1991 2010 > S E T K Á N Í E N C O U N T E R T H E A T R E F A C U L T Y JANACEK ACADEMY OF MUSIC AND PERFORMING ARTS IN BRNO S E T K Á N Í E N C O U N T E R > 1 9 9 1 2 0 1 0
S E T K Á N Í E N C O U N T E R > 1 9 9 1 2 0 1 0
S E T K Á N Í > 1 9 9 1 2 0 1 0 E N C O U N T E R DIVADELNÍ FAKULTA JANÁČKOVY AKADEMIE MÚZICKÝCH UMĚNÍ V BRNĚ
T H E A T R E F A C U L T Y JANACEK ACADEMY OF MUSIC AND PERFORMING ARTS IN BRNO S E T K Á N Í E N C O U N T E R > 1 9 9 1 2 0 1 0
The appearance of the publication was supported by the Ministry of Foreign Affairs of the Czech Republic in the Czech-Polish Forum and by the Život umělce Foundation and the Southern Moravia Region. Vydání publikace bylo podpořeno z prostředků Ministerstva zahraničních věcí České republiky v rámci Česko-polského fóra a z prostředků Nadace Život umělce a Jihomoravského kraje. Copyright Autoři příspěvků/authors of the entries, Divadelní fakulta JAMU/Theatre Faculty of JAMU, 2010 Cover&Typo Pavel Křepela Photo Pavel Nesvatba, Iveta Ryšavá, Fond umělecké dokumentace JAMU/Archive of JAMU English translation Ivan Kolman, Iveta Chadimová ISBN: 978-80-86928-69-2
Content Obsah Petr Oslzlý: Festival Environment for Experiment / Festival prostředí divadelního experimentu / 6 Zbyněk Srba: Precious Moments / Vzácné okamžiky / 8 Roman Onderka: Dear festival guests / Vážení festivaloví hosté / 12 Daniel Rychnovský: Dear friends / Vážení přátelé / 14 Changes of the Festival /Proměny festivalu / 16 Memories of the Festival / Vzpomínky na festival / 30 Josef Kovalčuk: How and Why Was the Festival Begun / Jak a proč byl festival založen / 30 Alena Veselá: Birth of a New JAMU / Zrození nové JAMU / 33 Alois Hajda: Two Openings of the Marta Theatre Studio / Dvě otevírání studia Marta / 36 Václav Cejpek: Assurance and Hope of the Festival / Jistota a naděje festivalu / 39 A Brief History of the Janáček Academy of Music and Performing Arts / Stručná historie Janáčkovy akademie múzických umění / 42 Theatre Facilities / Divadelní prostory / 48 SETKÁNÍ/ENCOUNTER the International Festival of Theatre Schools Today / Dnešní podoba Mezinárodního festivalu divadelních škol SETKÁNÍ/ENCOUNTER / 68 Performances / Schools /Awards (1991 2009) / Inscenace / školy / ocenění (1991 2009) / 71
6 Festival Environment for Experiment Festival prostředí divadelního experimentu Petr Oslzlý Director of the festival SETKÁNÍ/ENCOUNTER Ředitel festivalu SETKÁNÍ/ENCOUNTER The International Festival of Theatre Schools SETKÁNÍ/EN- COUNTER reached its twentieth year in 2010. At the beginning, there was just a relatively small event on the occasion of the newly reconstructed Marta Theatre Studio coming into operation. The festival of three theatre schools in 1991 was not an international one, because of the existence of Czechoslovakia. It was simply called Setkání, as just the closest colleagues and friends from Prague, Bratislava and Brno took part. No one could anticipate in the moment of its birth, what it this humble theatre fantasy of a butterfly s wing-stroke is a start of. In the late 60 s and early 70 s, as the new wave of international theatre festivals swept across Europe, it was easy to tell one from another, although harder to know how long they would last. The Iron Curtain brought that wave to a clanging halt short of our borders. However, the International Festival of Theatre Schools SETKÁNÍ/ENCOUNTER was founded at the beginning of the 1990s, when Czech culture in its newly regained freedom was captivated by the festival boom, which had long been present in the rest of Europe. Therefore it is important for every festival, including ours, to identify its own unique traits, and to develop them. What then makes the festival SETKÁNÍ/ENCOUNTER unique and specific? Of course it is the place! There are several reasons for this. The founder and the main organizer is the Theatre Faculty of the Janáček Academy of Music and Performing Arts, an art academy with a more than 50-year-old tradition in Czech culture and prestige and one which is in the process of being established in Europe. However, the Theatre Faculty has had its present form since Mezinárodní festival divadelních škol SETKÁNÍ/ENCOUNTER dospěl v roce 2010 do svého dvacátého ročníku. Na jeho počátku byla relativně malá akce při příležitosti zahájení provozu v nově zrekonstruovaném školním divadle Studio Marta. Festival tří divadelních škol v roce 1991 nebyl mezinárodním, protože existovalo Československo. Protože se na něm sešli nejbližší kolegové a přátelé z Prahy, Bratislavy a Brna, byl podle toho jednoduše pojmenován jako Setkání. Nikdo ve chvíli jeho zrodu nemohl tušit, čeho je toto skromné mávnutí křídla motýla divadelní fantazie počátkem. Když se na přelomu šedesátých a sedmdesátých let zakládáním jednotlivých festivalových akcí s delší i kratší životností pomalu rodil fenomén divadelních festivalů, byla každá kulturní událost tohoto typu v Evropě viditelná a jednoduše rozpoznatelná od jiné podobné. Na území naší republiky však totalitní moc v té době znemožňovala existenci mezinárodních divadelních festivalů. Na počátku devadesátých let byla v nově nabyté svobodě i česká kultura postupně zachvácena festivalovým boomem, jenž v Evropě té doby byl již trvalým stavem. Proto je pro každý festival, i pro ten náš, dnes velmi důležité pojmenovat vlastní specifika, pěstovat je a rozvíjet. V čem je tedy náš festival jedinečným a nezaměnitelným? Pochopitelně v místě svého konání! A to hned z několika důvodů. Jeho zakladatelem a hlavním pořadatelem je Divadelní fakulta Janáčkovy akademie múzických umění v Brně, tedy umělecká vysoká škola, která má v české kultuře již více než šedesátiletou tradici a prestiž, kterou si po otevření hranic upevňuje i v Evropě. Divadelní fakulta se však do dnešní podoby rodí až od devadesátého roku. Ve svobodném společenském prostředí se stává svobodně
