UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI PŘÍRODOVĚDECKÁ FAKULTA KATEDRA GEOGRAFIE Martin VRZALA POTENCIÁL A MOŽNOSTI ROZVOJE CESTOVNÍHO RUCHU V REGIONU SLOVÁCKO Diplomová práce Vedoucí práce: RNDr. Zdeněk SZCZYRBA, Ph. D. Olomouc 2006
Prohlašuji, že jsem zadanou diplomovou práci řešil sám a že jsem uvedl veškerou použitou literaturu. Uherské Hradiště, 31. března 2006 2
Děkuji vedoucímu diplomové práce RNDr. Zdeňku Szczyrbovi, Ph. D. za odborné vedení, cenné rady a připomínky při zpracování zadaného tématu. 3
OBSAH 1. Úvod. 6 2. Cíl a metodika práce. 8 3. Vymezení zkoumaného území... 10 3.1. Vymezení území na základě rajonizace cestovního ruchu 11 4. Fyzicko geografická charakteristika území.. 13 4.1. Geologické poměry... 13 4.2. Geomorfologické poměry a reliéf. 13 4.3. Klimatické poměry 14 4.4. Hydrologické poměry 15 4.5. Biotické poměry 16 5. Socio ekonomická charakteristika území.. 18 5.1. Obyvatelstvo a sídla.... 18 5.2. Zemědělská výroba 20 5.3. Průmyslová výroba 21 5.4. Doprava.. 22 5.5. Veřejná síť.. 23 5.6. Kultura, sport, školství 24 6. Potenciál území pro rozvoj cestovního ruchu na Slovácku 25 6.1. Přírodní lokality a atraktivity. 25 6.2. Kulturně - historické památky 28 6.3. Muzea, galerie, divadla.. 33 6.4.Vinařská turistika a cykloturistika.. 35 6.5. Lázeňství... 39 6.6. Turistické aktivity, sportovní vyžití.. 40 6.7. Osobnosti Slovácka jako významná součást turistické nabídky 41 6.8. Kulturní a společenské akce 42 6.9. Technické památky - Baťův kanál... 43 7. Analýza návštěvnosti regionu Slovácko. 45 8. Materiálně technická základna a služby.. 56 8.1. Ubytovací služby 56 8.2. Stravovací služby 58 8.3. Ostatní služby. 59 8.4. Zprostředkovatelé služeb 60 4
8.5. Systém poskytování informací v regionu.. 61 9. Prezentační profil destinace Slovácko... 62 9.1.Organizace cestovního ruchu v České republice. 62 9.2.Organizace marketingu cestovního ruchu na území regionu Slovácko 62 9.3. Analýza hlavní konkurence 64 9.4. Analýza vnější konkurence 66 9.4.1. Analýza konkurence z hlediska geografické polohy. 66 9.4.2. Analýza konkurence z hlediska celkové turistické atraktivity a nabídky... 67 9.4.3. Analýza konkurence z hlediska nabídky typu dovolené a regionálních produktů... 67 9.4.4. Analýza konkurence z hlediska sezónnosti.. 67 9.4.5. Analýza konkurence z hlediska turistické infrastruktury. 69 9.5. Analýza vnitřní konkurence.. 70 10. SWOT analýza 72 11. Závěr.. 77 12. Resume.. 78 13. Literatura 79 Přílohy 5
1. Úvod Období, kdy rozvoj cestovního ruchu byl spojován pouze s mořským pobřežím, vysokohorskou krajinou, významnými lázeňskými místy či s jinak atraktivním územím, patří neodvratně minulosti. Slovácký region, ostatně jako každý jiný region, který je člověkem obýván nebo jinak ovlivňován, je ve svém vývoji ovlivněn řadou přírodních a sociálně - ekonomických předpokladů. V rozvoji regionů sehrávají, vzhledem k jejich stále více se uplatňující široké provázanosti s okolním světem, neobyčejně významnou roli společenské problémy. Z těchto problémů stále výrazněji vystupuje do popředí potřeba jedinců zachovávat si vlastní identitu. Cestovní ruch se tak stává nejen prostředkem k získávání tolik potřebných finančních zdrojů, ale i neobyčejně významným prvkem ovlivňujícím zaměstnanost v regionech. Vzájemné soužití uživatelů i provozovatelů cestovních aktivit vytváří předpoklady k bližšímu poznání a sbližování nejrůznějších typů sociálně - kulturních projevů lidí a k rozvoji tolerance. Původní rekreační, léčebný či poznávací význam cestování tak stále více získává sociální hodnotu. Spatřit na Slovácku orchideové louky nemůže být proto spojováno jen s poznáním, kde se vzácné rostliny nachází, ale i s cítěním šířeji pojímaných ekologických a kulturně - historických souvislostí či potřeb celospolečensky utvářených pravidel ochrany krajiny. Od zalesněných hřbetů Bílých Karpat ke Středomoravským Karpatům, k pahorkatinám osázeným vinohrady či k rekreačně využívaným plochám Dyjsko-moravské nivy nejsou příliš velké vzdálenosti. Taktéž od etnograficky pojatého Horňácka k Dolňácku, Podluží, Moravským Kopanicím, Luhačovickému Zálesí či ke Slováckému Hanácku není příliš daleko. V regionu bohatě zastoupené folklorní festivaly a slavnosti, ale i lidové zvyky a tradice, spolu s četnými muzejně - výstavními aktivitami se stávají stále více vyhledávanými a ceněnými prvky slováckého regionu, podmiňujícími další rozvoj cestovního ruchu. O bohatství lidové architektury a architektonických památek regionu se snad již dávno přesvědčilo mnoho návštěvníků Slovácka. Lednicko-valtický areál vytváří bez nadsázky neobyčejně krásnou a stále více přitažlivou zahradu Evropy, o kterou je nutno intenzivně pečovat, vážit si jí, chránit, ale také nabízet ke zhlédnutí zájemcům z celého světa. Zde, obdobně jako v myšlenkách J. A. Komenského či T. G. Masaryka, ale i dalších osobností Slovácka, je uloženo to 6
nejcennější, co region má - jeho nádherně pestrá nit ničím nepřerušeného života lidí, ke které se my, současníci, vždy navracíme a o jejíž pokračování usilujeme. Znát region, ve kterém žijeme, znamená vytvořit kvalitnější vnitřní prostředí sobě samým, neboť mnohé jevy chápeme v širších vztazích i k druhým lidem a ostatním regionům. Předkládaná diplomová práce představuje potenciál regionu Slovácko a snaží se ukázat na další možnosti rozvoje cestovního ruchu v této oblasti. 7
