NABÍDKA PRACOVNÍCH SIL

Projekt: Problémy trhu práce a politiky zaměstnanosti Část I: Zaměstnanost Dílčí studie: 1.2 Nabídka pracovních sil NABÍDKA PRACOVNÍCH SIL (Vybrané problémy dalšího vývoje zdrojů pracovních sil v ČR) Zpracoval: Ing. Zdeněk Karpíšek VÚPSV Praha listopad 2003

NABÍDKA PRACOVNÍCH SIL (Vybrané problémy dalšího vývoje zdrojů pracovních sil v ČR) Obsah: strana: ------------------------------------------------------------------------------------------------- 1. Úvod. Základní přístupy 3 2. Počet a struktura obyvatel základní zdroj pracovních sil 6 3. Ekonomicky aktivní obyvatelé starší 60 let 14 4. Pracovní migrace 26 5. Příprava na povolání (žáci a studenti) 33 6. Ženy na řádné a další mateřské (rodičovské) dovolené 45 7. Ostatní ekonomicky neaktivní 51 8. Druhé (další) zaměstnání 60 9. Pracovní doba 62 10. Nabídka pracovních sil ekonomicky aktivní obyvatelstvo 67 11. Stručné shrnutí 73 12. Směry řešení 78 13. Literatura, prameny 82 Příloha: Tabulky 2

1. Úvod. Základní přístupy Nabídka pracovních sil je dílčí studií v rámci podkladové studie Zaměstnanost, která je součástí projektu Problémy trhu práce a politiky zaměstnanosti Zadání: V souladu s úvodním projektem je úkolem této dílčí studie hodnocení dosavadního vývoje kvantitativní stránky nabídky pracovních sil v ČR. Mimo to ve vazbě zejména na další demografický vývoj mají být oceněny základní faktory, ovlivňující budoucí vývoj této nabídky. Ve studii mají být zahrnuty tyto problémové okruhy: - Charakteristika demografického vývoje, zejména vývoje populace starší 15 let (a zejména populace 15-60, resp. 65 let) jako základního zdroje pracovních sil. - Hodnocení dosavadních a předpokládaných vývojových tendencí základních faktorů, ovlivňujících výši nabídky pracovních sil. Stav a vývoj této nabídky má být porovnáván se stavem a vývojem nabídky pracovních sil v EU. Předpokládá se formulace doporučení a návrhů směrů řešení politiky zaměstnanosti x x x Hlavním cílem této studie je na základě analýzy jak minulého vývoje, tak současného stavu a na základě úvah o možném dalším vývoji nabídky pracovních sil ukázat na základní problémy ve zdrojích a v nabídce pracovních sil. Hlavním cílem úvah o možném budoucím vývoji není kvantifikace dalšího vývoje. Ta je jen podkladem pro zmapování základních otevřených problémů a rizik spojených s dalším vývojem zdrojů pracovních sil a nabídky pracovních sil. Analýza dosavadního vývoje a úvahy o dalším vývoji by měly být podnětem a pomůckou pro včasnou přípravu nezbytných opatření politiky zaměstnanosti. Dalším cílem této studie je poukázat na úzké vazby mezi problematikou a politikou zaměstnanosti a trhu práce na jedné straně a problematikou a politikou důchodovou, vzdělávací, rodinnou a sociální a dalšími na straně druhé. Jde o to, uvědomit si, že například opatření v důchodové politice by neměla být navrhována a přijímána bez analýzy vztahů k zaměstnanosti (a naopak), obdobně je tomu i ve školské politice a dalších politikách. Analýza a úvahy o nabídce pracovních sil jsou jen jednou stránkou analýz a úvah o trhu práce v ČR. Ukazuje se, že politika zaměstnanosti a trhu práce se dlouhodobě nemůže obejít bez vyvážené koncepce zaměstnanosti a trhu práce, vycházející z analýzy a alespoň střednědobé prognózy nejen nabídky, ale i poptávky po práci. V tomto smyslu by tato studie měla být impulsem pro zpracování takové koncepce. Trh práce chápeme jako místo, kde dochází k vzájemnému působení a střetu mezi poptávkou po práci a nabídkou práce. V této studii v souladu se zadáním se zabýváme nabídkou práce, konkrétněji nabídkou pracovních sil a to v jejím kvantitativním vyjádření. Kvalitativní hlediska pracovních sil, tj. především kvalifikace, je předmětem jiné studie. Nabídka práce (supply of labour, viz Macmillanův slovník moderní ekonomie) je množství práce, se kterým může ekonomika disponovat. To je dáno velikostí populace v aktivním věku, což je opět funkcí porodnosti, úmrtnosti i salda migrace. Nabídka práce je potom funkcí tzv. míry participace na pracovní síle, rozsahu nabízené délky pracovní doby a velikosti pracovního výkonu (tj. produktivity práce). 3

Míra participace na pracovní síle, neboli míra ekonomické aktivity, je poměr ekonomicky aktivní části populace v rámci dané kategorie na celkovém počtu osob této kategorie. Je tedy vyjádřena buď za celou populaci nebo za její část, například za určitou věkovou kategorii, národnost, region, muže či ženy, apod. MEA = EA / P = Z+N / P, kde MEA míra ekonomické aktivity EA počet osob ekonomicky aktivních P populace (počet obyvatel) Z zaměstnaní N nezaměstnaní Podle statistického pojetí se nabídka pracovních sil rovná počtu osob ekonomicky aktivních, tj. počtu zaměstnaných a nezaměstnaných. Zaměstnaní představují uspokojenou, nezaměstnaní neuspokojenou nabídku pracovních sil. Východiskem pro určení nabídky pracovních sil jsou celkové zdroje pracovních sil, za které jsou považováni všichni obyvatelé starší 15 let + saldo přeshraniční pracovní migrace. V reálném životě část nabídky práce tvoří i některé složky obyvatel, které jsou jakoby na okraji trhu práce. Jde o skupiny osob, které v určitých situacích, za určitých podmínek, třeba jen dočasně, se mohou o uplatnění na trhu práce ucházet, a to třeba jen v omezené míře (mzdové, časové). Jedná se například o pracující důchodce, mladé lidi v přípravě na povolání, ženy (nyní i muže) na další mateřské (nyní rodičovské) dovolené. Statistika užívá i pojem bilance činnosti obyvatelstva staršího 15 let 1. Tato bilance má 2 stránky: zdroje a rozdělení. Zdroje tvoří: 1. Trvale bydlící obyvatelstvo 2. Čeští občané pracující v zahraničí 3. Zahraniční pracovníci nerezidenti. Rozdělení tvoří: 1. Zaměstnaní 2. Nezaměstnaní 3. Ekonomicky neaktivní. Z ekonomicky neaktivních jsou uváděni: důchodci, žáci a studenti, péče o rodinu, další mateřská (nyní rodičovská) dovolená, ostatní. Základním smyslem této studie není metodicky dokonalá statistická bilance činností obyvatelstva ani bilance zdrojů a rozdělení pracovních sil. Není to ani v možnostech této studie. Cílem je jak bylo již uvedeno výše - pokusit se charakterizovat základní problémy v nabídce pracovních sil. Statistická data jsou samozřejmě významným podkladem pro analýzu minulého vývoje, jsou nástrojem pro formulaci problémů, nejsou cílem. 2 Prvořadým cílem je pomoci státním orgánům zodpovědným za politiku zaměstnanosti dokumentovat 1 Viz Statistika 4/2001, Kux J.: Projekt harmonizace dat o pracovních silách. 2 Z praktických důvodů a v zájmu dodržení cíle studie vycházíme při analýze minulého vývoje z různých pramenů statistických dat. Rozhodující je dostupnost a vypovídací schopnost dat. Základem je VŠPS (Výběrové šetření pracovních sil), a to zveřejněné k červnu 2003 (tj. další úpravy, uvedené v publikaci ČSÚ Trh práce v ČR 1993-2002, zde nejsou promítnuty), dále demografická nebo důchodová statistika, v některých případech podnikové výkaznictví, v případě osob v přípravě na povolání školská statistika. Někdy jsou údaje sledovány k 31.12., jindy (viz VŠPS) jako průměr 4 čtvrtletí, jindy (viz školská statistika ÚIV) k 30. 9. apod. I obsah údajů z jednotlivých statistických pramenů se vzájemně liší. Samostatným problémem je srovnatelnost domácích a zahraničních statistik.k některým metodickým otázkám statistiky práce viz samostatná příloha Ing.Kuxe. 4