Festival Environment for Experiment Festival prostředí divadelního experimentu 7 1990. It was founded in a free environment and therefore it is a freely developing theatre school without the burden of its past, though not lacking in tradition. The manifestation of its free spirit is also that of a need to open itself to the world. That s why this three-day encounter of the Czechoslovak theatre schools becomes the International Festival of Theatre Schools. Equally unique, however, is the city of Brno the second biggest city in the Czech Republic. In comparison with Prague such a distinct and ancient cultural centre it defines itself by its tendency towards experimentation. A world-renowned symbol of this tendency is Leoš Janáček, from whom our academy takes its name. However, in the 1920 s another experimental phenomenon was Brno functionalist architecture represented by the world-famous Villa Tugendhat. And experimentation (especially in the 70 s and the 80 s) found its way also onto the map of the Czech theatre environment. This alternative theatre heritage formed the basis on which the theatre faculty was founded in 1990. The SETKÁNÍ/ENCOUNTER festival is unique also thanks to the theatre premises where the performances are put on. In 1991 the Marta Studio received its new form combining black box and theatre workshop. Its shape and characteristics follow the project of the large hall in the Theatre Goose on a String Centre for Experimental Theatre, which is one of the best variable theatre spaces in the Central Europe. Apart from these two venues, the festival has also used other premises: the small theatre workshop of Kabinet Múz (Cabinet of Muses), the traditional proscenium stage in the Bolek Polívka Theatre and in the Polárka Theatre, and since 2004 newly constructed black-box in the basement of the functionalist Alfa arcade in the very centre of Brno. The Theatre Faculty on Mozart Street serves as an organization centre, where everyday meetings, discussions and programmes Something extra take place. This Art Nouveau building was originally a seat of the Chamber of Commerce and was built in 1909. The Theatre Faculty moved here in 1992. Actually the great Wolfgang Amadeus, regardless of his present day classical status, was a great experimentalist in the history of world music. Experimentation, creativity looking towards the future, forms the main specifics of the festival SETKÁNÍ/ENCOUNTER. The jury awards outstanding experiments and students creative performances of searching every year. The festival is not a competition; the Marta statues are awarded to encourage young theatre artists in their search of a new theatre language at the beginning of their professional lives. The festival in its creative and organizational form was created and conceived not to be passive but rather a melting pot of experience among the teachers. It should be trying to look for new forms of theatrical expression in the midst of the new theatre generation in Europe, and hopefully, in some aspects and more and more frequently, do likewise in the world at large. rozvíjeným divadelním učilištěm, které je nové a nezatížené minulostí, aniž by zároveň postrádalo tradici. Projevem jeho svobodného ducha je i potřeba otevírat se světu. Proto se ono třídenní setkání československých divadelních škol hned od druhého ročníku stává mezinárodním festivalem divadelních škol SETKÁNÍ/ ENCOUNTER. Jedinečným a nezaměnitelným místem je však jistě i město Brno, druhé největší město v České republice, které se vůči tak výraznému a staletému kulturnímu centru, jakým je Praha, vymezuje pravidelně právě svou tendencí k experimentu. Světově známým symbolem této tendence je hudební skladatel Leoš Janáček, jehož jménem je naše hudební a divadelní akademie pojmenována. Experimentální však v dvacátých letech minulého století byla i skvělá brněnská konstruktivistická architektura, pro svět reprezentovaná nejviditelněji Vilou Tugendhat. A Brno se v sedmdesátých a osmdesátých letech experimentální tvorbou a alternativní společenskou aktivitou Divadla Husa na provázku a HaDivadla stalo nejživějším místem na mapě českého divadelního prostředí. Nezaměnitelným je festival SETKÁNÍ/ENCOUNTER také jedinečností nabídky divadelních prostorů, v nichž se konají jednotlivá jeho představení. V roce 1991 bylo do podoby kombinace black-boxu a divadelní dílny přestavěno školní Studio Marta, jehož tvar a charakter vycházel částečně z projektu velkého sálu Divadla Husa na provázku Centra experimentálního divadla, který je nesporně jedním z nejlepších variabilních divadelních prostorů ve střední Evropě. Festivalu jsou však k dispozici i další prostory: tradiční pódiová jeviště v Divadle Bolka Polívky a v Divadle Polárka, od roku 2004 také nově zrekonstruovaný black box HaDivadla ve sklepení konstruktivistické budovy Alfa pasáže stojící v samotném středu Brna. Organizačním centrem festivalu SETKÁNÍ/ENCOUNTER, místem jeho pracovních setkání, diskusí a off-programu je pak pro potřeby Divadelní fakulty v roce 1992 adaptovaná secesní budova na Mozartově ulici, postavená roku 1909 původně jako obchodní komora. A velký Wolfgang Amadeus, jehož jménem je symbolicky posvěcena adresa školy, byl přes všechnu svou dnešní klasičnost nesporně velkým experimentátorem historie světové hudby. Experiment, experimentování a tvůrčí sondy vztahující se k budoucnosti jsou tedy hlavním specifikem a programem festivalu SE- TKÁNÍ/ENCOUNTER. Výrazné experimenty a hledačské tvůrčí výkony studentů jsou každoročně oceňovány porotou. Festival není soutěží, udělováním sošek Marta chce mladé divadelní tvůrce na počátku jejich uměleckého života povzbuzovat při hledání nového divadelního jazyka. V tomto smyslu i v celé své tvůrčí a organizační podobě je tedy festival vytvářen i koncipován tak, aby byl místem živé výměny zkušeností mezi pedagogy a byl vřícím kotlem hledání nového divadelního výrazu nastupující evropské a díky stále častější účasti divadel z jiných kontinentů i té světové divadelní generace.
