Věcná břemena zapisovaná v katastru nemovitostí

Právnická fakulta Masarykovy univerzity obor Veřejná správa Katedra práva životního prostředí a pozemkového práva Věcná břemena zapisovaná v katastru nemovitostí Bakalářská práce Lucie Karmazínová Brno 2017

Čestné prohlášení Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma Věcná břemena zapisovaná v katastru nemovitostí zpracovala sama. Veškeré prameny a zdroje informací, které jsem použila k sepsání této práce, byly citovány v poznámkách pod čarou a jsou uvedeny v seznamu použitých pramenů a literatury. V Brně 10. března 2017... Lucie Karmazínová

Poděkování Ráda bych na tomto místě poděkovala vedoucí bakalářské práce doc. JUDr. Ivaně Průchové, CSc. za odborné vedení a cenné rady i připomínky, které mi poskytla při vypracování této bakalářské práce. Dále bych chtěla poděkovat příteli a rodině za podporu během studia.

Abstrakt Tato bakalářská práce se zabývá věcnými břemeny z pohledu katastru nemovitostí. V první části je pojednáno o různých způsobech vzniku ve vazbě na zápis do katastru nemovitostí, dále pak i o průběhu vkladového řízení. V této části je stručný pohled na vývoj právní úpravy věcných břemen na našem území. Závěrem první části je pojednáno o různých způsobech zániku věcných břemen. Další části práce se zabývají pozemkovými služebnostmi zákonem výslovně upravenými, osobními služebnostmi a reálnými břemeny. Klíčová slova Věcná břemena, osobní služebnosti, pozemkové služebnosti, reálná břemena, katastr nemovitostí Abstract This bachelor thesis is engaged in easements in a point of view from a land register. The first part of this thesis is about different ways of an easement creation in a land register, and also about insertion process. In this part is a summary view to legal regulations development of easements in the Czech republic. The end of the first part is talking about different ways of an easement termination. Next parts of this thesis are engaged in land servitudes, personal servitudes and real burdens. Key words Easement, personal servitudes, land servitudes, real burdens, land register Šablona DP 2.0 (12. prosince 2016) 2014, 2016 Právnická fakulta Masarykovy univerzity

Obsah 9 Obsah Seznam obrázků 11 Seznam pojmů a zkratek 12 1 Úvod 13 2 Věcná břemena 15 2.1 Historický pohled na věcná břemena... 15 2.2 Vznik věcných břemen... 17 2.3 Právní poměry mezi stranami zřizující věcné břemeno... 20 2.4 Průběh vkladového řízení... 21 2.5 Zánik věcných břemen... 23 3 Pozemkové služebnosti 26 3.1 Služebnost inženýrské sítě... 27 3.2 Služebnost opora cizí stavby... 28 3.3 Služebnost okapu... 28 3.4 Právo na svod dešťové vody... 29 3.5 Služebnost práva na vodu... 29 3.6 Služebnost rozlivu... 30 3.7 Služebnost stezky, průhonu a cesty... 30 3.8 Služebnost práva pastvy... 32 4 Osobní služebnosti 33 4.1 Užívací právo... 33 4.2 Požívací právo... 34 4.3 Služebnost bytu... 35 5 Reálná břemena 36 5.1 Výměnek... 36 5.2 Budoucí výměnek... 37 6 Závěr 38

Obsah 10 Použité zdroje 39 Monografie... 39 Internetové zdroje... 40 Právní předpisy... 40

Seznam obrázků 11 Seznam obrázků Obr. 1: Služebnost inženýrských sítí... 28 Obr. 2: Právo na vodu... 30 Obr. 3: Služebnost chůze a jízdy... 32 Obr. 4: Užívací právo... 34 Obr. 5: Požívací právo... 35 Obr. 6: Výměnek... 37

Seznam pojmů a zkratek 12 Seznam pojmů a zkratek OZ KatZ zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník zákon č. 256/2013 Sb., o katastru nemovitostí

Úvod 13 1 Úvod Věcná břemena jsou jedním z institutů zakotvených v občanském zákoníku, pomocí kterého je možné získat oprávnění k cizí věci. U věcí, které jsou předmětem evidence katastru nemovitostí, je ke vzniku věcných břemen nezbytný zápis tohoto práva do katastru nemovitostí. Přestože by rozvoj informačních médií a veřejné přístupnosti všech potřebných informací mohl být dobrým předpokladem pro snazší spolupráci mezi veřejností a správními úřady, je základní neznalost a časté nepochopení některých právních předpisů častější, než by se dalo očekávat. Ne jinak je tomu i při vkladovém řízení, využívaném při zápisu i výmazu věcných břemen evidovaných v katastru nemovitostí. K tématu věcných břemen je napsáno několik komentářů, přičemž ke své práci využívám především komentář Kabelkové E. 1, Beckův komentář od Spáčila J. 2 a komentář Šestky J. a kol. 3, existuje však více odborné a učebnicové literatury. Většina se ale zabývá spíše rovinou občanskoprávní, anebo byly zpracovány ještě k předchozímu občanskému zákoníku. Z literatury, která řeší vztah občanskoprávních institutů ve vazbě na katastr nemovitostí je využíván především Katastr nemovitostí od Šustrové D. a kol. 4 a Pozemkové právo od Pekárka M. a kol. 5 Při zpracování této práce vycházím i ze své osobní praxe. Nejvíce je pracováno se samotným zákonem č. 89/2012 Sb., občanský zákoník a zákonem č. 256/2013 Sb., o katastru nemovitostí. Bakalářská práce vychází se ze stavu právní úpravy ke dni 28.2.2017. Podpůrně a doplňkově je v této práci využíván návod pro správu katastru č.j. ČÚZK- 03030/2016-22 6. Tato bakalářská práce vytváří přehled nejen o jednotlivých věcných břemenech evidovaných v katastru nemovitostí, ale též popisuje různé způsoby jejich vzniku a zániku ve vazbě na katastr nemovitostí. Jejím cílem je podat ucelený pohled na to, co je k jednotlivým způsobům potřebné, a přiblížit tak samotný průběh vkladového 1 KABELKOVÁ, Eva. Věcná břemena v novém občanském zákoníku: komentář. V Praze: C.H. Beck, 2013, 344 s. Beckovy komentáře. ISBN 978-80-7400-461-2 2 SPÁČIL, Jiří. Občanský zákoník III: věcná práva ( 976-1474) : komentář. Praha: C.H. Beck, 2013. s. 906-1064. Velké komentáře. ISBN 978-80-7400-499-5. 3 ŠVESTKA, Jiří. Občanský zákoník: Komentář. III ( 967 až 1474). Praha: Wolters Kluwer, 2014. s. 727-880. Komentáře (Wolters Kluwer). ISBN 978-80-7478-369-2. 4 ŠUSTROVÁ, Daniela, Petr BOROVIČKA a Jaroslav HOLÝ. Katastr nemovitostí. Praha: Wolters Kluwer, 2016. s. 102-133. Právo prakticky. ISBN 978-80-7552-024-1. 5 PEKÁREK, Milan a kol. Pozemkové právo. Brno: Masarykova univerzita, 2015, s.173-181 a 272-294 Učebnice Právnické fakulty MU: sv. č. 516. ISBN 978-80-210-7536-8. 6 Návod pro správu katastru nemovitostí: c.j. ČÚZK-03030/2016-22, účinnost od 1. 4. 2016 [online]. Copyright 2016 ČÚZK [cit. 2017-03-05]. Dostupné z: http://cuzk.cz/predpisy/resortni-predpisy-a-opatreni/navody-cuzk.aspx

Úvod 14 řízení na katastrálním úřadu. Práce by měla být přínosem pro odbornou, tak především pro širší veřejnost při zřizování věcných břemen a přístupu ke katastrálnímu úřadu. Obsahově je práce dělena na čtyři hlavní části. V první časti jsou popsány způsoby vzniku a zániku věcných břemen vždy vztaženy ke katastru nemovitostí. Dále je předkládán průběh vkladového řízení a stručný historický pohled. Sám historický pohled na problematiku věcných břemen přesahuje rámec této práce a zaslouží si spíše vlastní zpracování. V dalších částech je pojednáno o pozemkových služebnostech zákonem výslovně upravených, osobních služebnostech a také reálných břemenech. Teoretický popis služebností je v několika případech doplněn i ukázkou zápisu konkrétního věcného břemene na listu vlastnictví.

