Verze finální Datum: červen 2007. Strategický plán. Mikroregionu Lanškrounsko

Verze finální Datum: červen 2007 Strategický plán Mikroregionu Lanškrounsko

Komise pro strategický rozvoj regionu Lanškrounsko ve složení: METOD KONZULT IPM, OLOMOUC Zpracovatelé děkují touto cestou za účinnou spolupráci členům komise pro strategický rozvoj regionu a všem, kteří svými připomínkami přispěli ke zpracování tohoto dokumentu. za zpracovatele: Ing. Pavel Král, MBA - jednatel Metod Konzult IPM, s.r.o., Olomouc /1

OBSAH METOD KONZULT IPM, OLOMOUC...1 OBSAH...2 I. ANALÝZA A PROGRAMOVÁ ČÁST...4 1. ANALÝZA REGIONU LANŠKROUNSKO...5 1.1 CELKOVÁ CHARAKTERISTIKA... 5 1.1.1 Popis oblasti a hlavní geografické údaje... 5 1.1.2 Historické souvislosti... 5 1.1.3 Veřejná správa... 6 1.1.4 Využití ploch... 7 1.2 OBYVATELSTVO... 8 1.2.1 Počet obyvatel, jeho vývoj a věková struktura... 8 1.2.2 Vzdělanostní struktura... 13 1.2.3 Ekonomická aktivita... 17 1.3 TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA... 19 1.3.1 Doprava... 19 1.3.2 Energetika... 20 1.3.3 Zásobování vodou a odkanalizování... 21 1.4 BYTOVÝ FOND... 22 1.4.1 Stáří bytového fondu... 22 1.4.2 Využívání bytového fondu... 23 1.5 HOSPODÁŘSKÁ CHARAKTERISTIKA... 25 1.5.1 Nezaměstnanost... 25 1.5.2 Hospodaření obcí... 27 1.5.3 Největší zaměstnavatelé... 28 1.6 OBČANSKÁ VYBAVENOST... 29 1.6.1 Školy a školská zařízení... 29 1.6.2 Zdravotnická a sociální zařízení... 30 1.7 REKREACE A CESTOVNÍ RUCH... 31 1.8 SOUHRNNÝ PŘEHLED ZA REGION LANŠKROUNSKO... 33 1.9 HLAVNÍ ZÁMĚRY VYPLÝVAJÍCÍ Z ÚPD (URBANISTICKÁ STUDIE, ÚZEMNÍ PLÁN)... 34 1.10 ZÁKLADNÍ TYPY VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÝCH STAVEB Z ÚPD JEDNOTLIVÝCH OBCÍ... 36 1.10.1 Obecní vybavenost... 36 1.10.2 Doprava... 36 1.10.3 Technická infrastruktura... 36 1.11 NÁMĚTY OBCÍ NA SPOLUPRÁCI V RÁMCI REGIONU... 37 1.12 ANALÝZA SWOT... 38 2. PROGRAMOVÁ ČÁST...45 VÝZNAM A ROLE STRATEGICKÉHO PLÁNU PRO MIKROREGION... 45 Strategická vize... 46 2.1 EKONOMIKA A CESTOVNÍ RUCH... 47 2.1.1 Strategické cíle... 47 2.1.2 Opatření a principy realizace... 47 2.1.3 Projekty... 50 2.2 INFRASTRUKTURA A ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ... 57 2.2.1 Strategické cíle... 57 2.2.2 Opatření a principy realizace... 57 2.2.3 Projekty... 58 2.3 SOCIÁLNÍ PROSTŘEDÍ A LIDSKÉ ZDROJE... 65 2.3.1 Strategické cíle... 65 2.3.2 Opatření a principy realizace... 65 2.3.3 Projekty... 67 /2

3. KARTOGRAFY...72 3.1 SEZNAM KARTOGRAFŮ... 72 SEZNAM TABULEK... 73 /3

I. ANALÝZA A PROGRAMOVÁ ČÁST /4

1. Analýza regionu Lanškrounsko 1.1 Celková charakteristika Region Lanškrounsko vznikl jako sdružení s právní subjektivitou v roce 2000 na území bývalého okresu Ústí nad Orlicí. Jeho rozloha činí cca 280 km 2 a žije v něm cca 22 tisíc obyvatel. Je tvořen výrazným centrem městem Lanškroun a obcemi z jeho širšího spádového území. Tento region je charakteristický výraznou vertikální členitostí s níže položenou západní částí vhodnou pro relativně intenzivní zemědělství a s hornatější východní částí atraktivní pro rekreaci a cestovní ruch. Z demografického hlediska je region charakteristický existencí populačně větších obcí. Téměř celé území bylo poznamenáno poválečným vystěhováním německého obyvatelstva a pozdějším dosídlením. Významným prvkem regionu je existence průmyslového podniku AVX Czech Republic s.r.o. v Lanškrouně, který patří mezi nejvýznamnější zaměstnavatele v celém Pardubickém kraji. Na tento podnik je navázána celá řada subdodavatelů v regionu. 1.1.1 Popis oblasti a hlavní geografické údaje Území Lanškrounska leží v severovýchodní části České republiky, ve východní části Pardubického kraje při jeho hranici s krajem Olomouckým. Celé území se vyznačuje půvabnou členitostí a malebností krajiny, která nabízí turistům klid a zotavení v krásné přírodě, nejrůznější sportovní aktivity, jako např. lyžování, cyklistiku, jezdectví, vodní sporty a v neposlední řadě i bohaté kulturní zážitky při návštěvě četných historických památek či moderně upraveného muzea a ostatních zařízení, která jsou i centrem informací o daném regionu. Do severozápadní části regionu zasahují Orlické hory, přesněji jejich východní pásmo Bukovohorská hornatina. Na východě navazuje na Orlické hory pohoří Králického Sněžníku, ležící severně od území Lanškrounska. Toto pohoří, které má největší průměrnou výšku v České republice, vytváří ve spojení s Bukovohorskou hornatinou vzájemně se doplňující území s velmi významným turistickým potenciálem. Do východní části území zasahuje Zábřežská pahorkatina, která na severu přechází v pohoří Hrubého Jeseníku, na jihu oblast regionu ohraničují Třebovské stěny. 1.1.2 Historické souvislosti Město Lanškroun bylo založeno v 2. polovině 13. století v době vlády Přemysla Otakara II. v souvislosti s kolonizací rozsáhlého území na řekách Tichá Orlice, Třebovka a Moravská Sázava. Jeho zakladateli byli pravděpodobně bratři Oldřich a Heřman z Drnholce. Dějiny Lanškrouna a okolí byly po celý středověk těsně spjaty s dějinami lanšperského panství. V roce 1507 získali sňatkem Markéty Kostkové s Vojtěchem z Pernštejna lanšperské panství i s Lanškrounem a okolím Pernštejnové. Za jejich působení v r. 1561 došlo k přenosu správy panství z Lanšperka do Lanškrouna a také majitelé při návštěvě již pobývali v Lanškrouně a ne v Lanšperku. Posledním feudálním pánem lanškrounského panství byl Alois Josef z Lichtenštejna. Za něho čítalo panství tři města, jedno městečko a 51 vsí. V roce 1858 postoupil Alois Josef z Lichtenštejna hospodářské budovy Lanškrounského zámku městu. V rámci pozemkové reformy po první světové válce získalo zámek v roce 1928 město, kterému objekt náleží dodnes. /5