8 Precious Moments Vzácné okamžiky Zbyněk Srba Dean of the Theatre Faculty of JAMU Děkan Divadelní fakulty JAMU Dear colleagues, this year s anniversary, the twentieth year of the festival SETKÁ- NÍ/ENCOUNTER, is directly related to another anniversary, which we recently remembered. Twenty years have passed since the basic turning point related to the events of 1989, which imprinted a completely new and original face on the Theatre Faculty of the Janáček Academy of Music and Performing Arts, something which has crystallized into today s shape in the years between. The program concept was essentially changed, and with the need to name the creative direction and the school existence itself, a whole range of exceptional personalities were drawn into its fold. Until then, many of them were forbidden to share their exceptional professional and human experience with the younger generation of artists for political reasons. A strange, unique situation arose twenty years ago. The faculties of JAMU were gradually reestablished, the school recovered from the normalization period. Such names as A. Štěpánková-Veselá (the new rector), J. Kovalčuk (the new dean), A. Hajda, B. Srba, P. Oslzlý (among others a founding festival director), P. Scherhaufer, Z. Mikotová, J. Karlík, N. Brettschneiderová, A. Přidal, V. Cejpek, M. Plešák, A. Goldflam, S. Macková, I. Krobot, J. Hlaváčková are among the guiding lights to this period of the revival of the Faculty of Theatre... Neither the order, nor the complete list of all key personalities can be determined, who in the early 1990s, shortly after the so-called Velvet Revolution and the fall of the totalitarian state determined the new function of school (I apologize to all those I have not named in this list). It is certain that our pre- Vážení kolegové, letošní jubilejní dvacátý ročník festivalu SETKÁNÍ/ENCOUNTER přímo souvisí s jiným výročím, které jsme si nedávno připomněli. Uplynulo rovněž dvacet let od zásadního přelomu souvisejícího s událostmi roku 1989, který Divadelní fakultě Janáčkovy akademie múzických umění vtiskl zcela novou a originální tvář, která v průběhu následujících let vykrystalizovala až do dnešní podoby. Byla zásadně proměněna programová koncepce a s potřebou pojmenování tvůrčího směřování a samotné podstaty existence školy vstoupila na její půdu celá plejáda vynikajících osobností. Větší části z nich byla do té doby možnost předávat svoje mimořádné profesní i lidské zkušenosti mladší generaci umělců z politických důvodů zapovězena. Před dvaceti lety vznikla zvláštní, unikátní situace. Postupně byly obnoveny fakulty JAMU, škola se vzpamatovávala z doby normalizace. S touto etapou znovuzrození Divadelní fakulty jsou neodmyslitelně spjata jména jako A. Štěpánková-Veselá (nová rektorka), J. Kovalčuk (nový děkan), A. Hajda, B. Srba, P. Oslzlý (mj. zakládající ředitel festivalu), P. Scherhaufer, Z. Mikotová, J. Karlík, N. Brettschneiderová, A. Přidal, V. Cejpek, M. Plešák, A. Gold flam, posléze S. Macková, I. Krobot, J. Hlaváčková Nelze určit ani pořadí, ani kompletní výčet všech klíčových osobností, které na počátku devadesátých let těsně po tzv. sametové revoluci a pádu totalitního režimu určovaly nový chod školy (ti nejmenovaní nechť mi to, prosím, odpustí). Jisté je, že naši dnešní studenti se tehdy vozili v kočárku nebo na svůj vstup na tento svět teprve čekali jako v Maeterlinckově podobenství a bez
Precious Moments Vzácné okamžiky 9 sent students were pushed in a pram or were still waiting to enter this world as in Maeterlinck s Parable, and the dramatic and very brave creation of the current shape of our school must seem like ancient history to them, as well as the preceding absurdity of the political and the social life of the former regime. Despite that, this period forms a core element of the memory of the whole school, and it is this memory which creates new tradition and the genius loci of our individual buildings, and which cannot be overlooked or forgotten. The emergence of the Theatre Faculty is its present form, often at great personal cost to the exceptional individuals involved, could easily have never occurred. Since the foundation of JAMU in 1947 and during the time of its existence, many excellent artists from the theatre field have made their presence known; in the so-called normalization period (1970 s and 80 s) however, there was a significant inhibition. In 1989 the department of theatre of JAMU had two divisions (directions and dramatic art) with less than fifty students in total, today the Faculty of Theatre provides education to about 360 students in thirteen subject fields and in a vast range of subjects and skills. Let s mention with reference to the Bologna Declaration the implementation of a three-level studio system including the doctoral level, accreditation for the accommodation and the professorial procedures, which is an exceptional and unique fact even in the European context. The International Festival of Theatre Schools SETKÁNÍ/ENCOUNTER sees its twentieth anniversary this year; the Faculty of Theatre also organizes important international workshops and seminars, a Salon of authentic production, life-long education courses, and abundant publication activities. Last but not least, typical for our