Právní regulace integrace azylantů

Právnická fakulta Masarykovy univerzity Katedra správní vědy, správního práva a finančního práva Diplomová práce Právní regulace integrace azylantů Pavla Šimáková 2006/2007 Prohlašuji, že jsem diplomovou práci na téma Právní regulace integrace azylantů zpracovala sama a uvedla jsem všechny použité prameny. Pavla Šimáková

Poděkování Chtěla bych poděkovat JUDr. Janě Jurníkové, Ph.D. za konzultace, užitečné rady a pomoc při vedení mé diplomové práce. Dále děkuji panu Petrovi Novákovi, vedoucímu oddělení integrace cizinců a azylantů Ministerstva vnitra České republiky, za cenné rady, informace a materiály. 2

OBSAH ÚVOD.. 4 1. Vymezení základních pojmů.6 2. Integrace institucionální a legislativní rámec 10 2.1. Institucionální rámec.. 10 2.2. Legislativní rámec.. 15 3. Výchozí podmínky integrace. 17 4. Státní integrační program.. 18 4.1. Historie státního integračního programu 18 4.2. Státní integrační program v oblasti jazykové přípravy.. 22 4.3. Státní integrační program v oblasti zajištění bydlení 27 4.3.1. Varianta č. I. 29 4.3.2. Varianta č. II... 34 4.3.3. Varianta č.iii... 40 4.3.4. Odpovědnost a kontrola hospodaření s dotacemi 43 4.4. Státní integrační program a možná alternativní řešení.. 45 4.5. Státní integrační program v oblasti zajištění zaměstnání.. 50 5. Nestátní neziskové organizace. 56 6. Právní status azylantů, práva a povinnosti 59 ZÁVĚR. 63 RESUME.. 65 SEZNAM LITERATURY. 68 PŘÍLOHY. 73 3

Úvod : Problematika mezinárodní migrace a uprchlictví je v současné době jednou z klíčových otázek mezinárodních organizací i legislativ jednotlivých zemí. Základy mezinárodní ochrany osob, které opustily svou zemi však můžeme najít již na počátku 20. století. Události první světové války, ale i ruské revoluce vedly k velkému pohybu osob v rámci Evropy. Již v této době Společnost národů definovala uprchlíky jako specifické skupiny osob, kteří by se po návratu do vlasti mohly ocitnout v ohrožení a proto bylo nutné jim poskytnout ochranu. Opatření se nejprve soustřeďovala na problémy osobních a cestovních dokladů, později se zaměřila i na oblasti významné pro běžný život uprchlíka, legalizaci jeho pobytu v hostitelské zemi, přístup na pracovní trh. Významným dokumentem v oblasti mezinárodní ochrany uprchlíků se stala Úmluva o právním postavení uprchlíků z roku 1951 a její Protokol z roku 1967. Dalšími významnými dokumenty jsou směrnice Evropské unie a samozřejmě také legislativní akty jednotlivých zemí. Poskytnutí mezinárodní ochrany v podobě azylu či doplňkové ochrany však samo o sobě nestačí. Odpovědná reakce každého demokratického státu na existenci azylové politiky s sebou nese také odpovědnost státu za první kroky těch, kterým je azyl udělen. Tato odpovědnost státu spočívá ve vytvoření předpokladů a nástrojů, které pomohou uprchlíkům v integraci do nové společnosti. Integrace je nepřetržitý oboustranný proces, který se opírá o vzájemná práva a odpovídající společnosti. 1 povinnosti přistěhovalců i hostitelské Aby se přistěhovalci mohli začlenit do nové společnosti a cítili se její součástí je nutné jim poskytnout spravedlivé zacházení a správné nástroje k plné účasti v životě naší společnosti. Pomoc v integraci osob s mezinárodní ochranou zajišťuje stát ve spolupráci s nestátními neziskovými organizacemi, prostřednictvím Státního integračního programu a nejrůznějších projektů nestátních neziskových organizací. Jedná se zejména o pomoc při ovládnutí českého jazyka a tím odstranění jazykové bariéry, pomoc při zajištění ubytování a při uplatnění na trhu práce, ale i poznání a pochopení nového prostředí atd. 1 Ministerstvo práce a sociálních věcí Příručka o integraci pro tvůrce politik a odborníky z praxe, Ministerstvo práce a sociálních věcí, 2005 4

Můžeme tedy říci, že cílem integrace je začlenění se osoby s mezinárodní ochranou do české společnosti, možnost vést nezávislý a plnohodnotný život ve svobodné a demokratické společnosti. Ve své práci bych se ráda věnovala problematice integrace azylantů do české společnosti. Cílem práce je vymezit základy státní pomoci při integraci azylantů tzv. Státní integrační program ve všech jeho oblastech, tzn. v oblasti jazykové přípravy, zajištění bydlení a pomoci při uplatnění se na trhu práce, postavení nestátních neziskových organizací a právní postavení azylantů v české společnosti, jejich práva a povinnosti. Práce byla zpracována k datu 17. března 2007 5

