Moravské Třebové 5. - 8. června 1946 145
člen Arbeitsfronty Svědci: Štěpán Prax, Němec, bytem ve SY, ulice 5. května č. 5 Bernard Nikl, toho času ve vyšetřovací vazbě MSK ve SY Výpověď svědků: Oba potvrzují pouze členství a vykonávání funkce v nacistických stranách. K tomu dodávají, že Habiger byl dobrým nacistou. Asi v měsíci dubnu 1938 vstoupil obviněný do strany SdP.903 Vyjádření obžalovaného: K svému ospravedlnění udal, že do nacistických stran vstoupil z existenčních důvodů, což je odůvodněno jeho řemeslem. Dále uvedl, že byl Němcem a v důsledku tehdejších poměrů mu nic jiného nezbývalo než se podřídit většině.904 Hlavní přelíčení: 4. dubna 1946 v Mor. Třebové ve veřejném jednání MLS Brno Obžalovaný prohlašuje, že je nevinen. Vypovídá: Jako Blockleiter, kteroužto funkci jsem zastával od roku 1943, jsem vybíral členské příspěvky, roznášel jsem letáky a chodil na schůze. Rozkazy jsem dostával od Jana Jokesche Zellenleitra a tyto rozkazy jsem vykonával.905 Poradní protokol: Předseda: Fr. Mazal Přísedící: Emilie Cihlářová, Jindřich Major, Josef Machálek, Jan Rašner Rozsudek jednomyslně.906 Rozsudek: Obžalovaný Fr. Habiger jest vinen. Odsuzuje se k trestu těžkého žaláře v trvání 6 roků, zostřeného jedním tvrdým ložem měsíčně. Pozbývá občanské cti na 10 roků.907 Výkon trestu: Ještě téhož dne dopraven do věznice na Mírově.908 Jan Jokesch 903 MZA, fond MLS Brno (C 141), složka LSp 312/46 (Lst 827/46), fol. 1 904 Tamtéž, fol. 2. Svitavy 22.1. 1946 905 Tamtéž, fol. 9 906 Tamtéž, fol. 11 907 Tamtéž, fol. 14 908 Tamtéž, fol. 17 146
zahradnictví Narození: 24.12. 1901 Svitavy Poslední bydliště: Svitavy, Hřbitovní 4 Zatčen: vyšetřovací komisí MSK Vyšetřován: strážmistry Fajkusem a Peřinou a vyšetřovací komisí MSK Skutková podstata: člen strany SdP 1936-1938909 Zellenleiter NSDAP Popuzoval proti jednotlivým skupinám obyvatel, hlavně proti Čechům a Židům pro jejich národnost a rasu. Vyzrazoval státní tajemství, organisoval ozbrojené skupiny a cvičil je v zacházení se zbraní. Dále rozšiřoval v době zvýšeného ohrožení republiky nepravdivé zprávy, pak zprávy o síle válečné zdatnosti ČSR, o pohybu vojska a jiných důležitých okolnostech. Není prost podezření, že propagoval fašismus. Krom toho je důvodné podezření, že udával občany jiné národnosti...a ponižoval slovanskou ideu.910 Svědci: Breň Jaroslav, zahradník, Čech, Mlýnská 1 Kašpar Zdeněk, zahradník, Čech, Hřbitovní 4 Rupprich Fr., hrobař, Němec, ulice 5. května 9 Výpovědi svědků: Jaroslav Břeň udal, že Čechy propouštěl bezdůvodně z práce. Svědek Kašpar vypověděl, že Čechům dával vykonávati nejhrubší práce. Dále, že nadával jim českých psů. Svědek Rupprich potvrzuje, že byl v uvedených nacistických organisacích a nosíval uniformu nacisty a nosil prapor hákového kříže při pohřbech.911 Rupprich též uvádí, že byl velkým nacistickým horlivcem již v dobách první republiky. Mimoto byl účasten v roce 1938 na přepadu v Moravské Chrastové.912 Zápis o předběžném vyšetřování: Při slavnostech strany SdP jsem působil jako Ordner. Jinak jsem se politicky neexponoval... Po návratu z vojny v prosinci 1940 jsem znovu převzal funkci Zellenleitera. 909 MZA, MLS Brno, LSp 1015 (Lst 401/46), fol. 3 910 Tamtéž, fol. 2 911 Tamtéž, fol. 3. Svitavy 8.1. 1946 912 Tamtéž, fol. 24 147