některé významné souvislosti. Jde mj. i o vzájemné vazby mezi politikou zaměstnanosti a politikou populační, rodinnou, vzdělávací, důchodovou, migrační, i o vazby v rámci samotné politiky zaměstnanosti jako je podpora přeshraniční pracovní migrace, podpory práce důchodců, osob na rodičovské dovolené, řešení otázek délky pracovní doby, vedlejších pracovních poměrů apod. Metodika uvedených bilancí je pro nás vodítkem. V této studii vycházíme z těchto základních položek: Základním zdrojem pracovních sil jsou obyvatelé ve věku 15-59 let 3 Další zdroj představují ekonomicky aktivní obyvatelé starší 60 let Mimo to je rozsah zdrojů závislý i na saldu přeshraniční pracovní migrace ------------------------------------------------------------------------------------------------------------- Součet uvedených položek představuje souhrn zdrojů pracovních sil. Skutečná nabídka je nižší o následující položky ekonomicky neaktivního obyvatelstva: Ženy na další mateřské dovolené (resp. osoby na rodičovské dovolené) Osoby starší 15 let v přípravě na povolání (tj. žáci a studenti denního studia) Ostatní ekonomicky neaktivní, což v našem případě znamená ekonomicky neaktivní občany se ZPS (změněnou pracovní schopností), nezaměstnané osoby mladší 60 let pobírající starobní důchod a ostatní (mj. pečující o rodinu, osoby v domácnosti, neschopní nastoupit do zaměstnání do 14 dnů apod.). Poznámka: nepodstatná část osob výše uvedených položek (osob na rodičovské dovolené, žáci a studenti) může ovšem po kratší dobu vykonávat výdělečnou činnost, v tom případě jsou tyto osob vedeny mezi ekonomicky aktivními. Výsledkem je kvantitativně vyjádřená nabídka pracovních sil, počet (možných) ekonomicky aktivních. V uvedené nabídce jsou uvedeni zaměstnaní jen s jedním zaměstnáním. Celkový rozsah nabídky práce je ovšem vyšší ještě o počty osob v dalším zaměstnání (duplicitní zaměstnání, vedlejší pracovní poměry) a dále je třeba vzít v úvahu i rozsah pracovní doby. Mimo to dosti významný rozsah nabídky pracovních sil představuje šedá ekonomika, což je problém vyžadující samostatnou analýzu mimo tuto studii. Uvedené položky jsou v podstatě totožné s následujícími kapitolami. V každé z těchto kapitol uvádíme výsledky hodnocení minulého vývoje, úvahu o možnostech dalšího vývoje do roku 2010, stručné porovnání se stavem v EU a hlavní směry řešení. Základní metodou je analýza minulého vývoje a současného stavu zejména na základě statistické analýzy. Úvahy o budoucím vývoji do roku 2010 vycházejí z demografické projekce a podle možností ze dvou variant budoucího vývoje. Tam, kde je to vhodné, uvažujeme s těmito variantami: 1. varianta vychází z předpokladu, že základní parametry v jednotlivých věkových skupinách se po roce 2002 nebudou měnit, tj. promítá se v podstatě jen demografický vývoj. 2. varianta vychází z ideálního stavu, formulovaného např. představami školské reformy nebo požadavky EU. Základní charakteristiky jsou podle možnosti porovnávány se stavem a tendencemi zemí Evropské unie. Formulujeme základní směry řešení, které ovšem při šíři problematiky nemohou jít do konkrétnějších doporučení. 3 Dřívější rozdělení na osoby v předproduktivním, produktivním a poproduktivním věku již ztratilo své opodstatnění. K tomu viz v příslušné části studie. 5

2. Počet a struktura obyvatel základní zdroj pracovních sil 2.1. Úvodem. Rozhodujícím zdrojem pracovních sil jsou obyvatelé starší 15 let. Z úzce ekonomického hlediska se počet obyvatel v české statistice rozděloval na 3 základní skupiny, a to: obyvatelé v předproduktivním věku, tj. do 15 let obyvatelé v produktivním věku, tj. muži 15-59 let, ženy 15-54 let a obyvatelé v poproduktivním věku, tj. muži 60letí a starší, ženy 55leté a starší. Za reálný zdroj pracovních sil byli považování obyvatelé v produktivním věku. Pokud na trh práce vstupovaly osoby starší, byly chápány jako doplňkový zdroj pracovních sil. Nyní, s ohledem na praktické důvody (tj. zejména proto, že statistika práce již uvedené členění neuvádí, a to i proto, že zákonem stanovený věk odchodu do starobního důchodu se postupně zvyšuje) budeme vycházet z počtu obyvatel starších 15 let, v tom zejména z počtu obyvatel ve věkové skupině 15-59 let ( resp. pro účely mezinárodního srovnání v souladu se zvyklostmi v zemích EU 15-64 let). Tj. počty obyvatel ve věku 15-59 let představují základní zdroj pracovních sil. Jejich počet je dán demografickým vývojem a věkovou strukturou obyvatelstva. Z hlediska nabídky pracovních sil je důležité se zabývat i vnitřní věkovou strukturou, strukturou podle pohlaví, významná jsou i hlediska regionální a kvalitativní (vzdělanostní, kvalifikační). 4 Je zřejmé, že ne všechny osoby uvedené věkové skupiny jsou ekonomicky aktivní. Tato neaktivita vychází z nutnosti přípravy mládeže na povolání, z plnění mateřských a rodičovských povinností, ze zdravotních a dalších důvodů. Část starších osob již pobírá starobní důchod a do pracovního procesu se nezapojuje (viz dřívější odchod žen do důchodu, poživatelé předčasného důchodu). Tj. jen část, ovšem převážná, zmíněné věkové skupiny je skutečně ekonomicky aktivní. 2. Demografický vývoj a zdroje pracovních sil. 2.2.1. Základní rysy demografického vývoje v ČR z hlediska zdrojů pracovních sil. Pro současný demografický vývoj je charakteristické především: mimořádná nepravidelnost prudký pokles porodnosti stárnutí obyvatelstva. Tyto rysy výrazně ovlivňují nejen současný, ale i budoucí rozsah a zejména strukturu pracovních zdrojů a vynucují si příslušné reagování ve státní ekonomické, sociální, důchodové, populační (ale i vzdělanostní) politice. Nepravidelnost, nerovnoměrnost demografického vývoje vyplývá z výrazných demografických vln, z nerovnoměrnosti v počtu osob jednotlivých ročníků vstupujících do ekonomicky aktivního věku a následně z obdobné nerovnoměrnosti ročníků odcházejících do důchodového věku. Jde zejména o tyto vlivy: V současnosti se dožívají důchodového věku velice početně silné ročníky narozených koncem čtyřicátých let. Počet osob ve věku 60-64 let stoupne z cca 517 tis. v roce 2002 na cca 746 tis. v roce 2010, tj. o 44%. Do období ekonomické aktivity v poslední době vstoupily nebo vstupují početně silné ročníky narozených v sedmdesátých letech. Tato generace bude postupně prostupovat 4 Vzdělanostní a kvalifikační úrovní pracovní síly se zabývá jiná studie, a to II. projektu Problémy trhu práce a politiky zaměstnanosti. 6