1. Vymezení základních pojmů Ve své práci se budu věnovat problematice integrace azylantů, Státnímu integračnímu programu a postavení nestátních neziskových organizací při zajišťovaní integrace azylantů. Na úvod bych ráda vymezila některé základní pojmy. Integrace Integrací pro účely této práce rozumíme začlenění se do společnosti, vytvoření si základních sociálních, společenských i pracovních vazeb, odstranění jazykové bariéry. Azylant Hmotně právní i procesně právní zakotvení azylu je upraveno zákonem č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších zákonů (dále jen zákon o azylu). Azylantem je cizinec, kterému byl podle zákona udělen azyl, a to po dobu platnosti rozhodnutí o azylu. 2 Azyl Azyl se udělí cizinci na základě rozhodnutí Ministerstva vnitra,vydaného ve správním řízení o udělení mezinárodní ochrany, pokud je v průběhu řízení zjištěno, že cizinec 3 a) je pronásledován za uplatňování politických práv a svobod, nebo b) má odůvodněný strach z pronásledování z důvodů rasy, náboženství, národnosti, příslušnosti k určité sociální skupině nebo pro zastávání určitých politických názorů ve státě, jehož občanství má, nebo, v případě že je osobou bez státního občanství, ve státě jeho posledního trvalého bydliště Definice pronásledování obsažená v 2 zákona o azylu nepřímo stanovuje, koho lze považovat za původce pronásledování. Pronásledování je buď prováděno, podporováno či trpěno úřady ve státě, nebo stát není schopen odpovídajícím 2 2/5 zákona č. 325/1999 Sb., o azylu 3 12 zákona č. 325/1999 Sb., o azylu, obsahuje definici uprchlíka podle čl.43 LZPS a Ženevské úmluvy 6

způsobem zajistit ochranu před pronásledováním. Původcem pronásledování může být státní orgán, jiný orgán či organizace s jistými vazbami na stát i zcela soukromé osoby, v případě, že stát není schopen zajistit ochranu před pronásledováním ze strany těchto osob 4 Azyl může být udělen i na základě zásady sjednocení rodiny. Tuto možnost obsahuje 13 zákona o azylu. Na základě tohoto ustanovení bude udělen azyl i osobám, které nesplňují výše uvedené podmínky pronásledování či obav z pronásledování, ale jsou v blízkém příbuzenském vztahu k azylantovi, kterému byl udělen azyl podle 12 nebo tzv. humanitární azyl. Rodinnými příslušníky jsou: manžel azylanta, svobodné dítě azylanta mladší 18 let, rodič azylanta mladšího 18 let nebo zletilá osoba odpovídající za nezletilou osobu bez doprovodu 5 Třetím důvodem udělení azylu je tzv. humanitární azyl. Na rozdíl od udělení azylu na základě 12 zákona o azylu či za účelem sloučení rodiny, na které má žadatel při splnění příslušných podmínek právní nárok, spočívá udělení humanitárního azylu na správním uvážení příslušného správního orgánu, tedy Ministerstva vnitra. Humanitární azyl může být udělen osobě, která nesplňuje důvod pro udělení mezinárodní ochrany podle 12, ale vzhledem ke zvl. okolnostem, například vysokému věku, nemoci atd., ministerstvo rozhodne o udělení azylu. Bližší podmínky stanoví 14 zákona o azylu. 4 2/7 zákona č. 325/1999 Sb., o azylu zní : Za pronásledování se pro účely tohoto zákona považuje závažné porušení lidských práv, jakož i opatření působící psychický nátlak nebo jiná obdobná jednání, pokud jsou prováděna, podporována nebo trpěna státními orgány, stranami nebo organizacemi ovládajícími stát nebo podstatnou část jeho území ve státě, jehož je cizinec státním občanem, nebo státu posledního trvalého bydliště v případě osoby bez státního občanství. Za pronásledování se považuje i jednání soukromých osob podle věty první, pokud lze prokázat, že stát, strany nebo organizace, včetně mezinárodních organizací, kontrolující stát nebo podstatnou část jeho území nejsou schopny odpovídajícím způsobem zajistit ochranu před takovým jednáním. 5 2/10 zákona č. 325/1999 Sb., o azylu :,, Nezletilou osobou bez doprovodu se rozumí osoba mladší 18 let, která přicestuje na území bez doprovodu zletilé osoby odpovídající za ni podle právního řádu platného na území státu, jehož občanství osoba mladší 18 let má, nebo v případě, že je osobou bez státního občanství, na území státu jejího posledního bydliště, a to po takovou dobu, po kterou se skutečně nenachází v péči takovéto osoby; nezletilou osobou bez doprovodu se rozumí i osoba mladší 18 let, která byla ponechána bez doprovodu poté, co přicestovala na území 7

