Finsko Vletech 2000 2007 se pohyboval meziroční růst HDP v rozmezí 1,7 5,6 %. V roce 2009 se vlivem krize HDP propadlo o 8,3 %. Následující dva roky byl růst HDP 3,0 a 2,6 %. Ze záporných hodnot se HDP dostal až v roce 2015, kdy konečně vzrostl o 0,2 %. Dle predikce MMF by měl mírný růst HDP pokračovat i v následujících letech. V roce 2016 došlo po ročním poklesu míry inflace k jejímu opětovnému růstu ve výši 0,4 % a očekává se růst i v následujících letech. V zemi žije 5,5 mil. obyvatel, HDP na obyvatele činil v roce 2016 odhadem 43 492 USD. Nezaměstnanost se v posledních letech zvýšila na hodnoty nad 9 %, ale další růst predikován není. Bilance běžného účtu je od roku 2016 mírně přebytkový. Ukazatel 2014 2015 2016 2017 2018 2019 Růst HDP (%) 0,7 0,2 0,9 1,1 1,3 1,5 HDP/obyv. (USD) 50 061 42 414 43 492 44 852 46 123 47 744 Míra inflace (%) 1,2 0,2 0,4 1,2 1,6 1,9 Nezaměstnanost (%) 8,7 9,3 9,1 8,9 8,5 8 Bilance běžného účtu (mld. USD) 4,3 2,6 0,3 0,2 0,5 0,2 Populace (mil.) 5,5 5,5 5,5 5,5 5,6 5,6 Konkurenceschopnost 4/144 8/140 10/138 Exportní riziko OECD Odhad Mezinárodního měnového fondu Zdroj: MMF, OECD, WEF Finsko patří do vnitřního trhu EU. V žebříčku konkurenceschopnosti, který sestavuje Světové ekonomické fórum (WEF), se Finsko umístilo na 10. pozici a dle OECD není exportně rizikovou zemí. 500 MAPA GLOBÁLNÍCH OBOROVÝCH PŘÍLEŽITOSTÍ
ª Vývoz ª ČR do Finska 2016 (2015), hlavní sektory Kód zboží Název zboží 2016 CZK (tis.) Podíl z celku (%) 2015 CZK (tis.) Meziroční nárust (%) 8703 Osobní auta aj. motorová vozidla pro přepravu osob 5 097 639 24,8 4 475 297 13,9 8471 Stroje pro automat. zprac. dat, jednotky, snímače ap. 1 099 097 5,4 1 129 998 2,7 8708 8517 Části, součásti a příslušenství motorových vozidel čísel 8701 až 8705 Přístroje telefonní, ost. přístroje pro vysílání, příjem hlasu, dat jinde. neuv. 668 276 3,3 939 575 28,9 587 219 2,9 565 200 3,9 8542 Obvody integrované elektronické 579 842 2,8 567 551 2,2 9503 8523 Tříkolky, kolob., kočárky pro panenky, panenky, ostatní hračky, modely, puzzle Disky, pásky aj. média pro záznam zvuku, obrazu ap., ne HS 37 559 117 2,7 555 648 0,6 513 520 2,5 599 320 14,3 8473 Části strojů psacích, počítacích, aut. zprac. dat 457 600 2,2 631 927 27,6 8431 Součásti jeřábů, vozíků ap., buldozerů, fréz aj. 455 251 2,2 422 170 7,8 7326 Výrobky ostatní ze železa, oceli 365 914 1,8 293 449 24,7 Celkem TOP10 10 383 475 50,6 10 180 135 2,0 Celkem vývoz 20 528 711 20 168 285 1,8 ««Dovoz ČR z Finska 2016 (2015), hlavní sektory zdroj: ČSÚ Kód zboží Název zboží 2016 CZK (tis.) Podíl z celku (%) 2015 CZK (tis.) Meziroční nárust (%) 4810 Papír, karton ap., natírané kaolínem aj., barvené 970 635 10,7 907 156 7,0 4703 Buničina dřevná, nátronová, sulfátová 583 546 6,4 472 583 23,5 8536 8532 Zařízení el. k ochraně, spínání el. obvodů, < 1000 V; konekt. pro opt. vlákna Elektrické kondenzátory, pevné, otočné nebo dolaďovací 393 314 4,3 298 158 31,9 320 125 3,5 311 567 2,7 3004 Léky odměřené, kromě krve, antisér apod., vaty aj. 301 414 3,3 396 890 24,1 3902 Polymery propylenu olefínů v primár. formách 258 910 2,9 161 301 60,5 8504 Transformátory, el. měniče, statické induktory 247 691 2,7 272 148 9,0 7219 Výrobky ploché válc., z nerez. oceli, nad 600 mm 235 515 2,6 454 350 48,2 4823 Papíry, kartony, lepenky, vata buničitá ap. 198 710 2,2 196 183 1,3 4011 Pneumatiky nové z pryže 192 772 2,1 469 133 58,9 Celkem TOP10 3 702 632 40,8 3 939 469 6,0 Celkem dovoz 9 077 025 10 092 261 10,1 zdroj: ČSÚ MAPA GLOBÁLNÍCH OBOROVÝCH PŘÍLEŽITOSTÍ 501
