Novinky zahranièní knihovnické literatury 86. BAKKER, Trix La bibliothèque virtuelle : Le partage des ressources documentaires [Virtuální knihovna : Sdílení dokumentových zdrojù] / Trix Bakker In: Bull. Bibl. France. - [Paris]. - 0006-2006. - 44, è. 2 (1999), s. 77-82. Lit., pozn. Autorka (z Nizozemské královské knihovny) pøináší množství informací o souèasném stavu nizozemského knihovnictví, resp. elektronické infrastruktury umožòující širokou dostupnost bibliografických informací, sdílenou katalogizaci, meziknihovní výpùjèní služby a fungování Nizozemského souborného katalogu. Podíl na vysoké úrovni elektronizace má støedisko pro automatizaci a propojení knihoven PICA, fungující již od roku 1978. PICA je napø. iniciátorem vytváøení virtuální sítì knihoven (OBN), která umožòuje online pøístup do øady nizozemských katalogù a databází, do zahranièních èlánkových databází, od roku 1997 i k elektronickým dokumentùm s možností simultánního prohledávání nìkolika databází (služba PiCarta) atd. PICA je dnes systémem propojeným se zahranièím i organizaènì - její technickou infrastrukturu pøijaly v 90. letech napø. Deutsche Bibliothek, systém HEBIS (Hessisches Bibliotheksinformationssystem), od roku 1997 se model PICA uplatòuje ve stovce francouzských univerzitních knihoven. Autorka pøipomíná další nizozemské aktivity zamìøené na vytváøení elektronických èi virtuálních knihoven: sdružení DELTA (pro oblast vìdy), projekt DutchESS (systém umožòující sdílet internetové zdroje pro vysoké školství a vìdu), participace na evropských programech. Kromì tìchto konkrétních informací jsou v èlánku zajímavé obecnìjší úvahy týkající se technologických zmìn a jejich vlivu na funkce knihoven, pùsobení politické a ekonomické situace na podmínky, v nichž knihovny pracují, nutných zmìn v koncepcích budování fondù (sdílená a koordinovaná tvorba fondù), potøeb analyzovat vlastní služby, do hloubky poznávat potøeby uživatelù, soustøeïovat se na kvalitu a spolehlivost informací atd. 87. BAZIN, Louise Élaboration d une grille de sélection des sites web : Projet collectif du réseau de la santé et des services sociaux de la région de Montréal [Vytvoøení tabulky pro hodnocení zdrojù na webu : Spoleèný projekt sítì zdravotnických a sociálních služeb regionu Montréal] / Louise Bazin In: Bull. Bibl. France. - [Paris]. - 0006-2006. - 44, è. 2 (1999), s. 73-76. Lit., tab. Již v polovinì 90. let vláda Quebeku konstatovala, že reforma zdravotnictví a sociálních služeb není možná bez všeobecného využívání nových informaèních technologií. Ministerstvo zdravotnictví a sociálních vìcí pak v letech 1996-97 pracovalo na vytváøení rezortní integrované telekomunikaèní sítì. Souèástí akce se stala výuka k plnohodnotnému využívání internetu; zvláštní pracovní skupina se zároveò zabývala strategií rozvoje dokumentových zdrojù a možnostmi jejich spoleèného sí ového využívání (bylo realizováno nìkolik projektù, z nichž jako nejvýznamnìjší je uvedena bibliografická a informaèní databáze sítì zdravotnictví a sociálních služeb Réflexes ; http://www.rrsss06.gouv.qc.ca/reflexes.html). Uskuteènìní programu však bylo provázeno silnými redukcemi rozpoètù v rezortu - tím výraznìji se projevila potøeba vytvoøit hodnovìrný nástroj pro ovìøování pertinence zdrojù na webu a tím napomoci racionálnìjšímu využívání informací. Takovým metodickým nástrojem se mùže stát tabulka, kterou autorka pøedkládá jako výsledek èinnosti zvláštní pracovní skupiny. Tabulka - schéma obsahující pøehled kritérií, jež by mìla být pøi hodnocení zdroje sledována - je doprovázena komentáøem popisujícím postup vytváøení tohoto nástroje a citacemi publikovaných kladných ohlasù; pøicházejí z Kanady i z Francie a dokumentují možnosti použití této metodiky i mimo sféru zdravotnictví a sociálních služeb. 88. BILIÑSKI, Lucjan Narodowy Zasób Biblioteczny - od koncepcji do realizacji [Národní knihovní fond - od koncepce k realizaci] / Lucjan Biliñski In: Bibliotekarz. - [Warszawa]. - 0208-4333. - è. 4 (1999), s. 12-15. Lit. 6. Idea vytvoøení Národního knihovního fondu (Narodowy Zasób Biblioteczny - NZB) není v Polsku nová, objevila se již v roce 1977 a získala podporu. Tato koncepce nebyla sice upravena zákonem, ale pojem NZB se záhy objevil v oficiálních dokumentech - poprvé ve smìrnici z 26. dubna 1979 týkající se specializace knihoven. Již v roce 1978 se konala první porada øeditelù 50 knihoven zainteresovaných na vytváøení NZB. Pro tehdejší koncepci NZB bylo charakteristické provázání s národním informaèním systémem SINTO (Pañstwowy System informacji naukowej, NÁRODNÍ KNIHOVNA, 10, 1999, è. 5 261