Věcná břemena 15 2 Věcná břemena Občanský zákoník řadí věcná břemena mezi věcná práva k věci cizí. Do této kategorie dále spadá právo stavby, zástavní právo a zadržovací právo. Pomocí tohoto institutu lze získat určitá oprávnění k věcem, k nimž daný subjekt nemá vlastnické právo. Věcná břemena se rozlišují na služebnosti a reálná břemena. Služebnosti se dále dělí na pozemkové nebo osobní. Služebnost je založena na principu povinnosti něco strpět nebo se něčeho zdržet. Reálné břemeno naopak zakládá povinnost i něco aktivně konat nebo dávat. Věcná práva k věci cizí, jakožto absolutní majetková práva, mají nárok na stejnou ochranu jako vlastnické právo. 7 Pozemkové ani osobní služebnosti nelze převádět na jiné pozemky či osoby. 8 O způsobu vzniku a zániku věcných břemen, stejně jako o jednotlivých věcných břemenech, která podléhají zápisu do katastru nemovitostí, bude pojednáno v následujících kapitolách. 2.1 Historický pohled na věcná břemena Věcná břemena nejsou novým institutem. Mají svou tradici a byly upraveny už v dřívějších občanských zákonících. Jak Fiala uvádí první ucelenou právní úpravu služebností a reálných břemen na našem území obsahoval tzv. Obecný zákoník občanský z r. 1811. 9 Jak dále popisuje, byla to jediná věcná práva k věcem cizím, které zákoník zmiňoval. Obsah služebností býval dosti odlišný, ale měly i společné znaky. Využíval se princip tzv. částečného nebo omezeného právního panství nad věcí. Dále se podle povahy dělily na pozitivní (oprávnění využívat) nebo negativní (oprávnění požadovat zdržení se části vlastnického práva). Pozemkové služebnosti byly domovní nebo polní. I tento zákoník neuváděl taxativní výčet všech služebností, byl pouze demonstrativní. Mezi služebnosti domovní pak patřilo např. právo zřídit okno v cizí zdi a právo hnát kouř sousedovým komínem. Služebností domovní negativní byla např. povinnost nezvyšovat dům a povinnost neodmítat panujícímu stavení vyhlídku. Mezi polní služebnosti patřilo např. právo hlídání dobytka a pastvy nebo právo lámání kamene, kopání písku a pálení vápna. Osobní služebnosti byly rozlišeny stejně jako dnes. 10 Již v této době se rozlišovalo podle věci, zda věcné břemeno podléhá zápisu do veřejných knih (pozemkových knih) či nikoliv. Jestliže se věcné břemeno zřizovalo k nemovitostem 7 1259 OZ 8 1265 OZ 9 BRADÁČ, Albert. Věcná břemena od A do Z. 4. aktualizované vydání. Praha: Linde, 2009, s.19 Praktická právnická příručka. ISBN 978-80-7201-761-4. 10 Tamtéž s. 20-21

Věcná břemena 16 v pozemkových knihách nezapsaných nebo stavbám, nabylo práva až soudním uložením ověřené listiny. 11 Občanský zákoník č. 141/1950 nerozlišoval služebnosti a reálná břemena. Zavedl pojem věcná břemena a stanovil, že je to zcela novým institutem a předchozí dvě nahradil. Tento pojem byl charakterizován jako povinnost vlastníka věci ve prospěch někoho jiného něco trpět, něčeho se zdržet nebo něco činit. Povinnosti byly vázány na vlastnictví věci. Jak i Fiala uvádí, dalo by se říci, že vznikly sloučením služebností a reálných břemen. Práva z věcných břemen též působila in rem nebo in personam. Není těžké vidět inspiraci v předchozím zákoníku. Věcná břemena in rem byla založena na smluvní volnosti, kdežto věcná břemena in personam byla přesně definována a upravena. Byl zde upraven i výměnek. Právo zřídit jej bylo však omezeno prospěchem pouze pro dosavadního vlastníka při postoupení zemědělské nemovitosti. 12 Zápis do pozemkových knih měl v této době pouze deklaratorní účinky a věcná břemena vznikala na základě mimoknihovních skutečností. Přesto věcná břemena působící vůči socialistickým organizacím nabyla účinností až zápisem do pozemkových knih nebo uložením listiny u soudu. 13 Občanský zákoník č. 40/1964 Sb. věcným břemenům nejspíše nepřisuzoval velký význam a věnoval jim velmi málo prostoru. Vymezil tak pouze pojem a způsoby vzniku, které byly oproti dřívějším možnostem dosti omezeny. Věcné břemeno bylo prakticky možno zřídit jen ze zákona. Což širší veřejnosti nevyhovovalo a často tak byly uzavírány smlouvy, které zavazovaly pouze strany této smlouvy a neměly účinnost vůči třetím osobám. 14 Novelami občanského zákoníku č. 40/1964 Sb. byla ponechána podstata věcných břemen, ovšem jejich úprava byla podstatně rozšířena. Po přijetí novely občanského zákoníku č. 131/1981 Sb. bylo možné zřídit věcná břemene i jinak než jen ze zákona, v úvahu tak připadalo mimo jiné i zřízení na základě smlouvy. Věcná břemena mohla být zřízena jen k pozemku nebo stavbě. Byla-li zřízena písemnou smlouvou, byla nutná její registrace u státního notářství. 15 I socialistická organizace mohla zřídit věcné břemeno smlouvou, ačkoliv měla právo užívání věci. 16 Přijetím zákona č. 264/1992 Sb. došlo mimo jiné ke zrušení státních notářství. Evidence věcných břemen přešla na katastr nemovitostí. Věcná břemena vzniklá k nemovitostem evidovaným v katastru nemovitostí na základě písemné smlouvy se zapisovala vkladem. Záznamem se zapisovala věcná břemena vzniklá ostatními způsoby, např. ze zákona a na základě rozhodnutí příslušného orgánu. 17 11 Tamtéž s. 22 12 Bradáč A. a kol., op. cit., s. 24-26 13 Tamtéž s. 30 14 Tamtéž s. 31-38 15 Tamtéž s. 38-39 16 Kabelková E., op. cit., s. 11 17 Bradáč A. a kol., op. cit., s 301

