Hlavní tendence průmyslu a zahraničního obchodu v roce 216 a úvahy o dalším vývoji Česká ekonomika se nachází v dobré kondici a vše nasvědčuje tomu, že by i letos měla pokračovat v solidním růstu. Jejímu vývoji v roce 216 napomáhalo příznivé ekonomické prostředí odrážející optimistickou náladu napříč celým hospodářstvím. Dařilo se exportu, který realizoval rozhodující část domácí produkce na náročných zahraničních trzích, zejména zemí Evropské unie. Situace v tomto teritoriu nebyla jednoduchá, protože Unie se musela vyrovnávat s nejistotami geopolitických rizik a sílícího fenoménu odporu proti globalizaci, jehož protekcionistické tendence ohrožují samotnou podstatu tohoto uskupení. Z pohledu vnějšího prostředí nepřidal na klidu ani zatím neznámý dopad britského referenda o odchodu z Unie. I v těchto ztížených podmínkách si český zahraniční obchod počínal úspěšně a ve srovnání s rokem 215 svůj kladný vliv na hospodářský růst dále posílil. V domácím prostředí dále vzrostla úloha zpracovatelského průmyslu, jehož odvětví profitovala z rostoucí poptávky a nižších nákladů na suroviny a energie. Na současných příznivých výsledcích má hlavní zásluhu automobilový průmysl, který těží z pokračujícího růstu na evropském automobilovém trhu, ale i z rostoucích prodejů tuzemských výrobců. Tato situace prospívá také navazujícím odvětvím a oborům zpracovatelského průmyslu. Prorůstový impuls důvěry v budoucí vývoj je dlouhodobě patrný také u domácností, které stabilně zvyšují své spotřební výdaje. Na druhé straně byl hospodářský růst v roce 216 značně utlumen slabou investiční aktivitou v souvislosti s odezněním mimořádného vlivu dočerpávání EU fondů z předchozího programového období. Domácí ekonomika tak v roce 216 zpomalila na 2,4 %, nicméně opět předčila hospodářství evropské osmadvacítky, jehož růstové tempo se stabilizovalo na 1,9 %. Česká republika se tak více přiblížila průměrné výkonnosti vyspělé Evropy. Vývoj průmyslu v roce 216 V tuzemské ekonomice hraje průmysl nezastupitelnou roli, protože vytváří zhruba třetinu celkového výkonu. Jeho současnou pozici charakterizuje silná exportní orientace, proto je pro českou ekonomiku životně důležitý vývoj zahraniční poptávky. Proexportní zaměření českého průmyslu potvrzuje zároveň i to, že o jeho příznivý vývoj se zasloužil zejména růst zahraničních zakázek, jejichž hodnota se zvýšila meziročně o 6,4 % (hodnota domácích vzrostla o,9 % a celkových zakázek o 4,5 %). Výsledky průmyslu, s jeho vysokým exportním potenciálem a silnými vzájemnými vazbami se zeměmi Evropské unie, zejména s největší evropskou ekonomikou, Německem, tak zůstaly v roce 216, i přes částečnou ztrátu dynamiky, nadále významným faktorem růstu celé ekonomiky. 1
