Integrovaná strategie rozvoje území Místní akční skupiny Podřipsko 2014-2020

Integrovaná strategie rozvoje území Místní akční skupiny Podřipsko 2014-2020 1

Obsah OBSAH... 2 1. ANALÝZA ÚZEMÍ MAS PODŘIPSKO... 4 1.1 GEOGRAFICKÉ VYMEZENÍ PODŘIPSKA... 4 1.2 HISTORICKÉ VYMEZENÍ PODŘIPSKA... 5 1.3 CESTOVNÍ RUCH... 8 1.4 LIDSKÉ ZDROJE...13 1.5 TRÁVENÍ VOLNÉHO ČASU...13 1.6 SOCIÁLNÍ OBLAST...13 1.7 OBČANSKÁ VYBAVENOST A SLUŽBY...13 1.8 DOPRAVNÍ OBSLUŽNOST...13 1.9 ZEMĚDĚLSTVÍ...14 1.10 ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ...15 1.11 EKONOMIKA A TRH PRÁCE...16 2. SWOT ANALÝZA... 16 2.1 SWOT ANALÝZA PRIORITNÍ OSA CESTOVNÍHO RUCHU...16 2.2 SWOT ANALÝZA PRIORITNÍ OSA ROZVOJ OBCÍ A OBČANSKÁ VYBAVENOST...16 2.3 SWOT ANALÝZA PRIORITNÍ OSA VZDĚLÁVÁNÍ PRO TRH PRÁCE...16 2.4 SWOT ANALÝZA PRIORITNÍ OSA ZEMĚDĚLSTVÍ A OSTATNÍ PODNIKÁNÍ...20 2.5 SWOT ANALÝZA PRIORITNÍ OSA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ...20 3. STRATEGIE... 22 3.1 CESTOVNÍ RUCH A TRÁVENÍ VOLNÉHO ČASU...22 3.1.1 Zkvalitnění ubytovacích a stravovacích služeb... 22 3.1.2 Zkvalitnění ostatní infrastruktury cestovního ruchu... 23 3.1.3 Zmapování kulturního a přírodního dědictví... 24 3.1.4 Obnova kulturního dědictví... 25 3.1.5 Regionální marketing... 25 3.2 ROZVOJ OBCÍ A OBČANSKÁ VYBAVENOST...26 3.2.1 Podpora sportu, kultury a spolkové činnosti... 26 3.2.2 Podpora sociálních a zdravotnických služeb a služeb veřejné správy... 26 3.2.3 Podpora zvýšení dostupnosti, zatraktivnění a oživení obcí... 26 3.2.4 Podpora sociálního bydlení... 26 3.2.5 Aktualizace a tvorba územních plánů... 26 3.3 VZDĚLÁVÁNÍ PRO TRH PRÁCE...27 3.3.1 Zvyšování kvality vzdělávání základního školství... 27 3.3.2 Vzdělávání pro trh práce střední školství... 28 3.3.3 Podpora ostatního vzdělávání... 28 3.3.4 Sociální integrace... 29 3.4 ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ...29 3.4.1 Pozemkové úpravy... 29 3.4.2 Postupné zlepšování stavu krajiny a přírody... 30 3.4.3 Zlepšování vodohospodářské infrastruktury... 32 3.4.4 Zkvalitnění nakládání s odpady... 33 3.4.5 Udržitelné hospodaření s energií... 34 3.4.6 Zlepšování kvality ovzduší... 35 3.5 ZEMĚDĚLSTVÍ A OSTATNÍ PODNIKÁNÍ...36 3.5.1 Podpora zemědělských, potravinářských a lesnických podniků... 36 3.5.2 Podpora zakládání a rozvoje malých a středních podniků... 37 2

3.5.3 Úspora energií malých a středních podniků... 38 3.5.4 ICT v malých a středních podnicích... 40 3

