KRÁLOVSKÉ VINOHRADY I OBRAZOVÝ DODATEK K PERIPATETICKÉ PŘEDNÁŠCE

KRÁLOVSKÉ VINOHRADY I OBRAZOVÝ DODATEK K PERIPATETICKÉ PŘEDNÁŠCE 25. 2. 2012

Určeno výhradně pro studijní potřeby účastníků peripatetické přednášky dra Vladimíra Czumala v rámci předmětu Architektura a město v 19., 20. a 21. století v sobotu 25. února 2012. Jakékoli jiné uţití a zejména šíření se dotýká práv vlastníků předloh a sestavovatele. Kdo tu něco ukradne, tomu ruka upadne.

Území Královských Vinohrad před vznikem města Kresba Michal Brix

INDIKAČNÍ SKICI STABILNÍHO KATASTRU 1840-1842

Folpertus van Ouden-Allen: Panoramatický pohled na Prahu, předloha 1675, tisk 1685, výřez

Anonym: Plán Prahy a okolí, 1737

Joseph Daniel Huber: Plán Prahy, 1769, výřez pravé dolní části

Johann Christoph Winkler: Praha a nejbliţší okolí z ptačí perspektivy předloha kolem 1780, tisk 1792

Leopold Peukert: Panorama Prahy od Strahovského kláštera, kolem 1790

Vincenc Morstadt: Neustadt, Wissehrad und Smichow kolorovaný lept, 330 502 mm, ze série Malerische Darstellung von Prag, Prag, Borosch, 1830

Plán Wimmerových sadů, 1830

Výřez z polohopisného plánu města Královské Vinohrady Jana Štveráka kolem 1884-1885

Výřez z Pohledového plánu Prahy Otakara Štěpánka, po 1923

Zastavování území Královských Vinohrad v letech 1875-1900

I. VINOHRADSKÝ TUNEL 1869 1871 1146 m II. VINOHRADSKÝ TUNEL 1940 1944 1126 m III. VINOHRADSKÝ TUNEL 1983 1989 295 + 772 m, 295 + 794 m

PRAŢSKÁ ŢELEZNICE : STRUKTURA SPOLEČNOSTÍ A JEJICH NÁDRAŢÍ Severní státní dráha (NStB, k. k. Nördliche Staatsbahn) Masarykovo nádraţí 1845 Praha Olomouc (větev olomoucko-praţská) / 1850 Praha Lovosice (větev praţsko-dráţďanská) 1845 (1850) 1855, 1855 1909 Společnost státní dráhy (StEG, Staats-Eisenbahn-Gesellschaft) Česká západní dráha (BWB, k. k. privilegierte Böhmische Westbahn) Smíchovské nádraţí 1862 Smíchov Plzeň Furth im Wald / 1862 1894 Buštěhradská dráha (BEB/BD, Buschtěhrader Eisenbahn) Bruska (Písecká brána, Dejvice), Bubny 1863 Bruska Kladno / 1868 Bruska Bubny / 1872 Smíchov Hostivice / 1863 (1868, 1872) 1922 Dráha císaře Františka Josefa (KFJB, k. k. privilegierte Kaiser-Franz-Josephs-Bahn) Hlavní nádraţí 1871 Praha Benešov Tábor České Velenice Vídeň / 1871 1884 Turnovsko-kralupsko-praţská dráha (TKPE, k. k. privilegierte Turnau-Kralup-Prager Eisenbahn) Hlavní nádraţí 1872 Praha Vysočany Neratovice / 1872 1883, 1883 1907 BWB (Böhmische Westbahn) Praţská spojovací dráha (KFJB) 1872 Smíchov Hlavní nádraţí Hrabovka Smíchovské nádraţí Hlavní nádraţí Praţsko-duchcovská dráha (PDE, k. k. privilegierte Prag-Duxer Eisenbahn) Smíchovské nádraţí 1873 Smíchov Dušníky (Rudná u Prahy) Duchcov / 1873 1891 Rakouská severozápadní dráha (ÖNWB, Österreichische Nordwestbahn) nádraţí Těšnov 1873 Těšnov Vysočany Lysá nad Labem Polabská dráha / 1873 1907 České obchodní dráhy (BCB, k. k. privilegierte Böhmische Commercialbahnen) nádraţí Nusle a nádraţí Modřany 1882 Nusle - Vršovice Modřany / 1882 1885, 1885-1893 Rakouská společnost místních drah, ÖLEG, Österreichische Lokaleisenbahngesellschaft)