Vývoj průmyslové produkce v ČR, v eurozóně a v Německu (kalendářně očištěné údaje, meziroční změna v %) 8 6 4 2-2 -4 Zdroj: Eurostat, graf MPO 1Q/13 2Q/13 3Q/13 4Q/13 1Q/14 2Q/14 3Q/14 4Q/14 1Q/15 2Q/15 3Q/15 4Q/15 1Q/16 2Q/16 3Q/16 4Q/16 Česká republika -3,2-3,2 1,1 6, 6,4 6,4 2,9 4,1 5,1 5,6 5,9 2,9 3,3 2,2 1, 2,6 eurozóna -2,2 -,9-1, 1,5 1,4,9,7,5 2,1 2, 2,6 1,8 1,3 1,1 1, 2,2 Německo -1,9 -,3 -,2 3, 3,,9,7,7,6 1,6 1,6 -,3 1,3,6,7 1,4 V roce 216 pokračoval růst produkce průmyslu již třetím rokem v řadě, jeho meziroční tempo však zpomalilo na 2,9 %, a to jak vlivem vysoké srovnatelné základny, tak i v souvislosti s mimořádnými událostmi, které postihly odvětví chemické výroby. Výroba ve zpracovatelském průmyslu zpomalila meziroční růst na 3,7 % a jen k mírnému růstu v průměru o,5 % se v roce 216 po pěti letech vrátila výroba a rozvod elektřiny, plynu, tepla a klimatizovaného vzduchu. V odvětví těžby a dobývání zůstala produkce pod úrovní předchozího roku o 9, % (produkce v tomto segmentu klesá dlouhodobě s výjimkou roku 211). Rozhodující zpracovatelský průmysl sice také zvolnil růst, ale jeho tradiční tahoun, výroba motorových vozidel vzrostla o 11 %. Rychle rostla také další odvětví, např. tisku a rozmnožování nahraných nosičů o 13,6 % a výroba nábytku o 1,5 %. 25, 2, 15, 1, 5, Vývoj průmyslové produkce (meziroční změny v %), -5, -1, -15, -2, 26 27 28 29 21 211 212 213 214 215 216 Průmysl celkem Zprac. průmysl Automobilový průmysl Zdroj: ČSÚ, graf MPO 2
Podle statistiky Sdružení automobilového průmyslu bylo v České republice od počátku roku do konce prosince 216 vyrobeno 1 375 814 silničních vozidel, což je o 8,2 % více než ve stejném období roku 215, z toho 1 344 182 osobních automobilů (meziročně +8,3 %). Z domácích automobilek za rok 216 vzrostla výroba ve Škodě Auto o 12,54 % (podíl automobilky na celkové produkci osobních vozů byl 56,9 %), v Hyundai o 4,73 % (podíl 26,7 %) a v TPCA o,71 % (podíl 16,4 %). Převážná většina produkce (93,9 %) byla určena pro zahraničí. Ve zpracovatelském průmyslu v členění podle technologické náročnosti výroby se zvýšily tržby ve většině sektorů, nejvíce v rozhodujícím sektoru MEDIUM HIGH-TECH o 4,4 %. Ten zabezpečuje 48,7 % tržeb tohoto odvětví průmyslu (podíl na celkových tržbách zpracovatelského průmyslu se zvýšil o 1,3 p. b. V sektoru měla výsadní postavení výroba motorových vozidel, která byla v roce 216 hlavním tahounem růstu průmyslu. Z dalších významnějších odvětví sem patří strojírenství a elektrotechnický průmysl. V sektoru v HIGH-TECH se zvýšily tržby o 2,1 % (jeho podíl zůstal konstantní). Tento sektor zatím dosahuje nejnižší podíl na celkových tržbách zpracovatelského průmyslu (9,2 %). Výsledky těchto dvou sektorů, s téměř 58% podílem na celkových tržbách zpracovatelského průmyslu, naznačují, že v domácím průmyslu se postupně zvyšuje podíl (meziročně o 1,3 %) odvětví produkujících výrobky s vyšší přidanou hodnotu. Jen mírné zvýšení tržeb o 1,1 % zaznamenal sektor LOW-TECH (při snížení podílu o,1 p. b.). Tržby