Lab for Advanced Power Systems Metody a technická řešení pro rozvoj bezpečných integrací OZE do ES ČR Eduard Janeček Centrum NTIS - LAPS Západočeská univerzita v Plzni
Bezpečná integrace OZE ES ČR Premisa: ČR v budoucnu průmyslový stát Důsledek: Potřeba zajistit systémové zdroje (nejspíše JE a sítě pro transport mezi systémovými zdroji a průmyslovým centry (i ostatními většími především obytnými centry) Bezpečná integrace OZE je doplněk výše uvedeného 2
Specifika ES ČR Přenosová síť Dnes V budoucnousti Homogenní Výroba Spotřeba ENTSO-E: nehomogenní Výroba Spotřeba PPS - bilanční rovnováha PPS - relevantní i tranzitní bezpečnost Aku (část D. Stráně, Dalešice) Aku (? celá přečerp. + kaskáda) Kontrola bezpečného tranzitu Zajištění bezpečného tranzitu Distribuční síť Dnes V budoucnousti HDO řízení spotřeby cca 600 MW Koordinace decentr. Spo_Výro_Aku Optimalizace (přečerp. + kaskáda) Povelování decentr. (priority, parametry) Řízení bez predikce a zpětné vazby Zpětnovazební prediktivní řízení HDO akumulační, hybridní teplo Řízená Spo_Aku > 1000MW (teplo i elektr.) ČR výhodně akceptován tarif: ovládání spotřebičů a za to sleva v ceně. 3
Bezpečný provoz ES a) Bilanční rovnováha b) Síťová bezpečnost Bezpečná integrace OZE ACE Bilanční rovnováha : TSO prostřednictvím PPS: primární, sekundární, QS, terciární - MZ Dnes PPS fluktuace: na blocích část točivého výkonu, výpadky: z Aku = přečerpávací vod. Elektrárny (Dlouhé Stráně, Dalešice, Vltavská kaskáda) V budoucnu PPS vytlačení točivého výkonu, k vlastním Aku potřeba rychle startující zdroje (plyn) + poskytování PPS od decentrálních Spo_Aku_Výr Řízení cenou odchylky a koordinací hráčů formou vymezení hřiště bezpečných odchylek (P_Q oblasti bezpečných injekcí) Potřeba koordinace: platby dnes (v USA za výkon zvětšující odchylku frekvence, v EU za odchylku od ACE = 0) 4
[MW] Bilanční rovnováha ES ČR 1500 nekompenzovaná odchylka kompenzovaná odchylka sekundární regulace (SR) terciální regulace (RZ 30 ) 1000 rychle startující záloha reg.záloha realizovaná v čase nad 30 minut (RZN >30 ) data reprezentující kolísání spotřeby data reprezentující výpadky bloků 500 0-200 12:00 18:00 00:00 cas [hodiny] 5
MW vykon [MW] Area Control Error ES ČR ACE OV 3000 ACEov - realizace c.40 pro rok 2009 DK=0 a jednokolovy nakup 2000 1000 0-1000 -2000-3000 0 1000 2000 3000 4000 5000 6000 7000 8000 cas [hodina] hour in a year 6
ČEPS SESYS 2006-2010 - Neregulované ACE a jeho rozklad V deo d P ~ O PR princip solidarity import export SE plánovaný [MW] _ + ACE OV [MW] výpadky (minutově) pomalá složka (hodinově) rychlá složka (minutově) regulační výkon tuzemský výroba silové elektřiny ČR + autoregulace výroba brutto [MW] plánované (okamžité) saldo přeshraničních výměn zatížení ČR netto vlastní spotřeba ztráty v sítích zatížení brutto [MW] čerpání PVE skutečné saldo = zatížení ČR výroba ČR 7