1. ANALÝZA ÚZEMÍ MAS PODŘIPSKO 1.1 Geografické vymezení Podřipska Území Místní akční skupiny Podřipsko (dále jen MAS ) se rozkládá na území dvou krajů. Převážná část MAS leží v jihovýchodní části Ústeckého kraje. Čtyři obce se nachází ve Středočeském kraji. Tento přesah hranic krajů je z pohledu historického vývoje zcela logický. V oblasti s přirozeným centrem v Roudnici nad Labem i u obcí v okolí města Štětí se projevují silné vazby na Prahu, resp. Mělník. Tyto vztahy navazují na historický vývoj celé oblasti. Hranici mezi kraji, která zájmovým územím prochází, je třeba vnímat pouze jako hranici administrativně správní. Nejedná se o hranici, která od sebe nějakým zásadním způsobem odděluje problémy a charakteristiky, které se životem v zájmovém území souvisejí. Území MAS je tvořeno 30 obcemi a 3 městy. Celková výměra zájmového území MAS je 29 553 ha. Hlavním centrem Podřipska je obec s rozšířenou působností Roudnice nad Labem. Druhým největším městem a obcí s pověřeným obecním úřadem je město Štětí, které je průmyslovým a kulturním centrem obcí ve svém okolí. Do správního obvodu této obce druhého stupně přenesené působnosti spadá i třetí město na území MAS. Tím je Hoštka, která získala status města v roce 2006. Dalšími obcemi, které tvoří území MAS jsou: Bechlín, Bříza, Ctiněves, Černouček, Dobříň, Dušníky, Horní Beřkovice, Hrobce, Jeviněves (okr. Mělník), Kleneč, Kostomlaty pod Řípem, Krabčice, Kyškovice, Ledčice (okr. Mělník), Libkovice pod Řípem, Libotenice, Mnetěš, Račice, Račiněves, Vědomice, Vražkov, Záluží, Židovice, Brzánky, Vrbice-Vetlá, Straškov-Vodochody, Oleško, Černěves, Nová Ves (okr. Mělník) a Vraňany (okr. Mělník). Významný rozvojovým faktorem území MAS je jeho geografická poloha a přítomnost významných dopravních cest. Na atraktivitě tohoto regionu má velký podíl relativní blízkost hlavního města Prahy, která je dobře dostupná po dálnici D8. Velice příznivá je poloha Podřipska i z pohledu železniční dopravy. Obě centra regionu leží na dvou ze čtyř hlavních železničních koridorů ČR. Podřipskem tak prochází panevropský dopravní (železniční, silniční) koridor vedoucí z Drážďan, přes Prahu a Budapešť do Bukurešti, Soluně nebo Istanbulu. Další velice silnou stránkou regionu je jeho poloha z pohledu vodní dopravy, Podřipsko leží na vodní cestě mezinárodního významu. Území se rozkládá jak na levém, tak i na pravém břehu řeky Labe. Další výhodou je blízkost mezinárodního letiště Praha. Jako méně výhodná se jeví poloha některých obcí z pohledu dostupnosti okresního města Litoměřice. Štětsko trpí také svou periferní polohou z pohledu administrativně-správního členění. V důsledku přítomnosti hranice krajů, klesá dopravní dostupnost města Mělník, ke kterému pojí město Štětí již zmiňovaný historický vývoj. Významnou přírodní dominantou je hora Říp, která se tyčí do výše 456 metrů nad mořem. Podřipsko patří mezi nejúrodnější oblasti celé ČR. Řešené území se rozkládá v Polabské nížině, kde se nachází kvalitní úrodné půdy a to hlavně černozemě a hnědozemě. Ne nadarmo je oblast, jehož součástí je Podřipsko, nazývána Zahradou Čech. Jsou zde také výhodné klimatické podmínky, klimatická oblast je teplá, suchá, zimy nejsou tak mrazivé, průměrná roční teplota je 9 10 ⁰C, díky tomu se zde hojně daří zemědělství a to i plodinám jako jsou obilniny, chmel, kukuřice a jiná zelenina. V poslední době však na většině polí tyto plodiny vytlačuje řepka olejka pro výrobu biopaliv. Na rozdíl od zázemí obou hlavních měst, které je vyloženě zemědělského charakteru, jsou Roudnice nad Labem i Štětí centry průmyslu. V Roudnici nad Labem má převahu průmysl strojírenský, a průmysl chemický a potravinářský, zvláště výroba masa a masných výrobků. K městu Štětí se přimyká rozsáhlý papírenský průmyslový areál, který vznikl po privatizaci bývalého národního podniku SEPAP, který byl největším papírenským závodem ve střední Evropě. 4

1.2 Historické vymezení Podřipska Počátky Roudnice nad Labem jsou spojeny s existencí brodu přes Labe. V místech, kde se mohutný meandr řeky nejvíce přibližuje Řípu, překonávala vodní tok obchodní cesta do Lužice, nejdůležitější komunikace protínající ve starých dobách Podřipsko. Své jméno dostala Roudnice podle pramene rudě zbarvené vody, který zde dodnes vyvěrá. Nad brodem později vzniklo slovanské hradiště, po té zde naši předkové vybudovali jeden z prvních kamenných hradů v českém knížectví. Kolem hradu vzniklo město, které kníže a později král obdařil právem míle a dal tak zárodek vzniku regionu Podřipsko. Nejstarší písemné zmínky jsou známy z druhé poloviny 12. století. K prvnímu konkrétnímu vymezení Podřipska došlo po roce 1848, kdy se Roudnice nad Labem stala okresním hejtmanstvím v rámci Litoměřického kraje. Štětí spadalo v této době do politického okresu Dubá. Do tehdejšího roudnického okresu se tak začlenilo až po jeho zrušení. Roudnicko (Podřipsko) si však statut okresu podrželo jen do roku 1960. Při územní reorganizaci v tomto roce roudnický okres zrušen a Roudnice n. L. spolu se Štětím připadla k okresu Litoměřice a tím se stala součástí nově zřízeného Severočeského kraje. Přestože si Roudnice nad Labem uchovávala postavení regionálního centra, s přesunem většiny administrativy do nového okresního města se vazby spádového území na Roudnici oslabovaly. U větších a vzdálenějších středisek docházelo k odstředivým tendencím a počet obcí závislých na historickém centru se zmenšoval (dojížďka do škol, do zaměstnání, za úřady, za kulturou atd.). Proto v porovnání s politickým okresem Roudnice nad Labem (r. 1949) došlo v západní a severozápadní části k výraznému zmenšení spádového území. Vliv Roudnice nad Labem slábl, v důsledku osamostatnění Štětí a jeho okolí, také na východní části regionu. Historický vývoj, kdy spádové oblasti měst Roudnice nad Labem a Štětí patřily ke středním Čechám, měl vliv i na dopravní a hospodářskou strukturu oblasti. Významné jsou tyto vazby z pohledu zemědělství, kdy byla vystavěna železniční trať procházející regionem z Roudnice nad Labem do Zlonic, která zajišťovala svoz zemědělských plodin do cukrovarů a mlýnů. Historické vazby na středočeský region se v minulosti promítly v jednotlivých obcích i negativně, především v důsledku dojížďky do zaměstnání vně spádovou oblast a následným snížením daňových výnosů potřebných pro financování dalšího rozvoje Podřipska. Pravobřežní část regionu, zejména obce v okolí Štětí, je od doby třicetileté války významně ovlivněna německou kulturou. Druhá vlna přílivu německých obyvatel se datuje do r. 1939. Počáteční období po druhé světové válce je charakterizováno vyvlastněním německých majitelů domů a zemědělských usedlostí v okolních vsích a jejich následným odsunem. Do vysídlených vesnic a městeček se vracela jednak česká menšina, vypuzená roku 1938, ale hlavně sem přicházeli čeští bezzemci z vnitrozemí. V tomto období byla oblast Štětska převážně zemědělská. V roce 1956 došlo na místě starého cukrovaru ke stavbě papírenského závodu, svého času největšího v Evropě, který významně ovlivnil charakter regionu. Stávající stav kulturního a přírodního dědictví: Přírodní Historické památky zajímavosti Bechlín Kostel sv. Václava a zvonice Vila A. Švagrovského Bechlínská škola Brzánky Venkovské usedlosti č. p. 10, 18, 21, 22 Turistické atraktivity Bříza Památný strom Kaplička Ctiněves Kostel sv. Matouše 5

