SYSTÉM SOCIÁLNÍHO ZABEZPEČENÍ

SYSTÉM SOCIÁLNÍHO ZABEZPEČENÍ Systém sociálního zabezpečení (někdy se též používá pojem sociální ochrana) v České republice tvoří tři základní systémy: sociální pojištění státního sociální podpora sociální pomoc (péče). Systém sociálního pojištění je zaměřený na sociální situace, na které je možné se dopředu připravit, např. na ztrátu příjmu v důsledku nemoci, stáří, invalidity nebo ztráty zaměstnání. Je financován z příspěvků zaměstnanců, zaměstnavatelů, osob samostatně výdělečně činných, event. státu. V našem právním řádu zahrnuje pojištění nemocenské a důchodové. Systém státní sociální podpory je podporou příjmu rodiny v některých životních situacích, např. v péči o nezaopatřené dítě, osobní péči rodičů o malé dítě, péči o těžce zdravotně postiženou osobu. Financován je ze státního rozpočtu, tedy z výnosu daní na základě nejširší sociální solidarity. Systém sociální pomoci (péče) řeší především situace sociální a hmotné nouze, např. pokles příjmů pod životní minimum, neschopnost se sám o sebe postarat v důsledku zdravotního stavu nebo stáří, sociální prevence. Je financován z více zdrojů ze státního rozpočtu, z rozpočtů měst a obcí, z dobrovolných příspěvků občanů a právnických osob apod.

Ia. NEMOCENSKÉ POJIŠTĚNÍ Sazby pojistného z vyměřovacího základu činí: u organizace a malé organizace 26 %, z toho = 3,3 % na nemocenské pojištění = 21,5 % na důchodové pojištění = 1,2 % na státní politiku zaměstnanosti u zaměstnanců 8 %, z toho = 1,1 % na nemocenské pojištění = 6,5 % na důchodové pojištění = 0,4 % na státní politiku zaměstnanosti u osob samostatně výdělečně činných 29,6 %, z toho = 28 % na důchodové pojištění = 1,6 % na státní politiku zaměstnanosti (pokud jsou dobrovolně účastné nemocenského pojištění 4,4 % na nemocenské pojištění) Nemocenské je to dávka, která nahrazuje příjem v případě, že pro nemoc pracovník nemůže pracovat; - jeden z prvních typů pojištění - poč. 20. stol.- vznik soukromého nemocenského pojištění např. USA kryto až 80% populace, Něm. od r. 1924 pojištění výdajů na léčení ; někde i soukr. invalidní poj. postupné oddělení zdravotního, nem. jen jako náhrada výdělku - určen pro výdělečně činné osoby, které v případech tzv. krátkodobých sociálních událostí zabezpečuje dávkami nemocenského poj. Jde o nároková peněžitá plnění (nároková z titulu účasti na pojištění) Z nemocenského pojištění zaměstnanců se poskytují čtyři dávky - nemocenské, - podpora při ošetřování člena rodiny, - vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství, - peněžitá pomoc v mateřství

Z nemocenského pojištění osob samostatně výdělečně činných se poskytují dvě dávky - nemocenské - peněžitá pomoc v mateřství Podmínky nároku na tyto dávky, způsob jejich výpočtu a poskytování je upraven několika právními předpisy a to: 1. zákonem č. 54/1956 Sb., o nemocenském pojištění zaměstnanců v platném znění, 2. zákonem č. 88/1968 Sb., o prodloužení mateřské dovolené, o dávkách v mateřství a o přídavcích na děti z nemocenského pojištěn, v platném znění, 3. zákonem č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení, v platném znění, 4. vyhláškou č.165/1997 Sb.,o nemocenském pojištění některých pracovníků a o poskytování dávek nemocenského pojištění občanům ve zvláštních případech, v platném znění, 5. vyhláškou č.143/1965 Sb.,o poskytování peněžitých dávek v nemocenském pojištění, v platném znění, 6. vyhláškou č. 141/1958 Ú.l. o nemocenském pojištění a o důchodovém zabezpečení odsouzených, v platném znění Výpočet dávek nemocenského pojištění Nemocenské, podpora při ošetřování člena rodiny a peněžitá pomoc v mateřství se vypočte z denního vyměřovacího základu příslušnou procentní sazbou, která činí : u peněžité pomoci v 69% mateřství u podpory při ošetřování 69% člena rodiny (25% za první tři kalendářní dny pracovní u nemocenského 69% neschopnosti) Denní vyměřovací základ se zjistí tak, že započitatelný příjem (tj. veškerý příjem podléhající odvodu pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti) zúčtovaný zaměstnanci v rozhodném období, kterým je zpravidla 12 kalendářních měsíců, bezprostředně předcházejících kalendářnímu měsíci, ve kterém došlo ke vzniku pracovní neschopnosti (karantény) potřeby ošetřování (péče o) člena rodiny, či nástupu na mateřskou dovolenou se dělí počtem kalendářních dnů připadajících na rozhodné období. Do tohoto