2. Cíl a metodika práce Cílem práce je zhodnotit potenciál a možnosti rozvoje cestovního ruchu v regionu Slovácko. Bylo provedeno zhodnocení fyzicko - geografických a socio - ekonomických podmínek, byl zhodnocen potenciál území pro rozvoj cestovního ruchu na Slovácku, provedeno srovnání regionu Slovácko v souboru ostatních regionů cestovního ruchu v České republice a stanovena materiálně technická základna zkoumané oblasti. Jednou ze základních metod, použitou k získání potřebných informací, bylo studium a rešerše dostupných písemných materiálů - knih, článků z novin a časopisů, archivních pramenů a také interních materiálů některých institucí jako např. Region Slovácko, Krajský úřad Zlín, Krajský úřad Brno, Městský úřad Uherské Hradiště, Městský úřad Hodonín, Městský úřad Břeclav, Slovácké muzeum v Uherském Hradišti, atd. Další metodou byly osobní rozhovory (interview) s odbornými pracovníky některých výše uvedených institucí. Jednou z nejdůležitějších metod, která se stala těžištěm výzkumného úkolu bylo dotazování návštěvníků v terénu formou ankety. Byl použit jeden druh dotazníku. Terénní dotazníkové šetření bylo realizováno s cílem, zjistit jak jsou návštěvníci spokojeni s turistickou nabídkou celého regionu Slovácko i jeho jednotlivých lokalit. Sběr dat probíhal v letních měsících roku 2004: červenec - září. Data byla získávána na vytipovaných, turisticky atraktivních místech regionu: Uherské Hradiště - město Staré Město - město, památník Velké Moravy, Baťův kanál Kunovice - město, aeroklub Uherský Brod - město, muzeum Jana Amose Komenského Veselí nad Moravou - město, Baťův kanál Hodonín - město, Masarykovo muzeum, zoologická zahrada Břeclav - město, zámek Pohansko Luhačovice - město, lázeňská kolonáda, přehrada Pozlovice Kyjov - město, Vlastivědné muzeum Buchlovice - zámek, hrad Buchlov Velehrad - bazilika, archeoskanzen Modrá u Velehradu Lednicko - valtický areál 8
Respondenty byli domácí i zahraniční návštěvníci, kteří v uvedeném období navštívili některou z lokalit sběru. Při tázání jsem měl k dispozici německy a anglicky mluvící kamarády. Jednalo se o tzv. kvalitativní průzkum. Kontaktoval jsem na vytipovaných místech návštěvníky regionu a kladl jim otázky dle předem připraveného dotazníku. V dotazníku byly obsaženy jak otázky uzavřené (nabízející výběr odpovědí), tak otevřené, na které mohli respondenti odpovídat svými slovy. Dotazník zaměřený na návštěvníky regionu zjišťoval: 1. důvod návštěvy a délku pobytu v regionu 2. místa v regionu, která respondent považuje za zajímavá 3. místa, věci či služby, které se respondentům líbí či naopak nelíbí 4. chybějící služby, informace 5. spokojenost s kvalitou služeb 6. způsob dopravy a organizace pobytu, místo pobytu a ubytování 7. úmysl opakovaně navštívit region 8. věk, bydliště respondenta Získaná data byla převedena do elektronické podoby a statisticky vyhodnocena. Počet získaných odpovědí na některé položky převyšoval počet respondentů; způsobily to "otevřené" otázky, na které mohli respondenti uvést více než jednu odpověď. V některých případech byl zase naopak počet získaných odpovědí nižší než počet respondentů, což bylo dáno faktem, že někteří respondenti odmítli (z různých důvodů) některé položky dotazníku zodpovědět. Při výpočtu procentuálního podílu odpovědí jsou v tabulkách uváděna data se zaokrouhlením na jedno desetinné místo. U grafů je pro lepší přehlednost použito zaokrouhlení na celá čísla. Kvantifikace materiálně technické základny proběhla metodou terénního výzkumu spojenou jednak se studiem informačních materiálů o této tématice a také s metodou rozhovoru s provozovateli daných zařízení. Všechna výsledná data byla zpracována statistickými a kartografickými metodami (grafy, mapy, tabulky, apod.). V závěrečné etapě byly získané informace podrobeny výsledné analýze a její obsah byl strukturován do výsledné SWOT analýzy. V závěru je návrh jednotlivých opatření. 9
3. Vymezení zkoumaného území Region Slovácko se nachází na Moravě v JV části České republiky. Přirozeně je území vymezeno podél dolního toku Moravy na severu od Napajedelské brány až po soutok s řekou Dyjí, kde se stýkají hranice tří států: České republiky, Slovenské republiky a Rakouska. Státní hranice mezi Českou republikou a Slovenskem, probíhající po hřbetu horského masivu Bílých Karpat, tvoří východní hranici slováckého regionu. Západní hranice slováckého regionu je tvořena nejvyššími polohami Středomoravských Karpat (Chřiby, Ždánický les), a to od nejzápadnějšího okraje Ždánického lesa (Pouzdřanská step v Hustopečské pahorkatině) až k řece Dyji, která směřuje od česko-rakouské hranice (u Nového Přerova) k soustavě Novomlýnských nádrží. Jižní ohraničení regionu je dáno státní hranicí České republiky s Rakouskem. Podle Region Slovácko 1 (2000) byl přirozený turistický region Slovácko 2 definován jako celé území okresů Uherské Hradiště a Hodonín, jižní část okresu Zlín a část území okresu Břeclav. Podle Frolec, I., a kol. (2004) se Slovácký region nachází v národopisných oblastech Horňácko, Dolňácko, Podluží, moravské Kopanice a luhačovické Zálesí. 1 Region Slovácko je oficiální název sdružení pro rozvoj cestovního ruchu v daném území. 2 Slovácko bylo dlouho nazývané Moravské Slovácko a před druhou světovou válkou připomínané také jako Moravské Slovensko (pro nespočet hudebních příbuzností se sousedním Slovenskem). 10
3.1. Vymezení území na základě rajonizace cestovního ruchu Jako reakce na rozvoj cestovního ruchu, který nastal v šedesátých letech minulého století, byly definovány vládou bývalého Československa oblasti cestovního ruchu. Vzniklý materiál (rajonizace) byl naposledy novelizován v letech 1979-1980. Pro stanovení oblastí cestovního ruchu bylo použito jednotných posuzovacích hledisek, které byly pro účely klasifikace rozčleněny do pěti hlavních skupin: a) přírodní podmínky b) podmínky vytvořené člověkem c) vybavenost d) doprava e) negativní vlivy Po vyhodnocení těchto kriterií bylo území ČR rozděleno na dvě základní skupiny: - na území s převahou podmínek vhodných pro cestovní ruch a rekreaci - na území s převahou podmínek nevhodných pro cestovní ruch a rekreaci Souhrn všech uvedených podmínek charakterizovalo jednotlivé oblasti a určovalo jejich funkční náplň z hlediska cestovního ruchu. Z toho vyplývá, že oblasti cestovního ruchu nepokrývaly celé území státu, ale jen ty části, které mají pro rozvoj cestovního ruchu vhodné podmínky. Území ČR bylo na základě výše uvedených podmínek rozděleno na 47 oblastí. Každá turistická oblast byla dále podle významu a kvality členěna do 4 kategorií. Souběžně s hodnocením území státu a jednotlivých oblastí cestovního ruchu byla vyhodnocena města a lázeňská střediska podle vztahu k cílovým místům nebo střediskům a podle vlastního významu jako cílových míst nebo míst pobytu z hlediska sportovně rekreačních a kulturně vhodných funkcí, které v cestovním ruchu plnila. Řešené území spadá dle rajonizace do následujících oblastí cestovního ruchu: - oblast 44: Chřiby s podoblastí 44a Chřibské pásmo - oblast 45: Slovácko s podoblastí 45a Bílé Karpaty - oblast 43: Pavlovské vrchy s podoblastí 43a Pálava - Nové Mlýny a 43b Lednice - Valtice Ostatní území byla převážně definována jako "rekreační území mimo oblasti cestovního ruchu". Po roce 1989 přestala tato direktiva platit. Regiony, města a obce začaly samy budovat příslušnou infrastrukturu a vytvářet podmínky pro rozvoj cestovního ruchu. Od roku 1998 usilovala Česká centrála cestovního ruchu o vytvoření marketingových 11