Příležitosti pro český export Dopravní průmysl a infrastruktura Evropská komise stanovila v červenci 2016 členským státům EU národní limity pro snížení emisí skleníkových plynů v oblasti dopravy, zemědělství a bydlení. Dle uvedeného nařízení musí Finsko v letech 2021 2030 zredukovat emise v těchto sektorech až o 39 %. Přes dlouhodobě aktivní přístup Finska znamená požadavek na tak významné snížení emisí pro oblast dopravy velkou výzvu. Velké vzdálenosti způsobují, že se značná část energií v zemi spotřebovává právě v sektoru dopravy. K dosažení předepsaného emisního cíle tak bude muset tento sektor projít poměrně výraznou strukturální i technickou změnou, což otevírá možnosti pro české exportéry vláda se hodlá zaměřit na podporu ekologičtější hromadné dopravy osob (dálkové i městské, podpora železnic), nutností bude i výrazná obměna vozového parku (plynový a elektrický pohon vozidel či motory na biopaliva zde se počítá se zvýšením podílu biosměsí v palivech až na 40 %.). Energetický průmysl Finsko postrádá jakékoliv domácí zdroje fosilních paliv a musí tak veškerou ropu, zemní plyn a uhlí dovážet. Závislost na dovozech (většinou z Ruska), požadavky EU a Kjótského protokolu v oblasti snižování emisí i silné environmentální cítění jsou hlavními příčinami toho, že Finsko intenzivně usiluje o využívání obnovitelných zdrojů energie (biomasa, hydroenergie, větrná a solární energie, tepelná čerpadla) a o rozvoj jaderné energetiky. Cílem vlády je dosažení carbon-free energetického mixu do roku 2050 již v roce 2020 by měly obnovitelné zdroje zajišťovat 38 % energetických potřeb země, v roce 2030 by měl tento podíl dosáhnout již 50 %. Kromě tradičního využívání biomasy hodlá finská vláda výrazně podporovat rozvoj větrné energie (do roku 2030 částkou cca 3 mld. EUR) i pokročilých solárních systémů. Očekává se další rozšíření využívání tepelných čerpadel, a to jak pro nové budovy, tak i při rekonstrukci stávajících objektů. Jejich počet má vzrůst ze současných cca 700 tis. jednotek až na 1 mil. kusů v roce 2020 (roční potřeba okolo 60 tis. ks). Kromě dodávek pro sektor obnovitelných energií existují exportní příležitosti i v dalších oblastech energetiky. Finsko má v roce 2018 zahájit výstavbu prvního bloku nové jaderné elektrárny Hanhikivi, modernizacemi prochází řada uhelných a vodních elektráren i elektrická přenosová infrastruktura. Plasty a gumárenský průmysl Finský chemický průmysl jako celek momentálně nezažívá své nejlepší období. Zatímco v roce 2013 byl největším exportním sektorem s 25 % podílem na celkovém vývozu země, během dvou let, do roku 2015, následoval propad o téměř čtvrtinu na 19 %. Hodnota exportu chemických výrobků (10,1 mld. EUR) se snížila pod hodnotu importu (10,5 mld. EUR). V mnohem lepší kondici je však sektor plastů a gumárenských výrobků, jenž s hodnotou dovozu cca 2 mld. EUR (2015) zaujímá v rámci chemického průmyslu téměř 20% podíl. Poptávka po plastech v primárních formách i po plastových a gumárenských výrobcích nekopíruje negativní trend chemického průmyslu a v posledních letech naopak stále mírně stoupá. 502 MAPA GLOBÁLNÍCH OBOROVÝCH PŘÍLEŽITOSTÍ
Strojírenský průmysl Strojírenství tvoří jeden z pilířů finské ekonomiky, podílí se téměř čtvrtinou na celkové průmyslové výrobě země v roce 2014 měl tento sektor obrat 27,1 mld. EUR. Jako jeden z mála oborů zaznamenal strojírenský průmysl i v období současných exportních problémů Finska v roce 2015 nárůst vývozu o 4 % a vygeneroval přes 31 % exportních příjmů země. Dovozy v roce 2015 stouply dokonce o 8 %. Nejúspěšnější finské produkty pocházejí z oblasti stavby lodí, motorů pro lodě a pro elektrárny, stroje na výrobu buničiny a papíru, stroje na zpracování kamene a minerálů, výtahy, zvedací zařízení a jeřáby, stroje a technologické linky pro zemědělství a lesnictví. Nejčastěji poptávané produkty od finských strojírenských firem jsou subdodávky z oblasti metalurgie, přesného obrábění a svařovaných kovových konstrukcí. Zdravotnický a farmaceutický průmysl Vysoce kvalitní a technologicky sofistikované lékařské vybavení má ve