počtu dnů se však některé dny nezahrnují, aby neodůvodněně nedocházelo k rozmělnění výše denního vyměřovacího základu (např. dny poskytování nemocenského). Vypočtený denní vyměřovací základ podléhá redukci v případě, že jeho výše přesáhne stanovenou hranici. Pro redukci jsou stanoveny dvě hranice; přehled redukčních hranic je uveden v následující tabulce : redukce denního plně započitatelný redukovaný příjem vyměřovacího základu příjem do na 60 % z částky nad - do od 1.10.1999 do 31.12.1999 360 Kč 360-540 Kč od 1.1.2000 do 31.12.2000 400 Kč 400-590 Kč od 1.1.2001 do 31.12.2001 430 Kč 430-630 Kč od 1.1.2002 do 31.12.2005 480 Kč 480-690 Kč Do první hranice se až do 31.12.2003 započítával vypočtený denní vyměřovací základ plně. Od 1.1.2004 se pro nemocenské a podporu při ošetřování (péče) člena rodiny za dobu prvních 14 dnů se z něho započítává jen 90% a až od 15. dne pracovní neschopnosti se započítává plně. Z částky nad první redukční hranici do druhé redukční hranice se započítává jen 60 %. K částce nad druhou redukční hranicí se nepřihlíží. U osob samostatně výdělečně činných se denní vyměřovací základ zjišťuje obdobným způsobem s tím, že rozhodným obdobím je zpravidla kalendářní rok předcházející roku, v němž vznikla pracovní neschopnost (karanténa), či v němž žena nastupuje "mateřskou dovolenou" a započitatelným příjmem se rozumí úhrn měsíčních vyměřovacích základů pro stanovení záloh na pojistné na důchodové pojištění. Vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství se stanoví jako rozdíl denního vyměřovacího základu zjištěného ke dni převedení zaměstnankyně na jinou práci a průměru jejích započitatelných příjmů připadajících na jeden kalendářní den v jednotlivých kalendářních měsících po tomto převedení. Pokud nárok na dávku nemocenského pojištění vznikl před 1. lednem 2004, tato dávka se stanoví a poskytuje nadále ve výši stanovené podle právních předpisů účinných před 1. lednem 2004, i když nárok na ni trvá i po 31. prosinci 2003 (nepřepočítává se k 1.1.2004). Poskytování dávek nemocenského pojištění Dávky nemocenského pojištění se poskytují za kalendářní dny po stanovenou dobu.

Jedná se o tzv. podpůrčí dobu, která u nemocenského činí maximálně rok. V některých případech se do ní započítávají též předchozí období pracovní neschopnosti pro nemoc a nepracovní úraz. Kratší podpůrčí doba platí pro poživatele starobního důchodu a plného invalidního důchodu při pracovní neschopnosti z důvodu nemoci či nepracovního úrazu a činí 84 kalendářních dnů. Podpora při ošetřování člena rodiny se poskytuje nejvýše po dobu prvních 9 kalendářních dnů, popř. 16 kalendářních dnů zaměstnanci, který má v péči dítě do skončení povinné školní docházky a je jinak osamělý. Peněžitá pomoc v mateřství se poskytuje maximálně po dobu 28 týdnů, popř. 37 týdnů v případě žen, které porodily více dětí a starají se aspoň o dvě z nich, anebo se jedná o ženy svobodné, ovdovělé, rozvedené nebo z jiných závažných důvodů osamělé, které nežijí s druhem. Ženám, které převzaly dítě do trvalé péče nahrazující péči mateřskou na základě rozhodnutí příslušného orgánu anebo dítě jehož matka zemřela, se peněžitá pomoc v mateřství poskytuje ode dne převzetí dítěte po dobu 22 týdnů, popř. 31 týdnů, jestliže převzaly dvě či více dětí a starají se alespoň o dvě z nich, nebo jde-li o ženy neprovdané, ovdovělé, rozvedené nebo z jiných vážných důvodů osamělé, které nežijí s druhem. Peněžitá pomoc v mateřství se jim však poskytuje maximálně do doby, než dítě (nejmladší dítě) dosáhne osmi měsíců věku. Vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství se poskytuje nejdéle do nástupu ženy na mateřskou dovolenou a po ukončení mateřské dovolené nejdéle do konce devátého měsíce po porodu.

Ib. DŮCHODOVÉ POJIŠTĚNÍ Důchodové pojištění upravuje zákon č. 155/1995 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Důchody se dělí na přímé a nepřímé. Mezi důchody přímé patří důchod starobní, invalidní a částečný invalidní. Nepřímé důchody označujeme také jako pozůstalostní a zahrnují důchod vdovský, vdovecký a sirotčí. Starobní důchody Pojištěnec má nárok na starobní důchod, jestliže získal potřebnou dobu pojištění, tj. nejméně 25 roků a dosáhl důchodového věku, nebo získal dobu pojištění nejméně 15 roků a dosáhl věku alespoň 65 let. Do potřebné doby se zahrnují za podmínky získání alespoň jednoho roku pojištění i náhradní doby pojištění. Důchodový věk Důchodový věk se počínaje rokem 1996 každoročně zvyšuje postupně o 2 měsíce u mužů a o 4 měsíce u žen tak, aby bylo postupně dosaženo stejné věkové hranice pro muže a bezdětné ženy 63 let v roce 2013. Důchodový věk ostatních žen bude i nadále diferencován podle počtu vychovaných dětí, a to v rozmezí 59-62 let. V roce 1996 (první rok účinnosti zákona o důchodovém pojištění) činil důchodový věk: a. u mužů 60 let a 2 měsíce b. u žen 53 let a 4 měsíce, pokud vychovaly alespoň 5 dětí 54 let a 4 měsíce, pokud vychovaly 3 nebo 4 děti 55 let a 4 měsíce, pokud vychovaly 2 děti 56 let a 4 měsíce, pokud vychovaly 1 dítě, nebo 57 let a 4 měsíce, pokud nevychovaly žádné dítě. Další zvyšování důchodového věku probíhá podle změn schválených v roce 2003 (zákon č.425/2003 Sb.). Výše starobního důchodu Výše starobního důchodu se skládá ze základní výměry a procentní výměry. Základní výměra náleží u všech důchodů v jednotné pevné částce, kterou je zmocněna zvyšovat vláda nařízením - v současné době činí 1310 Kč měsíčně.

