ZHODNOCENÍ VLIVU ENERGETICKÝCH PŘÍNOSŮ NA SNÍŽENÍ EMISÍ DO OVZDUŠÍ

ZHODNOCENÍ VLIVU ENERGETICKÝCH PŘÍNOSŮ NA SNÍŽENÍ EMISÍ DO OVZDUŠÍ Z REALIZACÍ PROJEKTŮ PODPOŘENÝCH ČEA V ROCE 1997 Vydala: Česká energetická agentura Vinohradská 8, 120 00 Praha 2 Vypracoval: Nadace Projekt Sever Tato publikace je určena pro poradenskou činnost a byla zpracována v rámci Státního programu na podporu úspor energie a využití obnovitelných zdrojů energie

OBSAH ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA 1. VSTUPNÍ PARAMETRY PROJEKTU 3 2. K VÝZNAMU ČINNOSTI ČEA PRO OCHRANU OVZDUŠÍ 4 3. DATABÁZE PROJEKTŮ V PROSTŘEDÍ GIS 6 3.1. Úvod 6 3.2. Postup zpracování 6 4. SROVNÁNÍ PROJEKTŮ S IMISNÍ ZÁTĚŽÍ OVZDUŠÍ 7 4.1. Úvod 7 4.2. Postup zpracování 7 5. ODHAD ENVIRONMENTÁLNÍCH PŘÍNOSŮ 9 5.1. Úvod 9 5.2. Úprava metodiky 9 5.3. Podkladové informace a souhrn výsledků 9 6. TABULKOVÉ A GRAFICKÉ PŘÍLOHY 11 2

1. VSTUPNÍ PARAMETRY PROJEKTU 1.1. CÍL PROJEKTU Rozšířit a zkvalitnit existující podklady České energetické agentury v oblasti životního prostředí o environmentální přínosy z realizace projektů v roce 1997 1.2. OBSAHOVÁ NÁPLŇ PROJEKTU 1.2.1. VYTVOŘENÍ DATABÁZE PROJEKTŮ PODPOŘENÝCH ČEA V PROSTŘEDÍ GEOGRAFICKÝCH INFORMAČNÍCH SYSTÉMŮ (GIS): identifikace a lokalizace projektů, včetně digitalizace integrace dat do prostředí GIS - formát ARC/INFO 1.2.2. SROVNÁNÍ GEOGRAFICKÉHO ROZLOŽENÍ PROJEKTŮ PODPOŘENÝCH ČEA S IMISNÍ ZÁTĚŽÍ OVZDUŠÍ: proložení vrstvy projektů vrstvami izolinií průměrných ročních koncentrací polétavého prachu a oxidu siřičitého sumarizace základních údajů o projektech pro území s různým stupněm imisní zátěže 1.2.3. ZHODNOCENÍ ENVIRONMENTÁLNÍCH PŘÍNOSŮ Z REALIZACE PROJEKTŮ PODPOŘENÝCH ČEA: odhad snížení emisí základních znečišťujících látek pro jednotlivé projekty. 1.3. VÝSTUPY 2.3.1. Závěrečná zpráva 2.3.2. Data pro prezentaci v prostředí ARC/VIEW 3

2. K VÝZNAMU ČINNOSTI ČEA PRO OCHRANU OVZDUŠÍ Historicky byla hlavním problémem ČR ve vztahu k čistotě ovzduší především vysoká zátěž přizemní vrstvy atmosféry znečišťujícími látkami, především tuhými látkami a oxidem siřičitým, pocházejícími ze spalování hnědého uhlí (fosilních paliv obecně). Přestože v období od roku 1989 došlo k podstatnému poklesu objemu vypouštěného znečištění (emisí) tento pokles není vždy doprovázen odpovídajícím poklesem koncentrací těchto látek v přízemní vrstvě atmosféry. Důvodem je skutečnost, že pokles emisí nastal především u velkých a středních zdrojů (které by měly do konce roku 1998 splňovat přísnější emisní limity), jejichž relativní podíl na zátěži přízemní vrstvy atmosféry je (vzhledem k jejich emisím) malý. Tím vzrůstá význam zdrojů malých. To je možné dokumentovat na případové studii města Ústí n/l 1, viz graf. Zdroje oxidu siřičitého v okolí města UL byly rozděleny do dvou kategorií, na malé a velké. S využitím počítačového modelu byl proveden odhad příspěvku těchto dvou kategorií zdrojů k imisní zátěži území a pro obě kategorie vypočtena roční expozice obyvatel oxidem siřičitým (dále jen zátěž obyvatel). Srovnání zátěže obyvatel oxidem siřičitým a jeho emisí ze zdrojů v blízkém okolí Ústí n/l v r. 1996 1800000 7000 zátěž (obyvatelé*zim.půlrok*ug/m3 1600000 1400000 1200000 1000000 800000 600000 400000 200000 6000 5000 4000 3000 2000 1000 zátěž emise 0 všechny velké malé 0 Přestože se zdroje, označené v rámci studie jako velké podílely na celkových emisích SO 2 v rámci města 92%, jejich podíl na zátěži obyvatel ze všech modelovaných zdrojů, byl pouze 47%. Zbylé (malé) zdroje se na emisích podílely pouze 8%, jejich přínos k zátěži obyvatel byl však 53%. I s přihlédnutím ke skutečnosti, že v současné době se na znečištění ovzduší ČR vzrůstající měrou podílejí i jiné faktory než spalování hnědého uhlí (doprava mající hlavní podíl na vyšších koncentracích oxidů dusíku, úniky těkavých organických látek např. při provozu čerpacích stanic. atd.), můžeme říci, že z krátkodobého hlediska je prioritou ekologické politiky ČR snižování koncentrací tuhých látek, SO2 a oxidů dusíku 1 Studie byla zpracována v roce 1997 Informačním střediskem o ŽP magistrátu města Ústí a Nadací Projekt Sever 4