Černěves Kostel sv. Prokopa Černouček Kostel sv. Bartoloměje Fara Obecná škola Dobříň Dobříňský háj Rodný dům Josefa Hory Pískovna Dobříň Dušníky Kaplička Muzeum kočárků Horní Beřkovice Zámek Horní Beřkovice Dřevěná zvonička Hoštka Kostel Svatého Otmara Kaple Nanebevzetí Panny Marie Kostel Svatého Antonína Paduánského Kostel Svatého Jiří Sloup Nejsvětější trojice Hrobce Kaple všech svatých Selský dvůr č. p. 8 Secesní vila Jeviněves Hradiště Hrádek Kleneč Národní přírodní památka Kleneč - Pomník padlým Zvonička Hvozdík písečný Kostomlaty pod Kostel sv. Petra a Pavla Řípem Krabčice Hora Říp Evangelický kostel místní hřbitov (hrob E. Špindlera a Kratochvíla) Rotunda sv. Jiří Kyškovice Ledčice Libkovice Řípem Libotenice pod Biocentrum Mrchový kopec Travčický les Kostel svatého Václava Evangelický kostel Budova školy Evangelický kostel Kostel sv. Kateřiny Kostel sv. Isidora 6 Galerie kraslic Mnetěš Studánka Turistická stezka na Říp Nová Ves Zvonice Oleško Kostel Račice Umělý vodní kanál Račiněves Kostel sv. Havla Pecharův ranč Boží muka Roudnice nad Roudnický hrad a zámek labem Kratochvílova rozhledna Městská věž "Hláska"

Kostel Narození Panny Marie Kostel sv. Václava Kaple sv. Viléma Starý židovský hřbitov Špýchar a socha sv. Jana Nepomuckého Roudnické mosty Zvonice Socha sv. Vojtěcha Morový sloup a socha sv. Vavřince Pomník Mistra Jana Husa Kaple sv. Rozálie Muzeum čs. opevnění Roudnice n. L. Chrám Českobratrské církve evangelické Kapucínský klášter Straškov Štětí Vědomice Vraňany Regionální biocentrum Bažantnice Busta Ervína Špindlera Socha sv. Vojtěcha Morový sloup se sochou sv. Vavřince Socha Jana Nepomuckého u barokního Špejcharu Socha Čechie se lvem Socha mistra Jana Husa Busta Maxe Dvořáka Busta Josefa Hory Kostel sv. Václava Kostel sv. Šimona a Judy Farní budova Kaple P. Marie Sousoší T. G. Masaryka a Eduarda Beneše Školní statek - obytná budova, brána, hospodářská a správní budova Vražkov Kaple z roku 1763 Vrbice Kostel sv. Jakuba Kostel sv. Floriána Roubenka č. p. 50 Kaple sv. Anny Záluží Památný strom lípa srdčitá Památný strom Vraňansko-hořínský plavební kanál 7

borovice lesní Židovice Boží muka 1.3 Cestovní ruch Sledované území Podřipska patří mezi turisticky méně vyhledávané oblasti. K této skutečnosti přispívá malé horizontální členění krajiny a struktura pozemků v regionu, kdy téměř tři čtvrtiny pozemkového fondu tvoří zemědělská půda. Nejvýznamnějším symbolem a dominantou regionu je národní kulturní památka hora Říp s Rotundou sv. Jiří postavenou v románském stylu. Atraktivitu regionu dále zvyšuje relativně malá vzdálenost Prahy a historický charakter města Roudnice nad Labem, kde se nachází řada zajímavých míst a vzácných památek. Mezi významné kulturní památky tohoto města můžeme zařadit především Roudnický zámek, dále pak, Chrám narození Panny Marie, kapli sv. Viléma, Hláska, Kratochvílova rozhledna, Galerie moderního umění, Karlovo náměstí a Augustiniánský klášter. Zajímavým místem z pohledu cestovního ruchu se jeví veslařský kanál v Račicích, který patří svým provedením mezi evropskou špičku a několikrát se na něm konalo i mistrovství světa ve veslování a kanoistice. Toto sportovní zařízení nabízí širokou škálu vodních sportů včetně ubytování a stravování. Významnou příležitost pro rozvoj cestovní ruchu na Podřipsku skýtá páteřní cyklotrasa č. 2 (Labská), vedená po levém břehu Labe. Labská stezka je evropským cykloturistickým fenoménem mající mezinárodní charakter. Je vedena na území několika zemí v rámci Evropy (Rakousko, Německo) a několika krajů v rámci České republiky. Samotné Labe v sobě skrývá další potenciál pro rozvoj cestovního ruchu. Díky společnému projektu obcí a měst ležících na Labi byla obnovena pravidelná osobní lodní doprava. Na trase Ústí nad Labem Litoměřice Roudnice nad Labem Štětí Horní Počaply jsou provozovány lodě Porta Bohemica 1 a 2. Významnou součástí služeb v oblasti cestovního ruchu je zajištění doprovodných aktivit, které by pobyt v regionu zpestřily a oživily. Takovým lákadlem mohou být periodicky opakované události jako např. Festival dechových orchestrů ve Štětí, zkráceně nazývaný FEDO nebo roudnická Air show. Ve většině menších obcí regionu nalezneme převážně jen historické církevní stavby, na jejichž obnovu není dostatek finančních prostředků. Důležitou roli v řešeném území hraje individuální rekreace, k jejímuž rozvoji přispěl vývoj posledních let, tzv. socializace venkova, kdy v poválečném období začala řada obcí ztrácet obytnou funkci, a pro tento druh rekreace se uvolnilo velké množství objektů. 8