Procentní výměra závisí na délce doby pojištění a výši příjmu dosahovaného v rozhodném období. Činí 1,5 % výpočtového základu za každý celý rok doby pojištění získané do dne vzniku nároku na důchod. Výše procentní výměry nemůže být nižší než 770 Kč měsíčně, maximální hranice není stanovena. Při další výdělečné činnosti vykonávané po vzniku nároku bez pobírání starobního nebo plného invalidního důchodu se procentní výměra starobního důchodu zvyšuje o 1% výpočtového základu za každých ukončených 90 kalendářních dní takové činnosti vykonávané před 1.7.2001; za dobu výkonu této výdělečné činnosti v období po 30.6.2001 činí procentní sazba 1,5% (viz z. č. 116/2001 Sb.). Zákon umožňuje občanovi využít možnosti tzv. předčasného důchodu, který je po novele zákona účinné od 1.1.2004 omezen na tzv. trvale krácený. To znamená, že pracovník má možnost odejít do starobního důchodu až o tři roky dříve, ale výše jeho procentní výměry bude trvale nižší. Invalidní důchody Pojištěnec je plně invalidní: jestliže z důvodů dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu poklesla jeho schopnost soustavné výdělečné činnosti nejméně o 66 % nebo jestliže je schopen pro zdravotní postižení soustavné výdělečné činnosti jen za zcela mimořádných podmínek. Pojištěnec je částečně invalidní: jestliže z důvodů dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu poklesla jeho schopnost soustavné výdělečné činnosti nejméně o 33 % nebo jestliže mu dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav značně ztěžuje obecné životní podmínky. Výše důchodu výše základní výměry činí 1310 Kč měsíčně, výše procentní výměry činí 1,5 % výpočtového základu za každý celý rok doby pojištění (0,75 procenta u částečného invalidního důchodu). Pro výši procentní výměry se jako doba pojištění započítává i tzv. dopočtená doba (tj. doba od vzniku nároku na plný invalidní důchod do dosažení důchodového věku). Dopočtená doba se nezapočítává, vznikla-li plná invalidita následkem úmyslného sebepoškození zdraví nebo úmyslného trestného činu pojištěnce.

K získání nároku na invalidní důchod je kromě přiznání určitého stupně invalidity třeba získat potřebnou dobu účasti na pojištění, která se zjišťuje z posledních 10 roků před vznikem invalidity Částečný invalidní důchod a příjem z výdělečné činnosti Jestliže průměrný měsíční příjem z výdělečné činnosti poživatele částečného invalidního důchodu a. nepřesahuje 66 % srovnatelného vyměřovacího základu, vyplácí se částečný invalidní důchod v plné výši, b. je vyšší než 66 %, ale nepřesahuje 80 % srovnatelného vyměřovacího základu, vyplácí se částečný invalidní důchod ve výši poloviny základní výměry a poloviny procentní výměry, c. přesahuje 80 % srovnatelného vyměřovacího základu, částečný invalidní důchod se nevyplácí. Částečný invalidní důchod se však vyplácí v plné výši, jestliže úhrnný příjem z výdělečné činnosti za kalendářní rok nepřesahuje dvanáctinásobek částky životního minima, platné pro jednotlivce k 1. lednu kalendářního roku, za který se zjišťuje průměrný měsíční příjem. Částečný invalidní důchod se nevyplácí rovněž po dobu výdělečné činnosti v cizině. Příjem z výdělečné činnosti však nemá vliv na výplatu částečného invalidního důchodu, který byl přiznán pro zdravotní postižení, které značně ztěžuje obecné životní podmínky. Výplata tohoto typu částečného invalidního důchodu náleží i tehdy, je-li jeho poživatel výdělečně činný v cizině. Pozůstalostní důchody Vdovský a vdovecký důchod Vdova/ec má nárok na vdovský důchod po manželovi/ce, který/á byl poživatelem důchodu nebo ke dni smrti splnil/a podmínku potřebné doby pojištění pro vznik nároku na plný invalidní nebo podmínky nároku na starobní důchod, anebo zemřel/a následkem pracovního úrazu. Vdovský/ecký důchod náleží 1 rok po úmrtí manžela/ky. Poté náleží, jestliže vdova/ec c. pečuje o nezaopatřené dítě, d. pečuje o nezletilé, dlouhodobě těžce zdravotně postižené dítě, vyžadující mimořádnou péči, nebo o zletilé dítě, které je převážně nebo úplně bezmocné,