přízemní vrstvy atmosféry v obydlených oblastech a to především z menších zdrojů znečišťování ovzduší. Tento názor podtrhují i základní strategické dokumenty, kterými by se Česká republika měla v ochraně životního prostředí řídit. Za ty můžeme považovat: státní ekologickou politiku ČR ekologický akční program pro střední a východní Evropu Státní ekologická politika byla přijata vládou v r. 1995 (v současné době se připravuje její aktualizace): Hlavní kritérium pro volbu priorit do r. 2000 je snižování zdravotního rizika. Hlavní prioritou je snižování tuhých emisí, oxidu siřičitého a oxidů dusíku. Posouvá důraz z velkých na menší zdroje znečišťování ovzduší Ekologický akční program pro střední a východní Evropu (přijatý konferencí ministrů ŽP v Lucernu, Švýcarsko, 28. - 30. dubna 1993): Za základní kritérium bere poškození lidského zdraví následkem špatného prostředí. Za prioritní problém považuje znečištění ovzduší, zvláště pak tuhé emise a olovo. Doporučuje realizovat opatření přinášející jak ekologický tak i ekonomický užitek. Důležitá je i skutečnost, že v procesu připojování k EU se budou požadavky na kvalitu ovzduší zpřísňovat. Zejména u oxidu siřičitého a prachu může dojít k významnému zpřísnění norem ve srovnání se současnou českou legislativou. Návrh na novou směrnici EU, týkající se nejen těchto dvou látek, ale i oxidů dusíku a olova prochází v současné době procesem schvalování. Pokud bude tato nová směrnice přijata, změní náš pohled na splňování imisních limitů. Programy ČEA jsou zaměřeny především na malé a střední stacionární zdroje, většinou spalující fosilní paliva, a to především v urbanizovaných oblastech. Přestože není zlepšování životního prostředí hlavním, ale pouze vedlejším cílem ČEA, je její činnost směřována do oblasti mající klíčový význam pro snižování imisní zátěže urbanizovaných oblastí tuhými látkami a oxidu siřičitého a tím i zdravotního rizika. Vzhledem k výše uvedenému srovnáváme v této práci snížení emisí z realizace projektů ČEA s celkovými emisemi za malé a střední zdroje znečišťování ovzduší. 5

3. DATABÁZE PROJEKTŮ V PROSTŘEDÍ GIS 3.1. ÚVOD Cílem této části bylo doplnit údaje o projektech o prostorovou informaci, umožňující projekty lokalizovat v území a porovnat či zobrazit s dalšími prostorovými informacemi (v našem případě s hranicemi okresů ČR a imisní zátěží ovzduší ČR). Technickým nástrojem umožňujícím práci s prostorovou informací jsou tzv. geografické informační systémy (GIS), v našem případě jsme se rozhodli pro programové prostředí ARC/INFO a ARC/VIEW, jejichž datové formáty jsou jak v České republice tak i v zahraničí nepsaným standardem. Celkem jsme zpracovali 174 projektů, jejichž přehled je uveden v příloze. Tento počet je nižší než celkový počet 208 projektů podpořených ČEA v roce 1997. Rozdíl 34 projektů připadá celý na program V. a je způsoben nedostupností verifikovaných podkladů za tyto projekty v době zpracování. 3.2. POSTUP ZPRACOVÁNÍ Pro vytvoření databáze projektů jsme vyšli z podkladů o projektech podpořených ČEA v roce 1997, předaných agenturou. Lokalizaci projektů jsme provedli pomocí tzv. Územně identifikačního registru. Vzhledem k tomu, že databáze má vedle prezentace prostorového rozložení projektů sloužit k odhadu environmentálních přínosů z jejich realizace, objevuje se ještě další faktor, mající vliv na přesnost lokalizace. V případě centrálního zásobování teplem dochází k oddělení místa realizace vlastního projektu a dosaženého snížení emisí znečišťujících látek. Tento faktor jsme přirozeně nebyli schopni zohlednit. Získané souřadnice projektů jsme spojili s údaji o projektech převzatých z ČEA a převedli do tzv. tématu v programovém prostředí ARC/VIEW 3.0. 6

4. SROVNÁNÍ PROJEKTŮ S IMISNÍ ZÁTĚŽÍ OVZDUŠÍ 4.1. Úvod Cílem této části projektu je poskytnout orientační představu o vztahu mezi a prostorovým rozložením projektů, podpořených agenturou a kvalitou ovzduší v České republice. 4.2. Postup zpracování Pro srovnání jsme použili údaje Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) v Praze. Vzhledem k nutnosti pokrýt území celé České republiky, jsme jako znečišťující látky, s jejichž koncentracemi budeme umístění projektů srovnávat, zvolili polétavý prach (PP) a oxid siřičitý (SO 2 ). Jsou to látky, pro které ČHMÚ zpracovává pole jejich koncentrací za celé území ČR. Tato pole jsou založena na zpracování údajů všech měřících stanic v České republice, které jsou součástí tzv. Informačního systému kvality ovzduší ČR, zastřešovaného ČHMÚ. V roce 1995 to bylo 250 stanic u polétavého prachu a 555 stanic u oxidu siřičitého. Je však třeba mít na paměti, že území České republiky není těmito stanicemi pokryto rovnoměrně. Nejvíce měřících míst je v Praze, severních Čechách a na severní Moravě; v některých okresech jižní Moravy a jižních Čech je po jednom měřícím místě a např. v okrese Hodonín se neměří vůbec. Mohou se proto vyskytovat lokality, ve kterých jsou "skutečné" hodnoty těchto látek vyšší než hodnoty vypočtené. Mělo by se to však týkat relativně malých ploch (např. obcí v údolích s vysokým podílem spalování pevných paliv). U obou znečišťujících látek jsme vyšli z pole ročních aritmetických průměrů pro rok 1995. Zákon o ochraně ovzduší definuje jejich roční imisní limity takto: Znečišťující látka Roční imisní limit - IH r Polétavý prach 60 mg/m 3 Oxid siřičitý 60 mg/m 3 Pro zjednodušení jsme si z hlediska imisní zátěže rozdělili území ČR do tří kategorií podle hodnot ročních aritmetických průměrů obou znečišťujících látek: Kategorie PP SO 2 A - území neznečištěné menší než 30 mg/m 3 menší než 30 mg/m 3 B - území mírně znečištěné mezi 30 a 60 mg/m 3 mezi 30 a 60 mg/m 3 C - území znečištěné větší než 60 mg/m 3 větší než 60 mg/m 3 Každý námi zvažovaný projekt agentury jsme pak pro obě zvažované znečišťující látky, přiřadili příslušné kategorii znečištění (viz předcházející odstavec). Vzhledem k chybě při lokalizaci projektů a nepřesnosti polí koncentrací nebylo možné projekty mechanicky 7