Věcná břemena 17 V této práci nebude historický vývoj právní úpravy věcných břemen s ohledem na rozsah podrobněji popsán, je však možné nalézt jej v odborné literatuře, např. v diplomové práci L. Girtové na téma Věcná břemena a služebnosti k pozemkům v právní úpravě 18. 2.2 Vznik věcných břemen Ke vzniku věcných břemen může dojít několika různými způsoby, a to ze zákona, rozhodnutím příslušného orgánu, písemnou smlouvou, pořízením pro případ smrti a vydržením. Věcná břemena mohou vznikat na dobu určitou nebo neurčitou, za úplatu nebo bezúplatně. Doba, na kterou je věcné břemeno zřízeno nemusí být stanovena konkrétním datumem, ale i jinou nezaměnitelnou skutečností. U vzniku věcných břemen je důležité rozlišovat, jak vznikají. Mohou vzniknout účinností smlouvy nebo až zápisem do veřejného rejstříku, v našem případě katastru nemovitostí. 19 Jestliže zatížená věc není evidována v katastru nemovitostí, věcné břemeno vznikne už účinností smlouvy, avšak taková věcná břemena nejsou obsahem této práce. Pokud věcným břemenem zatěžujeme věc evidovanou v katastru nemovitostí a způsobem zřízení bude právní jednání, pak věcné břemeno vznikne až zápisem do katastru nemovitostí, a to s konstitutivními účinky. 20 V ostatních případech má zápis věcných břemen do katastru nemovitostí deklaratorní účinek. Věcná břemena se do katastru nemovitostí zapisují vkladem na základě rozhodnutí o povolení vkladu. 21 Evidují se údaje specifikované v 16 odst. 1 katastrální vyhlášky, což je stručný popis věcného břemene, údaje o zatížené nemovitosti, o panující nemovitosti, je-li zřizována služebnost pozemková. Dále pak údaje o oprávněné osobě v případě služebnosti osobní a bylo-li věcné břemeno na dobu určitou, i údaj o posledním dni. Náležitosti listiny na základě, které je právo zapisováno (dále jen vkladová listina ), se zkoumají podle 17 KatZ a popis nemovitostí podle 8 KatZ. Při posuzování vkladové listiny se rozsah zkoumání liší podle toho, zda je vkladová listina listinou veřejnou nebo soukromou. Nutností u vkladové listiny je písemná forma, jak upravuje 560 OZ. Věcné břemeno nemusí vždy zatěžovat celou věc. Jestliže je zřizováno jen k části pozemku, je vhodné, aby zatěžovaná část pozemku byla zanesena do katastrální mapy, pak je součástí vkladové listiny i geometrický plán. 22 18 GIRTOVÁ, Lenka. Věcná břemena a služebnosti k pozemkům v právní úpravě [online]. Brno, 2015 [cit. 2017-03-09]. Dostupné z: https://is.muni.cz/th/370639/pravf_m/diplomovaprace_girtova oficialni_.pdf. Diplomová práce. Právnická fakulta Masarykovy univerzity. Vedoucí práce JUDr. Janě Dudové, Ph.D. 19 1262 OZ 20 tamtéž 21 11 KatZ 22 7 odst. 3 KatZ

Věcná břemena 18 Při posuzování geometrického plánu se zkoumá, zda je ověřen katastrálním úřadem. Ověření mimo jiné znamená, že splňuje požadavky na přesnost. V současné době je možné si pomocí nahlížení do katastru nemovitostí v internetové aplikaci v mapě zobrazit připojením dalších vrstev i průběh věcných břemen, která jsou barevně rozdělena do jednotlivých kategorií. 2.2.1 Vznik věcného břemene ze zákona Služebnosti a věcná břemena obecně lze nabýt ze zákona, obvykle se jedná o speciální právní předpis, jenž předpokládá zřízení konkrétního práva nebo povinnosti. V konkrétním speciálním zákoně jsou pak přesně vymezeny podmínky ke zřízení a bývá i popsáno postavení subjektů. Jak Lasák/Hrabánek uvádějí, často v zákoně není výslovně uveden pojem věcné břemeno nebo služebnost, ačkoliv to z daného předpisu vyplývá. 23 K praktické ukázce nám může posloužit zákon č. 200/1994 Sb., o zeměměřictví, kdy v 7 je upraven vstup na cizí nemovitost oprávněnou osobou vykonávající zeměměřickou činnost a v 8, který se zabývá zřizováním značek bodů polohového pole, je upravena i povinnost vlastníka nemovitosti strpět umísťování značek a zdržet se všeho, co by značku mohlo poškodit. 24 Dalším příkladem může být 9 zákona č. 266/1994 Sb., o drahách, na základě něhož může provozovatel dráhy nebo dopravce mimo jiné vstupovat na cizí pozemky, ležící v ochranném pásmu, za účelem oprav, údržby nebo provozování dráhy. 25 Pro zápis věcného břemene vzniklého ze zákona se jako příloha návrhu na vklad dle 66 odst. 6 katastrální vyhlášky použije souhlasné prohlášení s náležitostmi dle 66 odst. 2 písm. b) až e) katastrální vyhlášky. 2.2.2 Vznik věcného břemene rozhodnutím příslušného orgánu V případech, kdy to zákon výslovně dovoluje, může orgán veřejné moci na základě svého rozhodnutí zřídit věcné břemeno. Takto vznikají věcná břemena mimo rozhodnutí orgánu veřejné moci i rozsudkem soudu. Jak Lasák/Hrabánek uvádějí, rozhodnutím vyvlastňovacího úřadu vznikají např. služebnosti inženýrských sítí nebo rozhodnutím pozemkového úřadu služebnosti související s pozemkovými úpravami. Na základě soudního rozhodnutí může být zřízeno věcné břemeno např. při vypořádání podílového spoluvlastnictví, společného jmění manželů nebo i upravit tzv. nezbytnou cestu. 26 K tomuto způsobu se přistupuje až po marné snaze o dohodě oprávněného a povinného. 23 Spáčil J., 2013, op. cit., s. 929 24 7 a 8 zákon č. 200/1994 Sb., O zeměměřictví a o změně a doplněné některých zákonů souvisejících s jeho zavedením 25 9 odst. 2 zákon č. 266/1994 Sb., zákon o drahách 26 Spáčil J., 2013, op. cit., s. 930-931

Věcná břemena 19 Vzniklo-li věcné břemeno rozhodnutím orgánu veřejné moci, bude vkladové řízení zahájeno doručením návrhu na vklad příslušnému katastrálnímu úřadu spolu s rozhodnutím orgánu veřejné moci. Jestliže o věcném břemeni rozhodl soud, pak tento soud doručí rozsudek příslušnému katastrálnímu úřadu. Věcné břemeno se zapíše na základě rozsudku. V tomto případě není návrh na vklad součástí podání. 27 2.2.3 Vznik věcného břemene písemnou smlouvou Tento způsob se v praxi vyskytuje nejčastěji. Písemnou smlouvou se rozumí vícestranné právní jednání učiněné dobrovolně, vážně a s následným projevem vůle všech stran smlouvy. 28 Smlouva o zřízení věcného břemene nemusí být samostatnou listinou, ale může to být další ujednání např. smlouvy o převodu nemovitosti. Smlouva, která bude vkladovou listinou musí mít všechny náležitosti právního jednání v soukromoprávním vztahu. Nezbytnou součástí smlouvy je popis věcí zatížených nebo i panujících dle 8 KatZ. Součástí je dále popis zřizovaných práv. Je vhodné si již ve smlouvě podrobně specifikovat práva a povinnosti. Pokud by rozsah práv a povinností nebyl dobře popsán, bude se rozsah posuzovat podle místních zvyklostí. 29 Podpisy na soukromé listině musí být ověřeny, zda jsou pravé. V dnešní době již nemusí být listina pouze v papírové podobě, ale může být i elektronická. Pak se zkoumá, zda je řádně kvalifikovaně podepsaná a zda soubor obsahuje i kvalifikované elektronické časové razítko. V praxi se po doručení takové listiny katastrálnímu úřadu vygeneruje protokol, ve kterém by všechny tyto náležitosti měly být obsaženy. 2.2.4 Vznik věcného břemene pořízením pro případ smrti Věcná břemena je možné zřídit i v závěti, dědické smlouvě nebo dovětku, který může být dodatkem závěti. V praxi se můžeme setkat s případem, kdy zůstavitel odkáže jednomu dědici pozemek a druhému zřídí v pořízení pro případ smrti užívací služebnost. 30 Jak i Lasák/Hrabánek uvádějí, chtěl-li zůstavitel zřídit věcné břemeno, bylo důležité to tak i v pořízení pro případ smrti specifikovat, ve smyslu věcného práva. Jinak je možné, že zůstavitelova vůle bude vyložena jen jako závazkový vztah. 31 Zřídit věcné břemeno je možné i dědickou dohodou, která bude součástí usnesení o dědictví. 27 14 odst. 2 KatZ 28 545 a následující OZ 29 1258 OZ 30 KARMAZÍNOVÁ, Lucie. Pozemkové služebnosti. Brno, 2017. Kolokviální práce. Právnická fakulta Masarykovy univerzity. Vedoucí práce Doc. JUDr. Ivana Průchová, CSc., s. 6 31 Spáčil J., 2013, op. cit., s. 927

