Základní škola Kameničky Seminární práce ze zeměpisu: EVROPSKÉ POLOOSTROVY Kateřina ŘEZNÍČKOVÁ 6.třída 2005 / 2006
Obsah: 1. Úvod...3 2. Evropské poloostrovy...4-5 2.1.Obrázky...6 3. Stručná charakteristika...7-8 4. Závěr...9 5. Literatura...10
1. Úvod Evropské poloostrovy jsem si vybrala jako svoji seminární práci, protože bych se o zemích, které je tvoří ráda dozvěděla důležité informace. Skandinávský poloostrov tvoří tři státy Norsko, Finsko, Švédsko. V Norsku je plošně největší ledovec kontinentální Evropy. Ve Finsku je nejdelší železniční trať v Evropě vede z finského přístavu Hanko do německého Travemünde (1018 km ). Ve Švédsku se každoročně koná Vassův běh na lyžích měří 89 km. Na Pyrenejském poloostrově jsou dva státy Portugalsko a Španělsko. Španělsko je v cestovním ruchu 1. na světě v počtu návštěvníků ročně více než 60 miliónů. Portugalsko je největším producentem korku na světě 180000 tun. Apeninský poloostrov je tvořen jenom jedním státem Itálií. Itálie je největším producentem vína na Zemi. Také Balkánský poloostrov tvoří jeden stát a to je Řecko.Bohatá řecká historie dala světu nejen významné filosofy a množství památek, ale i olympijské hry.
2. Evropské poloostrovy Skandinávský poloostrov Protáhlý Skandinávský poloostrov sahá do Baltského moře až za polární kruh. Sever a západ Skandinávie se vyznačuje nesmírně členitým pobřežím a hornatou krajinou. Jižní Skandinávie je mnohem plošší, s úrodnou půdou. Většinu Finska, Norska a Švédska zaujímají husté lesy. Mnoho přírodních surovin ve Skandinávii nachází využití v průmyslu. Ze dřeva se vyrábí papír a nábytek, ze železné rudy ocel a moře poskytuje ryby, ropu a zemní plyn. Hydro elektrárny, vyrábějící elektrickou energii, pohání voda z prudkých horských toků. Severní Evropu poškozují průmyslové zplodiny, které se sem dostávají z ostatních částí Evropy. Znečištěný vzduch proudí na sever, kde se smísí s deštěm. Vzniká tak kyselý déšť, který poškozuje lesy a jezera a spolu s nimi i jejich floru a faunu. Jižní Dánsko a Švédsko představují nejproduktivnější oblasti. Chovají se zde prasata a skot a sklízí se pšenice ječmen a brambory. Důležitý je chov ovcí v jižním Norsku.Většina obyvatel žije v teplejších a nížinných jižních a přímořských oblastech. Celkový počet obyvatel a hustota zalidnění jsou ve všech státech poměrně nízké. Mnoho Skandinávců má letní sídla na ostrovech, na březích jezer nebo v přímořských oblastech. Pyrenejský poloostrov Portugalsko a Španělsko leží na Pyrenejském poloostrově, který do zbytku Evropy oddělují Pyreneje. V průběhu staletí bylo toto území napadáno a osídlováno mnoha různými národy. Arabští Maurové, kteří sem přišli ze severní Afriky v 8. století, vládli téměř 800 let velké části Španělska a jejich vliv je dodnes patrný ve zdejší kultuře. Zatímco Portugalsko náleží k nejchudším zemím západní Evropy, ekonomika Španělska se rychle rozvíjí. Většinu Španělského vnitrozemí zabírá Maseta, suchá plošina téměř bez lesů, obklopená strmými horskými pásmy. Jediné nížiny, kromě úzkých pruhů podél pobřeží Středozemního moře. Portugalské pobřeží lemují široké nížiny. Eroze půdy a postupné zvětrávání a odnos horní vrstvy půdy vlivem větru a deště postihla značnou část Pyrenejského poloostrova. Hlavní podíl má na tom obdělávání půdy spojené se suchem a odlesňováním. Ve Španělsku byl zaveden celostátní projekt výsadby stromů, jenž má tento problém vyřešit. Průmysl a cestovní ruch na středomořském pobřeží ve Španělsku a na Baleárských ostrovech poškodil přirozené prostředí na souši i v moři. Obilniny, hlavně pšenice a ječmen, patří na poloostrově k hlavním plodinám. Na suchém španělském jihu se musí citrusovníky a zelenina zavlažovat. V obou zemích zaujímají velké plochy olivové