zařadit podle jejich průniku s jednotlivými kategoriemi. Proto jsme použili následující přiřazení: Projekt byl přiřazen ke kategorii C, pokud se nalézal buď uvnitř nebo ve vzdálenosti nejvýše 3km od území kategorie C. Projekt byl přiřazen ke kategorii B pokud nebyl přiřazen ke kategorii C a zároveň se nalézal buď uvnitř nebo ve vzdálenosti nejvýše 3km od území kategorie B. Projekt byl přiřazen ke kategorii A ve všech ostatních případech. Přiřazení jsme s využitím technologie geografických informačních systémů provedli posloupností následujících kroků: 1. Redukce pole ročních aritmetických průměrů koncentrací polétavého prachu a oxidu siřičitého do kategorií A, B a C. 2. Načtení projektů a výše uvedených tří kategorií (pro obě škodliviny) do prostředí ARCVIEW 3.0. 3. Vytvoření kartogramů zobrazujících prostorové rozložení projektů na pozadí redukovaného pole izolinií (pro obě škodliviny). 4. Vytvoření 3 km "nárazníkové" zóny kolem kategorií B a C (pro obě škodliviny) a přiřazení projektů k jednotlivým kategoriím. 5. Zpracování tabulky shrnující příslušnost projektů k jednotlivým kategoriím. Počet projektů v jednotlivých námi definovaných třídách imisní zátěže ovzduší je shrnut v následující tabulce: SO 2 kat. A SO 2 kat. B SO 2 kat. C PP kat. A PP kat. B PP kat. C Program 1 36 24 0 10 35 15 Program 2 15 2 0 9 6 2 Program 3 13 1 0 6 7 1 Program 4 9 2 0 1 6 4 Program 5 26 5 0 12 15 4 Program 6 24 0 0 9 15 0 Program 7 13 4 0 6 10 1 Celkem 136 38 0 53 94 27 Podrobný přehled příslušnosti jednotlivých projektů do příslušných kategorií podle imisní zátěže v místě jejich realizace je uveden v příloze. 8

5. ODHAD ENVIRONMENTÁLNÍCH PŘÍNOSŮ 5.1. Úvod Pro potřeby této práce pod environmentálními přínosy daného projektu chápeme snížení emisí znečišťujících látek do ovzduší v důsledku jeho realizace. Z praktických důvodů jsme se soustředili na tři nejdůležitější látky, polétavý prach, oxid siřičitý a oxidy dusíku. Pro složitost problematiky jsme se ji rozhodli řešit formou znaleckého posudku, zpracovaného soudním znalcem v oboru čistoty ovzduší, Ing. Václavem Červenkou. 5.2. Úprava metodiky Na základě zkušeností jsme se rozhodli územně pouze environmentální přínosy z výroby/úspory tepla a nikoliv z elektřiny: Přínosy z elektřiny (tj. program V. - projekty KOJ a MVE) uvádíme jako územně neidentifikovatelný součet snížení ze všech těchto projektů, protože ke snížení dochází na jiných místech, než jsou lokalizovány projekty podpořené ČEA (v rámci naší metodiky v uhelných elektrárnách ČEZ). Energetické přínosy z projektů ČEA v této práci neposuzujeme, přesto je při sumarizaci environmentálních přínosů používáme. Z metodologických důvodů je rozdělujeme na: Energetické přínosy na straně spotřeby - úspora energie Jedná se o úspory v běžném chápání tohoto pojmu. Všechny energetické přínosy, s výjimkou programu V, považujeme za úspory. Energetické přínosy na straně výroby - energie vyrobená z alternativních zdrojů Jedná se o množství "šetrně" vyrobené energie ať již konverzí stávajících nebo vytvořením nových energetických zařízení.. Výše uvedené energetické přínosy vycházejí z údajů na žádostech, které jsou ověřeny energetickým auditem. Protože však v průběhu realizace některých projektů dochází ke změnám, mohou se tyto údaje v součtu lišit od bilancí ČEA.. 5.3. Podkladové informace a souhrn výsledků Při získávání podkladových dat jsme čerpali z databáze projektů poskytnuté Ing. Dostálem z ČEA. Na základě získaných údajů jsme se pak zpracovali přínosy z realizace projektů ke zlepšení životného prostředí vyjádřený předpokládaným ročním snížením emisí polétavého prachu, oxidu siřičitého a oxidů dusíku. Odhad přínosů vychází z platných emisních 9

