Tento vzdělávací program vznikl v rámci projektu Podpora dalšího vzdělávání příslušníků bezpečnostních složek v Jihočeském kraj reg. č.: CZ.1.07/3.2.08/02.0046 1
VZDĚLÁVACÍ PROGRAMY ZAŘAZENÉ DO PROJEKTU: 1. Zvyšování osobní efektivity, syndrom vyhoření, zvládání stresových situací 2. Krizové situace, ochrana člověka za mimořádných událostí 3. Zákoník práce, Listina základních práv a svobod 4. Legislativa ve výkonu strážníka obecní (městské) policie 5. Činnost v oblasti dohledu nad bezpečností provozu na pozemních komunikacích 6. Základy spolupráce s cizineckou policií 7. Ochrana životního prostředí 8. Týmová spolupráce 9. Komunikace se zdravotně postiženým 10. Extremistické projevy jako možná příčina krizové situace 11. Etika a základní komunikační dovednosti při výkonu profese bezpečnostních složek 12. Praktický nácvik zdravotnické první pomoci 13. Zásady součinnosti mezi jednotkami MP, IZS a fyzickou ostrahou 14. Bezpečnost a ochrana zdraví při práci 15. Zásady ochrany informací 16. Taktika a metodika v rámci plnění povinností a oprávnění strážníků 17. Akceptace právních norem v meziprolongačním období 18. Asertivita a sociální percepce v rámci zásahu do práv a svobod občanů 19. Zbrojní průkaz a právní aspekty použití služební zbraně 2
Krizové řízení a ochrana obyvatelstva při mimořádných událostech Mgr. Štěpán KAVAN, Ph.D. 3
Obsah Úvod... 5 1 Kategorizace mimořádných událostí... 5 2 Krizové řízení a ochrana obyvatelstva v okolí jaderné elektrárny... 7 2.1 Úvod... 7 2.2 Cesty ozáření... 8 2.3 Opatření ochrany obyvatelstva při radiační havárii... 9 2.3.1 Evakuace... 11 2.3.2 Ukrytí... 12 2.3.3 Snížení inhalace radioaktivních látek... 13 2.3.4 Jódová profylaxe... 13 2.3.5 Omezení přístupu a uzávěra území... 14 2.3.6 Následná ochranná opatření... 14 2.3.7 Rozhodování o opatřeních v oblasti zemědělství a výživy... 15 2.3.8 Závěr... 15 3 Provádění povodňové evakuace v rámci povodňové ochrany... 16 4 Možnosti zneužití špinavé bomby a ochrana před následky mimořádné události... 17 4.1 Hrozba použití špinavé bomby... 18 4.2 Zjednodušený model útoku špinavé bomby... 22 4.3 Porovnání vybraných útoků... 24 4.4 Obrana proti zneužití špinavé bomby... 28 4.5 Závěr... 29 5 Bezpečnost osob při mimořádných událostech na území Národního parku Šumava... 30 5.1 Legislativní podpora předcházení vzniku požárů... 31 5.2 Opatření ke zvýšení efektivity oblast prevence vzniku požáru... 32 5.3 Opatření v oblasti preventivní činnosti Správa národního parku Šumava... 33 5.4 Opatření v oblasti monitorovací činnosti... 34 5.5 Opatření na úrovni základních složek IZS... 35 5.5.1 Policie ČR... 35 5.5.2 Zdravotnická záchranná služba... 36 5.5.3 Opatření v oblasti zásahu JPO... 37 5.5.4 Závěr... 41 6 Závěr... 43 4
Úvod Následující text určený posluchačům kurzu Krizové situace, ochrana člověka za mimořádných událostí je zaměřený na oblast krizového řízení a ochrany obyvatelstva s důrazem na řešení konkrétních modelových situací. Text vždy obsahuje základní informace, které mají souvislost s předmětnou tematikou. Prvním příkladem je řešení mimořádné události v případě havárie a úniku ionizujícího záření při provozu jaderné elektrárny na území České republiky. Druhým příkladem řešení evakuace při povodních. Třetí řešenou situací je mimořádná událost při použití špinavé bomby. Text obsahuje souhrnné informace k bezpečnostnímu tématu s důrazem na poukázání souvislostí a provázaností jednotlivých dějů, jejich vývojem s aspektem na ochranu společnosti, ochranu života, zdraví, majetku a životního prostředí. Tři odlišné mimořádné události jsou reflektovány z hlediska zabezpečení bezpečnosti naší země s cílem řešení ochrany obyvatelstva jako celku. Text je podpůrným nástrojem pro studenty, kteří mají možnost jednotlivé přístupy diskutovat při vlastních přednáškách a konzultacích. 1 Kategorizace mimořádných událostí Při reflexi tématu záchranných prací při povodních je nezbytné základní pojmové vysvětlení a systémové zařazení předmětné oblasti. Mimořádné události (katastrofy, pohromy) provázejí lidskou společnost celým vývojem a zásadní způsobem ovlivňují jednání a konání člověka (zakládání sídel, zemědělství, průmysl apod.). Zdroje, které ohrožují lidské životy, hmotné a kulturní statky a životní prostředí, jsou vlivy, počínaje hrozbami přes následná ohrožení, narušující společenské, technologické a přírodní systémy. Působení negativních vlivů na uvedené systémy má za následek živelní mimořádné události, průmyslové havárie a vznik dalších mimořádných událostí. Lidstvo se snaží využívat veškeré dostupné zdroje, které naše planeta nabízí. Při tomto konání však mnohdy dochází k narušování a porušování přírodních zákonů a do popředí se dostávají hospodářské zájmy bez ohledu na vazby v systému (Martínek, Linhart, 2003). S rozvojem průmyslu a celkovým rozvojem hospodářství v průmyslových státech, s rozšiřováním chemického průmyslu, rozvojem a vývojem nových chemikálií vzniká rovněž nebezpečí úniku do životního prostředí. Mimořádné události, ať již v souvislosti s povodněmi či nikoliv, mohou vznikat v lokálním rozsahu i při provádění některých činností obyvatelstva, např. při haváriích vozidel na komunikacích, haváriích na železnici, ale také v souvislosti s teroristickými akcemi. 5
Příklady mimořádných událostí (Martínek, Linhart, 2003): Živelní mimořádná událost Havárie Ostatní události Povodeň Havárie v chemickém Teroristický čin Zemětřesení provozu Sabotáž Velký sesuv půdy Radiační havárie Žhářství Sopečný výbuch Ropná havárie Orkán, tornádo Dopravní nehoda Extrémní chlad a teplo Zřícení domu Pád meteoritu Velký lesní požár Je zřejmé, že pro společnost je nezbytné si uvědomit a nepodceňovat mimořádné události, v rámci preventivní činnosti se na mimořádné události připravit (např. stavba ochranných hrází, udržování retenční schopnosti krajiny, vzdělávání obyvatelstva, příprava záchranářů). Připraveností obyvatelstva k svépomoci a vzájemné pomoci lze dosáhnout správné reakce a chování na mimořádnou událost, snáze překonávat strach a paniku, které při mimořádných událostech se mohou často vyskytovat. Připravený člověk dokáže reálně posoudit vzniklou situaci, dokáže tak pomoci nejen sám sobě, ale rovněž svým blízký, sousedů a kamarádům. Pro úplný výčet je v tabulce č. 1 uveden přehled krizových situací, které jsou v rámci krizového řízení a plánování rozpracovávány a řešeny na základě schválení Bezpečnostní rady státu. Tabulka č. 1: Typy krizových situací Typ krizové situace (druh ohrožení) 1. Dlouhodobá inverzní situace 2. Povodně velkého rozsahu 3. Jiné živelní pohromy velkého rozsahu, mimo typu krizové situace č. 1-3, jako např. rozsáhlé lesní požáry, sněhové kalamity, vichřice, sesuvy půdy, zemětřesení apod. 4. Epidemie hromadné nákazy osob (včetně hygienických a dalších režimů) 5. Epifytie hromadné nákazy polních kultur (včetně hygienických a dalších režimů) 6. Epizootie hromadné nákazy zvířat (včetně hygienických a dalších režimů) 7. Radiační havárie 8. Havárie velkého rozsahu způsobená vybranými nebezpečnými chemickými látkami a chemickými přípravky 9. Jiné technické a technologické havárie velkého rozsahu požáry, exploze, destrukce nadzemních a podzemních částí staveb 10. Narušení hrází významných vodohospodářských děl se vznikem zvláštní povodně 6