e. pečuje o převážně nebo úplně bezmocného svého rodiče nebo rodiče manžela, který s ní žije v domácnosti, nebo o takového rodiče, který je částečně bezmocný a starší 80 let, f. je plně invalidní, nebo dosáhla věku 55 let nebo důchodového věku, je-li důchodový věk nižší. Nárok na vdovský/ecký důchod vznikne znovu, splní-li se některá z těchto podmínek do pěti roků od zániku dřívějšího nároku na vdovský/ecký důchod. Dítětem se rozumí dítě, které má po zemřelém nárok na sirotčí důchod, a dítě, které bylo v rodině zemřelého vychováváno, jde-li o vlastní (osvojené) dítě vdovy/ce nebo dítě, které bylo alespoň jedním z nich převzato do dne smrti manžela/ky do trvalé péče nahrazující péči rodičů. Nárok na vdovský/ecký důchod zaniká uzavřením nového manželství. V takovém případě náleží vdově jednorázově částka ve výši 12 měsíčních splátek vdovského/eckého důchodu, na který měl/a nárok ke dni zániku nároku. Výše důchodu výše základní výměry vdovského/eckého důchodu činí 1310 Kč měsíčně, výše procentní výměry činí 50 % procentní výměry starobního nebo plného invalidního důchodu, na který měl/a nebo by měl/a nárok zemřelý/á ke dni smrti, nebo 50 % výměry částečného invalidního důchodu zemřelé/ho poživatele/ky takového důchodu, který ke dni smrti nesplňoval podmínky nároku na plný invalidní nebo starobní důchod. Je-li vdova/ec ke dni vzniku nároku na vdovský/ecký důchod poživatelem/kou vlastního důchodu, např. starobního nebo plného invalidního, postupuje se podle ustanovení zákona o souběhu důchodů: vyšší důchod náleží v plné výši (tj. základní výměra a procentní výměra), z nižšího důchodu náleží pouze polovina procentní výměry (základní výměra nenáleží). Stejný je postup i v případech, kdy k již vyplácenému vdovskému/eckému důchodu je později přiznán starobní, plný invalidní nebo částečný invalidní důchod vdovy/ce. Minimální výše důchodu není stanovena. Není však stanovena ani maximální výměra vdovského/eckého důchodu nebo souběhu důchodů.

Sirotčí důchod Na sirotčí důchod má nárok nezaopatřené dítě, zemřel-li rodič (osvojitel) dítěte nebo osoba, která převzala dítě do péče nahrazující péči rodičů a dítě na ni bylo v době její smrti převážně odkázáno výživou, kterou nemohli ze závažných důvodů zajistit jeho rodiče. Podmínka - zemřelí byli poživateli starobního, plného invalidního nebo částečného invalidního důchodu nebo ke dni smrti splnili podmínku potřebné doby pojištění pro nárok na plný invalidní důchod nebo podmínky pro nárok na starobní důchod anebo zemřeli následkem pracovního úrazu. Při splnění podmínek má oboustranně osiřelé dítě nárok na sirotčí důchod po každém z rodičů. Nárok na sirotčí důchod nevzniká po pěstounovi nebo po jeho manželovi. Nárok na sirotčí důchod zaniká osvojením. Pokud oboustranně osiřelé dítě osvojí jen jedna osoba, zaniká nárok na sirotčí důchod po tom z rodičů, kterého osvojitel nahradil. Dojde-li ke zrušení osvojení, vznikne nárok na sirotčí důchod znovu, a to ve výši, v jaké by byl náležel, kdyby byl vyplácen ke dni zrušení osvojení. Výše důchodu výše základní výměry sirotčího důchodu činí 1310 Kč měsíčně, výše procentní výměry sirotčího důchodu činí 40 % procentní výměry starobního nebo plného invalidního důchodu, na který měl nebo by měl zemřelý nárok v době smrti, nebo 40 % procentní výměry částečného invalidního důchodu poživatele tohoto důchodu, který ke dni smrti nesplňoval podmínku potřebné doby pojištění pro nárok na plný invalidní důchod nebo podmínky nároku na starobní důchod. Výše základní výměry sirotčího důchodu oboustranně osiřelého dítěte činí příslušnou jednotnou částku (tj. 1310 Kč měsíčně), výše procentní výměry činí 40 % procentní výměry důchodu otce a 40 % procentní výměry důchodu matky. Za nezaopatřené dítě se pro trvání nároku na sirotčí důchod považuje dítě do skončení povinné školní docházky a poté, nejdéle však do 26. roku věku, jestliže d. se soustavně připravuje na budoucí povolání, e. se nemůže připravovat na budoucí povolání nebo vykonávat výdělečnou činnost pro nemoc nebo úraz, nebo z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu je neschopno vykonávat soustavnou výdělečnou činnost.