Věcná břemena 20 Do katastru nemovitostí se věcné břemeno zapisuje vkladem na základě ohlášení soudu, resp. soudního komisaře. Ohlášení spolu s usnesením se doručí příslušnému katastrálnímu úřadu a ten zapíše zřizovaná práva. Účastníky řízení jsou pozůstalí, jejichž práva se dědictvím mění. 2.2.5 Vznik věcného břemene vydržením Stejně jako je možný způsob vzniku vlastnického práva vydržením, je tento způsob možný i u vzniku věcných břemen. Jak je ve Švestkově komentáři uvedeno, ačkoliv není služebnost převoditelná, může být předmětem držby a vydržení. 32 K vydržení je nutná pravá držba, která se zakládá na právním důvodu, který postačuje ke vzniku vlastnického práva. 33 Pro vydržení je potřebná nepřerušená doba, kterou stanovil OZ v 1091 u movitých věcí na tři roky a nemovitých na deset let. Je možné vydržet danou věc i bez právního důvodu, to však musí být držba po dvojnásobně dlouhou dobu, u nemovitých věcí je to tedy dvacet let a u movitých šest let. 34 Jestliže služebnost odpovídá veřejnému statku, bude vydržitelkou ta obec, na jejímž území se věc nalézá. 35 Zápis věcného břemene do katastru nemovitostí se provede opět na základě podaného návrhu na vklad, jehož přílohou bude souhlasné prohlášení o vydržení s náležitostmi 66 odst. 2 katastrální vyhlášky. Pokud subjekt popírá, že k vydržení věcného břemene došlo, bude vkladovou listinou po soudním řízení rozsudek soudu o vydržení věcného břemene. 2.3 Právní poměry mezi stranami zřizující věcné břemeno Při zřizování věcných břemen se setkáváme se stranou povinnou a oprávněnou. Povinný subjekt, ať už fyzická nebo právnická osoba, je ten, jehož nemovitost je zatížená. Tento subjekt je omezen na svém vlastnickém právu a musí typicky něco strpět, něčeho se zdržet a v případě reálných břemen i něco konat nebo dávat. Povinnou věcí je věcným břemenem zatížená věc. Oprávněný subjekt, opět to může být fyzická i právnická osoba, je ten, který práva z věcného břemene využívá a je zřizováno v jeho prospěch. Oprávněnou věcí je ta, jejíž vlastníci mají prospěch z věcného břemene. 36 Oprávněná osoba se může domáhat svého práva, obdobně jako vlastník svého vlastnického práva. 32 Švestka J., 2013, op. cit., s. 739 33 Kabelková E., op. cit., s. 65 34 Girtová L., op. cit., s. 49 35 1260 odst. 2 OZ 36 Pekárek M. a kol., op. cit., s. 173

Věcná břemena 21 Pozemková služebnost zavazuje jakéhokoliv vlastníka zatížené věci, stejně tak i oprávnění není možné převést, protože je vázáno na panující pozemek. Osobní služebnosti jsou naopak vázány na konkrétní osobu, není možné je převést na nikoho jiného. O náklady na udržování věci a opravy se oprávněná osoba dělí s povinným, jestliže ji i povinný využívá. Kdyby věc využívala jen osoba oprávněná, je povinna nést náklady sama. Služebnost zahrnuje vše, co je nutné k jejímu výkonu. K jedné věci je možné zřídit i více věcných břemen, jestliže právo zřízené později není na újmu věcnému břemeni zřízenému dříve. Jak Lasák/Hrabánek popisují, vlastníkovi věci zůstává zbytek věci, kterou nepojme právo z věcného břemene již dříve zřízeného a může tedy další část zatížit ve prospěch jiného, ovšem s ohledem na předchozí věcné břemeno. 37 2.4 Průběh vkladového řízení Věcná břemena, jako i jiná věcná práva, se zapisují do katastru nemovitostí vkladem. Katastr nemovitostí je veřejný seznam. Obsahuje soubor údajů o nemovitých věcech vymezených katastrálním zákonem a dále jejich soupis, popis, jejich geometrické a polohové určení a zápis práv k těmto nemovitost. 38 Vkladové řízení je zahájeno doručením návrhu na vklad a vkladové listiny, která obsahuje právo zapisované do katastru nemovitostí, případně dalších listin dle 15 KatZ příslušnému katastrálnímu úřadu. Návrh na vklad je podán na stanoveném formuláři a obsahuje náležitosti dle 14 KatZ (označení katastrálního úřadu, účastníků, nemovitostí, práv, která mají být zapsána, a podpis navrhovatele). Vkladové řízení má i některé výjimky, může být zahájeno i doručením rozhodnutí soudu nebo soudního exekutora o právu, které se zapisuje do katastru nemovitostí vkladem. 39 První věcí, kterou katastrální úřad po podání zkoumá, zda byla k návrhu na vklad přiložena vkladová listina. Pokud by nebyla, k návrhu se nepřihlíží a bylo by nutné o tom navrhovatele uvědomit. 40 Dalším krokem je vyznačení tzv. plomby, u nemovitostí jejichž právní poměry se podaným vkladem mění. Tato plomba musí být vyznačena nejpozději do druhého dne od podání. Spolu s vyznačením plomby se musí vlastníci daných nemovitostí a jiní oprávnění uvědomit o této skutečnosti. 41 Po vyznačení plomby a obeslání účastníků se zkontroluje, zda byl uhrazen správní poplatek. Ten je stanoven na 1000,- Kč. Jeho výše je upravena položkou 120 37 Spáčil J., 2013, op. cit., s. 948 38 1 odst. 1 KatZ. 39 14 odst. 2 KatZ 40 15 odst. 2 tamtéž 41 16 odst. 1 tamtéž