11. Znečištění vody, ovzduší a přírodního prostředí haváriemi velkého rozsahu 12. Narušení finančního a devizového hospodářství státu velkého rozsahu 13. Narušení dodávek ropy a ropných produktů velkého rozsahu 14. Narušení dodávek elektrické energie, plynu nebo tepelné energie velkého rozsahu 15. Narušení dodávek potravin velkého rozsahu 16. Narušení dodávek pitné vody velkého rozsahu 17. Narušení dodávek léčiv a zdravotnického materiálu velkého rozsahu 18. Narušení funkčnosti dopravní soustavy velkého rozsahu 19. Narušení funkčnosti veřejných telekomunikačních vazeb velkého rozsahu 20. Narušení funkčnosti veřejných informačních vazeb velkého rozsahu 21. Migrační vlny velkého rozsahu 22. Hromadné postižení osob mimo epidemií řešení následků včetně hygienických a dalších režimů 23. Narušení zákonnosti velkého rozsahu Zdroj: Usnesení Bezpečnostní rady státu 295/2002. Použitá literatura: 1. Martínek, Bohumír. Linhart, Petr. Ochrana člověka za mimořádných událostí. MV GŘ HZS ČR, Praha, 2003. ISBN 80-86640-08-6 2. Usnesení Bezpečnostní rady státu 295/2002 2 Krizové řízení a ochrana obyvatelstva v okolí jaderné elektrárny Ochrana obyvatelstva je tvořena souhrnem opatření, která jsou prováděna na jednotlivých úrovních státní správy a samosprávy v závislosti na konkrétní mimořádné události. Specifickou mimořádnou událostí je řešení ochrany obyvatelstva v okolí jaderné elektrárny při případném úniku radioaktivity. Základní prvky ochrany obyvatelstva v takovém případě tvoří evakuace, ukrytí a jódová profylaxe. 2.1 Úvod Existence lidstva je provázena malými dávkami ionizujícího záření z přírodních radioaktivních nuklidů a z kosmického záření. Od objevu rentgenového záření a radioaktivity na konci 19. století se přidal k vlivu těchto přírodních zdrojů záření postupně vliv řady zdrojů umělých. Umělé zdroje ionizujícího záření se staly součástí mnoha lidských činností a řadí se k nim rovněž zařízení na výrobu jaderné energie. Ústředním motivem, který provází jadernou energetiku od výběru lokality, přes stavbu až provoz, je bezpečnost. Klady i zápory jaderných elektráren s sebou nutně přinášejí možnost 7
vzniku mimořádné události s únikem radiace. Společnost proto musí řešit komplexní otázku bezpečnosti a ochrany obyvatelstva v takto specifických případech. Lze rozlišit tři základní typy ozáření [5]. První typem je profesní ozáření Druhým typem je lékařské ozáření, kdy jsou pacienti vystaveni ionizujícímu záření jako součást lékařské diagnostiky nebo léčení na nich prováděných. Posledním typem je ozáření obyvatelstva. Jedná se o ozáření člena veřejnosti z radiačních zdrojů s vyloučením profesionálního a lékařského ozáření a ozáření z přírodních zdrojů záření (mimo přírodní zdroje, které jsou vědomě a záměrně využívány, a přírodní zdroje, které se vyskytují na pracovištích se zdroji ionizujícího záření, na nichž není možné ozáření z těchto zdrojů zanedbat). Ochrana obyvatelstva je zaměřena na opatření vedoucí k odvrácení nebo snížení ozáření při radiační nehodě. Musí být prováděna vždy, pokud očekávané ozáření osob se blíží úrovním, při nichž dochází k bezprostřednímu poškození zdraví tímto ozářením nebo dokud lze od těchto opatření očekávat více přínosů než škod. Uskutečnění zásahu musí být optimalizováno tak, aby čistý přínos byl maximalizován. Cílem radiační ochrany je vyloučit deterministické účinky záření a riziko stochastických účinků udržovat na rozumně přijatelné nízké úrovni. 2.2 Cesty ozáření Cesty ozáření v tomto příspěvku jsou uvažovány podle Katalogu doporučení a opatření v případě mimořádné události [2]. Pro stanovení operačních zásahových úrovní jsou relevantní různé cesty ozáření, a to samostatně nebo v kombinacích, v závislosti na scénáři. V podstatě jsou v případě havarijního úniku možné následující cesty ozáření [2]: - zevní ozáření zářením gama z mraku, - zevní ozáření zářením beta z mraku (není uvažováno v Katalogu), - ozáření zářením gama z externích zdrojů, - ozáření zářením gama z terénu, - ozáření zářením beta z terénu (není uvažováno v Katalogu), - ozáření způsobené kontaminací kůže a oděvu, - ozáření způsobené inhalací, - ozáření způsobené ingescí. V případě jaderné havárie s rozsáhlými úniky radioaktivních látek mají z hlediska času a prostoru různé cesty ozáření různou významnost: V zóně do 10 až 20 km od místa havárie jsou pro krátkodobá i pro dlouhodobá ochranná opatření relevantní ozáření zářením gama z mraku, inhalace a ozáření zářením gama z terénu. Spolu se zavedením neodkladných ochranných opatření je automaticky zaveden zákaz 8