faktorů, stanovených MŽP a byl zpracován formou odborného posudku. Kompletní text posudku je k dispozici na ČEA. Pro nedostatečné podkladové informace se nám nepodařilo vyhodnotit 26 projektů z celkového počtu 174. Hodnoceno tedy bylo 148 projektů - 85 %. Detailní přehled odhadu snížení emisí do ovzduší pro jednotlivé projekty je uveden v příloze. Následující tabulka shrnuje dosažené výsledky za jednotlivé programy: program počet hodnoceno energetické přínosy (GJ/rok ) snížení emisí Alt. vyr. energie úspora energie (kg) 1 60 60 x 53 495.6 272 405 2 17 17 x 11 916.2 49 725 3 14 14 x 44 959.0 142 466 4 11 11 x 13 463.6 51 870 5 31 12 338 095.0 x 1 482 327 6 24 24 x 356 127.0 1 655 464 7 17 10 x 123 925.0 324 398 celkem 174 148 338 095.0 603 886.4 3 978 655 5.4. Technická poznámka ke kartogramům Sloupcové grafy v kartogramech, prezentujících environmentální i energetické přínosy, jsou do mapy vsazeny tak, že střed každého okresu koresponduje se středem odpovídajícího sloupce. 10

6. TABULKOVÉ A GRAFICKÉ PŘÍLOHY 11

Úspora energie z realizace projektů podpořených ČEA v roce 1997 Sokolov Cheb Tachov Domažlice Karlovy Vary Plzeň - sever Plzeň Plzeň - jih Klatovy Most Chomutov Louny Rakovník Rokycany Strakonice Teplice Beroun Písek Příbram Děčín Ústí n. Labem Litoměřice Kladno Praha - západ Mělník Praha Benešov Tábor Česká Lípa Praha - východ Kolín Liberec Mladá Boleslav Nymburk Kutná Hora Pelhřimov Jičín Jablonec n. N. Semily Trutnov Hradec Králové Havlíčkův Brod Pardubice Chrudim Náchod Žďár n. Sázavou Rychnov n. Kněžnou Ústí n. Orlicí Svitavy Blansko Jeseník Šumperk Olomouc Prostějov 0 20 000 GJ/rok 40 000 GJ/rok 68 000 GJ/rok Bruntál Opava Přerov Nový Jičín Ostrava úspora energie hodnota úspory energie řádově přesahuje hodnoty v ostatních okresech, proto její měřítko neodpovídá skutečnosti: Bruntál 151435 GJ/rok Karviná Frýdek - Místek Prachatice České Budějovice Jindřichův Hradec Jihlava Třebíč Brno - venkov Brno - město Vyškov Kroměříž Uherské Hradiště Zlín Vsetín Český Krumlov Znojmo Břeclav Hodonín Zdroj dat: evidence ČEA zpracovala Nadace Projekt Sever, Masarykova 43, Ústí nad Labem 400 01, tel/fax 047-5210890, e-mail: nps@north.cz

Celkové snížení emisí z realizace projektů podpořených ČEA v roce 1997 na pozadí průměrné roční koncentrace polétavého prachu v roce 1995 Sokolov Cheb Tachov Domažlice Karlovy Vary Plzeň - sever Plzeň Plzeň - jih Klatovy Chomutov Louny Most Rakovník Rokycany Strakonice Teplice Beroun Ústí n. Labem Kladno Písek Litoměřice Praha - západ Příbram Děčín Praha Tábor Česká Lípa Mělník Praha - východ Benešov Mladá Boleslav Kolín Nymburk Kutná Hora Pelhřimov Liberec Jičín Jablonec n. N. Semily Hradec Králové Havlíčkův Brod Pardubice Chrudim Trutnov Náchod Žďár n. Sázavou Svitavy Rychnov n. Kněžnou Ústí n. Orlicí Blansko Prostějov Jeseník Šumperk Olomouc 0 Bruntál Přerov 60 000 kg/rok 120 000 kg/rok 150 000 kg/rok Opava Nový Jičín Ostrava tuhé látky SO2 NO x hodnoty řádově přesahují hodnoty v ostatních okresech, proto jejich měřítko neodpovídá skutečnosti: Vsetín - tuhé látky - 418 990 kg/rok SO2-628 774 kg/rok Bruntál - tuhé látky - 302 870 kg/rok SO2-454 305 kg/rok Karviná Frýdek - Místek roční koncentrace imisí polétavého prachu Prachatice České Budějovice Jindřichův Hradec Jihlava Třebíč Brno - venkov Brno - město Vyškov Kroměříž Zlín Vsetín 3 < 30 ug/m 30-60 ug/m 3 >= 60 ug/m 3 Český Krumlov Znojmo Břeclav Hodonín Uherské Hradiště Zdroj dat: ČHMÚ a evidence ČEA zpracovala Nadace Projekt Sever, Masarykova 43, Ústí nad Labem 400 01, tel/fax 047-5210890, e-mail: nps@north.cz