1.1.3 Veřejná správa Po roce 1990 došlo ke snaze o přiblížení výkonu státní správy občanovi. Státní správa je na nižší úrovni, než je území okresu, vykonávána prostřednictvím pověřených obecních úřadů a obecních úřadů, na něž byla přenesena kompetence stavebních úřadů a matrik, finančních úřadů a kontaktních míst státní sociální podpory. Přehled o místech výkonu výše uvedených kompetencí dle jednotlivých obcí regionu poskytuje následující tabulka. tabulka 1 Místa výkonu státní správy v obcích Poř. číslo OBEC POVĚŘENÝ ÚŘAD STAVEBNÍ ÚŘAD FINANČNÍ ÚŘAD MATRIKA KONT.MÍSTA SSP 1 Albrechtice Lanškroun Lanškroun Ústí n/o Lanškroun Lanškroun 2 Anenská Studánka Lanškroun Lanškroun Ústí n/o Lanškroun Lanškroun 3 Cotkytle Lanškroun Lanškroun Ústí n/o Lanškroun Lanškroun 4 Čenkovice Lanškroun Výprachtice Ústí n/o Výprachtice Lanškroun 5 Damníkov Lanškroun Lanškroun Ústí n/o Lanškroun Lanškroun 6 Dolní Čermná Lanškroun Dolní Čermná Ústí n/o Dolní Čermná Lanškroun 7 Horní Čermná Lanškroun Dolní Čermná Ústí n/o Dolní Čermná Lanškroun 8 Horní Heřmanice Lanškroun Výprachtice Ústí n/o Výprachtice Lanškroun 9 Horní Třešňovec Lanškroun Lanškroun Ústí n/o Lanškroun Lanškroun 10 Krasíkov Lanškroun Tatenice Ústí n/o Tatenice Lanškroun 11 Lanškroun Lanškroun Lanškroun Ústí n/o Lanškroun Lanškroun 12 Lubník Lanškroun Lanškroun Ústí n/o Lanškroun Lanškroun 13 Luková Lanškroun Lanškroun Ústí n/o Lanškroun Lanškroun 14 Ostrov Lanškroun Lanškroun Ústí n/o Lanškroun Lanškroun 15 Petrovice Lanškroun Dolní Čermná Ústí n/o Dolní Čermná Lanškroun 16 Rudoltice Lanškroun Lanškroun Ústí n/o Lanškroun Lanškroun 17 Sázava Lanškroun Lanškroun Ústí n/o Lanškroun Lanškroun 18 Strážná Lanškroun Tatenice Ústí n/o Tatenice Lanškroun 19 Tatenice Lanškroun Tatenice Ústí n/o Tatenice Lanškroun 20 Trpík Lanškroun Lanškroun Ústí n/o Lanškroun Lanškroun 21 Výprachtice Lanškroun Výprachtice Ústí n/o Výprachtice Lanškroun 22 Žichlínek Lanškroun Lanškroun Ústí n/o Lanškroun Lanškroun Z tabulky vyplývá, že 12 obcí má místo výkonu ve 2 sídlech a 9 obcí ve 3 sídlech. Všechny obce v regionu mají pověřený obecní úřad v Lanškrouně a finanční úřad v Ústí nad Orlicí. Dvanáct obcí má stavební úřad a matriku v Lanškrouně a zbylých 9 obcí má vždy v jednom sídle stavební úřad a matriku (Dolní Čermná, Tatenice, Výprachtice). /6

1.1.4 Využití ploch Procentní podíly využití ploch vykazují ve srovnání se zbytkem okresu a s údaji za Pardubický kraj přes poměrně výrazné vertikální členění oblasti relativně vysoké zastoupení zemědělských ploch se značným zorněním a nižší zastoupení vodních ploch, sadů a zahrad i zastavěných ploch. tabulka 2 - Využití ploch k 31. 12. 2005 (v ha/%) ORNÁ PŮDA ZAHRADA OVOCNÝ SAD TRVALÝ TRAVNÍ POROST LESNÍ POZEMEK VODNÍ PLOCHA ZASTAVĚNÁ PLOCHA A NÁDVOŘÍ OSTATNÍ PLOCHA CELKOVÁ VÝMĚRA Z TOHO ZEMĚDĚLSKÁ PLOCHA 11359,3849 664,1447 38,1317 4769,1029 8690,7769 199,663 292,8370 1501,1305 27515,1716 16832,2756 41,2841% 2,4137% 0,1386% 17,3326% 31,5854% 0,7256% 1,0643% 5,4556% 100% 61,1745% tabulka 3 - Srovnání zastoupení ploch v % v ha celková výměra (v ha) % orná půda % louky a pastviny % lesní půda % vodní plochy % zastavěná plocha % zemědělská půda % sady a zahrady Lanškrounsko 27 519,7 42,1 16,8 31,2 0,7 1,1 61,7 2,7 okres ÚO 126 515,1 38,5 18,2 31,5 0,9 1,4 59,8 3,0 Pardubický kraj 451 847 44,8 12,9 29,3 1,3 1,6 60,8 2,9 /7

1.2 Obyvatelstvo 1.2.1 Počet obyvatel, jeho vývoj a věková struktura Co se týká změn v počtu obyvatelstva, území bývalého okresu Ústí nad Orlicí lze v posledním desetiletí charakterizovat jako okres se stabilním nárůstem obyvatel, a to i (na rozdíl od mnoha jiných okresů) v posledních pěti letech. Obdobný trend je možno sledovat i u regionu Lanškrounsko. Právě region Lanškrounsko vykazuje vyšší tempo nárůstu obyvatelstva v porovnání s územím celého okresu. V kontextu s následujícími tabulkami je vyšší nárůst počtu obyvatel Lanškrounska vysvětlitelný relativně mladším obyvatelstvem, a tím i narozením vyššího počtu dětí v tomto regionu. tabulka 4 - Index stáří 1999-2005 1999 0-14 15-59 60+ Index stáří Lanškrounsko 3 916 14 180 3 559 90,9 okres ÚO 25 396 89 663 24 283 95,6 Pardubický kraj 87 752 327 332 93 670 106,7 ČR 1 707 205 6 697 935 1 872 958 109,7 2001 0-14 15-59 60+ Index stáří Lanškrounsko 3 868 14 423 3 432 88,7 okres ÚO 25 056 89 992 24 207 96,6 Pardubický kraj 87 271 328 996 93 724 107,4 2004 0-14 15-64 65+ Index stáří Lanškrounsko 3 614 15 590 2 699 74,7 okres ÚO 22 646 96 480 18 611 82,2 Pardubický kraj 78 779 353 911 72 595 92,1 ČR 1 526 946 7 259 001 1 434 630 93,9 2005 0-14 15-64 65+ Index stáří Lanškrounsko 3 556 15 575 2 737 77 okres ÚO 22 327 97 404 18 960 84,9 Pardubický kraj 77 269 355 252 73 503 95,1 ČR 1 501 331 7 293 357 1 456 391 97 Zdroj dat: ČSÚ Pozn. Index stáří je poměr počtu obyvatel ve věkové kategorii 60+ ku kategorii 0-14 vyjádřený v %. V případě roku 2004 a 2005 se jedná o věkovou kategorii nad 65 let věku! /8

tabulka 5 - Vývoj počtu obyvatel v ORP Lanškroun 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 Počet obyvatel k 31.12. 21548 21576 21611 21615 21655 21670 21657 21746 21805 21903 21868 muži 10555 10574 10594 10603 10614 10637 10614 10683 10706 10770 10765 v tom podle pohlaví ženy 10993 11002 11017 11012 11041 11033 11043 11063 11099 11133 11103 0 až 14 v tom ve věku let 4274 4161 4066 3973 3916 3850 3767 3730 3684 3614 3556 15 až 64 let 14631 14731 14829 14921 15004 15097 15191 15345 15451 15 590 15575 65 a více let 2643 2684 2716 2721 2735 2723 2699 2671 2670 2699 2737 Index stáří (%) 61,8 64,5 66,8 68,5 69,8 70,7 71,6 71,6 72,5 74,7 77 Zdroj dat: ČSÚ Ukazatel změny počtu obyvatelstva bývá někdy označován jako jeden z relativně syntetických ukazatelů, zohledňujících atraktivitu obce či regionu. Při stávající nepříliš dobré situaci na trhu s byty se však lidé většinou nestěhují tam, kde by skutečně za ideálních podmínek chtěli žít, ale spíše tam, kde je možno sehnat bydlení. Proto například i dynamický rozvoj Lanškrounska ve sféře pracovních příležitostí není dosud doprovázen odpovídajícím nárůstem počtu obyvatel (s výjimkou období posledních dvou let). Dále je nutno si uvědomit, že tyto trendy mohou mít i své nepříznivé dopady. Většinou se totiž stěhují lidé na menší vzdálenost, což znamená, že výrazný nárůst počtu obyvatel určitého sídla či regionu je často doprovázen poklesem počtu obyvatel v jeho nejbližším okolí. Přehled o vývoji počtu obyvatel v jednotlivých obcích v letech 1869 až 1991 poskytují níže uvedené grafy č. 1 3 a v letech 1992 až 2001 grafy č. 4 7. Výrazná změna počtu obyvatel v Dolní a Horní Čermné okolo roku 1930 je způsobena územní změnou v roce 1936 a neodráží skutečný pohyb v jejich počtu. Vývoj u ostatních obcí je vcelku srovnatelný a odráží historické skutečnosti (např. poválečný odsun německého obyvatelstva). Porovnání vývoje v městě Lanškroun s ostatními obcemi regionu potvrzuje obecnou míru urbanizace. Přehled o změnách počtů obyvatel v jednotlivých obcích dle jejich příčin poskytuje tabulka č. 6 Bilance obyvatel v roce 2005. V případě přistěhování a vystěhování je bráno v úvahu pouze stěhování přes hranice správního obvodu. Téměř polovina obyvatel regionu bydlí ve městě Lanškroun a více než polovina obyvatel bydlí v Lanškrouně a v Dolní Čermné. Přehled o podílech počtu obyvatelstva v Lanškrouně a největších obcích regionu poskytuje graf č. 1 Skladba regionu podle počtu obyvatel v obcích rok 2006. Počty obyvatel v jednotlivých obcích částečně korespondují s hustotou obyvatelstva. Přehled o hustotě obyvatelstva v jednotlivých obcích v porovnání s průměrem regionu poskytuje graf č. 2 Hustota obyvatelstva v roce 2006. Srovnání hustoty obyvatelstva regionu Lanškrounsko s okolními ORP nabízí graf č. 3 Hustota obyvatel na 1 km 2 v jednotlivých ORP r. 2006. /9