Věcná břemena 22 sazebníku zákona č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích. Jestliže účastník neuhradí poplatek ani na výzvu úřadu, řízení se zastaví. 42 Vkladová listina se posuzuje podle 17 KatZ a dále, zda splňuje požadavky i podle 8 KatZ. Jestliže nebyly zjištěny žádné nedostatky, po uplynutí lhůty 20 dnů od odeslání informace o plombě, katastrální úřad vklad povolí rozhodnutím o povolení vkladu a provede jej. Jestliže se návrhu bude plně vyhovovat, nevyhotoví se písemné povolení, ale provede se záznam do spisu, jímž rozhodnutí o povolení vkladu práv nabývá právní moc. 43 Bylo-li vkladu částečně vyhověno a v části se zastavuje, např. z důvodu částečného zpětvzetí, vyhotoví katastrální úřad písemné povolení. Právní účinky vkladu nastávají k okamžiku, kdy návrh byl doručen katastrálnímu úřadu. 44 Po povolení a provedení vkladu zasílá úřad účastníkům řízení vyrozumění o provedení vkladu, kde je přehled změn provedených v daném řízení. Následně se návrh na vklad a vkladová listina vyjme ze spisu a založí do sbírky listin. Při zápisu věcných břemen se na listu vlastnictví evidují údaje podle 16 katastrální vyhlášky. Jestliže bylo rozhodnuto o povolení vkladu, není proti tomuto rozhodnutí žádný opravný prostředek. 45 Může se stát, že podání bude mít nedostatky, které nelze odstranit a pak je návrh zamítnut. Proti zamítnutí je přípustná jen žaloba podle občanského soudního řádu, která musí být podaná do 30 dnů od doručení zamítnutí. 46 Pro ilustraci je vhodné uvést, jaké kroky katastrální úřad v průběhu vkladového řízení činí. Návrh na vklad spolu s vkladovou listinou se podává příslušnému katastrálnímu úřadu. Po přijetí podání pracovník podatelny zaeviduje řízení a přidělí číslo, pod kterým bude toto řízení vedeno. Dále vyznačí, jakým způsobem a zda došlo k úhradě správního poplatku. Z podatelny úřadu se spis přenese úředníkovi, který u nemovitých věcí, jejichž práva jsou řízením dotčena, vyznačí plombu a pošle informaci o plombě účastníkům řízení. Poté se spis naskenuje. Po těchto úkonech se spis dostává do rukou úředníkovi z právního oddělení úřadu a ten listiny zkoumá, jak již bylo popsáno výše. Splňují-li všechny náležitosti, předá spis dalšímu úředníkovi, který provede aktualizaci. Aktualizací je myšlen zápis měněných práv. Následně další úředník provede kontrolu aktualizace a vyznačí, které listiny půjdou do sbírky listin. Obvykle je to návrh na vklad a vkladová listina. Jestliže již uplynulo dvacet dnů od vyznačení plomby, vyznačí se rozhodnutí o povolení vkladu a řízení se tzv. zplatní neboli provede. Po provedení vkladu následuje vyhotovení vyrozumění o provedení vkladu, které se opět zašle účastníkům řízení. Listiny se uloží do dokumentačních fondů a celé řízení se pak ukončí. 42 Šustrová D. a kol., op. cit., s. 74 43 18 odst. 1 a 2 tamtéž 44 10 tamtéž 45 18 odst. 4 KatZ 46 18 odst. 5 tamtéž

Věcná břemena 23 2.5 Zánik věcných břemen Věcná břemena mohou zaniknout několika způsoby. OZ v části zabývající se věcnými břemeny upravuje jen některé z nich, přičemž na zánik věcných břemen lze uplatnit obecná ustanovení o zániku závazků. 47 Naopak věcné břemeno nezaniká, jak by se mohlo na první pohled zdát, spojením vlastnictví panující a služebné věci k jedné osobě. 48 Při zániku osobních služebností se posuzuje, zdali zřízená služebnost přechází na dědice. V takovém případě jsou novými oprávněnými ze služebnosti zákonní dědicové první třídy. Jestliže byla služebnost zřízena pro právnickou osobu, zaniká se zánikem této právnické osoby bez rozlišení, zda zanikla s nástupcem nebo bez něj. 49 Jestliže bylo věcné břemeno evidováno v katastru nemovitostí, zaniká až výmazem z něj. Výmaz se stejně jako zápis provádí vkladem. Opět je nutné předložit na příslušné katastrální pracoviště návrh na vklad a k tomu listinu dokládající zánik práva. I tato listina bude zkoumána, zda má všechny zákonné náležitosti. Průběh vkladového řízení byl již popsán v kapitole 2.4. 2.5.1 Zánik věcného břemene v důsledku trvalé změny Jestliže nastala změna, pro kterou už nemůže věc zatížená věcným břemenem sloužit oprávněné osobě nebo panujícímu pozemku, zanikne služebnost ze zákona. Vždy je potřeba pečlivě zkoumat, zda taková změna nastala a zda je trvalá. Jestliže je změna jen dočasná, nemůže věcné břemeno z tohoto důvodu zaniknout. Jak Lasák/Hrabánek uvádějí, není nutné, aby zánik vyslovil soud. 50 Dle názoru Thöndeleho není nutné, zda věc nemůže sloužit zaviněním vlastníka či nikoliv. Není tak vyloučen požadavek na náhradu škody, jestliže věc nemůže sloužit zaviněním vlastníka. 51 Příkladem může být např. ztráta vody ve studni. Jedná-li se o trvalou ztrátu, vlastník věci může žádat výmaz věcného břemene, jelikož oprávněný nemůže vodu ze studny čerpat. Z evidence katastru nemovitostí se takto zaniklé věcné břemeno vymaže buď na základě souhlasného prohlášení povinného a oprávněného podle 66 odst. 1 písm. a) katastrální vyhlášky s náležitostmi 66 odst. 2) katastrální vyhlášky, které bude přílohou návrhu na vklad, nebo na základě rozhodnutí soudu v případech, kdy dohoda mezi subjekty není možná. 47 Karmazínová L., op. cit., s. 12-13 48 1301 OZ 49 Spáčil J., 2013, op. cit., s. 1044 50 Spáčil J., 2013, op. cit., s. 1029 51 Švestka J., a kol., op. cit., s. 845

Věcná břemena 24 2.5.2 Zánik věcného břemene pro hrubý nepoměr Vznikl-li hrubý nepoměr mezi zatíženou věcí a výhodou panující věci nebo oprávněným subjektem, může se vlastník služebné věci domáhat zrušení služebnosti nebo náhrady. 52 Jak Lasák/Hrabánek uvádějí, k tomuto způsobu zániku je nutné konstitutivní rozhodnutí soudu. Pro nekonkrétní význam hrubého nepoměru, má soud větší prostor pro posouzení i dalších okolností souvisejících se vznikem hrubého nepoměru. Jestliže soud po zvážení všech okolností dospěje k názoru, že opravdu vznikl hrubý nepoměr, zruší věcné břemeno za náhradu. Soud však nemusí vždy věcné břemeno zrušit, ale může služebnost pouze omezit. 53 Podkladem pro výmaz věcného břemene z evidence katastru nemovitostí, bude rozhodnutí soudu o zrušení věcného břemene. V takovém případě se nevyžaduje návrh na vklad a katastrálnímu úřadu stačí pro výmaz pouze pravomocný rozsudek. 2.5.3 Zánik věcného břemene dohodou Tento způsob zániku je nejběžnější. Oprávněný a povinný z věcného břemene spolu uzavřou písemnou dohodu, která bude mít náležitosti souhlasného prohlášení 66 odst. 1 písm. a) katastrální vyhlášky. Souhlasné prohlášení pak spolu s návrhem na vklad předloží katastrálnímu úřadu. Ten bude opět zkoumat všechny potřebné náležitosti jak návrhu na vklad, tak i prohlášení. Služebnost zanikne výmazem z evidence katastru nemovitostí. Jestliže věcné břemeno nebylo zřízeno k věci evidované v katastru nemovitostí, zanikne již účinností dohody o zrušení věcného břemene. 2.5.4 Zánik věcného břemene uplynutím doby Jak již víme z kapitoly 2.2, věcná břemena mohou vznikat jak na dobu neurčitou, tak na dobu určitou. Jestliže byla zřízena jen na dobu určitou, zaniknou uplynutím sjednané doby. Jak Kabelková uvádí Doba trvání služebnosti může být vymezena různými událostmi. 54 Může to být např. konkrétně určené datum, ale i dosažení sjednaného věku určité osoby. Určitou osobou nemusí být oprávněný nebo povinný, může to být třetí osoba. Zvláštností je, že smrt osoby, na jejíž dosažení určitého věku je doba vázána, nemá na zánik vliv. Služebnost i tak zanikne až uplynutím sjednané doby. Častá je však dohoda stran, že smrt před dosažením sjednaného věku též způsobuje zánik. Podkladem pro výmaz z evidence katastru nemovitostí v případě úmrtí bude jednostranné prohlášení povinné osoby stejně jako u zániku osobních služebností. Prohlášení musí být dle 66 odst. 1 písm. b) katastrální vyhlášky. Náležitosti takového prohlášení jsou pak specifikovány v 66 odst. 3 písm. a) až d) a f) katastrální 52 1299 odst. 2 OZ 53 Spáčil J., 2013, op. cit., s. 1031 54 Kabelková E., op. cit., s. 280