technicznej i organizacyjnej), oborová specializace fondù a zøetel k jejich ochranì. Novì je NZB definován v knihovnickém zákonì z 27. èervna 1997. Zákon zdùrazòuje, že ochrana národního dìdictví patøí k nejdùležitìjším úkolùm knihoven, které mají ve svých fondech písemné památky nebo jiné dokumenty historické, kulturní èi umìlecké hodnoty. Navazující smìrnice Ministerstva kultury a umìní z 24. listopadu 1998 definuje NZB, cíle a podmínky jeho budování (vèetnì úplné dokumentace a organizace informaèního systému o NZB), zdùrazòuje nutnost mimoøádné ochrany NZB a vyjmenovává prvky èi zpùsoby této ochrany. V záøí 1998 byla jmenována Rada pro záležitosti NZB. V èlánku je uvedeno složení Rady a její úkoly, kritéria pro úèast knihoven v NZB (zajímavá je poznámka, že do jinak mezirezortnì pojatého plánu nemohly být z formálnì právních dùvodù zaèlenìny knihovny církevních institucí, nebo podléhají kanonickému právu) a vyjmenovány knihovny, jež byly do NZB zapojeny na základì posuzovacího øízení v Radì pro NZB. Zvláštní funkci má v realizaci programu Národní knihovna ve Varšavì, jejíž øeditel je pøedsedou Rady NZB. 89. BREDICHINA, N. A. Oblastnaja nauènaja biblioteka na puti k virtual noj publiènoj biblioteke : opyt i problemy [Oblastní vìdecká knihovna na cestì k virtuální vìdecké knihovnì : zkušenosti a problémy] / N. A. Bredichina In: Inform. Bjul. Ros. Bibl. Assoc. - [Sankt-Peterburg]. - è. 12 (1998), s. 182-186. Autorka popisuje zavádìní automatizace v Novosibirské oblastní vìdecké knihovnì, pøièemž se soustøeïuje na vybudování internetové studovny. Knihovna získala první poèítaè v roce 1991, postupnì vybudovala lokální sí pracovních stanic a v roce 1996 otevøela studovnu nazvanou Internet pro všechny s dvanácti uživatelskými poèítaèi. Tento projekt se uskuteènil v souèinnosti s novosibirskou poboèkou Sorosovy nadace (Open Society Fond) a v návaznosti na jeho podporu budování internetové sítì Novosibirského vìdeckého støediska (Academgorodok Internet Project; jde o Sibiøské oddìlení Ruské akademie vìd). Tento projekt, jehož základní etapa byla realizována v letech 1995-1996, znamenal pøipojení tøiceti akademických ústavù vèetnì akademické vìdeckotechnické knihovny (GPNTB SO RAN) a nìkterých kulturních a vzdìlávacích institucí Novosibirska k internetu a jejich vybavení poèítaèi (celkem kolem 2500 stanic). V Akademgorodku byl vybudován Centrální uzel sítì, jehož úkolem je rozvoj sítì, technická podpora a vzdìlávání personálu. V nìm byli také vyškoleni pracovníci internetové studovny oblastní vìdecké knihovny. Tato knihovna dnes prezentuje na webu svùj elektronický katalog, plánuje vystavení katalogu Sibirika, skenování novosibirských novin první poloviny 20. století atd. Jako metodické ústøedí oblasti se zabývá automatizací mìstských a okresních knihoven a vytváøením oblastního informaèního systému. 90. CARRASCO, Laura Ortega - VANDERKAST, Egbert Sanchez The information professional in a networked society [Informaèní specialista ve spoleènosti propojené poèítaèovou sítí] / Laura Ortega Carrasco, Egbert Sanchez Vanderkast In: Aslib Proc. - [London]. - 0001-253X. - 50, è. 5 (1998), s. 95-99. Lit. 24. Mexiètí autoøi se zabývají dùsledky rozšíøení poèítaèù v každodenním životì a zejména v knihovnách: užívání výpoèetní techniky prokázalo rozvoj možností uchovávání, organizování a vyhledávání obrovského množství informací ve velmi krátké dobì, komunikace mezi uživateli byla navíc usnadnìna sí ovým propojením, což vedlo k transformaci zpùsobu, jak knihovny poskytují informace, i zpùsobu, jak je uživatelé vyhledávají. Organizace poznání a znalostí je nutná, jinak budou uživatelé nuceni trávit mnoho èasu pøi vyhledávání požadovaných informací. V tom jim mohou napomoci informaèní specialisté, pokud zvládnou stále rychleji se rozvíjející informaèní techniku. V posledních letech se funkce informaèních specialistù dramaticky zmìnila - z osob pùjèujících knihy se stali uznávanými prostøedníky mezi informacemi a uživateli. Všichni ale tuto úlohu personálu knihoven neuznávají (napø. v Latinské Americe). Spoleènost zmìnu informaèní obsluhy požaduje, aniž by však uznávala knihovnu jako aktivního èinitele ve spoleèenském systému a podporovala nutnou infrastrukturu, která by uspokojila požadavky uživatelù. Knihovny musí èelit názoru, že jsou v úpadku z pøíliš rozsáhlého používání poèítaèù; uživatelé mají zároveò pøedstavu, že poèítaèové sítì okamžitì vyøeší jejich informaèní problémy. Jiní se domnívají, že kyberprostor nahradí funkci knihoven a že knihovny brzy zmizí. Tyto úvahy ovlivòují rozpoèty knihoven, které se snižují a tím se snižuje i schopnost knihoven uspokojovat informaèní potøeby svých uživatelù. Autoøi v tìchto souvislostech analyzují problém informaèní spoleènosti v epoše globalizace, pøipomínají 17 prvkù charakteristických pro informaèní spoleènost (formulovaných Yoneji Masudou) a uvádìjí pøedpoklady, jež by mìl splòovat informaèní specialista. Struènì charakterizují vzdìlávací iniciativu FID zamìøenou na profil informaèního odborníka (Synergistic training programme). 91. DAWSON, Brian Lessons in local democracy from Scandinavia [Skandinávské lekce z místní demokracie] / Brian Dawson In: Public Libr. J. - [London]. - 0268-893X. - 14, è. 1 (1999), s. 30-31. Britský autor shrnuje poznatky ze své návštìvy ve Finsku, Švédsku a Dánsku, kde se seznamoval s provozem obèanských informaèních center, jejich napojením na knihovnické služby a vzájemným vlivem tìchto center a 262 NÁRODNÍ KNIHOVNA, 10, 1999, è. 5
orgánù místní správy. Zjiš uje, že jako služby obèanùm pøi potøebì informace jakéhokoli typu (od sociální pomoci, daní, zamluvení vstupenek, kontaktu s místním èinitelem, péèe o dìti nebo seniory až tøeba k jízdnímu øádu) tato obèanská informaèní centra fungují vzornì díky vyškolenému personálu a napojení na internet a na rùzné místní sítì, ale spolupráce s knihovnami ve vìtšinì navštívených støedisek chybí. V závìru autor vyvozuje podnìty pro práci obdobných služeb v Británii a pro aktivizaci knihoven. 92. DÖLLGAST, Brigitte Bibliotheken in der Krise : Situationsbericht aus Kuba [Knihovny v krizi : Zpráva o situaci na Kubì] / Brigitte Döllgast In: Bibliotheksdienst. - [Berlin]. - 0006-1972. - 33, è. 2 (1999), s. 245-249. Bìhem své služební cesty na Kubu v únoru 1998 navštívila autorka èlánku nìkolik veøejných, univerzitních a vìdeckých knihoven. Na základì rozhovorù s knihovníky podává obraz neutìšené situace v doplòování, vybavení a službách tìchto knihoven, vyvolané pøedevším kritickým nedostatkem financí. Hlavní knihovny v Havanì (Národní knihovna, Ústøední knihovna univerzity a Ústøední knihovna pro vìdu a techniku) jsou popsány co do rozsahu fondù, automatizace a finanèních možností v souèasnosti i výhledovì. Závìrem autorka struènì referuje o pøípravì knihovníkù na univerzitì v Havanì. 93. DRYZEK, Helena Institut nauènoj, technièeskoj i ekonomièeskoj informacii v Varšave : praktika raboty v uslovijach rynoènoj ekonomiki [Ústav vìdeckých, technických a ekonomických informací : práce v podmínkách tržní ekonomiky] / Helena Dryzek In: Nauè.-techn. Inform. Ser. 1. - [Moskva]. - 0548-0019. - è. 6 (1999), s. 14-17. Øeditelka Ústavu vìdeckých, technických a ekonomických informací ve Varšavì (IINTE) popisuje hlavní smìry èinnosti této státní vìdeckovýzkumné instituce, která existuje od roku 1950 (pod dnešním názvem od roku 1971) a je øízena Ministerstvem hospodáøství. Ústav je jedinou polskou organizací, která se zabývá problémy vìdeckých informací v jejich souhrnu - od teoretických otázek po praktické uplatnìní informaèních technologií. Ústav po nìkolik desetiletí plní funkce národního èlena FID, spolupracuje s UNESCO (je národním distributorem souborù Mikro CDS/ISIS a IDAMS), s FAO, je ústøedím zpracování polské verze MDT, pøipojuje se k øešení projektù Evropské unie - TermNet atd. Rozvoj ústavu v podmínkách nedostateèného financování vìdy je obtížný (autorka uvádí, že státní rozpoèet Polska vyèleòuje na rozvoj vìdy pouze 0,47 %) a IINTE musí sám aktivnì vyhledávat finanèní zdroje. Dnes dosahuje samofinancování 30 % (prodejem vìdeckých publikací, informaèních produktù a služeb), a to i za stavu, kdy sám jeho klient - celá sféra vìdeckých informací - trpí nedostatkem financí a navíc nepochopením tìch, kteøí rozhodují o budoucnosti ekonomiky. Autorka vyjmenovává rozpracované oblasti a budované databáze a upozoròuje na témata, jež byla pro ústav i finanènì pøínosná (napø. výzkum malých a støedních podnikù jako nové kategorie uživatelù informací, analýza možností prodeje produktù a služeb v oblasti podnikatelských informací a navazující databáze a adresáø institucí produkujících podnikatelské informace). Zdùrazòuje, že udržení vysoké vìdecké úrovnì je sice dnes problémem, avšak chce-li si ústav zachovat tváø, nemùže fungovat jen jako pouhé informaèní støedisko, ale pøedevším jako organizace vytváøející instrumentáø oboru vìdeckých informací. 