klesly pouze v sektoru MEDIUM LOW-TECH o 3,3 % a snížil se zároveň jejich podíl o 1,1 p. b. Produkce zpracovatelského průmyslu podle technologické náročnosti výroby (organizace s 5 a více zaměstnanci, podíl v %, rozdíl v p. b.) Tržby z průmyslové Podíl na tržbách Podíl na tržbách CZ-NACE činnosti zprac. prům. zprac. prům. Rozdíl meziroční změna 215 216 216-215 Zpracovatelský průmysl celkem 1,7 1, 1,, HIGH-TECH 2,1 9,2 9,2, MEDIUM HIGH-TECH 4,4 47,4 48,7 1,3 MEDIUM LOW-TECH -3,3 23,4 22,2-1,1 LOW-TECH 1,1 12,9 12,8 -,1 Zdroj: ČSÚ, propočty MPO Poznámka: případné rozdíly vyplývají z počítačového zaokrouhlování Vývoj průmyslu v roce 217 Výsledky domácího průmyslu v roce 216, i přes částečnou ztrátu dynamiky, byly významným faktorem růstu celé ekonomiky a jeho určujícím rysem budou i nadále. Vývoj průmyslové produkce v EU i v eurozóně byl v uplynulém roce značně volatilní, nicméně v závěru roku 216 vykázala slibný meziroční růst a začala expandovat i v zemích, které byly doposud spíše brzdou ekonomického vývoje v EU jako celku, jako např. v Itálii. Poslední předstihové ukazatele pro EU, eurozónu, i Německo se zatím vyvíjejí příznivě, především ale aktuální predikce Evropské komise, očekává, že hospodářství Unie vzroste v roce 217 o 1,8 % a její největší ekonomiky, Německa, o 1,6 %. To by mělo, díky silné kooperaci a obchodní spolupráci českého ekonomiky s německou, stimulovat český průmysl. Příslibem jeho solidního vývoje by měla být rostoucí poptávka v zahraničí a nadále příznivá situace na evropských automobilových trzích. Očekáváme proto, že i přes komplikovanou situaci v Evropě, bude v průběhu roku 217 současný solidní vývoj průmyslu i celé české ekonomiky pokračovat. 3
Vývoj zahraničního obchodu v roce 216 S vývojem ekonomiky jako celku korespondovaly výsledky zahraničního obchodu se zbožím v metodice národního pojetí. 1 Podle předběžných údajů obchodní bilance si v roce 216 udržela přebytek 167,1 mld. Kč, který byl o 36,1 mld. Kč vyšší než v roce 215. Vývoz vzrostl meziročně o 1,5 % na 3 311,7 mld. Kč, zatímco dovoz stoupl jen o,4 %, na 3 144,7 mld. Kč. Zahraniční obchod profitoval z globálně nízkých cen energetických komodit, které stlačily jejich dovozní ceny, a tím i celkové dovozy. Proti tomuto trendu zároveň působily domácnosti, jejichž důvěra v budoucí vývoj se promítala do rostoucí spotřeby a tím i do nároků na dovoz. Nadále se dařilo exportu, který realizoval rozhodující část domácí produkce na náročných zahraničních trzích, a to ve ztížených podmínkách zpomalování globálního růstu. Stranu vývozů, kromě poklesu deficitu bilance obchodu s minerálními palivy, podporovala dlouhodobě příznivá situace na evropských automobilových trzích, která zajistila vysoký přebytek bilance se stroji a dopravními prostředky. Ceny vývozu i dovozu se v průběhu roku 216 držely pod úrovní předchozího roku, vývozní ceny v