Vstoupil jsem do strany proto, jelikož jsem byl od malička jako Němec vychováván a také jsem se vždy k němectví hlásil... Funkci jsem však musel i nadále prováděti, jelikož bych byl musel narukovat na vojnu. V roce 1944 jsem již nemohl býti činně zúčastněn na práci ve straně, jelikož jsem byl nemocen.913 Předán Okresnímu soudu MT: 20.11. 1945 stanicí SNB Nové Město na Moravě914 Posledně bytem: Křídla 7, okr. Nové Město na Moravě915 Výslech obviněného z 21. února 1946: Nestaral jsem se o to, jaký cíl má tato strana, přistoupil jsem k ní z toho důvodu, poněvadž jsem byl hřbitovním zahradníkem a vrchní dozor nad hřbitovem měl Ortsleiter od SdP. Na jeho naléhání jsem ke straně přistoupil....politickou činnost jsem však nevyvíjel a příkazy, které mi byly dávány ortsleitrem, dával jsem opět dále blockleitrům... byl jsem také ordnerem a moje funkce spočívala v pořadatelské službě při shromážděním nebo slavnostech. V NSDAP jsem byl rovněž zellenleitrem s funkcí pouze správní a nikoli politickou. Jako praporečník vypomohl jsem pouze jednou. Popírám, že bych byl svoje české zaměstnance nějak pronásledoval, nebo jim nadával.916 Poradní protokol: Předseda: Ladislav Selucký Přísedící: Emilie Cihlářová, Michal Lednej, Fr. Veis, Jan Rašner917 Hlavní přelíčení: 10. září 1946 v Mor. Třebové ve veřejném jednání MLS Brno Obhájce ex offo: Karel Snášel, adv. koncipient v Mor. Třebové Rozsudek: Obžalovaný jest vinen, že v době zvýšeného ohrožení republiky ve SY byl: 1. byl Blockleiterem, Zellenleiterem, politickým vedoucím NSDAP, tedy činovníkem nacistické organisace. 2. Jako ordner byl členem organisace FS. 3. Udal v zájmu nepřítele u vojenské policie Fr. Ruppricha pro urážku Hitlera, čímž spáchal zločin dle 3/2, 2 a 11/1 zák. č. 16/45 Sb., 913 Tamtéž, fol. 4 914 TNK MT, kt. 1, inv. č. 11. Seznam osob z internačního tábora Mor. Třebová, Mor. Třebová 17.7. 1946 915 MZA, MLS Brno, LSp 1015 (Lst 401/46), fol. 8 916 Tamtéž, fol. 20. Okresní soud Mor. Třebová, 22.2. 1946 917 Tamtéž, fol. 27 148
a odsuzuje se dle 2 cit. zák., se zřetelem na 34 tr.z. k trestu těžkého žaláře 8 roků zostřeného jedním tvrdým ložem 14ti denně a dle 389 tr.ř. K náhradě nákladů trestního řízení.918 Výkon trestu: Téhož dne dopraven do věznice na Mírově (tamtéž, fol. 36) 15. srpna 1951 byl přemístěn do vězeňského ústavu Ostrov u Karl. Varů k pokračování ve výkonu trestu.919 Prominutí dalšího výkonu trestu: Okresní prokuratura v Brně, 14. listopadu 1951920 16. listopadu 1951 byl umístěn do sběrného střediska pro odsun v Ostrově-Kunčicích z příkazu ministerstva spravedlnosti ze 12.11. 