Azyl může být udělen cizinci i bez předchozího řízení, pokud je uznán uprchlíkem podle mezinárodní smlouvy rozhodnutím Úřadu Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky za podmínek dodržení zásady spravedlivého rozdělení břemene smluvními státy Úmluvy o právním postavení uprchlíků. I v tomto případě se jedná o správní uvážení a tudíž cizinec nemá právní nárok na udělení azylu. 6 Státní integrační program Státní integrační program je opět definován v zákoně č. 325/1999 Sb., o azylu. Jedná se o program zaměřený na pomoc azylantům a osobám požívajícím doplňkové ochrany při zajištění jejich začlenění do společnosti. Součástí státního integračního programu je i vytvoření předpokladů pro získání znalostí českého jazyka a v případě azylantů také zajištění bydlení. Osoba požívající doplňkovou ochranu Osobou požívající doplňkové ochrany je cizinec, který nesplňuje důvody pro udělení azylu podle zákona o azylu, ale byla mu udělena doplňková ochrana, a to po dobu platnosti rozhodnutí o udělení doplňkové ochrany 7 Doplňková ochrana Doplňková ochrana se udělí na základě rozhodnutí Ministerstva vnitra, vydaného ve správním řízení o udělení mezinárodní ochrany, cizinci, který nesplňuje důvody pro udělení azylu, pokud je v průběhu řízení zjištěno, že v jeho případě jsou důvodné obavy, že pokud by byl cizinec vrácen do státu, jehož je státním občanem, nebo v případě, že je osobou bez státního občanství, do státu svého posledního trvalého bydliště, by mu hrozilo skutečné nebezpečí vážné újmy a že nemůže nebo není ochoten z důvodu takového nebezpečí využít ochrany státu, jehož je státním občanem, nebo svého posledního trvalého bydliště. 8 Za vážnou újmu se považuje uložení nebo vykonání trestu smrti, mučení nebo nelidské či ponižující zacházení nebo trestání žadatele o mezinárodní ochranu, vážné ohrožení života nebo lidské důstojnosti z důvodu svévolného násilí v 6 90 zákona č. 325/1999 Sb., o azylu, ve znění pozdějších předpisů 7 2/6 zákona č. 325/1999 Sb., o azylu, ve znění pozdějších předpisů 8 14a zákona č. 325/1999 Sb., o azylu, ve znění pozdějších předpisů 8

situacích mezinárodního nebo vnitřního ozbrojeného konfliktu, nebo pokud by vycestování cizince bylo v rozporu s mezinárodními závazky České republiky. Doplňkovou ochranu lze podobně jako u azylu udělit i za účelem sloučení rodiny. 9 Doplňková ochrana se uděluje na dobu potřebnou, nejméně však na jeden rok. Mezinárodní ochrana Mezinárodní ochranou se rozumí ochrana v podobě udělení azylu nebo doplňkové ochrany podle zákona o azylu. Na řízení o udělení mezinárodní ochrany se až na výjimky použije správní řád. 10 Nestátní nezisková organizace Neziskové organizace jsou organizace, které nevytváří zisk k přerozdělení mezi své vlastníky, správce nebo zakladatele; zisk sice mohou vytvořit, ale musí ho zase vložit zpět k rozvoji organizace a plnění jejích cílů. K základním typům nestátních neziskových organizací patří: občanská sdružení (registrovaná podle zákona č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů); nadace a nadační fondy (registrované podle zákona č. 227/1997 Sb., o nadacích a nadačních fondech); obecně prospěšné společnosti (registrované podle zákona č. 248/1995 Sb., o obecně prospěšných společnostech); církevní právnické osoby (registrované podle zákona č. 3/2002 Sb., o církvích a náboženských společnostech) 9 14 b zákona č. 325/1999 Sb., o azylu, ve znění pozdějších předpisů 10 9 zákona č. 325/1999 Sb., o azylu., ve znění pozdějších předpisů 9

2. Integrace institucionální a legislativní rámec 2.1. Institucionální rámec Působnost Ministerstva vnitra: Ve smyslu zákona č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky, ve znění pozdějších předpisů je Ministerstvo vnitra ČR gestorem za problematiku mezinárodní migrace a azylu. Ministerstvo na základě zákona č. 325/1999 Sb., o azylu, v platném znění zabezpečuje výkon státní správy v azylové problematice a vytváří integrační programy zaměřené na pomoc azylantům a osobám požívajícím doplňkovou ochranu při jejich začlenění do společnosti a při poskytování dočasné ochrany cizincům prchajícím ze států, kde jsou ohroženi z důvodů ozbrojených konfliktů, živelních pohrom, porušování lidských práv nebo z důvodů pronásledování pro svoje náboženství nebo národnost, V těchto oblastech spolupracuje Ministerstvo vnitra s dalšími resorty a nevládními organizacemi včetně mezinárodních organizací. Ve spolupráci s policí a Mezinárodní organizací pro migraci se podílí na vypracování repatriačních programů a přímo zajišťuje repatriaci cizinců do zemí jejich původu. K zabezpečení plnění úkolů v oblasti integrace azylantů zřídil ministr vnitra svým pokynem č. 19 ze dne 11. 4. 2002 meziresortní Komise pro tvorbu nové koncepce a přidělování integračních bytů oprávněným osobám. Komise je poradním orgánem ministra vnitra. Její činností je hledání nových a efektivních integračních metod, komise dále vybírá a přiděluje integrační byty azylantům a jejím úkolem je také zapojit ostatní ministerstva, správní úřady, orgány územních samospráv i neziskové organizace do integrace azylantů. V rámci Ministerstva vnitra se problematikou mezinárodní migrace, azylu a integrace zabývá odbor azylové a migrační politiky. V rámci zmíněného odboru působí Oddělení integrace cizinců a azylantů, které odpovídá za koncepční, výkonnou, koordinační a kontrolní činnost k zajištění adaptačních, integračních a dalších programů v rámci řešení problematiky integrace cizinců, azylantů a přesídlenců. Oddělení odpovídá za přípravu, realizaci a koordinaci Koncepce integrace cizinců v oblasti působnosti ministerstva a za přípravu, realizaci a 10