tabulka 6 - Bilance obyvatel obcí mikroregionu Lanškrounsko - rok 2006 Stav k 1. 1. 2006 Živě narození Zemřelí Přiroze ný přírůste k Přírůstek stěhováním Celkový přírůste k Stav k 31. 12. 2006 Lanškrounsko 21 868 242 193 53 129 182 22 050 v tom obce: Albrechtice 489 4 7-3 -7-10 479 Anenská Studánka 195 1 2-1 2 1 196 Cotkytle 435 7 3 4 0 4 439 Čenkovice 186 3 2 1 2 3 189 Damníkov 691 7 6 1-12 -11 680 Dolní Čermná 1 350 16 20-4 -19-23 1327 Horní Čermná 1 014 8 10-2 4 2 1016 Horní Heřmanice 504 3 9-6 5-1 503 Horní Třešňovec 627 8 7 1-19 -18 609 Krasíkov 311 0 5-1 -6-7 304 Lanškroun 9 807 110 75 35-51 -16 9791 Lubník 313 1 9-8 2-6 307 Luková 683 11 8 3 8 11 694 Ostrov 596 9 2 7-5 2 598 Petrovice 242 2 1 1-2 -1 241 Rudoltice 1 033 11 5 6 245 251 1284 Sázava 560 7 2 5-9 -4 556 Strážná 108 2 1 1 0 1 109 Tatenice 859 7 7 0-3 -3 856 Trpík 68 1 0 1 1 2 70 Výprachtice 938 18 6 12-4 8 946 Žichlínek 859 6 6 0-3 -3 856 Zdroj dat: ČSÚ /10

Graf 1 - Skladba regionu Lanškrounsko podle počtu obyvatel 50,00% 45,00% 40,00% 35,00% % obyvatel žijících v obcích 30,00% 25,00% 20,00% 15,00% 10,00% 5,00% 0,00% do 100 do 500 do 1500 do 1000 nad 1500 Řada1 1,18% 11,90% 15,50% 26,26% 45,16% Zdroj dat: ČSÚ /11

Graf 2 - Hustota obyvatel v obcích Lanškrounska ( obyvatelé na 1 km 2 ) /12 10,14 18,97 23,33 24,64 31,14 32,01 32,03 32,22 43,17 46,79 50,6 54,33 57,39 60,86 61,51 64,04 64,9 80,02 90,06 92,18 98,85 474,98 500 450 400 350 300 250 200 150 Hustota obyvatel na 1 km 2 100 50 0 Strážná Trpík Cotkytle Anenská Studánka Čenkovice Tatenice Horní Heřmanice Ostrov Výprachtice Luková Albrechtice Damníkov Horní Čermná Krasíkov Lubník Horní Třešňovec Rudoltice Žichlínek Dolní Čermná Petrovice Sázava Lanškroun Zdroj dat: ČSÚ

Graf 3 - Hustota obyvatel na 1 km 2 v okolních ORP (k 1. 1. 2006) 1000 974,76 900 800 700 Počet obyvatel na 1 km 2 600 500 400 300 210,57 268,54 301,8 357,82 406,22 412,64 413,72 552,83 200 100 79,6 88,69 0 Lanškroun Králíky Mohelnice Moravská Třebová Litomyšl Žamberk Česká Třebová Ústí nad Orlicí Zábřeh Svitavy Olomouc Z Zdroj dat: ČSÚ /13

1.2.2 Vzdělanostní struktura tabulka 7 - Vzdělanostní struktura podle SLDB 2001 ZŠ % z obyv. SŠ % z obyv. VŠ % z obyv. Lanškrounsko okres ÚO Pardubický kraj ČR 4 839 27 4 122 23 544 6 22 862 23 24 276 25 3 546 6 96 137 23 103 667 25 14 981 7 1 975 109 23 2 431 171 28 762 459 8,9 Pramen: ČSÚ ZŠ - základní vzdělání SŠ - střední odborné nebo všeobecné s maturitou VŠ - vysokoškolské vzdělání Předložená tabulka ukazuje zejména podíly počtu obyvatel nad 15 let věku v řešeném území s vybranými kategoriemi dosaženého vzdělání v porovnání s okresními, krajskými a republikovými údaji. Je patrný nižší poměr obyvatelstva s dosaženým středoškolským i vysokoškolským vzdělání v regionu. Tento rozdíl má celou řadu příčin, ale je možno ho zčásti vysvětlit i horším dopravním napojením na centra dojížďky za vzděláním (u VŠ na největší města ČR, u SŠ jde o to, že významný počet středních škol okresu je již soustředěn ve městech Ústí nad Orlicí a Česká Třebová). Je pravděpodobné, že i úvahy o dosažitelnosti vzdělání jsou významným prvkem při rozhodování mladých lidí o tom, zda vůbec a kde dále studovat. Přehled o vzdělanostní struktuře obyvatel regionu ve srovnání s celým regionem, okresem a celou ČR poskytují grafy č. 4, 5, 6 Obyvatelstvo nad 15 let věku podle nejvyššího ukončeného vzdělání. Lanškrounsko lze označit za mladý region. V porovnání s okresními a zejména s celorepublikovými údaji vykazuje poněkud vyšší podíl obyvatel v předproduktivním věku a poněkud nižší podíl obyvatel v poproduktivním věku. To vytváří dobré předpoklady pro další demografický vývoj regionu i jeho ekonomickou budoucnost, viz grafy č. 7, 8 a 9 Srovnání obyvatel ORP Lanškroun v předproduktivním věku, Srovnání obyvatel ORP Lanškroun v produktivním věku a Srovnání obyvatel ORP Lanškroun v poproduktivním věku. /13

Graf 4 - Pardubický kraj - Obyvatelstvo nad 15 let věku podle nejvyššího ukončeného vzdělání (k 1. 1. 2006) 180 000 172 362 Počet obyvatel Pardubického kraje 160 000 140 000 120 000 100 000 80 000 60 000 40 000 20 000 96 137 103 667 14 981 29 662 1 673 4 240 0 základní a neukončené vyučení a střední odborné bez maturity úplné střední s maturitou vyšší odborné a nástavbové vysokoškolské vč. vědecké přípravy bez vzdělání nezjištěno Graf 5 - Okres Ústí nad Orlicí - Obyvatelstvo nad 15 let věku podle nejvyššího ukončeného vzdělání (k 1. 1. 2006) 40 000 39 726 Obyvatelé okresu Ústí nad Orlicí 35 000 30 000 25 000 20 000 15 000 10 000 5 000 22 862 24 276 3 546 6 069 379 822 0 základní a neukončené vyučení a střední odborné bez maturity úplné střední s maturitou vyšší odborné a nástavbové vysokoškolské vč. vědecké přípravy bez vzdělání nezjištěno Zdroj dat: ČSÚZ Zdroj dat: ČSÚ /14

Graf 6 - ORP Lanškroun - Obyvatelstvo nad 15 let věku podle nejvyššího ukončeného vzdělání (k 1. 1. 2006) Počet obyvatel ORP Lanškroun 8 000 7 000 6 000 5 000 4 000 3 000 2 000 1 000 0 4 839 základní a neukončené 7 135 vyučení a střední odborné 4 122 úplné střední s maturitou 544 vyšší odborné a nástavbové 1 037 vysokoškolsk é vč. vědecké bez vzdělání 97 167 nezjištěno Lanškroun 4 839 7 135 4 122 544 1 037 97 167 Zdroj dat: ČSÚ /15