PRAHA HLAVNÍ NÁDRAŢÍ NÁDRAŢÍ FRANTIŠKA JOSEFA I. WILSONOVO NÁDRAŢÍ Wilsonova 2/300 Ignác Vojtěch Ullmann Antonín Viktor Barvitius 1869 1871 Josef Fanta 1901 1909 Josef Danda Jan Bočan Alena Šrámková Jan Šrámek 1972 1979 Patrik Kotas 2006-2012

Anonym: Usedlost Sakrabonka (Neubergová), 1830 (stála v místech hlavního nádraţí)

Nádraţí císaře Františka Josefa I., fotografie František Fridrich kolem 1870

Nádraţí císaře Františka Josefa I. a budování parku, anonymní fotografie kolem 1878

Městský sad před nádraţím císaře Františka Josefa I., fotografie František Fridrich kolem 1875

Nádraţí císaře Františka Josefa I. a městský sad, fotografie Karel Bellmann kolem 1895

Prostor před nádraţím císaře Františka Josefa I., anonymní fotografie kolem 1902

Nádraţí císaře Františka Josefa I., fotografie kolem 1895

Wilsonovo nádraţí, fotografie kolem 1920

Nádraţí císaře Františka Josefa, fotografie Rudolf Bruner-Dvořák kolem 1906

Prostor před Wilsonovým nádraţím, anonymní fotografie kolem 1935

Prostor před Hlavním nádraţím, fotografie Ivo Mahel 18. 6. 1972

Wilsonovo nádraţí, fotografie kolem 1925

Vrchlického sady, fotografie Ladislav Sitenský 1949

Vrchlického sady, fotografie 1950

NOVÉ NĚMECKÉ DIVADLO NEUES DEUTSCHES THEATER DEUTSCHES OPERNHAUS DIVADLO 5. KVĚTNA VELKÁ OPERA 5. KVĚTNA SMETANOVO DIVADLO STÁTNÍ OPERA PRAHA Wilsonova 4/101, U divadla, Legerova Ferdinand Fellner Hermann Helmer 1885 1887

Novoměstské divadlo, fotografie Jindřich Eckert 1882 (stálo v letech 1858 1885 v místě dnešní Státní opery)

Nové německé divadlo, fotografie Jan Langhans, 1. polovina 90. let 19. století (nad francouzskými okny do foyeru busty F. Schillera, J. W. Goetha a W. A. Mozarta, díla Otto Mentzela, odstraněné po II. světové válce)

Nové německé divadlo, fotografie František Krátký po 1887

Prostor před Novým německým divadlem, fotografie Jindřich Eckert 1897

PENĚŢNÍ BURZA NÁRODNÍ/FEDERÁLNÍ SHROMÁŢDĚNÍ NÁRODNÍ MUZEUM Vinohradská 1/52, Wilsonova 2/52 Jaroslav Rössler 1936 1937 Karel Prager Jiří Albrecht Jiří Kadeřábek 1967 1973

Jaroslav Rössler Alois Mezera: Soutěţní návrh Burzy československého peněţnictví, 1928 první II. cena

Jaroslav Rössler Alois Mezera: Soutěţní návrh Burzy československého peněţnictví, 1928

Jaroslav Rössler Alois Mezera: Soutěţní návrh Burzy československého peněţnictví, 1928 půdorys přízemí a 1. patra

František Kavalír: Soutěţní návrh Burzy československého peněţnictví, 1928, III. cena

Antonín Černý: Soutěţní návrh Praţské burzy pro zboţí a cenné papíry, 1935, I. cena

