Eolické sedimenty (sedimenty naváté větrem)

Transport prachu větrem Růžičková et al., 2003

Spraše pokrývají až 10 % povrchu kontinentů, stepní oblasti, intenzivní proudění vzduchu tvořeny prachem (~ 0,05 mm) transportovaným větrem v suspenzi, větší zrna jsou transportována při zemi saltací zdroj prachu - pouště, holé deflační plochy v místech, kde se čerstvě uložily sedimenty ledovcové, říční, aluviální chladná období pleistocénu, periglaciální podmínky

převládá křemen, podstatně méně zrn karbonátu, živců, slídy a jílových minerálů, těžké minerály, 40 váh. % CaCO 3, vápnitost spraší je nezávislá na geologickém podkladu, sialickokarbonátové větrání uvolňuje karbonát ze silikátů, který zůstává při povrchu spraše, činnost mikroogranizmů vysoká pórovitost, sloupcovitá odlučnost, bez výrazného zvrstvení

Struktura spraše Růžičková et al., 2003

Rozšíření spraší ve světě Wilson et al., 2001

Rozšíření spraší ve světě Čína - Sprašové plato - 275 600 km 2, prům. mocnost 100 m, max. 300 m - aridní glaciální podmínky - 37 půdních jednotek za posledních 2,5 Ma - prach transportován severo-západním větrem z pouště Gobi, z aluviálních kuželů na úpatí horských pásem a ze sibiřských rovin Centrální Asie - spraše svrchního a středního pleistocénu

Čínské sprašové plato Wilson et al., 2001

Směry proudění vzduchu v interglaciálech a glaciálech nad čínským sprašovým plato Wilson et al., 2001

Zdroj prachu pro Čínské sprašové plato Sun, 2002

Spraše a fosilní půdy - Čínské sprašové plato - rozlišeno více než 30 klimatických oscilací (Maher, Thompson, 1999) http://geology.nwu.edu.cn/en/wpcontent/pws/zhengyanhong/20120705103439.jpg

Paleoklimatický záznam ve spraši

Magnetostratigrafie spraší Bradley, 1999

USA - Velké pláně - kryjí 30 % celkové plochy USA od sz. části Skalnatých hor až po údolí Mississippi - většinou spraše z posledního glaciálu, výjimečně stáří do 400 500 ka, mocnost do 60 m Argentina - pampy - 200 000 km 2, většinou spraše z posledního glaciálu

Rozšíření pleistocenních ledovců v Evropě Wilson et al., 2001

Evropa - nesouvislý pás od s. Francie po Ukrajinu - 150 km široký pás mezi okrajem kontinentálního ledovce a s. omezením sprašových výskytů - mocnost většinou do 50 m, spraše v údolí Rhôny staré 2 Ma - vyšší humidita

Rozšíření spraší v Evropě http://www.ufz.de/export/data/1/28154_european_loess_map_hires.jpg Ehlers (1996)

Globální proudění vzduchu

Rozšíření eolických sedimentů v Československu Ložek, 1973

Rozšíření spraší v České republice - výškový limit rozšíření vápnitých spraší do 300 400 m n.m., ve vlhkých oblastech do 200 m n.m (Ostravsko); výše sprašové hlíny (prachovice) - lokální zdroj prachu - Kladensko - opukový prach a písek, Hradec Králové - prach a písek z labských teras - vzdálený zdroj prachu glacifluviální sedimenty v podhůří Alp, sedimenty kontinentálního zalednění na s. Moravě - zakrývají východní svahy říčních údolí (směr větru od Z až SZ), západní svahy často strmé se skalními výchozy, bez kvartérních sedimentů

Příčný řez říčním údolím ve středních Čechách

Rozšíření spraší v České republice - výškový limit rozšíření spraší 300 400 m n.m., ve vlhkých oblastech do 200 m n.m (Ostravsko); výše sprašové hlíny (prachovice) - lokální zdroj prachu - Kladensko - opukový prach a písek, Hradec Králové - prach a písek z labských teras - zakrývají východní svahy říčních údolí (směr větru od Z až SZ), západní svahy často strmé se skalními výchozy, bez kvartérních sedimentů - frakcionace eolického materiálu - jemná frakce transportována nejdále, klasty nad 1 cm 3 zůstávají na místě - pouštní dlažba, vznik hranců