meziresortní koordinaci Koncepce integrace azylantů, včetně přípravy, koordinace realizace příslušných projektů a metodické a kontrolní činnosti v uvedených oblastech. Zajišťuje ochranu utajovaných skutečností v rámci odboru. 11 Významnou úlohu má Správa uprchlických zařízení, která spravuje přijímací, pobytová a integrační střediska. Správa uprchlických zařízení podléhá jakožto organizační složka státu náměstkovi ministra vnitra pro veřejný pořádek a bezpečnost Působnost Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy zajišťuje realizaci bezplatných jazykových kurzů a úvodních kurzů v rámci Státního integračního programu. Vytváří metodiku a předpoklady pro realizaci daných kurzů. Zároveň se podílí na činnosti meziresortní Komise pro tvorbu nové koncepce integrace azylantů a pro přidělování integračních bytů oprávněným osobám. Působnost Ministerstva práce a sociálních věcí Ministerstvo práce a sociálních věcí se podílí na zajištění integrace azylantů na trhu práce. Na základě zákona č. 435/2004 Sb. o zaměstnanosti, vymezuje podmínky pro využití individuálních akčních plánů a rekvalifikačních kurzů pro uchazeče o zaměstnání z řad azylantů. Provádí analýzy poskytovaných rekvalifikačních kurzů a podává zprávy plnění úkolů v oblasti SIP Ministerstvu vnitra. Podílí se na činnosti meziresortní Komise pro tvorbu nové koncepce integrace azylantů a pro přidělování integračních bytů oprávněným osobám. Působnost Ministerstva financí Ministerstvo financí uvolňuje finanční prostředky na zabezpečení Státního integračního programu a podílí se na činnosti meziresortní Komise pro tvorbu nové koncepce integrace azylantů a pro přidělování integračních bytů oprávněným osobám. 11 Zdroj www.mvcr.cz [citováno 1.2.2007 ] 11

Působnost Ministerstva pro místní rozvoj Ministerstvo pro místní rozvoj je zastoupeno v meziresortní Komisi pro tvorbu nové koncepce integrace azylantů a pro přidělování integračních bytů oprávněným osobám. Podílí se na variantě č. III. SIP v oblasti bydlení na základě programu Podpory výstavby nájemních bytů. Výše uvedená ministerstva společně s ministerstvem informatiky zpracovávají a předkládají vládě návrh na zabezpečení integrace azylantů a osob požívajících doplňkové ochrany na následující rok. Působnost krajů a obcí : Kraje realizují Státní integrační program v oblasti zajištění bydlení formou jednorázové nabídky bydlení azylantovi. Finanční prostředky čerpají od státu, výši prostředků stanoví vláda pro jednotlivé kraje na základě procentních kvót. Tato činnost kraje je vykonávána v přenesené působnosti. Obce nabízejí možnosti ubytování pro azylanty a mohou na tuto činnost získávat ze státního rozpočtu prostřednictvím krajů dotace ze státního rozpočtu. Nestátní neziskové organizace : Nestátní neziskové organizace mají v oblasti integrace azylantů významné postavení, podílejí se nejen na realizaci Státního integračního programu, ale zaměřují se i na jiné aspekty integrace.poskytují pomoc zejména při vyhledávání zaměstnání, poskytování sociálního a právního poradenství, pomoc při zajišťování a realizaci nabídek integračních bytů krajem, při zajišťování nabídek nájemního bydlení, pomoc při komunikaci s orgány státní správy a samosprávy. Dále nabízejí nástavbové kurzy českého jazyka navazující na SIP, kurzy práce na PC a mnohé další. Činnost nestátních neziskových organizací je dotována státem, finanční prostředky mohou získat také z Evropského sociálního fondu a z příspěvků jednotlivců a firem. Některé nestátní neziskové organizace 12 se podílí na činnosti meziresortní komise pro tvorbu nové koncepce integrace azylantů a pro přidělování integračních bytů oprávněným osobám. 12 SOZE, Poradna pro uprchlíky, Poradna pro integraci, Sdružení Česká katolická ochrana, Diakonie Českobratrské církve evangelické 12