Antonín Černý: Soutěţní návrh Praţské burzy pro zboţí a cenné papíry, 1935

Jiří Albrecht Jiří Kadeřábek Karel Prager: Soutěţní návrh na přestavbu budovy Národního shromáţdění, 1966

Jaroslav Fragner Eva Růţičková Ivan Štancel: Soutěţní návrh na přestavbu budovy Národního shromáţdění, 1966

Stanislav Hubička František Šmolík: Soutěţní návrh na přestavbu budovy Národního shromáţdění, 1966

František Cubr Josef Hrubý Zdeněk Pokorný: Soutěţní návrh na přestavbu budovy Národního shromáţdění, 1966

Bohumil Kříţ Vladimír Syrovátka: Soutěţní návrh na přestavbu budovy Národního shromáţdění, 1966

Věra Machoninová Vladimír Machonin: Soutěţní návrh na přestavbu budovy Národního shromáţdění, 1966

FEDERÁLNÍ MINISTERSTVO PALIV A ENERGETIKY, DISPEČINK TRANZITNÍHO PLYNOVODU A BUDOVA SVĚTOVÉ ODBOROVÉ FEDERACE Vinohradská 8 Václav Aulický Jiří Eisenreich Ivo Loos Jindřich Malátek 1970-1979

Federální ministerstvo paliv a energetiky, 1970 1977, fotografie Jaroslav Vebr, konec 70. let

Dispečink tranzitního plynovodu a budova Světové odborové federace, 1970 1979 fotografie Jaroslav Vebr, konec 70. let

ČSOB ANGLICKÁ Anglická 20/140 Václav Alda Petr Dvořák Martin Němec Ján Stempel, A.D.N.S. architekti 1994 1996 Řez s ţelezničními tunely a tunely metra a půdorys

DŮM SOCHAŘE BOHUSLAVA SCHNIRCHA Mikovcova 5/548 Antonín Wiehl Jan Zeyer 1872 1875

DŮM SOCHAŘE B. SCHNIRCHA FLORENCIE, PALAZZO MEDICI-RICCARDI Antonín Wiehl Jan Zeyer 1872 1875 Michelozzo Michelozzi 1444-1460

FLORENCIE, PALAZZO GONDI Giuliano di Sangallo 1490

DŮM SOCHAŘE B. SCHNIRCHA FLORENCIE, PALAZZO GUADAGNI Antonín Wiehl Jan Zeyer 1872 1875 Simone del Pollaiolo, zv. il Cronaca po 1502

MODLITEBNA CÍRKVE ADVENTISTŮ SEDMÉHO DNE V ČR Londýnská 30a/1380, ve dvoře domu Londýnská 30/623 Aleš Lang 1987 1990

KOLEJ BUDEČ Wenzigova 20/1982, Lublaňská 2/1982, Bělehradská 43/1982 Bohumír Kozák 1923 1926, 1937

NÁDRAŢÍ KRÁLOVSKÉ VINOHRADY Bělehradská 22/407, Pod Nuselskými schody 1887, Jan Heindl 1912 1913, přestavba 1955 pohlednice kolem 1915

Původní zastávka Královské Vinohrady, anonymní fotografie kolem 1910 (nad zastávkou dům Zvonařka a Chmelův uzenářský závod s vlastní elektrárnou)

Původní zastávka Královské Vinohrady, anonymní fotografie kolem 1910 (v popředí hrana portálu tunelu, uprostřed kaple sv. Rodiny, vpravo nádraţní hotel)