meziročním srovnání klesaly méně než dovozní, proto směnné relace zůstávaly po větší část roku v kladném pásmu. Zahraniční obchod v národním pojetí v letech 212 216 3 4 25 2 3 15 2 (mld. Kč) 1 5 1 % -5-1 1 3 5 7 9 11 1 3 5 7 9 11 1 3 5 7 9 11 1 3 5 7 9 11 1 3 5 7 9 11 212 213 214 215 216-1 -15-2 Saldo - národní pojetí (mld. Kč) Vývoz (meziroční změna v %) Dovoz (meziroční změna v %) Zdroj: ČSÚ, graf MPO Vývoj zahraničního obchodu také bezprostředně souvisel s pohybem směnných kurzů, které již od konce roku 213 podléhají kurzovému závazku ČNB udržovat korunu nominálně podhodnocenou poblíž 27 CZK/EUR. Česká koruna k euru za celý rok 216 posílila v průměru na 27,33 CZK/EUR, meziročně o,9 % a vůči americkému dolaru s průměrným kurzem 24,432 CZK/USD posílila o,7 %. Efekt uvolněných domácích měnových podmínek prostřednictvím oslabeného kurzu koruny se sice již vyčerpal, přesto kurz hladinu cen dovozu i vývozu stabilizoval a bránil tak jejich razantnějším výkyvům. 1 Konečné výsledky této statistiky jsou oproti přeshraničnímu pojetí zahraničního obchodu podstatně nižší, protože metodika národního pojetí sleduje skutečný obchod se zbožím realizovaný mezi českými a zahraničními subjekty, tj. změnu vlastnictví mezi rezidenty a nerezidenty. Přeshraniční pojetí vypovídá výhradně o fyzickém pohybu zboží přes hranice bez ohledu na to, zda dochází k obchodu mezi českými a zahraničními subjekty. Tyto údaje jsou mezinárodně srovnatelné. 4
Poněkud příznivější tendenci vývoje vykázal zahraniční obchod České republiky podle přeshraniční statistiky2, který v roce 216 navázal na úspěšný rok předchozí a navzdory vysoké srovnávací základně ho svým výkonem ještě překonal. Jeho obrat stoupl o 1,4 % na 7 463,7 mld. Kč, obchodní bilance růstem na 487,1 mld. Kč vylepšila svůj předchozí historický přebytek, meziročně o 8,8 mld. Kč vyšší. Vývoz v roce 216 však zpomalil dynamiku růstu na 2,4 % a za celý rok činil 3 975,4 mld. Kč, dovoz objemem 3 488,3 mld. Kč zpomalil razantněji, o,3 %. Zahraniční obchod v přeshraničním pojetí v letech 212-216 (mld. Kč) 6 5 4 3 2 1-1 -2 1 3 5 7 9 11 1 3 5 7 9 11 1 3 5 7 9 11 1 3 5 7 9 11 1 3 5 7 9 11 212 213 214 215 216 Saldo - přeshraniční pojetí (mld. Kč) Vývoz (meziroční změna v %) Dovoz (meziroční změna v %) 4 35 3 25 2 15 1% 5-5 -1-15 -2 Zdroj: ČSÚ, graf MPO Největší objem českého vývozu a dovozu byl v roce 216 tradičně realizován v rámci zemí Evropské unie, kam směřovalo 83,6 % celkového domácího vývozu a uskutečnilo se 67 % dovozu. Vývoz i dovoz do tohoto uskupení meziročně zpomalil dynamiku růstu, vývoz vzrostl meziročně o 2,9 %, na 3 324,8 mld. Kč, dovoz o 2,7 %, na 2 338,7 mld. Kč. Celkový obrat výměny v porovnání se stejným obdobím předchozího roku stoupl o 155,7 mld. Kč na 5 663,5 mld. Kč a obchodní bilance se státy Evropské unie skončila aktivem ve prospěch ČR ve výši 986 mld. Kč, což je o 31,5 