school is the existence of nontraditional, and in their focus unique, ateliers (e.g. Atelier of educational dramaturgy of the Deaf etc.) We can look back on the past twenty years with great fondness, and let s hope that the Faculty of Theatre develops significantly, and continues to reflect contemporary theatre development, whilst finding all the time a clear continuity with work that has gone before. All members of the academia share a rare value, represented by creative freedom. The scope for lecturers and students to be able consistently to examine their art subject. The area where the students will be equipped for their future career in a professional way during the course of their studies, but where there is also enough space for playing, fantasy and experiment. I am convinced that through art we can get to know the world, although it is certainly a strange way of learning, one which is endlessly rich and colorful. The variety of procedures and approaches is necessary, even essential. Let s wish for variety, originality and creative freedom to be part of the twentieth year of the festival SETKÁNÍ/ENCOUNnadsázky napínavý a velmi odvážný vznik dnešní podoby naší školy i těsně předcházející absurdity politického i společenského života minulého režimu pro ně dnes logicky představují dávnou historii. Přesto však tato etapa neodmyslitelně vstupuje do paměti celé školy a právě tato paměť, která zakládá novou tradici a vytváří také genius loci našich jednotlivých budov, nesmí být ani opomíjena, ani zapomínána. Skutečnost, že zásluhou profesionální erudice, nezměrného úsilí, houževnatosti, často i za cenu nemalých osobních obětí byla díky celé řadě mimořádných osobností fakulta přebudována do podoby, jak ji společně známe dnes, zdaleka není automatickou samozřejmostí a v jiné konstelaci tomu tak ani nemuselo být. Od doby vzniku JAMU v roce 1947 a za dobu existence školy vzešla z její půdy celá řada vynikajících divadelních umělců, v období tzv. normalizace (70. a 80. léta) však došlo k výraznému útlumu. Jestliže mělo v roce 1989 divadelní oddělení JAMU dvě katedry (režie a herectví), na nichž studovala necelá padesátka posluchačů, dnes Divadelní fakulta vyučuje okolo 360 studentů ve třinácti oborech a v několika stovkách předmětů. Připomeňme s odkazem na Boloňskou deklaraci také zavedení třístupňového systému studia včetně doktorského stupně, akreditaci pro habilitace i profesorská řízení, což je i v evropském kontextu mimořádná a jedinečná skutečnost. Mezinárodní festival divadelních škol SETKÁNÍ/ENCOUNTER se dočkal svého letošního jubilejního dvacátého ročníku, Divadelní fakulta rovněž pořádá významná mezinárodní sympozia a semináře, Salon původní tvorby, kurzy celoživotního vzdělávání, realizuje také bohatou publikační činnost. V neposlední řadě je pro naši školu charakteristická existence netradičních a svým zaměřením unikátních ateliérů (např. Ateliér výchovné dramatiky Neslyšících a další). Na uplynulou dvacetiletou etapu lze zcela jistě nahlížet s velkou úctou a přejme si, aby se Divadelní fakulta významně rozvíjela a reflektovala současný vývoj divadla, a přitom neustále nacházela s již vykonaným dílem zřetelnou kontinuitu. Všichni členové akademické obce spolu sdílí vzácnou hodnotu, kterou představuje tvůrčí svoboda. Prostor, v němž mohou pedagogové společně se svými posluchači zkoumat důsledně svůj umělecký obor. Prostor, v němž budou studenti během příslušných let svého studia profesionálně vybaveni pro svoje budoucí povolání, ale kde je zároveň dostatek místa pro hru, fantazii i experiment. Jsem přesvědčen, že prostřednictvím umění lze poznávat svět, třebaže je to bezesporu zvláštní způsob poznávání, který je nekonečně bohatý a pestrý. Rozmanitost postupů i přístupů je nutná, dokonce nezbytná. Rozmanitost, originalita a tvůrčí svoboda nechť také provází dvacátý ročník festivalu SETKÁNÍ/ENCOUNTER. Není pochyb, že každé setkání divadelního tvůrce se svými diváky je velkým svátkem. Stejně tak jako setkání divadelníků mezi
10 Precious Moments Vzácné okamžiky TER. There is no doubt that each encounter of a theatre developer with his/her audience is a great occasion. A great opportunity for artists to meet their colleagues. We should be aware of the volatility of this exceptional moment. Theatre (and all activities related to it) has without question that rare and exceptional feature, that nothing ever repeats itself for the second time, everything is unique, inimitable, Kipling s unforgiving minute more clear and declarative than in most subject fields. It is similar for all situations which accompany the emergence of each act of creation. Each such situation is an original which will never be repeated, as the next situation will certainly be a sovereign original. This applies to the theatre and comprehensively to this festival. Let s employ these few special days of encounters to the limit to examine the various views and processes of creations in a friendly way. Let s watch performances from all over the world, each of them representing an individual and original view of the present reality. We all are confronted all the time with the everyday reality of the intensely changing world around us. We fight daily this volatile and fleeing, fleeting present, which each artist later