Celkové snížení emisí polétavého prachu, SO a NO z realizace projektů podpořených ČEA v roce 1996 a 1997 2 x na pozadí průměrné roční koncentrace polétavého prachu v roce 1995 0 Sokolov Cheb Tachov Domažlice Karlovy Vary Chomutov Klatovy Louny Plzeň - sever Plzeň Plzeň - jih Most Rakovník Rokycany Teplice Beroun Příbram Děčín Ústí n. Labem Kladno Litoměřice Praha - západ Česká Lípa Mělník Praha Praha - východ Mladá Boleslav Kolín Benešov Liberec Nymburk Kutná Hora Pelhřimov Jablonec n. N. Semily Jičín Trutnov Hradec Králové Havlíčkův Brod Pardubice Chrudim Náchod Rychnov n. Kněžnou Svitavy Jeseník Ústí n. Orlicí Šumperk Bruntál Olomouc 120 000 kg/rok 210 000 kg/rok 250 000 kg/rok Opava Nový Jičín Ostrava 1996 1997 * hodnoty řádově přesahují hodnoty v ostatních okresech, proto jejich měřítko neodpovídá skutečnosti: Olomouc - 1 721 842 kg/rok v roce 1996 Vsetín - 1 089 761 kg/rok v roce 1997 Bruntál - 787 461 kg/rok v roce 1997 Karviná roční koncentrace imisí polétavého prachu 3 < 30 ug/m 30-60 ug/m 3 >= 60 ug/m 3 Strakonice Písek Prachatice Český Krumlov České Budějovice Tábor Jindřichův Hradec Jihlava Třebíč Znojmo Žďár n. Sázavou Blansko Brno - venkov Břeclav Brno - město Prostějov Vyškov Hodonín Kroměříž Přerov Uherské Hradiště Zlín Vsetín Frýdek - Místek * Na rozdíl od r. 1996 snížení emisí v r. 1997 nezahrnuje přínosy z výroby elektrické energie vzhledem k upravené metodice. Celkové snížení emisí z výroby elektrické energie činí za rok 1997 206 234 kg/rok. Zdroj dat: ČHMÚ a evidence ČEA zpracovala Nadace Projekt Sever, Masarykova 43, Ústí nad Labem 400 01, tel/fax 047-5210890, e-mail: nps@north.cz

Výroba energie z alternativních zdrojů z realizace projektů podpořených ČEA v roce 1997 Teplice Děčín Ústí n. Labem Liberec Jablonec n. N. 0 5 000 GJ/rok Chomutov Most Litoměřice Česká Lípa Semily 35 000 GJ/rok výroba energie z alternativních zdrojů Sokolov Cheb Tachov Domažlice Karlovy Vary Plzeň Louny Plzeň - sever Plzeň - jih Klatovy Rakovník Rokycany Strakonice Beroun Kladno Písek Příbram Praha - západ Mělník Praha Praha - východ Benešov Tábor Mladá Boleslav Kolín Nymburk Kutná Hora Pelhřimov Jičín Havlíčkův Brod Hradec Králové Pardubice Trutnov Chrudim Náchod Žďár n. Sázavou Rychnov n. Kněžnou Ústí n. Orlicí Svitavy Blansko Šumperk Prostějov Jeseník Olomouc 50 000 GJ/rok Bruntál Opava Nový Jičín Přerov hodnota řádově přesahuje hodnoty v ostatních okresech, proto její měřítko neodpovídá skutečnosti: Vsetín - 209 000 GJ/rok Ostrava Karviná Frýdek - Místek Prachatice Český Krumlov České Budějovice Jindřichův Hradec Jihlava Třebíč Znojmo Brno - město Brno - venkov Břeclav Vyškov Hodonín Kroměříž Uherské Hradiště Zlín Vsetín Zdroj dat: evidence ČEA zpracovala Nadace Projekt Sever, Masarykova 43, Ústí nad Labem 400 01, tel/fax 047-5210890, e-mail: nps@north.cz

Enviromentální přínosy projektů podpořených ČEA v roce 1997 a jejich kategorizace podle imisní zátěže poletavým prachem a oxidem siřičitým kód Žadatel Náklady Podpora Úspora Environm. přínos [ kg/r ] Imisní pásmo PP Imisní pásmo SO2 [ GJ ] Tuhé látky SO2 NOX A B C A B C Program 1 - program státní podpory tech. opatření pro energeticky úsporné provozování bytových a rodinných, řadových i jednotlivých domů. 1 Bytové družstvo "Nosická" 23 858 800 3 300 000 1980 3960 5940 396 x x 2 Město Čáslav 16 449 220 4 000 000 599 1198 1797 119 x x 3 Ivo Zábranský 519 000 207 000 99 198 297 19 x x 4 Miloslav Holý 470 000 188 000 111 222 333 22 x x 5 Město Kadaň 8 539 000 3 415 000 159 318 477 31 x x 6 Město Brno-Židenice 28 665 000 5 000 000 4131 8262 12393 826 x x 7 Město Brno-Kohoutovice 11 220 000 4 700 000 1939 3878 5817 387 x x 8 Město Kadaň 8 906 000 3 562 000 29 58 87 5 x x 9 Severní město 9 650 000 5 000 000 3896 7792 11688 779 x x 10 Město Třeboň 9 284 000 2 950 000 513 1026 1539 102 x x 11 Město Světlá nad Sázavou 2 996 000 1 072 000 147 294 441 29 x x 12 Obec Ludgeřovice 1 460 000 342 000 230,4 64 640 192 x x 13 Městská část Praha 11 13 066 000 2 500 000 2080 4160 6240 416 x x 14 Město Stráž pod Ralskem 8 725 000 3 489 000 1233 2466 3699 246 x x 15 SBD-Severní město 4 950 000 1 970 000 726 1452 2178 145 x x 16 Město Tábor 9 321 000 1 928 000 1440 2880 4320 288 x x 17 SBD Remostav 9 980 000 3 950 000 4720 9440 14160 944 x x 18 Město Žamberk 11 196 000 3 831 000 113 226 339 22 x x 19 SBD Poruba 12 114 920 4 000 000 3985 7970 11955 797 x x 20 SBD Strakonice 4 200 000 1 680 000 829 1658 2487 165 x x 21 Město Karviná 9 049 000 3 611 000 938 1876 2814 187 x x 22 Ing.Martin a Veronika Daškovi 1 300 000 88 000 20 0 0 2 x x 23 Zdeněk Korous 471 000 192 000 72 20 200 60 x x 24 Eva a Michal Červinkovi 170 000 68 000 61 122 183 12 x x 25 Miloš a Helena Helebrantovi 815 000 324 000 99 198 297 19 x x 26 Město Chomutov 8 000 000 1 848 000 1085 2170 3255 217 x x 27 Jaroslav Vyšohlíd 112 244 45 000 18 5 50 15 x x 28 Čestmír Bárta 210 000 84 000 32,4 9 90 27 x x 29 Karel Matějka 446 000 179 000 103 206 309 20 x x 30 Milan Bláha 790 000 316 000 133 266 399 26 x x 31 Ing.Michal Werner 413 000 142 000 22 44 66 4 x x 32 Město Příbram 7 368 000 2 000 000 2254 4508 6762 450 x x 33 SBD Remostav 9 980 000 2 150 000 688 1376 2064 137 x x 34 Bytové družstvo Kotěrova 2 700 000 760 000 617 0 0 61 x x 35 Družstvo Bělčická 23 1 593 000 637 000 315 630 945 63 x x 36 SBD Ocelář 30 000 000 5 000 000 2100 4200 6300 420 x x 37 Město Svitavy 9 517 000 3 807 000 100,8 28 280 84 x x zpracovala Nadace Projekt Sever, nps@north.cz Strana1