Po skončení povinné školní docházky se do 18 let věku považuje za nezaopatřené také dítě, které je vedeno v evidenci úřadu práce jako uchazeč o zaměstnání a nemá nárok na hmotné zabezpečení (to neplatí, pokud není nárok na hmotné zabezpečení z důvodu "nespolupráce" s Úřadem práce). II. STÁTNÍ SOCIÁLNÍ PODPORA Systém státní sociální podpory je upraven zákonem č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění zák.č. 137/1996 Sb., zák.č. 132/1997 Sb., zák. č. 242/ 1997 Sb., zák.č. 91/1998 Sb., zák.č. 158/1998 Sb., zák.č. 360/1999 Sb., zák.č. 118/2000 Sb., zák.č. 132/2000 Sb., zák.č. 155/2000 Sb., zák.č. 492/2000 Sb. a zák. č. 271/2001 Sb., zák.č. 151/2002 Sb., zák.č. 320/2002 Sb., zák.č. 125/2003 Sb., zák.č. 424/2003 Sb., zák.č. 438/2003 Sb., zák.č. 453/2003 Sb., zák.č. 453/2003 Sb. (část), zák.č. 53/2004 Sb., zák.č. 237/2004 Sb., zák.č. 315/2004 Sb., zák.č. 453/2003 Sb., zák.č. 436/2004 Sb. Nárok na dávky má pouze občan a s ním posuzovaní členové domácnosti, kteří mají trvalý pobyt na území České republiky. Při posuzování nároků na státní sociální podporu (SSP) se netestuje majetek rodiny, pouze příjmy občanů, a to také pouze u některých dávek. Systém SSP chápe rodinu jako soužití rodičů a nezaopatřených dětí ve společné domácnosti. Za nezaopatřené dítě je považováno dítě do skončení povinné školní docházky a dále, pokud se buď připravuje na budoucí povolání, nebo je zdravotně postižené, nejdéle však do 26 let. V závislosti na příjmu rodiny jsou poskytovány tyto dávky SSP - přídavek na dítě, sociální příplatek, příspěvek na bydlení. Bez ohledu na příjem rodiny lze poskytovat tyto dávky SSP - rodičovský příspěvek, zaopatřovací příspěvek, dávky pěstounské péče, porodné, pohřebné. Základem pro stanovení nároku a výše dávek včetně určení hranice příjmů občana či rodiny je životní minimum. Dávky SSP na rozdíl od původního systému mnohem více zohledňují jak příjmovou tak i sociální situaci rodiny. Čím je v rodině více nepříznivých sociálních událostí, tím více a vyšších dávek je rodině poskytováno. Rodina tedy může pobírat více dávek SSP souběžně. Příjmy rozhodné pro nárok na dávky SSP zahrnují především příjmy ze závislé činnosti, příjmy z podnikání nebo jiné samostatné výdělečné činnosti a dále dávky

nemocenského a důchodového zabezpečení a hmotné zabezpečení uchazečů o zaměstnání vč. obdobných příjmů z ciziny. Do rozhodného příjmu se započítávají tzv. "čisté" příjmy, tj. příjmy po odpočtu pojistného na sociální zabezpečení, příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, pojistného na veřejné zdravotní pojištění a po odpočtu daně z příjmu, příp. výdajů vynaložených na jejich dosažení, zajištění a udržení podle zákona o daních z příjmů. Nárok na výplatu dávek státní sociální podpory zaniká uplynutím 1 roku ode dne, za který dávky náleží. Rozhodný příjem se vypočítává za tzv. rozhodné období, které odpovídá předcházejícímu kalendářnímu roku. Přehled dávek SSP Přídavek na dítě Přídavek na dítě je základní, dlouhodobou dávkou, poskytovanou rodinám s dětmi, která jim pomáhá krýt náklady, spojené s výchovou a výživou nezaopatřených dětí. Při poskytování dávky je testován příjem rodiny v předchozím kalendářním roce. Přídavek na dítě je poskytován ve třech úrovních, odvislých od příjmů rodiny v předchozím kalendářním roce. Jeho výše je stanovena násobkem částky životního minima na osobní potřeby dítěte. Nezaopatřené dítě má měsíční nárok na přídavek na dítě: a) ve zvýšené výměře - ve výši 0,32 násobku životního minima na osobní potřeby dítěte, jestliže příjem rodiny nepřesáhl 1,1 násobek částky životního minima rodiny, b) v základní výměře - ve výši 0,28 násobku částky životního minima na osobní potřeby dítěte, jestliže příjem rodiny převyšuje 1,1 násobek částky životního minima rodiny, ale není vyšší než 1,8 násobek životního minima rodiny, c) ve snížené výměře - ve výši 0,14 násobku částky životního minima na osobní potřeby dítěte, jestliže příjem rodiny převyšuje 1,8 násobek částky životního minima rodiny, ale není vyšší než 3,0 násobek životního minima rodiny.