94. EISENSCHITZ, Tamara Internet law and information policy [Internetový zákon a informaèní politika] / Tamara Eisenschitz In: Aslib Proc. - [London]. - 0001-253X. - 50, è. 9 (1998), s. 267-273. Lit. 9. Elektronické informaèní služby umožòují daleko více než ekvivalentní služby analogové. Vlastníci autorských práv však naléhají na urèitou regulaci, resp. omezení pøi využívání informací, pøièemž uživatelé chtìjí mít co možno nejvolnìjší pøístup k informacím bez jakékoli kontroly. Elektronické sítì pøitom dovolují rychlé a pøesné kopírování a pøenos informací potenciálnì po celém svìtì, z èehož plyne stále naléhavìjší nutnost regulace používání informací. To by mìl umožnit pøipravovaný internetový zákon. Ten by byl aplikací informaèního zákona vztahujícího se na distribuovanou sí nebo WWW. Aplikace se týká jak všeobecného informaèního zákona, tak specifického zákona, který by se zabýval jedineènými webovskými situacemi. Diskutuje se o rozsahu pùsobnosti internetového zákona jak z hlediska autorù, tak z hlediska uživatelù. Autorka navrhuje, aby informaèní specialisté mohli pracovat na takových místech, kde by byli oprávnìni øídit rozvoj webovských zdrojù v kontextu informaèní spoleènosti. 95. HACKEN, Richard The Current State of European Studies in North America and of Scholarly Publishing in Western Europe [Souèasný stav evropských studií v Severní Americe a vìdeckých publikací v západní Evropì] / Richard Hacken In: J. Acad. Librarianship. - [Stamford]. - 0099-1333. - 24, è. 3 (1998), s. 201-207. Americký pohled na oblast vìdeckého publikování, vìdecké pøípravy a vìdy vùbec pøináší øadu zajímavých srovnání. Úvaha nad údaji statistických roèenek UNESCO a nad publikacemi zabývajícími se rozvojem vìdy a její globalizace se dotýká následujících problémù: úzké zájmy vìdeckého bádání, zmìny ve struktuøe vysokoškolské NÁRODNÍ KNIHOVNA, 10, 1999, è. 5 263
výchovy a vìdeckých institucí v zemích Evropy (v tomto pøípadì západní, støední i východní), rùst poètu vysokoškolsky kvalifikovaných lidí v Evropì a USA, prudký rozmach knižní a èasopisecké produkce, závislost zisku vydavatelù vìdeckých materiálù na jejich odbìru knihovnami, vztah severoamerické knihovny - evropští nakladatelé a vydavatelé, rozšíøení nadnárodních vydavatelských organizací, nedostatek finanèních prostøedkù v knihovnách, postavení dolaru ve srovnání s mìnami evropských státù, vztah mezi využíváním klasických tištìných materiálù a elektronických informaèních médií vìdeckovýzkumnými pracovníky. 96. JAENECKE, Joachim Bestandserhaltung in der Bibliothèque nationale de France, Paris : Bericht über einen Besuch von Mitgliedern des Unterausschusses für Bestandserhaltung des DFG-Bibliotheksausschusses [Péèe o fondy ve Francouzské národní knihovnì v Paøíži : Zpráva o návštìvì èlenù podvýboru pro péèi o fondy Knihovního výboru Nìmecké vìdecké spoleènosti] / Joachim Jaenecke In: Bibliotheksdienst. - [Berlin]. - 0006-1972. - 33, è. 2 (1999), s. 262-270. Skupina pìti nìmeckých odborníkù navštívila v èervnu 1998 Francouzskou národní knihovnu (BNF) v její nové budovì v Paøíži (Tolbiac) a také její nové Technické støedisko nedaleko Paøíže (Centre technique de la BNF, Bussy- Saint-Georges v Marne-la-Vallée). Èlen skupiny seznamuje s prostorami budovy v Tolbiacu, zejména se systémem studoven a jejich vybavením, s programem digitalizace (Gallica), a dále s organizací, metodami a technikami práce oddìlení specializovaných na ochranu a správu fondù monografií, periodik a audiovizuálních materiálù. V èásti vìnované Technickému støedisku autor popisuje zaøízení laboratoøí pro restaurování, konzervaci a mikrofilmování, kapacitu pro údržbu starých fondù i nových pøírùstkù a péèi o povinné výtisky deponované ve zvláštním skladišti. Závìrem jsou porovnány možnosti nìmeckých knihoven s prostorovými, finanèními i technickými podmínkami Národní knihovny Francie. 