Enviromentální přínosy projektů podpořených ČEA v roce 1997 a jejich kategorizace podle imisní zátěže poletavým prachem a oxidem siřičitým kód Žadatel Náklady Podpora Úspora Environm. přínos [ kg/r ] Imisní pásmo PP Imisní pásmo SO2 [ GJ ] Tuhé látky SO2 NOX A B C A B C 38 Rudolf a Danuše Procházkovi 4 620 000 110 000 28,8 8 80 24 x x 39 SNYZE s.r.o. 17 300 000 5 000 000 3082 6164 9246 616 x x 40 Město Sezemice 1 322 000 528 000 114 0 0 11 x x 41 Manželé Hrabcových 660 300 264 000 110 220 330 22 x x 42 Město Rumburk 8 615 000 3 446 000 1085 2170 3255 217 x x 43 Ing. Roman Vlk 1 100 000 420 000 147,6 41 410 123 x x 44 Otto Flanderka 1 120 000 326 000 93 0 0 9 x x 45 Manželé Milena a Aleš Nekůžovi 2 255 000 255 000 48 96 144 9 x x 46 Josefa Řeháčková 460 000 128 000 92 184 276 18 x x 47 Manželé Ing.Jan a Eva Zborníkovi 251 500 100 000 28,8 8 80 24 x x 48 Město Ostrov 16 947 393 1 656 000 1285 2570 3855 257 x x 49 Správa vojenského bytového fondu 2 080 799 832 000 216 432 648 43 x x 50 Miroslava a Jaromír Pohankovi 490 000 196 000 47 0 0 4 x x 51 Jan Horák 350 000 140 000 88 176 264 17 x x 52 Ing.Zdeněk Velek 229 000 88 000-18 0 0 0 x x 53 Bytové družstvo Aš 4 100 000 1 640 000 1055 2110 3165 211 x x 55 Město České Budějovice - PBH 8 255 832 3 302 000 1772 3544 5316 354 x x 56 Ing.Alena Obstová 615 000 155 000 93 186 279 18 x x 57 Město Český Těšín 6 873 000 2 749 000 1543 3086 4629 308 x x 58 Obec Malá Morávka 9 045 000 3 520 000 4283 8566 12849 856 x x 59 Zdeněk a Jaroslav Heligrovi 240 000 60 000 90 25 250 75 x x 60 Město Kaplice 804 391 320 000 244,8 68 680 204 x x 61 RODOM-sdružení rodinných domků 1 810 000 724 000 350 700 1050 70 x x Program 2 - program státní podpory technických opatření pro energeticky úsporné provozování budov a jejich vybavení pro potřeby školství. 62 Město Horní Planá 993 195Kč 397 000 202 404 606 40 x x 63 Masarykovo gymnásium Vsetín 9 442 000Kč 2 100 000 478 956 1434 95 x x 64 Město Horní Planá 1 821 000Kč 728 000 386 772 1158 77 x x 65 Obec Bohušovice nad Ohří 2 435 000Kč 600 000 263 526 789 52 x x 66 Městský úřad Žďár nad Sázavou 429 000Kč 151 000 136,8 38 380 114 x x 67 Obec Dobrá 728 000Kč 290 000 2008 0 0 200 x x 68 Základní škola Františkovy Lázně 1 626 354Kč 400 000 1795 3590 5385 359 x x 69 Integrovaná střední škola 1 520 000Kč 604 000 140,4 39 390 117 x x 70 Město Sušice 1 384 595Kč 553 000 297 594 891 59 x x 71 Obec Koberovy 1 390 000Kč 556 000 280,8 78 780 233 x x 72 Obec Roštín 2 190 000Kč 876 000 377 754 1131 75 x x 73 Střední průmyslová škola 73 185Kč 29 000 151,2 42 420 126 x x 74 Obec Luka nad Jihlavou 2 240 000Kč 852 000 795,6 221 2210 663 x x 75 Město Desná 3 600 000Kč 1 400 000 1483 2966 4449 296 x x zpracovala Nadace Projekt Sever, nps@north.cz Strana2