Věcná břemena 25 vyhlášky. Jestliže skutečnost o úmrtí nelze ověřit v základním rejstříku bude nutné doložit úmrtní list nebo jiné potvrzení dle 70 odst. 1 katastrální vyhlášky. 2.5.5 Zánik věcného břemene rozhodnutím správního orgánu Stejně jako mohou věcná břemena vznikat rozhodnutím správního orgánu, mohou také tímto způsobem i zanikat. Vyvlastňovací úřad může na základě vyvlastňovacího zákona vydat rozhodnutí o vyvlastnění jak vlastnictví, tak věcných břemen. Věcná břemena tak lze vyvlastnit na základě územně plánovací dokumentace nebo bude-li realizována veřejně prospěšná stavba dopravní nebo technické infrastruktury. Je tedy důležité, aby existoval veřejný zájem na vyvlastnění. 55 Je-li věcné břemeno vyvlastněno, náleží oprávněnému náhrada ve výši ceny tohoto práva. 56 Kromě zániku věcného břemena z důvodu vyvlastnění tohoto práva bývá ještě časté zrušení věcných břemen při pozemkových úpravách pozemkovým úřadem. Pro výmaz věcného břemene z katastru nemovitostí je nutné doručit příslušnému katastrálnímu úřadu návrh na vklad spolu s rozhodnutím orgánu veřejné moci, který o zániku věcného břemene rozhodl. Rozhodnutí o zániku věcného břemene musí mít náležitosti dle 66 odst. 5 katastrální vyhlášky. 55 Spáčil J., 2013, op. cit., s 1034-1035 56 11 zákona č. 183/2006 Sb.

Pozemkové služebnosti 26 3 Pozemkové služebnosti Pozemkové služebnosti patří mezi věcná břemena, která OZ upravuje. Výčet v zákoně uvedený je pouze demonstrativní a není tedy vyloučeno zřizování nejrůznějších služebností. Jak Novotný uvádí Pozemkovou služebnost může zřídit vlastník jednoho pozemku ve prospěch jiného pozemku. Obsahem služebnosti pak je závazek vlastníka povinného pozemku ve prospěch jiného pozemku něco strpět nebo se něčeho zdržet. 57 Jako příklad můžeme uvést služebnost cesty, kterou zřídil vlastník pozemku A pro sousední pozemek. Vlastnící obou pozemků se můžou změnit, ale tato pozemková služebnost zůstává a změna vlastníků na ni nemá žádný vliv. Takže i nový vlastník zatíženého pozemku musí strpět průchod a musí se zdržet všeho co by využití tohoto práva omezilo. 58 Největším rozdílem proti osobním služebnostem je, že oprávnění a povinní vlastnící nejsou konkrétně určené osoby, nýbrž zavazují i možné budoucí vlastníky. 59 Pozemková služebnost nemusí zatěžovat celou nemovitou věc, může se vztahovat jen k části. Tato část je vymezena pomocí geometrického plánu, který pak následně bude součástí listiny, na základě, které bude tato služebnost zapsána do katastru nemovitostí, jak již bylo popsáno v kapitole 2.2. Pozemkové služebnosti smluvně zřizované k věcem evidovaným katastru nemovitostí, vznikají až zápisem tohoto práva. 60 Pozemková služebnost se zapíše vkladem na základě rozhodnutí o povolení vkladu. Katastrální úřad zkoumá náležitosti vkladové listiny dle 17 KatZ. Důležité nejen pro vkladové řízení, ale především pro strany služebnost zřizující, je dostatečně podrobný popis dané služebnosti. Důkladným popisem a úpravou možných situací je možné se vyvarovat budoucím nepříjemnostem. Na listu vlastnictví zatížené nemovitosti bude věcné břemeno uvedeno v části C, kde jsou omezení vlastnického práva. U panující nemovitosti pak věcné břemeno bude v části B1, kde jsou práva ve prospěch nemovitostí uvedených v části B. 61 V kapitolách 3.1 až 3.8 budou charakterizovány pozemkové služebnosti výslovně v OZ upravené a u některých bude pro ilustraci ukázka zápisu na listu vlastnictví. 57 NOVOTNÝ, Petr, Kristina KEDROŇOVÁ, Ilona ŠTROSOVÁ a Monika ŠTÝSOVÁ. Nový občanský zákoník: Vlastnictví a věcná práva. Praha: Grada, 2014, s.111, Právo pro každého (Grada). ISBN 978-80-247-5166-5. 58 Karmazínová L., op. cit., s. 7 59 tamtéž 60 1262 odst.1 OZ 61 16 odst. 2 a 23 odst. 2 katastrální vyhlášky

Pozemkové služebnosti 27 3.1 Služebnost inženýrské sítě 62 V dnešní době je samozřejmostí, že dům či jakákoliv jiná stavba, je napojena na několik inženýrských sítí, jako je např. energetika, plynárenství, vodovod a atd. Provozovatelé však nevlastní pozemky s těmito sítěmi. Přesto potřebují sítě dále zřizovat a spravovat, provádět pravidelné kontroly a údržbu. Při neočekávaných haváriích je nutné tyto sítě opravit. To vše znamená, že potřebují mít oprávnění vstupovat na tyto pozemky. Nejčastějším způsobem vzniku je písemná smlouva, kterou mezi sebou uzavírá provozovatel sítě a vlastník zatěžovaného pozemku. Až když není dohoda s vlastníky možná, přistupuje se k dalším možnostem, jako je zřízení služebnosti inženýrské sítě rozhodnutím správního orgánu. Při zřizování této služebnosti se obvykle pamatuje i na ochranné pásmo, které dané vedení potřebuje. Vždy je přesně stanoven okruh práv a povinností. Vlastník zatíženého pozemku má mimo jiné právo seznámit se s dokumentací zřizované sítě. Oprávnění z této služebnosti mají dle předem domluveného rozsahu právo na pozemek vstupovat. Tento vstup je však podmíněn předchozí domluvou s vlastníkem. Je možné, že kvůli urgentní opravě nebude předchozí domluva uskutečnitelná. Pak musí být vlastník o vstupu co nejdříve to bude možné informován. Jestliže byla při vstupu na pozemek způsobena škoda, je nutné ji nahradit a pozemek vrátit do původního stavu. 63 Geometrický plán bývá v tomto případě nejčastěji součástí vkladové listiny. Tato služebnost se obvykle zřizuje za náhradu tedy jako úplatná. 64 Na listu vlastnictví pak zápis může vypadat třeba jako na obr. 1. Služebnost inženýrské sítě se nachází v části C, je to tedy zápis, který bude na listu vlastnictví majitele pozemku parcelní č. 693/2 k.ú. X. 62 Novelou OZ zákonem č. 460/2016 Sb. byl mimo jiné změněn 509 OZ, který popisoval inženýrské sítě. Pojem inženýrské sítě zde byl nahrazen pojmem liniové stavby. Lze tedy do budoucna častěji očekávat zřizování služebností linových staveb namísto inženýrských sítí. 63 Novotný P. a kol., op. cit., s. 115 64 Karmazínová L., op. cit., s. 8