97. Ježegodnyje itogi dejatel nosti knižnoj industrii Zapada [Roèní výsledky knižního prùmyslu na Západì] In: Kniž. delo. - [Moskva]. - 0869-6039. - è. 3-4 (1998), s. 60-71. Pøehled, který publikuje ruský èasopis Knižnoje delo každoroènì, pøináší èíselné údaje o výsledcích nakladatelské èinnosti a knižního obchodu ve Velké Británii, Francii a USA za rok 1997 (a pro srovnání i za rok 1996). Je doprovázen struèným hodnocením výsledkù a naznaèním trendù a zprávami o závažných událostech v uvedených oblastech. Jednotlivé zemì jsou hodnoceny v následujících kategoriích: Velká Británie - bestsellery roku, vydávání knih podle tematických skupin, ceny knih, ekonomické ukazatele èinnosti nìkterých nakladatelství; Francie - bestsellery roku, vedoucí nakladatelé, vedoucí firmy na knižním trhu, objem knižního obchodu, export; USA - bestsellery roku, vedoucí nakladatelské korporace a nakladatelské znaèky, ekonomické ukazatele èinnosti vedoucích firem, objem knižního obchodu (vèetnì údajù o exportu amerických knih), výdìlky v knižních nakladatelstvích USA (vèetnì pøíkladù výdìlkù ètyøiadvaceti manažerù tøinácti nakladatelských firem). 98. JONES, Clare - GOULDING, Anne Is the female of the species less ambitious than the male? : The career attitudes of students in departments of information and library studies [Je žena v zásadì ménì ambiciózní než muž? : Postoje studentù katedry informaèní vìdy a knihovnictví ke kariéøe] / Clare Jones, Anne Goulding In: J. Libr. Inform. Sci. - [London]. - 0961-0006. - 31, è. 1 (1999), s.7-19. Lit. Po pøehledu prací uveøejnìných k tématùm souvisejícím s postoji žen zamìstnaných v knihovnictví k profesní kariéøe (ženy a management, psychologický postoj ke kariéøe atd.) seznamují autorky s metodikou a výsledky dotazníkového šetøení postgraduálních studentù dvou kateder informaèní vìdy a knihovnictví (174 a 84 respondentù, z toho 82 % žen). Odpovìdi na otázky smìøující ke zjištìní vlastního hodnocení ambicí, postojù a pøedností pøi výkonu profese jsou shrnuty do 14 tabulek a podrobnì komentovány. Výsledky potvrdily nìkteré poznatky jiných studií (význam rodinného života pro ženu, dùvody volby povolání aj.), zároveò ale ukázaly, že tradièní chápání sociální role ženy neovlivòuje psychiku knihovnic natolik, aby se zøekly aspirací na vedoucí místa a neangažovaly se ve svém povolání stejnì jako muži. 99. KILTON, Thomas D. Bibliotheken in den neuen Bundesländern: zu ihrer Situation in den Jahren 1992 und 1998 : Ein Vergleich aus der Sicht eines amerikanischen Bibliotekars [Knihovny v nových spolkových zemích: situace v letech 1992 a 1998 : Srovnání z pohledu amerického knihovníka] / Thomas D. Kilton In: Bibliotheksdienst. - [Berlin]. - 0006-1972. - 33, è. 2 (1999), s. 288-301. Lit. 3. Autor èlánku, odborný referent pro nìmeckou literaturu v knihovnì univerzity v Illinois, navštívil na jaøe 1992 zemì bývalé NDR, aby obnovil profesionální kontakty s nìkterými univerzitními, zemskými a mìstskými veøejnými knihovnami. Uvádí jmenovitì všechny knihovny a pracovníky, s nimiž jednal. Všímal si pozitivních a negativních dùsledkù spoleèensko-politických zmìn pro situaci v nìmeckém knihovnictví a vlivu ètyøicetileté izolace od západního svìta zejména na stav knihovních fondù a vybavenost informaèní technikou. Dále informuje o návštìvách nìmeckých 264 NÁRODNÍ KNIHOVNA, 10, 1999, è. 5
odborníkù v knihovnách USA v prùbìhu 90. let a o upevnìní tìchto stykù. V létì 1998 navštívil autor tytéž nìmecké knihovny. S neskrývaným obdivem konstatuje výrazný pokrok jak v modernizaci pracovních postupù a ètenáøského provozu, tak v obnovì fondù, budov a jejich vybavení. V závìreèné poznámce porovnává souèasnou situaci nìmeckých knihovnen s americkou realitou, zejména co do postavení a financování knihoven a vztahu správních orgánù ke knihovnám. 100. KIMLIÈKA, Štefan Kooperaèný systém Pro Scientia [Kooperaèní systém Pro Scientia] / Štefan Kimlièka In: Kniž. Inform. - [Martin]. - 1210-096X. - 31, è. 7 (1999), s. 249-255. Lit. 5. Cílem projektu Pro Scientia - dokumentace a prezentace vìdy a vzdìlávání na Slovensku je vybudovat kooperaèní systém zpracování a evidence publikací a kvalifikaèních prací na slovenských akademických a vysokoškolských pracovištích a vytvoøit pøíslušnou virtuální databázi na základì dodržování mezinárodních bibliografických a komunikaèních standardù. Ve spolupráci se systémem Slovenské národní bibliografie tak budou úèastníci projektu (ústøední odborné, univerzitní, akademické knihovny a Slovenská národná knižnica) participovat také na tvorbì souborného katalogu a databáze šedé literatury. Podrobnìji je popsán èasový plán projektu, jehož pøípravná fáze zapoèala již v roce 1998; na listopad 1999 pak bylo plánováno vyhodnocení poloprovozu v pilotních knihovnách, formulování grantových projektù