celou populací (pozn.: bereme-li rok 1974, resp. 1975 jako vrchol populační vlny, potom tato generace prošla všemi stupni školní přípravy až po vstup do ekonomické aktivity, v roce 2000 se dožila 25 let, v roce 2005 třiceti let, v roce 2010 třiceti pěti let atd.). Naopak v 80. a zejména od poloviny 90. let došlo k prudkému, historicky nejvýraznějšímu poklesu porodnosti (jestliže se např. v roce 1974 narodilo 194,2 tisíc dětí, v roce 1999 to bylo jen 89,2 tisíc živě narozených dětí). V námi sledovaném časovém úseku (1990-2010) se tento pokles ještě neprojevuje v poklesu zdrojů ekonomicky aktivních osob, ale má výrazný dopad např. na prudký pokles počtu žáků (nejdříve základních, později středních škol, atd.) a již v období kolem roku 2010 bude znamenat pokles počtu osob vstupujících na trh práce. Protože současně bude nejen relativně, ale i absolutně narůstat počet osob starších 60 let, lze předpokládat velice nepříznivý vývoj zdrojů pracovních sil (včetně nutnosti řešení problematiky starobních důchodů a problematiky starších lidí vůbec). Uvedené faktory, tj. pokles počtu narozených a růst počtu starších osob, nejsou specifikou jen ČR, ale řady dalších, i ekonomicky vyspělejších zemí. Nutně se promítají do procesu stárnutí obyvatelstva. Tento proces je dále zvýrazněn pozitivním faktorem, tj. prodloužením střední délky života (tzv. naděje dožití při narození). Ta se prodloužila v období 1990-2000 vcelku cca o 3 roky, z toho u mužů výrazněji o 4,1 roků na 71,65 roku, u žen o 2,3 roku na 78,35 roku. Demografická projekce předpokládá, že naděje dožití se v ČR bude dále zvyšovat, pro narozené v 2010 se předpokládá ve střední variantě u mužů 73,7, u žen...80,5 let. Souhrnně lze konstatovat, že v procesu reprodukce obyvatelstva ČR došlo v období po roce 1989 v důsledku změn v politické, ekonomické, sociální a zřejmě i zdravotní oblasti v tak krátkém období k takovým změnám, které nemají v novodobé české historii obdoby. Jde o souhrn řady jak pozitivních, tak negativních změn (prodloužení střední délky života, posunutí věku uzavírání sňatků i narození prvého dítěte, snížení potratovosti, prudké snížení porodnosti, pokles počtu uzavíraných manželství i míry sňatečnosti, růst rozvodovosti). Řada těchto změn se promítá do rozsahu a struktury zdrojů pracovních sil. 2.2.2. Počet obyvatel starších 15 let. Základním zdrojem pracovních sil jsou obyvatelé starší 15 let, zejména věková skupiny do 59 let. Celkový přehled uvádí následující tabulka. 5 5 Podrobnější tabulky viz příloha. 7

Tabulka č.1: Počet obyvatel 15 let a starší 6 (k 31.12., tis.osob) 1990 1995 2000 2005 2010 Počet obyvatel 10304,6 10321,3 10266,5 10246,7 10243,5 V tom: 15+ 7 8129,0 8428,0 8602,1 8755,7 8843,4 15-59 6291,9 6571,0 6706,9 6678,9 6441,7 60+ 1837,1 1857,0 1895,2 2076,8 2401,7 5leté změny u obyvatel 15-59 - +279,1 +135,9-28,0-237,2 Podíly z obyvatel (v%) 15+ 78,9 81,7 83,8 85,4 86,3 15-59 61,1 63,7 65,3 65,2 62,9 60+ 17,8 18,0 18,5 20,3 23,4 Pramen: Demografická statistika a projekce ČSÚ Počínaje rokem 1994 dochází k absolutnímu poklesu počtu obyvatel. V tom roce již migrační přírůstky nestačily pokrýt přirozený úbytek obyvatelstva. Absolutní počet i podíl obyvatelstva staršího 15 let v průběhu celého uvedeného dvacetiletí roste, což by mohlo navozovat optimismus z hlediska dostatku zdrojů pracovních sil. Ovšem v této věkové skupině (15 let a výše) je nejdynamičtější skupina nejstarších (v roce 2000 1895,2 tis.osob starších 60 let, v roce 2010 již 2401,7 tis. a v roce 2030 dokonce 2963,6 tis. osob!). Takže věková skupina 15-59 let sice narůstala, avšak po roce 2002 její počet klesá. Jestliže v desetiletí 1990-2000 došlo k růstu o 415 tis.osob, v desetiletí po roce 2000 se předpokládá pokles o 265,2 tis. osob. Tak vysoký počet a podíl osob ve věku nejvhodnějším pro ekonomickou aktivitu, jaký je nyní, se v dohledné době několika desetiletí nebude opakovat. Tj. z hlediska zdrojů pracovních sil příznivá devadesátá léta vystřídají léta nepříznivá. To může snížit tlak nabídky pracovních sil na trhu práce (zdánlivě by se mohla snížit neuspokojená nabídka, tj. nezaměstnanost), zároveň narůstá ekonomické zatížení vztažené k této věkové kategorii. Tabulka č.2: Indexy závislosti a ekonomického zatížení (v%) 8 Index: 1990 1995 2000 2005 2010 závislosti I. (0-14)/(15-59) 34,6 28,8 24,8 22,3 21,7 závislosti II. (60+)/(15-59) 29,2 28,3 28,2 31,1 37,3 ekonomického zatížení (0-14)+(60+)/ (15-59) 63,8 57,1 53,1 53,4 59,0 Pramen: Demografická statistika a projekce ČSÚ V hodnoceném dvacetiletí jak je zřejmé z uvedené tabulky- probíhají výrazné změny. Na jedné straně trvale a prudce klesající index závislosti I (charakterizující relaci počtu dětí do 15 let k rozhodující věkové skupině z hlediska ekonomické aktivity, tj. ke generacím 15-6 Údaje 3 sloupců 1990-2000 jsou z podkladů demografické statistiky ČSÚ, dalších 2 sloupců z demografické projekce ČSÚ (1999). S ohledem na zanedbatelné rozdíly údajů z obou zdrojů např. za rok 2000 jsme si dovolili údaje z obou zdrojů dát do jediné tabulky. Demografická projekce do roku 2030 je zpracována ČSÚ ve třech variantách- nízké, střední a vysoké, které se liší zejména v uvažovaných výších úhrnné plodnosti a naděje dožití. Odlišnosti variant obou těchto faktorů které jsou z hlediska dlouhodobého vývoje počtu obyvatel jistě nesmírně závažné- mají jen minimální vliv pro úvahy o střednědobém vývoji do roku 2010 té skupiny obyvatel, která je rozhodujícím zdrojem pracovních sil, tj. 15-59letých. Z těchto důvodů, i v zájmu nekomplikovat nadměrně naše úvahy, vycházíme v této studii z jediné varianty, a to z varianty střední. Rizika omylů v takové prognóze nejsou ani v odhadu vývoje plodnosti nebo úmrtnosti, spíše v odhadu salda mezinárodní migrace, zejména po vstupu ČR do EU. 7 15+ 15 let a starší, obdobně např. 60+ znamená 60 let a starší. 8 Blíže viz tabulky v příloze. 8