forms and projects through his/her visions and ideas into his/her work of art. The name SETKÁNÍ/ENCOUNTER itself indicates the main mission of the festival. Therefore, make the best of these rare moments, when an exceptional and inspiring community of young artists from all over the world convenes in Brno, and let s try to reveal the secret of ambiguity and variety of the present theatre. sebou. Buďme si vědomi prchavosti toho mimořádného okamžiku. Divadlo (a všechny činnosti s ním spojené) má bezesporu tu vzácnou a výjimečnou vlastnost, že se v něm nikdy nic neopakuje podruhé, vše je jedinečné, nezkopírovatelné, děje se to právě v tento okamžik, každá uběhnuvší vteřina se mnohem naléhavěji než v jiných oborech stává nenávratnou minulostí. A podobně je tomu se všemi situacemi, které vznik každého tvůrčího počinu, každého díla, doprovázejí. Každá taková situace je originálem, který již nikdy nebude mít žádné opakování, protože ta příští bude zcela jistě opět výsostným originálem. Platí to o divadle a beze zbytku také o tomto festivalu. Využijme proto maximálně těchto několika vzácných dnů společného setkávání k přátelské konfrontaci nejrozmanitějších pohledů a tvůrčích postupů. Zhlédněme inscenace z různých koutů světa, z nichž každá představuje osobitý a originální pohled na dnešní skutečnost. Všichni jsme neustále konfrontováni s každodenní reali tou prudce se proměňujícího světa okolo nás. Denně zápasíme s onou prchavou a unikající přítomností, kterou každý tvůrce posléze formuje a promítá prostřednictvím svých vizí a představ do svého uměleckého díla. SETKÁNÍ/ENCOUNTER už svým názvem signalizuje, co je hlavním posláním tohoto festivalu. Využijte tedy naplno těchto vzácných okamžiků, kdy v Brně vznikne mimořádná a inspirující pospolitost mladých divadelníků z mnoha zemí světa, a pokuste se při svých setkáních poodhalit tajemství mnohoznačnosti a rozmanitosti současného divadla.
11 Preparation for the ceremony [Příprava na předávání cen]
12 Roman Onderka The Mayor of the Statutory City of Brno Primátor statutárního města Brna Dear festival guests, dear visitors to Brno, Vážení festivaloví hosté, milí návštěvníci Brna, Twenty wasn t the most original of numbers last year. The young, newborn freedom and a real, not people s, democracy in the Czech Republic and in Slovakia celebrated twenty years of existence. Twenty years had passed from the canonization of Anežka Česká, the patroness of the ill and the suffering, which immediately preceded the fall of communism in our country there is a legend, according to which the canonization of the youngest daughter of Přemysl Otakar I. was the sign of the return of freedom to our country, a prophecy which was fulfilled completely. And as the theatre season always bridges two calendar years, the celebrations of the twentieth passed seamlessly over into this year too, and in Brno, we also remember 20 years of the existence of the International Festival of Theatre School SETKÁNÍ/ENCOUNTER. What does this number tell us? It tells a lot about the show itself, as well as about the society and the town where the SETKÁ- NÍ/ENCOUNTER takes place. Seeing that students of the Janáček Academy of Music and Performing Arts (JAMU) take the lion s share in the performance organization, twenty years of tradition prove their great ability they can guarantee quality domestic as well as foreign casting, a suitable backdrop and positive promotion. And they manage to raise money, which is an art itself, especially today. Twenty festival years also prove that schools from various places around the world are interested in participation and do not regret the time and money spent on their performances, and mainly to discuss the working methods with their colleagues v loňském roce byla dvacítka obzvlášť oblíbené číslo. Dvacet let oslavila mladičká, znovuzrozená svoboda a skutečná, nikoliv lidová demokracie v Česku a Slovensku. Dvacet let uběhlo od svatořečení Anežky České, patronky nemocných a trpících, jež bezprostředně předcházelo pádu komunismu u nás existuje legenda, podle níž bylo svatořečení nejmladší dcery Přemysla Otakara I. znamením návratu svobody do naší země, což se beze zbytku naplnilo. A protože divadelní sezóna vždy přemosťuje dva kalendářní roky, přešly oslavy dvacítek plynule i do roku letošního a v Brně si připomínáme také 20 let existence Mezinárodního festivalu divadelních škol SETKÁNÍ/ENCOUNTER. Co nám tato dvacítka říká? Vypovídá leccos o samotné přehlídce, ale i o společnosti a městě, v němž se SETKÁNÍ/ENCOUNTER koná. Jelikož na organizaci přehlídky mají lví podíl studenti Janáčkovy akademie múzických umění, dokazuje dvacetiletá tradice, že jsou velmi schopní dokážou přehlídce zajistit kvalitní domácí i zahraniční obsazení, vyhovující zázemí i solidní propagaci. A daří se jim získávat na ni peníze, což je zvláště dnes také umění. Dvacet let festivalu je zároveň důkazem, že školy z různých koutů světa mají o účast zájem a nelitují času ani peněz, aby mohly v Brně vystoupit a především zde diskutovat se svými kolegy o pracovních metodách. A ono dvacetiletí také znamená, že naše společnost respektuje svobodu slova, umí se vyrovnat i s mnohdy kontroverzními díly a autory a těží z uměleckého setkávání bez hranic ať už mentálních či geografických.