pro druhou - rozšiøující - etapu atd. Je publikováno schéma kooperaèního systému a organizaènì funkèní model kooperující knihovny, citovány metodické materiály vytvoøené již v první etapì projektu. Souèástí projektu je též ovìøení vybraných softwarových produktù a technologií - požadavky na software jsou vyjmenovány. Výsledkem projektu budou kromì pøístupu k záznamùm ve virtuální databázi SCIENTIA-SK také tištìné výstupy a statistiky potøebné pro nejrùznìjší akreditace a evaluace, pro podávání a hodnocení grantù a pro øízení vìdy. 101. KOEHLER, Wallace C., Jr. Classifying Web sites and Web pages : the use of metrics and URL characteristics as markers [Klasifikace webovských stránek a webovských dokumentù : Použití rùzných mìøení a charakteristik URL k jejich popisu] / Wallace C. Koehler, Jr. In: J. Libr. Inform. Sci. - [London]. - 0961-0006. - 31, è. 1 (1999), s. 21-31. Lit. Popis zpùsobu práce poèítaèových vìdcù i knihovníkù s WWW, pøi níž využívají tradièních metod knihovnictví a informatiky jako katalogizace a klasifikace k tomu, aby zavedli poøádek v chaosu webu. Zkoumají se možnosti katalogizace pøi práci s tak efemérními materiály, jaké se na webu objevují, a urèité jedineèné charakteristiky webu. Navrhuje se párování automatizovaného filtrování a mìøení katalogizaèního procesu pøi vytváøení webovského záznamu, pøièemž je zvláš zohlednìna efemérní podstata webovských dokumentù a schopnost mìøit charakteristiky URL (Uniform Resource Locator - jednotný lokátor zdroje) a webovského dokumentu a automaticky je pøevést do katalogizaèních záznamù. Uvádìjí se výsledky pokraèujícího dlouhodobého výzkumu 361 náhodnì vybraných webovských dokumentù a jejich stránek. Data z nich jsou shromažïována v týdenních intervalech za použití souboru programù Flashsite 1.01. Byly zkoumány ètyøi zpùsoby poøádání informací na webu: postkoordinované rejstøíky klíèových slov a plných textù; použití prekoordinovaných i postkoordinovaných filtrù nebo identifikátorù zdrojového dokumentu autory nebo indexátory; použití tezaurù a tabulek tøídìní; bibliometrické metody zahrnující mapování hypertextových spojení a dalších citaèních systémù. Dochází se k závìru, že lze nalézt techniku, která by umožòovala monitorování webovských stránek i dokumentù. 102. LAMBERT, Jeanne Art contemporain : Politique d acquisition [Souèasné umìní : Akvizièní politika] / Jeanne Lambert In: Bull. Bibl. France. - [Paris]. - 0006-2006. - 44, è. 2 (1999), s. 57-62. Èlánek vychází ze zkušeností autorky z práce v mediatéce Vysoké školy výtvarných umìní v Paøíži (École nationale supérieure des beaux-arts - ENSBA), není však pouhým popisem této knihovny, i když v textu jsou nìkteré její aktivity a funkce pøipomenuty (prioritami mediatéky jsou umìní po roce 1945 se zvláštním zøetelem k 60. a 70. letùm, a pak specifické problémy souèasnosti, k nimž se umìlecká tvorba vyjadøuje - místo ženy v umìní a feminismus, problém intimního a stále pohyblivìjší hranice mezi veøejným a osobním, tìlo od doby body artu, kulturní menšiny a multikulturalismus, vazby umìní a politiky, mondializace, ekologie a mìstská kultura atd.). Autorka se snaží pøedevším o obecnìjší reflexi problému budování multimediálního fondu v knihovnì-mediatéce, která slouží specifické skupinì uživatelù, klade si za cíl být aktivním èinitelem v pedagogickém procesu školy i pomocníkem pøi umìleckém hledání jejích studentù; chce dokumentovat souèasné umìní a jeho nejširší - výše naznaèený - kontext a zároveò nabízet východiska referenèního charakteru, tj. naplòovat i anticipaèní funkci. Na pøíkladech dokumentuje obtížnost vymezení pojmu souèasné umìní, zachycení jeho vztahù s realitou i zvláštnosti jeho metod a tím i problematiènost východisek práce akvizitéra. V metodické èásti pøíspìvku upozoròuje napø. na limity tradièních akvizièních zdrojù a na související specifika a èasovou nároènost akvizice v instituci uvedeného typu. NÁRODNÍ KNIHOVNA, 10, 1999, è. 5 265