Pomoc při integraci a realizaci SIP nabízejí zejména: Sdružení občanů zabývajících se emigranty (SOZE) Poradna pro integraci (PPI) Organizace pro pomoc uprchlíkům (OPU) Sdružení Česká katolická charita Diakonie Českobratrské církve evangelické Centrum pro integraci cizinců Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky ( UNHCR ): UNHCR je humanitární a nepolitická organizace, která má od OSN mandát chránit uprchlíky a pomáhat jim najít řešení jejich situace. Významné je nejen postavení UNHCR v azylovém řízení, tak jak je zakotveno v zákoně č. 325/1999 Sb. o azylu 13, ale i jeho snaha hledat dlouhodobá řešení situace uprchlíků tím, že uprchlíkům pomáhá vrátit se do jejich země původu (pokud tamní situace návrat umožňuje), integrovat se v azylových zemích nebo přesídlit do jiných azylových zemí. UNHCR spolupracuje s řadou nevládních neziskových organizací i státy a finančně podporuje různé projekty. Například v roce 2001 ve spolupráci s Poradnou pro uprchlíky a vládou Spolkové republiky Německo podporoval studium 19 azylantů na vysokých školách. Mimo jiné zpracovává UNHCR řadu významných studií a analýz z azylové i integrační problematiky. 14 Evropský sociální fond : Evropský sociální fond (ESF) je jedním ze čtyř strukturálních fondů. Je klíčovým finančním nástrojem pro realizování Evropské strategie zaměstnanosti Hlavním posláním ESF je rozvíjení zaměstnanosti, snižování nezaměstnanosti, podpora sociálního začleňování osob a rovných příležitostí se zaměřením na rozvoj trhu práce a lidských zdrojů. Z hlediska integrace azylantů je významný program Iniciativy Společenství EQUAL, financovaný ESF. Cílem Iniciativy je vyvinout a prosadit nástroje na podporu příslušníků znevýhodněných skupin (dlouhodobě nezaměstnaných, nízkokvalifikovaných, absolventů škol, starších 13 36-40 zákona č. 325/1999 Sb., o azylu, ve znění pozdějších předpisů 14 Např. studie : Integrační práva a praxe s ohledem na uznané uprchlíky v zemích střední Evropy 13

občanů, osob se zdravotním postižením, etnických menšin, žen, azylantů apod.), kteří se střetávají s diskriminací či nerovným zacházení buďto přímo v zaměstnání nebo při hledání zaměstnání. Jedna z tématických oblastí Iniciativy Společenství EQUAL je zaměřena pouze na problematiku sociálního začleňování a pracovního uplatnění žadatelů o azyl a azylantů. O projektu EQUAL bude pojednáno ještě v kapitole o nevládních neziskových organizacích. 15 15 www.esf.cz [citováno 11.2.2007] 14

2.2. Legislativní rámec Ústavní zakotvení azylu obsahuje Listina základních práv a svobod, která v článku 43 stanoví základní předpoklady pro udělení azylu v ČR. Tyto základní podmínky dále rozvádí zákon č. 325/1999 Sb., o azylu 16. Azylový zákon mimo jiné vymezuje základní pojmy a stanoví práva a povinnosti azylantů a osob požívajících doplňkové ochrany. Legislativní základ Státního integračního programu je obsažen v zákoně č. 325/1999 Sb., o azylu. 68 zákona o azylu vymezuje SIP jako program zaměřený na pomoc azylantům a osobám požívajícím doplňkové ochrany při zajištění jejich začlenění do společnosti. Součástí státního integračního programu je i vytvoření předpokladů pro získání znalostí českého jazyka a v případě azylantů také zajištění bydlení. Bližší podmínky SIP jsou stanovovány každoročně formou usnesení Vlády České republiky o zabezpečení integrace azylantů a osob požívajících doplňkové ochrany. 17 V usnesení a jeho přílohách jsou stanoveny základní úkoly a cíle v oblasti integrace, finanční prostředky na zabezpečení činností v oblasti integrace a zásady pro poskytování dotací ze státního rozpočtu České republiky ve prospěch obcí prostřednictví krajů na zajištění bydlení azylantů. Základní rámec SIP v oblasti zajištění bezplatných jazykových kurzů vychází z pokynu ministra školství, mládeže a tělovýchovy č.j. 21 153/2000-35 z 4.6.2000. Vzdělávání nezletilých azylantů v rámci povinné školní docházky je vymezeno zákonem č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (tzv. školský zákon),ve znění pozdějších předpisů. Podmínky SIP v oblasti zajištění zaměstnání vycházejí ze zákona 435/2004 Sb. o zaměstnanosti,ve znění pozdějších předpisů, zejména z 33 tohoto zákona, který stanovuje podmínky individuálních akčních plánů, jako nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti, pro azylanty hledající práci. 16 Článek 43 LZPS zní :,, Česká a Slovenská Federativní Republika poskytuje azyl cizincům pronásledovaným za uplatňování politických práv a svobod. Azyl může být odepřen tomu, kdo jednal v rozporu se základními lidskými právy a svobodami 17 Do roku 2007 jen Usnesení Vlády o zabezpečení integrace azylantů 15