konzumace čerstvých potravin. Opatření, která se týkají preventivní radiační ochrany, by měla být v této zóně odložena až do doby, kdy přestane akutní ohrození obyvatelstva. V zóně do 100 km od místa havárie se stávají ozáření zářením gama z mraku a inhalace méně důležitými z hlediska akutního rizika pro obyvatelstvo. V této zóně budou opatření vyžadována zejména kvůli ingesci a ozáření zářením gama z terénu. Tato opatření zahrnují např. monitorování potravin a omezení jejich použití, v části zóny blíže k místu havárie se mohou vyskytnout také opatření typu přesídlení, dekontaminace. Ve vzdálené oblasti nad 100 km se opatření zaměří zejména na preventivní radiační ochranu, protože příspěvek ozáření zářením gama z terénu k celkovému ozáření v této zóně bude již zjevně klesat. Přitom ozáření zářením z terénu může i tady být nezanedbatelné, ale kvůli rozsahu postižené oblasti pravděpodobně nebude možné tuto cestu ozáření účinně ovlivnit opatřeními. Pro tuto oblast může být v podstatě aplikováno celé spektrum opatření preventivní radiační ochrany včetně profylaktických opatření, zejména když je v těchto vzdálenostech možné očekávat dostatečnou časovou rezervu pro přijetí opatření. 2.3 Opatření ochrany obyvatelstva při radiační havárii Pro pracoviště, kde se vykonávají radiační činnosti IV. kategorie, v České republice dle zákona 18/1997 Sb., o mírovém využívání jaderné energie a ionizujícího záření (atomový zákon), jsou na základě výsledků analýz stanoveny zóny havarijního plánování (ZHP). Tyto ZHP jsou odlišné pro jednotlivé zdroje a závisí rovněž na přístupu jednotlivých států. Na základě dlouholetých zkušeností a hodnocení vzniklých radiačních havárií a nehod dospěla světová odborná komunita [1, 4] k závěru, že je účelné pro efektivní zavádění ochranných opatření v případě radiační havárie na jaderných zařízeních stanovit ZHP, v nichž jsou tato opatření plánována a bude-li to nutné, i zaváděna. Je doporučeno stanovit tři typy ZHP. První dvě, tzv. Zóna předběžných opatření (ZPO) a Zónu neodkladných ochranných opatření (ZNO), jsou určeny k plánování a zavádění neodkladných opatření na ochranu obyvatel v okolí jaderné elektrárny v případě radiační havárie. Těmito opatřeními jsou zejména ukrytí, jódová profylaxe, evakuace z ohrožených míst. Třetí typ, tzv. Zóna následných (dlouhodobých) opatření (ZDO) je určena pro zavádění ochranných opatření, jejichž cílem je snížit dávku ozáření osob v důsledku kontaminace zemského povrchu radionuklidy - jde především o kontrolu a regulaci potravních řetězců a případné přesídlení vymezené skupiny osob z nejvíce zamořených lokalit. V ZPO jsou ochranná opatření předem plánována a předpokládá se, že budou zaváděna bezprostředně po vyhlášení mimořádné události 3. stupně radiační havárie. V ZNO jsou neodkladná ochranná opatření rovněž předem plánována, jejich zavádění se však bude provádět zpravidla až na základě výsledků monitorování nastalého úniku, přičemž tato opatření se nemusí zavádět v celé zóně, ale jen tam, kde je to monitorováním potvrzeno. Opatření v ZDO se zavádějí až na základě speciálního monitorování a nejsou časově naléhavá. Tyto ZHP jsou odlišné pro jednotlivé zdroje a závisí rovněž na přístupu 9
jednotlivých států k jejich stanovení. Srovnání rozsahu našich a zahraničních ZHP je uvedeno v tab. č. 1 [6]. Tabulka 1: Rozměry ZHP ve vybraných zemích Vzdálenost [km] Země Jódová Ukrytí profylaxe Evakuace Velká Britanie - - 1,5-5 Francie 10-5 SRN - 10 10 Česká republika 13 13 5-7 Belgie - - 10 Španělsko 10 10 4 Švédsko 12-15 12-15 12-15 Švýcarsko 20 7 7 Finsko 100 20 20 Itálie 50 50 2-3 USA 16-8 - 10 Japonsko 8-10 8-10 8-10 Zóna havarijního plánování v okolí jaderného zařízení je stanovená na základě výsledků rozborů možných následků radiační havárie, kdy jsou uplatňovány požadavky radiační ochrany z hlediska ochrany obyvatelstva pro případ radiační havárie. Jako příklad lze uvést stanovení ZHP Elektrárny Temelín, která je daná Rozhodnutím Státního úřadu pro jadernou bezpečnost ze dne 5. srpna 1997. Při stanovování ZHP požadavkem SUJB bylo, aby hodnocení obsahovalo všechny havárie, které jednak mají pravděpodobnost vzniku až do úrovně 10-7 /rok a současně, mají největší radiologické důsledky. Pro havárie s pravděpodobností vyšší než je zmíněná jedna desetimiliontina za rok, musí ZPO a ZNO pokrývat oblast, za jejíž hranici již ozáření obyvatel nepřekročí horní meze zásahové úrovně pro zavádění neodkladných opatření tak, jak je stanovila vyhláška SÚJB č. 184/1997 Sb., což například pro evakuaci obyvatel v okolí jaderné elektrárny je hodnota dávky 500 msv za týden. Na základě těchto hodnocení je vnitřní část ZHP (ZPO) tvořena plochou kruhu o poloměru 5 km se středem v kontejmentu 1. výrobního bloku Elektrárny Temelín a správním území obcí, které se nacházejí na hranici uvedeného kruhu. Vnější (ZNO) část ZHP je dána plochou mezikruží 5-13 km. Vnější část ZHP je administrativně rozdělena na 16 výsečí, tzv. sektorů. Přesný průběh hranic ZHP a sektorů je přizpůsoben územím a demografickým poměrům (skutečná hranice kopíruje vnější správní území obce nebo její části). V těsné blízkosti Elektrárny Temelín (plocha kruhu o poloměru 1 km) je oblast bez trvale žijících obyvatel jako součást ZPO. Zavádění opatření k ochraně obyvatelstva při radiační havárii 10
vychází především z Katalogu doporučení a opatření v případě mimořádné události závažné z hlediska radiační ochrany [2, 3]. Při řešení a rozhodování o konkrétních opatření k ochraně obyvatelstva je důležité znát meteorologickou situaci, její předpověď a odhady dávek pro následující cesty ozáření: - ozáření zářením gama z mraku, - inhalace, - kontaminace kůže, - ozáření zářením gama z terénu. V případě vzniku radiační havárie jsou v souladu s mezinárodními normami [1, 4] na území ČR pro obyvatelstvo v ZHP plánována tzv. neodkladná ochranná opatření, která zahrnují evakuaci, jódovou profylaxi, ukrytí, opatření na snížení inhalace radioaktivních látek a omezení nebo zákaz vstupu do ohrožených oblastí. Pro ZHP a rovněž pro ostatní území jsou zaváděna na základě monitorování radiační situace následná opatření, mezi které je řazeno např.: přemístění, přesídlení, dekontaminace osob a povrchu terénu, ochranná opatření na snížení příjmu radionuklidů inhalací a ingescí, omezení pobytu, pohybu a ochranná opatření v oblasti zemědělství a výživy. 2.3.1 Evakuace Evakuace je nejúčinnější a současně nejnákladnější ochranné opatření. Při radiační havárii může přicházet v úvahu evakuace v předúnikové fázi. Při provedení máme k dispozici omezený čas, který je k dispozici na evakuaci. Nezbytnou podmínkou je spolehlivá předpověď meteo-parametrů a má smysl v nejbližším okolí jaderného zařízení. Při úspěšné implementaci zabezpečí úplné odvrácení ozáření a kontaminace osob. Evakuace během úniku způsobí zvýšené ozáření během samotné evakuace. Má být zvažována a může být efektivní pouze v případě časného úniku s předpokladem jeho delšího trvání. Závisí zejména na době evakuace, úrovně radiace a meteo-podmínkách a spolehlivosti meteo-předpovědi. Může dokonce způsobit zvýšení ozáření v porovnání s jinými opatřeními, z toho důvodu je nařizována jen zcela výjimečně a odvrácené dávky není možné zajistit jiným opatřením. Prospěšnost evakuace v poúnikové fázi závisí na rychlosti, s jakou může být implementována. Závisí zejména na okamžiku přijetí rozhodnutí, na době evakuace a na nuklidovém spektru tvořícím kontaminaci. K očekávanému snížení dávkové zátěže musí být připočtena zvýšená dávková zátěž během samotné evakuace. 11
2.3.2 Ukrytí Ukrytí obyvatelstva má za cíl snížit dávku ozáření obyvatelstva při průchodu mraku, případně z kontaminovaného terénu. Ukrytí je snadno uskutečnitelné opatření, když je obyvatelstvo varováno v dostatečném předstihu. Je alternativní nebo doplňkové opatření k evakuaci. Plné ukrytí je možné pouze na omezenou dobu. Ukrytí v předúnikové fázi, tj. před příchodem mraku má smysl pouze z důvodu zajištění jeho vykonatelnosti a z důvodu neznalosti přesnější doby příchodu mraku. Ukrytí během úniku z důvodu jednoduché implementace je nenahraditelné opatření. Ukrytí, jako následné opatření má smysl pouze k zabránění kontaminaci osob (např. v případě deště). Účinnost ukrytí závisí na vlastnostech budov, např. na použitém stavebním materiálu, tloušťce stěn, izolacích (okna, dveře, aj.), umístění pokojů (podkroví/sklep). Ochranné faktory pro externí záření gama se udávají v hodnotách od 1 do 2000, viz tab. č. 2 a č. 3 [2] a pro inhalaci od 1 do méně než 10, jako hodnota stínícího faktoru. Stínící faktor je definován jako poměr dávky obdržené při nechráněném pobytu ve vnějším prostoru k dávce obdržené při nějakém stupni ukrytí. Ukrytí v poúnikové fázi má smysl na omezenou dobu např. v případě nemožnosti uskutečnit evakuaci nebo v situaci, kdy je připravováno přesídlení. Při hodnocení dávkové zátěže při ukrytí je nezbytné uvažovat i příspěvek ze zamoření bytů. Závisí na vlastnostech budov, inhalace závisí na způsobu větrání pokojů. Ochranné faktory pro externí záření gama z kontaminovaného terénu se uvádějí od 1 do 2000, tab. č. 3. Tab. č. 2: Stínící faktory pro zevní ozáření zářením gama z mraku Stínící faktor pro zevní ozáření Označení prostoru zářením gama z mraku Venkovní prostor Volný prostor 1 Zastavěné území (město) 1.7 Uvnitř domů Samostatně stojící dům 3,3 Velké činžovní domy 20 Ve sklepích Sklep v samostatně stojícím domě, základy nebo okna jsou nad úrovní terénu 20 Sklep v samostatně stojícím domě, základy nebo okna jsou pod úrovní terénu 100 Sklep ve velkém činžovním domě 1000 12
Tab. č. 3: Stínící faktory pro zevní ozáření zářením gama z okolního kontaminovaného terénu Označení prostoru Stínící faktor pro zevní ozáření zářením gama z okolního kontaminovaného terénu Venkovní prostor Volný prostor 1 Zastavěné území (město) 3,3 Uvnitř domů Samostatně stojící dům 10 Velké činžovní domy 100 Ve sklepích Sklep v samostatně stojícím domě, 100 základy nebo okna jsou nad úrovní terénu Sklep v samostatně stojícím domě, 1000 základy nebo okna jsou pod úrovní terénu Sklep ve velkém činžovním domě 2000 2.3.3 Snížení inhalace radioaktivních látek Pro snížení dávkové zátěže inhalací je nutné při ukrytí uzavření oken a dveří, vypnutí ventilačních systémů nebo přepnutí na recirkulaci, utěsnění možných netěsností a instalace nových filtrů. Opatření má smysl, když je možné ho uskutečnit před příchodem mraku. V souvislosti se zásadní změnou postupu ventilace se může stát práce v klimatizovaných budovách problematická nebo nemožná. Účinnost závisí na podmínkách budovy (rychlost výměny vzduchu), zejména na netěsnostech, ventilačních průchodech, komínech. Účinnost tohoto opatření je časově omezená a ochranný faktor se pohybuje v rozmezí 1,3 až 3; v případě klimatizovaných budov je ochranný faktor 2x vyšší než u většiny jiných budov. S ohledem na výše uvedená fakta je na místě otázka do jaké míry ukrytí sníží dávku ozáření obyvatelstva při radiační havárii, zejména pak při déle trvajícím ukrytí. 2.3.4 Jódová profylaxe Jódová profylaxe je opatření, kterého cílem je zamezení kontaminace štítné žlázy radioaktivním jódem. Největší význam má u dětí do 12 roků a těhotných žen. Význam jódové profylaxe s věkem klesá. Jodové tablety jsou skladovány tak, aby byla zajištěna možnost jejich dostupnosti v případě potřeby. Distribuce jódových tablet vyžaduje příslušné plánování a optimalizaci, zejména proto, že by se měla uskutečnit krátce před únikem. Jódové tablety jsou léčivem, a proto upozornění, aby tablety nebyly užívány v rozporu s návodem, je nezbytné a musí být obyvatelstvu zdůrazněno. Tablety by měly být užity pouze po úředním vyzvání. 13
Základním předpokladem pro užití tablet je jejich distribuce. Proces distribuce může v horším případě vést k ozáření osob vykonávajících distribuci nebo k ozáření obyvatel, kteří se snaží získat tablety. Nejvyšší účinnost je dosažena v situaci, kdy stabilní jód zablokuje další příjem jódu do štítné žlázy před příchodem mraku. První užití tablet je vhodné několik hodin až krátce před příchodem mraku, v případě dlouho trvajícího úniku také několik hodin po příjmu radiojódu. Distribuce tablet je v různých státech zajišťována různým způsobem, např. v ČR a SR jsou tablety KI distribuovány obyvatelstvu jako součást havarijní připravenosti, v Slovinsku je po vyzvání příslušnými úřady distribuuje pověřená osoba k distribuci v dané lokalitě, ve Francii podobně jako v Japonsku státní orgány na pokyn příslušných úřadů. 2.3.5 Omezení přístupu a uzávěra území Omezený přístup a uzávěra území vyžaduje zajištění personálu, dopravních prostředků a dostatečného počtu bariér, dále pak dokonalou informovanost obyvatelstva a zabezpečení ochrany vlastnictví. V tomto případě ozáření personálu zajišťujícího uzávěru musí být udržováno na nejnižší možné úrovni a musí být dokumentováno. V případě evakuace se mohou vyskytnout problémy související s pokusy soukromých osob vstoupit do uzavřeného prostoru v zájmu sjednocení rozdělených rodin. Účinnost opatření je závislá na zabránění nepotřebným vstupům, zabránění narušování nebo překážení akcím záchranných a monitorovacích týmů. Uzávěra území je základním opatřením při evakuaci a při přesídlení obyvatelstva. Významnou roli zde hraje nejen dokonalá spolupráce složek IZS, tedy Hasičského záchranného sboru, Policie ČR a zdravotnické záchranné služby, ale i spolupráce se zahraničními partnery [7]. 2.3.6 Následná ochranná opatření Následná ochranná opatření představují zejména: - přemístění / přesídlení, - dekontaminace povrchů terénu (přírodního i zástavby), - snížení vstupu vzdušné aktivity do budov, - snížení inhalace radioaktivních látek, - zabránění kontaminace oděvu a kůže, - opatření v případě kontaminace vzduchových filtrů, - limity pobytu v kontaminované vodě, - ochranná opatření v souvislosti s manipulací s radioaktivním odpadem, - zabránění/omezení fyzicky namáhavé práci nebo sportu (snížení ozáření z resuspenze). 14
2.3.7 Rozhodování o opatřeních v oblasti zemědělství a výživy Vzhledem k tomu, že ozáření ingescí představuje největší podíl na ozáření obyvatelstva v poúnikové fázi je distribuce potravin a krmiv kontaminovaných radionuklidy samostatnou oblastí v opatřeních radiační ochrany obyvatelstva. Doporučení SÚJB k omezení konzumace ovoce, zeleniny a jiných nechráněných potravin v zasažené oblasti budou vydány jako jedno z prvních opatření a jejich dodržování může zabránit pozdějším zdravotním problémům obyvatelstva. Evropská komise zdůrazňuje, že maximální hodnoty pro krmivo pro okamžitou spotřebu mají přispět k tomu, aby úroveň kontaminace výsledných potravin vyhovovala limitům podle příslušné Směrnice. ČR nepoužívá pro zavádění a navrhování opatření v oblasti výživy limity pro krmivo stanovené Evropskou komisí, ale jiné přísnější hodnoty operačních zásahových úrovní. Tyto hodnoty operačních zásahových úrovní při jejich aplikaci zaručují, že pokud bylo krmivo vyprodukováno v souladu s příslušným opatřením a doporučeními, nezpůsobí použití takového krmiva překročení operačních zásahových úrovní pro potraviny. 2.3.8 Závěr Z analýzy a porovnání předložených podkladů v předcházejícím textu vyplývá, že především ukrytí, jako jedno ze základních opatření ochrany obyvatelstva, je v rámci připravovaných opatření v ZHP jaderných elektráren značně přeceňováno. Aby toto opatření bylo účinné, musela by být zabezpečena dokonalá izolovanost obyvatelstva od okolního kontaminovaného prostředí a musel by být zabezpečen dostatečný zdroj vzduchu. V běžných podmínkách je tedy ukrytí ne zcela doporučeníhodným opatřením. O této skutečnosti je nezbytné diskutovat a zahrnout tento poznatek do vnějších havarijních plánů jaderných elektráren. Opatření ochrany obyvatelstva při radiační havárii jsou podrobně rozepsány v dokumentech ICRP [2, 3] a jejich cílem je zabránit nepřípustnému ozáření obyvatelstva. Nejlepší ochranou obyvatelstva je však situace, kdy k radiační havárii vůbec nedojde. Tato oblast však nespadá do působnosti represivních složek státní správy, ale do preventivních, kterými jsou bezesporu dozorové orgány státu nad jadernou bezpečností. Pro zvýšení jaderné bezpečnosti byla v roce 1999 dozorovými orgány zemí Západní Evropy s jaderným programem založena asociace WENRA (Western European Nuclear Regulators' Association), jako společenství jejich představitelů. V současné době sdružuje dozorné orgány všech členských zemí EU s provozovanými a/nebo vyřazovanými jadernými elektrárnami a Švýcarska. Jedním ze stěžejních cílů asociace bylo do roku 2010 harmonizovat ve členských zemích v co nejširší míře přístupy v oblasti zajištění jaderné bezpečnosti energetických jaderných reaktorů, vyřazování jaderných zařízení z provozu a skladovaní radioaktivních odpadů a vyhořelého paliva. 15
Použitá literatura: 1. Generic assessment procedures for determining protective actions during a reactor accident IAEA-TECDOC-955. IAEA, Vídeň, Rakousko, 1997. ISSN 1011-4289 2. International Commission on Radiological Protection 1990. Doporučení mezinárodní komise radiologické ochrany- Publikace 60, český překlad Státní úřad pro jadernou bezpečnost, Praha, 2001. ISBN neuveden. 3. International Commission on Radiological Protection 2007. Doporučení mezinárodní komise radiologické ochrany- Publikace 103, český překlad Státní úřad pro jadernou bezpečnost, Praha, 2009. ISBN neuveden. 4. Method for Developing Arrangements for Response to a Nuclear or Radiological Emergency, IAEA-TECDOC-953. IAEA, Vídeň, Rakousko, 2003. ISBN 92-0-111503-2 5. Matzner, J., Radiační ochrana. JU v Č. Budějovicích, Zdravotně sociální fakulta. České Budějovice, 2007. ISBN neuveden. 6. Prouza, Z., Platit za zónu havarijního plánování. [online]. [cit. 20. 2. 2011]. Dostupný z http://www.sujb.cz/?c_id=378 7. SVATOŠ, R., Pět let v Evropské unii bezpečnostní situace v Jihočeském kraji. In: Sborník příspěvků z mezinárodní konference Pět let členství ČR v EU (Bilance a perspektivy, trendy a vize). České Budějovice: Vysoká škola evropských a regionálních studií, o.p.s., 2009, s. 330-337, ISBN 978-80-86708-79-9 3 Provádění povodňové evakuace v rámci povodňové ochrany Plánování evakuace ze záplavových území ohrožených přirozenými a zvláštními povodněmi musí vycházet z hydrologických výpočtů, analýz povodňových ohrožení, z dostupných podkladů správců povodí a správců vodních toků o pravděpodobné hranici území ohroženého přirozenými povodněmi a zvláštními povodněmi. Evakuace je jedním ze stěžejních způsobů ochrany obyvatelstva před povodněmi. Při této činnosti se zabezpečuje přemístění osob z míst ohrožených povodní (evakuační zóna) do míst, která zajišťují pro evakuované obyvatelstvo náhradní ubytování a stravování. Jedná se o mimořádné opatření využívané zejména v případech, kdy účinnou ochranu obyvatelstva nelze zajistit jiným způsobem. Vztahuje se na všechny osoby v místech ohrožených povodní s výjimkou osob, které se budou podílet na záchranných pracích, na řízení evakuace nebo budou vykonávat jinou neodkladnou činnost (Adamec a kol., 2012). Dotčený územně příslušný vodoprávní úřad, který záplavová území stanovuje, předává mapovou dokumentaci těchto území dotčeným stavebním úřadům a Ministerstvu životního prostředí ČR. Evakuace se při přirozených a zvláštních povodních zahajuje na základě příslušných povodňových orgánů, v případě vyhlášení stavu nebezpečí, nouzového stavu na povodní ohroženém území, na základě rozhodnutí příslušného orgánu veřejné správy. Evakuace se 16