1951, čj. 73700/51-II/4.921 Hedvika Strakelová /Wildová/, dámská krejčová Narození: 14.9. 1900 Svitavy Poslední bydliště: Svitavy, Sladovnická 28 Rodinné poměry: dítě ve stáří 10 let Zatčena: strážmistrem Em. Tomáškem 4.1.1946 v 17h na popud vyšetřovací komise MNV SY Vyšetřována: členy komise a strážmistry Vladimír Fajkusem a Teodorem Pešinou Skutková podstata: v době zvýšeného ohrožení republiky členkou strany SdP (asi od března 1938), poté v NSDAP začátkem roku 1939 vstoupila do nacistické odnože NSF, kde ustanovena Zellenleiterin (do 1945)922 Výpověď obžalované: Ke svému ospravedlnění udala, že nikomu nic neudělala a každý člověk jí vystaví dobré vysvědčení. Potom, že byla přísnou katoličkou a s faráři byla v dobrém styku. Svitavy, 22. února 1945 (tamtéž, fol. 2) Obžaloba podána: veřejným žalobcem MLS Brno 1.3. 1946923 918 Tamtéž, fol. 32 919 Tamtéž, fol. 40 920 Tamtéž, fol. 42 921 Tamtéž, fol. 145 922 MZA, fond MLS Brno, složka LSp 498/46 (Lst 1146/46). Zpráva o zatčení, fol. 1 923 Tamtéž, fol. 4 149
Usnesení soudu: Trestní řízení se přerušuje podle 412 tr.ř. Brno, 19. dubna 1948 Obžalovaná byla převzata ONV v Mor. Třebové k provedení odsunu924 Otto Tyrolt, spolumajitel pekárny Narození: 17.12. 1897 Svitavy Poslední bydliště: Svitavy, Masarykova č. 38 Počet členů rodiny: manželka a 3 děti Majetkové poměry: spoluvlastník pekárny a dvou domků925 Zatčen a vyšetřován: úřadovnou StB ve SY; 13.5. 1945 převzat RA a teprve 26.9. 1946 vrácen do Československé republiky Skutková podstata: Jak vidno z výtisků Zwittauer Nachrichten ze dne 10. října 1938 strana 4 a 5, zúčastnil se Tyrolt dne 6. října 1938 na náměstí ve SY oslav při vítání osob německé národnosti, propuštěných ze zajišťovací vazby v internačním táboře ve Štěpánově u Olomouce. Na této slavnosti Tyrolt řečnil a dovolil jako vedoucí strany SdP zpívati v čsl. republice zakázané písně. 2.7. 1938 byl zvolen I. náměstkem starosty města. Veškerá činnost Tyrolta byla již za první republiky v duchu nacismu. Vyjádření obžalovaného: Plně se doznává ke svojí činnosti a na svoji omluvu nemůže nic podstatného uvést.926 Hlavní líčení u MLS v Brně 9.11. 1946927 Poradní protokol: Předseda: Dr. Bainar Přísedící: Damaštík Josef, Sláma Bohumil, Macků Jan, Cupák Josef Veřejný žalobce: státní zástupce Dr. Kroupa Obhájce: Otto Šulc, adv. v Brně, ex offo Usnesení a rozsudek jednomyslně. Rozsudek: MLS v Brně uznal dne 9. listopadu 1946, po veřejném hlavním přelíčení, takto právem: 924 Tamtéž, fol. 5 925 MZA, MLS Brno, LSp 1415/46, fol. 3. Výslech obviněného, Krajský soud trestní v Brně 16.10. 1946 926 Tamtéž, fol. 5. Zpráva o zatčení 927 Tamtéž, fol. 13 150
