Historie české správy. Správní vývoj v letech část

Transkript

1 Historie české správy Správní vývoj v letech část

2 Název školy Autor Název šablony Číslo projektu Předmět Tematický celek Téma Druh učebního materiálu Metodický pokyn SOŠ InterDact s.r.o. Most Mgr. Daniel Kubát V/2_Inovace a zkvalitnění výuky směřující k rozvoji odborných kompetencí žáků středních škol VY_52_INOVACE_32 Historie české správy Správní vývoj v letech (6. část) Soudní správa 1. část Prezentace Prezentace je určena k výkladu nového tématu Pokud není uvedeno jinak, použitý materiál je z vlastních zdrojů autora

3

4 pro vývoj soudnictví po roce 1945 měl mít z obecného hlediska zásadní význam dekret prezidenta republiky č. II/1944 Úř. věst. o obnovení právního pořádku vycházel z teze o přetrvávající právní kontinuitě o takové kontinuitě se ovšem (s jistými výhradami) dalo hovořit jen do roku 1948 později se stále silněji projevovaly naopak prvky výrazně nové a diskontinuitní

5 konkrétní podoba organizace soudní správy se opírala o dekret prezidenta republiky č. 79/1945 Sb. o prozatimní úpravě soudnictví v Ćeské a Moravskoslezské zemi z 19. září 1945 orgány soudů a veřejné žaloby byly obnoveny ke stavu z doby před podepsáním a realizaci mnichovské dohody s tím, že došlo k určitým změnám v obvodech krajských a okresních soudů soudnictví na Slovensku se vytvářelo podle nařízení Slovenské národní rady

6 v jednom státě najednou vedle sebe existovaly dva nejvyšší soudy a dva nejvyšší správní soudy avšak již podle druhé pražské dohody podepsané v dubnu 1946 se Nejvyšší soud v Bratislavě stal součástí jednotného Nejvyššího soudu ČSR

7 nově se v oblasti soudnictví po roce 1945 objevila otázka RETRIBUCE v západní části státu se vycházelo z dekretu prezidenta republiky č. 16/1945 o potrestání nacistických zločinců, zrádců a jejich pomocníků a o mimořádných lidových soudech z 19. června 1945, na Slovensku z nařízení SNR č. 33/1945 o potrestání fašistických zločinců, okupantů, zrádců a kolaborantů a o zřízení lidového soudnictví soudními retribučními orgány byly Národní soudy a mimořádné lidové soudy

8 Národní soud působící v českých zemích plnil současně úkoly trestního i čestného soudu Senát Národního soudu měl sedm členů jeho předseda byl soudce z povolání a přísedící jmenovala vláda, respektive na Slovensku předsednictvo SNR Národní soudy řešily případy nejvyšších představitelů protektorátu a slovenského státu

9 Mimořádné lidové soudy se ustavovaly v sídlech krajských soudů jednaly v senátech buď tříčlenných (předseda byl soudce z povolání a dva soudci z lidu) nebo pětičlenných (předseda soudce z povolání a čtyři soudci z lidu) v roce 1947 vznikla nová organizace vojenských soudů (krajské vojenské soudy, vrchní vojenské soudy a nejvyšší vojenský soud)

10 první zásadní přelom ve vývoji soudnictví v poválečném Československu přinesl zákon č. 319/1948 Sb. o zlidovění soudnictví, na který navazoval zákon č. 320/1948 Sb. o organizaci krajských a okresních soudů celá soudní organizace se přizpůsobovala krajskému zřízení (byly zrušeny zemské soudy a obvody krajských a okresních soudů odpovídaly obvodům působnosti krajských a okresních národních výborů) dochází k posílení laického prvku v soudnictví a k zjednodušení a sjednocení soudní soustavy v ČSR soudci z lidu byli postaveni na stejnou úroveň jako profesionální soudci a získali větší zastoupení

11 senáty, které rozhodovaly v první instanci, se skládaly z jednoho profesionálního soudce, předsedy, a dvou soudců z lidu senáty druhé instance měly pět členů dva profesionální soudce (jeden z nich byl předsedou senátu) a tři soudce z lidu zcela nově začali laičtí soudci působit také u Nejvyššího soudu včetně rozhodování o stížnosti pro porušení zákona

12 zjednodušení soudní organizace spočívalo ve zrušení okresního a krajského obchodního soudu v Praze a vlastně celého mimořádného soudnictví (pracovních soudů, rozhodčích soudů sociálního pojištění, pojišťovacích soudů atd.) kromě toho docházelo k rozsáhlým personálním, politicky motivovaným změnám

13 pro období těžkých represí po únoru 1948 je příznačný vznik Státního soudu určeného zejména k posuzování trestných činů podle zákona č. 231/1948 Sb. na ochranu lidově demokratické republiky z právního hlediska se jednalo o jednotnou instituci se samostatnými odděleními v Brně a Bratislavě tvořili ji prezident, viceprezident, profesionální soudci a v této době všudypřítomní soudci z lidu

14 státní soud rozhodoval v pětičlenných senátech složených z předsedy a dalších dvou profesionálních soudců a dvou soudců z lidu druhou instanci v záležitostech projednávaných Státním soudem představoval Nejvyšší soud odvolání tam řešily pětičlenné, v některých případech sedmičlenné senáty (v takové situaci přibyli dva soudci z lidu)

15 Zdroje: