Obsah: Obecné informace Znak Belgie Vlajka a hymna Politické rozdělení, správní členění Ekonomika Historie Povrch, nerostné bohatství, podnebí Fauna a flóra Vodstvo, Šelda, Máza Národní park Hautes Fagnes Průmysl Zemědělství Doprava Cestovní ruch Památky UNESCO Nejzajímavější památky Brusel Gent Bruggy Antverpy Dinant Lovaň Lutych Malines Spa Waterloo Národní gastronomie Věda Sport
Obecné informace: Hlavní město: Brusel Součástí Beneluxu Federativní konstituční monarchie Král: Filip Belgický Rozloha: 30 529 km 2 Počet obyvatel: 11 151 495 Oficiální jazyky: nizozemština, francouzština, němčina Nejvyšší bod: Signal de Botrange (694 m. n. m.) Nejnižší bod: hladina Severního moře (0 m. n. m.)
Belgický znak se vyskytuje ve třech formách: malý, střední a velký státní znak. Nejpoužívanější je malý znak. Malý znak tvoří černé pole se zlatým lvem a červenou zbrojí. Jedná se o znak vévodství Brabantského, které tvoří srdce státu. Je převýšený korunou, z níž splývají stuhy jako, kdyby šlo o císařskou korunu. Pod štítem je zavěšen řetěz Leopoldova řádu. Za řetězem jsou zkřížena dvě žezla: se lvem a Rukou spravedlnosti. Pod znakem je heslo V jednotě je síla. Střední znak je doplněn o světlonoše, tedy dva vpřed hledící lvi držící kopí se státním praporem. Střední znak se v dnešní době téměř nepoužívá. Velký státní znak je znakem královským. Jedná se o střední znak, převýšený královským hermelínovým pláštěm a korunou. Na štítě je otevřená burgundská přilba s královskou korunou černo-zlatými přikrývadly. Nad štítem je korouhev ve státních barvách s belgickým (brabantským) štítem. Za stanem (hermelínovým pláštěm) jsou zkříženy zlaté korouhve se znaky tradičních provincií: zprava Lutyšsko, Východní Flandry, Západní Flandry a Antverpy, zleva Henegavsko, Limbursko, Lucembursko a Namur.
Vlajka má podobu tří stejně širokých svislých pruhů. Zleva jsou to: černý, žlutý a červený. Podoba vlajky je odvozena od vlajky Francie a barvy jsou zvoleny podle barev Brabantského vévodství. Vlajka byla oficiálně přijata 23. 1. 1831, krátce poté, co Belgie získala nezávislost na Nizozemsku, což se stalo roku 1830. Původně měla vlajka pruhy vodorovné, ale z důvodu podoby vlajce nizozemské byli změněny na svislé. Užívání státní vlajky a ostatních vlajek určuje Královský dekret o vyvěšování vlajek z roku 1974. Belgickou hymnou je píseň La Brabanccone. Podle legendy vznikla hymna v září roku 1830. Mladý revolucionář Louis-Alexandre Dechet přečetl slova hymny na schůzce v kavárně I Aigle d Or. Hudbu k hymně napsal roku 1830 Francois Van Campenhout. Jako státní hymna byla přijata roku 1921.
Politické rozdělení Podle jazykového principu: Vlámské společenství Francouzské společenství Německojazyčné společenství Podle územního principu: Vlámsko Valonsko Region Brusel Správní členění Belgie rozdělena na tři federativní oblasti, které tvoří 10 provincií. Vlámsko (Flandry): Antverpy, Vlámský Brabant, Východní Flandry, Západní Flandry, Limburk Valonsko: Valonský Brabant, Henegavsko, Lutych, Lucembursko, Namur Brusel: hlavní město Belgie Brusel a dalších 18 obcí
Belgie patří mezi nejvyspělejší státy Evropy. Výše HDP na jednoho obyvatele ji řadí na 12. místo a objem zahraničního obchodu na 10. místo ve světě. I přesto se země potýká s problémy spojenými s vysokým státním dluhem. V současné době přes 70 % Belgičanů pracuje ve službách. Země spoléhá především na jadernou energetiku, která zajišťuje většinu výroby elektrické energie (58,3 %). Belgie také představuje jednoho z největších producentů montovaných automobilů na světě. V lehkém průmyslu stojí bezpochyby za zmínku zdejší brusírny drahých kamenů, přičemž na Belgii připadá 70 % světového obchodu s diamanty.
V nejstarších dobách žili na území království Keltové a od nich také přišel název Belgie. Římané, kteří ovládli tuto oblast v prvním století před naším letopočtem jim říkali Belgové. V pátém století našeho letopočtu osídlili tuto oblast Frankové, a po rozpadu říše Karla Velikého se území rozdělilo na západofranckou říši Karla Holého a říši Lothara I. Ve středověku se oblast rozdělila na mnoho malých feudálních států, ale ve 14. a 15. stol. je začali sjednocovat burgundští vévodové. Státy se začaly označovat jako 17 provincií. Za osmdesátileté války bylo území dnešní Belgie dobito Španěly a připadlo Habsburkům. Koncem 18. stol. se Belgie zmocnili Francouzi a po Napoleonově porážce v bitvě u Waterloo r. 1815 se Belgie stala součástí Spojeného království nizozemského. Po revoluci roku 1830 se Belgie v roce 1831 odtrhla od Nizozemska a stala se nezávislou, neutrální konstituční monarchií, jejímž prvním králem se stal Leopold I. Ve dvacátém století byla Belgie v obou světových válkách okupována Německem. Po různých konfliktech mezi Vlámy a Valony se po úpravách ústavy Belgie přeměnila ve federální stát.
Území Belgie je z větší části ploché a nížinaté. Nadmořská výška stoupá směrem k Ardenám a jihu Belgie. Z geografického hlediska je Belgie rozdělena na tři oblasti: Dolní Belgie, Střední Belgie a Horní Belgie. Dolní Belgie: zahrnuje celé pobřeží, oblast Polderů, Flandry a oblast Kempen Střední Belgie: rozprostírá se na území Brabantu, provincie Henegavsko a oblasti Hesbaye Horní Belgie: nachází se na jih od řek Máza a Sambre Belgie nemá ropu a zemní plyn. Má železnou rudu, černé uhlí, barevné kovy, zinek, měď a keramické + stavební suroviny. Belgie leží v mírném podnebném pásu a klima je přímořské. Jsou zde mírné zimy a nepříliš teplá léta. Průměrná roční teplota činí 9,8 C. Průměrné srážky činí 65 mm v lednu a 73 mm v červenci.
Díky velkému množství lesů a hornatých oblastí žije v Belgii velké množství zvířat. Mnohá z nich však dnes přežívají jen v rezervacích. Právě tyto rezervace mají velkou zásluhu na tom, že se v belgické přírodě zase začínají objevovat mnohé vzácné, takřka již vyhynulé druhy zvířat. Nejvíce belgickou krajinu obývají zástupci z říše ptactva. Údajně jich zde žije až 436 druhů. Pokud zavítáte do lesa, pak můžete při troše štěstí vidět třeba lišky, srnce, divoká prasata, divoké kočky, rysy nebo jeleny. Jelikož je belgický venkov poměrně hojně využíván pro zemědělské účely, není vzácností pak na loukách zahlédnout ovce nebo krávy. Většina belgických lesů je tvořena listnatými stromy, pouze v Ardenách se zároveň hojně vyskytují i jehličnany. Mezi listnatými stromy zde rostou nejčastěji duby, buky, břízy a jilmy. Mezi jehličnatými zase smrky či borovice. V nížinách je krajina hojně využívaná pro zemědělské účely, a je tak tvořena převážně rozsáhlými poli a širokými loukami, na kterých se pase dobytek.
Nejvýznamnější řeky, které jí zavlažují, jsou: Máza, nebo Šelda. Další řeky jsou například Dender, Oise, Leile,Yser a Chiers. Protéká Francií, Belgií a Nizozemskem. Její tok je dlouhý 350 km, povodí má rozlohu cca 22 000 km 2 a ústí do Středozemního moře. Máza je západoevropská řeka, která pramení ve Francii, protéká Belgií a vlévá se v Nizozemsku do Severního moře. Její délka činí 950 km a povodí má rozlohu přibližně 36 000 km², z čehož připadá 14 000 km² na Belgii.
Národní park Hautes Fagnes se rozkládá na východě Belgie. Jeho název by se dal doslova přeložit jako Vysoké bažiny. Jde o náhorní plošinu s bažinatou krajinou, ve které se nachází také nejvyšší belgická hora Signal de Betrange (694 m. n. m.). Velká část území je součástí německo-belgického národního parku Hohes Venn-Eifel. Náhorní plošina, na níž se Hautes Fagnes rozprostírá, je situována mezi Ardenami a vrchovinou Eifel. Je součástí belgické provincie Lutych a také německých spolkových zemí Porýní Falc a Severní Porýní Vestfálsko. Sama chráněná přírodní oblast Hautes Fagnes má rozlohu 4100 hektarů a je tak největší přírodní rezervací v Belgii. Je tvořena převážně rašeliništi, vřesovišti a lesy, které jsou domovem výjimečných zvířecích i rostlinných druhů typických pro chladné a vlhké podnebí. Hautes Fagnes se stal útočištěm pro rysy, kočky divoké, tetřívky obecné, jeleny, srnce, divoká prasata a další druhy živočichů. Typickým rostlinným druhem pro tuto oblast je narcis žlutý, který byl v minulosti dokonce intenzivně sbírán. Používal se totiž v období Velikonoc k barvení vajec. Aby se předešlo devastaci, je v současnosti jeho sběr přísně kontrolován, povolena je jedna kytka na osobu. Ke vzácným a málo rozšířeným druhům rostlin v této oblasti Belgie patří například masožravá rosnatka okrouhlolistá, koprník štětinolistý, sedmikvítek evropský, hořec hořepník, četné druhy suchopýrů, vřesovců a rašeliníků. Hojně zde rostou také borůvky a brusinky.
Hlavními průmyslovými odvětvími současné Belgie jsou strojírenský, chemický a automobilový průmysl, zpracování kovů (železa a oceli), a tradičně textilní průmysl. Významný je i průmysl potravinářský. Těžba uhlí se téměř zastavila. Hlavními průmyslovými oblastmi jsou Brusel, Antverpy, Lutych a Gent.
Zemědělství je velice produktivní. Nad rostlinnou výrobou převažuje výroba živočišná. Rostlinná výroba Nejdůležitějšími plodinami jsou obilniny (pšenice, oves, ječmen), chmel, cukrová řepa, brambory a zelenina a ovoce, v některých místech najdete i tabák. Dále se pěstuje len, chmel a řepka. Živočišná výroba Nejčastějším chovným dobytkem jsou krávy, a to jak na maso, tak na mléko. Dále se v Belgii objevují ovčí a kozí farmy a několik farem koňských.
Rozvinutá je síť dálnic, železnic, silnic a vodních cest. V Gentu, Antverpách a Zeebrüge se nachází jedny z největších přístavů v Evropě. Dříve zde byla rozvinutá síť vicinálních drah (kombinace tramvajových tratí a železnice). V Bruselu se také nachází metro a mezinárodní letiště. Dopravně nejvýznamnější jsou přístavy Antverpy a Oostende se spojením do Velké Británie a ropný terminál Zeebrügge.
Belgie je tranzitní i cílovou zemí. Výhodná geografická poloha na křižovatce významných dopravních a turistických proudů s sebou nese i přes relativně menší atraktivnost území více než 10 mil. turistů ročně.
Antverpy vydavatelství Platin Moretus Béguinages architektonický komplex ve stylu typický pro vlámský region Brusel - 4 městské domy architekta Viktora Horty jednoho ze zakladatelů secese Brusel náměstí Grand Place Brugge historické centrum města Canal du Centre 4 hydraulická zdymadla na historickém kanálu a jejich okolí, La Louviére a La Roeulx (příklad průmyslové krajiny z 19. stol.) Flanderské a Valonské zvonice 30 zvonic středověkého původu Spiennes naleziště pazourků z mladší doby kamenné Tournai románská katedrála Notre Dame výjimečných rozměrů
Ve městech: Brusel Gent Bruggy Antverpy Dinant Lovaň Lutych Malines Spa Waterloo
Brusel leží v samotném srdci Belgie a je obklopen bujnou zelení, parky a lesy. Je to město kontrastů, kde se vedle významných architektonických památek tyčí také moderní novodobé stavby. Město je významným mezinárodním centrem, neboť zde sídlí nejvyšší úřady Evropské unie. Symbolem Bruselu se stala stavba Atomia. Jedná se o 165 miliardkrát zvětšený model molekuly železa. Model je postaven z oceli a hliníku a měří 102 metrů. Dalším významným symbolem Bruselu je soška čurajícího chlapečka neboli Manneken Pis, která byla vytvořena již v 17. století. Historickým jádrem města a nejvýznamnějším architektonickým celkem v Belgii se stalo Náměstí Grand Place, jemuž dominuje gotická radnice z 15. století. Na její 96 metrů vysoké věži je umístěna socha svatého Michaela, který je patronem Bruselu. Stojí zde také cechovní domy, které byly vybudovány na místě těch původních, jež byly roku 1695 zničeny francouzskými děly. Celé náměstí je pro svou jedinečnost od roku 1998 zapsáno na seznamu světového dědictví UNESCO. Na kopci Coudenberg stojí klasicistní budova Královského paláce z 18. století, která je i dnes sídlem Belgického krále. Překrásnou církevní stavbou je katedrála sv. Michala a Guduly postavená ve stylu brabantské gotiky v 13. 15. století. Na jejím místě původně stával románský kostel sv. Michala z roku 1010. Dnes je tato katedrála hlavním bruselským chrámem. Brusel je rovněž velkým lákadlem pro gurmány. Belgičané totiž milují jídlo, proto zde najdete na každém kroku některou z vyhlášených restaurací, kde máte možnost ochutnat zdejší kulinářské speciality.