Obžalovaný jest vinen, že v době zvýšeného ohrožení republiky: 1. v roce 1938 ve SY na veřejném shromáždění a tiskem propagoval a podporoval nacistické hnutí, 2. od roku 1938 byl ve SY Ortsgruppenleiterem, tedy činovníkem NSDAP, čímž spáchal zločiny proti státu: ad 1/ podle 3/1 retr. zák. ad 2/ podle 3/2 retr. zák. a odsuzuje se dle 2 retr. zák., se zřetelem na 34 tr. zák., k trestu do těžkého žaláře v trvání 12 roků, zostřeného tvrdým ložem měsíčně a dle 389 tr.ř. k náhradě nákladů trestního řízení. Podle 14 r.z. se vyslovuje, že obžalovaný ztrácí čest na 15 roků, celé jeho jmění propadá ve prospěch státu a celý trest si odpyká v nucených pracovních oddílech.928 Výkon trestu: 20. listopadu 1946 předán do trestnice pro muže na Mírově k dalšímu odpykání trestu.929 14. ledna 1953 přemístěn k dalšímu výkonu trestu do ÚNZ Olomouc.930 27. listopadu 1953 znovu přemístěn na Mírov.931 Rudolf Tyrolt, majitel pekařství Narození: 17.12. 1898 Svitavy Bydliště: Masarykova 38 Rodinné poměry: ženatý, 3 děti Zatčen: 15.10. 1946 a předán do vazby krajského soudu v Brně (jeho rodina byla již předtím odsunuta do Německa); 13.5. 1945 zajat Rudou armádou a 26.9. 1946 vrácen do ČSR. Skutková podstata: 1. propagace nacismu: 6.10. 1938 vítal na svitavském náměstí propuštěné německé aktivisty 2. činovnictví: od 1933 členem SdP (později vedoucím strany ve Svitavách), od 1938 vedoucí NSDAP tamtéž, za války starosta města932 Prominutí dalšího výkonu trestu: 928 Tamtéž, fol. 16 929 Tamtéž, fol. 19 930 Tamtéž, fol. 24 931 Tamtéž, fol. 28 932 SOkA Litomyšl, Trestní nalézací komise ONV Moravská Třebová 1945-1950, kt. 11, složka Ls 867/45 151
President republiky prominul na základě návrhu ministra spravedlnosti rozhodnutím ze dne 5. října 1955 Rudolfu Tyroltovi zbytek trestu odnětí svobody.933 28.10. 1955 vysídlen do západního Německa934 933 MZA, MLS Brno, složka LSp 1415/46, fol. 33 934 Tamtéž, fol. 34 152
7.3 Příloha č. 3: Národní správci souzení v politických procesech po roce 1948 Běták Tomáš natěračství fa. Heinrich Emerich Narození: 3.11. 1904 Bydliště: Svitavy, Havlíčkova 1 Skutková podstata: ad I./ dne 23. dubna 1949 v bytě Bohumila Jaroše, Leninova 72 v přítomnosti více osob prohlásil, že: Vy to děláte pěkně s těmi živnostníky, však my přijdeme zase na své, neboť západ nám hlásí, kdo to vydržíme, že budeme zase pány a ti, kdo nás školí, tak v brzké době zmrzačíme! tedy rozšiřoval poplašnou zprávu... ad II./ dne 9. června 1949 v hostinci Adolfa Klimpara na Malém náměstí kritisoval před více hosty hospodářské zřízení republiky a prohlásil: Nás sem natahali do pohraničí, s příslibem soudruha Zápotockého, ochrany živnostníků, a teď nás oklamali. tedy veřejně před více lidmi pobuřoval proti republice, proti jejímu lidově demokratickému zřízení a její hospodářské soustavě, zaručeným ústavou... Hlavní přelíčení: Okresní soud ve Svitavách 30.11. 1949 Rozsudek: Odsuzuje se k trestu tuhého vězení trvání 5 měsíců, zostřeného 1 tvrdým ložem měsíčně. Podle 47 leg. cit. ukládá se obžalovanému vedle trestu na svobodě trest peněžitý 5.000 Kčs, bude-li nedobytný, další vězení v trvání 6 týdnů.935 Hošek Karel stolařství fa. František Habiger Narození: 17.9. 1914 Bydliště: Svitavy, Školní 2 Zatčení: 24.5. 1949 Skutková podstata: 935 SOkA Litomyšl, fond MěstNV, kt. 201/1, čj. T 505/49 153