provádí podle zpracovaných povodňových nebo havarijních plánů (Martínek a kol., 2006). Při ohrožení přirozenými povodněmi se evakuace provádí z prostorů ohrožených záplavami na základě rozhodnutí územně příslušného povodňového orgánu v závislosti na vyhodnocení aktuální povodňové situace a s ohledem na průběh a dobu příchodové záplavové vlny. Při bezprostředním ohrožení bezpečnosti vodních děl a vývoji směřujícímu k narušení jejich funkce a vzniku zvláštní povodně varují vlastníci vodních děl po vodním toku níže položené povodňové orgány, hasičský záchranný sbor kraje a v případě nebezpečí z prodlení i bezprostředně ohrožené subjekty. Při ohrožení zvláštní povodní, při dosažení kritických hodnot sledovaných jevů, a pokud hrozí bezprostřední havárie vodního díla doprovázená nebezpečím vzniku průlomové vlny, se provádí okamžitá evakuace ihned po varování obyvatelstva a nařízení evakuace. Provedení evakuace se realizuje všemi dostupnými prostředky (Martínek a kol., 2006). Evakuace se plánuje s důrazem na rychlost a komplexnost přemístění obyvatelstva z ohroženého území s ohledem na dobu příchodu čela průlomové vlny. Použitá literatura: 1. Adamec, V. a kol. Ochrana před povodněmi a ochrana obyvatelstva. Sdružení požárně bezpečnostního inženýrství. Ostrava, 2012. ISBN 978-80-7385-118-7 2. Martínek, Bohumír a kol. Řešení mimořádných událostí a krizových situací. MV-generální ředitelství HZS ČR. Praha, 2006. ISBN 80-86640-64-7 4 Možnosti zneužití špinavé bomby a ochrana před následky mimořádné události Problematika zneužití špinavé bomby k teroristickému útoku je reflektována z pohledu možnosti použití v České republice. Jsou charakterizovány základní hrozby a účinky při zneužití těchto prostředků, dále jsou uvedeny charakteristiky vybraných radionuklidů. Zvyšující se brutalita součastného terorismu za jeho probíhající internacionalizace v globalizujícím se prostředí dovoluje předvídat další vývoj terorismu od jeho klasických forem s použitím zápalných prostředků, lehkých zbraní a výbušnin, které ovšem samozřejmě nikdy nevymizí pro svoji dostupnost a směrové účinky resp. bodové účinky. Uvedený vývoj 17
směřuje k ničivějším formám k chemickému, biologickému, radiologickému a jadernému terorismu. 1 Formy a materiální zdroje chemických, biologických, radiologických, jaderných materiálů (CBRN) terorismu jsou 2 : První a základní forma je zneužití vojenských prostředků, zbraní hromadného ničení. Možnosti neautorizovaného použití chemických, bakteriologických (biologických), toxinových a jaderných zbraní jsou limitovány zejména pro jejich strategický resp. strategicko-politický význam a probíhající plnění existujících dohod o regulaci zbrojení a odzbrojení. Druhá forma je založena na použití nezbraňových materiálů, v nejkrajnějším případě komponentů některých zbraní hromadného ničení (ZHN) vlastní výroby. Některé již uskutečněné teroristické údery a pokusy o ně prokázaly schopnost velkých teroristických skupin vyvinout a vyrobit supertoxické smrtící chemikálie. To je umožněno vědeckotechnickým vývojem a otevřeným přístupem k informačním zdrojům, které nechtěně přispívají k vědecké a technické úrovni dobře organizovaných velkých teroristických skupin. Třetí forma je násilné vyvolání sekundárních účinků, typických pro údery na industriální a sociální infrastruktury moderní společnosti (jaderná, chemická, petrochemická a podobná zařízení) konvenčními zbraněmi ve válkách a ozbrojených konfliktech. Takovéto ničivé teroristické údery, které způsobují náhlé uvolnění toxických, zápalných, zkapalněných chemikálií, radionuklidů a infekčních materiálů, se silně liší spouštěcím mechanismem od podobných ale mnohem méně dramaticky probíhajících mírových havárií a katastrof, způsobené selháním osob, systémů, vadou materiálů nebo přírodními silami. 4.1 Hrozba použití špinavé bomby Špinavou bombu lze charakterizovat jako určité množství méněcenného radioaktivního materiálu smíchaného s konvenční trhavinou. Ačkoliv název špinavá bomba implikuje výbuch, nelze tuto zbraň řadit do skupiny výbušných jaderných zbraní (tam lze zařadit: atomové, vodíkové-termonukleární a neutronové bomby). Špinavá bomba využívá nálože s konvenční náplní k rozptýlení radioaktivních materiálů a ve srovnání s jadernými zbraněmi je její bezprostřední účinek zanedbatelný. 3 1 MATOUŠEK, J., OSTERREICHER, J. a LINHART, P. CBRN Jaderné zbraně a radiologické materiály. Ostrava : Sdružení požárního a bezpečnostního inženýrství, 2007. str. 159. 2 MATOUŠEK, J., OSTERREICHER, J. a LINHART, P. CBRN Jaderné zbraně a radiologické materiály. Ostrava : Sdružení požárního a bezpečnostního inženýrství, 2007. str. 160-162. 3 PATOČKA, J. WWW toxikology [online]. 2006, č. 6 [cit. 10. září 2011]. Dostupný z WWW: <http://www.toxicology.cz/modules.php?name=news&file=article&sid=31>. 18
Konstrukční princip špinavé bomby si lze snadno představit jako nádobu s náplní pevných radionuklidů nebo roztoků, které mohou být iniciovány v cílovém prostoru jako zemní miny a výbušné nástrahy, nebo dopraveny do cílového prostoru ve formě dělostřelecké, letecké nebo raketové munice nebo jiným vhodným způsobem a v cílovém prostoru náplň radionuklidů podle skupenství rozprášena, mechanicky rozptýlena tlakovým nebo pravděpodobně nejvýhodnějším výbušným způsobem. 4 Další možné formy rozptylu radioaktivní látky (RaL) jsou požárem, prostřednictvím vzduchotechniky (významné budovy, shromáždění V.I.P), rozptyl produktovody (vodovodní síť, plynovody, apod.). Někdy se tyto prostředky označují jako zbraně hromadného narušení ( weapons of mass disruption WMDi), tzn. zbraně, které na rozdíl od zbraní hromadného ničení ( weapons of mass destruction WMDe), nemají za cíl velké množství obětí, nýbrž vyvolání paniky, kontaminaci prostředí v místě útoku a ekonomické škody. 5 Kromě aktivity je třeba posuzovat nebezpečnost zdroje ionizujícího záření z hlediska jeho využitelnosti pro teroristický útok i s ohledem na jeho další charakteristiky. Tato kriteria lze rozdělit do čtyř základních skupin. I. Poločas radioaktivní přeměny příliš krátký poločas přeměny neumožňuje časově náročnější manipulaci se zdroji ionizujícího záření a i použitelnost z hlediska účinku takového zdroje je časově omezená. Radionuklidy s příliš dlouhým poločasem přeměny mají nižší hmotnostní aktivitu a k dosažení požadovaného účinku jsou zapotřebí mnohem vyšší aktivity. II. Emitované záření druh a energie ionizujícího záření emitované zdrojem jsou dalším významným faktorem; při klasifikaci nebezpečnosti zářiče podle jím emitovaného záření je nutné posuzovat nezávisle dvě možnosti zda při jeho použití dojde k vnitřní kontaminaci osob, či pouze k vnějšímu ozáření. III. Detekovatelnost přítomnost zdrojů ionizujícího záření je zajištěna měřením účinků emitovaných částic nebo fotonů. Z fyzikálních/jaderných charakteristik radionuklidového zdroje vyplývá i jeho detekovatelnost. 