Oldřich Kutina: Návrh fasády činţovního domu Pod Nuselskými schody 3/1721

NÁDRAŢÍ KRÁLOVSKÉ VINOHRADY situace po roce 1912

Pohled na Zvonařku z Nuselských schodů a z místa za ţelezničním viaduktem

ČINŢOVNÍ DŮM ZVONAŘKA U Zvonařky 1/65 Theofil Herold Josef Martin 1896

VÝROBA CHMELOVY PRAŢSKÉ ŠUNKY OD KOSTI: Kýty z mladých českých vepřů o hmotnosti 3 5 kg s kříţovou kostí, zaříznuté praţským řezem (seříznutý tuk z vnitřní strany spolu se zakrojením dokulata kolem pánve a bez noţičky) se vychladí na teplotu 5 C. V hloubce svaloviny se proříznou v místě kolenního a hlezenního kloubu. Kýty se nasolí kuchyňskou solí se sanytrem (na 1 kg soli 50 g dusičnanu draselného a 40 g cukru.) Kůţe se solí masíruje, aţ se orosí. Pak se kýty oklepou (zbavíme přebytků soli). Dno kádě se posolí a na ně pokladou kýty kůţí dolů. Druhý a třetí den se šunky v kádi zalévají lákem: Na 10 l vody 1 1,2 kg soli, 50 g dusičnanu sodného a 40 g cukru, převařit a vychladit na 5 C. Kýty musejí být celé ponořeny v láku. Po 2 týdnech se kýty přeloţí a zalijí čerstvým lákem. Tříkilové kýty jsou proleţelé asi za 3 týdny, těţší za měsíc. Teplota láku musí být stálá, mezi 5 a 7 C. Stupeň proleţení se kontroluje naříznutím svaloviny kýty aţ ke kosti. Svalovina je proleţelá, kdyţ je příjemně probarvená, růţová na řezu, lepivá. Naleţené kýty se opláchnou a ponoří na 2 hodiny do čisté vody. Poté se nechají do dalšího dne na vzduchu oschnout a udí se do zlatoţluta. Uzené kýty se vloţí do vroucí vody, pak se teplota vody sníţí na 75 C a ovářejí se tak dlouho, aby na 1 kg připadla 1 hodina ovaru. Ovařená šunka se vyjme a nechá dochladit. Před zavěšením se celá šunka natře svařenou hustší ţelatinou, aby nevysychala. Pro vývoz do zámoří začal Chmelův závod uţívat konzervy charakteristického vejčitého tvaru. V nich se praţská šunka prodává dodnes, i kdyţ název Pražská šunka (Prague ham, Prager Schinken) označuje dušenou šunku v aspiku.

VILA OSVĚTA Jana Masaryka 22/165 Alois Bureš 1882 vlevo půdorys přízemí, vpravo byt v patře, který obývala od června 1884 do listopadu 1888 rodina prof. T. G. Masaryka

VILA A ZÁVOD BRATRŮ FRIČOVÝCH Americká 3/233 1871, Josef Flaška 1883 1884

VILA A OBRAZÁRNA JINDŘICHA WALDESE Carl Brust 1874, přestavba a přístavba obrazárny Jindřich Pollert 1920 poškozena bombardováním 1945, vila strţena, obrazárna 1949 přestavěna na jesle, 2000 2003 zbourána a na jejím místě postaven obytný soubor Americká Park

VILA TOVÁRNÍKA JOSEFA EISMANA Perucká 18/2247 Karel Stráník 1930-1932

GRÖBEHO VILA Havlíčkovy sady 2/58 a 59 Antonín Viktor Barvitius Josef Schulz 1870 1874 fotografie Jan Štenc 1913

GROTTA V PARKU GRÖBEHO VILY Antonín Viktor Barvitius Josef Schulz Josef Vorlíček 1871 1888 fotografie Jan Štenc 1913

8 ZAHRADA A VINICE GRÖBEHO VILY 1 Gröbeho vila 2 vyhlídková terasa 3 vinice 4 viniční pavilon 5 grotta 6 Dolní Landhauska 7 opěrná zeď s nikami 8 hospodářská budova Horní Landhausky

GROTTA V PARKU GRÖBEHO VILY Antonín Viktor Barvitius Josef Schulz Josef Vorlíček 1871 1888

Pavilon Gröbeho vily po náletu 14. února 1945 Fotografie Stanislav Maršál

Vivárium v Havlíčkových sadech po náletu 14. února 1945 Fotografie Stanislav Maršál