turistických regionů, kde na rozdíl od původní rajonizace jde zejména o vytvoření regionální správy turistické destinace zdola, na základě dohody měst, obcí, okresů, respektive mikroregionů. Účelem bylo změřit, vzájemně porovnat a celkově vyhodnotit komplex podmínek pro rozvoj cestovního ruchu v diferencovaných prostorech - využít různorodý přírodní a kulturně historický potenciál jednotlivých oblastí státu pro odpovídající kvantitu a strukturu cestovního ruchu. Oblasti, pro které byl zaveden název turistické marketingové regiony, byly pojaty jako areály, pro něž je typický určitý dominantní produkt cestovního ruchu, který spojuje a sjednocuje ostatní turistické a rekreační formy produkované regionem a zároveň region odlišuje od ostatních. Od roku 1999 je v ČR vymezeno 14 turistických marketingových regionů. Představují územní rámec pro dotační, propagační, publicistickou a jinou činnost České centrály cestovního ruchu ve směru regionální podpory cestovního ruchu. Turistické marketingové regiony se převážně přidržují územně správního členění státu a jsou proponovány jako organizační, koordinační a finanční nástroje pro podporu regionálního cestovního ruchu. I když nemají návaznost na současné organizační poměry ve sféře cestovního ruchu, odpovídají podmínkám současného období. Řešené území je definováno v rámci dělení na marketingové regiony jako přirozený turistický region Slovácko a je součástí turistického regionu Jižní Morava (viz. obr. č. 2). Obr. 2: Turistické regiony v ČR (převzato podle: www.stezka.cz/text/turist_reg/turisticke_regiony.htm) 12
4. Fyzicko geografická charakteristika území Přírodní podmínky mají ve vztahu k rozmístění cestovního ruchu význam v tom, že jsou stacionární, do značné míry konstantní a uplatňují se zpravidla v plošně rozsáhlejších areálech. Svou kvalitou vytvářejí předpoklady pro konkrétní formy cestovního ruchu a také pro jeho rajonizaci. Klíčovou roli hraje často atraktivita, což jsou jednotlivé přírodní zvláštnosti, jejichž ojedinělost a exotika činí konkrétní oblast pro cestovní ruch přitažlivější. Nejdůležitějšími složkami přírodního prostředí ovlivňující cestovní ruch jsou především reliéf, klimatické poměry, hydrologické poměry, rostlinstvo a živočišstvo. 4.1. Geologické poměry Popisované území náleží geologicky převážně k pásmu Západních Karpat, budovaných usazenými horninami převážně mořského původu, druhohorního a třetihorního stáří. Ty jsou místy překryty sprašemi a sprašovými hlínami a podél řeky Moravy i čtvrtohorními usazeninami tohoto toku. Většina geologických útvarů se vyznačuje flyšovou sedimentací, charakterizovanou střídáním pískovců a jílovitých usazenin, původem ze starších třetihor (magurský flyš). Převažují vápnité pískovce. V oblasti Chřibů se vyskytují hrubozrnné pískovce a slepence. Z mladších třetihor pochází mořské i sladkovodní sedimenty Vídeňské pánve v okolí řeky Moravy. Tvoří je hlavně písky, štěrky a jíly. Sladkovodní jezerní vývoj obsahuje sloje lignitu (revír Hodonín - Kyjov - Bzenec), doprovázené rezavě skvrnitými jíly, ojediněle písky a štěrky. V důsledku doznívání horotvorné činnosti pronikly masivem Karpat až pod povrch v mladších třetihorách eruptiva, která následně vytvořila sopečné horniny (Bánov, Komňa a Nezdenice - výskyt trachyandezitu, Starý Hrozenkov - alkalické čediče). Mineralogicky je oblast poměrně chudá, neboť se jedná o mladé geologické struktury. 4.2. Geomorfologické poměry a reliéf Z hlediska geomorfologického jde o pestré území tvořené rovinami, pahorkatinami, vrchovinami a hornatinami. Patří do Alpsko-himalájského horopisného systému. Podle Demek, J. (1987) leží území na styku provincií Západní Karpaty a Západopanonská pánev. V severozápadní části jsou zastoupeny jeho oblasti 13
Středomoravské Karpaty, uprostřed a na jihu oblast Jihomoravská pánev a na jihovýchodě Slovensko-moravské Karpaty. Ke Středomoravským Karpatům patří v našem území geomorfologické celky Chřiby, Ždánický les a Kyjovská pahorkatina, ke Slovenskomoravským Karpatům Bílé Karpaty a nejzápadnější část Vizovické vrchoviny, a k Jihomoravské pánvi Dolnomoravský úval (jeho součástí je rovina Dyjsko-moravské nivy vzniklá v okolí řek Moravy a Dyje). Nejčlenitější je území v severozápadní a jihovýchodní části, nejméně členité, ploché až mírně zvlněné je ve střední a jižní části. Hornatý reliéf Bílých Karpat má charakteristický karpatský směr SV-JZ, na hlavních hřbetech jsou místy zachovány zbytky zarovnaných povrchů. V závislosti na odolnosti hornin a tektonické stavbě jsou Bílé Karpaty silně rozčleněny údolími. Ve vrchovinném reliéfu Chřibů jsou na hřbetech z odolných flyšových pískovců ojedinělé izolované skály. Pro širokou údolní nivu úvalů jsou charakteristická četná mrtvá ramena. V nivě Moravy a Dyje doprovází toky obou řek jedinečný komplex lužních lesů. Výšková členitost území je dána zejména existencí nivy řeky Moravy a Karpatskými pohořími. Nejnižší bod se nachází na soutoku řek Moravy a Dyje. A to 148 m n. m., nejvyšší je pak Velká Javořina v Bílých Karpatech na hranici se Slovenskem ve výšce 970 m n. m. Nejvyššími body v jednotlivých dalších oblastech pak jsou Brdo 587 m n. m. v Chřibech, vrch U slepice 438 m n. m. ve Ždánickém lese, Děvín 550 m n. m. v Pavlovských vrších. 4.3. Klimatické poměry Klima je další z lokalizačních předpokladů cestovního ruchu. Podle Mariot, P. (1999) se výrazně podílí na jeho rozšíření. Podle klimatické klasifikace Quitt, E. (1971) leží centrální část území (oblast Dolnomoravského úvalu, Kyjovské pahorkatiny a Hlucké pahorkatiny) v teplé klimatické oblasti s dlouhým až velmi dlouhým, velmi teplým a suchým létem (Dyjsko-moravská niva má jedno z nejteplejších podnebí v ČR). Přechodné období je zde velmi krátké s teplým až mírně teplým jarem a podzimem. Zima je krátká, mírně teplá a suchá až velmi suchá s velmi krátkým trváním sněhové pokrývky. Chřiby a Bílé Karpaty s jejich podhůřím s výjimkou vrcholových partií leží v mírně klimatické oblasti. Léto je tam dlouhé, teplé, suché. Přechodné období je krátké s mírně teplým jarem a podzimem. Zima je krátká, mírně teplá a velmi suchá s krátkým trváním sněhové pokrývky. Přechodné období je zde krátké s mírně teplým jarem a podzimem. 14