Gent je historické město při řece Šeldě. Od středověku je proslulé textilní výrobou. Dnes je zde jeden z nejpůvabnějších souborů gotických památek v zemi. Kromě románského hradu Gravensteen jsou zde také cechovní a patricijské domy a gotická radnice s tržnicí z 15. stol. Ze středověkých památek vynikají kostely sv. Jakuba, sv. Mikuláše a zejména katedrála sv. Bavona s křídlovým oltářem bratří van Eycků z let 1426 1432.
Bruggy jsou jedno z nejkrásnějších měst v Evropě. Vzkvétaly díky obchodu se suknem a anglickou vlnou ve 13. 15. stol. Ve městě postupně přibývalo honosných staveb od bratří van Eycků. Roku 1903 se dokončil průplav do přístavu Zeebrugge, který přinesl ekonomický rozvoj. Město si zachovalo středověkou podobu s řadou kanálů. Památky jsou soustředěny kolem Velkého náměstí (Grote Markt) s mohutnou stavbou tržnice (s věží se slavnou zvonkohrou) ze 13. stol., pomníkem vůdců povstání r. 1302 a výstavnými domy z období gotiky, renesance a baroka. Východně se rozprostírá Hradní náměstí (Burgplaats) s nádherně zdobenou pozdně gotickou radnicí a k ní připojenou renesanční Starou kanceláří, barokním Justičním palácem a dvoupatrovou bazilikou sv. Krve na protější straně. Z mnoha dalších středověkých památek nutno připomenout ještě alespoň Svatojánský špitál s muzeem Hanse Memlinga, starou celnicí, tzv. Dvůr bekyní a kostely sv. Salvátora a sv. Jakuba. Velmi významný je též gotický kostel p. Marie s náhrobky burgundských vladařů a Michelangelovou Madonou.
Antverpy jsou druhým největším městem Belgie. Nachází se zde největší belgický přístav, kulturní středisko belgických Vlámů a strategický přístav NATO. Město bylo založeno v 7. stol. a roku 1450 zde proběhla první obchodní burza v Evropě. Na nábřeží stojí zbytky hradu Steen, založeného v 9. stol, který je nyní muzeem mořeplavby. Zajímavá je radnice a masné krámy, tzv. Vleeshuis ze 16. stol. V centru města, po straně Velkého tržiště s cechovními domy je sedmilodní katedrála p. Marie, patřící k nejkrásnějším v zemích Beneluxu. Nedaleko odtud se tyčí Torengebouw, první mrakodrap v Evropě (téměř 100 m výšky) z r. 1932. Za pozornost stojí také barokní kostel sv. Bartoloměje s bohatými sbírkami, pozdně gotická Burgundská kaple a kostel sv. Jakuba s Rubensovým náhrobkem. Zajímavý je také nedaleký Rubensův dům a několik dalších muzeí (muzeum Světového diamantového centra, Královské muzeum výtvarného umění a Muzeum Meyer van der Berghovo s díly vlámských mistrů atd.). Historicky velmi cenná je stará knihtiskárna Plantina Moreta, činná od 16. stol. až do r. 1876 (od r. 2000 památkou UNESCO).
Dinant je lázeňské město v podhůří Arden. Nachází se zde pevnost z roku 1821. Ve středověku bylo proslulé kovotepeckými výrobky (tzv. Dinanderies ), ale v minulosti hodně trpělo pro svoji polohu ve vojensky citlivém pásmu při německých hranicích. Bylo zničeno za II. svět. války. Z památek vyniká místní ranně gotická katedrála P. Marie, v blízkosti města jsou proslavené krápníkové jeskyně (Grotte la Merveilleuse).