9

Využití železniční dopravy v oblasti cestovního ruchu zajišťuje členský subjekt Arakis & Belleville. Jedná se o provoz sezonních víkendových historických motoráčků ve spolupráci s Klubem železničních cestovatelů Doprava s.r.o. Tato turistická doprava je velkým lákadlem pro místní i pro návštěvníky Podřipska. Motoráčky jsou vhodně provázány i s pravidelnými vlaky nabízející turistům přípoje z blízkých i vzdálenějších lokalit. Motoráčky jsou využívány i pro doplnění programu různých akcí konaných v Roudnici nad Labem či okolí (Roudnické vinobraní, Řípská pouť, Zahájení turistické sezóny v Roudnici nad Labem a jiné). Tento produkt turistického ruchu vznikl s cílem posílit a podpořit návštěvnost Podřipska jako takového. Výhodou je návaznost na lodní i cyklobusovou dopravu a využití jiné dopravy než individuální. Trasy motoráčků: Podřipský motoráček: Roudnice nad Labem - Libochovice (tato trasa je vedena po již zrušené trati tzv. Budyňce, což představuje unikátnost jízdy) - Litoměřice a zpět Středohorský motoráček: Roudnice nad Labem - Litoměřice - Lovosice - Třebenice - Most a zpět. Zajímavostí na části trati Podřipského motoráčku je jízda po již zrušené trati. Zde během roku neprojíždí žádný vlak. Podél této zrušené trati byly na jaře roku 2012 umístěny v okolí zastávek informační tabule, které přibližují historii trati i obcí. Nezbytnou podmínkou pro zhodnocení územních předpokladů pro rozvoj cestovního ruchu je vybavení území turistickou infrastrukturou. Jde především o zajištění ubytovacích a stravovacích 10

kapacit v odpovídající kvalitě. V regionu není vybudována dostatečná síť cyklo a jiných stezek, která by zde pomohla zdržet cykloturisty projíždějící po Labské stezce. Co se týče turismu, atraktivit s ním spojených a související infrastruktury, region není dostatečně zmapován. Řešené oblasti také chybí ucelená propagace Podřipska jako turistického regionu, chybí lehce přístupný a srozumitelný jednotný informační systém. Region se také potýká s nízkou úrovní spolupráce mezi obcemi a jednotlivými podnikateli v cestovním ruchu anebo mezi jednotlivými podnikateli, kteří v obavě před konkurencí mezi sebou nespolupracují, čímž je rozvoj cestovního ruchu také omezen. Současná situace ubytovacích zařízení na území MAS Podřipsko: Kemp, tábořiště Hotel, penzion Kapacita Bechlín - - - Brzánky - - - Bříza - - - Ctiněves - - - Černěves - - - Černouček - - - Dobříň - - - Dušníky - - - Horní Beřkovice - Penzion Wanda 13 Hoštka - Hotel a restaurace U LIŠKY 106 Hrobce - - - Jeviněves - - - Kleneč - - - Kostomlaty pod - - - Řípem Krabčice - - - Kyškovice - - - Ledčice - - - Libkovice pod - Penzion Libkovice pod Řípem 20 Řípem Libotenice - - - Mnetěš - - - Nová Ves - - - Oleško - - - Račice Chatová osada 46 Penzion Veronika 28 Hotel SKIF 73 Račiněves - - - Roudnice nad labem Amber Hotel Vavřinec 65 Hotel Koruna 63 Penzion Renda 30 Straškov - Hotel Amálka 43 Štětí - Penzion Oáza Štětí 15 Hotel Sport/Ubytovna 56 Vědomice RS Pod Lipou - chatky 36 11

Kanoistický klub 58 *) Penzion Vašák Vědomice 50 Sport Hotel BK Pod Lipou 47 Ubytovna BK Pod Lipou 20 Vraňany - - - Vražkov - - - Vrbice - - - Záluží - - - Židovice - - - *) + možnost stanování a parkování karavanů Počet stravovacích zařízení Bechlín 1 Brzánky 0 Bříza 0 Ctiněves 1 Černěves 0 Černouček 0 Dobříň 0 Dušníky 1 Horní Beřkovice 1 Hoštka 1 Hrobce 1 Jeviněves 1 Kleneč 0 Kostomlaty pod 1 Řípem krabčice 1 Kyškovice 0 Ledčice 1 Libkovice pod Řípem 0 Libotenice 1 Mnetěš 1 Nová Ves 2 Oleško 0 Račice 1 Račiněves 1 Roudnice nad labem Straškov 1 Štětí Vědomice 5 1 Vraňany Vražkov Vrbice 1 Na Zavadilce, Pizzeria Pod Lipou, Archa, fotbalisti, U Sumce 12

Záluží Židovice V součtu stravovacích zařízení jsou zahrnuta pohostinství, restaurace, zařízení nabízející venkovní posezení apod. 1.4 Lidské zdroje Dlouhodobý vývoj počtu obyvatel regionu Podřipsko byl krajně nepříznivý. K významnému poklesu počtu obyvatel došlo po 2. světové válce a tento stav pokračoval, i když už v menším tempu, až do roku 1990. Na vývoji počtu obyvatel se rovněž promítla tzv. socializace venkova, v jejímž průběhu ztratila řada obcí značnou část svých funkcí a nepřítomnost mnoha služeb v rámci občanské vybavenosti znamenala nastolení trendu migrace obyvatel z venkovských oblastí do měst. Ve sledovaném období tj. od roku 1992 do 2010 většina obcí zaznamenala populační přírůstek. Celkový počet obyvatel regionu stoupl o cca. 8 %, a to i přesto, že nejlidnatější město Podřipska Roudnice nad Labem zaznamenala do roku 2010 pokles počtu obyvatel o více než 500 obyvatel proti roku 1992. Vysoký pokles počtu obyvatel zaznamenaly i Horní Beřkovice, pátá největší obec regionu. Největší přírůstek obyvatelstva zaznamenalo Podřipsko v posledních čtyřech letech. Tento progresivní přírůstek obyvatelstva svědčí pozitivním vývoji situace a životní úrovně v regionu. 1.5 Trávení volného času 1.6 Sociální oblast 1.7 Občanská vybavenost a služby Nejvýznamnější součástí občanské vybavenosti je nabídka vzdělávání. V podřipském regionu nalezneme několik základních škol, které jsou v obcích Horní Beřkovice, Hoštka, Libotenice (1.st.), Mnetěš (1.st.), Ledčice (1 st.). Mateřské školy jsou v těchto obcích: Dušníky, Horní Beřkovice, Hoštka, Ledčice, Mnetěš, Rohatce, Vědomice, Vražkov, Vrbice. V Roudnici nad Labem je 6 mateřských škol a 3 základní školy. Ve Štětí jsou 4 mateřské školy a 3 základní školy. Střední školy jsou pouze v Roudnici nad Labem a ve Štětí a to: 3 střední odborná učiliště 4 střední odborné školy 1 gymnázium Vyšší odborné školy existují v Roudnici nad Labem a ve Štětí. 1.8 Dopravní obslužnost Hlavní dopravní tepnou regionu je dálnice D8, která propojuje hlavní město se severozápadem republiky a dále pokračuje k německým hranicím směrem na Drážďany. Současně regionem prochází i mezinárodní silnice E55, spojující sever Evropského kontinentu (město Helsingborg ve Švédsku) s jihem (město Kalamata v Řecku). 13