mld. Kč více než v roce 215. Tyto výsledky opět stvrdily silnou obchodní provázanost České republiky se státy evropské osmadvacítky, jejichž ekonomická situace tak zpětně silně ovlivňuje výkon domácího národního hospodářství. Zároveň však potvrdily schopnost českých firem udržet si pozice na náročných evropských trzích. Teritoriální struktura ZO v roce 216 Zdroj: ČSÚ, grafy MPO 2 V textu jsou obsaženy údaje podle stavu k 28.2.217 včetně dopočtů, které budou v průběhu roku 217 zpřesňovány. 5
Pozici nejsilnějšího obchodního partnera obhájilo Německo, z teritoriálního hlediska pro ČR nejvýznamnější obchodní destinace, také díky značným kooperativním vazbám. Do vzájemných obchodních vztahů se promítl solidní výkon německé ekonomiky, vývoz do Německa meziročně vzrostl o 3,1 % a jeho podíl na celkovém vývozu stoupl na 32,4 %. Dovoz z Německa byl meziročně vyšší o 2,3 % a na celkovém českém dovozu se podílel 26,4 %. Vyšší růst vývozu než dovozu vyústil v přebytek 365 mld. Kč ve prospěch ČR, meziročně o 18 mld. Kč vyšší. Nepříznivý vývoj ve vzájemném obchodu se Společenstvím nezávislých států se zmírnil. Objem českého exportu do tohoto uskupení zemí prakticky stagnoval na 112,9 mld. Kč, ale v jeho struktuře došlo ke zvýšení exportu na Ukrajinu, kam meziročně akceleroval o 42,3 % na 21,8 mld. Kč, na úkor vývozu do Ruska. Vývoz do Ruské federace meziročně ztlumil pokles na 75,2 mld. Kč, tj. na -4,6 %. Jeho podíl na celkovém českém vývozu se ještě dále snížil na 1,9 %, takže se nadále drží pod 3 %, kterých dosahoval dlouhodobě v období před rokem 214. Vzájemné obchodní vztahy negativně ovlivňuje geopolitické napětí na východě Evropy a oboustranné sankce s Ruskem. Ruské dovozy dále značně klesly, hlavně v důsledku nízkých světových cen minerálních paliv a nižšího objemu dovozu plynu. Díky tomuto vlivu se výrazně zlepšila obchodní bilance, která pasivum ve výši 24,9 mld. Kč za rok 215 snížila na 8,7 mld. Kč v roce 216. Nejvyšší přebytek obchodní bilance, který v roce 216 stoupl o téměř 2 mld. Kč, na 365 mld. Kč, již tradičně dosahuje Česká republika ve vzájemném obchodě s Německem. Se zhruba polovičním objemem přebytku obchodní bilance se na druhém místě také stabilně umisťuje Slovensko. Jeho saldo však meziročně kleslo o 12,9 mld. Kč na 156,8 mld. Kč. Pořadí prvních pěti zemí s nejvyššími přebytky oproti roku 215 zůstalo beze změny, následuje Spojené království (113,8 mld. Kč), dále Francie (95,5 mld. Kč) a Rakousko (67,5 mld. Kč). Zápornou bilancí obchodu se zbožím se dlouhodobě vyznačuje obchod České republiky s asijskými zeměmi. Nejvyšším schodkem skončila opět bilance zahraničního obchodu s Čínou, ten se však díky významnému poklesu dovozu meziročně snížil o 36,9 mld. Kč na 384,8 mld. Kč. Následuje deficit obchodní výměny s Jižní Koreou (75 mld. Kč), dále s Japonskem (38 mld. Kč) a Thajskem (26,7 mld. Kč). Z evropských