Dalšími významnými zákony jsou zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a změně některých zákonů, v platném znění, který stanoví podmínky trvalého pobytu na území ČR a s ním související práva a povinnosti osob s trvalým pobytem, tedy i azylantů 18 a zákon č. 40/1993 Sb., o nabývání a pozbývání státního občanství České republiky, ve znění pozdějších předpisů. Tento zákon stanoví, za jakých podmínek může azylant získat české státní občanství. Z mezinárodních dokumentů je významná zejména Ženevská úmluva o právním postavení uprchlíků z roku 1951 a její Protokol z roku 1967, stanovující základní definici uprchlíků a podmínky jejich mezinárodní ochrany. Prostřednictví článku 10 Ústavy České republiky 19 se Ženevská úmluva i Newyorský protokol staly součástí právního řádu České republiky. Jsou tedy bezprostředně závazné a mají přednost před zákonem. Možnost jednotlivce přímo se dovolat práv vyplývajících z Úmluvy je však značně omezená, neboť naprostá většina ustanovení o právním statusu uprchlíka nemá charakter selfexecuting a tudíž není bezprostředně použitelná ve vnitrostátním právním řádu. Tato úmluva zavazuje státy jako subjekty mezinárodního práva. Jednotlivci tedy v tomto případě nemají postavení subjektů, jsou pouze destinatáři výhod. Z evropského práva je důležitá zejména tzv. kvalifikační směrnice - směrnice Rady č. 2004/83/ES o minimálních normách, které musí splňovat státní příslušníci třetích zemí nebo osoby bez státní příslušnosti, aby mohly žádat o postavení uprchlíka nebo osoby, která z jiných důvodů potřebuje mezinárodní ochranu a o obsahu poskytované ochrany, která do českého azylového práva přinesla institut doplňkové ochrany osob. Doplňková ochrana nahradila v zákoně o azylu institut překážek vycestování. Tato nová úprava by měla zajistit osobám, kterým byla doplňková ochrana udělena, podstatně lepší postavení, než tomu bylo u překážek vycestování. 18 50 zákona č. 325/1999 Sb., o azylu, ve znění pozdějších předpisů :,,Práva související s trvalým pobytem azylanta na území nejsou tímto zákonem dotčena 19 Ústavní zákon č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky 16

3. Výchozí podmínky integrace Integrace azylanta znamená zejména jeho začlenění do společnosti, která ho obklopuje. Spočívá ve vyvázání se z institucionálních vazeb vytvořených pro žadatele o azyl a jejich nahrazení vazbami novými, vystoupení z pasivního čekání na udělení či neudělení ochrany a zapojení se do aktivního života. Klíčovými předpoklady úspěšné integrace azylantů a jejich rodin je zajištění kvalitního a trvalého bydlení, odstranění jazykové bariéry a uplatnění se na trhu práce. Tyto tři předpoklady jsou v základní formě realizovány státem v rámci Státního integračního programu. Velmi významnou roli v procesu integrace azylantů mají nestátní neziskové organizace, které se také podílejí na SIP ale poskytují pomoc i v jiných oblastech, zejména při vyhledávání zaměstnání, poskytování sociálního a právního poradenství, pomoc při zajišťování a realizaci nabídek integračních bytů krajem, při zajišťování nabídek nájemního bydlení, pomoc při komunikaci s orgány státní správy a samosprávy. Dále nabízejí nástavbové kurzy českého jazyka navazující na SIP, kurzy práce na PC a mnohé další. Proces integrace do české společnosti začíná ve své podstatě již během řízení o udělení, či neudělení azylu, event. doplňkové ochrany. Mnohé nevládní neziskové organizace nabízejí v této době žadatelům o azyl např. kurzy českého jazyka atd. Po udělení azylu je azylantovi vystaven průkaz k povolení pobytu a azylant opouští pobytové středisko pro žadatele o azyl. 20 V tomto okamžiku má azylant možnost vstoupit do Státního integračního programu. Někteří azylanté, zejména ti, co mají na území České republiky nějaké sociální vazby, rodinu, příbuzné, tuto možnost nevyužijí, většina azylantů však do SIP vstoupí. Dále se tedy pokusím vymezit a zhodnotit Státní integrační program ve všech třech zmíněných oblastech i postavení a činnosti nestátních neziskových organizací. 20 Usnesení Vlády České republiky ze dne 20.prosince 2006 č.1463 o zabezpečení integrace azylantů a osob požívajících doplňkové ochrany v roce 2007, včetně příloh 17

4. Státní integrační program 4.1. Historie státního integračního programu Problematika zajištění státní pomoci při integraci azylantů se začíná objevovat počátkem 90.let. Tehdejší Česká a Slovenská Federativní republika začala od 1.1.1991 udělovat azyl 21, respektive přiznání postavení uprchlíka na základě nově přijatého zákona č. 498/1990 Sb., o uprchlících a v souladu s Ženevskou úmluvou o právním postavení uprchlíků z roku 1951 22. Podle zákona o uprchlících měl uprchlík (dnes azylant) s několika výjimkami 23 (např. neměl volební právo, nepodléhal branné povinnosti ) stejné postavení jako československý státní občan a měl právo se zúčastňovat bezplatných kurzů českého nebo slovenského jazyka a nárok na vzdělání poskytované v rámci povinné školní docházky. 24 V souvislosti s udělováním azylu vznikl zejména problém zajištění bydlení. Až do roku 1992 bylo možné na základě zákona č. 41/1964 Sb., o hospodaření s byty a jeho prováděcího nařízení vlády ČSR č. 36/1969 Sb., kterým s stanoví další případy, kdy lze přidělit byt ve státním zájmu, poskytnou přednostně byt osobám, kterým byl v Československu udělen azyl 25. Po zrušení předpisů o hospodaření s byty k 1.1.1992 a s převodem bytů na obce ztratil stát možnost přímo ovlivňovat přidělování bytů. To vše v souvislosti s velkým přílivem uprchlíků vedlo k naléhavé potřebě najít nové a vhodné řešení. V roce 1993 byla proto ustanovena komise, která měla za úkol vytvořit společensky přijatelný a ekonomicky fungující systém pomoci azylantům při jejich integraci do české společnosti. Na základě výsledků její práce vypracovalo Ministerstvo vnitra projekt zabezpečení pobytu azylantů na území České republiky. Jeho součástí byla i situační zpráva, v níž byly okresními úřady zmapovány možnosti integrace azylantů. Zjistilo se, že obce mají téměř ve 21 V souladu se zákonem č. 498/1990 Sb., o uprchlících byl pro dnešní azylanta používán termín uprchlíci 22 Úmluva o právním postavení uprchlíků z roku 1951, převzata zákonem č. 208/1993 Sb. 23 19/1 zákona č. 498/1990 Sb., o uprchlících,ve znění pozdějších předpisů 24 19/2 zákona č. 498/1990 Sb., o uprchlících a v souladu s zákonem č. 29/1984 Sb., o soustavě základních a středních škol (školský zákon) ve znění pozdějších předpisů 25 Nařízení č. 36/1969 Sb. bylo zrušeno nařízením vlády České republiky č. 205/1990 Sb., toto nové nařízení již ustanovení o azylantech neobsahovalo 18