Graf 7 - Srovnání obyvatel ORP Lanškroun v předproduktivním věku ( k 1. 1. 2006) Procento obyvatel do 14 let 25,00% 20,00% 15,00% 10,00% 5,00% 0,00% Česká republika Pardubický kraj Lanškrounsko Albrechtice Anenská Studánka Cotkytle Čenkovice Damníkov Dolní Čermná Horní Čermná Horní Heřmanice Horní Třešňovec Krasíkov Lanškroun Lubník Luková Ostrov Petrovice Rudoltice Sázava Strážná Tatenice Trpík Výprachtice Žichlínek Graf 8 - Srovnání obyvatel ORP Lanškroun v produktivním věku (k 1. 1. 2006) 90,00% 80,00% 70,00% obyvatelé 15-64 let 60,00% 50,00% 40,00% 30,00% 20,00% 10,00% 0,00% Česká republika Pardubický kraj Lanškrounsko Albrechtice Anenská Studánka Cotkytle Čenkovice Damníkov Dolní Čermná Horní Čermná Horní Heřmanice Horní Třešňovec Krasíkov Lanškroun obce Lubník Luková Ostrov Petrovice Rudoltice Sázava Strážná Tatenice Trpík Výprachtice Žichlínek Zdroj dat: ČSÚ /16

Graf 9 - Srovnání obyvatel ORP Lanškroun v poproduktivním věku (k 1. 1. 2006) 25,00% procento obyvatel nad 65 let 20,00% 15,00% 10,00% 5,00% 0,00% 1.2.3 Ekonomická aktivita Česká republika Pardubický kraj Lanškrounsko Albrechtice Anenská Studánka Cotkytle Čenkovice Damníkov Dolní Čermná Horní Čermná Horní Heřmanice Horní Třešňovec Krasíkov Lanškroun Lubník Luková Ostrov Petrovice Rudoltice Sázava Strážná Tatenice Trpík Výprachtice Žichlínek Zdroj dat: ČSÚ Analýza ekonomické aktivity obyvatelstva regionu potvrzuje, že Lanškrounsko patří mezi ekonomicky nejaktivnější území republiky. Ekonomická aktivita obyvatel Lanškrounska vyjádřená v procentech převyšuje ve všech kategoriích (muži, ženy, celkem) stejné ukazatele za okres Ústí nad Orlicí, Pardubický kraj i celou Českou republiku. Tyto skutečnosti vyplývají z tabulky a připojeného grafu na následující straně. Data jsou čerpána z posledního SLDB k 1. 3. 2001, neboť aktuální data za námi sledovaná území nejsou k dispozici. Aktuální data jsou zjišťována pouze za ČR a kraje, v menších územních celcích by byla velká výběrová chyba a data by tak byla nespolehlivá. Pro přesnost a spolehlivost jsou tedy veškerá potřebná data čerpána z uvedeného SLDB. /17

tabulka 8 - Ekonomická aktivita obyvatelstva podle SLDB k 1. 3. 2001 ekonomicky aktivní počet obyvatel celkem v % Albrechtice 495 271 54,75 Anenská Studánka 187 39 20,86 Cotkytle 426 178 41,78 Čenkovice 188 92 48,94 Damníkov 667 348 52,17 Dolní Čermná 1 337 658 49,21 Horní Čermná 1 048 492 46,95 Horní Heřmanice 476 194 40,76 Horní Třešňovec 609 314 51,56 Krasíkov 305 170 55,74 Lanškroun 9 990 5 363 53,68 Lubník 288 147 51,04 Luková 691 348 50,36 Ostrov 578 312 53,98 Petrovice 238 127 53,36 Rudoltice 922 495 53,69 Sázava 554 289 52,17 Strážná 98 43 43,88 Tatenice 841 428 50,89 Trpík 66 32 48,48 Výprachtice 953 485 50,89 Žichlínek 793 418 52,71 ORP Lanškrounsko 21 750 11 243 51,69 okres Ústí nad Orlicí 139 387 70 177 50,35 Pardubický kraj 508 281 255 709 50,31 Česká republika 10 230 060 5 253 400 51,35 Graf 10 - Ekonomická aktivita obyvatelstva Zdroj dat: ČSÚ 52,00 51,69 51,50 51,35 % ekonomicky aktivních 51,00 50,50 50,31 50,35 50,00 49,50 1 Pardubický kraj okres Ústí nad Orlicí Česká republika Lanškrounsko /18

1.3 Technická infrastruktura 1.3.1 Doprava Železniční doprava Regionem prochází hlavní železniční tah České republiky Praha Olomouc Přerov Ostrava (č. 010 a 270). V Třebovicích odbočuje trať do Chornice (č. 262), která prochází jihozápadní částí regionu. Poslední tratí, která se nachází v řešeném území, je trať Rudoltice Lanškroun (č. 272). V rámci zpracování konceptu Územního plánu velkého územního celku okresu Ústí nad Orlicí byla prověřována možnost nového železničního propojení Lanškrouna (navázání na trať Rudoltice Lanškroun č. 272) s Letohradem (navázání na trať č. 020 Praha Velký Osek H. Králové Letohrad). Projednávání konceptu územního plánu však dosud nebylo ukončeno (práce na územním plánu byly zastaveny a koncept bude použit jako jeden z podkladů pro zpracování Územního plánu velkého územního celku Pardubického kraje). Dle stanoviska Ministerstva dopravy a spojů ČR však nelze s realizací této stavby v návrhovém období územního plánu počítat. Úvahy o jejím zařazení mezi připravované investice ministerstvo podmínilo prokázáním její potřebnosti a výhodnosti. Celkově lze však hodnotit napojení železniční dopravou z pohledu technické infrastruktury jako velmi dobré. V současné době však železniční doprava prochází postupnou restrukturalizací a ještě stále nedošlo k ujasnění toho, jaký bude další osud zejména regionálních tratí. Silniční doprava Hodnocení dopravního napojení řešeného území na silniční sítě vychází oproti železniční dopravě spíše opačně. Regionem neprochází žádná dálnice ani jiná rychlostní komunikace. Nejbližší napojení na dálnici D1 je u Humpolce (Lanškroun Humpolec, exit D1 90, 122 km) a na dálnici D11 je u obce Sedlice (Lanškroun Sedlice, exit D11 84, 101 km), na rychlostní komunikaci dálničního typu pak u Mohelnice (39 km). Regionem prochází jen několik (z celorepublikového pohledu) méně důležitých silnic 1. třídy (I/11 Praha H. Králové Žamberk Ostrava, I/43 hraniční přechod D. Lipka Lanškroun Svitavy Brno). Na styku s regionem je silnice 1. třídy I/14 Náchod Ústí nad Orlicí Česká Třebová Třebovice. Silnice I/43 není sice významnou z celorepublikového pohledu, ale je významná pro krajskou úroveň a je jediným přímým silničním napojením Pardubického kraje na území sousedního státu, a to na Polsko. Pro region by měla velký význam uvažovaná rychlostní komunikace R35, která by spojovala města Hradec Králové a Olomouc a tím by celý region významně napojovala na dálniční síť České republiky. Severní varianty této připravované rychlostní komunikace procházejí jižní částí řešeného území. V optimálním případě lze očekávat stabilizaci trasy této rychlostní silnice schválením Územního plánu velkého územního celku Pardubického kraje v předmětném úseku do dvou let. /19

Letecká a vodní doprava Na území regionu se nenacházejí žádná civilní letiště. Nejbližší letiště jsou v Ústí nad Orlicí a v Žamberku, která mají především sportovní využití, případně pro Leteckou záchrannou službu. Ve Vysokém Mýtě je letiště s betonovou přistávací drahou, které má statut letiště s občasným mezinárodním provozem, to znamená, že na požádání přepravce je provedeno celní odbavení konkrétního letadla. Nejbližší letiště se smíšeným provozem je v Pardubicích, letiště s pravidelnými linkami až v Praze, Brně či Ostravě. Řešeným územím neprochází žádná vodní dopravní cesta. Nejbližším splavným tokem je Labe ve Chvaleticích. Připravuje se splavnění jeho toku až do Pardubic. Regionem prochází připravovaná trasa navrhovaného průplavu Dunaj Odra Labe, která může v případě realizace významně zvýšit jeho význam. S realizací se však v nejbližší době nepočítá. 1.3.2 Energetika Zásobování elektrickou energií Pardubický kraj je zásobován elektrickou energií prostřednictvím přenosové soustavy provozované a.s. ČEPS, distribuční síť provozuje regionální energetický podnik VČE a.s. Přechod mezi napájecím a distribučním systémem tvoří síť transformoven 400(220)/110 kv. Na území regionu se nachází jeden ze základních zásobovacích bodů, transformovna Krasíkov (400/110 kv). Území kraje je pokryto dvěma rozvodnými systémy, východní část je řešena rozvodným systémem 22 kv a zbytek území kraje systémem 35 kv. Oblast Lanškrounska spadá do sféry systému 22 kv. Výkonově je zajištěna z transformoven 110/22 kv Lanškroun a Jablonné nad Orlicí. Území regionu je vzhledem k vzájemné blízkosti napájecích bodů dostatečně zásobováno elektrickou energií, což vytváří dobré předpoklady pro jeho rozvoj. Pro území Pardubického kraje se předpokládá v období do roku 2005 roční nárůst 2% a po roce 2005 2,3%. Pro zajištění tohoto nárůstu se připravuje výstavba několika transformoven vvn/vn a příslušných vedení. Na území Lanškrounska se výstavba takovéto transformovny nepředpokládá, nejbližší se připravují v Ústí nad Orlicí (110/35 kv, termín výstavby není stanoven) a v Králíkách (110/22 kv, předpoklad výstavby v roce 2010). S její výstavbou souvisí realizace nového vedení 2 x 110 kv v trase z Horních Heřmanic-Rýdrovic do Králík. Zásobování plynem Do území regionu je plyn přiváděn trasami vysokotlakých plynovodů (DN 500 a DN 350) z Černé za Bory. Současný stav plynofikace jednotlivých obcí regionu je uveden v tabulce na konci této kapitoly. /20