Enviromentální přínosy projektů podpořených ČEA v roce 1997 a jejich kategorizace podle imisní zátěže poletavým prachem a oxidem siřičitým kód Žadatel Náklady Podpora Úspora Environm. přínos [ kg/r ] Imisní pásmo PP Imisní pásmo SO2 [ GJ ] Tuhé látky SO2 NOX A B C A B C 76 Obec Čimelice 4 493 000Kč 1 700 000 779 1558 2337 155 x x 77 Město Jindřichův Hradec 13 000 000Kč 4 994 000 2329 4658 6987 465 x x 78 Obecní úřad Šumice 6 442 316Kč 2 083 000 14,4 4 40 12 x x Program 3 - program státní podpory technických opatření pro energeticky úsporné provozování budov a jejich vybavení pro potřeby zdravotnictví. 79 Rehabilitační lázeň.sanatorium 600 000Kč 240 000 878 1756 2634 175 x x 80 Nemocnice s poliklinikou 6 250 000Kč 2 500 000 3200 6400 9600 640 x x 81 Sanatorium Mšené lázně a.s. 13 400 000Kč 3 500 000 2437 3600 5400 180 x x 82 Obec Sázava 7 165 532Kč 1 200 000 652 1304 1956 130 x x 83 Fakultní porodnice Brno 7 667 702Kč 2 000 000 3348 930 9300 2790 x x 84 Nemocnice Milosrdných bratří v 5 750 000Kč 2 300 000 2020 4040 6060 404 x x 85 Baťova nemocnice Zlín 5 382 000Kč 1 900 000 4806 9612 14418 961 x x 86 Společnost DaT 1 798 222Kč 700 000 233 466 699 46 x x 87 Anenské slatinné lázně a.s. 4 377 647Kč 1 173 000 860 0 0 86 x x 88 Městský úřad Napajedla 2 808 000Kč 769 000 420 840 1260 84 x x 89 Nemocnice s poliklinikou 12 380 000Kč 3 500 000 8808 17616 26424 1761 x x 90 Okresní nemocnice Kyjov 10 947 000Kč 3 500 000 15500 0 0 1550 x x 91 Poliklinika Polička 1 080 000Kč 430 000 647 1294 1941 129 x x 92 Nemocnice Pelhřimov 7 516 036Kč 2 000 000 1150 2300 3450 230 x x Program 4 - program státní podpory tech. opatření pro energeticky úsporné provozování budov občanské vybavenosti a veřejných instirucí. 93 Okresní úřad Kroměříž 3 350 000Kč 1 000 000 855 0 0 85 x x 94 Sportovní kluby Zlín 421 623Kč 150 000 324 90 900 270 x x 95 Město Domažlice 152 050Kč 45 000 252 70 700 210 x x 96 Město Orlová 621 942Kč 248 000 43,2 12 120 36 x x 97 Město Valašské Meziříčí 351 000Kč 132 000 122,4 34 340 102 x x 98 Město Tábor 7 574 052Kč 2 300 000 1462 2924 4386 292 x x 99 Město Pelhřimov-Technické služby 4 000 000Kč 1 500 000 2511 0 0 251 x x 100 Obecní úřad Boží Dar 1 950 000Kč 683 000 310 620 930 62 x x 101 Město Ostrava 9 421 000Kč 2 400 000 6980 13960 20940 1396 x x 102 Město Bzenec 2 440 000Kč 850 000 236 472 708 47 x x 103 Obec Bělotín 1 365 000Kč 546 000 368 736 1104 73 x x Program 6 - program státní podpory optimalizací zásobování sídlištních celků energií. 136 Zruč nad Sázavou 19 095 500 6 800 000 10000 20000 30000 1000 x x 137 Domažlice 7 596 062 2 660 000 886 0 0 88 x x 138 Cheb 36 000 000 4 200 000 0 0 0 0 x x 139 Hluboká nad Vltavou 4 100 000 1 572 000 945 1890 2835 189 x x 140 Kaplice 9 060 192 3 360 000 9600 19200 28800 1920 x x 141 Velké Hamry 963 434 340 000 780 1560 2340 156 x x 142 Desná 9 500 000 3 180 000 8200 0 0 820 x x zpracovala Nadace Projekt Sever, nps@north.cz Strana3

Enviromentální přínosy projektů podpořených ČEA v roce 1997 a jejich kategorizace podle imisní zátěže poletavým prachem a oxidem siřičitým kód Žadatel Náklady Podpora Úspora Environm. přínos [ kg/r ] Imisní pásmo PP Imisní pásmo SO2 [ GJ ] Tuhé látky SO2 NOX A B C A B C 143 Rokytnice v Orlických h. 15 698 340 5 450 000 20000 40000 60000 4000 x x 144 Vrchlabí 76 000 000 7 000 000 19000 38000 57000 3800 x x 145 Jihlava 1 645 353 560 000 12134 24268 36402 2426 x x 146 Brno 16 800 000 6 400 000 17300 34600 51900 3460 x x 147 Třebíč 19 980 000 6 400 000 16400 0 0 1640 x x 148 Vyškov 28 820 000 6 800 000 13536 27072 40608 2707 x x 149 Opava 18 825 000 6 330 000 18340 36680 55020 3668 x x 150 Lipník nad Bečvou 14 324 378 3 500 000 10370 20740 31110 2074 x x 151 Hranice 6 537 750 2 400 000 14700 29400 44100 2940 x x 152 Zlín 11 520 000 3 360 000 10021 0 0 1002 x x 153 Zlín 5 709 000 2 060 000 6453 12906 19359 1290 x x 154 Luhačovice 9 700 000 3 200 000 1698 3396 5094 339 x x 155 Šumperk 24 400 000 6 520 000 13939 27878 41817 2787 x x 156 Mohelnice 35 850 000 7 000 000 1868 3736 5604 373 x x 157 Jeseník 8 160 000 3 150 000 2805 0 0 280 x x 158 Bruntál 36 000 000 6 541 000 41400 82800 124200 8280 x x 159 Rýmařov 19 292 000 4 000 000 105752 211504 317256 21150 x x Program 7 - program pro úspory energie v průmyslu 160 Praha 9 245 340 60 000 x 0 0 0 x x 161 Poděbrady 3 400 000 750 000 4603 9206 13809 920 x x 162 Vodňany 6 900 000 1 520 000 2129 4258 6387 425 x x 163 Teplice 8 812 300 1 950 000 10560 21120 31680 2112 x x 164 Chomutov 6 350 000 1 400 000 66875 9400 14100 940 x x 165 Velké Poříčí 442 000 100 000 x 0 0 0 x x 166 Chotěboř 4 248 936 1 030 000 5560 11120 19980 1112 x x 167 Velké Opatovice 18 000 000 2 500 000 x 0 0 0 x x 168 Brno 9 230 000 2 030 000 7850 15700 23550 1570 x x 169 Šumperk 10 250 000 2 200 000 24320 48640 72960 4864 x x 170 Praha 9 2 559 000 650 000 x 0 0 0 x x 171 Rychnov u Jablonce nad Nisou 3 028 588 730 000 x 0 0 0 x x 172 Hradec Králové 5 691 000 1 250 000 x 0 0 0 x x 173 Kunčice nad Labem 3 800 000 920 000 x 0 0 0 x x 174 Olomouc 1 603 094 360 000 838 1676 2514 167 x x 175 Osová Bítýška 180 000 50 000 70 140 210 14 x x 176 Horní Tošanovice 19 980 000 2 500 000 1120 2240 3360 224 x x zpracovala Nadace Projekt Sever, nps@north.cz Strana4