59letých) vypovídá o klesající porodnosti (a klesající ekonomické zátěži péče o děti). Na druhé straně v prvém desetiletí 21. století rychle rostoucí index závislosti II (charakterizující relaci počtu osob starších 60 let ke generaci 15-59letých) představuje narůstající problém stárnutí populace, narůstající počet a podíl starších osob a zřejmě i starobních důchodců a s tím spojený problém ekonomického zatížení ekonomicky aktivní populace. Obě tyto vzájemně protichůdné tendence tlumí výkyvy v třetím uvedeném indexu, indexu ekonomického zatížení. Uvedené relace se budou zřejmě dramaticky zhoršovat po roce 2010. Výkyvy v početním zastoupení jednotlivých věkových skupin mají své důsledky nejen pro výkon ekonomiky, ale i pro školství, zdravotnictví, sociální služby. Ve školství po vysokém zatížení kapacity základních škol v 80. letech se toto zatížení přesunulo kolem roku 1990 do škol 2. stupně a zhruba od roku 1993 do škol 3. stupně, zatímco kapacity postupně základních škol, později škol 2. a potom i 3. stupně trpí nebo budou trpět nedostatkem žáků, studentů. Naopak narůstá potřeba řešení problémů spojených se životem starších osob (jejich zapojení do ekonomické aktivity, řešení sociálních problémů- domovů s pečovatelskou péčí, domovy důchodců, finanční zabezpečení přijatelných starobních důchodů apod.). Zmírnění negativních důsledků uvedených výkyvů vyžaduje odpovídající reakci zejména v populační, bytové, důchodové, vzdělávací, sociální a zdravotní politice (za předpokladu, že společnost se rozhodne na tyto výkyvy reagovat). 2.2.3. Struktura skupiny osob ve věku ekonomické aktivity. Jak bylo již uvedeno a jak bude dále zdokumentováno, vývoj vnitřní věkové struktury celé této skupiny (rozumíme obyvatel ve věku 15-59 let) je velice nevyrovnaný. Věková struktura tohoto základního kmene z hlediska ekonomické aktivity obyvatelstva je v průběhu sledovaných 20 let (1990-2010) ovlivněna výraznými předchozími výkyvy v úrovni porodnosti. Jde o dvě početně silné generace: narození zhruba v období 1945-1955 narození v sedmdesátých letech. Obě tyto generace jsou vždy střídány generacemi výrazně početně slabšími. Uvedené početně silné generace procházejí postupně celým obdobím, vytvářejí dvě výrazná věková seskupení, která se postupně posouvají z mladších do starších kategorií. V roce: 1990 jsou mimořádně silné skupiny 15-19 let a 35-44 let (reprezentanti: 15 a 40 letí), 1995 skupiny 15-24 let a 40-49 let (reprezentanti: 20 a 45 letí), 2000 skupiny 20-29 let a 45-54 let (reprezentanti: 25 a 50 letí), 2005 skupiny 25-34 let a 50-59 let (reprezentanti: 30 a 55 letí), 2010 skupiny 30-39 let a 55-59 let (reprezentanti: 35 a 60 letí, a v generaci nad 60 let skupina 60-64 let). Po roce 2010 bude do 60 let věku, tedy věku, který lze dnes chápat jako produktivní, již jen jedna z těchto početně bohatých skupin. Tj. např. v roce 2015 budou hlavními představiteli početně bohaté generace 40letých, ale mladší generace budou početně daleko slabší. Věkovou skupinu 15-59letých můžeme rozdělit na tři skupiny po 15 ročnících, tj.: 15-29 letí, 30-44 letí, 45-59 letí. Členění na tyto tři 15leté skupiny má své opodstatnění proto, že každá z těchto skupin má své specifické rysy z hlediska uplatnění na trhu práce. 9

Pro skupinu 15-29letých 9 je charakteristický vysoký podíl ekonomicky neaktivních. Mnozí se připravují na povolání na středních, vyšších a vysokých školách. Mladí lidé převážně v tomto věku zakládají rodiny, ženám se rodí děti a jsou na mateřské, resp. další mateřské (nyní rodičovské) dovolené. Část mladých mužů plní svou povinnost v základní vojenské službě. 10 Mladí lidé vstupují v tomto věku poprvé na trh práce, zejména v důsledku nedostatku zkušeností patří mezi skupiny nejvíce ohrožené nezaměstnaností. Zároveň vyšší dosažený stupeň vzdělání této generace přispívá při výměně generací k postupnému zvyšování vzdělanostní úrovně pracovních sil. Výhodou bývá i vyšší mobilita. Skupina 30-44letých je skupinou s již dostatečnými zkušenostmi, na vrcholu svých fyzických i duševních sil, pravděpodobně rozhodující z hlediska ekonomické aktivity. Je již méně ve srovnání s předchozí skupinou - zatížena neúčastí v pracovním procesu z důvodů přípravy na povolání nebo mateřské dovolené (pozn.: jiný je problém pracovní absence z důvodu péče o děti). Skupina 45-59letých je skupinou, pro níž jsou charakteristické dostatečné životní a profesní zkušenosti, zároveň zřejmě i nižší profesní a geografická mobilita, kde se ale postupně začínají projevovat i zdravotní problémy a narůstající problémy znovuzískání zaměstnání po jeho ztrátě. V této skupině značná část žen ve věkové skupině 55-59 let vstupuje do důchodového věku a přechází mezi ekonomicky neaktivní. Volba širšího rozpětí (15leté skupiny) poněkud tlumí extrémní výkyvy, které jsou zřejmější při členění populace podle 5letých skupin. Tabulka č.3: 15leté věkové skupiny ve věku ekonomické aktivity (k 31.12., tis.osob) 11 1990 1995 2000 2005 2010 Obyvatelstvo 15-59 let 6291,9 6571,0 6708,6 6678,9 6441,7 V tom:15-29 let 2232,6 2401,1 2402,2 2185,8 1910,6 30-44 let 2336,4 2174,6 2062,3 2251,3 2424,1 45-59 let 1722,9 1995,3 2244,1 2241,8 2107,0 Podíl v % z obyvat.15-59: 15-29 35,5 36,5 35,8 32,7 29,7 30-44 47,1 33,1 30,7 33,7 37,6 45-59 27,4 30,4 33,5 33,6 32,7 Pramen: Demografická statistika a projekce ČSÚ 9 Zde jsme s ohledem na vyváženost věkových skupin rozdělili obyvatelstvo 15-59 let na tři 15leté skupiny. Jsme si vědomi toho, že v rámci nejmladší skupiny bývá v mezinárodní statistice spíše uváděna skupina 15-24 let, pro kterou je specifická vysoká míra osob připravujících se na povolání. K tomu blíže v příslušné kapitole. 10 Ovšem úzce ze statistického hlediska jak ženy na základní mateřské dovolené, tak muži v základní vojenské službě jsou vedeni mezi ekonomicky aktivními. 11 Údaje za 1990 a 1995 jsou z demografické statistiky ČSÚ, 2000-2010 z demografické projekce ČSÚ. Protože zde jde spíše o tendence než o absolutní přesnost údajů, neuvádíme za rok 2000 zpřesněné údaje ze sčítání lidu 1991 (SLBD), na něž zatím nenavazuje projekce obyvatelstva. Bližší údaje (i po letech, v členění podle pohlaví) viz tabulky v příloze. 10