Rodiny s příjmem vyšším než je 3,0 násobek částky životního minima rodiny na přídavek na dítě nemají nárok. Věk nezaopatřeného dítěte v rodině: Výše přídavku na dítě od 1.1.2005 v Kč měsíčně při rozhodném příjmu v násobcích životního minima: do 1,1 ŽM od 1,1 do 1,8 ŽM od 1,8 do 3,0 do 6 let 551 482 241 od 6 do 10 let 615 538 269 od 10 do 15 let 727 636 318 od 15 do 26 let 797 698 349 Úplná rodina (oba rodiče) s počtem nezaopatřených dětí: Hranice čistého příjmu v Kč měsíčně pro nárok na přídavek na dítě od 1.1.2005: zvýšená výměra základní výměra snížená výměra jedno do 6 let 10538 17244 28740 dvě 5, 8 let 12650 20700 34500 tři 5, 8, 12 let 15565 25470 42450 čtyři 5, 8, 12, 16 let 18304 29952 49920 Dětem, kterým za květen 2004 náleží výplata přídavku na dítě, se jako kompenzace zmírňující dopady přijatých změn v rámci zákona o dani z přidané hodnoty vyplatí jednorázová dávka ve výši 2 000 Kč na jedno dítě. Příspěvek je poskytnut automaticky, příslušný úřad vyplatí dávku buď v hotovosti nebo na účet (podle rozhodnutí příjemce, které platí pro výplatu přídavku na dítě), současně s přídavkem na dítě za měsíc květen 2004. Sociální příplatek Cílem této dávky je pomáhat rodinám s nízkými příjmy krýt náklady, spojené se zabezpečováním potřeb jejich dětí. U tohoto druhu dávky je testován příjem rodiny za kalendářní čtvrtletí. Nárok na sociální příplatek je vázán péčí o nezaopatřené dítě a na stanovenou hranici příjmů v rodině, která v předchozím kalendářním čtvrtletí musí být nižší než 1,6 násobek

životního minima rodiny. Za příjem se považují i přídavek na dítě, rodičovský příspěvek a zaopatřovací příspěvek. Výše sociálního příplatku je výrazně diferencovaná. Se zvyšujícím se příjmem rodiny se příplatek postupně snižuje. Tak se ve výši sociálního příplatku vždy odrazí konkrétní příjmová situace v rodině. Zvýšení sociálního příplatku reaguje na sociální situaci rodiny a současně i rozšiřuje okruh oprávněných. Jde zejména o péči o zdravotně postižené dítě. Do výše sociálního příplatku se promítá i zdravotní postižení rodiče nebo jeho osamělost. Výše sociálního příplatku na dítě podle příjmu úplné rodiny (oba rodiče) v násobcích životního minima a věku dítěte od 1.1.2005 měsíčně v Kč (bez dalších sociálních situací): Věk nezaopatřeného dítěte v rodině Sociální příplatek při příjmu rodiny v předchozím kalendářním čtvrtletí 1,0 ŽM 1,2 ŽM 1,4 ŽM do 6 let 645 430 215 6-10 let 720 480 240 10-15 let 852 568 284 15-26 let 934 623 312 Úplná rodina (oba rodiče) s poč Hranice čistého příjmu v Kč měsíčně pro nárok na sociální příplatek od 1.1.2005 tem nezaopatřených dětí: 1,0 násobek životního minima (maximální) 1,6 násobek životního minima (není nárok) Jedno do 6 let 10538 17244 Dvě 5, 8 let 12650 20700 tři 5, 8, 12 let 15565 25470 Čtyři 5, 8, 12, 16 let 18304 29952

Příspěvek na bydlení Příspěvek na bydlení přispívá na krytí nákladů na bydlení rodinám či jednotlivcům s nízkými příjmy. Poskytování příspěvku podléhá testování příjmů rodiny za kalendářní čtvrtletí. Za příjem se považují i přídavek na dítě, rodičovský příspěvek a zaopatřovací příspěvek. Jestliže příjem v rodině byl v uplynulém kalendářním čtvrtletí nižší než 1,6 násobek životního minima rodiny má vlastník bytu či nájemce, přihlášený v bytě k trvalému pobytu, nárok na příspěvek na bydlení. Poskytuje se bez ohledu na to, v jakém bytě oprávněná osoba bydlí, zda jde o byt obecní, družstevní, v soukromém vlastnictví anebo zda jde o byt ve vlastním domě a jaké jsou skutečné náklady na bydlení. Výše příspěvku na bydlení podle příjmu rodiny v násobcích životního minima a počtu společně posuzovaných osob od 1.1.2005 měsíčně v Kč: Počet společně Příspěvek na bydlení při příjmu rodiny v předchozím kalendářním čtvrtletí posuzovaných osob: 1,0 ŽM 1,2 ŽM 1,4 ŽM 1 728 485 243 2 949 633 317 3 nebo 4 1178 785 393 5 a více 1320 880 440 Typ rodiny: Hranice čistého příjmu v Kč měsíčně pro nárok na příspěvek na bydlení od 1.1.2005: 1,0 násobek životního 1,6 násobek životního minima (maximální) minima (není nárok) jednotlivec 4300 6680 dvě dospělé osoby 7250 11600 dva rodiče a dvě děti 5, 8 let 11500 18400 dva rodiče a tři děti 8, 12, 16 let 14920 23872