% instalovaneho vykonu % instalovaneho vykonu pocet vyskytu pocet vyskytu Histogramové modely OZE, listopad 2009 studie ČEPS VtE FvE 100 250 200 150 200 150 120 100 80 60 90 80 70 100 40 60 50 0 0:00 100 20 0 0:00 50 40 30 8:00 50 8:00 20 16:00 kalendarni den [hod] 24:00 0 20 80 60 40 % instalovaneho vykonu 100 0 16:00 kalendarni den [hod] 24:00 0 20 80 60 40 % instalovaneho vykonu 100 10 0 100 220 100 100 90 200 90 90 80 70 60 50 180 160 140 120 80 70 60 50 80 70 60 40 100 40 50 30 80 30 40 20 60 20 30 10 40 10 20 0 0:00 8:00 16:00 24:00 kalendarni den [hod] 20 8 0 0:00 8:00 16:00 24:00 kalendarni den [hod] 10
[MW] [MW] [MW] [MW] Listopad 2009 - studie ČEPS 1000 800 600 10:00 11:00 12:00 13:00 14:00 Porovnání technických potřeb RZSR s a bez autoregulace. technicka potreba regulacni zalohy sekundarni regulace varianta A - srpen 1000 800 600 10:00 11:00 12:00 13:00 14:00 technicka potreba regulacni zalohy sekundarni regulace varianta B - srpen 400 400 200 0 500 1000 1500 2000 2500 3000 instalovany vykon 1000 800 600 10:00 11:00 12:00 13:00 14:00 technicka potreba regulacni zalohy sekundarni regulace varianta A - zari 200 0 500 1000 1500 2000 2500 3000 celkovy instalovany vykon 1000 800 600 10:00 11:00 12:00 13:00 14:00 technicka potreba regulacni zalohy sekundarni regulace varianta B - zari 400 400 200 0 500 1000 1500 2000 2500 3000 instalovany vykon Varianta A: ČEPS odregulovává pouze ACEo a odchylku predikce výroby OZE (autoregulace ČEZ, ) 200 0 500 1000 1500 2000 2500 3000 instalovany vykon Varianta B : ČEPS odregulovává ACEo a kolísání výroby OZE 9
Historie: regulační odchylka výkonu (ACE) regulační výkon (PpS) výpadky bloků s výkonem 200MW Programové moduly SESyS (bilanční ), ČEPS 2010 Nabídka PpS od poskytovatelů Model regulační odchylky výkonu neregulované soustavy včetně výpadků ACE neregulované PpS nabízené Stanovení skladby a objemů zajišťovaných PpS Dynamická simulace regulované soustavy PpS zajištěné náklady očekávaná spolehlivost regulované soustavy ACE regulované Vyhodnocení úplného souboru ukazatelů spolehlivosti Požadovaná (historicky přijatelná) spolehlivost: vybrané standardy Standardy splněny nesplněny Cena vyhovuje konec očekávána lepší
Bilanční bezpečnost TSO (ČEPS): ACE v mezích (výkon i práce) Primární, sekundární, terciální regulace a zálohy Bezpečnost Síťová bezpečnost Uzlová napětí jsou v povoleném rozsahu Zatížení prvků sítě nepřekračuje mezní hodnotu 11
Výpočty v oblasti síťové bezpečnosti Pomocí WAMS získáme pro jednotlivé časové řezy uzlová napětí a fázory proudu. P k = X T Y k X Q k = X T Y k+n X X = VRe V Im Load Flow Bezpečnost uzlových napětí a zatížení prvků lze jednoduše ověřit. Z uzlových napětí lze dopočítat injektované výkony. 12 Z injektovaných výkonů lze pomocí metody Load Flow vypočítat uzlová napětí.