1.3.3 Zásobování vodou a odkanalizování Region Lanškrounsko je území s dostatečnými zásobami podzemních vod s kvalitou vody na uspokojivé úrovni. Většina obcí je vybavena veřejným vodovodem. Problematičtější je situace v odkanalizování a v čištění odpadních vod. Odkanalizování téměř celého sídla a čištění odváděných odpadních vod má pouze Lanškroun, Výprachtice mají ČOV, která čistí vody části obce. Strategický význam má dokončení kanalizace Lanškrouna včetně napojení obce Horní Třešňovec. Současný stav v zásobování odkanalizování obcí je zachycen v tabulce č. 9 Technická vybavenost obcí Regionu Lanškrounsko. tabulka 9 - Technická vybavenost obcí regionu Lanškrounsko Poř. číslo Název obce Vodovody Kanalizace ČOV Řízené skládky Plynofikace 1 Albrechtice ano záměr 2 Anenská Studánka ano 3 Cotkytle 4 Čenkovice ano lokální lokální 5 Damníkov ano část velkoodběr 6 Dolní Čermná ano ano ano 7 Horní Čermná ano ano záměr 8 Horní Heřmanice ano lokální lokální záměr 9 Horní Třešňovec ano ano 10 Krasíkov ano lokální ano 11 Lanškroun ano ano ano ano ano 12 Lubník ano lokální lokální ano 13 Luková ano - skup ano 14 Ostrov ano záměr 15 Petrovice ano lokální 16 Rudoltice ano lokální lokální ano 17 Sázava ano ano lokální ano 18 Strážná částečný 19 Tatenice ano ano lokální ano 20 Trpík ano 21 Výprachtice ano ano ano 22 Žichlínek ano částečně lokální ano /21

1.4 Bytový fond 1.4.1 Stáří bytového fondu Stáří a kvalita bytového fondu v obcích byla naposledy sledována ve sčítání lidí, bytů a domů (SLBD) v roce 2001. tabulka 10 - Stáří bytového fondu podle SLDB 2001 Byty v domech postavených v období do roku 1919 vč. nezj. Albrechtice 18 23 82 16 14 Anenská Studánka 5 19 5 4 6 Cotkytle 19 21 94 12 10 Čenkovice 6 4 38 8 4 Damníkov 33 33 97 28 27 Dolní Čermná 28 40 246 79 47 Horní Čermná 37 44 207 45 16 Horní Heřmanice 24 23 89 22 8 Horní Třešňovec 27 21 97 43 12 Krasíkov 22 14 45 9 19 Lanškroun 371 392 1 771 504 533 Lubník 21 15 35 22 4 Luková 38 40 73 35 22 Ostrov 20 25 69 35 15 Petrovice 4-51 15 2 Rudoltice 29 36 159 35 51 Sázava 19 15 103 22 30 Strážná 6 9 21 3 3 Tatenice 59 25 130 32 21 Trpík 3 9 8 3 1 Výprachtice 34 21 173 34 51 Žichlínek 42 23 106 38 51 Správní obvod celkem 865 852 3 699 1 044 947 1920-1945 1946-1980 1981-1990 1991-2001 Pramen: ČSÚ Dané ukazatele charakterizují počet a podíl problematických bytů a ukazují tak i na možnou výši budoucího odpadu bytového fondu. Řešené území ve sledovaných ukazatelích vykazuje mírně horší hodnoty, než tomu je u celého okresu. /22

1.4.2 Využívání bytového fondu tabulka 11 - Využívání bytového fondu podle SLDB 2001 Neobydlené byty z toho důvod neobydlenosti Poř. číslo ČR, kraj, okres, obce celkem na 100 trvale obydlen. bytů podíl z celk. počtu bytů v % obydlen přechodně abs. slouží k rekreaci nezpůsobilý k bydlení % abs. % abs. % 1 Albrechtice 20 13,2 11,7 2 10,0 2 10,0 3 15,0 2 Anenská Studánka 32 82,1 45,1 1 3,1 31 96,9 0 0,0 3 Cotkytle 108 68,8 40,8 10 9,3 65 60,2 19 17,6 4 Čenkovice 66 106,5 51,6 1 1,5 58 87,9 2 3,0 5 Damníkov 25 11,5 10,3 4 16,0 11 44,0 1 4,0 6 Dolní Čermná 127 28,9 22,4 13 10,2 65 51,2 15 11,8 7 Horní Čermná 107 30,6 23,4 6 5,6 68 63,6 18 16,8 8 Horní Heřmanice 128 77,1 43,5 11 8,6 99 77,3 11 8,6 9 Horní Třešňovec 52 26,1 20,7 11 21,2 5 9,6 15 28,8 10 Krasíkov 20 18,5 15,6 2 10,0 8 40,0 2 10,0 11 Lanškroun 259 7,3 6,8 119 45,9 9 3,5 31 12,0 12 Lubník 15 15,5 13,4 4 26,7 1 6,7 6 40,0 13 Luková 35 16,7 14,3 6 17,1 2 5,7 7 20,0 14 Ostrov 38 23,0 18,7 7 18,4 11 28,9 9 23,7 15 Petrovice 29 40,3 28,7 1 3,4 15 51,7 3 10,3 16 Rudoltice 74 23,3 18,9 15 20,3 10 13,5 13 17,6 17 Sázava 21 11,1 10,0 6 28,6 2 9,5 6 28,6 18 Strážná 16 38,1 27,6 0 0,0 10 62,5 3 18,8 19 Tatenice 46 17,3 14,7 4 8,7 27 58,7 7 15,2 20 Trpík 6 25,0 20,0 0 0,0 3 50,0 0 0,0 21 Výprachtice 194 61,8 38,2 17 8,8 92 47,4 24 12,4 22 Žichlínek 26 9,9 9,0 8 30,8 0 0,0 15 57,7 Pramen: ČSÚ Region vykazuje vyšší poměr nevyužívaných bytů v porovnání se situací v okrese, kraji i ČR. Mezi příčinami nevyužívání bytového fondu dominuje jeho používání k rekreačním účelům, které je poměrně vyšší v porovnání s okresem i krajem (zejména v obcích Čenkovice, Anenská Studánka, Horní Heřmanice, Cotkytle a Výprachtice). Tato skutečnost potvrzuje velký turistický potenciál území. V porovnání se stavem v okrese, kraji i ČR je více zastoupena i nezpůsobilost k bydlení, naopak méně využívání bytového fondu k přechodnému bydlení. Obdobné trendy vykazuje i nevyužívání domů k bydlení. Viz tabulka č.12. Nejvýznamnější lokalitou regionu z hlediska nové bytové výstavby je lokalita Zámeček Rudoltice. K 05/2007 je dokončeno 13 bytových domů se 160 byty. Lokalita je připravena pro další bytovou výstavbu. /23