Rodičovský příspěvek Jde o dávku, určenou rodiči v době, kdy není výdělečně činný popřípadě je jeho činnost omezena, protože osobně pečuje o malé dítě. Při poskytování této dávky není testován příjem rodiny. Na rodičovský příspěvek má rodič nárok, jestliže po celý kalendářní měsíc osobně celodenně a řádně pečuje o dítě do 4 let věku nebo do 7 let, je-li dítě dlouhodobě zdravotně postižené. Při poskytování této dávky není testován příjem rodiny. Podmínka péče po celý kalendářní měsíc se považuje za splněnou, i když tomu tak fakticky není, v následujících situacích: dítě se narodilo, rodič měl po část měsíce z dávek nemocenského pojištění nárok na peněžitou pomoc v mateřství, peněžitou pomoc nebo nemocenské poskytované v souvislosti s porodem, osoba dítě převzala do péče nahrazující péči rodičů na základě rozhodnutí příslušného orgánu, dítě dovršilo věk 4 (nebo 7) let, dítě nebo rodič zemřeli. Podmínka osobní celodenní péče o dítě není splněna, je-li dítě umístěno v jeslích, mateřské škole nebo jiném zařízení pro děti předškolního věku déle než 5 kalendářních dnů v měsíci s výjimkami dále uvedenými. Rodičovský příspěvek náleží i v případech, kdy: a. dítě pravidelně navštěvuje léčebně rehabilitační zařízení nebo speciální mateřskou školu či jesle se zaměřením na vady zraku, sluchu, řeči nebo se zaměřením na děti tělesně postižené nebo mentálně retardované v rozsahu nepřevyšujícím čtyři hodiny denně, b. pokud dlouhodobě zdravotně postižené dítě pravidelně navštěvuje předškolní zařízení v rozsahu nepřevyšujícím čtyři hodiny denně, c. dítě navštěvuje předškolní zdravotnická zařízení v rozsahu nepřevyšujícím čtyři hodiny denně pokud je zdravotní postižení sluchu či zraku obou rodičů (osamělého rodiče) v rozsahu 50 % a více. Původní podmínka nároku na rodičovský příspěvek výdělečná činnost nebo omezený příjem z výdělečné činnosti byla s účinností od 1.1.2004 zrušena. To znamená, že

při nároku na výplatu rodičovského příspěvku může rodič výdělečnou činností zlepšovat sociální situaci rodiny, neboť jeho příjmy nebudou sledovány. Po dobu své výdělečné činnosti však musí rodič pobírající rodičovský příspěvek zajistit péči o dítě jinou zletilou osobou. Nově se nezkoumá ani nárok na hmotné zabezpečení uchazečů o zaměstnání a příspěvky náležející občanům se změněnou pracovní schopností v době jejich pracovní rehabilitace. V návaznosti na zrušení omezení výkonu výdělečné činnosti se ruší také zúčtování rodičovského příspěvku pro osoby samostatně výdělečně činné; provede se naposledy za rok 2002. Přiznáním příspěvku při péči o blízkou nebo jinou osobu (zákon č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů) zaniká nárok na poskytování rodičovského příspěvku. Nárok na rodičovský příspěvek zaniká také tehdy, jestliže v rodině jeden z rodičů má z dávek nemocenského pojištění nárok po celý kalendářní měsíc na peněžitou pomoc v mateřství, peněžitou pomoc nebo nemocenské poskytované v souvislosti s porodem. Má-li příjemce rodičovského příspěvku po celý kalendářní měsíc z dávek nemocenského pojištění nárok na peněžitou pomoc v mateřství, peněžitou pomoc nebo nemocenské poskytované v souvislosti s porodem nižší, než je výše rodičovského příspěvku, je mu doplacen rozdíl mezi rodičovským příspěvkem a uvedenými dávkami. Pokud byl rodiči vyplacen rodičovský příspěvek a přitom nesplnil podmínky pro výplatu příspěvku, je rodič povinen vrátit příslušnému úřadu vyplacené částky za období, kdy mu rodičovský příspěvek nenáležel. Do 30. dubna 2004 činil rodičovský příspěvek 1,1 násobek částky životního minima na výživu a ostatní základní osobní potřeby rodiče, tj. 2 552 korun měsíčně. Pokud je rodičem nezaopatřené dítě (student) starší 15 let, byla to částka 2 695 korun. Od 1. května 2004 rodičovský příspěvek náleží ve výši 1,54 násobku částky životního minima na výživu a ostatní základní osobní potřeby rodiče. Výše rodičovského příspěvku činila 3 573 korun měsíčně. Pokud je rodičem nezaopatřené dítě, byla to částka 3 773 korun. Od 1.1. 2005 je výše příspěvku 2635 Kč a pro rodiče, který je nezaopatřeným dítětem 3835 Kč měsíčně. Zaopatřovací příspěvek Dávka byla určená k zabezpečení rodiny vojáka po dobu výkonu jeho základní nebo náhradní vojenské služby, civilní služby nebo vojenského cvičení. Na tento příspěvek mělo nárok nezaopatřené dítě vojáka bez dalších podmínek. Manželka vojáka měla nárok na zaopatřovací příspěvek, pokud pečovala o dítě do čtyř let