13 Město Brno festival považuje za pozoruhodný a podporuje jej již dlouhou dobu. Patří do bohaté divadelní tradice, jež je pro naše město charakteristická právě divadlo a kultura obecně patří k našim největším lákadlům a lidé si široké kulturní nabídky cení, jak vyplývá i z průzkumů veřejného mínění. Budu rád, když se podaří zaujmout pro Brno studenty herectví a dalších profesí s divadlem souvisejících někteří zde uskuteční jednorázové projekty, jiní se třeba zapojí do pravidelné spolupráce se zdejšími scénami a někoho možná brněnská prkna, která znamenají svět přitáhnou natrvalo. Všichni však budou pro Brno přínosem. Těším se na setkání s vámi. I na festivalu SETKÁNÍ/ENCOUN- TER 2010. Ceremony [Předávání cen] here. These twenty years also mean that our society respects the freedom of speech, can deal with often-controversial works and authors, and profit from the encounters without borders be it mental or geographical ones. The City of Brno considers the festival to be extraordinary, and has supported it for a long time now. It belongs to the rich theatre tradition which is characteristic for our city since the theatre and culture in general are our biggest attractions and people appreciate the cultural smorgasbord which results from varied productions and well-attended performances. I shall be pleased if we manage to captivate students of dramatic art and other professions related to theatre for Brno some of them will bring a single project to fruition, others will perhaps start cooperating regularly with local theatre groups, and others may be tempted by the boards which mean the world so that they will stay forever. Nevertheless, all of them will make a lasting contribution to Brno. I am looking forward to an encounter with you, and likewise to the festival SETKÁNÍ/ENCOUNTER 2010. Chairman of the Jury Russian director Vladimir Poglazov / 2009 [Předseda poroty ruský režisér Vladimír Poglazov / 2009]
14 Daniel Rychnovský The 1st Mayor Deputy 1. náměstek primátora Dear friends, Vážení přátelé, It is a pleasure for me to write this short contribution into the prepared collection, not only because I am a representative of the City of Brno, which is in charge of the cultural field, but also as a member of the board of directors of JAMU. The International Festival of Theatre Schools SETKÁNÍ/EN- COUNTER, organized by the JAMU Faculty of Theatre, reflects the positive development of our society in the last 20 years. Since its origin, immediately after the democracy establishment, the festival has been a very wild event which has attracted international attention. It did not just happen, important personalities of the theatre in Brno have played a vital role. A cultural encounter of young artists is very important. They are pure people, not burdened by the prejudice, who can contribute significantly to the reconciliation of cultures, namely the biggest ones the Christian, Muslim and Jewish cultures. The festival has grown into a prestigious gathering of world significance during the last 20 years. We can only express our thanks to the persons involved. I would also like to wish all those who create the festival and its form that they may have the Muses on their side, to get kissed by them regularly, so that the City of Brno could be even more proud of them. s radostí píši krátký příspěvek do připravovaného sborníku, nejen jako představitel města Brna, v jehož gesci je oblast kultury, ale také jako člen správní rady JAMU. Mezinárodní festival divadelních škol SETKÁNÍ/ENCOUNTER pořádaný Divadelní fakultou JAMU reflektuje pozitivní vývoj naší společnosti za posledních 20 let. Od svého vzniku, hned po nastolení demokracie, byl velmi živou akcí, která přitahovala mezinárodní pozornost. Nebylo to samo sebou, velkou roli sehrály a dodnes sehrávají velké osobnosti brněnského divadla. Kulturní setkávání mladých divadelníků má veliký význam. Jsou to ryzí lidé, nezatížení předsudky, kteří mohou významně přispět ke sblížení kultur, a to zejména těch největších křesťanské, muslimské a židovské. Během 20 let festival vyrostl v prestižní akci světového významu. Za to lze všem aktérům jen poděkovat. Současně bych chtěl popřát všem, kteří festival vytváří a dávají mu tvář, aby jim byly co nejvíce nakloněny múzy, dostávali pravidelně jejich polibky a město Brno na ně mohlo být ještě více hrdé.