Pozemkové služebnosti 28 Obr. 1: Služebnost inženýrských sítí 65 3.2 Služebnost opora cizí stavby Jak Kabelková uvádí Jedná se o zvláštní druh služebnosti, kdy na jedné straně povinný nese tíži cizí nemovitosti, na druhé straně jeho zdi, které nesou tíži cizí stavby, slouží též potřebám povinného. 66 Tuto služebnost si můžeme představit v případě, kdy si vlastník na jedné straně svého pozemku A vybuduje vysokou zeď, kterou využil k ukotvení trámů přístřešku pro auto. Vlastník vedlejšího pozemku by si obdobný přístřešek také rád vybudoval, a tak se dohodne s vlastníkem pozemku A a zřídí si tuto služebnost. Jak Girtová ve své práci uvádí, jedná se o klasickou služebnost, často využívanou už v římském právu. Tuto služebnost lze očekávat mimo jiné v řadové zástavbě. 67 OZ upravuje podílení se na nákladech. To by mělo být poměrné nebo podílové. Pokud bude nutné provést opravy, měli by se obě strany o vynaložené náklady podělit. Je nezbytné zdůraznit, že se jedná pouze o oporu cizí stavby, ne o oporu panujícího pozemku. Nemůžeme tedy chtít, aby někdo nesl tíži našeho pozemku. 68 3.3 Služebnost okapu Pomocí této služebnosti může vlastník panujícího pozemku svádět dešťovou vodu ze střechy svého domu na cizí pozemek, jenž bude zatížen touto služebností. Vodu je možné svádět různými způsoby. Může to být volně, ale i ve žlabu. Jakým způsobem bude voda sváděna, bývá specifikováno ve smlouvě, kterou se věcné bře- 65 Foto autor 66 Kabelková E., op. cit., s. 149 67 Girtová L., op. cit., s. 62 68 Karmazínová L., op. cit., s. 9

Pozemkové služebnosti 29 meno zřizuje. Pokud by vlastník vodu ze své střechy sváděl na cizí pozemek bez zřízení této služebnosti, jednalo by se o nedovolené imise a porušování tzv. sousedských práv. Žlab nebo okap je povinen oprávněný z této služebnosti udržovat v dobrém stavu. Musí jej tedy čistit od napadaného listí a odstraňovat mech či jiný porost. V případě změny či rekonstrukce střechy by oprávněný měl dbát na to, aby způsob odvodu zůstal stejný a míra zatížení cizího pozemku tak nebyla větší. 69 3.4 Právo na svod dešťové vody Díky této služebnosti, může oprávněný svádět vodu ze sousední střechy na svůj pozemek. 70 Dalo by se tedy říci, že je to opakem služebnosti okapu, popsané v kapitole 3.3. Prakticky si můžeme představit, že tuto služebnost si nechá zřídit majitel pozemku s velkou zeleninovou zahrádkou, aby nemusel brát všechnu vodu potřebnou pro zalévání z vodovodu. Po zřízení této služebnosti může svádět vodu ze sousedovy střechy na svůj pozemek. Zřízením služebnosti práva svodu dešťové vody a jejím zápisem do katastru nemovitostí získává jistotu, že bude moci vodu svádět i po změně vlastníka sousedního pozemku. Svádět dešťovou vodu může rýnou, rourou ale i strouhou. Náklady na zřízení zařízení ke svodu nese ten, kterému je svod vody ku prospěchu. Pak bude nést i náklady na údržbu a možné opravy. 71 3.5 Služebnost práva na vodu Jestliže má někdo právo na vodu na cizím pozemku, má právo i na přístup k ní. 72 Kabelková objasňuje co to znamená mít právo na vodu. Je to právo vodu brát a čerpat. 73 Lze tedy předpokládat, že se nemusí nutně jednat jen o vodu ze studny. Tato služebnost už není tak často předmětem zápisu do katastru nemovitostí jako dříve. To však neznamená, že by tato služebnost nebyla zřizovaná vůbec. Vlastníci v tomto případě stále častěji spoléhají na dobré sousedské vztahy a slovní ujednání. 69 Tamtéž 70 Kabelková E., op. cit., s. 154 71 Karmazínová L., op. cit., s. 10 72 1272 OZ 73 Kabelková E., op. cit., s. 158

Pozemkové služebnosti 30 Jak Lasák/Hrabánek uvádějí, je zapotřebí šetrného výkonu této služebnosti. Míra využívání je obvykle stanovena, jako míra využití v době zřizování služebnosti. 74 Dále se ve Spáčilově komentáři můžeme dočíst, že se ustanovení 1272 OZ týkají i práva vést přes služebný pozemek vodovodní i jiné potrubí. 75 Na následujícím obr. 2 je ukázka, jak vypadá zápis na listu vlastnictví majitele pozemku parcelní č. 1671/1 k.ú. X. Vlastník této parcely musí strpět braní vody od všech vlastníků parcely č. 1672 k.ú. X. Obr. 2: Právo na vodu 76 3.6 Služebnost rozlivu Díky této služebnosti mohou vlastníci přilehlých vodních děl provést řízený rozliv v případech kdy hrozí povodně. Řízeným rozlivem je možné zabránit škodám nejen na majetku, ale i na zdraví. V této služebnosti je obsaženo i právo mít na pozemcích zařízení potřebná k obsluze vodního díla. Obdobně jako u služebnosti inženýrských sítí, má povinný právo seznámit se v nutném rozsahu s dokumentací vodního díla. Vlastník pozemku zatíženého touto služebností se musí zdržet všeho, co by ohrozilo výkon práva rozlivu nebo samotné vodní dílo. Oprávněný má také přístup na pozemek, ovšem opět po předchozí domluvě. 77 Jak lze předpokládat, toto věcné břemeno bude zapisováno častěji v okolí velkých vodních toků a vodních děl a spíše jen výjimečně bude zřizováno u menších vodních toků. 3.7 Služebnost stezky, průhonu a cesty Zřízením služebnosti stezky je zamýšleno právo využívat obvykle část pozemku jako pěší cestu. Oprávněná osoba se po zatíženém pozemku může pohybovat pouze vlastní silou. Nemůže využívat žádná motorová vozidla ani zde jezdit na koni. 74 Spáčil J., 2013 op.cit., s. 978 75 Spáčil J., 2013, op. cit., s. 979 76 Foto autor 77 Karmazínová L., op. cit., s.11