Demografická struktura Věková struktura 15-59letých Počet obyvatel=100% 100 80 60 40 20 0 1990 1994 1998 2002 2006 2010 Počet obyvatel 15-59letých=100% 100 80 60 40 20 0 1990 1994 1998 2002 2006 2010 do 15 let 15-59 let 60+ 15-29 let 30-44 let 45-59 let Po období mladých, za které lze označit 90. léta minulého století a které vrcholilo v roce 1998 počtem 2418,5 tis. osob ve věku 15-29 let, dochází k postupnému a zrychlujícímu se jak absolutnímu, tak relativnímu poklesu jejich počtu (v roce 2010 1940,6 tis.osob, což je o 507,9 tis. osob méně než v roce 1998, to znamená pokles téměř o čtvrtinu!). Pokles této generační skupiny v 1. desetiletí 21. století je takového rozsahu, že převažuje i nad vzestupem hlavní generační skupiny (ve věku 30-44 let) a ovlivňuje celkový pokles počtu osob ve věku 15-59, tj. snižuje počet osob rozhodujících pro ekonomickou aktivitu. Pokles počtu mladých v nejbližší době nesporně ovlivní základ, z něhož se rekrutují uchazeči o vysokoškolské studium. Výrazně se sníží počet osob poprvé vstupujících na trh práce, což má své pozitivní i negativní stránky. Pozitivní je to, že snížení počtu mladých osob nadprůměrně ohrožených nezaměstnaností se sníží a může tak vést ke snížení napětí v neuspokojené nabídce pracovních sil. Jako negativní je třeba hodnotit skutečnost, že na trh práce bude nastupovat zřejmě méně nových mladých, vysokoškolsky vzdělaných odborníků, než bude v zájmu české ekonomiky. Tato skutečnost je nepříjemná zejména pro období našeho vstupu do EU, kdy bychom měli svou pozici prosazovat zejména vysokou kvalifikací pracovní síly. Počet osob střední generace, tj. 30-44letých, naopak po prudkém a trvalém absolutním i relativním poklesu v 90. letech minulého století, který vrcholil kolem roku 2000, bude v 1. desetiletí 21. století narůstat (za toto desetiletí cca o 360 tis.osob). Tento vzestup ale nevyváží úbytek v dalších dvou věkových kategoriích. V roce 2010 dosáhne tato střední generace maxima za celé 20leté sledované období. To je z hlediska kvality ekonomicky aktivní populace nesporně pozitivní zjištění. Počet osob starší generace, tj. 45-59letých měl po celá 90. léta vzestupnou tendenci, po roce 2002 nastává pozvolný, nepříliš výrazný pokles. Ale v rámci této generace probíhá vnitřní přeskupení ve prospěch starších 5letých skupin. Ten bude spojen s postupným, dynamickým přechodem do skupiny osob ve věku 60 let a více, tj. narůstá prudce počet osob vstupujících do důchodového věku (pozn.: k tomu viz v jiné kapitole). Vcelku dochází na počátku tohoto století (zhruba od roku 2002) k postupnému a výraznému stárnutí generací ve věku ekonomické aktivity, charakterizované přesouváním mladší generace do střední. Zároveň klesá jak absolutní počet, tak i podíl celé věkové skupiny 15-59 let na celkovém počtu obyvatel. 11

Pokud jde o strukturu obyvatel ve věku ekonomické aktivity (15-59 let) podle pohlaví, nedošlo v průběhu let 1990-2002 k žádným výrazným změnám a ani v období do roku 2010 nelze takové změny očekávat. Tabulka č.4: Podíl žen z obyvatel ve věku 15-59 let (v%) 1990 1995 2000 2005 2010 49,84 49,72 49,66 49,58 49,45 Pramen: Demografická statistika a projekce ČSÚ Z hlediska nabídky pracovních sil zasluhuje pozornost spíše podíl žen ve dvou věkových skupinách, a to ve skupině 15-29 let (s ohledem na předpokládaný vysoký podíl žen na mateřské a další mateřské dovolené) a ve skupině 55-59 let (s ohledem na stále nižší věk pro odchod do starobního důchodu u žen, na druhé straně s ohledem na nižší míry úmrtnosti žen než mužů ve věku do 60 let). Tabulka č.5: Podíl žen ve vybraných věkových skupinách (v%) Věková skupina 1990 1995 2000 2005 2010 15-29 48,9 48,9 48,9 48,9 48,9 55-59 52,6 52,3 52,0 51,5 51,4 Pramen: Demografická statistika a projekce ČSÚ Ani v těchto dvou věkových skupinách nedošlo a nebude docházet ke změnám, které by vyžadovaly zvláštní pozornost. Vyšší podíl žen ve vyšším věku lze vysvětlit již zmíněnou nižší mírou úmrtnosti žen. Pokles podílu žen ve věkové skupině 55-59 let lze vysvětlit právě postupně se zvyšující nadějí dožití mužů (snížením úmrtnosti mužů po roce 1989). Změny ve vzdělanostní struktuře obyvatel ve věku ekonomické aktivity, k nimž bezesporu dochází, nejsou předmětem tohoto dílčího úkolu. Obdobně není předmětem této studie ani hodnocení demografického vývoje v jednotlivých regionech, krajích. Z jiných pramenů 12 vyplývá, že mezi regiony ČR jsou ve věkové struktuře obyvatelstva významné rozdíly. Proces stárnutí je nejvýraznější v Praze, relativně nejmladší je obyvatelstvo Ústeckého a Karlovarského kraje, dále i Libereckého a Ostravského. 2.3. Porovnání s Evropskou unií. Demografický vývoj se v ČR po roce 1989 výrazně změnil. Lze tvrdit, že se stále více podobá demografickému vývoji v ekonomicky vyspělých zemích, tj. i v zemích EU. To platí jak o pozitivních, tak negativních rysech tohoto vývoje. Prudce poklesla porodnost (na historicky nejnižší míru), odkládá se uzavírání prvního sňatku a narození prvého dítěte, roste rozvodovost, probíhá postupný proces stárnutí obyvatelstva, a to i v důsledku prodlužujícího se věku obyvatel. Zřejmě výrazněji než ve většině zemí EU je český demografický vývoj poznamenán nepravidelností, výkyvy, které se promítají do nerovnoměrného věkového rozvrstvení obyvatel. Všechny tyto rysy ovlivňují samozřejmě i počet obyvatel, chápaný jako základní zdroj pracovních sil, jako základní složku nabídky pracovních sil na trhu práce. Uvedená tvrzení dokládáme některými fakty: 12 Viz např. RNDr.Jan Kokta,CSc., Prognóza vývoje obyvatelstva ČR do roku 2010, Sociální politika 7-8/2000. 12

V ČR je nízká úroveň plodnosti 13, v roce 2000 1,14, což je méně než v EU. I když demografická projekce předpokládá mírný vzestup, nezlepší to naše postavení v rámci EU, přestože v poslední době k prudkému poklesu porodnosti dochází v celé Evropě. Tento vývoj posuzováno úzce z hlediska zdrojů pracovních sil - nepřináší zvláštní komplikace v období do roku 2010, ale je kritický z hlediska dalšího rovnoměrného vývoje českého obyvatelstva, a tedy i pozdější relace mezi ekonomicky produktivní a neproduktivní složkou obyvatelstva. Je-li současná naděje dožití při narození v ČR u mužů 72,1 let, u žen 78,5 let, stále zaostáváme za vyspělými zeměmi EU, kde je naděje na dožití delší o 4-7 let. To přesto, že mezi tranzitními zeměmi jsme po Slovinsku na 2. místě. Index závislosti II 14 (zde uváděn jako poměr počtu obyvatel ve věku 60 a více k počtu 15-59letých), který charakterizuje stárnutí obyvatelstva, vzroste v období 2000 až 2010 v ČR z 28,0% na 37,2%, zatímco v EU se očekává z 35,1% na 39,7%. Tj. vzroste jak v ČR, tak v EU, přičemž výchozí situace u nás je zatím příznivější. Ovšem po roce 2010 se situace v ČR bude prudce zhoršovat. 13 Úroveň plodnosti je průměrný hypotetický počet živě narozených dětí připadajících na jednu ženu po skončení reprodukce za předpokladu, že by specifické míry plodnosti podle věku zůstaly na trvale nezměněné úrovni daného kalendářního roku. Tento ukazatel je ale citlivý právě na odklad rození dětí. 14 Bližší údaje o demografickém vývoji v ČR, zemích EU a některých dalších zemích jsou uvedeny v tabulkách v příloze, které zpracovala Mgr.Paloncyová. Drobné odchylky v údajích za ČR vyplývají z odlišných metodik uplatněných v různých zdrojích dat. 13