Nejvyšší části Bílých Karpat leží již v chladné klimatické oblasti s krátkým, mírným až mírně chladným a vlhkým létem. Přechodné období je dlouhé s mírně chladným jarem a mírným podzimem. Zima je normálně dlouhá s mírnými teplotami, mírně vlhká s dlouhou sněhovou pokrývkou. Průměrné roční teploty vzduchu se pohybují v rozmezí od 8,7 do 9,4 C, na vrcholech Bílých Karpat klesá průměrná roční teplota pod 6 C. Nejchladnějším měsícem roku je v průměru leden (průměrná denní minima teploty vzduchu jsou zejména v zimních měsících výrazně závislá na typu reliéfu a klesají na -5 C), nejteplejším měsícem je červenec (průměrná denní maxima teploty vzduchu se v létě pohybují v rozmezí 21-25 C). Roční srážkový úhrn se pohybuje od 500 mm do 850 mm, přičemž nejvíce srážek spadne v červenci, nejméně v únoru. Mezi meteorologické charakteristiky patří i znečištění ovzduší. To ovlivňuje zejména automobilová doprava a velké zdroje znečištění, kterými jsou kotelny průmyslových a potravinářských podniků a kotelny pro vytápění obytných domů (ekologickými opatřeními ve výrobní sféře a změnou palivové základny došlo k výraznému snížení exhalací škodlivin z pevných zdrojů). Největší množství znečištění ovzduší je soustředěno do oblasti velkých měst (např. Uherské Hradiště bylo zařazeno mezi území vyžadující zvláštní ochranu ovzduší). Dosahovaná intenzita dopravy je důvodem k přípravě výstavby silničních obchvatů v nejzatíženějších lokalitách, čímž by došlo ke zlepšení dopravních a životních podmínek 4.4. Hydrologické poměry Z hlediska cestovního ruchu jsou významné zdroje povrchové i podpovrchové vody. První uvedené mají význam především pro rekreační pobytovou formu cestovního ruchu. Podpovrchové jsou kromě toho lokalizačním faktorem i pro léčebný (lázeňský) cestovní ruch. Kritériem významu podzemních vod jsou jejich léčebné účinky, teplota, obsah minerálních látek a vydatnost. Z hlediska časového ovlivňuje vodstvo rekreační cestovní ruch především v letní sezóně. Síť vodních toků na území regionu Slovácko je tvořena hustou sítí potoků a řek. Lze předpokládat, že tato vodní síť je více méně trvalá. Celé území patří do povodí Moravy a povodí jejího přítoku - Dyje. Morava tvoří hraniční tok a na území Slovácka má kromě Dyje další dva významné přítoky - Olšavu a Veličku. Dyje má dva významné levostranné přítoky - Svratku a Jihlavu. Na celé, území se nachází několik vodních nádrží (přirozených i umělých). Na řece Dyji je 15
zbudována soustava tří přehradních nádrží - Novomlýnské nádrže. Tyto nádrže jsou největší vodní plochou v Jihomoravském kraji (3 226 ha) a vedle funkce akumulační plní i roli rekreační. Významná je i nádrž Bojkovice (je vodárensky využívána). Jezera lze nalézt v údolní nivě Moravy, vodními plochami jsou i vytěžené pískovny (Ostrožská Nová Ves). Nedílnou součástí jsou i rybníky (např. soustava Lednických, Hodonínských a Mutěnických rybníků). Nachází se zde i největší rybník na Moravě - Nesyt (295 ha), který je využíván nejen k chovu ryb, ale současně představuje významné ornitologické místo ČR. Významné jsou v řešeném území i vody minerální. Lázeňsky jsou využívány kvalitní prameny v Buchlovicích, Hodoníně, Luhačovicích a Ostrožské Nové Vsi. Z hlediska cestovního ruchu je důležitá také čistota povrchových vod, která závisí především na úrovni čištění komunálních odpadních vod, průmyslových odpadních vod a na míře splachů a průsaků z polí, skládek hnoje atd. Rovněž je ohrožována starými ekologickými zátěžemi a nešetrným hospodařením v nivách řek. Na základě zprovoznění nových čistíren odpadních vod, změny struktury průmyslu a snížení používaného množství hnojiv a chemických látek v ochraně plodin, se podstatně snížilo znečištění povrchových vodních toků (např. řeka Morava se ve většině ukazatelů dostala z V. na II. stupeň znečištění). 4.5. Biotické poměry Biota je dalším významným prvkem přírodních předpokladů cestovního ruchu. Vegetace výrazně ovlivňuje krajinu a její celkový vzhled, čímž působí na estetické vnímání účastníků cestovního ruchu. Podíl fauny na rozvoj cestovního ruchu je nižší než podíl flóry. Pozitivní účinek má možnost lovu zvěře a rybolovu. Ochrana přírody jako součást ochrany životního prostředí je jednou z velmi důležitých složek života společnosti. Základním faktorem určujícím vývoj ochranářských aktivit je přítomnost unikátní přírody zejména v oblasti Bílých Karpat, Pavlovských vrchů, Chřibů, výběžků Ždánického lesa a v území údolních niv řek Moravy a Dyje, kde na relativně malém prostoru jsou zastoupeny reprezentativní ukázky různých krajinných typů s výrazně kontrastními ekologickými podmínkami, které podmínily neobvyklou rozmanitost bioty. Vysokou biodiverzitu území dokumentují zjištěné počty vzácných druhů rostlin, hub, bezobratlých živočichů, ryb, obojživelníků, plazů, ptáků a savců. V současné době jsou na území Slovácka vyhlášena dvě velkoplošná chráněná území (v nichž se nachází maloplošná zvláště chráněná území v kategoriích odpovídajících zákonu 16
ČNR č. 114/92 Sb., o ochraně přírody a krajin - národní přírodní rezervace, přírodní rezervace a přírodní památky): CHKO a BR Pálava o rozloze 83,3 km 2, s následujícími národními přírodními rezervacemi: Děvín, Křivé jezero, Tabulová a Slanisko u Nesytu. Na území CHKO Pálava je doložena existence celkem 94 zvláště chráněných druhů rostlin. CHKO a BR Bílé Karpaty o rozloze 715 km 2, s následujícími národními přírodními rezervacemi: Čertoryje, Javořina, Jazevčí, Porážky, Zahrady pod Hájem. 17