všech okresech omezené bytové možnosti a že jejich postoj k integraci azylantů na jejich území je spíše odmítavý a že jen finanční pobídka a dostatečná informovanost může změnit jejich odmítavý postoj. Součástí návrhu byly i směrné integrační kvóty pro okresy, které měly být stanovovány každoročně vládou jako závazné pro okresní úřady. Projekt byl předložen ke schválení vládě, ta jej sice neschválila, ale uvolnila požadované finance a uložila Ministerstvu vnitra aby ve spolupráci s okresními úřady zabezpečilo integraci azylantů pro rok 1994. Ministerstvo vnitra proto vypracovalo instrukci pro okresní úřady a orgány obcí. Základem programu se stala finanční pobídka pro obce, které zajistily bydlení azylantům. Stát těmto obcím poskytoval dotaci na opravu bytového fondu v majetku obce a dotaci na rozvoj infrastruktury obce. Tento model, varianta č. I., s určitými obměnami funguje dodnes. Do roku 1997 uskutečnilo Ministerstvo vnitra ještě několik dalších opatření, která měla motivovat obce a zajistit tak větší počet nabídek ubytování pro azylanty ze strany obcí. V roce 1997 bylo umožněno, aby, vedle použití finančních prostředků na rekonstrukci bytového fondu obce, obec za stejných finančních podmínek poskytla byt k okamžitému nastěhování s tím, že stát získá na deset let dispoziční právo k bytu. V roce 1998 vláda schválila zvýšení finančního příspěvku na zajištění bydlení a na rozvoj infrastruktury obce. Tato výraznější finanční pobídka se osvědčila a ukázala se jako velmi motivující. V období 1998-1999 došlo k výraznému nárůstu nabídek ubytování od obcí. V tomto období byl Státní integrační program zajišťován vládou, Ministerstvem vnitra, okresními a magistrátními úřady a obcemi. Od roku 1998 spolupracovaly na základě smlouvy s ministerstvem při realizaci SIP i nestátní neziskové organizace. Ke změně v azylovém právu došlo v roce 2000. 1.1.2000 nabyl účinnost zákon č. 325/1999 Sb., o azylu 26, který ustanovil v hlavě IX., v 68 70 rámec Státního integračního programu. Definoval SIP jako program zaměřený na pomoc azylantům při jejich začlenění do společnosti. Státní integrační program v té době byl realizován v oblasti zajištění trvalého bydlení formou jednorázové nabídky bydlení azylantovi Ministerstvem vnitra 27. Součástí SIP bylo i vytvoření 26 Zákon č. 325/1999 Sb., o azylu zrušil zákon č. 498/1990 Sb., o uprchlících,ve znění pozdějších předpisů 27 69 zákona č. 325/1999 Sb., o azylu, ve znění pozdějších předpisů 19