6 IV. Dostupnost potencionální pachatel trestných činů související se zdroji ionizujícího záření lze zhruba rozdělit na základě jejich možného technického vybavení na tři skupiny: První skupinu tvoří osoby/instituce vybavené takovými zařízeními, jakými jsou jaderný reaktor či jiný silný zdroj neutronů nebo jiných částic a radiochemickými laboratořemi umožňující výrobu i kvalitní zpracování jakékoliv radioaktivní látky. Druhou skupinu tvoří osoby, které mají otevřený přístup ke zdrojům ionizujícího záření. Může se jednat např. o pracovníky laboratoří, lékaře, zaměstnance defektoskopických, 4 MATOUŠEK, J., OSTERREICHER, J. a LINHART, P. CBRN Jaderné zbraně a radiologické materiály. Ostrava : Sdružení požárního a bezpečnostního inženýrství, 2007. str. 162. 5 PROUZA, Z. a ŠVEC, J. Zásahy při radiační mimořádné události. Ostrava : Sdružení požárního a bezpečnostního inženýrství, 2008. str. 49. 6 PROUZA, Z. a ŠVEC, J. Zásahy při radiační mimořádné události. Ostrava : Sdružení požárního a bezpečnostního inženýrství, 2008. str. 37. 19
karotážních a jiných firem, kde se nakládá s vysoce aktivními zdroji ionizujícího záření (ZIZ) nebo radioaktivními látkami. Odborné znalosti a přístup k těmto materiálům jim umožňují naplánování a provedení sofistikovaného teroristického útoku za použití ZIZ nebo RaL. Okruh zneužitelných radionuklidů se však tím zužuje pouze na ty, které jsou na daném pracovišti běžně používané a jsou v použitelné formě. Třetí skupinou jsou osoby, které zdroj ionizujícího záření musí nejprve získat (koupit, nalézt, ukrást), chtějí-li jej k útoku použít. U takového pachatele lze předpokládat malé odborné znalosti a použití zdrojů ionizujícího záření se pravděpodobně omezí na nevelkou skupinu radionuklidů či zařízení je obsahující. 7 Pro teroristický úder s použitím radionuklidů by bylo možno využít resp. zneužít poměrně široké spektrum radionuklidů podle požadovaného cíle resp. scénáře výběrem vhodných (nebo také spíše pro teroristy dostupných) radionuklidů s přihlédnutím k jejich radiotoxicitě, energii, druhu emitovaného záření i chemické toxicitě. 8 Tabulka č.1 Některé radioaktivní prvky použitelné k výrobě špinavé bomby 9 Izotop Plutonium 244 Pu Americium 243 Am Cesium 137 Cs Kobalt 60 Co Stroncium 90 Sr Uran U Obvyklé použití univerzity, nukleární inženýrství, nukleární fyzika univerzity, detektory kouře, zařízení pro hledání naftových ložisek, naftové vrty ozařovače potravin, sterilizace zdravotnického vybavení, léčba rakoviny desinfekce potravin, sterilizace zdravotnického vybavení, léčba rakoviny termoelektrické generátory jaderné elektrárny, reaktor ponorek Plutonium (Pu) Plutonium je těžký, silně radioaktivní a toxický kov. Je to uměle vytvořený chemický prvek, který se v přírodě nevyskytuje. Získává se z vyhořelého jaderného paliva, ve kterém vzniká radioaktivní přeměnou z přírodního uranu. Plutonium se využívá k výrobě atomové bomby, nebo ho lze využít k výrobě jaderného paliva, pro zvláštní druh jaderného reaktoru. Americium (Am) Americium je stříbřitě bílý kujný kov. Tvoří několik izotopů. Všechny izotopy Am jsou radioaktivní. Nejstálejším z nich je 243 Am s poločasem přeměny 7000 let. Americium je nebezpečný prvek, protože je vysoce radioaktivní a může se hromadit v kostní tkáni. Používá 7 PROUZA, Z. a ŠVEC, J.. Zásahy při radiační mimořádné události. Ostrava : Sdružení požárního a bezpečnostního inženýrství, 2008. str. 38. 8 MATOUŠEK, J., OSTERREICHER, J. a LINHART, P. CBRN Jaderné zbraně a radiologické materiály. Ostrava : Sdružení požárního a bezpečnostního inženýrství, 2007. str. 163. 9 PATOČKA, J. WWW toxikology [online]. 2006, č. 6 [cit. 10.září 2011]. Dostupný z WWW: <http://www.toxicology.cz/modules.php?name=news&file=article&sid=31> 20
se jako složka přesných měřících přístrojů a jako složka detektorů kouře. V lékařství se využívá při léčbě nádorů štítné žlázy. Cesium (Cs) Cesium je prvkem z řady alkalických kovů. Cesium je měkký, lehký a stříbrolesklý kov, je ještě měkčí než vosk, který mimořádně rychle reaguje s kyslíkem i vodou a v přírodě se s ním proto setkáváme pouze ve formě sloučenin. Elementární kovové cesium lze dlouhodobě uchovávat pod vrstvou alifatických uhlovodíků jako je petrolej nebo nafta, s kterými nereaguje. Kobalt (Co) Kobalt je namodralý, feromagnetický, tvrdý kov. Používá se v metalurgii pro zlepšení vlastnosti slitin při barvení skla a keramiky a je důležitý i biologicky. Tento izotop se rozpadá s poločasem přibližně 5 let za uvolňování silného gama-záření. Protože 60 Co lze poměrně snadno připravit a manipulace s ním není obtížná, využívá se v medicíně jako zdroj gamapaprsků pro ozařování rakovinných nádorů a dalších tkání. Izotop 60 Co je využíván i v defektoskopii pro vyhledávání vnitřních skrytých vad materiálů. Stroncium Stroncium (Sr) je poměrně měkký, lehký kov, který bouřlivě reaguje s kyslíkem i vodou a v přírodě se s ním proto setkáváme pouze ve formě sloučenin. Reaktivita stroncia je natolik vysoká, že může být dlouhodobě uchováno pouze pod vrstvou alifatických uhlovodíků (petrolej, nafta) s nimiž nereaguje. Na vzduchu se okamžitě pokrývá vrstvou nažloutlého oxidu, práškové stroncium je na vzduchu schopno samovolného vznícení. Zdravotní rizika spojená se stronciem jsou spojena s radioaktivním izotopem 90 Sr, který vzniká při radioaktivním rozpadu uranu, tedy při výbuchu atomové bomby i v jaderných reaktorech. Izotop 90 Sr je poměrně silný beta zářič s poločasem rozpadu 29,1 let. Pokud se dostane do živého organismu, může se zapouzdřit do kostní tkáně a je potencionálním zdrojem vzniku rakovinného bujení. Uran Uran je radioaktivní chemický prvek, kov, který patří mezi aktinoidy. Dnes se po tzv. obohacení uranu (zvýšení koncentrace izotopu 235 U) používá jako palivo v jaderných reaktorech nebo jako náplň jaderných bomb. Jako odpad po obohacování uranu zbude tzv. ochuzený uran ochuzený proto, že byl zbaven podstatné části izotopu 235 U. Ochuzený uran je pro svou vysokou hustotu využíván všude tam, kde je žádoucí vysoká hmotnost (vyvážení, nutnost dosáhnout vysoké kinetické energie při malém objemu). Využívá se vedle wolframu pro výrobu protipancéřových projektilů (tzv. šípové, přesněji podkaliberní střely průměr střely je menší než průměr hlavně, ze které je vystřelena). 10 10 PATOČKA, J. WWW toxikology [online]. 2006, č. 6 [cit. 10. září 2011]. Dostupný z WWW: <http://www.toxicology.cz/modules.php?name=news&file=article&sid=31> 21