3. Ekonomicky aktivní obyvatelé starší 60 let 3.1. Úvodem. Rozhodujícím zdrojem pracovních sil jsou - jak bylo výše řečeno - obyvatelé starší 15 let a v jejich rámci obyvatelé ve věku 15-59 let.v tomto věkovém rozpětí se předpokládá vysoká míra ekonomické aktivity. Další skupinou osob, která tvoří významnou součást nabídky pracovních sil, jsou osoby 60leté a starší. Z již uvedených důvodů (včetně důvodu praktického, kterým je upravené členění statistických údajů o obyvatelstvu podle věkových skupin) nevycházíme v této studii z členění obyvatelstva na osoby v předproduktivním, produktivním a poproduktivním věku, a proto ani v této kapitole nehodnotíme zaměstnatelnost osob v poproduktivním věku, ale osob starších 60 let. Míra ekonomické aktivity této skupiny je z řady objektivních důvodů výrazně odlišná, nižší. Proces postupného stárnutí obyvatelstva, měnící se podmínky pro poskytování starobního důchodu (včetně měnícího a zvyšujícího se tzv. důchodového věku), snahy o prodloužení pracovního života do pokročilejšího věku, specifické rysy pracovního uplatnění starších osob, to vše vede k nutnosti zabývat se ekonomickou aktivitou osob 60letých a starších samostatně. V určitém smyslu, z hlediska trhu práce, lze tuto skupinu osob chápat jako další, doplňkový zdroj, který vedle skupiny obyvatel ve věku 15-59 let spolu se saldem přeshraniční pracovní migrace zvyšuje rozsah nabídky pracovních sil. 15 Rozsah nabídky pracovních sil 60letých a starších závisí na několika faktorech. Jsou to zejména: Demografické faktory jako: - Počet a podíl této věkové skupiny na celkovém počtu obyvatelstva. - Vnitřní struktura této věkové skupiny, tj. struktura podle pohlaví a podle věku. (Samozřejmě vyšší zájem a možnost pracovního uplatnění mají mladší v této věkové kategorii, tj. osoby ve věku 60-64 let proti 65letým a starším, vyšší ekonomická aktivita je zatím stále spíše u mužů než u žen.) Stav a vývoj míry ekonomické aktivity jednotlivých věkových skupin osob starších 60 let. Tento faktor je opět závislý na dalších vlivech (viz následující faktory). Další faktory jako jsou zejména: - Systém důchodového zabezpečení (tj. konstrukce systému starobního důchodu - zejména věk odchodu do důchodu, stanovení výše starobního důchodu, možnosti předčasného důchodu). - Zdravotní stav této věkové kategorie. (S postupujícím věkem stoupá i podíl osob, které nemohou pracovat ze zdravotních důvodů.) - Některé subjektivní faktory, jako je hmotná zainteresovanost starších osob na pracovní činnosti související i se snahou po zachování navyklého životního standardu, po hmotné podpoře mladší generace, snaha o seberealizaci. Zájem souvisí i se stupněm vzdělání, kvalifikačními charakteristikami, chápáním životních hodnot. (Zájem o pracovní uplatnění roste s úrovní vzdělání.) Míra skutečného uplatnění na trhu práce nezávisí jenom na nabídce, ale zejména na poptávce po starších pracovních silách. A ta je závislá opět na řadě faktorů jako jsou: 15 Teoreticky by bylo možné při úvahách o rozsahu nabídky pracovních sil postupovat i jinak, tj. vyjít z počtu všech obyvatel 15letých a starších + salda přeshraniční pracovní migrace a odečítat jednotlivé položky ekonomicky neaktivních, tj. v tomto případě odečíst počet všech nepracujících starobních důchodců. K námi zvolenému přístupu nás opět vedou spíše praktické důvody, tj. větší dostupnost srovnatelných statistických dat o ekonomické aktivitě osob 60letých a starších než počtu starobních důchodců ve věku 60 let a více. Mimo to pracovní aktivita starších osob má své specifické rysy a zasluhuje zvláštní pozornost. 14

Celková ekonomická situace promítající se do situace na trhu práce, tj. zejména celková poptávka po pracovních silách. (Při vyšší nezaměstnanosti klesá i poptávka po starších pracovnících, při realizaci útlumových programů jsou uvolňováni v prvé řadě starší zaměstnanci.) Poptávka po pracovních silách je ovšem diferencovaná odlišuje se podle odvětví, oborů, zaměstnavatelů, podle regionů. Uplatnitelnost starších pracovníků je různá i podle druhů prací. Specifický zájem o starší pracovníky, a to na jedné straně na pracovní místa vyžadující vysokou kvalifikaci, zkušenost, na druhé straně na pracovní místa málo prestižní, nevyžadující vysokou kvalifikaci, práce, které mladí lidé nechtějí vykonávat (různé pomocné práce, vrátní, uklízečky apod.). Uplatnitelnost starších pracovníků je dána jednak jejich zkušenostmi, ale současně někdy i jejich nižší mzdovou náročností, ochotou přizpůsobit se flexibilním formám organizace práce a pracovní doby. 3.2. Rozsah ekonomické aktivity osob 60letých a starších. 3.2.1. Obecné tendence. V otázce zaměstnávání starších osob se střetávají různé přístupy. Na jedné straně omezení nabídky starších pracovních sil, snížení jejich zaměstnanosti jakoby přispívalo ke snížení nezaměstnanosti, mohlo by znamenat uvolnění pracovních míst pro mladší generaci, na druhé straně odchod do starobního důchodu zatěžuje státní finance (ztrácí se příjmy státního rozpočtu vyplývající z pracovní aktivity, vynakládají se finanční prostředky na výplatu důchodů), ztrácí se zkušenost starších. V současnosti začíná převažovat názor o sporné efektivnosti odchodů do předčasného důchodu, nebyl prokázán vliv těchto odchodů na snížení nezaměstnanosti, někdy odchod ze zaměstnání znamená jen přechod do šedé ekonomiky. Postupné stárnutí obyvatelstva spojené s hrozbou očekávaného nedostatku pracovních sil ve věku vrcholu osobní ekonomické aktivity vede ke korekci názorů na pracovní zapojení seniorů. V současné době je zřetelný trend prodlužování lidského věku. Stáří začíná být významným problémem, vyžadujícím komplexní řešení. Hledisko trhu práce je pouze jedním z hledisek. Prosazuje se tendence postupného zvyšování důchodového věku, ne okamžitého, ale postupného snižování osobní pracovní aktivity a přechodu do starobního důchodu, možnosti pracovního uplatnění pro osoby bez ohledu na věk. Je snaha i o zvýraznění vazby mezi individuálním vkladem do důchodového pojištění a individuálními dávkami starobního důchodu. Na druhé straně u nás i v řadě vyspělých zemí skutečný věk odchodu do důchodu v posledních letech spíše klesal, míra ekonomické aktivity osob 60letých a starších se snižovala. Jako zřetelná se jeví vazba mezi souhrnnou poptávkou po pracovních silách a mírou ekonomické aktivity starších osob. Ale nesporně se v uvedeném vývoji prosazují i další faktory ekonomické, sociální, změny životního stylu apod. 3.2.2. K dosavadnímu vývoji ekonomické aktivity starších osob. V této části se budeme zabývat vývojem ekonomické aktivity (tj. souhrnem zaměstnaných a nezaměstnaných) osob 60letých a starších v období let 1993-2002. Je to období od vzniku samostatné ČR, kromě toho jen za toto období jsou k dispozici časové řady údajů VŠPS o počtu obyvatel starších 60 let včetně srovnatelných údajů o jejich ekonomické aktivitě. Je ovšem nutné učinit alespoň poznámku k předchozímu polistopadovému vývoji, tj. k období 1990-1993. Za toto období jsou k dispozici údaje o ekonomické aktivitě osob v tzv. poproduktivním věku. 16 16 Tj. muži 60 let a starší, ženy 55 let a starší. 15