5. Socio - ekonomická charakteristika území 5.1. Obyvatelstvo a sídla Region Slovácko je z hlediska uspořádání v rámci České republiky zařazen do dvou krajů - Zlínského kraje (území okresu Zlín a Uherské Hradiště) a Jihomoravského kraje (území okresu Hodonín a Břeclav). Okres Zlín a Uherské Hradiště patří z hlediska členění ČR na jednotky NUTS II. do regionu střední Morava, okresy Hodonín a Břeclav do regionu Jihovýchod. Na území Slovácka leží 224 samostatných obcí, z toho 26 se statutem města. V roce 2004 žilo na Slovácku 422 896 obyvatel, s průměrnou hustotou zalidnění 134 obyvatel na km 2 (hustota je ovlivněná monotematickou nabídkou a obtížnou dostupností pracovních příležitostí a služeb). Počet obyvatel v posledních čtyřech letech stagnuje, dochází k výraznějšímu poklesu hrubé míry porodnosti a pozvolnějšímu poklesu hrubé míry úmrtnosti. Tento trend demografického vývoje je patrný v celé České republice a projevuje se v úbytku obyvatelstva přirozenou cestou. K nejlidnatějším obcím slováckého regionu patří Hodonín (26 345 obyv.), Uherské Hradiště (26 421 obyv.), Břeclav (25 789 obyv.), Uherský Brod (17 508 obyv.), Kyjov (12 191 obyv.) a Veselí nad Moravou (12 081 tis.). Charakteristickým rysem Slovácka je vysoké soustředění obyvatel v obcích od 2 do 5 tis. obyvatel, jako jsou např. Uherský Ostroh, Bzenec nebo Valtice zde žije 27,7 % obyvatel. Na Slovácku ale najdeme i 11 venkovských obcí s lidnatostí větší než 3 tisíce obyvatel: Ratíškovice (3 994 obyv.), Strání (3 803 obyv.), Velké Bílovice (3 727 obyv.), Lanžhot (3 713 obyv.), Mutěnice (3 647 obyv.), Svatobořice Mistřín (3 495 obyv.), Ostrožská Nová Ves (3 360 obyv.), Rohatec (3 343 obyv.), Nivnice (3 278 obyv.), Vnorovy (3 062 obyv.) a Vlčnov (3 037 obyv.). Velikostní struktura obcí je znázorněna na grafu č.1. V regionu Slovácko je celkem 299 408 ekonomicky aktivních obyvatel (což je 70,8 % z celkového počtu obyvatelstva regionu Slovácko). Neaktivní obyvatelstvo představuje 123 488 obyvatel (což je 29,2 % obyvatelstva regionu Slovácko). Počet ekonomicky aktivních obyvatel v jednotlivých okresech je znázorněn na grafu č.2. 3 3 Z okresu Břeclav a Zlín jsou započteny pouze data z obcí, které spadají do regionu Slovácko. 18
Graf 1: Velikostní struktura obcí v regionu Slovácko k 31. 12. 2004 Velikostní struktura obcí 70 66 60 počet obcí 50 40 30 20 10 0 0-99 1 100-199 9 200-499 48 500-999 1000-1999 46 2000-4999 40 5000-9999 9 počet obyvatel Pramen: Český statistický úřad V současnosti asi jedním z nejdůležitějších faktorů je poloha jednotlivých obcí vůči městům. K největším centrům dojížďky obyvatel za prací patří Břeclav, Hodonín a Uherské Hradiště. Ke střediskům s výraznějším podílem dojíždějících za prací náleží města: Bojkovice, Bzenec, Dubňany, Hustopeče, Kunovice, Kyjov, Mikulov, Staré Město, Strážnice, Uherský Brod, Uherský Ostroh, Veselí nad Moravou, Vracov a Ždánice. Graf 2: Ekonomická aktivita obyvatel regionu Slovácko v roce 2001 Ekonomická aktivita obyvatel regionu Slovácko v roce 2001 120000 100000 80000 počet obyvatel 60000 40000 20000 ekonomicky aktiv ní oby v atelstv o neaktiv ní oby v atelstv o 0 okres Hodonín okres Uherské Hradiště okres Břeclav okres Zlín okresy regionu Slovácko Pramen: Český statistický úřad 19
Obr. 3: Města regionu Slovácko (Martin Vrzala, 2005) 5.2. Zemědělská výroba Úrodná půda byla od pradávna zdrojem obživy obyvatel Slovácka. I v současné době patří tento region k nejúrodnějším v České republice. Toto umožňují nejen klimatické podmínky, ale především vysoký podíl úrodné černozemě. Zemědělská výroba má největší ekonomický význam především v nejjižnějších okresech - nachází se zde největší část z celkové rozlohy kukuřičného výrobního typu v České republice, dominantní je i řepařský výrobní typ. Východně položené části okresů Hodonín a Uherské Hradiště pak náleží k bramborářsko - ovesnému výrobnímu typu. V okrese Zlín již oba tyto typy zaujímají rozhodující část výměry zemědělské půdy, zbývající část nivy kolem řeky Moravy je příslušná k řepařskému výrobnímu typu. Významnou oblastí zemědělské výroby je vinohradnictví, koncentrované v okresech Břeclav a Hodonín, které zaujímají první dvě místa v produkci vinné révy a vína v České republice. V okresech Břeclav, Hodonín a Uherské Hradiště je soustředěna převážná část vinic České republiky. V těchto okresech se nachází 3 podoblasti vinařské oblasti Morava a to podoblast Mikulovská, Slovácká a Velkopavlovická. Významný je i jejich podíl na ovocnářské produkci (zvláště v případě teplomilných druhů ovoce - meruňky a broskve). Ve zkoumané oblasti ovšem existuje i významný potenciál 20
pro tržní využití nejen v současnosti pěstovaných, ale i zachovaných historických odrůd ovoce, např. v podhorských oblastech Bílých Karpat. Region Slovácko má rozsáhlou hornatou část, kde se vyskytuje horský typ zemědělského hospodaření. V těchto oblastech se můžeme setkat s novým druhem zemědělského podnikání - agroturistikou. V rámci živočišné výroby, podobně jako v celé ČR i v této oblasti došlo v 90. letech k poklesu počtu hospodářských chovů zvířat. Tento pokles byl nejvýznamnější u skotu a zejména ovcí. Nyní je relativně největší intenzita chovu skotu v okrese Uherské Hradiště. Výrazně odlišná situace je v chovu prasat a drůbeže. V prvním případě je republikový průměr překračován v okresech Břeclav a zejména Hodonín, který v tomto směru zaujímá první místo v rámci celé ČR. Ve druhém případě jsou nadprůměrně intenzivní chovy v okresech Hodonín, Uherské Hradiště a Zlín. Specifickou oblast živočišné produkce představuje chov ryb a rybníkářství, které má v celém regionu poměrně velkou tradici. Rybníky zde existují již historicky a navíc v současné době, po období stagnace, se začínají opět rybníky budovat (např. mikroregion Buchlov). Na většině rybníků a vodních ploch je rybolov vyhledávanou aktivitou a také přínosem pro rozvoj cestovního ruchu. Podobně jako zemědělství je i lesnictví stabilizujícím prvkem především venkovského prostoru. Okresy daného území lze podle úrovně lesnatosti rozdělit na dvě skupiny: - okresy s podprůměrnou lesnatostí - jedná se o okresy Břeclav, Hodonín a Uherské Hradiště s lesnatostí nižší než 1/3 celkové výměry - okresy s nadprůměrnou lesnatostí - okres Zlín. Pokud jde o produkční potenciál lesních půd lze jej celkově hodnotit jako nadprůměrný. Kromě lužních lesů dosahuje nejvyšších hodnot v severních částech Bílých Karpat a dále v Javornících. V tomto kontextu je však nutné nejen výraznější zhodnocení mimoprodukčních funkcí lesnické výroby, její vyšší provázaností s dalšími aktivitami, například s aktivitami cestovního ruchu. 5.3. Průmyslová výroba Průmyslová výroba je v tomto území poměrně značně diverzifikovaná, a to jak z hlediska odvětvové struktury či významu průmyslu na celkové zaměstnanosti v jednotlivých okresech, ale také například atraktivitou pro zahraniční investory (za důležité zahraniční investice lze například považovat působení elektrotechnické firmy AVX 21