háje a vinice olivový olej a víno jsou důležitými vývozními artikly. Korkové duby na Pyrenejském poloostrově poskytují 80 % veškerého korku na světě. Průmyslovými středisky ve Španělsku jsou Madrid, Barcelona a severní přístavy. Z místní i dovážené železné rudy se zde vyrábí ocel a zdejší továrny produkují auta, stroje a chemikálie. Portugalsko vyváží textil, oděvy a ryby, včetně sardinek a tuňáků, jež se loví u atlantického pobřeží. Pro hospodářství Pyrenejského poloostrova je důležitý cestovní ruch. Apeninský poloostrov Na Apeninském poloostrově se nachází Itálie. Apeninský poloostrov je lemovaný nížinami. Krajina severní a střední Itálie je převážně hornatá. Nejrovinatější oblasti tvoří pádská nížina a pás podél východního pobřeží. Rozlehlá Pádská nížina se rozprostírá na severu Itálie. Tvoří ji nejúrodnější půda v zemi, pěstuje se zde zejména pšenice, ale také rýže. Hrozny na výrobu vína se sklízí po celém poloostrově. Zemědělská půda na jihu se musí zavlažovat. Tam, kde je dostatek vody, se daří citrusovníkům, olivovníkům a mnoha druhům zeleniny zejména rajčatům. Italský průmysl je soustředěn zejména na severu. Italové, v jejichž životě hraje významnou roli design, jsou pyšní na své schopnosti elegantně ztvárnit nábytek, oděvy a obuv. Většina firem je malá, ale velmi efektivní. Apeninský poloostrov má málo nerostných zdrojů, a tak musí suroviny potřebné pro výrobu aut strojů a dalších výrobků dovážet. Splašky a průmyslový odpad kontaminovali pobřeží Středozemního a Jaderského moře. Silně znečištěné ovzduší v některých městech ohrožuje zdraví lidí. Jižní Itálie se často stává obětí přírodních katastrof, například země třesení a sesuvů půdy.itálie hraje v Evropě významnou roli již od dob, kdy zde Římané před více než 2000 lety založili mocnou říši. Tvarem připomíná botu a tvoří ji dvě zcela odlišné části. Sever vyniká rozmanitým průmyslem a vyspělým zemědělstvím. Krásná města jako třeba Benátky, Florencie Řím, lákají turisty z celého světa. Jih Itálie je chudší a méně průmyslový než sever. Má teplejší a sušší podnebí a méně úrodnou půdu. Balkánský poloostrov Balkánský poloostrov je obklopen Egejským a Jónským mořem. Na Balkánském poloostrově leží Řecko. V pevninském Řecku se nachází bezpočet turistických středisek. Na pobřeží Černého moře se cestovní ruch teprve rozvíjí. Z cestovního ruchu žilo také pobřeží Dalmácie. Občanská válka v bývalé Jugoslávii však příliv turistů, i rozvoj řady průmyslových odvětví, omezila. Většina Řeků žije ve městech, téměř 50 % v aglomeracích Athén a Soluně. Řecko je z velké části hornaté. Pohoří Pindos probíhá rovnoběžně
s pobřežím. Řecko leží v zemětřesném pásmu. Průmyslové zplodiny a výfukové plyny z aut znečišťují ovzduší Athén. Athény jsou v některých dnech tak zamořeny smogem z výfukových plynů, že je zakázáno jezdit autem. Často zde dochází k zemětřesení. Na svazích horských pásem protínajících jihovýchodní Evropu se pasou ovce a kozy. Středomořské podnebí na jihu a v pobřežních oblastech je ideální pro pěstování vinné révy, olivovníků a tabáku. Starověké Řecko je kolébkou evropské civilizace.