ISI - Bezpečné intervaly injektovaných výkonů 2013-2016 Síťová bezpečnost je zajištěna, pokud uzlová napětí a toky na vedeních leží v daných (zelených) intervalech.??? Standardními metodami nelze určit odpovídající intervaly bezpečných uzlových injektovaných výkonů. Pro stanovení intervalů bezpečných uzlových injekcí lze použít metoda ISI. 13
ISI nástroj podpory rozhodování pro dispečery Výstupem ISI je sada intervalů bezpečných injekcí pro všechny uzly v síti Operátor může nezávisle zvolit libovolnou kombinaci injekcí uvnitř ISI a má zaručenou N-0 bezpečnost výsledné konfigurace 14 14
Metoda ISI pracuje nad kritériem N-0 N-1 ISI Tuto metodu lze obecně rozšířit pro práci nad kritérii typu N-1 15
Aplikace ISI metody na reálná data ČEPS Q P 16
Metoda ISI: Kongres IFAC 2014 Kapské město 17
Projekt: Síťově bezpečné PPS 2014-2016 Stanovení rozsahu PPS a jejich ocenění zohledňující požadavky síťové i bilanční (ANSVAL): Trvání a cíle projektu : 07/ 2014-12/2016 Metoda pro stanovení intervalů bezpečných injektovaných výkonů Metody penalizující nabídky rezervací PpS z pohledu síťové bezpečnosti Vývoj algoritmů a nástrojů podpory rozhodování pro nákup a aktivaci PpS zohledňující jak bilanční tak i síťová kritéria 18
Unicorn ZČU Motivace ANSVAL Cena [Kč/MWh] Cena za odstranění kongesce Cena [Kč/MWh] Marginální cena Systém podpory nákupu a aktivací PpS Marginální cena 1 2 3 4 5 6 7 8 1 2 3 4 5 6 7 8 Celková poptávka Množství [MWh] Celková poptávka Množství [MWh] Vlastnosti portfolia dostatečné bezpečné cenově optimální Metoda ISI-AnS Dodatečné ocenění rezervací Optimalizace portfolia Vlastnosti portfolia dostatečné bezpečné cenově optimální Výpočetní infrastruktura 19
Příklad ohodnocení nabídek RZ PPS pomocí ISI 20
Nástroje ANSVAL DATA METODY/MODELY INFORMACE APLIKACE Modelovací nástroje elektrických sítí Validace modelu přenosové sítě Podpora rozhodování pro zajištění PpS Obchodní data (PpS) Intervaly bezpečných injektovaných výkonů Bezpečnostní intervaly Injektovaných výkonů Očekávaný provozní stav přen. sítě Optimalizace portfolia PpS Lokalizovaná omezení nabídek rezervací PpS Optimální portfolio nabídek rezervací PpS Denní příprava provozu 21
Zaměření LAPS v SG Přístup LAPS Zaměření SmartGrid DATA MODELY /METODY INFORMACE APLIKACE Aplikační vrstva - nástroje pro rozvoj a koordinaci el. sítí - nástroje pro systémové služby ES (PpS) Funkční vrstva - VaR prediktory elektrických veličin - intervalové optimalizační metody Informační vrstva - estimace stavu sítě - pravděpodobnostní LF - signal a data processing Komunikační vrstva - komunikační technologie a standardy Fyzická vrstva - hw design prvků sítě - zkušební testování PILOTNÍ PROVOZ PRODUKTY 22
Integrace OZE do ES ČR Projekt: Bezpečná integrace OZE do elektrizační soustavy (BIOZE) Trvání a cíle projektu: 01/ 2011-12/2015 Vývoj softwarových nástrojů a aplikací pro bezpečnou integraci obnovitelných zdrojů elektrické energie do elektrizační soustavy 23
Případová studie OZE Horušany 24
Meteorologická data Hlavní data: Třída (stav) oblačnosti (pokrytí oblohy), třída (stav) větrnosti, teplota Zdroj: yr.no 25