tabulka 12 - Využití bytových domů a bytů podle SLDB 2001 ČR, kraj, okres, obce Počet obyvatel Domy úhrnem trvale obydlené celkem v tom z toho RD neobydlené abs. % Byty celkem Počet obyvatel na 1 byt v tom trvale obydlené neobydlené abs. % abs. % Albrechtice 499 137 122 121 15 10,9 171 2,92 151 88,3 20 11,7 Anenská Studánka 190 67 35 32 32 47,8 71 2,68 39 54,9 32 45,1 Cotkytle 428 236 131 126 105 44,5 265 1,62 157 59,2 108 40,8 Čenkovice 190 106 43 40 63 59,4 128 1,48 62 48,4 66 51,6 Damníkov 667 183 163 153 20 10,9 243 2,74 218 89,7 25 10,3 Dolní Čermná 1 344 395 295 271 100 25,3 567 2,37 440 77,6 127 22,4 Horní Čermná 1 053 339 248 235 91 26,8 457 2,30 350 76,6 107 23,4 Horní Heřmanice 484 264 143 134 121 45,8 294 1,65 166 56,5 128 43,5 Horní Třešňovec 612 183 147 144 36 19,7 251 2,44 199 79,3 52 20,7 Krasíkov 308 110 93 89 17 15,5 128 2,41 108 84,4 20 15,6 Lanškroun 10 027 1 629 1 503 1 198 126 7,7 3 824 2,62 3 565 93,2 259 6,8 Lubník 288 90 81 80 9 10,0 112 2,57 97 86,6 15 13,4 Luková 694 199 172 157 27 13,6 244 2,84 209 85,7 35 14,3 Ostrov 579 152 122 111 30 19,7 203 2,85 165 81,3 38 18,7 Petrovice 238 72 52 50 20 27,8 101 2,36 72 71,3 29 28,7 Rudoltice 924 239 213 199 26 10,9 391 2,36 317 81,1 74 18,9 Sázava 554 144 134 124 10 6,9 210 2,64 189 90,0 21 10,0 Strážná 98 56 39 39 17 30,4 58 1,69 42 72,4 16 27,6 Tatenice 844 264 221 212 43 16,3 312 2,71 266 85,3 46 14,7 Trpík 68 28 22 22 6 21,4 30 2,27 24 80,0 6 20,0 Výprachtice 958 410 234 216 176 42,9 508 1,89 314 61,8 194 38,2 Žichlínek 792 232 210 187 22 9,5 289 2,74 263 91,0 26 9,0 Lanškrounsko 21 839 5 535 4 423 3 940 1 112 20,1 8 857 2,47 7 413 83,7 1 444 16,3 okres Ústí nad Orlicí 139 285 32 662 26 594 23 230 6 068 18,6 57 413 2,43 49 222 85,7 8 191 14,3 Pramen: ČSÚ Přehled o podílech neobydlených a obydlených bytů a domů poskytuje následující graf. Graf 11 - Obydlené a neobydlené domy a byty 100 Graf - Obydlené a neobydlené domy a byty 80 60 40 20 0 Lanškrounsko Okres Ústí nad Orlicí Pardubický kraj Česká republika Neobydlené domy /%/ 20,1 18,6 18,8 18,0 Trvale obydlené byty /%/ 83,7 85,7 86,0 87,6 Neobydlené byty /%/ 16,3 14,3 14,0 12,4 /24

1.5 Hospodářská charakteristika 1.5.1 Nezaměstnanost tabulka 13 - Míra nezaměstnanosti 31.12.96 31.12.97 31.12.98 31.12.99 30.9.2000 31.12.2004 31.12.2005 31.12.2006 Lanškrounsko 3,4 4,3 5,3 6,1 4,9 7,54 7,68 5,6 okres ÚO 3,5 4,5 6,4 8,9 7,4 8,2 8,91 6,3 ČR 3,5 5,2 7,5 9,4 8,8 8,4 7,8 7,7 Zdroj dat: ÚP Míra nezaměstnanosti je v regionální politice používána jako hlavní ukazatel pro hodnocení regionálních rozdílů. Do roku 1995 nezaměstnanost v podstatě nebyla problémem a její diferenciace mezi jednotlivými regiony byla minimální. Postupně s určitou celostátní stagnací ekonomické výkonnosti se míra nezaměstnanosti jako celek zvyšovala, přičemž docházelo k prohlubování meziregionálních rozdílů. Ještě v letech cca 1992 a 1993 se region Lanškrounsko jevil jako jeden z nejproblémovějších regionů okresu. Zejména s rozvojem aktivit firmy AVX Lanškroun (a na ni navazujícími dalšími podnikatelskými aktivitami) se Lanškrounsko stalo územím s relativně nízkou mírou nezaměstnanosti a s významnou nabídkou volných pracovních míst. Po roce 1995 vykazuje Lanškrounsko stabilně nižší míru nezaměstnanosti, než je okresní a republikový průměr. Tento trend jednoznačně potvrzuje ekonomickou dynamiku regionu. Dlouhodobé trendy vývoje nezaměstnanosti jednotlivých obcí i celého regionu ukazuje následující tabulka: /25

tabulka 14 - Vývoj míry nezaměstnanosti regionu Lanškrounsko v % Poř. číslo Název obce 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2006 1 Albrechtice 5,6 8,8 7,2 6 6,8 6,4 5,5 7,4 6,3 2 Anenská Studánka 12,7 4,8 11,1 6,3 13,5 13,5 12,8 25,6 28,2 3 Cotkytle 13,6 14 14 10,7 12 12,8 19,1 20,2 12,9 4 Čenkovice 6,7 2,5 5,8 5 12,1 15,4 13,0 13,0 12 5 Damníkov 5 5,3 7,6 5,3 5,3 8,5 7,2 7,2 4 6 Dolní Čermná 3,4 6,8 6,8 5,9 7,7 8,4 10,0 8,5 5,3 7 Horní Čermná 4,5 3,9 5,4 3,7 5,2 5,6 7,7 7,3 3,9 Horní 8 Heřmanice 2,9 6,7 5,5 7,6 8,5 11,7 13,9 11,9 9,8 Horní Třešňovec 3,7 7,4 7,7 5,7 6,6 5,4 7,0 7,3 5,1 9 10 Krasíkov 10 10,6 14,1 11,2 20,5 14,5 14,1 17,1 11,2 11 Lanškroun 3,6 4,4 5 3,9 6,2 6,0 6,5 6,3 4,9 12 Lubník 8,2 4,1 6,8 6,8 8,2 6,0 8,2 5,4 6,1 13 Luková 4,8 3,1 4,8 4,2 7,2 7,2 8,0 8,6 6 14 Ostrov 7,2 8,8 8,5 7,5 11,9 13,9 16,0 11,9 6,1 14 Petrovice 4,3 3,5 5,2 5,2 4,7 4,7 5,5 4,7 3,9 15 Rudoltice 3,3 8,3 8,3 7,5 10,9 9,7 12,1 10,5 8,5 16 Sázava 2,2 4,4 4,4 3,6 3,6 5,0 7,3 3,5 2,8 17 Strážná 4,9 4,9 8,2 6,6 0 9,3 2,3 7,0 0 18 Tatenice 4,4 5,9 6,9 6,7 6,9 6,2 6,1 8,2 7,2 19 Trpík 3 0 15,2 9,1 9,7 9,7 18,8 18,8 25 20 Výprachtice 2,8 3,7 5,9 4,8 5,1 6,8 6,6 6,0 4,3 21 Žichlínek 3,9 5,2 5,5 4,7 4,6 5,6 6,7 5,0 4,3 Region Lanškrounsko 5,4 5,6 7,6 6,2 7,8 8,5 7,9 7,5 5,6 ZDROJ: ÚP Měsíční Vývoj míry nezaměstnanosti regionu Lanškrounsko během roku 2007: Dosažitelní uchazeči EAO Míra nezaměstnanosti leden 2007 698 11 243 6,2 únor 2007 685 11 243 6,1 březen 2007 627 11 243 5,6 duben 2007 595 11 243 5,3 květen 2007 631 11 243 4,7