Finsku tržní potenciál. Finský trh se zdravotnickými technologiemi zaznamenal v posledních letech silný růst. Import zaznamenává v posledních letech stabilní růst (cca o 4 % ročně). V roce 2015 byla parlamentem schválena nová strategie zdravotní péče ve státním sektoru (cca 75 % výkonů), jejímž cílem je vyrovnat její kvalitu s péčí v soukromých zařízeních. Strategie mj. počítá s rozšířením zdravotnických kapacit či výraznými investicemi do nového zdravotnického vybavení. Dovoz léčiv představuje téměř 4 % celkového finského importu, v roce 2015 země dovezla farmaka v hodnotě více než 2 mld. EUR (meziročně 8% nárůst). Zemědělský a potravinářský průmysl Každoroční nárůst útrat za potraviny a nápoje činí okolo 4 %. Finsko není v tomto sektoru soběstačné, např. v roce 2015 dovezlo potraviny za více než 3,7 mld. EUR, což je nárůst o více než 3 % oproti roku 2014. Vzhledem ke stabilnímu rozvoji trhu tak příležitost pro české exportéry nepředstavuje pouze tradiční a dlouhodobě úspěšná potravinářská komodita pivo, ale i další produkty (mléčné výrobky, cukrovinky, chmel, semena, luštěniny, tabák, krmiva pro domácí zvířata atd.). Perspektivní sektor Konkrétní příležitosti HS 0403 Podmáslí, mléko, smetana kyselá, jogurt, kefír HS 0713 Luštěniny suché vyluštěné i loupané, drcené HS 1106 Mouka, krupice, z luštěnin, manioku ap. ovoce aj. HS 1207 Semena, plody olejnaté, ostatní, i drcené Zemědělský a potravinářský průmysl HS 1210 Šištice chmelové, čerstvé, sušené ap., lupulin HS 1905 Zboží pekařské, pečivo, oplatky, rýžový papír HS 2203 Pivo ze sladu HS 2309 Přípravky používané k výživě zvířat HS 2402 Doutníky, doutníčky, cigarety z tabáku, náhražek HS 2403 Výrobky, náhražky tabákové, tab. výtažky, tresti MAPA GLOBÁLNÍCH OBOROVÝCH PŘÍLEŽITOSTÍ 503
Perspektivní sektor Konkrétní příležitosti HS 3002 Krev lidská, živočišná, antiséra, látky očkovací Zdravotnický a farmaceutický průmysl HS 3004 Léky odměřené, kromě krve, antisér, vaty aj. HS 3005 Vata, gáza, obinadla ap. zboží HS 9402 Nábytek lékařský, chirurg. ap., pro holičství aj. HS 3206 Barviva ost., výrobky anorg., použ. jako luminofor HS 3215 Tiskařské barvy, inkousty, tuše, i tuhé HS 3906 Polymery akrylové, v primárních formách Plasty a gumárenský průmysl HS 3907 Polyacetaly, pryskyřice ap., v primárních formách HS 3917 Trouby, trubky, hadice, příslušenství, z plastů HS 3923 Výr. přepravy n. balení zboží, zátky ap., z plastů HS 4009 Trouby, hadice aj., z kaučuku vulkan., ne tvrdého HS 4011 Pneumatiky nové z pryže HS 7214 Tyče, pruty jiné ze železa, oceli nelegované HS 7217 Dráty ze železa n. oceli, nelegované HS 7308 Konstrukce, části, desky, tyče aj., ze železa n. oceli HS 7325 Ostatní výrobky lité ze železa n. oceli Strojírenský průmysl HS 8412 Motory, pohony ostatní HS 8413 Čerpadla i s měř. zařízením, zdviže na kapaliny HS 8431 Součásti jeřábů, vozíků, ap., buldozerů, fréz aj. HS 8434 Dojicí stroje a mlékárenské stroje a zařízení HS 8445 Stroje pro přípravu vláken, spřádání aj. přízí HS 8457 Obráběcí centra, stroje obráběcí stavebnicové HS 8601 Lokomotivy, lokotraktory Automobilový průmysl a Železniční a kolejová doprava HS 8603 Železniční nebo tramvajové vozy s vlastním pohonem HS 8702 Motorová vozidla pro veřejnou osobní dopravu HS 8703 Osobní auta aj. motor. vozidla pro přepravu osob HS 8704 Motorová vozidla pro přepravu nákladu HS 8406 Turbiny na páru vodní nebo jinou HS 8410 Turbiny, kola vodní, regulátory HS 8418 Chladničky, boxy mrazicí aj., čerpadla tepelná Energetický průmysl HS 8419 Stroje ke zprac. materiálů změnou teplot HS 8501 Elektrické motory a generátory HS 8502 Elektrická generátorová soustrojí a rotační měniče HS 8504 Transformátory, el. měniče, statické induktory HS 8544 Dráty, kabely, vodiče elektr. ost., izolované, aj. 504 MAPA GLOBÁLNÍCH OBOROVÝCH PŘÍLEŽITOSTÍ