Corporation v Uherském Hradišti nebo břeclavské firmy se zahraniční účastí - Tranza Otis, a. s., Moraviapress, a. s. Břeclav). Přestože za posledních pět let došlo k výraznému nárůstu malých podnikatelů, úroveň malého podnikání je výrazně podprůměrná, z hlediska jednotlivých odvětví dosahuje území průměrných ukazatelů v České republice (v přepočtu na 1 000 obyvatel) v průmyslu a dopravě, mírně podprůměrných ve stavebnictví a výrobních službách. Vysoce podprůměrná je úroveň podnikání v pohostinství a ubytování (ve velkých městech je úroveň nadprůměrná). Dobývání nerostných surovin zastupuje těžba lignitu v Mikulčicích na Hodonínsku a těžba ropy a zemního plynu mezi Břeclaví a Hodonínem. Těžbou surovin pro průmysl stavebních hmot jsou významné okresy Hodonín a Uherské Hradiště. Jedná se o oblasti charakteristické nízkou životní úrovní, nadprůměrným podílem zaměstnanosti v primárním sektoru, nízkou hustotu osídlení a vesměs i s nadprůměrnou nezaměstnaností; vesměs se přitom jedná o venkovské oblasti s nižším stupněm urbanizace a ekonomického rozvoje avšak s lepším životním prostředím. 5.4. Doprava Slovácko je jedno z nejvýznamnějších tranzitních oblastí mezinárodní dopravy v České republice. Nejvýznamnějším hraničním uzlem je Břeclav (spolu s Lanžhotem a Poštornou), s přibližně 25% podílem na objemu dopravních proudů mezi Českem a Slovenskem v silniční dopravě - dálnice D2 Brno - Bratislava (součást mezinárodního silničního tahu E 65) a významnou tranzitní funkcí v železniční dopravě. V případě spojení ČR a SR se dále mezi nejvýznamnější hraniční přechody v silniční dopravě řadí Hodonín a Starý Hrozenkov v okrese Uherské Hradiště (silnice 1/50 resp. E 50). V případě železniční dopravy pak jde především o nejvýznamnější železniční hraniční přechod na Slovensko - Sudoměřice na Moravě v okrese Hodonín. Plošné nejvýznamnější dopady na kvalitu dopravní sítě ve sledovaném území však budou mít následující dva investiční infrastrukturní záměry. Především jde o výstavbu II. tranzitního železničního koridoru hranice SR / Rakousko - Břeclav (napojování na I. tranzitní železniční koridor). Uvedený železniční koridor tvoří součást větve B tzv. VI. multimodálního koridoru navazujícího na transevropskou síť TEN, propojujícího severní a jižní Evropu (transevropskou síť TEN zemí EU - větev B VI. koridoru (Gdaňsk - Katovice - Ostrava - Žilina / Ostrava - Přerov - Otrokovice / Zlín - Hodonín - Břeclav).Ukončení výstavby základního tahu II. železničního koridoru Břeclav - Přerov - Ostrava se uskutečnilo v roce 22
2003. Ke zkvalitnění dopravního napojení Staré Město, Uherského Hradiště, Hodonína a Břeclavi dojde plánovanou přestavbou na R 55. Zvláštností Slovácka jsou také nádraží a nádražní budovy, které svým duchem a architekturou (např. Lužice, Strážnice) vytvářejí pro přijíždějící návštěvníky neopakovatelnou atmosféru. Velká mezinárodní letiště jsou v Praze (cca 300 km) a ve Vídni (cca 100 km). Nejbližší větší vnitrostátní letiště jsou v Brně, Ostravě a přímo v regionu se nachází letiště Kunovice na kterém provozovala od června 2004 do ledna 2005 firma Discovery Travel, a.s. pravidelnou linku Kunovice - Praha s přípoji do Antverp, Ženevy a Sionu. Společnost přikročila ke zrušení letů z důvodu špatného zabezpečení leteckého provozu na letišti v zimních měsících a přislíbila obnovení na jaře roku 2005. To se však do dnešní doby nestalo. O letiště nyní usiluje Zlínský kraj. V regionu působí několik aeroklubů s nabídkou vyhlídkových letů a přistávacími plochami. 5.5. Veřejná síť Většina území je pokryta standardně televizním signálem i signálem mobilních operátorů. Vzhledem k rozmanitosti reliéfu se však v některých lokalitách Chřibů a Bílých Karpat objevují tzv. hluchá místa, která nejsou některým ze signálů pokryta. Celkově se však dá konstatovat, že tato místa nejsou z pohledu celého regionu limitním faktorem, který by negativně ovlivňoval rozvoj cestovního ruchu. V oblasti zásobování vodou, energií a teplem je situace podobná, existují stále ještě lokality s problémy v zásobování pitnou vodou (především tam, kde nejsou vybudovány společné vodovodní rozvody a napájení území je realizováno lokálními studněmi). Pro zásobování území energií jsou využívány v regionu všechny standardní formy, místy (např. Bílé Karpaty) již existují i projekty na využití alternativních zdrojů energie. Především využívání těchto čistých zdrojů energie v oblastech, kde zatím převládá lokální topení tuhými palivy, by mohlo výrazně napomoci ke snížení znečištění těchto lokalit v zimním období. 23
5.6. Kultura, sport, školství Území Slovácka patří k oblastem s bohatými kulturními tradicemi. Kulturní život se po léta udržoval především v umění, hudbě a divadle. Živými lidovými tradicemi je znám dodnes. V průběhu roku jsou organizovány akce, jejichž věhlas přesahuje hranice regionu (např. Vlčnovská jízda králů, Mezinárodní folklorní festival ve Strážnici, Podluží v písni a tanci v Tvrdonicích, Dolňácké slavnosti písní a tanců v Hluku). Na Slovácku fungují dětské a dospělé folklorní soubory, cimbálové muziky a dechové hudební soubory, které spolu s vínem dokreslují atmosféru této oblasti. V muzeích a galeriích se konají četné výstavy většího i menšího rozsahu na témata životní prostředí a ochrana přírody, fauna a flóra, archeologie, historie, etnografie, folklór, vinařství a víno apod. V regionu se nachází velké množství chráněných památek lidové architektury, zámků, žili zde významné osobnosti, činnost zde provozují tradiční profesionální i ochotnická divadla. Kromě společenských akcí, divadla, vína, folklóru a tradic, území nabízí možnost pěstování sportovních aktivit jak na amatérské, tak na profesionální úrovni. Právě tato oblast je dnes velmi úzce svázána s ekonomickou situací podnikatelských subjektů, které disponují možností finanční podpory profesionálním sportovcům. K odvětvím, ve kterých bylo na profesionální úrovni dosaženo největších úspěchů patří především lehká atletika, kolová, kulturistika a z týmových sportů fotbal (1. FC Slovácko). Právě ten má na celém území regionu vybudovanou širokou základnu i na amatérské úrovni a nabízí dobrou možnost využití volného času dětí a mládeže. Mezi další možnosti sportovního využití volného času patří lyžování nebo tenis. Mezi nejrozšířenější volnočasové aktivity však patří turistika a cykloturistika, jejíž atraktivita roste v řešeném území s využíváním horských kol. Oblíbené jsou také vodní sporty, obzvláště pak v okolí vodních nádrží (např. Nové Mlýny, Ostrožská Nová Ves, Pozlovice). V regionu působí prakticky všechny typy škol, nejbližší vysoká škola je umístěna ve Zlíně. 24