Železniční doprava je zde významně zastoupena tratí č. 090 Praha Kralupy nad Vltavou Děčín. Trať vede přes Vraňany, Hněvice, Roudnici nad Labem, Lovosice a Ústí nad Labem. Dvoukolejná elektrizovaná celostátní trať je součástí 1. a 4. koridoru. Doprava na ní byla zahájena již roku 1850, až od roku 1979 do roku 1986 probíhala elektrizace trati. Na přelomu 20. a 21. století byla trať modernizována, takže zde mohou vlaky jezdit až rychlostí 160 km/h. Z Děčína pokračuje trať za německé hranice, i proto zde každou hodinu jezdí mezinárodní spoj Praha Ústí nad Labem Děčín Drážďány. Celá trať zároveň leží v blízkosti řeky Labe, která je také významným způsobem dopravy. Vodní doprava na Labi má dlouhou tradici. Voroplavba pro přepravu dřeva a dalších nákladů, příležitostně i osob, byla na Labi stejně jako na dalších českých řekách provozována minimálně od středověku. Po délce Labe má velký význam zejména nákladní doprava. V některých úsecích a letním období je provozována i příležitostná a linková osobní doprava, převážně s turistickým a rekreačním účelem, která však v české části Labe nemá tak dobré podmínky jako osobní vodní doprava na Vltavě. Sdružení několika přílabských obcí zaštiťuje plavbu lodí Porta Bohemica, ta byla slavnostně zahájena 1. května 2008 a pravidelný provoz byl spuštěn 8. května 2008. Loďe plují od jara do podzimu po trase Ústí nad Labem (Vaňov) Velké Žernoseky Píšťany (U Mariny) Lovosice Litoměřice Roudnice nad Labem - Štětí. Na trase mají přibýt další přístaviště, například Litochovice, Křešice - Nučnice, Libotenice a Libochovany. Uvažuje se i o prodloužení trasy do Drážďan. Systém dopravní a technické infrastruktury je v podstatě funkční a nevykazuje kritické hodnoty. Stav silnic III. třídy odpovídá jejich významu, vykazuje obvyklé problémy se směrovým a prostorovým vedením. Tento stav neumožňuje bezpečný provoz pro cyklisty a chodce. 1.9 Zemědělství Podřipsko patří mezi nejúrodnější oblasti celé ČR. Řešené území se rozkládá v Polabské nížině, kde se nachází kvalitní úrodné půdy a to hlavně černozemě a hnědozemě. Ne nadarmo je oblast, jehož součástí je Podřipsko, nazývána Zahradou Čech. Jsou zde také výhodné klimatické podmínky, klimatická oblast je teplá, suchá, zimy nejsou tak mrazivé, průměrná roční teplota je 9 10 ⁰C, díky tomu se zde zemědělství hojně daří a to i plodinám jako jsou obilniny, chmel, kukuřice a jiná zelenina. V poslední době však na většině polí tyto plodiny vytlačuje řepka olejka pro výrobu biopaliv. Pro rozvoj zemědělství v oblasti je příznivá jeho tradice, určitá historická zakořeněnost a především úrodnost půdy. Mezi méně příznivé oblasti z pohledu zemědělské výnosnosti patří pouze katastry obcí Kyškovice a Záluží. I přes malý hospodářský vliv je zemědělství velice důležité pro krajinotvorbu a pro udržování záplavového území. Podíl zemědělské půdy v regionu překračuje výrazně podíl jak na krajské tak i na celorepublikové úrovni. V členění zemědělské půdy má dominantní podíl půda orná, jejíž podíl dosahuje téměř 90 %. Významnější jsou také plochy chmelnic. Oblast je také typická svými úrodnými poli, ovocnými sady a velmi kvalitním vínem. Podél toku Labe se nachází několik desítek hektarů vinic a to v několika obcích - Brzánky, Hoštka, Kochovice, Kyškovice, Vetlá, Židovice, Bechlín a Jeviněves. Zdejší oblast je kromě jižní Moravy nejdůležitější vinařskou oblastí v České republice. Podle pověstí sem 14

první vinou révu nechal z Burgundska a Champagne dovézt císař Karel IV. Od té doby se zde vínu daří a pěstuje se zejména v centru Polabí kolem měst Litoměřice, Roudnice nad Labem nebo Mělník. Největším pěstitelem je na Roudnicku šlechtická rodina Lobkowiczů, největší výsadba je zde ve viniční poloze Sovice. Lesní půdy jsou na Podřipsku daleko za republikovým průměrem. Nezanedbatelný podíl lesní půdy je především v obcích Vědomice, Libotenice, Černouček, Jeviněves, Štětí, Oleško a Černěves. Transformace zemědělství po roce 1989 se stejně jako jinde v ČR zásadním způsobem promítla do zaměstnanosti, majetkových vztahů a územně prostorového uspořádání tohoto sektoru. Před rokem 1989 byly hlavním obhospodařovatelem velká zemědělská družstva a státní podniky. V současné době obhospodařuje zemědělskou půdu řada samostatně hospodařících zemědělců. Bohužel se zatím nedaří využít potenciál zemědělských farem v oblasti agroturistiky. 1.10 Životní prostředí Na území MAS Podřipsko se nacházejí významná ložiska štěrkopísků Straškov, Račice, Předonín, Kostomlaty pod Řípem, Štětí, Kyškovice - Vědomice, Podlusky - Roudnice, Račice - Dobříň, Černěves - Chodouny, Černouček - Jeviněves, Straškov - Račiněves a Ledčice. Podřipsko je oblastí s výskytem svahových pohybů a sesuvů. Jedná se o sesuvná území na úpatí Řípu a svahů Labe u Brzánek. Podřipskem protéká největší česká řeka Labe. Labe je součástí IV. transevropského multimodálního koridoru sítě TEN. Pro osobní rekreační a vyhlídkovou plavbu slouží přístavy ve Štětí a Roudnici nad Labem. Kvalitou se labská voda nehodí pro odběry pro pitné účely ani k rekreačnímu využívání. Podmíněně lze vodu využít pro technologické účely v průmyslu a pro energetické využití. Významným zdrojem znečištění Labe na území MAS je Mondi Štětí a. s. Oblast Podřipska spadá do povodí Labe a Ohře. Přítoky Labe jsou Libotenická a Dobříňská strouha, které se vlévají do řeky z levého břehu. Levostranným přítokem Ohře je potok Čepel, do kterého se vlévají Vražkovský potok, Věšínská a Račiněveská strouha. Záplavové území je vymezeno pro Labe a Čepel. V rámci MAS Podřipsko jsou rozlitím Labe ohroženy obce Štětí, Záluží, Kozlovice, Brzánky, Kyškovice, Dobříň, Židovice, Černěves, Hrobce a dále nábřežní části města Roudnice n. L. (ŽST) a sportovní areál Pod Lipou a ČOV na pravém břehu ve Vědomicích. Čepel ohrožuje rozlitím obyvatele obcí Dušníky, Nové Dvory, Židovice a Roudnice nad Labem (Podlusky). Kromě záplav z velkých toků je část území ohrožena lokálními záplavami z přívalových dešťů. Jedná se zejména o oblasti v povodí Vražkovského potoka a oblasti kolem Libkovic pod Řípem. Lokálními záplavami z přívalových dešťů jsou zasaženy obce: Brzánky, Ctiněves, Libkovice pod Řípem a Vrbice. Nedostatečná kapacita dešťové kanalizace se při přívalových deštích negativně projevuje v obcích Mnetěš a Vražkov. Jinak je Podřipsko bez větších vodních nádrží. Pomineme-li různé návesní rybníky, koupaliště (Štětí, Straškov, Vědomice) nebo požární nádrže, nachází se v oblasti pouze několik většinou bezejmenných (podle map) nádrží různé velikosti. Pro vodní sporty je využíván vodní kanál v Račicích a ve Vědomicích vzniká nový sportovní kanál pro provozování vodních sportů na divoké vodě, zvláště pak vodního slalomu. V území vznikají nové vodní plochy po těžbě písků, zejména jezera mezi obcemi Dobříň, Záluží, Račice a Bechlín část Předonín. Většina území spadá do Chráněné oblasti přirozené akumulace vod (CHOPAV) Severočeská křída. Tato oblast tvoří významnou přirozenou akumulaci povrchových a podzemních vod. Kvalita ovzduší je na většině území dobrá. Zhoršená je kvalita ovzduší vzhledem k imisním limitům pro ochranu zdraví pouze ve Štětí. Mezi největší stacionární znečišťovatele ovzduší ve Štětí patří - Mondi Štětí a. s. -energetika a celulózka, KERATECH GROUP, RENATEX CZ a. s. - chemické čištění, TEXAL, a. s. - výkrm skotu Počeplice. Ve zbytku území se nachází dalších 14 velkých stacionárních zdrojů znečištění ovzduší. Mezi nejvýznamnější liniové zdroje znečištění patří dálnice D8 a značně zatížené komunikace ve Štětí a v Roudnici nad Labem. Na území MAS Podřipsko se nacházejí staré ekologické zátěže ve formě skládek komunálního odpadu a staré opuštěné nedostatečně zajištěné skládky po ukončení jejich provozu (Černouček, Ctiněves, 15