103. LI, Suzanne D. Library Services to Students with Diverse Language and Cultural Backgrounds [Knihovní služby studentùm z odlišného jazykového a kulturního prostøedí] / Suzanne D. Li In: J. Acad. Librarianship. - [Stamford]. - 0099-1333. - 24, è. 2 (1998), s. 139-143. Lit. 9. Po úvodní informaci o poètu zahranièních studentù na Mìstské univerzitì v New Yorku (City University of New York - CUNY) a po pøehledu literatury vztahující se k otázkám uspokojování jejich studijních potøeb vysokoškolskými knihovnami popisuje autorka prùzkum, který provedla knihovna jedné z fakult CUNY formou skupinového interview. Shrnuje a komentuje názory studentù na prostøedí, v nìmž studují, na podmínky ve studovnách, na elektronické vyhledávání dokumentù a úplnost fondù vzhledem k jejich oboru studia, na pomoc ze strany knihovníkù, vybavenost kopírovacími pøístroji. Pøipojen je dotazník použitý v prùzkumu skupin studentù a poznámka, jak na pøipomínky studentù reagovalo vedení knihovny. 104. MATVEJEVA, Irina Germanovna Konferencija Biblioteki v period Vtoroj mirovoj vojny: sud by kollekcij, problemy poiska i rekonstrukcii [Konference Knihovny v období druhé svìtové války: osudy sbírek, problémy jejich vyhledávání a rekonstrukce ] / Irina Germanovna Matvejeva In: Inform. Bjul. Ros. Bibl. Assoc. - [Sankt-Peterburg]. - è. 12 (1998), s. 230-233. Ruská národní knihovna v Petrohradì (RNB) organizuje spoleènì se sekcí dìjin knihovnictví Ruské knihovnické asociace pravidelné konference k historii knihoven. Konference poøádaná v øíjnu 1998 v Petrohradì se zamìøila na osudy ruských knižních sbírek v období druhé svìtové války a tìsnì po jejím skonèení. Referáty pøinesly zajímavé informace o èinnosti významných vìdeckých a odborných knihoven (knihovny Akademie vìd, Ústøední námoøní knihovny, knihovny Hlavní astronomické observatoøe) i knihoven veøejných, zejména v období leningradské blokády. Zaznìly pøíspìvky o rozvoji knihovní vìdy v období války. Další blok byl vìnován problémùm vyhledávání a rekonstrukce knihovních fondù, jejichž celistvost v dobì války utrpìla, s tím spojeným právním otázkám, problému navracení pøesunutých sbírek a jejich uchovávání. Nìkteré nové údaje se objevily v pøíspìvcích hostù z Nizozemska a USA. Úèastníci konference pøijali dokument, v nìmž oceòují úsilí knihovníkù o vytvoøení pravdivého obrazu o dìjinách ruských knihovních sbírek. Velký praktický význam pro tuto èinnost má zákon z roku 1996 O vlastnických právech ke kulturním cennostem pøemístìným na území Ruské federace v dùsledku druhé svìtové války. S politováním konstatují, že vzhledem k nedostatku informací ruští odborníci stále nemohou vytvoøit úplný obraz o ztrátách ruských knihoven v dobì války. V roce 1996 byl v RNB vytvoøen výbor pro otázky pøesunutých knihovních fondù; jeho úsilí je nutno podpoøit aktivnìjší èinností knihoven v regionech. V dokumentu je v této souvislosti pøedložen návrh, aby ministerstvo kultury vytvoøilo stálou komisi pro urèování definitivního místa uložení knih, rukopisù, ale i archivních materiálù, muzejních exponátù a dalších kulturních cenností, jež byly pøesunuty v dùsledku války. 105. MOROZOVSKIJ, M. Sto krupnejšich izdatel stv Rossii [Sto nejvìtších nakladatelství Ruska] / M. Morozovskij In: Kniž. delo. - [Moskva]. - 0869-6039. - è. 3-4 (1998), s. 26-32. Pøehledový a hodnotící èlánek zachycuje vývoj ruských nakladatelství v letech 1996-1997 a upozoròuje na zmìny v první stovce nejvýznamnìjších nakladatelù. V Rusku bylo v roce 1997 vydáno 45 026 titulù knih a brožur v celkovém nákladu 435 972 700 výtiskù, což pøedstavuje oproti roku 1996 velký nárùst: o 24,3 % co do poètu vydaných titulù, o 3,5 % co do celkových nákladù a o 10 % co do objemu autorských archù. Kromì uvádìní paušálních hodnot autor sleduje posuny ve skupinách nakladatelù podle èetnosti vydávaných knih, uvádí tabulku sta nejúspìšnìjších nakladatelù podle nìkolika ukazatelù (poèet vydaných publikací, celkový náklad, náklad v pøepoètu na autorské archy aj.), charakterizuje podíl vedoucí stovky na celkových výsledcích nakladatelské sféry v Rusku. Dále analyzuje podíl vedoucích nakladatelù na jednotlivých sektorech knižního trhu (krásná literatura, dìtská literatura, literatura ekonomická, právnická, vìdecká, technická, zdravotnická). Z uvedených skuteèností a zejména ze srovnání s výsledky minulých let autor vyvozuje, že na ruské nakladatelské scénì dochází ke koncentraci a stabilizaci. 106. NICHOLS, David M. Computer supported cooperative work and libraries [Poèítaèovì podporovaná spolupráce a knihovny] / David M. Nichols In: Vine. - [London]. - 0305-5728. - è. 109 (1999), s. 10-15. Lit. 13. Poèítaèovì podporovaná spolupráce (Computer Supported Cooperative Work - CSCW) je oblast výzkumu, která se zabývá problémy spojenými s navrhováním poèítaèových systémù podporujících spolupráci mezi lidmi. Popisuje se, jak lze CSCW aplikovat v knihovnách. CSCW vznikla již v 60. letech, ale o jejím využití v knihovnách bylo napsáno pomìrnì málo. CSCW pøitom lze použít pøedevším ve specializovanìjších knihovnických èinnostech 266 NÁRODNÍ KNIHOVNA, 10, 1999, è. 5