15 Petr Oslzlý Director of the festival SETKÁNÍ/ENCOUNTER [Petr Oslzlý ředitel festivalu SETKÁNÍ/ENCOUNTER]
16 Changes of the Festival Proměny festivalu The International Festival SETKÁNÍ/ENCOUNTER is undoubtedly one of the most important events in the calendar for the Theatre Faculty of JAMU today. There are many students of theatre management who work on the festival preparations for the whole year. And as the date approaches, the festival fever gradually overcomes more and more students, until it finally transforms the usual processes of the school completely. However, behind all the creative chaos and the unrepeatable atmosphere, there is a firm organizational structure, a strict hierarchy, which has developed in the same way in which the festival has changed from friendly meetings into an international get-together. The beginnings were entirely innocent in 1991 the Theatre Faculty of JAMU opened the newly reconstructed Theatre Studio MARTA. Therefore, in the spring of that year, the new theatre was completely full. Students from the theatre as well as from the Faculty of Music performed there, and friends and former students also participated in the festival. Both associated theatre schools, based in the former Czechoslovakia, were invited the schools of Prague and Bratislava. That was the first, a rather improvised and still not an international year of the Encounter Festival, and it ran for three days. There were no awards to hand out, no official discussions still, MARTA was full of mutual encounters. In 1992 the festival picked up its present name SETKÁNÍ/EN- COUNTER, and was also the first international guest institution the Polish Theatre School from Lodz. Moreover, this was the first time when an international panel of students, school educators and professional critics presented awards almost as if handing Mezinárodní festival divadelních škol SETKÁNÍ/ENCOUNTER dnes bezesporu patří k nejpodstatnější události života Divadelní fakulty JAMU. Zejména mezi studenty divadelního manažerství jsou tací, které zaměstnává téměř celoročně. A s blížícím se termínem konání festivalová horečka postupně zachvacuje další a další studenty, až nakonec na jeden týden úplně převrátí zaběhnutý chod školy. Za vším tím tvořivým chaosem a neopakovatelnou atmosférou setkávání je však pevná organizační struktura, přesně hierarchizovaný systém, který se vyvíjel ruku v ruce s tím, jak se sám festival měnil z přátelského potkávání v mezinárodní setkávání. Všechno začalo vlastně nevinně v roce 1991 Divadelní fakulta JAMU za velké slávy otevírala nově zrekonstruované Divadelní studio Marta. A tak na jaře onoho roku novotou vonící divadlo praskalo ve švech. Vystupovali studenti Divadelní i Hudební fakulty, koncertovalo se, hrálo se, zúčastnili se i přátelé a bývalí studenti. A mimo jiné byly pozvány i obě spřátelené divadelní školy, pražská a bratislavská, z tehdy ještě jednotného Československa. To byl první, třídenní, ještě ne mezinárodní, poněkud improvizovaný ročník festivalu Setkání. Nerozdávaly se žádné ceny, nevedly se žádné oficiální diskuze ale Marta žila vzájemným setkáváním. V roce 1992 už získal festival svůj dnešní název SETKÁNÍ/ ENCOUNTER a také první hosty zahraniční polskou divadelní školu z Lodže. A nejen to, poprvé byla mezinárodní porotou složenou ze studentů a pedagogů škol i profesionálních kritiků udělována ocenění téměř v oskarovském duchu byly postupně
Changes of the Festival Proměny festivalu 17 Festival discussion / 1995 [festivalová diskuze / 1995] out the Oscars; all creative works of the presented students theatre performances were awarded successively. In 1993, the number of international guests increased considerably, and the festival thus became a truly international undertaking. The awards also changed. The festival won the sponsorship of the city of Brno, so the Award of the mayor of Brno could thus be presented for the first time. A new award, presented on the basis of the spectators votes, was handed out. And above all, the award got its present artistic shape in the form of the Marta statue, designed by scenography students Ms. Kateřina Bláhová and Mr. Petr Soušek. Witnesses say that in the third festival year there was also a student magazine unfortunately, only one single issue with a symbolic name Theatro Mundi was preserved. In 1994, due to the number of the registered productions, the festival was extended to four days and it changed into a small theatre marathon. All leisure time was filled in with discussions about the performances educationalists as well as students took part in them, many interesting disputes emerged, mainly among the professors of individual schools at that time. The oceněny všechny tvůrčí profese představených studentských divadelních pokusů. V roce 1993 podstatně přibylo zahraničních hostů a festival se tak stal skutečně mezinárodním podniknutím. Proměnily se i ceny. Festival získal záštitu města Brna, a tak byla poprvé udělena Cena primátora města Brna. Vznikla též cena divácká, udělená na základě hlasování publika. A především získaly ceny svou výtvarnou podobu sošku Marty, kterou společně vytvořili studenti scénografie Kateřina Bláhová a Petr Soušek. Pamětníci tvrdí, že třetí ročník festivalu měl i svůj studentský časopis zub času nám však zachoval pouze jediné číslo, to nese symbolický název Theatro Mundi. Vzhledem k počtu přihlášených inscenací byl v roce 1994 festival prodloužen na čtyři dny a pomalu, ale jistě se proměnil v malý divadelní maratón. Téměř veškeré volné chvíle byly totiž vyplněny diskusemi k inscenacím účastnili se jich pedagogové i studenti, často na nich docházelo k zajímavým konfrontacím, zatím však zejména mezi profesory jednotlivých škol. Výběr prezentovaných inscenací zůstává zatím zcela v rukou pozvaných škol.