zemí má ČR vysoký deficit obchodu s Polskem (59,6 mld. Kč). Teritoriální struktura ZO v roce 216 OBRAT Index VÝVOZ Index DOVOZ Index SALDO OBCHODNÍ BILANCE 216 16/15 216 16/15 216 16/15 215 216 Ukazatel mil.kč podíl v % v % mil.kč podíl v % v % mil.kč podíl v % v % mil.kč mil.kč Celkový zahraniční obchod ČR 7 463 695 1, 11,4 3 975 382 1, 12,4 3 488 313 1, 1,3 46 249 487 69 Vyspělé tržní ekonomiky 6 24 555 83,1 12,8 3 618 534 91, 12,7 2 586 21 74,1 12,9 1 9 65 1 32 513 EU 28 5 663 54 75,9 12,8 3 324 794 83,6 12,9 2 338 746 67, 12,7 954 591 986 48 ESVO 124 468 1,7 99,5 77 192 1,9 97,6 47 276 1,4 12,8 33 75 29 916 Ostatní státy s vyspělou tržní ekonomikou 416 547 5,6 13,6 216 548 5,5 12,2 199 999 5,7 15,3 21 939 16 549 Rozvojové ekonomiky 449 362 6, 99,7 168 526 4,2 96,1 28 836 8,1 12, -99 995-112 31 Tranzitivní ekonomiky 46 67,6 127,3 23 22,6 111,1 23 45,7 148,9 5 161-23 Společenství nezávislých států 236 537 3,2 85, 112 924 2,8 1,1 123 613 3,5 74,7-52 757-1 689 Ostatní * 51 335 6,7 94, 5 68 1,3 12,1 451 267 12,9 93,2-434 975-41 199 Nespecifikováno 25 299,3 94,5 2 128,1 71, 23 171,7 97,4-2 79-21 43 Zahraniční obchod se zeměmi OECD 6 137 239 82,2 12,7 3 529 51 88,8 12,6 2 67 738 74,8 12,7 9 833 921 763 *) Čína, Severní Korea, Kuba, Laos, Mongolsko, Vietnam Zdroj: ČSÚ 6
Země Zdroj: ČSÚ mil. Kč Zahraniční obchod ČR s vybranými státy v roce 216 Obrat Vývoz Dovoz Saldo obchodní bilance Meziroční 216 216 216 215 216 změna Meziroční změna Meziroční změna Meziroční změna v mil. Kč v % podíl v % mil. Kč v mil. Kč v % podíl v % mil. Kč v mil. Kč v % SRN 2 28 767 58 973 2,7 29,6 1 286 87 38 51 3,1 32,4 921 897 2 463 2,3 26,4 346 926 364 973 18 47 Slovensko 59 572-16 84-3,2 6,8 333 175-14 864-4,3 8,4 176 397-1 977-1,1 5,1 169 665 156 778-12 887 Čína 478 582-34 329-6,7 6,4 46 881 1 27 2,8 1,2 431 71-35 599-7,6 12,4-421 69-384 82 36 87 Polsko 518 448 14 886 3, 6,9 229 49 1 467,6 5,8 289 39 13 419 4,9 8,3-47 678-59 63-11 952 Francie 317 17 12 691 4,2 4,2 26 312 7 562 3,8 5,2 11 795 5 129 4,9 3,2 93 84 95 517 2 433 Itálie 318 135 3 58 1,6 4,3 169 477 22 761 15,5 4,3 148 658 7 747 5,5 4,3 5 85 2 819 15 14 V.Británie 299 757 19 114 6,8 4, 26 81 65,3 5,2 92 956 18 464 24,8 2,7 131 659 113 845-17 814 Rakousko 269 115 7 512 2,9 3,6 168 36 1 189 6,4 4,2 1 89-2 677-2,6 2,9 54 631 67 497 12 866 Nizozemsko 212 937 2 444 1,2 2,9 113 782 6 569 6,1 2,9 99 155-4 125-4, 2,8 3 933 14 627 1 694 Maďarsko 195 24-2 66-1, 2,6 114 95-1 74 -,9 2,9 81 19-992 -1,2 2,3 33 68 32 986-82 Ruská federace 158 988-23 54-12,9 2,1 75 164-3 648-4,6 1,9 83 824-19 891-19,2 2,4-24 93-8 66 16 243 USA 167 288-6 41-3,7 2,2 86 561-5 492-6, 2,2 8 727-99 -1,1 2,3 1 416 5 834-4 582 Španělsko 176 266 13 584 8,3 2,4 111 719 9 727 9,5 2,8 64 547 3 857 6,4 1,9 41 32 47 172 5 87 Belgie 151 685 4 437 3, 2, 92 39 3 191 3,6 2,3 59 376 1 246 2,1 1,7 3 987 32 933 1 946 Švýcarsko 91 