vyžadujících spolupráci jednak mezi zamìstnanci knihovny samotnými, jednak mezi uživateli a zamìstnanci, a také spolupráci mezi uživateli. Struènì se popisují jednotlivé oblasti spolupráce. Dochází se k závìru, že CSCW by mohla znaènì zlepšit a zefektivnit práci v knihovnách i v jejich bezprostøedním okolí. Týká se to rovnìž sbírek elektronických dokumentù èi kombinace elektronických a fyzických sbírek. Na druhé stranì i knihovny mohou podle autora hodnì pøispìt k rozvoji výzkumu a vývoje v CSCW. 107. POLOTOVSKAJA, I. L. Sozdanije informacionno-kul turnogo centra Russkaja emigracija v S.-Peterburgskoj gosudarstvennoj akademii kul tury [Vytvoøení kulturního a informaèního støediska Ruská emigrace v Petrohradské státní akademii kultury] / I.L. Polotovskaja In: Inform. Bjul. Ros. Bibl. Assoc. - [Sankt-Peterburg]. - è. 12 (1998), s. 187-189. Na knihovnicko-informaèní fakultì Petrohradské státní akademie kultury vzniklo kulturní a informaèní støedisko Ruská emigrace. Jeho cílem je koordinovat úsilí øady petrohradských institucí zabývajících se studiem kulturologických a sociologických aspektù fenoménu ruského zahranièí ( russkoje zarubež je ), poskytovat informaèní služby (vytvoøit databáze bibliografických a faktografických informací), soustøedit se na vyhledávání informací o dokumentech pojednávajících o uvedené problematice a na jejich lokalizaci, rozvíjet vlastní výzkumnou èinnost (zpracovává se téma Studium informaèních zdrojù v kultuøe ruské emigrace, které pøedpokládá scientometrickou analýzu zahranièních tokù dokumentù, bádání v oblasti nakladatelských aktivit emigrace, soustøeïování biobibliografických informací atd.), organizovat výstavy, semináøe a konference. Vznik uvedeného støediska podpoøili pøedstavitelé významných zahranièních slavistických pracoviš - slovanských oddìlení Veøejné knihovny New Yorku, knihoven Stanfordské univerzity a Kolumbijské univerzity, katedry slavistiky Newyorské univerzity a dalších institucí. 108. Projekt INFOVEK Slovensko [Projekt INFOVEK Slovensko] In: Bull. Slov. Asociácie Knižníc. - [Bratislava]. - 7, è. 2 (1999), s. 48-50. Na Slovensku vznikl národní projekt informatizace sítì základních a støedních škol (s perspektivou napojení dalších institucí, samosprávy atd.) nazvaný INFOVEK Slovensko. Cílem je vybudovat do roku 2003 plnì funkèní informaèní sí, do níž bude zpoèátku zapojeno 300-500 škol (pøedevším gymnázia, støední odborné a nìkteré základní školy), a postupnì tak vytvoøit ze škol støediska, z nichž se bude dále šíøit informatizace a informaèní dovednosti. Na základních a støedních školách mají být zøízeny informaèní uèebny vybavené v prùmìru deseti poèítaèi napojenými na internet. Souèástí projektu je pøíprava žákù-uživatelù informaèních technologií a program masové výuky angliètiny. Internetizace školství je považována za katalyzátor reformy vzdìlávacího systému - oèekává se aktivnìjší pøechod od memorování informací a pasivního pøijímání uèiva k aktivnímu vyhledávání informací a samostudiu již na základních školách. Bližší informace o projektu viz http://www.infovek.sk. 109. REA, Jay Weston A Core Collection Strategy for Protecting Undergraduate Education at a Comprehensive University [Vytváøení jádra fondu na pomoc studentùm všeobecné univerzity] / Jay Weston Rea In: J. Acad. Librarianship. - [Stamford]. - 0099-1333. - 24, è. 2 (1998), s. 145-150. Lit. 21. Èlánek zobecòuje zkušenosti knihovny univerzity východní èásti státu Washington (Eastern Washington University - EWU) s tvorbou základního fondu knih a èasopisù - takového, který by i pøi trvalém snižování rozpoètu uspokojoval studijní potøeby studentù tøinácti fakult rùzných oborù. V úvodu je podrobný rozbor americké literatury, která se touto otázkou zabývá a v níž je vymezen pojem jádro fondu (core collection). Hlavní èást popisuje cestu knihovny EWU k vypracování vlastního postupu výbìru titulù èasopisù pro základní fond podle devíti nejèastìji užívaných bibliografických indexù a výbìru knih podle kritérií Choice (prùbìžnì vydávané doporuèující bibliografie pro vysokoškolské knihovny). V poslední èásti jsou shrnuty zásady pøidìlování zbývajících finanèních prostøedkù knihovnám fakult na nákup specializovaných informaèních zdrojù. NÁRODNÍ KNIHOVNA, 10, 1999, è. 5 267