Enviromentální přínosy projektů podpořených ČEA v roce 1997 a jejich kategorizace podle imisní zátěže poletavým prachem a oxidem siřičitým kód Žadatel Náklady Podpora Alternativně vyr. en. Environm. přínos [ kg/r ] Imisní pásmo PP Imisní pásmo SO2 elektrická tepelná Tuhé látky SO2 NOx A B C A B C ( GJ/r ) ( GJ/r ) EL TEP EL TEP EL TEP Program 5 - program státní podpory vyššího využití obnovitelných a druhotných zdrojů energie a kogenerace 104 Ing.Herbert Gartner x 3 000 000 x x 0 0 0 0 0 0 x x 105 Zdeněk Kelyman x 1 000 000 x x 0 0 0 0 0 0 x x 106 Petr Kytnar x 184 000 x x 0 0 0 0 0 0 x x 107 Oldřich Hromádko x 3 000 000 x x 0 0 0 0 0 0 x x 108 JUDr.Zdeněk Topinka x 130 000 x x 0 0 0 0 0 0 x x 109 Ing.Ladislav Poláček x 163 000 x x 0 0 0 0 0 0 x x 110 Petr Bartoníček x 1 517 000 x x 0 0 0 0 0 0 x x 111 Zemědělské družstvo x 655 000 x x 0 0 0 0 0 0 x x 112 KALUS spol.s r.o. x 500 000 x x 0 0 0 0 0 0 x x 113 SYTHERM s.r.o. 13 000 000 3 000 000 19656 29916 5460 59832 54600 89748 16380 5983 x x 114 JIHLAVSKÉ KOTELNY s.r.o. 1 227 000 300 000 792 1500 220 3000 2200 4500 660 300 x x 115 MASNA Studená a.s. 17 541 000 3 000 000 0 16326 0 32652 0 48978 0 3265 x x 116 EZAMONT BRNO spol. s r.o. 763 000 305 000 205,2 0 57 0 570 0 171 0 x x 117 Vodní energetika s.r.o. 1 990 000 790 000 1116 0 310 0 3100 0 930 0 x x 118 TŘEBÍČSKÁ x 2 990 000 x x 0 0 0 0 0 0 x x 119 TEDOM-VKS s.r.o. 2 000 000 800 000 594 871 165 1742 1650 2613 495 174 x x 120 WALTER a.s. 17 900 000 3 000 000 7902 27450 2195 54900 21950 82350 6585 5490 x x 121 Severočeské VaK a.s. 11 163 000 3 000 000 7200 0 2000 0 20000 0 6000 0 x x 122 OSTAX spol. s r.o. 7 500 000 2 500 000 0 209 000,0 0 418000 0 627000 0 41800 x x 123 ISŠ a Učiliště x 310 000 x x 0 0 0 0 0 0 x x 124 Ing.Radim Pěchuvka x 100 000 x x 0 0 0 0 0 0 x x 125 Břetislav Sikora x 965 000 x x 0 0 0 0 0 0 x x 126 Miroslav Tůma x 920 000 x x 0 0 0 0 0 0 x x 127 Ing.Eduard Stach CSc. x 150 000 x x 0 0 0 0 0 0 x x 128 Ing.Svatopluk Bernášek x 120 000 6480 0 1800 0 18000 0 5400 0 x x 129 MVDr.Jiří Zatloukal x 1 000 000 x x 0 0 0 0 0 0 x x 130 Klavarská elektrárenská v.o.s. x 1 000 000 x x 0 0 0 0 0 0 x x 131 VE EMIL VOTRUBEC spol.s 2 507 000 1 000 000 4320 0 1200 0 12000 0 3600 0 x x 132 BENEHROM spol.s r.o. 14 900 000 1 000 000 4766,4 0 1324 0 13240 0 3972 0 x x 134 1.Labská spol. s r.o. x 945 000 x x 0 0 0 0 0 0 x x 135 Kostelecké uzeniny a.s. 3 300 000 1 000 000 x x 0 0 0 0 0 0 x x zpracovala Nadace Projekt Sever, nps@north.cz Strana5