V roce 1991 totiž došlo k prudkému poklesu ekonomické aktivity těchto osob: Tabulka č.6: Ekonomická aktivita obyvatel v poproduktivním věku v letech 1990-1993 (tis. osob, k 31.12.) Ukazatel 1990 1991 1992 1993 Počet obyvatel v poprod.věku 2111,3 2109,7 2111,1 2112,1 Z nich: ekonomicky aktivní 518,8 294,4 280,2 272,7 Míra ekonomické aktivity v % 24,6 14,0 13,3 12,9 Pramen: ČSÚ, Časové řady Počet ekonomicky aktivních osob poproduktivního věku tedy během jednoho roku (1991) klesl téměř na polovinu (přesně: na 56,7%), a to u mužů i u žen. Začínající restrukturalizace ekonomiky spojená s makrostrukturálními přeměnami a útlumem některých odvětví byla řešena relativně bezkonfliktně, bez výrazných sociálních otřesů, tj. na úkor zaměstnanosti především starší generace (uvolňováním z pracovního poměru) a rovněž i na úkor zaměstnanosti žen. Jsou ale vyslovovány pochybnosti, zda uvedený pokles zaměstnanosti starších osob je reálný, zda o část tohoto poklesu nevzrostl počet osob v šedé ekonomice. Další vývoj po roce 1993 probíhal již na výrazně nižší úrovni míry ekonomické aktivity starších osob. Během období 1993-2002 počet ekonomicky aktivních osob starších 60 let kolísal při celkovém poklesu (do 1996 rostl, do 2000 klesal, aby potom opět vzrostl, a to na 161,8 tis. osob v roce 2002). Za celé období došlo k poklesu, který byl při mírném růstu podílu osob starších 60 let z celkového počtu obyvatel ovlivněn: změnou vnitřní věkové struktury těchto starších osob, a to poklesem podílu osob ve věku 60-64 let a vzestupem podílu osob v nejstarší věkové skupině nad 65 let, a to jak u mužů, tak u žen, celkovým poklesem míry ekonomické aktivity osob starších 60 let (při diferencovaném vývoji jednotlivých vnitřních skupin). Tabulka č.7: Ekonomická aktivita osob starších 60 let v letech 1993-2002 17 (tis. osob, roční průměry) Ukazatel 1993 1996 18 2000 2002 2002/1993 Počet obyvatel 10329,9 10315,3 10272,1 10248,9 0,992 Z nich: 60letí a starší (60+) 1856,5 1856,9 1883,0 1927,0 1,038 Jejich podíl z počtu obyvatel v % 18,0 18,0 18,3 18,8 1,044 Z 60+: ekonomicky aktivní 177,6 180,3 140,3 161,8 0,911 Míra ekonomické aktivity 60+ v % 9,6 9,7 7,5 8,4 0,875 Pramen: VŠPS Přestože počet obyvatel starších 60 let vzrostl a tím vzrostl i jejich podíl na počtu obyvatel, počet ekonomicky aktivních osob této věkové kategorie mezi roky 1996 až 2000 poklesl. K poklesu došlo, přestože počínaje rokem 1996 se prodlužoval důchodový věk, u mužů o 2 měsíce, u žen o 4 měsíce ročně. Tj. v roce 2001 byl důchodový věk mužů 61 let, žen (bezdětných) 59 let. 17 Blíže viz tabulka v příloze. V tabulce uvedené údaje vycházejí z VŠPS, mohou se lišit v počtu obyvatel uvedeném v kapitole o počtu a struktuře obyvatel, protože tam vycházejí z demografické statistiky a jsou uváděny k 31.12., zde jsou roční průměry. 18 Rok 1996 je uveden proto, že v něm dosáhla ekonomická aktivita osob 60+ vrcholu v rámci daného období 1993-2001. 16

Na druhé straně k poklesu pracovního uplatnění starších osob v období 1996-2000 přispěl zřejmě i poměrně výhodný systém předčasných starobních důchodů. Promítla se zde snaha o řešení především dlouhodobé nezaměstnanosti. Starší lidé mají sice menší pravděpodobnost, že ztratí zaměstnání, ale v případě ztráty zaměstnání daleko obtížněji nacházejí nové. Je to dáno jejich menší přizpůsobivostí na nové, nezvyklé podmínky práce. Systém předčasných důchodů samozřejmě ovlivnil zájem o zaměstnání osob i mladších než 60 let (zejména skupinu osob ve věku 55-59 let), ale nesporně se výrazně promítl v pracovním uplatnění i starších osob. Rozhodujícím prvkem je zde osobní hmotná motivace starších osob na jedné straně a poptávka po pracovních silách včetně zájmu o starší pracovníky na straně druhé. Očekávání změn vedlo ke kumulaci počtu zájemců o předčasný důchod zejména v letech 1998 až 2000, zčásti ještě v roce 2001. V těchto letech počet předčasných starobních důchodů představoval dokonce většinu z počtu nově přiznaných starobních důchodů. Ukazuje se, že do předčasného důchodu odcházejí spíše osoby s nižšími výdělky, s nižší kvalifikací. To vyplývá z konstrukce výše vyplácených důchodů, která je příznivější pro skupiny s nižšími příjmy. Souhrnně platí, že vliv růstu počtu předčasných důchodů převážil nad vlivem zvyšujícího se důchodového věku. Po zpřísnění systému předčasných důchodů k 1.7.2001 došlo k obratu - počet ekonomicky aktivních osob starších 60 let se v roce 2002 zvýšil, a to výrazně u mužů ve věku 60-64 let (pozn.: k tomu viz dále). Tabulka č.8: Starobní důchody a ekonomická aktivita v letech 1996-2002 (tisíce) 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 Nově přiznané důchody 59,7 80,8 114,8 109,5 96,3 88,3 59,8 Z toho: předčasné 10,9 24,3 55,5 57,9 57,1 51,3 20,2 Z nich muži 3,7 9,3 22,1 24,7 22,3 20,9 8,6 Ekon.aktivní muži 60-64letí 70,0 64,1 59,6 56,7 52,4 53,9 70,2 Míra ekonomické aktivity mužů 60-64letých v % 32,0 30,3 28,9 27,3 24,5 24,1 30,0 Pramen: statistika ČSSZ (důchody) V roce 2002 se zřejmě i v důsledku vyčerpání předčasných starobních důchodů v předchozích letech a v důsledku poklesu zájmu o předčasný důchod zvýšil počet ekonomicky aktivních mužů ve věku 60-64 let z 53,9 tis. osob v roce 2001 na 70,2 tisíce osob. Nejen u nás, ale v řadě vyspělých zemí je v poslední době snaha snížit četnost předčasných odchodů do důchodu. Celkový rozsah zdrojů starších pracovních sil ve věku 60 let a více je nesporně ovlivněn demografickými faktory i systémem důchodového pojištění. Ovšem ukazuje se, že na pracovní uplatnění starších osob má velký vliv i celková situace na trhu práce, výše poptávky po pracovních silách. S růstem nezaměstnanosti klesá míra ekonomické aktivity starších osob a naopak (viz následující graf). Do určité míry zde působí i ta skutečnost, že starší lidé obvykle nepřecházejí ze zaměstnaných mezi nezaměstnané, ale přímo mezi ekonomicky neaktivní. 17