Vražkov, Libotenice, Rohatce, Roudnice nad Labem, Krabčice, Vrbice-Vetlá, Račiněves, Mnetěš, Židovice, Bříza, Kostomlaty pod Řípem a Horní Beřkovice. Zvláště chráněná území (ZCHÚ) jsou institutem územní ochrany přírody a krajiny, jsou určena pro ochranu přírodovědecky nebo esteticky velmi významných nebo jedinečných lokalit. Na území Podřipska se okrajově nachází velkoplošné ZCHVÚ - CHKO Kokořínsko (Štětí). Mezi maloplošné ZCHVÚ patří národní přírodní rezervace, přírodní rezervace, národní přírodní památky a přírodní památky. Národní přírodní památka se nachází k.ú. Kleneč. Lokalita je rovněž součástí soustavy botanicky významných území (IPA) a Evropsky významné lokality (EVL) v rámci soustavy Natura 2000. Kleneč je jedinou dochovanou původní lokalitou hvozdíku písečného českého. Přírodní rezervací jsou mokřady Dolní Liběchovky. Přírodní památkou je i Radouň, významná lokalita s výskytem chráněných rostlin. Další botanicky významným územím je lokalita je rovněž součástí soustavy botanicky významných území (IPA) a Evropsky významné lokality (EVL) v rámci soustavy Natura 2000. Písčiny u Oleška je významnou lokalitou sinokvětu chrpovitého. Mezi lokality výskytu zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů s národním významem patří Roudnice nad Labem (sysel obecný), Na Kamenici, k.ú. Kyškovice (hvozdík písečný český), již zmiňované Kleneč, k.ú. Kleneč (hvozdík písečný český) a Písčiny u Oleška, k.ú Libotenice (sinavět chrpovitý). Soustava Natura 2000 obsahuje dva základní typy lokalit Evropsky významné lokality a Ptačí oblasti. Ptačí oblasti se na území MAS Podřipsko nenacházejí. Mezi Evropsky významné lokality patří hora Říp, Kleneč, Libotenice (Oleško u Rohatců), Sovice u Brzánek, Bílé stráně u Štětí a Pahorek u Ledčic (suché trávníky). 1.11 Ekonomika a trh práce 2. SWOT ANALÝZA 2.1 SWOT analýza Prioritní osa Cestovního ruchu Silné stránky - četnost kulturních a přírodních památek - kulturní a historická významnost oblasti (zemědělství, vinařství, kraslice, Labe) - přírodní a krajinný potenciál oblasti (Říp, církevní památky) - velké množství zájmových organizací (spolky, kluby) - bezprostřední blízkost D8 spojující územní působnost MAS Podřipsko s vyspělými oblastmi v rámci cestovního ruchu (Praha) - bezprostřední blízkost páteřní Labské cyklostezky (cyklostezka Drážďany - Praha) - sezonní turistická železniční, cyklobusová a lodní doprava - existence turistického portálu zaměřeného na Podřipsko a České středohoří - existence Informačního centra v Roudnici nad Labem - množství lokalit vhodných k rekreaci, relaxaci, sportu a poznávací činnost Slabé stránky - nedostatečná kapacita hromadných ubytovacích a stravovacích zařízení - nedostatečná nabídka doprovodných turistických služeb (chybí prostory pro konání akcí i za špatného počasí) - nedostatečná úroveň propagace a informovanosti o nabídce v oblasti a jednotlivých atraktivitách oblasti - nedostatek místních tradičních suvenýrů a regionálních produktů - nedostatek finančních prostředků na údržbu a obnovu kulturního dědictví - nedostatek příležitostí pro zimní turistiku 16

Příležitosti - možnost získání finančních prostředků z fondů EU, MMR - nabídka nových služeb (kulturní a přírodní oblasti, infrastruktura, sportovní rekreační vyžití) - rozšíření stávajících služeb (kulturní a přírodní oblasti, infrastruktura, sportovní rekreační vyžití) - vznik nových zařízení a center pro podporu cestovního ruchu - vznik nových tras a cyklostezek v návaznosti se stávajícími trasami a cyklostezkami - zvýšení počtu turistů a posílení ekonomiky oblasti - navýšení sezónní zaměstnanosti - obnova nevyužitých prostor k rozšíření kapacity hromadných ubytovacích a stravovacích zařízení; prostor ke konání kulturních akcí - potenciál využití řeky Labe jako atraktivity - rozvoj spolupráce se zahraničními partnerskými obcemi - navázání spolupráce s dalšími MAS, spolupráce v rámci turistické oblasti - využití zemědělského potenciálu pro rozvoj agroturistiky, hipoturistiky a vinařské turistiky - průmyslový turismus - využití sportovních areálů pro kempování v obcích nízkonákladové ubytování Ohrožení - oslabení stávající nabídky služeb v cestovním ruchu vedoucí k zániku či ztrátě funkčnosti - podcenění významu cestovního ruchu - nevyužití dotačních titulů státu a EU - odliv návštěvníků do okolních regionů 2.2 SWOT analýza Prioritní osa rozvoj obcí a občanská vybavenost Silné stránky - Bohatý výběr z kulturních akcí, které jsou soustředěny do center Roudnice nad Labem a Štětí, které přitahují i návštěvníky ze vzdálenějších míst - Dostatek sportovních zařízení v regionu, spolková činnost - Velké množství kulturních památek - Zdravotnické služby zajištěny dostatečnou sítí lékařů s důrazem na Podřipskou nemocnici - služby pro sociálně vyloučené občany na dobré úrovni Slabé stránky - neucelená nabídka kulturních akcí - dostatek kulturních památek, které neumíme prodat a udělat jim reklamu (často nejsou v povědomí ani místních obyvatel) - nezájem o sport, děti nejsou vedené k aktivnímu trávení volného času - žádná podpora leaderů vedoucích zájmové kroužky a spolky - Slabá nebo nulová spolupráce mezi jednotlivými organizacemi a obcemi, boj o finance - Žádné hlubší sepětí s regionem - Chybí bezbariérovost - Chybí služby pro rodiny s dětmi se zdravotním či mentálním postižením - Nedostatečné služby pro seniory - Nedostatek malometrážních bytů se sociálním nájemným 17

- Tolerance lehkých drog Příležitosti - vzdělávací programy zaměřené na regionální dějiny - živé obrazy z dějin při různých kulturních akcích - navázání spolupráce mezi obcemi ve vytváření dalších sportovních zařízení - spolupráce s dalšími MAS v rámci rekreace - zlepšení společenského vyžití (například i vytvořením zázemí pro seniory pořádání různých besed a kroužků) - Využití prostor škol k pořádání těchto besed pro seniory a další občany - podpora sociálního podnikání Ohrožení - postupná ztráta významu sportovních zařízení, doprovázená jejich dublováním ve městech a obcích, stávají se prodělečnými - zánik zbytkového významu regionálních tradic - žádná finanční podpora spolkové činnosti - nevyužití dotačních titulů státu v sociální politice - nulové investice do bytových fondů 2.3 SWOT analýza Prioritní osa vzdělávání pro trh práce Silné stránky - Ustálená, odpovídající a kvalitní nabídka středního školství Slabé stránky - Nedostatečná kapacita předškolních zařízení - Snižování zájmu o učňovské školství - Nedostatečná kvalita zázemí a vybavení předškolních zařízení a základních škol - Nepříznivý sociální status učitelů - Nedostatečná spolupráce středních škol a firem - Nízká nabídka možnosti dalšího vzdělávání v jednotlivých obcích regionu - Nutnost dojíždění dětí z menších obcí i do základních škol (v některých případech) Příležitosti - Prostor pro využití stávajícího školství dle potřeb trhu práce - Využití nových informačních technologií - Zlepšení vzdělávání učitelů. - Orientace místních základních škol i na oblast dalšího vzdělávání (jazykové kurzy, rekvalifikační kurzy, apod.) Hrozby - Riziko odchodu perspektivních obyvatel za vzděláním, zejména z obcí se špatnou dopravní obslužností a nedostatečnou vybaveností základními službami - Hrozba zrušení venkovských ZŠ a MŠ - Legislativní změny 18