Eolická pouštní dlažba Monroe, Wicander, 1997

Klimaticky podmíněný vznik spraší a fosilních půd Ložek, 1973

Sprašové série Plošinový typ - Maďarsko (západní břeh Dunaje), mocnost až 50 m, řada komplexů fosilních půd, stáří až spodní pleistocén - Srbsko, mocnosti až 60 m, stáří až spodní pleistocén Úpadový typ - jižní Morava (mocnosti do 20 m), okrajové části Karpatské kotliny

Hošek, Horáček, 2015 Sprašové plato Titel (Srbsko)

Sprašové série Plošinový typ - Maďarsko (západní břeh Dunaje), mocnost až 50 m, řada komplexů fosilních půd, stáří až spodní pleistocén - Srbsko Úpadový typ - jižní Morava (mocnosti do 20 m), okrajové části Karpatské kotliny

Fuchs et al., 2012 Sprašový profil v Dolních Věstonicích Foto L. Lisá

Sprašový profil v Dolních Věstonicích Ložek, 1973 Fuchs et al., 2012

Sprašové série Plošinový typ - Maďarsko (pravý břeh Dunaje), mocnost až 50 m, řada komplexů fosilních půd, stáří až spodní pleistocén Úpadový typ - jižní Morava (mocnosti do 20 m), okrajové části Karpatské kotliny Šupinovitý typ - Česká vysočina, v nadloží teras, menší mocnosti (průměrně 10 m)

Sprašové souvrství v nadloží vltavských teras Ložek, 1973

Prachová bouře na Velkých pláních Monroe, Wicander, 1997

Eolická činnost na Velkých pláních v Severní Americe - prérie přeměněny na pole, náhrada travního porostu s dlouhými a bohatými kořenovými systémy obilím (např. tráva vousatka má kořeny dlouhé až 8 m) - sucha ve třicátých letech 20. stol. postihla Kansas, Colorado, N. Mexiko, Oklahomu a Texas (ca. 400.000 km 2 ) - jediná bouře v roce 1934 na území odnesla 300 mil. tun půdy - prach byl vynesen do výšky 5 km a transportován až do vzdálenosti 500 km do Atlantského oceánu

Naváté písky (váté písky)

Rozšíření oblastí s výskytem eolických písků Monroe, Wicander, 1997

Naváté písky pouště, mořské pobřeží pleistocén - obnažený šelf, terasové sedimenty, glacifluviální sedimenty vznik na konci doby ledové (před rozvojem vegetace a půd) a v holocénu (v aridních oblastech) Kromě pouští velké rozlohy v Nebrasce (Sandhills - 50 000 km 2 ), Kanadě, pobřeží Aljašky sz. Evropa (Británie, Belgie, Holandsko, Německo, Dánsko, Polsko) - většinou horizontálně zvrstvené písky (cover sands), směrem k V přibývá dun (zvyšuje se aridita)

Transport písku větrem Růžičková et al., 2003

Růžičková et al., 2003 Eolické opracování křemenných zrn

Stavba pískové duny Monroe, Wicander, 1997

Zvrstvení eolických Navajo sandstones (jura) Zion NP Foto J. Kadlec

White Sands New Mexico NP Service

Naváté písky v České republice - údolí velkých řek (Polabí, j. Morava, j. Čechy), duny na v. březích - naváté písky nevápnité, vápnité (pokryté stepní vegetací) - jv. Morava

Růžičková et al., 2003

Geologická mapa 1 : 50 000 Hodonín ČGS, 1995

Písečné duny na Moravské Sahaře Foto A. Píšková

W Georadarový profil GPR 2 E Kadlec et al., 2015

Pískovna Bzenec-Přívoz - jezerní sedimenty, dříve interpretované jako váté písky Foto A. Píšková Foto J. Kadlec

Pole eolických dun na Marsu Monroe, Wicander, 1997

Na shledanou za týden