3. Stručná charakteristika Skandinávský poloostrov Rozloha : 1 111 877 km 2 Počet obyvatel : 18 562 000 Úřední jazyky : finština, norština, švédština Měna : 1 norská koruna, 1 švédská koruna, 1 euro Nejvyšší bod : Galdhoppigen Norsko 1 469 m.n.m. Nejnižší bod : FINSKO 0 m.n.m. NORSKO 0 m.n.m. ŠVÉDSKO 0 m.n.m. Očekávaná délka života při narození : 82 let ženy, 75 let muži (2001) Průměrný roční přírůstek obyvatelstva : 0,5 % (1990-1998) Členství v mezinárodní org. : Švédsko OSN, EU, OECD Norsko OSN, NATO, OECD Finsko OSN, EU, OECD Pyrenejský poloostrov Rozloha : 597 977 km 2 Počet obyvatel : 50 104 000 Úřední jazyky : španělština, portugalština Měna : 1 euro Nejvyšší bod : Pico de Tiede 3 718 m.n.m. Nejnižší bod : Atlantský oceán 0 m.n.m. Očekávaná délka života při narození : 81 let ženy, 73 let muži Průměrný roční přírůstek obyvatelstva : 0,2 % (1990-1998) Členství v mezinárodních org.: OSN, EU NATO, OECD Apeninský poloostrov Rozloha : 301 337 km 2 Počet obyvatel : 57 680 000 (2001) Úřední jazyk : italština Měna : 1 euro Nejvyšší bod : Monte Bianco 4 807 m.n.m. Nejnižší bod : Středozemní moře 0 m.n.m. Očekávaná délka života při narození : 82 let ženy, 76 let muži Průměrný roční přírůstek obyvatelstva : 0,2 % (1990-1998)
Členství v mezinárodních org.: OSN, EU, NATO, OECD, G8 Balkánský poloostrov Rozloha : 131 957 km 2 Počet obyvatel : 10 624 000 (2001) Úřední jazyk : řečtina Měna : 1 euro Nejvyšší bod : Olympos 2 904 m.n.m. Nejnižší bod : Středozemní moře 0 m.n.m. Očekávaná délka života při narození : 81 let ženy, 76 let muži Průměrný roční přírůstek obyvatelstva : 0,5 % (1990-1998) Členství v mezinárodních org.: OSN, EU, NATO, OECD
4. Závěr Tato seminární práce pod názvem Evropské poloostrovy se mi psala dobře a měla jsem dostatek informací. Velice mne udivily zákazy ježdění aut v Aténách. Zaujaly mě jezera ledovcového původu v Norsku a velká socha Dia, krále všech řeckých bohů která stála v Olympii v Řecku a byla 12 metrů vysoká. Vytvořil ji Feidias, slavný řecký sochař, kolem r. 435 př. Kr. Oděv a ozdoby sochy byly zhotoveny ze zlata, pokožka ze slonoviny. A do závěru ještě pár zajímavostí. Ze Skandinávie: vody vytékající z jezera Saimaa prorazily morénové valy zv. Saupalsekä a spadají vodopády Imatra a řekou Vuoksa do ruského Ladožského jezera. Z Pyrenejského poloostrovu: nejjižnějším ledovcem Evropy je karový ledovec na Mulhacénu v masivu Sierra Nevada. Z Apeninského poloostrovu: nejvyšší činnou sopkou v Evropě je sicilská Etna vysoká 3323 m.n.m. Z Balkánského poloostrovu: pro dopravu má význam, 6345 m dlouhý, Korintský průplav.
5.Literatura Kolektiv autorů (2002): Lexikon zemí světa, nakl. Kartografie Praha, 2002, 256 stran. Kolektiv autorů (1999): Školní atlas světa, nakl. Ikal Praha,1999, 95 stran.