18 Changes of the Festival Proměny festivalu David Zinder, the teacher of Tel-Aviv University, during workshop of Michael Chekhov s Method [Pedagog telavivské univerzity David Zinder během dílny Metody Michaila Čechova] choice of the plays to be presented was entirely up to the schools invited. In 1995, the most important innovation was the introduction of the performance workshop. We don t want to be only the shop windows of art schools, it is important for the students to also see how the performance is created, the director of the festival, Mr. Petr Oslzlý, and the Dean of the Theatre Faculty of JAMU, Mr. Josef Kovalčuk, said regarding this matter. It resulted from a logical requirement, which could be heard in the discussions of the previous year, a need to present and contrast the methods of work of individual schools, rather than just the results of perfectly and professionally conducted performance work. Therefore, local lecturers of the first year of acting and their students (The Primice Workshop) presented their teaching methods as part of the workshop. DAMU students presented illustrations from the work in the speech acting and delivery. The Department of Non-verbal Theatre at HAMU presented the results of their semestral work at the Film School of Zlín these were actually finished short films, which received an enthusiastic response from the audience, and gave rise to the question: Is this what the workshops should look like? The most inspiring workshop was definitely the two-hour lesson called Feeling the form and the whole, in which Mr. David Zinder, a lecturer of the theatre faculty in Tel Aviv, presented (together with a mixed group of Czech and Israeli students) a way of using Michail Čechov s methods in gesture lectures for the students. In that year, the awards partially changed, the predefined structure, which had to be followed, was abandoned, the compe- V roce 1995 byly nejdůležitější novinkou dílny. Nechceme dělat pouze výkladní skříně uměleckých škol, pro studenty je důležité vidět také vlastní proces vzniku představení, řekli k tomu ředitel festivalu Petr Oslzlý a děkan Divadelní fakulty JAMU Josef Kovalčuk. Vycházelo to z logického požadavku, který mnohokrát zazněl během diskusí předcházejícího ročníku, aby na festivalu divadelních škol byly spíše než výsledky a dokonale hotové, profesionálně odvedené inscenace, prezentovány a konfrontovány metody práce jednotlivých škol. V rámci dílen tak svou výukovou metodu prezentovali místní pedagogové prvního ročníku herectví se svými studenty (Dílna Primice). Studenti DAMU předvedli ukázky z práce v hodinách řečového jednání a přednesu. Katedra nonverbálního divadla HAMU předvedla výsledky semestrální spolupráce se zlínskou Filmovou školou šlo vlastně o hotové krátké filmy, ty vzbudily velký ohlas publika a vzápětí přinesly otázku: I takto mají vypadat dílny? Bezesporu nejinspirativnější dílnou byla dvouhodinová ukázková lekce nazvaná Cítění formy a celku, ve které David Zinder, pedagog telavivské divadelní fakulty, předváděl se smíšenou skupinou českých a izraelských herců využití metod Michaila Čechova při pohybové výchově herců. V tomto roce se částečně proměnily i ceny, byla opuštěna předem rozvržená struktura, kterou by bylo třeba naplňovat, zmizel soutěžní charakter festivalu, který samozřejmě v pravém slova smyslu nikdy soutěžní nebyl a ze své podstaty ani být nemohl. Petr Váša leader of workshop of physical poetry [Petr Váša při dílně fyzického básnictví]
Changes of the Festival Proměny festivalu 19 ting spirit of the festival, which basically never was and could never be present, disappeared. The awards should continue to draw attention to inspiring performances, they should be presented exclusively by the students judging panel (consisting of students of theatrology only i.e. future critics). In 1996 the number of productions staged remained unchanged, but the number of workshops increased rapidly many different things were presented in them. Active and acting exercises the workshop Voice and Body in Soul presented by Ida Kellarova and her international team. Within the framework of the workshop we could see a finished production a semestral rectoral work of Martin Čičvák Tartuffe or the result of an international cooperation of the Theatre Faculty of JAMU with the Dartington School of Arts: a communal production of Strindberg s Miss Julie. The program of the festival was full, everything could not be managed, still, no one could have been bored. It was necessary to define the content of the workshops more clearly and at the same time to find possibilities to also present Nadále proto měly ceny hlavně upozorňovat na inspirativní výkony, udělovat je měla výhradně studentská porota (složená na rozdíl od minulých ročníků kdy míchala profesionální kritiky, zástupce škol a studenty pouze ze studentů teatrologie, tedy kritiků budoucích) a byla zrušena i cena divácká. V roce 1996 se nezměnil počet festivalových inscenací, ale závratným způsobem se rozrostly dílny v jejich rámci se prezentovaly velmi rozličné věci. Např. pohybová a herecká cvičení dílna Voice and Body in Soul vedená Idou Kelarovou a jejím mezinárodním týmem. V rámci dílen jsme mohli vidět i hotovou inscenaci semestrální režijní práci Martina Čičváka Tartuffe nebo výsledek mezinárodní spolupráce Divadelní fakulty JAMU s Dartington School of Arts: společnou inscenaci Strindbergovy Slečny Julie. Festivalový program byl přeplněný, jen těžko bylo možno stihnout všechno, ale určitě se nikdo nenudil. V tomto roce se ukázala nezbytná nutnost přesnějším způsobem definovat obsah dílen a zároveň najít možnosti, jak prezentovat i menší pokusy, semestrální studentské práce, o které je mezi Lecture by Polish actor and director Jerzy Stuhr / 2005 [Přednáška polského herce a režiséra Jerzy Stuhra / 2005]