Model denního chodu jednoho zdroje Stavy přiřazené k třídám modelů (8 stavů pokrytí oblohy,...) Markovský model přechodu mezi stavy Model setrvání ve stavu s fázovým rozdělením pravděpodobnosti (zahrnuje exp.,weibull,cox, ) AR proces generování veličiny (výroba energie) v rámci daného stavu Model soudobosti výrob a spotřeb mezi třídami zdrojů i spotřeb - Časová a prostorová korelace Modely OZE 26
Idea modelování obnovitelného zdroje histogramem (četnosti) výroby v daných stavech Modely OZE 27 27
normovaný výkon normovaný výkon normovaný výkon Příklad modelu výroby FVE v jednotlivých stavech Normovaný výkon FVE pro pokrytí 1 1 kvantil 95% střední hodnota 0.9 kvantil 5% 0.8 Normovaný výkon FVE pro pokrytí 4 1 kvantil 95% střední hodnota 0.9 kvantil 5% 0.8 Normovaný výkon FVE pro pokrytí 7 1 kvantil 95% střední hodnota 0.9 kvantil 5% 0.8 0.7 0.7 0.7 0.6 0.6 0.6 0.5 0.5 0.5 0.4 0.4 0.4 0.3 0.3 0.3 0.2 0.2 0.2 0.1 0.1 0.1 0 0 5 10 15 20 hodina 0 0 5 10 15 20 hodina 0 0 5 10 15 20 hodina 28
Příklad modelu výroby FVE v jednotlivých měsících 29
Modely odběratelů Modely odběratelů v NN sítích 2 x 10-4 TDD1 TDD2 TDD3 TDD4 TDD5 TDD6 TDD7 TDD8 3.5 x 10-4 3 2.5 ocekavana hodnota 95% maximum 2 1 1.5 1 0 00:00 06:00 12:00 18:00 00:00 cas [hod] 0.5 00:00 06:00 12:00 18:00 00:00 hodina Normované typické denní diagramy spotřeby odběratelů (očekávaná hodnota) TDD1 TDD2 TDD3 TDD4 TDD5 TDD6 TDD7 TDD8 C01d C02d C03d C24d C25d C26d C34d C35d C36d C45d C46d C55d D01d D02d D24d D25d D26d D34d D35d D36d D45d D46d D55d C62d 30
Výpočty elektrických veličin Data z TIS (topologie včetně zapojení a odběratele sazba a roční odběr) Meteodata pro model FVE Model FVE Výpočty Normalizovaný TDD odběru TDD směrodatných odchylek odběru Model odběru Měření v síti 31
Pokrytí Výkon odebíraný ze sítě[kw] Výpočty elektrických veličin 100 80 60 Činný výkon trafostanice obec počítaný měření kvantil 2,5% kvantil 97,5% 40 20 0-20 -40-60 -80-100 04/07 04/08 04/09 04/10 04/11 04/12 04/13 04/14 04/15 04/16 04/17 04/18 čas Pokrytí oblačností 5 0 04/07 04/08 04/09 04/10 04/11 04/12 04/13 04/14 04/15 04/16 04/17 04/18 Čas 32
U[V] Výpočty elektrických veličin 245 Napětí v rozvodně R5 počítaný měření kvantil 2,5% kvantil 97,5% 240 235 230 04/07 04/08 04/09 04/10 04/11 04/12 04/13 04/14 04/15 04/16 04/17 04/18 čas 33
IEEE TRANS. ON POWER SYSTEMS 2012 34
SG Řízení spotřeby Studie Horušany Pilotní instalace v Horušanech: ovládání akumulačních ohřívačů TUV v deseti domácnostech Ovládání bojlerů parametry pro lokální aplikaci proud, napětí, činný výkon Internet Centrální server Bezobslužná automatika měření a řízení spotřeby 35
Energie [kwh] Výkon [kw] import Výkon [kw] SG Řízení spotřeby pro snížení přetoků 800 600 400 200 100 50 0-50 Importovaná a exportovaná energie Výkonová bilance trafostanice Bilance po optimalizaci Původní bilance -100 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 Dny 100 80 60 40 20 0 Maximální import a export Efekty řízení Snížení importu a exportu energie o 40 % Snížení špičkového importu v průměru o 23 % Snížení špičkového exportu v průměru o 48 % Snížení rozsahu přenášených výkonů v průměru o 35 % 0-20 -200-400 -600 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 Dny -40-60 -80-100 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 Dny Bez řízení spotřeby S řízením spotřeby 36
