Vzdělávací materiál vznikl v rámci projektu Vzdělávání pro život, Zlepšení podmínek pro vzdělávání na středních školách, CZ.1.07/1.5.00/34.0774
ANOTACE Číslo a název šablony: III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Obor vzdělání: Hotelnictví a turismus Ročník: čtvrtý Předmět: Zeměpis cestovního ruchu Tematická oblast: Oblasti cestovního ruchu ve vybraných regionech Evropy 1. část Téma: 01-18 Polsko oblasti cestovního ruchu I. Druh vzdělávacího materiálu: prezentace v aplikaci PowerPoint a pracovní list Ověření ve výuce dne: 3. 12. 2013 Anotace: Prezentace PP a pracovní list jsou určeny pro obor středního vzdělávání Hotelnictví a turismus. Žáci si zopakují základní zeměpisná data o Polsku. Seznámí se s charakteristikou cestovního ruchu a oblastmi cestovního ruchu v Polsku. Pro prohloubení a upevnění učiva je přiložen pracovní list s jednotlivými úkoly. Klíčová slova: Polsko, cestovní ruch, Mazurská jezerní plošina, Rysy, Kolobrzeg, Sopoty, Jelenia Gora Autor: Mgr. Věra Němečková, Střední škola prof. Zdeňka Matějčka, Ostrava - Poruba, 17. listopadu 1123, příspěvková organizace
Rozloha: 312 679 km 2 Počet obyvatel: 38 milionu (r. 2011) Hlavní město: Varšava Státní zřízení: parlamentní republika Úřední jazyk: polština
Zeměpisná poloha POLSKA ve světě a Evropě Polsko obr. 1
PŘÍRODNÍ PODMÍNKY nížinatá země, hory jsou jen v jižní části a tvoří jen 10% povrchu sever: Pobaltská nížina, Pomořanská jezerní plošina a Mazurská jezerní plošina střed: Velkopolská jezerní plošina a Mazovská nížina jih: Slezská nížina, Malopolská vrchovina a Lublinská vrchovina na hranicích s ČR a SR jsou to Polské Krkonoše, Orlické hory, Tatry a Pieniny
PŘÍRODNÍ PODMÍNKY Nejvyšší vrchol Polska RYSY (2503 m. n. m.) obr. 2
CESTOVNÍ RUCH CHARAKTERISTIKA CESTOVNÍHO RUCHU přes převažující nížinný charakter povrchu jsou zde vhodné přírodní i kulturněhistorické předpoklady úroveň služeb je na nižší stupni než v hlavních evropských oblastech cestovního ruchu navštěvují se většinou velká města, jezerní plošiny a pobřeží Baltského moře
Cestovní ruch je rozdělen do 5 základních oblastí: PŘÍMOŘSKÁ OBLAST MAZURSKÁ OBLAST SUDETSKÁ OBLAST KARPATSKÁ OBLAST MĚSTA
PŘÍMOŘSKÁ OBLAST pobřeží Baltského moře pobřeží je převážně ploché s písečnými plážemi sezona je omezena na červenec a srpen nejnavštěvovanější je ZÁPADNÍ ČÁST se středisky Świnoujście (Svinoústí) a Kolobrzeg
Lázeňské město Svinoústí obr. 3
PŘÍMOŘSKÁ OBLAST pobřeží Baltského moře STŘEDNÍ ÚSEK pobřeží má větší počet chráněných území přírody a díky tomu menší rekreační využití
PŘÍMOŘSKÁ OBLAST pobřeží Baltského moře VÝCHODNÍ ÚSEK tvoří pobřeží Gdaňské zátoky jeho jádrem je trojměstí GDAŇSK GDYNIA SOPOTY lázeňské středisko SOPOTY je spjato s hudebními festivaly jednou z nejvýraznějších rekreačních oblastí je poloostrov HEL
Panoráma města GDAŇSK s chrámem Nanebevzetí Panny Marie a radnicí obr. 4
Marina (přístav pro jachty) v Gdyni obr. 5
Molo v SOPOTECH obr. 6
MAZURSKÁ OBLAST zabírá velkou část Mazurské jezerní plošiny má mírně zvlněný povrch s více než 2700 jezery ledovcového původu vodní plochy propojené kanály a jehličnaté lesy jsou vhodné pro pobytovou rekreaci, vodní turistiku a rybolov sezona je však krátká, protože oblast patří k nejchladnějším v Polsku hlavním střediskem je OLSZTYN
Největší jezero Polska Sniardwy obr. 7
SUDETSKÁ OBLAST zabírá severní svahy KRKONOŠ a dalších předhůří až po Kladskou kotlinu má výraznou letní i zimní sezonu kromě letní turistiky a klimatických lázní má i výborné podmínky pro zimní sporty nejznámějšími středisky jsou KARPACZ a JELENIA GÓRA
Panorama města JELENIA GÓRA obr. 8
ZDROJE Obr. 1 LIUZZO, David. commons.wikimedia.org [online]. [cit. 4.8.2013]. Dostupný na WWW: http://cs.wikipedia.org/wiki/soubor:eu_location_pol.png. Obr. 2 NOT2BAD. commons.wikimedia.org [online]. [cit. 4.8.2013]. Dostupný na WWW: http://cs.wikipedia.org/wiki/soubor:rysy_2.jpg. Obr. 3 SCHUNURZIPURZ. commons.wikimedia.org [online]. [cit. 4.8.2013]. Dostupný na WWW: http://cs.wikipedia.org/wiki/soubor:swinoujscie_cimg2195.jpg. Obr. 4 TOPORY. commons.wikimedia.org [online]. [cit. 4.8.2013]. Dostupný na WWW: http://cs.wikipedia.org/wiki/soubor:gdansk_glowne_miasto.jpg. Obr. 5 TOPORY. commons.wikimedia.org [online]. [cit. 4.8.2013]. Dostupný na WWW: http://cs.wikipedia.org/wiki/soubor:gdynia_port_jachtowy.jpg. Obr. 6 KADELLAR. KOLOWSKI, Tamasz. commons.wikimedia.org [online]. [cit. 4.8.2013]. Dostupný na WWW: http://commons.wikimedia.org/wiki/file:sopot_pier_03119.jpg?uselang=pl. Obr. 7 MERLIN. commons.wikimedia.org [online]. [cit. 4.8.2013]. Dostupný na WWW: http://commons.wikimedia.org/wiki/file:poland_sniardwy_lake.jpg. Obr. 8 KUZNIAR, Pawel. commons.wikimedia.org [online]. [cit. 4.8.2013]. Dostupný na WWW: http://commons.wikimedia.org/wiki/file:jelenia_gora_panorama_hdr.jpg?uselang=cs. Obr. 11 RJ1979. commons.wikimedia.org [online]. [cit. 4.8.2013]. Dostupný na WWW: http://commons.wikimedia.org/wiki/file:0499pieniny.jpg. Obr.12 BURGERESF. commons.wikimedia.org [online]. [cit. 4.8.2013]. Dostupný na WWW: http://cs.wikipedia.org/wiki/soubor:collage_of_views_of_warsaw.png. HOLEČEK, Milan; MARIOT, Peter; TŘÍDA, Miroslav. Zeměpis cestovního ruchu. Praha: Nakladatelství České geografické společnosti, s. r. o, 2001, ISBN 80-86034-39-9. KLÍMOVÁ, Eva a kol. Školní atlas světa. Praha: Kartografie Praha, a. s., 2012, ISBN 978-80-7393-074-5.