Mezi zdroje ionizujícího záření, jímž je z hlediska teroristického zneužití třeba věnovat pozornost, patří především radionuklidové zdroje používané v radiografii (defektoskopii) v průmyslu, pro karotážní práce, zářiče používané v radioterapii. Mezi pravděpodobné použitelné zdroje ionizujícího záření by patřily radioisotopy kobaltu 60 Co, cesia 137 Cs a iridia 192 Ir. Využití tak aktivního, neporušeného uzavřeného zářiče k významnému, z hlediska radiologických důsledků, vnějšímu ozáření je možné. Jeho dopravení na místo použití je však obtížné a přináší vysoké riziko pro osoby, které tento transfer uskutečňují. Pokud nejde o sebevražedný útok, zářič musí být přemisťován v masivním, těžkém kontejneru. 11 Principem špinavé bomby je za pomocí exploze výbušniny rozptýlení a následné vytvořit radioaktivního mraku, který v závislosti na meteorologických podmínkách se šíří v ovzduší, přičemž spad radioaktivních částic zamořuje větší část území. Radiologický spad se dokáže velmi dobře vázat s půdou nebo se stavebním materiálem. Za nebezpečnou úroveň je považována kontaminace zemského povrchu vedoucí k dlouhodobě vyšší efektivní dávce. Údery radiologického a jaderného terorismu dosud nebyly zaznamenány, avšak je mimo veškerou pochybnost, že pro organizované teroristické skupiny jsou dostupné i radiologické materiály v množství, odpovídajícímu reálnému použití pro rozptyl radionuklidů k radiologickému úderu nebo hrozbě takovým úderem. 12 Lze odvodit, že dostupnost materiálu pro sestrojení špinavé bomby je pro řadu teroristických skupin poměrně snadná, zejména pokud jsou dané skupiny dobře financovány z vlastních zdrojů nebo podporované jiným státem. 4.2 Zjednodušený model útoku špinavé bomby Pro účely zjednodušeného modelu útoku špinavou bombou byla vytvořena modelová situace v centru Prahy, při níž došlo ke zneužití výbušniny s radioaktivní látkou. Na místě výbuchu by pravděpodobně došlo ke ztrátám na životech, několik lidí v bezprostřední blízkosti by bylo vlivem tlakové vlny a odletujícími střepinami zraněno. Na místě by se vyskytovalo množství osob, kteří byli dezorientovaní a v šoku. Škody na životech a zdraví by způsobily primární účinky výbuchu (tlaková vlna, odletující fragmenty) a škody na majetku by byly střední vlivem sekundárních účinků výbuchu (padající objekty, požár). Podle charakteru výbuchu a následků by se jednalo o výbuch trhaviny asi 2-3 kg. Prostor, který by s Takovýto útok by byl pravděpodobně hodnocen jako radiační mimořádná událost (RMU) lokálního charakteru, jejíž rozsah by nebyl takový jako při radiační havárii jaderného nebo podobného zařízení, který by dosahoval celostátního nebo mezinárodního rozsahu, 11 PROUZA, Z. a ŠVEC, J. Zásahy při radiační mimořádné události. Ostrava : Sdružení požárního a bezpečnostního inženýrství, 2008. str. 39-40. 12 MATOUŠEK, J., OSTERREICHER, J. a LINHART, P. CBRN Jaderné zbraně a radiologické materiály. Ostrava : Sdružení požárního a bezpečnostního inženýrství, 2007. str. 171. 22
nicméně by vážně narušil bezpečnostní situaci v ČR a vyžadoval by okamžité řešení. Vzhledem k rozsahu problematiky není dále uvažována následné likvidace RMU a provedení záchranných a likvidačních prací. Kromě přímého ozáření od uzavřeného (bodového) zářiče, je nezanedbatelnou expoziční cestou při teroristickém útoku i vnější ozáření osob nacházejících se v blízkosti místa útoku od radionuklidů rozptýlených na daném místě. Tuto dávku lze konzervativně odhadnout pro radionuklid 60 Co. Jestliže povrchová aktivita zářiče 60 Co v daném místě dosáhne např. hodnoty 72 MBq/m 2, pak dávkový příkon v 1 m od zemského povrchu je roven 0,6 msv/h. Pokud by se některé osoby nacházely v tomto místě, dávka zevního ozáření těchto osob by za 7 dnů dosáhla 100 msv, což je hodnota zcela jistě vyžadující evakuaci. S ohledem na dostupné ZIZ významné zamoření v důsledku teroristického útoku by bylo plošně omezené, dávkový příkon bude rychle klesat se vzdáleností od epicentra útoku. Navíc, pobyt osob, včetně zásahových jednotek, by byl ve významně zamořeném otevřeném terénu (v blízkosti epicentra) časově limitován. Tato expoziční cesta by mohla být významná při útoku v hustě obydleném území. 13 Zevní ozáření rozptýlené do ovzduší - ve skutečnosti nedojde k rovnoměrnému rozptylu, dávka bude klesat od epicentra se vzdáleností a časem, a to tím rychleji, čím silnější bude rozptyl radioaktivní látky (explozí) a vyšší rychlost vzduchu v místě rozptylu. Tato expoziční cesta je méně významná než zevní ozáření od aktivit rozptýlených na zemském povrchu. Vnitřní ozáření - expoziční cesty mohou být dvě inhalační a případné vniknutí radionuklidu do krevního řečiště poraněním, např. v důsledku výbuchu. I v tomto případě objemová aktivita a tedy i úvazek efektivní dávky z inhalace bude rychle klesat se vzdáleností od místa rozptylu a dobou od exploze či rozptylu 14 (např. úvazek efektivní dávky způsobené inhalací dané aktivity 60 Co je v tomto případě až o 4 řády nižší než úvazek způsobený inhalací stejné aktivity 239 Pu). Za život ohrožující ozáření se přitom považuje takové ozáření, které může způsobit smrtelné či zhoubné poškození tkání, orgánů, organismu v průběhu několika let. Typickým příkladem bezprostředního ohrožení života je jednorázová (v krátkém čase obdržená) vysoká dávka ozáření např. celotělové ozáření efektivní dávkou záření gama vyšší než 6Sv je bez léčení považováno za smrtelné již v průběhu několika týdnů. Jako příklad útoku radioaktivní látkou, který vedl k úmrtí osoby v důsledku vnitřního ozáření lze uvést otravu A. Litviněnka, ke které došlo v roce 2006 ve Velké Británii. 15. Vzhledem ke skutečnosti, že ve světě byly zatím zaznamenány pouze radiační nehody nebo pokusy ke zneužití zdrojů 13 PROUZA, Z. a ŠVEC, J. Zásahy při radiační mimořádné události. Ostrava : Sdružení požárního a bezpečnostního inženýrství, 2008. str. 44. 14 PROUZA, Z. a ŠVEC, J. Zásahy při radiační mimořádné události. Ostrava : Sdružení požárního a bezpečnostního inženýrství, 2008. str. 45. 15 PROUZA, Z. a ŠVEC, J. Zásahy při radiační mimořádné události. Ostrava : Sdružení požárního a bezpečnostního inženýrství, 2008. str. 30. 23