1.5.2 Hospodaření obcí Vyhodnocovat z dlouhodobého pohledu hospodaření obcí je složité. Hlavním problémem je skutečnost, že se velmi často mění zásady sdílení daní mezi státním rozpočtem a místními rozpočty. Tato skutečnost komplikuje tvorbu střednědobé, případně dlouhodobé strategie hospodaření obcí. Přitom čím menší obec, tím větší dopady změn pravidel ve sdílení daní na příjmovou stránku v příslušných letech. Vyhodnocení příjmů obcí regionu v porovnání s okresními průměry v letech 1998 a 1999 poskytují následující tabulky. tabulka 15 - Vyhodnocení příjmů obcí regionu v porovnání s okresními průměry 1999 DPFO/obyv. DN/obyv. DP/obyv. VP/obyv. CP/obyv. CV/obyv. Lanškrounsko 1 573,27 386,23 5426,2 9044,71 13449,45 11730,56 okres ÚO 1437,05 368,98 5036,39 10133,24 13912,19 12510,79 1998 DPFO/obyv. DN/obyv. DP/obyv. VP/obyv. CP/obyv. CV/obyv. Lanškrounsko 1 589,04 388,03 5428,17 7630,80 10195,12 10055,80 okres ÚO 1449,83 366,40 4858,37 7761,74 11889,17 12013,79 DPFO - daň z příjmů fyzických osob samostatně výdělečně činných DN - daň z nemovitostí DP - daňové příjmy (součet daně z příjmu fyzických osob samostatně výdělečně činných + daň z nemovitostí+daň ze závislé činnosti) VP- vlastní příjmy (bez dotací) CP - celkové příjmy (vč. přijatých dotací) CV - celkové výdaje Uvedené údaje ukazují poměrové vyjádření hospodaření obcí. Do určité míry dávají představu o tom, jaké zdroje mohou mít samosprávy řešeného území k dispozici ve svém území a porovnávají je se situací v okrese. Byly uvažovány pouze ukazatele, které mají meziregionální aspekt a ve svém vyjádření na obyvatele se obec od obce liší. Z uvedených údajů lze vypozorovat, že největší variabilitu mají ukazatele jednotlivých daní. Zde vychází region Lanškrounsko v porovnání s okresními průměry velmi dobře, což může svědčit o relativně silném zázemí v kategorii drobných podnikatelů v této oblasti. U daně z nemovitosti obvykle největších relativních hodnot dosahují nejmenší obce či regiony s vyšším zastoupením venkovského obyvatelstva. Je poměrně zajímavé, že při sledování agregovaných ukazatelů, které jsou součtem ukazatelů dílčích, dochází ke zmenšování rozdílů mezi regiony. To může nahrávat i tvrzení, že se prostřednictvím různých dotací v podstatě daří meziregionální rozdíly v příjmech obcí a regionů vyrovnávat a tím i zaručovat relativně příznivé podmínky pro život obyvatel ve všech územích. /27

Graf 12 - Porovnání daňových příjmů obcí na 1 obyvatele za rok 2006. Průměr daňových příjmů na 1 obyvatele 11,500 11,000 10,500 10,000 9,500 9,000 8,500 8,000 7,500 7,000 6,500 6,000 5,500 5,000 4,500 4,000 3,500 3,000 2,500 2,000 1,500 1,000 0,500 0,000 5,973 6,679 6,744 6,812 6,840 6,859 6,937 6,951 7,002 7,043 7,069 7,144 7,239 6,971 7,376 7,388 7,396 7,532 7,724 7,748 8,364 9,582 11,123 Trpík Albrechtice Lubník Horní Čermná Petrovice Anenská Studánka Sázava Damníkov Cotkytle Luková Výprachtice Tatenice Žichlínek LANŠKROUNSKO Ostrov Horní Heřmanice Strážná Krasíkov Horní Třešňovec Dolní Čermná Rudoltice Lanškroun Čenkovice 1.5.3 Největší zaměstnavatelé Pro region je charakteristické významné zastoupení zejména elektrotechnického, strojírenského a papírenského průmyslu. K největším zaměstnavatelům v rámci průmyslu elektrotechnického patří AVX Czech Republic s.r.o. Lanškroun, Schott Electronic Packaging s.r.o. Lanškroun, INA Lanškroun. /28

1.6 Občanská vybavenost 1.6.1 Školy a školská zařízení V Lanškrouně se nachází Gymnázium, Střední průmyslová škola, Střední odborné učiliště a Střední zemědělská škola. Z toho vyplývá, že v oblasti je silné zastoupení středního školství. Odborné střední školy mají nadregionální působnost. Mimo region jsou nejdostupnější střední školy v České Třebové a Ústí nad Orlicí. V České Třebové je Vyšší odborná škola a Střední odborná škola (obory sociální a dopravní) a detašované pracoviště Dopravní fakulty Jana Pernera Univerzity Pardubice. Nabídku středoškolského vzdělání lze hodnotit jako dostatečnou, dostupnost vysokoškolského vzdělání je ovlivněna dopravní dostupností. Přehled o základních školách a předškolních zařízeních poskytuje následující tabulka: tabulka 16 - Přehled škol a předškolních zařízeních v obcích ORP Poř. číslo Název obce Mateřské školy Úplné základní školy Neúplné základní školy Školy pro ml. se zvl. péčí Domovy dětí a mládeže Základní umělecké školy 1 2 Albrechtice An. Studánka 1 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 3 Cotkytle 1 0 1 0 0 0 4 Čenkovice 0 0 0 0 0 0 5 Damníkov 1 1 0 0 0 0 6 Dolní Čermná 1 1 0 0 0 0 7 Horní Čermná 1 1 0 0 0 0 8 H. Heřmanice 1 0 1 0 0 0 9 Horní Třešňovec 1 0 1 0 0 0 10 Krasíkov 0 0 0 0 0 0 11 Lanškroun 6 3 1 2 1 1 12 Lubník 0 0 0 0 0 0 13 Luková 1 0 1 0 0 0 14 Ostrov 1 0 1 0 0 0 15 Petrovice 1 0 0 0 0 0 16 Rudoltice 1 0 1 0 0 0 17 Sázava 0 0 0 0 0 0 18 Strážná 0 0 0 0 0 0 19 Tatenice 1 1 0 0 0 0 20 Trpík 0 0 0 0 0 0 21 Výprachtice 1 1 0 0 0 0 22 Žichlínek 1 0 1 0 0 0 Region Lanškrounsko 20 8 8 4 1 1 Zdroj dat: ČSÚ /29

1.6.2 Zdravotnická a sociální zařízení Zdravotnické služby jsou na Lanškrounsku poskytovány ambulantním způsobem přímo v Lanškrouně a ve zdravotních střediscích větších obcí (event. periodickým zajížděním praktického lékaře do několika menších obcí). Specializovanou péči zajišťují nemocnice v Ústí nad Orlicí, v Litomyšli a Moravské Třebové. Obecně lze konstatovat, že zabezpečení základní lékařské péče v obcích regionu je dostatečné. Za speciálními úkony a zákroky a za zdravotnickými službami spojenými s hospitalizací je nutno dojíždět do výše uvedených nemocnic. V současné době žije jen ve městě Lanškroun více než 750 obyvatel starších 72 let a na území celého regionu přes 1500 obyvatel této věkové kategorie. Lze očekávat, že s postupujícím negativním demografickým trendem se počty seniorů budou dále zvyšovat. Pro seniory existují v regionu pouze tato zařízení: DPS v Horní a Dolní Čermné a v Lanškrouně, Specializovaný Ústav sociální péče v Anenské Studánce. Od 9.10.2006 je otevřen Domov důchodců Lanškroun s kapacitou 75 klientů. /30

1.7 Rekreace a cestovní ruch Region poskytuje řadu charakteristických kvalit pro rozvoj cestovního ruchu. Krajina se vyznačuje půvabnou členitostí, která turistům umožňuje vybrat si z množství nejrůznějších aktivit, ale nabízí i mnoho příležitostí k odpočinku. Nabízí turistům klid a zotavení v krásné přírodě, sportovní vyžití typu turistika, cykloturistika, lyžování, jezdectví, letecké sporty a v neposlední řadě i bohaté kulturní zážitky při návštěvě četných památek typické podorlické lidové architektury, či městského muzea, které je i centrem informací o daném regionu. K nejvýznamnějším přírodním a kulturním památkám patří: Sázavské údolí navrhované území přírodního parku Údolí Moravské Sázavy. Zahrnuje asi 6 km dlouhé údolí Moravské Sázavy mezi Albrechticemi u Lanškrouna a Výprachticemi a postranní údolí jejích přítoků v této oblasti, z nichž největší jsou Důl umučených, Uhelná dolinka a Olšový dolík na levém břehu. Údolí jsou hluboce zaříznuta se značnými výškovými rozdíly. Díky tomu se zde na mnoha místech projevuje inverzní charakter mikroklimatu, kdy na dnech údolí je klima mnohem chladnější a umožňuje výskyt chladnomilných a horských druhů rostlin. Šlajfront registrovaný významný krajinný prvek. Původní bučiny na velmi prudkém svahu nad nivou Moravské Sázavy západně od obce Albrechtice u Lanškrouna. Aleje k Zámečku registrovaný významný krajinný prvek. Druhově pestré aleje s vysokou krajinotvornou funkcí kopírující cesty k Zámecké hoře. Čenkovička přírodní památka. Niva potoka mezi obcemi Čenkovice a Bystřec. Charakteristický krajinný prvek podhorské části zachovalá luční niva meandrujícího potoka s kvalitními břehovými porosty a s bohatou populací bledule jarní zřetelnou v jarním aspektu. Selský les přírodní rezervace. Téměř 300 let starý zbytek bukového, dobře zmlazujícího porostu s jedlí, smrkem a s význačnými bylinnými druhy v podrostu. Jedná se o jednu z nejcennějších přírodních rezervací na lesní půdě v okrese. Na rezervaci navazuje přírodní památka Selský potok - vlhké, místy rašelinné louky s nálety dřevin a bohatým výskytem chráněné bledule jarní. V Dole přírodní rezervace. Území s velice bohatým výskytem bledule jarní a dalších významných druhů na vlhkých rašelinných loukách nivy Hraničního potoka. Masový výskyt bledule jarní pokračuje i po celé délce toku v obci Herbortice. U Kaštánku přírodní památka. Ploché údolíčko s komplexem rašelinných luk, mokřin, podmáčených olšin a rašeliništěm. Území s hojným výskytem chráněných a vzácných druhů rostlin. /31