Gröbeho vila po náletu 14. února 1945 Fotografie Stanislav Maršál

VINIČNÍ ALTÁN Antonín Viktor Barvitius Josef Schulz 1871 1888 rekonstrukce a dostavba vinárny Marek Chalupa Štěpán Chalupa Tomáš Havlíček Ondřej Tuček, dum architekti 2002 2004

VILA MARIE Koperníkova 12/308 Jan Troníček 1884 nezákonně zbořena 2005 pro stavbu vily Pavla Tykače

REPRODUKCE POCHÁZEJÍ Z NÁSLEDUJÍCÍCH PUBLIKACÍ: BAŤKOVÁ, R. (ed.) Umělecké památky Prahy : Nové Město, Vyšehrad, Vinohrady (Praha 1). Praha : Academia, 1998. BAŢANT, J. Pražské vily pod křídly mílka. Eseje o české renesanci druhé poloviny 19. století. Praha : KLP Koniasch Latin Press, 1994. BEČKOVÁ, K. Zmizelá Praha. Dodatky III. Historická předměstí a okraje města levý břeh Vltavy. Praha Litomyšl : Paseka, 2004. BEČKOVÁ, K. Nádraží a železniční tratě : Zaniklé, proměněné a ohrožené stavby. Praha Litomyšl : Paseka Schola ludus-pragensia, 2009. BEČKOVÁ, K. Zmizelá Praha. Nové Město. Praha : Schola ludus Pragensia, 1998. FIALOVÁ, I. TICHÁ, J. PRG 20 21. Současná architektura. Praha : Zlatý řez, 2007. FOJTÍK, P. Zmizelá Praha : Tramvaje a tramvajové tratě : Historické centrum a Holešovice. Praha Litomyšl : Paseka Schola ludus-pragensia, 2010. HRŮZA, J. Město Praha. Praha : Odeon, 1989. JEHLÍK, J. (ed.) Česká architektura 2003 2004. Praha : Prostor architektura, interiér, design, 2005. LAŠŤOVKOVI, B. a M. (edd.) Plán Prahy podle indikačních skic stabilního katastru (1840 1842). Praha : Scriptorium, 2005. PACÁKOVÁ-HOŠŤÁLKOVÁ, B. (ed.) Pražské zahrady a parky. S. l. : Společnost pro zahradní a krajinářskou tvorbu, 2000. PLATOVSKÁ, M. Slavné stavby Prahy 2. Praha : Foibos, 2011. SCHEUFLER, P. Praha 1848 1914 : Hledání ztraceného města. Praha : Baset, 2004. SCHEUFLER, P. Stará Praha Františka Fridricha. Praha : Grafoprint Neubert, 1995. SCHEUFLER, P. HOZÁK, J. Krásné časy : Rudolf Bruner-Dvořák : Momentní fotograf. Praha : Grafoprint Neubert, 1995. SKALICKÁ, E. (ed.) Pražské historické zahrady. Praha : Útvar rozvoje hlavního města Prahy, 2006. SKALICKÁ, E. (ed.) Pražské usedlosti II. Praha : Útvar rozvoje hlavního města Prahy, 2007. SVOBODA, J. E. NOLL, J. HAVLOVÁ, E. Praha 1919 1940. Kapitoly o meziválečné architektuře. Praha : Libri, 2000. TICHÝ, J. Deset pražských bytů rodiny Masarykovy. Praha : Ústav T. G. Masaryka, 2006. UHLÍŘ, J. B. Bomby na Prahu : Nálety z roku 1945 objektivem Stanislava Maršála. Praha : Prostor, 2011. VAVERKA, J. a kol. Moderní sakrální stavby církví a náboženských společností na území Čech, Moravy a Slezska. Brno, Jota, 2004. WIRTH, Zdeněk. Pražské zahrady. Praha : Václav Poláček, 1943. Časopisy Architektura ČSSR, Architekt, Stavba, Styl (Zbytek bych musel označit oblíbeným alibistickým archiv autora, protoţe uţ nejsem schopen jejich původ zpětně rekonstruovat dál, neţ k příslušné sloţce na mém externím harddisku.)