Obvinění (celkem 11 osob)...jsou vinni, že v dubnu a květnu 1949 ve Vendolí, ve SY i jinde...se přidružili buď ojediněle k illegální organisaci, či skupině založeným z jara 1949 jistým Vojtou na Svitavsku, nebo se stali členy vlastní illegální skupiny založené ve Vendolí Hazuchou, jejíž programem bylo provádět teroristické akce, vydávat a rozšiřovat štvavé letáky, rozesílat výhružné dopisy k zastrašení funkcionářů KSČ i lidové správy k odvrácení jich od jejich politické činnosti, sbírati zbraně a třaskaviny, navázati pomocí vysílačky spojení se zahraničím... Obvinění Hazucha, Linek a Hošek se též domlouvali na illegálním útěku do nepřátelské ciziny... Hlavní přelíčení: před Státním soudem - oddělení Brno 11.5. 1951 Usnesení soudu: Obviněný Karel Hošek spáchal tímto zločin velezrady podle 1, odst. 2 /odst. 1, lit. c/ zák. čís. 231/48 Sb. Rozsudek: Karel Hošek odsuzuje se za to na 12 roků a 30.000,- Kčs, ev. 3 měsíce (pobyt ve vazbě započítává se všem obviněným do trestu)936 Usnesení o rehabilitaci 14.9. 1990 rozhodl Krajský soud v Hradci Králové o rehabilitaci a zastavení trestního stíhání Karla Hoška.937 936 MZA Brno, fond Státní soud Brno (C 145), kt. 169, složka Or II/II 62/50. Brno, 11.5. 1951 937 Státní soud Brno, kt. 169a, sign. Or II/II 62 (Rt 61/90) 154
7.4 Tabulky a grafy Tabulka č.1: Počty národních správců dle předchozího bydliště, resp. domovské příslušnosti (k 1. 5. 1945) Bydliště (okres) Počet Bydliště Počet Boskovice 16 Praha 3 Brno 7 Prostějov 7 Hustopeče 2 Svitavy (město) 13 Chotěboř 1 Tišnov 2 Chrudim 6 Ústí nad Orlicí 5 Litomyšl 3 Velké Meziříčí 3 Litovel 1 Vídeň 6 Moravská Třebová 2 Vsetín 1 Nové Město na Moravě 5 Vysoké Mýto 5 Polička 13 Vyškov 6
14 do družstva komunální podnik národní podnik likvidace neznámé 12 Počet 10 8 6 4 2 0 1946 1947 1948 1949 1950 Rok Graf č.2: Způsob ukončení národních správ řemeslných živnostenských podniků ve Svitavách 4,5 družstvo komunální podnik národní podnik do klidu STS 4 3,5 Počet 3 2,5 2 1,5 1 0,5 0 1949 1950 1951 1952 1953 1954 1955 1956 1957 1958 Rok Graf č.3: Způsob likvidace soukromých řemeslných živnostenských podniků ve Svitavách 156
7.5 Obrázková příloha Obr. č.1: MSK Svitavy. Stojící zleva: Huppert, Lukeš, Trach, tajemník Klimeš. Sedící zleva: Stejskal, předseda Zdroj: Svitavy a jejich kraj v budovatelské práci Obr. č.2: První MNV Svitavy v roce 1946 Zdroj: Svitavy a jejich kraj v budovatelské práci 157 Dědič, Lněnička
Foto 3-7 je z Pamětní list města Svitav Obr. č.3: Ladislav Hájek Obr. č.4: Josef Macků Obr. č.6: Jaroslav Rypka Obr. č.5: Josef Kroulík Obr. č.7: František Cink 158
Obr. č.8: Pohled do provozovny firmy J. Freisler v národní správě Františka Cinka Zdroj: Pamětní list města Svitav 159
Obr.č.9: Plán města Svitav z roku 1946 Zdroj: www.svitavy.cz 160