317-4 137-4,3 1,2 57 425-2 919-4,8 1,4 33 892-1 218-3,5 1, 25 234 23 533-1 71 podíl v % v mil. Kč Z hlediska komoditní struktury nejvíce obchodovanou skupinou zboží zůstávají stroje a dopravní prostředky, které také již tradičně v nejvyšší míře pozitivně ovlivnily výsledek českého zahraničního obchodu. V průběhu roku profitovaly ze stále silné zahraniční poptávky a svůj dominantní podíl na celkových vývozech navýšily meziročně na 56,3 %, kdežto na dovozech se podílely 45,8 %. Vývoz této skupiny zboží rostl rychleji (meziročně o 4 % na 2 238,6 mld. Kč) než dovoz (o,6 % na 1 597,9 mld. Kč), takže přebytek její obchodní bilance meziročně stoupl o 76,7 mld. Kč na 64,6 mld. Kč. Největší podíl (37,3 %) ve skupině strojů a dopravních prostředků mají stále silniční vozidla, jejichž vývoz meziročně vzrostl o 8,4 % na 835,1 mld. Kč a návazně jejich podíl na celkovém vývozu meziročně posílil na 21 %. Komoditní struktura zahraničního obchodu v roce 216 Zdroj: ČSÚ, grafy MPO 7
Zdroj: ČSÚ Vývoj zahraničního obchodu v roce 217 Komoditní struktura ZO v roce 216 Vývoz Index Dovoz Index Saldo obchodní bilance 216 16/15 216 16/15 215 216 Ukazatel mil.kč podíl v % v % mil.kč podíl v % v % mil. Kč mil. Kč Celkový zahraniční obchod 3 975 382 1, 12,4 3 488 313 1, 1,3 46 248 487 69 v tom: Potraviny a živá zvířata 141 753 3,6 99,9 174 152 5, 1,3-31 669-32 399 1 Nápoje a tabák 36 3,9 18,2 25 439,7 18,3 9 794 1 564 2 Suroviny nepoživatelné, bez paliv 81 7 2,1 95,1 73 383 2,1 96,6 9 961 8 317 3 Minerální paliva, mazadla a příbuzné materiály 77 78 1,9 66,2 174 99 5, 76,7-111 728-97 831 4 Živočišné a rostlinné oleje a tuky 13 72,3 11,2 1 939,3 117,4 3 134 2 781 5 Chemikálie 239 489 6, 99,6 41 131 11,5 12,6-15 316-161 642 6 Tržní výrobky tříděné hlavně podle materiálu 615 572 15,5 1,3 589 831 16,9 99,6 21 723 25 741 7 Stroje a dopravní prostředky 2 238 564 56,3 14, 1 597 932 45,8 1,6 563 915 64 632 8 Různé průmyslové výrobky 522 593 13,1 19,7 431 866 12,4 112,2 91 365 9 727 9 Nespecifikováno 8 91,2 96,2 8 731,3 95, 7 179 Aktuální predikce Evropské komise očekává, že trend oživení ekonomiky EU bude pokračovat v roce 217 i 218, včetně ekonomiky německé. Také globální oživení by se mělo zrychlit, zejména v důsledku očekávaných fiskálních stimulů ve Spojených státech. To by mohlo být impulsem také pro české vývozní aktivity. Nadále přetrvává příznivá situace na evropských automobilových trzích, které táhnou také český export. Příslibem pro jeho dobrý vývoj v letošním roce je i růst zahraničních zakázek. Dalšímu zvyšování objemu českého zahraničního obchodu by tak nemělo v dohledné době nic bránit. Riziky dalšího vývoje jsou trvající napětí mezi Ukrajinou a Ruskem, pokračující migrační krize a nově pak vývoj na politické scéně, především obavy z vyjednávání o brexitu a jeho dopadech jak na vzájemný obchod, tak i na ekonomickou situaci v Evropě. 8