Pozemkové služebnosti 31 V úvahu může připadat třeba kolo. V současné době je velký trend tzv. elektrokola. O tom, zda i tyto kola mohou být využita při pohybu po stezce, by se dala vést diskuze. Ze služebnosti stezky nejsou vyloučeny osoby, které jdou za oprávněnou osobou. Tato služebnost nezakládá ani právo přes pozemek vláčet břemeno. 78 Při využívání této služebnosti musíme dbát na to, aby stezka nebyla neúměrně zatěžována nebo poškozována. Díky služebnosti průhonu je možné přes služebný pozemek hnát zvířata. Tato služebnost zahrnuje i možnost po služebném pozemku jezdit. Nesmí se však jezdit motorovými vozidly, možné však je jezdit na zvířeti samotném, obvykle na koni. Zvířata nesmí být hnána bez dozoru. Tuto služebnost nelze zřídit k pozemku určenému k plnění funkcí lesa. Jestliže byla služebnost průhonu zřízena před stanovením pozemku k určení plnění funkcí lesa, služebnost zanikne 79 a oprávněný má právo na náhradu. Služebnost cesty se může na první pohled zdát stejná jako služebnost stezky. Hlavním rozdílem však je, že oprávněný může k pohybu po cestě využívat i vozidla. Stejně jako u služebnosti stezky mohou tuto služebnost využívat i osoby jedoucí za oprávněnou osobou. Platí, že cesta nesmí být neúměrně zatěžována. Využívá-li cestu pouze oprávněný a vlastník ne, hradí výdaje na údržbu pouze oprávněný. Využívajíli ji oba, o náklady na zachování původního stavu se vzájemně podělí. 80 Všechny tyto služebnosti mají několik společných znaků. Jedním z nich je, že jestliže stezka, průhon nebo cesta bude neschůdná případně nesjízdná, mohou se oprávnění domáhat náhradní plochy k využití. 81 Ve smlouvě je možné ujednat si o něco širší rozsah, než specifikuje zákon. Další společný znak se projevuje při zápisu do katastru nemovitostí. Ve většině případů bývá součástí vkladové listiny i geometrický plán, kterým je stanovena plocha stezky, cesty nebo průhonu. Není to však nezbytnou součástí. Využívaná plocha může být také stanovena pouhým popisem ve smlouvě. Ovšem k větší právní jistotě obou stran smlouvy se doporučuje stanovení rozsahu již zmíněným geometrickým plánem. Na listu vlastnictví může zápis služebnosti stezky a cesty vypadat jako na obr. 3. Na rozdíl od ostatních ukázek, je tento zápis v části B1. Tento zápis je na listu vlastnictví vlastníka parcel č. 91/14 k.ú. X a č. 91/24 k.ú. X. Majitelé těchto pozemků mají právo chůze a jízdy po parcele č. 99/113 k.ú. X. Pokud by byl rozsah využití stanoven geometrickým plánem bylo by v popisu služebnosti napsáno: v rozsahu GP č. a uvedeno číslo příslušného geometrického plánu. 78 1274 OZ 79 1275 OZ 80 1276 OZ 81 1277 OZ

Pozemkové služebnosti 32 Obr. 3: Služebnost chůze a jízdy 82 3.8 Služebnost práva pastvy Tato služebnost zakládá právo na určeném, služebností zatíženém pozemku pást hospodářská zvířata. Hospodářskými zvířaty se pro účely této služebnosti rozumí všechna hospodářská zvířata mimo drůbeže a prasat. Zvířata využívající touto služebností zatížený pozemek nesmí být silně znečištěna a nesmí být nemocná. 83 Díky služebnosti práva pastvy má oprávněný větší jistotu a stabilitu, než kdyby využil institutu zemědělského pachtu. Zemědělský pacht je totiž možné vypovědět, kdežto u pozemkových služebností obecně může dojít k zániku jen způsoby uvedenými v kapitole 2.5. Tuto služebnost není možné zřídit k pozemkům, na kterých roste lesní porost. Tento zákaz je stanoven v 1279 odst. 2 OZ. Právní jednání, na jehož základě se služebnost práva pastvy zřizuje bude obvykle obsahovat i určení druhu a počtu pasených zvířat. Jestliže není počet paseného dobytka za posledních deset let stejný, bude rozhodující počet za první tři roky pastvy. 84 OZ v 1281 neopomněl ani na dobu pastvy. Ta se řídí místními zvyklostmi. 82 Foto autor 83 1279 odst. 1 OZ 84 1280 odst. 1 OZ

Osobní služebnosti 33 4 Osobní služebnosti Osobní služebnosti se na rozdíl od pozemkových služebností neváží k pozemku, ale váží se ke konkrétní osobě. Oprávněným z osobní služebnosti je tedy přesně určená osoba. Mezi osobní služebnosti řadíme služebnost užívací a požívací, OZ pak speciálně upravuje služebnost bytu. V praxi si osobní služebnost můžeme představit tak, že vlastník A zřídí na svém pozemku osobní služebnost pro osobu B. V katastru nemovitostí pak bude osoba B zapsaná jakožto oprávněný a bude specifikována celým svým jménem a příjmením, rodným číslem a trvalým bydlištěm. Není tedy možné, aby takovou služebnost využíval někdo odlišný od osoby B. U těchto věcných břemen se mimo jiné eviduje povinný, oprávněný a zatížená nemovitost. Osobní služebnosti je také možné zřídit na dobu určitou nebo neurčitou a bezúplatně nebo za úplatu. Osobní služebnost není obvykle zřizována jen k nemovitým věcem, ale i k věcem movitým, jak bývá specifikováno ve vkladové listině. Nejčastějším způsobem zřízení je smlouvou. Často se lze setkat, že je to další ujednání v rámci darovací smlouvy. K tomuto dochází patrně ze snahy vypořádat svůj majetek ještě před smrtí a zajistit si po dobu svého zbývajícího života bydlení nebo jiná práva. Zajímavým srovnáním může být služebnost cesty z kapitoly 3.7. Lze ji zřídit jako služebnost pozemkovou nebo osobní. Byla-li by zřízená jako pozemková, mohl by zatížený pozemek využívat jakýkoliv vlastník oprávněného pozemku. Ovšem pokud bude zřízená jakožto služebnost osobní, právo využívat tuto cestu bude mít pouze konkrétní oprávněný. Při zápisu těchto služebností do katastru nemovitostí se opět zkoumá správný popis nemovitých věcí, k nimž se služebnost bude vázat, na jakou dobu je zřizována a rozsah oprávnění. Na listu vlastnictví se v praxi často v popisu služebnosti uvádí odkaz na článek smlouvy, či jiného zřizovacího titulu, ve kterém je specifikován rozsah oprávnění. 4.1 Užívací právo Užívací právo patří do kategorie osobních služebností. Bývá nejčastěji zřizována k nemovitým věcem, ale její povaha nevylučuje zřízení i k věcem movitým. Dle Hrabánka/Lasáka Oprávněný má právo užívat věc jakýmkoli způsobem, pokud jím uspokojuje své potřeby nebo potřeby své domácnosti. 85 Není tedy určen způsob využívání, je však důležité posouzení míry využití. Míra využití by neměla významně přesáhnout míru v době, ve které byla tato služebnost zřízena. 86 K rozsahu užívacího práva je dobré ještě poznamenat, že oprávněný má právo na plody a užitky ze zatížené věci. 85 Spáčil J., 2013, op. cit., s. 998 86 srov. Kabelková E., op. cit., s. 208