Lovaň je starobylé město východně od Bruselu, které bylo ve 12. stol. sídlem brabantských vévodů. Město je proslaveno univerzitou založenou roku 1425. Univerzita dnes využívá i tzv. dům Bekyní (Begijnhof), soubor asi 100 domků, postavených ve 13. stol. pro příslušnice této náboženské kongregace. Většina památek je soustředěna v nevelkém centru s bohatě zdobenou gotickou radnicí a kostelem sv. Petra z 12. 15. stol.
Lutych je historické město a dnes hospodářské a kulturní středisko Valony obývané oblasti na východě země. Kdysi bylo centrem knížectví spravovaného místním biskupstvím (na jeho škole v 11. stol. studoval pozdější kronikář Kosmas). Od 14. stol., díky bohatým ložiskům uhlí, bylo střediskem kovovýroby (zejm. zbraní). V 19. stol. zde byla vyrobena první lokomotiva na kontinentu. Opevnění města bylo za obou světových válek příčinou útoků, které přestálo jen málo památek. Patří k nim sama pevnost nad městem, dole pak stavby kolem náměstí Place St-Lambert a Place du Marché, zejména biskupský palác, radnice a burza. Z církevních objektů pak románský kostel sv. Bartoloměje a gotická katedrála sv. Pavla s bohatými chrámovými sbírkami.
Malines je historicky významné město jižně od Antverp, které bylo za burgundského panství sídlem parlamentu a pak rezidencí habsburských místodržitelů. Palác Markéty Rakouské dnes slouží jako soudní dvůr, k dalším památkám patří budovy kolem náměstí (Grote Markt) s radnicí a soukenickou tržnicí, ale především gotická katedrála sv. Romualda s mohutnou, nikdy nedokončenou věží z let 1452-1520. Její součástí je slavná zvonkohra.
Spa je lázeňské město JV od Lutychu. Již od římských dob je známé svými léčivými prameny. Jejich obliba v 19. stol. dala městu jeho dnešní tvář s výstavnými lázeňskými domy, hotely a promenádami. Roku 1888 se zde uskutečnila první volba královny krásy.
Waterloo je městečko jižně od Bruselu, u něhož spojenecká vojska A. W. Wellingtona a L. Büchera v r. 1815 způsobila Napoleonovi jeho poslední a osudovou porážku. Místo bitvy připomíná uměle nasypaná pyramida (tzv. Lví pahorek, Butte du Lion) se sochou britského lva. Pod ní se nachází malé muzeum.
V Belgii patří k nejoblíbenějším jídlům hranolky, které jsou zde opravdu velmi kvalitní. Obvykle se servírují ve speciálních papírových kornoutech a můžete si k nim vybrat z několika druhů omáček. Typickou belgickou specialitou jsou sladké vafle, které se podávají např. se šlehačkou, ovocem, čokoládou atd. Z hlavních jídel jsou v Belgii proslulé mušle, které se tu dělají na mnoho různých způsobů. V místní kuchyni se také hodně objevují pokrmy z masa a ryb. Belgické pivo je známé po celém světě. V Belgii se vyrábí obrovské množství různých druhů piva. Velmi častá jsou zde i piva s různými neobvyklými příchutěmi. Přímo z Belgie pochází také známá značka Stella Artois. Belgická čokoláda je považována za jednu z nejlepších na světě a oblíbené jsou především vynikající belgické pralinky. V Belgii má výroba čokolády silnou tradici a působí zde několik tisíc čokoládoven mezi ty nejslavnější patří např. Leonidas, Gyulian, Godiva nebo Starbrook Airlines.
nositelé Nobelovy ceny: za fyziku Francois Englert za chemii Ilja Prigogine za fyziologii Christian De Duve, Corneille Heymans, Jules Bordet a Albert Claude tvůrce prvního atlasu Abraham Ortelius bakelit a fotografický papír Leo Baekeland saxofon Adolphe Sax
tenis Kim Clijstersová, Justine Heninová cyklistika Eddy Merckx, Freddy Maertens motorový sport Jacky Ickx lukostřelba Hubert Van Innis 6 zlatých olympijských medailí fotbal Eden Hazard, Thibaut Courtois, Radja Nainggolan, Kevin De Bruyne
Zpracovala: Aneta Zimanová Třída: 1.OA Dne: 30. 4. 2017 Zdroje: belgie.svetadily.cz/ https://cs.wikipedia.org/wiki/belgie + mnoho dalších stránek