6. Potenciál území pro rozvoj cestovního ruchu na Slovácku Přirozený turistický region Slovácko je územím s výjimečnými podmínkami pro rozvoj cestovního ruchu. Jsou v něm zastoupeny prakticky všechny atraktivity a je možné v něm realizovat téměř všechny aktivity a turistické produkty, které může nabídnout celá Česká republika našim i zahraničním návštěvníkům. Jeho dlouhodobá identita potvrzená sociologickými průzkumy a velmi dobré a jasně definované image z něj dělají jeden z nejatraktivnějších přirozeně existujících turistických regionů České republiky a do budoucna i střední Evropy. Oblasti, které dnes reálně konkurují tomuto území nejsou ani tak bohaté na přírodní, architektonické nebo jiné atraktivity, ale zatím nabízejí především lepší kvalitu a širší strukturu služeb. Také globální marketing a dnes používané marketingové strategie jsou u konkurence mnohem více rozvinuty a sytémově využívány. Tato výhoda však může být díky obrovské diverzitě a kvalitě turistického potenciálu nabídky regionu velmi rychle eliminována. Do budoucna je možné stavět nejen na tomto potenciálu "atraktivit", ale také na výborném pozitivním image celého regionu, včetně jednotlivých turistických oblastí. A právě v těchto oblastech je základ budování společných regionálních produktů, která jsou však dnes na velmi různé kvalitativní úrovni. Region Slovácko totiž zahrnuje na jedné straně jedny z nejatraktivnějších (a také nejvíce navštěvovaných) tuzemských turistických oblastí (např. Uherskohradišťsko, Lednickovaltický areál, Pálava) a na druhé straně má velké problémy získat turisty do oblastí zatím málo navštěvovaných (např. Hustopečsko, Hodonínsko, Podluží) a přitom na poměry nabídky České republiky také dostatečně atraktivních. Mezi hlavní turistické cíle v regionu Slovácko patří níže jmenované. 6.1. Přírodní lokality a atraktivity Mezi přírodní poklady regionu Slovácko patří bezesporu CHKO a BR Bílé Karpaty. Bílé Karpaty s nejvyšším vrcholem Velká Javořina (970 m) se rozprostírají podél československé hranice na ploše 715 km 2. Chráněná krajinná oblast, tvořená táhlými hřebeny Bílých Karpat, s druhově bohatými loukami se skupinkami osamělých stromů i rázovitými obcemi s výraznou lidovou architekturou, byla v roce 1996 zařazena do celosvětové sítě biosférických rezervací UNESCO. Pro jižní část Bílých Karpat jsou typické rozsáhlé květnaté orchideové louky s rozptýlenou zelení, připomínající přírodní anglický park. Střední a východní část Bílých Karpat je charakteristická malými hospodářstvími s 25
políčky, loukami a pastvinami. Lesní oblasti Bílých Karpat vytvářejí velmi příhodné podmínky pro řadu chráněných druhů živočichů, ale také pro lovnou zvěř - srnce, jeleny, divoká prasata. Nejcennější území CHKO Bílé Karpaty byla vyhlášena národními přírodními rezervacemi. V rezervaci Čertoryje, rozlehlém lučním komplexu s roztroušenými stromy, se vyskytuje řada chráněných rostlin, zejména 20 různých druhů orchidejí, ale i lilie, kosatce či hořce. Typické bělokarpatské louky se nacházejí rovněž v národních přírodních rezervacích Porážky, Zahrady pod Hájem a Jazevčí. Prales na severním svahu Velké Javořiny patří k nejstarším rezervacím na Moravě. Krajina Bílých Karpat v létě nabízí řadu možností pro pěší turistiku, jízdu na koni a na horském kole. K dispozici jsou zde dobře značené turistické trasy, které navazují na hlavní hřebenovou trasu i na níže položené chráněné luční enklávy. K významným rekreačním vodním plochám patří Lučina u Radějova, Ordějov u Bánova a Pozlovická přehrada u Luhačovic. V zimě poskytují hřebenové partie Bílých Karpat podmínky pro klasické lyžování, pro sjezdové lyžování je možné využít služeb několika středisek zimních sportů - Javořina, Mikulčin vrch a Lopeník. Součástí území vhodného pro rozvoj dalších aktivit je i šest naučných stezek. Tab. 2: Přehled naučných stezek v CHKO Bílé Karpaty Naučná stezka Charakteristika naučné stezky Bojkovická Příroda, kultura a historie Bojkovicka Javořinská Příroda a kultura Horňácka od Velké nad Veličkou až po Velkou Javořinu Květná Příroda a kultura v oblasti pod Velkou Javořinou Lopeník Informace o přírodě a životě lidí v krajině Moravských Kopanic pod Velkým Lopeníkem Moravské Kopanice Příroda, lidová kultura a historie v okolí Starého Hrozenkova a Žítkové Šumárnická Historické a přírodovědné zajímavosti v oblasti Dolňácka a Horňácka Pramen: Vzdělávací a informační středisko Bílé Karpaty, o. p. s. Další chráněnou krajinnou oblastí a biosférickou rezervací je Pálava. Je ukázkou harmonické krajiny jihu Moravy s charakteristickým reliéfem Pavlovských vrchů. CHKO byla v roce 1986 zapsána na listinu biosférických rezervací pod patronací UNESCO. Její rozloha činí 83 km 2. Většina nejcennějších rezervací se nachází na hlavním hřebeni Pálavy, 26
tvořeném čistými vápenci, jenž se táhne v délce 12 km od Dolních Věstonic k Mikulovu. Jeho nejvyšší vrchol je Děvín (550 m), na němž se nachází zřícenina středověkého hradu Děvičky. Ta spolu s troskami Sirotčího hrádku na sousední Stolové hoře dotváří nezaměnitelné panoráma Pavlovských vrchů. To by však nebylo úplné bez nedalekého vrcholu Turold, ve kterém se nachází jeskyně s krasovou výzdobou. Prakticky ve všech stepních rezervacích se vyskytují hlaváčky a kosatce, žijí zde ještěrka zelená nebo kudlanka nábožná. Jedinečnost Pálavy však spočívá i v pestrosti prostředí. Do CHKO patří také unikátní ukázka dyjského luhu - Křivé jezero. Zde hnízdí mj. orel mořský, čáp bílý a pravidelně se zde objevuje i bobr evropský. K velkým přírodovědným vzácnostem patří rovněž Slanisko u Nesytu - jedna z posledních lokalit slanomilné flóry v českých zemích. Pálavu a Podpálaví odpradávna obýval a přetvářel člověk. Na jejím severním úpatí se rozkládají archeologická naleziště světového významu, např. Dolní Věstonice proslulé nálezem sošky tzv. Věstonické venuše. Na nedaleké Dyji byly vybudovány tři Novomlýnské nádrže. První a třetí nádrž slouží k letní rekreaci a rybolovu, druhá je chráněnou ornitologickou rezervací. Pálava je tradičním cílem turistů z celé republiky i ze zahraničí. Tab. 3: Přehled naučných stezek v CHKO Pálava Naučná stezka Charakteristika naučné stezky Děvín Příroda, osídlení a hospodaření v oblasti Pálavy Turold Geologie, speleologie a ochrana přírody Pramen: Turistické informační centrum Břeclav Dalším velmi vyhledávaným turistickým cílem je kulturní krajina Lednicko-valtického areálu. Lednicko-valtický areál je považován za nejrozsáhlejší celek komponované krajiny v Evropě a pravděpodobně i na světě. Kulturní krajina, nazývaná "Zahradou Evropy", je unikátní dílo spojující v sobě přírodní a architektonické krásy. Areál leží mezi Lednicí, Valticemi a Břeclaví. Lichtenštejni, někdejší majitelé zdejšího panství, za pomoci předních evropských architektů, umělců a zahradníků dokázali skloubit přírodní skvosty s lidskými výtvory. Na ploše téměř 200 km 2 tak od konce osmnáctého do poloviny devatenáctého století vznikalo unikátní umělecké dílo v podobě přírodního parku, jemuž vévodí zámky v Lednici a Valticích. V roce 1992 byl celý areál vyhlášen krajinnou památkovou zónou a v roce 1996 byl zapsán na Seznam světového kulturního dědictví UNESCO. Mezi další oblíbené a velmi vyhledávané turistické cíle patří Přírodní parky (PP). 27
Tab. 4: Přírodní parky Přírodní park Charakteristika Chřiby Bohaté krajinářské i přírodovědné hodnoty Mikulčický luh Ukázka lužní krajiny v nivě řeky Moravy Niva Dyje Lužní les, louky, tůně Prakšická vrchovina Louky, sady, pastviny, pole a teplomilné druhy živočichů Strážnické Pomoraví Krajina přirozeného vodního toku řeky Moravy Stříbrnické paseky Kopaničářské osídlení s řadou významných přírodních prvků Ždánický les Souvislý les s převládajícími habrovými a bukovými porosty Pramen: Vzdělávací a informační středisko Bílé Karpaty, o. p. s. Obr. 3: Příroda na Slovácku (Martin Vrzala, 2005) 6.2. Kulturně - historické památky Kulturně - historické památky patří mezi nejvýznamnější atraktivity cestovního ruchu. Díky nim se účastníci cestovního ruchu seznamují s historií, kulturou a tradicemi dané oblasti. Nesmíme opomenout, že podobně jako přírodní předpoklady, patří i kulturně - historické předpoklady ke komplexu lokalizačních předpokladů cestovního ruchu. Z 28
forem cestovního ruchu mají vhodné předpoklady pro kulturní a poznávací cestovní ruch. Pro kulturně - historické památky je charakteristické bodové rozšíření úzce související se sítí sídel. Slovácko je osídleno již od pravěku, což dokazují např. nálezy pod Pálavou. Nejvýrazněji však oblast Slovácka ovlivňovala dějiny našich národů v období slovanského osídlení, zvláště pak v 9. století. Svědčí o tom řada nálezů v četných lokalitách, ale zejména existence dvou velkých center Velké Moravy na území Starého Města a Mikulčic. Další archeologické nálezy jsou popsány v katastrech mnoha obcí (např. Velehrad - neolitické osídlení lidu malované keramiky, kultury mohylové ze střední doby bronzové, Čeložnice - pohřebiště se 77 mohylami z doby lužické kultury, a další). Tab. 5: Archeologické památky Památka Objekty Slovanské hradisko Břeclav - Pohansko, Dolní Věstonice, Mikulčice, Archeologické Modrá - Na Díle, Králův stůl, Osvětimany - Hradisko sv. Klimenta, památky Staré Město - Památník Velké Moravy, Špitálky, Uherské Hradiště - Sady, Hluk, Radějov, Rohatec Pramen: Turistický průvodce regionem Slovácko Hrady a zámky, věky zabydlené v krásné krajině, jsou nepřehlédnutelnými lákadly pro velký počet návštěvníků. V těchto architektonických komplexech zasazených v rozsáhlých parcích jsou umístěny vzácné sbírky nábytku a vybavení, obrazů a jiných uměleckých děl. V průběhu turistické sezóny se navíc v mnoha z nich pořádají jedinečné kulturní akce či projížďky kočárem. Mnohé zámecké objekty jsou v současné době využívány pro jiné než prohlídkové účely, často jsou v nich umístěny expozice místních muzeí. Kromě níže uvedených objektů se na území Slovácka nachází zámky i v dalších několika městech a obcích. Jsou však veřejnosti nepřístupné, a to jak z důvodu špatného stavu objektu (např. zámek v Břeclavi), některé jsou v soukromém vlastnictví (např. zámek ve Veselí nad Moravou), nebo již slouží jiným účelům (např. zámek v Luhačovicích). 29
Tab. 6: Hrady a zámky Místo Zámek / hrad / tvrz Charakteristika Bílovice Zámek Bílovice Barokní zámek, zámecký park Bojkovice Zámek Nový Světlov Novogotický zámek, zámecký park Březolupy Zámek Březolupy Renesanční zámek, zámecký park Buchlovice Hrad Buchlov Středověký hrad z 1. poloviny 13. století Buchlovice Zámek Buchlovice Ojediněle řešený architektonický komplex, park Bzenec Zámek Bzenec Zámek v barokním a neogotickém stylu Cimburk Zřícenina hradu Nejpůsobivější hradní zřícenina na Moravě Čejkovice Templářská tvrz Tvrz přebudovaná na zámek Hodonín Masarykovo muzeum Stálá expozice věnovaná T. G. Masarykovi Hluk Šarovcova tvrz Vodní tvrz CHKO a BR Pálava Zříceniny Děvičky a Sirotčí hrádek Zříceniny gotických hradů Kyjov Zámek Kyjov Zámeček, muzeum s řadou sbírek Lednice Zámek Lednice Vrcholné dílo romantické architektury Lednicko - valtický areál Salety Zámky, zámečky, vyhlídky a pavilony Romantický, klasicistní a empírový sloh objektů citlivě zakomponován do krajiny Mikulov Zámek Mikulov Původně románský hrad, dnes sídlo muzea Milotice Zámek Milotice Původně středověká tvrz ze 14. století Napajedla Zámek Napajedla Barokní zámek s přilehlým parkem Strážnice Zámek Strážnice Unikátní expozice lidových hudebních nástrojů Uherský Brod Zámek Uherský Brod Sídlí zde muzeum J. A. Komenského Uherský Ostroh Zámek Uh. Ostroh Sladovnické muzeum a regionální vinotéka Pramen: Musil, F (1987): Hrady a zámky na Moravě Následující tabulka ukazuje návštěvnost nejatraktivnějších objektů v regionu Slovácko. Pro zajímavost uvádím i památku, která do regionu Slovácko nepatří, ale je v jeho těsné blízkosti, a to Arcibiskupský zámek se svými zahradami v Kroměříži. Tab. 7: Návštěvnost nejatraktivnějších objektů v regionu v letech 1991-2003 Objekt/ rok 1991 1993 1995 1997 1999 2001 2003 Hrad Buchlov 64 036 71 692 117 920 84 067 91 739 81 130 64 169 Zámek Buchlovice 76 761 58 924 122 217 90 437 51 510 97 645 82 811 Zámek Lednice 105 790 149 785 175 656 223 043 134 167 199 126 274 187 Zámek Valtice 41 453 38 862 36 679 38 260 44 762 59 273 57 654 Zámek Kroměříž 63 711 71 312 85 462 39 917 96 667 165 415 154 046 Pramen: Statistické ročenky kultury 1991, 1993, 1995, 1997, 1999, 2001, 2003 30