Lanškrounské rybníky přírodní park. Významná krajinná a zejména ornitologická lokalita. I přes bezprostřední návaznost na rekreační oblast zde hnízdí chráněné a ohrožené druhy ptáků. Biologicky nejhodnotnější jsou především litorály rybníků a na ně navazující pobřežní louky, mokrořady a jasanové olšíny v okolí vodních toků. Pro tyto hodnoty byla část přírodního parku (41,52 ha) zahrnuta do Evropské soustavy NATURA 2000, jako evropsky významné stanoviště. Radnice ve středu náměstí renesanční stavba z let 1581 1582. Kostel sv. Václava a zámek původně gotický augustiniánský klášter, po husitských válkách přestavěný na konci 15. stol. na zámek, kostel barokně přestavěný. V zámku dnes sídlí městské muzeum. Hostinec Krčma částečně roubený zájezdní hostinec z r. 1860 s lomenicí trojosou zvýšenou vstupní částí vysazenou na dřevěných sloupcích. Mariánská hora - nachází se nedaleko Dolní Čermné a je cílem vycházek. Na kraji lesa stojí kaple s křížovou cestou. Pozoruhodná je tím, že větší vnější kaple skrývá uvnitř původní kapličku. Již od roku 1790 se zde scházeli poutníci. Sousoší pany Marie v kapličce bývalého areálu lázní u tamního pramene dnes v areálu Ústavu sociální péče v obci Anenská Studánka. Celý areál bývalých lázní představuje mimořádně krásnou a cennou ukázku barokní sídelní kompozice, samotné sousoší Panny Marie je zcela mimořádně kvalitním sochařským dílem pozdního baroku. Přírodní park "Suchý vrch - Buková hora" - byl vyhlášen v roce 1987 oblastí klidu. Má rozlohu 6427 ha. Nejvyššími body jsou Suchý vrch 995 m. n.m. s rozhlednou a Buková hora 958 m. n.m., na jejímž jižním úbočí pramení řeka Moravská Sázava. Významný je výskyt rosnatky okrouholisté na rašeliništi pod Suchým vrchem. Historickou zajímavostí je dělostřelecká tvrz Bouda, součást Muzea Československého opevnění, která je zimovištěm 9 druhů netopýrů. Turistický potenciál řešené oblasti je vysoký. Stravovací služby a ubytovací kapacity odpovídají současné úrovni turistického využívání regionu. Rezervy jsou v infrastruktuře, zejména chybí dostatek zařízení pro trávení volného času (jako například venkovní koupaliště, vnitřní bazén, krytá sportoviště). /32

1.8 Souhrnný přehled za region Lanškrounsko Tabulka 17 - Tabulková sumarizace Ukazatel Jednotka Hodnota OBYVATELSTVO (K 1.1..2007) Počet obyvatel 21.452 - muži 10.519 - ženy 10.933 Rozloha km 2 256,6 Hustota obyvatel obyvatel/km 2 83,6 STRUKTURA OBCÍ A OBYVATEL V NICH (K 1.1.2007) Počet obcí do 499 obyvatel 9 - podíl obyvatel v obcích do 499 obyvatel % 11,2 Počet obcí s 500-1.999 obyvatel 11 - podíl obyvatel v obcích s 500-1.999 obyvateli % 42,5 Počet obcí s 2.000-9.999 obyvatel 1 - podíl obyvatel v obcích s 2.000-9.999 obyvateli % 46,3 Počet obcí s 10.000 a více obyvateli 0 - podíl obyvatel v obcích s 10.000 a více obyvateli % 0 POZEMKY Celková výměra ha 25.664,5 Zemědělská půda ha 15.671,5 - orná půda ha 10.533,8 Nezemědělská půda ha 9.993,0 - lesní půda ha 8.143,4 - vodní plochy ha 191,6 - zastavěné plochy ha 281,2 - ostatní plochy ha 1.376,8 DEMOGRAFICKÝ VÝVOJ V R. 2005 Podíl obyvatel v předproduktivním věku (0-14 let) % 16,4 Podíl obyvatel v produktivním věku (15-54/59 let) % 65,9 Podíl obyvatel v poproduktivním věku (55/60+ let) % 17,7 Index stáří (předproduktivní = 100) 107,9 Přirozený přírůstek za rok 2005 19 Celkový přírůstek za rok 2005-37 VZDĚLANOSTNÍ ÚROVEŇ OBYVATELSTVA V R. 2001 Podíl obyvatel nad 15 let se základním vzděláním % 38,2 Podíl obyvatel nad 15 let se vzděláním středním bez maturity % 36,7 Podíl obyvatel nad 15 let se vzděláním středním s maturitou % 20,8 Podíl obyvatel nad 15 let se vzděláním vysokoškolským % 4,3 DOMOVNÍ FOND K 1.7.2001 Počet trvale obydlených domů 5.289 Počet neobydlených domů 111 - podíl neobydlených domů % 1,8 Počet rekreačních objektů 664 - podíl rekreačních objektů % 10,9 INFRASTRUKTURA K 1.7.2001 Podíl domácností napojených na veřejný vodovod % 80 Podíl domácností napojených na kanalizaci % 40 Podíl domácností napojených na plyn % 20 Podíl domácností napojených na ČOV % 5 Podíl domácností napojených na centrální vytápění % 30 /33

1.9 Hlavní záměry vyplývající z ÚPD (urbanistická studie, územní plán) tabulka 18 - Hlavní záměry obcí vyplývající z ÚPD OBEC BYDLENÍ PODNIKÁNÍ ALBRECHTICE Vyčleněné lokality ÚPD pro výstavbu 50-60 RD. Tyto lokality jsou jak nové plochy, tak i zástavby mezi stávající zástavbou. Jsou navrženy 2 plochy pro podnikání, drobnou výrobu a služby. ANENSKÁ STUDÁNKA Doplnění zástavby na volných stavebních parcelách mezi stávající zástavbou. COTKYTLE Navržené lokality pro výstavbu 23 RD nebo rekreačních chalup + výhledová rezerva 20 RD. Navrženy 2 plochy pro podnikání, drobnou výrobu, sklady nebo služby. ČENKOVICE DAMNÍKOV Vyčleněná území v ÚP, plocha o výměře 1,5 ha ve vlastnictví obce. Stávající plochy pro bydlení jsou navrženy k dostavbě, přestavbě a rekonstrukcím stávajících objektů. Navržena 1 lokalita pro novou rodinnou výstavbu a 1 lokalita pro novou soustředěnou výstavbu. Vymezeny plochy využitelné jako rodinné farmy pro soukromou zemědělskou výrobu. DOLNÍ ČERMNÁ Výstavba 64 RD v Dolní Čermné, 7 RD v místní části Jakubovice na nově navržených plochách nebo v prolukách. Přestavby a dostavba stávajícího bytového fondu. HORNÍ ČERMNÁ HORNÍ HEŘMANICE HORNÍ TŘEŠŇOVEC Po celém území obce jsou navrženy plochy převážně jako dostavby proluk (56 míst pro cca 153 RD), 2 lokality vytipovány pro výstavbu 2 bytových domů s celkem 18 b.j. V ÚP jsou vyčleněny parcely pro výstavbu RD. Jedná se o doplnění zástavby na volných parcelách. 13 RD ve 3 lokalitách s hospodářskými částmi na celkové ploše 2,48 ha; 34 b.j. v bytových domech nebo 47 malých rodinných domů ve 3 lokalitách na celkové ploše 5,09 ha; 2 malé RD v 1 lokalitě s možností přístaveb na ploše 0,26 ha. KRASÍKOV Navrženy lokality pro umístění 20 izolovaných RD. Navržena výrobní zóna pro rozšíření drobné výroby a výrobních služeb. Plocha o výměře 7,733 ha pro bydlení s nezávadnou výrobou, 2 areály průmyslu a výroby mimo zastavěné území. Navrženy 2 plochy pro výrobu, sklady a podnikání. Vytipovány 3 lokality pro umístění podnikatelských aktivit v oblasti výrobních služeb a lehkého průmyslu. /34