jeho věku, popřípadě do sedmi let, šlo-li o dítě dlouhodobě zdravotně postižené a nebo byla-li manželka vojáka invalidní či z vážného důvodu nemohla být výdělečně činná. Výše zaopatřovacího příspěvku činila 0,67 násobek částky životního minima na osobní potřeby oprávněné osoby. V souvislosti s ukončením základní nebo náhradní vojenské a civilní služby není tato dávka s účinností od 1.1. 2005 vyplácena. Poslední dávka zaopatřovacího příspěvku byla vyplacena za prosinec 2004. Dávky pěstounské péče Pěstounská péče je formou náhradní rodinné výchovy. Soud svěřuje dítě pěstounovi do péče na jeho žádost v případech, kdy se o něj vlastní rodiče nemohou nebo nechtějí starat. Dávky pěstounské péče jsou čtyři a jsou určeny ke krytí nákladů svěřených dětí, na odměnu pěstouna a další náklady spojené s touto péčí. 1) Příspěvek na úhradu potřeb dítěte Příspěvek se poskytuje nezaopatřenému dítěti v pěstounské péči měsíčně ve výši 2,0 násobku částky životního minima na osobní potřeby tohoto dítěte. Výše příspěvku pro zaopatřené nezletilé dítě se stanoví jako součin částky na osobní potřeby zaopatřeného dítěte a koeficientu 1,20. Při stanovení výše příspěvku na úhradu potřeb dítěte se částka životního minima na osobní potřeby dítěte násobí v případě, že jde o dlouhodobě nemocné dítě koeficientem 2,10; jde-li o dítě dlouhodobě zdravotně postižené koeficientem 2,60 a v případě, že jde o dítě dlouhodobě těžce zdravotně postižené koeficientem 2,80. Výše příspěvku na úhradu potřeb dítěte od 1.1.2005 měsíčně v Kč nezaopatřené ve věku: dítě dlouhodobě dlouhodobě zdravé dítě nemocné zdrav. postižené dlouhodobě těžce zdrav. postižené koeficient 2,00 koeficient 2,10 koeficient 2,60 koeficient 2,80 do 6 let 3440 3612 4472 4816 od 6 do 10 let 3840 4032 4992 5376 od 10 do 15 let 4540 4767 5902 6356 od 15 do 26 let 4980 5229 6474 6972

zaopatřené dítě ve věku: dlouhodobě nezletilé zdravé dítě zdrav. postižené dlouhodobě těžce zdrav. postižené koeficient 1,20 koeficient 2,60 koeficient 2,80 od 15 do 18 let 2832 6136 6608 2) Odměna pěstouna Je určitým způsobem společenské uznání osobě, pečující o cizí dítě v pěstounské péči. Výše odměny je polovinou částky životního minima na výživu a ostatní základní osobní potřeby pěstouna za každé svěřené dítě. 3) Příspěvek při převzetí dítěte Účelem příspěvku při převzetí dítěte je přispět na nákup potřebných věcí pro dítě, přicházející do náhradní rodinné péče. Příspěvek náleží ve výši čtyřnásobku částky životního minima na výživu a ostatní základní potřeby dítěte. Výše dalších dávek pěstounské péče od 1.1.2005 měsíčně v Kč na jedno dítě: Věk nezaopatřeného dítěte v pěstounské péči pěstouna Příspěvek při převzetí dítěte Odměna pěstouna dítě do 6 let 6880 1180 dítě 6-10 let 7680 1180 dítě 10-15 let 9080 1180 dítě 15-26 let 9960 1180 4) Příspěvek na zakoupení motorového vozidla Náleží pěstounovi, který má v pěstounské péči nejméně čtyři děti. Podmínkou nároku dále je, že vozidlo nesmí pěstoun používat pro výdělečnou činnost. Příspěvek je poskytován ve výši 70 % pořizovací ceny vozidla, resp. ceny opravy vozidla, nejvýše však 100 tisíc korun. Vedle dávek pěstounské péče náleží dítěti i pěstounovi i další dávky státní sociální podpory, například přídavek na dítě, rodičovský příspěvek a další vyjma sociálního příplatku.

Přiznáním příspěvku při péči o blízkou nebo jinou osobu (zákon č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů) zaniká nárok na poskytování odměny pěstouna. Příspěvek na úhradu potřeb dítěte se poskytuje nezaopatřenému dítěti v pěstounské péči měsíčně ve výši 2,0 násobku částky životního minima na osobní potřeby tohoto dítěte. Výše příspěvku pro zaopatřené nezletilé dítě se stanoví jako součin částky na osobní potřeby zaopatřeného dítěte a koeficientu 1,20. Při stanovení výše příspěvku na úhradu potřeb dítěte se částka životního minima na osobní potřeby dítěte násobí v případě, že jde o dlouhodobě nemocné dítě koeficientem 2,10; jde-li o dítě dlouhodobě zdravotně postižené koeficientem 2,60 a v případě, že jde o dítě dlouhodobě těžce zdravotně postižené koeficientem 2,80. Porodné Porodné je dávka, kterou se matce jednorázově přispívá na náklady, související s narozením dítěte. Při poskytnutí dávky není zkoumán příjem rodiny. Porodné činí 5-násobek částky životního minima na osobní potřeby dítěte. Narodí-li se dvě děti současně, pak výše porodného činí 6-ti násobek a v případě narození 3 a více dětí 10-ti násobek součtu částek životního minima na osobní potřeby těchto dětí. Jestliže žena, která dítě porodila, zemřela a porodné jí nebo jiné osobě nebylo vyplaceno, má na něj nárok otec dítěte. Nárok na porodné má rovněž osoba, která převzala dítě mladší jednoho roku do trvalé péče, nahrazující péči rodičů. Výše porodného: Kč 1 dítě 8 600 2 děti 20640 3 děti 51600 4 děti 68800 5 dětí 86500