2.4 SWOT analýza Prioritní osa Zemědělství a ostatní podnikání Silné stránky - existence významných zdrojů nerostných surovin - výskyt mezinárodně významné vodní cesty Labe - kvalitní kulturní prostředí dané přítomností kulturních památek, NKP Říp, MPZ (Roudnice n. L.), dochovanou venkovskou architekturou vysoké kvality a archeologických nalezišť - příznivé půdní a klimatické podmínky pro zemědělskou výrobu - tradice rostlinné výroby, zejména v oblastech chmelařství, vinařství, ovocnářství a zelinářství - vysoký podíl zemědělské půdy signalizuje vysoký potenciál území pro zemědělské hospodaření - výskyt zemědělských půd nejvyšší třídy ochrany - hustá silniční síť v regionu - kvalitní dopravní napojení většiny obcí na dálnici D8 ve směru na Prahu a Ústí nad Labem - kvalitní dopravní napojení na železnici - trať 090 Kralupy nad Vltavou Děčín hl.n., na regionální tratě (095, 096) - dobrá dostupnost Roudnice nad Labem - existence cyklotras dálkového a celostátního významu - silná centra průmyslové a zemědělské výroby - tradice průmyslové (papírenské) výroby a zemědělského hospodaření Slabé stránky - existence zastavěného území sídel v aktivní zóně záplavového území toků Labe - výskyt oblastí se sníženou retenční schopností území - oblasti lokálních povodní - snížená prostupnost krajiny z důvodu absence cest a pěšin v krajině - lokálně zánik tradiční živočišné výroby v důsledku útlumu a rozpadu velkokapacitního zemědělství, s tímto jevem souvisí i velké množství opuštěných zemědělských areálů v území - nedořešené vlastnické vztahy k půdě a pozemkové úpravy - nedostatečné parametry a kvalita silnic III. třídy - dlouhodobě nižší úroveň vzdělanosti - nedostatečně využitý potenciál cestovního ruchu a rekreace - vysoká míra nezaměstnanosti v některých sídlech, rostoucí riziko nezaměstnanosti u některých skupin obyvatelstva - nedostatek pracovních příležitostí ve venkovských sídlech - vysoký podíl zaměstnanosti v priméru (zemědělství, lesnictví) ve venkovských sídlech - nízký počet obyvatelstva s vysokoškolským vzděláním ve venkovských sídlech - existence brownfields Příležitosti - využití nadregionálně významného surovinového potenciálu štěrkopísků - využití energetického potenciálu cementářských surovin a jílovitých vápenců, vápenických a cementářských surovin - podpora získávání elektrické energie z obnovitelných zdrojů - realizace úspor energií malých a středních podniků 19

- stabilizace obyvatel ve venkovských sídlech a uvážlivě rozvíjet výrobní funkce, tak aby nedošlo k nevratným změnám v přírodním a krajinném prostředí - rozvoj cestovního ruchu daný přítomností přírodních, kulturních a historických hodnot v území - podpora obnovy kulturních památek - ochrana kvalitních zemědělských půd - navázat na vinařskou, chmelařskou a ovocnářskou tradici - diverzifikace činností zemědělských podniků - využití brownfields - nabídka ploch bydlení pro příliv ekonomicky aktivního obyvatelstva a podnikajících subjektů - podpora vzniku nových pracovních míst ve službách a v malých a středních podnicích - podpora malých a středních podniků v progresivních oblastech jako ICT Ohrožení - zábory kvalitních zemědělských půd a smíšených lesů, zejména v souvislosti s těžbou štěrkopísků - tlak na zvyšování těžby surovin za účelem exportu - tvorba rozsáhlých vodních ploch proměna krajiny v okolí Labe - zrychlený povrchový odtok v důsledku neuváženého zpevňování ploch - využívání velmi kvalitních půd I. a II. třídy ochrany k nezemědělským účelům, zejména pro výstavbu a těžbu - snižující se rentabilita tradiční zemědělské výroby v regionu (vinařství, chmelařství, ovocnářství) - intenzivní obhospodařování půdy přispívající k nekontrolovatelnému zrychlení přívalových vod a vodní erozi v území - ohrožení půdy větrnou erozí - snižování ekonomické síly obyvatel - omezení pracovních příležitostí vzhledem k malému množství zastavitelných ploch pro výrobu v některých obcích - růst množství nevyužívaných zemědělských objektů ve venkovských sídlech - záměr vedení vysokorychlostní trati (VRT) Podřipskem 2.5 SWOT analýza Prioritní osa Životního prostředí Silné stránky - existence zdrojů kvalitních podzemních vod - dobrá kvalita ovzduší na většině území Podřipska - existence maloplošných zvláště chráněných území a evropsky významných lokalit - existence botanicky významných lokalit a lokalit s výskytem zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů národního významu - existence památných stromů - kvalitní kulturní prostředí dané přítomností kulturních památek - příznivé půdní a klimatické podmínky pro zemědělskou výrobu - tradice rostlinné výroby, zejména v oblastech chmelařství, vinařství, ovocnářství a zelinářství - výskyt zemědělských půd nejvyšší třídy ochrany Slabé stránky - silné zatížení Podřipska těžbou štěrkopísků 20