BIOZE DATA MODELY/METODY INFORMACE APLIKACE Modelovací nástroje elektrických sítí Predikce výkonových injekcí (produkce OZE, spotřeba) Plánování el. sítí (vysoký podíl OZE) GIS Pravděpodobnostní modely (Spotřeby, OZE) Stav el. soustavy (pravděpodobnostní p.) Posouzení el. sítí (posouzení scénářů) Počasí Forecastingové modely/metody (Spotřeby, OZE) Ukazatele síťové bezpečnosti a kvality DSM řízení (PLF + DSM) Produkce OZE Pravděpodobnostní Load Flow (pro el. sítě s vys. podílem OZE) Dostupná DSM kapacita Spotřeba DSM metody (Různé řídicí strategie) Maximalní množství instalovaných OZE 37
Výpočet bezpečného rozhraní sítí SG Koordinace bezpečná síťová rozhraní Operátor nadřazené soustavy stanoví bezpečný rozsah rozhraní do podřízené soustavy např. VN-NN Operátor (správce, agregátor) NN spočítá interní intervaly bezpečných injekcí vzhledem k omezení rozhraní VN-NN 38
Design SG pro neprůmyslovou část ES ČR Klíčové rozhodnutí pro SG: volba struktury za rozhraním VN/NN pro řízení Spo_Výro_Aku. Dnes není komponenta rozhraní, řízení z dispečinku distribuce je zasláno až na relé tarifu Spo_Aku u zákazníka bez zpětné vazby (informací) dispečinku. Zákaznické akceptování tarifu ovládání spotřebičů a za to sleva v ceně přináší výrazné výhody pro efektivitu řízení Spo_Výro_Aku za rozhraním VN/NN (např. při odhadu rezerv pro PPS a rezerv pro aktivace pro potřeby předcházení stavu nouze aj.). Možný scénář v budoucnu: Komponenta rozhraní VN/NN alokovaná na trafu VN/NN bude spravována: operátorem distribuce, správcem municipality, agregátorem, správcem kampusu, aj. Na komponentu budou napojeny zákaznické smart metery vybavené regulačními prvky (minimálně spínacími relé). Všechny komponenty budou pro potřeby technické bezpečnosti el. sítě koordinovány a pro potřeby řízení Spo_Výro_Aku povelovány operátorem distribuce. Operátor distribuce zprostředkovává komponentám komunikaci s nadřazenými autoritami (TSO, OTE, obchodní místa). Nejpravděpodobnější forma komunikace mezi komponentou VN/NN a operátorem distribuce je obousměrná komunikace zabezpečená telekomunikačními protokoly. 39
Funkcionality komponent VN/NN v ES ČR Pro povelování může být také využita stávající forma komunikace HDO (specifická pro ČR) s velkým potenciálem pro odolnost proti napadení například s následujícími úrovněmi povelů (typ a parametry řízení injekcí uzlu vn/nn) : 1. bez řízení 2. minimalizace přetoků z nn do vn 3. dodržení výkonového diagramu uzlu pro obchodní účely 4. poskytování výkonu pro podpůrné služby (sekundární, terciární regulace) 5. poskytování výkonu v režimu předcházení stavu nouze 40
Průmysloví partneři Dlouhodobá spolupráce Areva NP GmbH dodavatel technologických řešení pro jaderné elektrárny Doosan Škoda Power výrobce pokročilých parních turbín a podpůrných systémů ČEPS a.s. český operátor přenosové sítě ČEZ a.s. největší česká energetická společnost Vybraní průmysloví partneři Unicorn Systems a.s. ICT řešení v oblasti energetiky (utilitní společnosti, TSO atd.) AIS spol. s.r.o. měřící a informační technologie pro energetiku (např. WAMS technologie) Pontech a.s./itelligence společnost poskytující služby v oblasti integrace dat a informačních systémech v energetice 41