Míra ekonomické aktivity osob starších 60 let a celková míra nezaměstnanosti % 12,00 10,00 8,00 6,00 4,00 2,00 0,00 Míra ekon.aktivity 60+ Míra nezaměstnanosti 1993 1995 1997 1999 2001 Pramen: VŠPS To do určité míry dokládá i porovnání míry ekonomické aktivity osob starších 60 let a celkové míry nezaměstnanosti v jednotlivých krajích. Lze vyslovit i domněnku, že pracovní uplatnění starších osob je vyšší spíše ve velkých městech než na venkově. Nejvyšší specifická míra ekonomické aktivity osob 60+ je v Praze (př. 4.čtvrtletí 2002 17,5%, podle VŠPS), kde je i nejnižší míra nezaměstnanosti (ve stejném období 4,0%). Zde uvedené úvahy vyplývají z údajů oficiální statistiky. Je ovšem zřejmé, že tyto údaje nezahrnují oblast šedé ekonomiky, v níž pracuje nesporně i část starších lidí včetně důchodců. Zaměstnávat takto tyto osoby je pro zaměstnavatele výhodné, protože mnozí senioři jsou ochotni vykonávat i méně placené práce, přijmout práce na směny nebo na kratší pracovní úvazek. Někdy zaměstnavatelé neoprávněně neodvádějí příspěvky sociálního a zdravotního pojištění. Z bližšího pohledu je zřejmé, že věková skupina ekonomicky aktivních seniorů starších 60let je vnitřně velice diferencovaná, a to jednak podle věku, jednak podle pohlaví a každá tato vnitřní skupina se výrazně liší i specifickou mírou ekonomické aktivity. Vývoj rozsahu nabídky pracovních sil v populaci starší 60 let je potom závislý na vývoji této vnitřní struktury. Analýza vyžaduje rozdělit obyvatele starší 60 let alespoň na 4 skupiny, a to: muži ve věku 60-64 let muži ve věku 65 let a více (65+) ženy ve věku 60-64 let ženy ve věku 65 let a více (65+). Z hlediska početního zastoupení v obyvatelstvu je nejpočetnější skupina žen starších 65 let, její podíl z této starší populace (ze 60+) se v období 1993-2002 pohyboval okolo 45% při výrazném absolutním a mírném relativním nárůstu. Celkový podíl žen v této starší populaci se pohybuje kolem 60%, což je dáno vyšším věkem dožití žen než mužů. Naopak velmi nízká specifická míra ekonomické aktivity žen 65+ (mezi 2,2-4,0%) znamená, že přínos této skupiny pro ekonomickou aktivitu je nevýrazný. Z hlediska míry ekonomické aktivity je naopak rozhodující nejméně početná skupina, tj. muži ve věku 60-64 let. Její podíl na počtu osob starších 60 let se sice pohyboval jen mezi 11 až 13%, ale specifická míra ekonomické aktivity se pohybovala v rozpětí mezi 24 až 32%. Pro objektivitu je nutné připomenout významný vliv dosud odlišného věku pro odchod do důchodu mezi muži a ženami. Zatímco část mužů v této věkové kategorii ještě nemá nárok na starobní důchod, ženy v současné době jsou již v důchodovém věku. (Pro srovnání je vhodné 18

uvést, že v roce 2002 míra ekonomické aktivity žen ve věku 55-59 let byla 37,9%, u mužů ve skupině 60-64letých byla dokonce nižší 30%.) Na vývoj počtu ekonomicky aktivních osob v letech 1993-2002 nesporně negativně působil vývoj vnitřní věkové struktury: podíl věkové skupiny 60-64 let, která tvoří hlavní nabídku starších pracovních sil, výrazně klesl (v rámci generace starších 60 let) z 28,1% na 26,0%. Pro ilustraci uvádíme zastoupení těchto - z hlediska zdrojů a nabídky pracovních sil velice odlišných - čtyř skupin v obyvatelstvu starším 60 let a v jejich ekonomické aktivitě alespoň za koncový rok 2002 19 : Tabulka č.9: Ekonomická aktivita skupin osob starších 60 let v r.2002 (Počty v tis.osob) Skupina Počet ekonomicky Míra ekon. Počet obyvatel aktivních aktivity Počet Podíl v% Počet Podíl v% % Osoby starší 60 let celkem 1927,2 100,0 161,8 100,0 8,4 Z nich: Muži 60-64 233,6 12,1 70,1 43,3 30,0 Muži 65+ 549,8 28,5 36,5 22,6 6,6 Ženy 60-64 268,3 13,9 34,8 21,5 13,0 Ženy 65+ 875,5 45,4 20,4 12,6 2,3 Pramen: VŠPS Byla provedena analýza vlivu uvedených čtyř skupin obyvatel na vývoji ekonomické aktivity osob starších 60 let v období 1993-2002. Je zřejmé, že přes klesající podíl věkové skupiny 60-64letých podíl této skupiny na ekonomické aktivitě osob starších stoupl. Znovu se ukazuje, že z hlediska nabídky pracovních sil byla v minulém období v generaci osob starších 60 let rozhodující skupina mužů ve věku 60-64 let. Průběh změn v podílu jednotlivých věkových skupin mužů a žen na ekonomické aktivitě osob starších 60 let je zřejmý z následujícího grafu. Podíl jednotlivých skupin na ekonomické aktivitě osob 60+ 50,0 % 40,0 30,0 20,0 10,0 0,0 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 muži 60-64 muži 65+ ženy 60-64 ženy 65+ Pramen: VŠPS 19 Blíže viz tabulka v příloze. 19

3.2.3. Úvaha o dalším možném vývoji ekonomické aktivity osob starších 60 let. Pro úvahu o vývoji nabídky pracovních sil zde vycházíme z posouzení možného vývoje ekonomické aktivity skupiny osob 60letých a starších, kterou chápeme jako určitý doplňkový zdroj pracovních sil. Vývoj ekonomické aktivity těchto osob v období do roku 2010 bude opět záviset na řadě již výše zmíněných faktorů. Je to vedle celkové ekonomické situace - především: - demografický vývoj (tj. počet obyvatel starších 60 let a jejich struktura podle pohlaví a věku) a dále - vývoj specifických měr ekonomické aktivity těchto jednotlivých vnitřních skupin. Samozřejmě nesporný význam bude mít i systém starobních důchodů. Míra uplatnění nebo realizace možné nabídky starších pracovních sil bude záviset především na celkové situaci na českém trhu práce, tj. na vývoji celkové poptávky po pracovních silách a na specifické poptávce po starších pracovních silách. Pro naši úvahu vycházíme i zde z tzv. střední varianty demografické projekce. To i pokud jde o předpokládaný počet a strukturu osob 60letých a starších. Po roce 2002 dojde v ČR k rychlému zvýšení počtu obyvatel starších 60 let. Promítá se zde vliv populační vlny z období 1945-1955. Tj. kolem roku 2010 dosáhnou 60 let silné populační ročníky narozených kolem roku 1950. Jen v pětiletí 2005 až 2010 vzroste počet osob starších 60 let cca o 325 tisíc osob, oproti roku 2002 cca o 475 tis.osob. Nejvíce vzroste v rámci seniorů nad 60 let populační skupina osob ve věku 60-64 let, která je z hlediska pracovního uplatnění nejaktivnější (její podíl mezi osobami 60+ vzroste z 26,5% v roce 2002 na 31,1% v roce 2010, tj. absolutní vzrůst o cca 330 tis.osob). K roku 2010 dojde tedy k postupnému přesouvání početně silné generace do skupiny starších nad 60 let, a to do nejmladší skupiny těchto seniorů. Tato skupina 60-64letých vykazuje relativně vysokou míru pracovního zapojení, poměrně silný zdroj pracovních sil, ale přece jen s výrazně nižší pracovní aktivitou než vykazovala jako skupina 55-59letých. Pokud jde o specifické míry ekonomické aktivity, uvažujeme ve dvou variantách: 1) varianta vycházející z teoretického předpokladu, že by se specifické míry ekonomické aktivity jednotlivých 5letých skupin mužů a žen skutečně dosažené v roce 2002 až do roku 2010 neměnily (tj. že by i v letech 2003-2010 byly tytéž specifické míry ekonomické aktivity jaké byly dosaženy v roce 2002), 2) varianta respektující dosažení střednědobých a dlouhodobých cílů stanovených EU, tj. mj. dosažení 50% míry zaměstnanosti osob ve věku 55-64 let do roku 2010 (ovšem při návazném dodržení dalších cílů, jako je zvýšení celkové míry zaměstnanosti osob ve věku 15-64 let na 70% a míry zaměstnanosti žen na 60% v roce 2010). Míru zaměstnanosti z hlediska těchto úvah převádíme na míru ekonomické aktivity. /Poznámka: Nyní v již schválené novele zákona o důchodovém pojištění - se uvažuje s dalším prodloužením věku pro odchod do starobního důchodu i po roce 2007, a to pro muže i ženy na 63 roků. V tomto případě by se rozsah nabídky starších pracovních sil mohl dále zvýšit./ Vliv dalších faktorů neuvažujeme, nedovedeme je v současné době kvantifikovat. Systém starobních důchodů zde chápeme spíše jako jeden z nástrojů, který může přispět k dosažení potřebných relací. K 1. variantě: V souladu s předchozím textem: za předpokladu počtu obyvatel starších 60 let podle střední varianty projekce obyvatelstva a za předpokladu dodržení specifických měr ekonomické 20