předpokladů pro získání znalostí českého jazyka, a to formou bezplatných jazykových kurzů realizovaných Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy 28. V roce 2001 bylo nutné zajistit, aby dosavadní realizace SIP byla v souladu s novým zákonem č. 218/2000 Sb. o rozpočtových pravidlech. Byla zrušena instrukce Ministerstva vnitra a integrace byla nadále realizována oznámením ministra vnitra, vydaném ve Věstníku vlády. Smlouvy o poskytnutí finančních příspěvků s obcí již dále neuzavírají okresní úřady, ale ministerstvo vnitra. Tento stav byl pouze přechodný a byl ukončen v souvislosti se zrušením okresních úřadů k 31.12.2002. Daleko podstatnější změny přinesl rok 2002. Proběhla novelizaca 69 zákona č. 325/1999 Sb. o azylu, jíž byla přenesena působnost při realizaci SIP na krajské úřady 29. Výši prostředků pro jednotlivé kraje stanovuje vláda na základě procentních kvót 30. Na jaře roku 2002 zřídil ministr vnitra meziresortní Komisi pro tvorbu nové koncepce integrace azylantů a pro přidělování integračních bytů oprávněným osobám, jejímž úkolem bylo připravit novou a efektivnější strategii, která bude zejména řešit stávající problémy. Komise je složena ze zástupců ministerstev, zástupců obcí a krajů a zástupců nestátních neziskových organizací. 31 Komise vytyčila tři základní podmínky úspěšné integrace azylantů do české společnosti a to: výuku českého jazyka, zajištění nabídky bydlení a pomoc při hledání zaměstnání. Protože v roce 2003 se i přes provedené změny, teda zejména navýšení dotace na rozvoj obce, zapojení krajů do Státního integračního programu i intervenci ministra vnitra, který požádal o pomoc 6350 starostů obcí měst, nepodařilo zajistit dostatečný počet nabídek, bylo nutné hledat nové možnosti zajištění bydlení. Proto byla vytvořena varianta č. II. tedy podpora nájemního bydlení azylantů, spočívající v dotaci na úhradu čistého nájemného. Tato varianta, fungovala jako alternativa k variantě č. I. a byla zavedena Usnesením Vlády České republiky o zabezpečení integrace azylantů v roce 2004. 28 68 a 70 zákona č. 325/1999 Sb., o azylu, ve znění pozdějších předpisů 29 69 zákona č. 325/1999 Sb., o azylu, v platném znění, zní :,,Státní integrační program v oblasti zajištění bydlení realizují krajské úřady formou jednorázové nabídky bydlení azylantovi z prostředků státu. Výši prostředků stanoví vláda pro jednotlivé kraje na základě procentních kvót 30 Procentní kvóty jsou stanoveny každoročně v aktuálním usnesení vlády o zabezpečení integrace azylantů 31 Komise je složena z zástupců ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, práce a sociálních věcí, pro místní rozvoj, financí a zdravotnictví, dále ze členů za Svaz měst a obcí České republiky, za Asociaci krajů ČR a zástupců nestátních neziskových organizací - SOZE, Poradna pro uprchlíky, Poradna pro integraci, Sdružení Česká katolická ochrana, Diakonie Českobratrské církve evangelické) 20

V roce 2005 Komise navrhla další možné řešení v podobě varianty č. III, spočívající v nabídce nájemních bytů pro azylanty postavených podle programu Podpora výstavby nájemních bytů. Pomoc v oblasti podpory při zajištění zaměstnání spočívala v letech 2003-2004 zejména v zabezpečení rekvalifikace azylantů, vedených v evidencích úřadů práce. Od roku 2005 mají azylanté, hledající práci možnost využít tzv. individuálních akčních plánů 32 Zvláštní pomoc je od roku 2006 poskytována i osobám, které jsou z různých důvodů závislé na pomoci druhých osob a to formou dotace na úhradu pobytu azylantů v zařízeních sociálních služeb. Další výraznou změnu přinesla i novela zákona č. 325/1999 Sb., o azylu, 165/2006 Sb., platná od 1.6.2006, která mimo jiné zavádí institut doplňkové ochrany 33. Státní integrační program se tak v oblasti jazykových kurzů rozšířil i na osoby požívající doplňkové ochrany. 34 Na základě výše uvedeného je zřejmé, že Ministerstvo vnitra i s ním spolupracující orgány usilovaly v posledních 17. letech o co nejefektivnější zajištění integrace azylantů, reagovaly na měnící se situace a hledaly trvalé a maximálně účinné řešení. Jako velmi dobrý nástroj se ukázaly zejména větší finanční pobídky pro obce, zvýšení informovanosti, zapojení neziskových organizací, zejména v oblasti pomoci při hledání práce či výuce českého jazyka. 32 Na základě zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů 33 Novela je spojena s implementací tzv. kvalifikační směrnice - směrnice Rady č. 2004/83/ES o minimálních normách, které musí splňovat státní příslušníci třetích zemí nebo osoby bez státní příslušnosti, aby mohly žádat o postavení uprchlíka nebo osoby, která z jiných důvodů potřebuje mezinárodní ochranu a o obsahu poskytované ochrany 34 68 zákona č. 325/1999 Sb. v platném znění stanoví: Státní integrační program je zaměřený na pomoc azylantům a osobám požívajícím doplňkové ochrany při zajištění jejich začlenění do společnosti. Součástí státního integračního programu je i vytvoření předpokladů pro získání znalostí českého jazyka a v případě azylantů také zajištění bydlení. 21

4.2. SIP v oblasti jazykové přípravy Dostatečná znalost českého jazyka je základním předpokladem pro plnohodnotné zapojení se azylanta do české společnosti. Ovládnutí českého jazyka je pro azylanty relativně náročné, jejich schopnost učit se je často výrazně oslabena výchozím jazykovým vybavením (např. neznalost latinky ), úrovní vzdělání, věkem i zdravotním stavem (zejména u azylantů, kterým byl udělen tzv. humanitární azyl). 35 Nedostatečná znalost českého jazyka však značně zpomaluje integrační proces, je překážkou nalezení zaměstnání, zajištění bydlení. Z těchto důvodů je jednou z priorit státního integračního programu vytvořit azylantům dostatečné podmínky pro ovládnutí českého jazyka. SIP v oblasti jazykové přípravy je zakotven v zákoně č. 325/1999 Sb. o azylu. 66 zákona o azylu říká : Státní integrační program je zaměřený na pomoc azylantům a osobám požívajícím doplňkové ochrany při zajištění jejich začlenění do společnosti. Součástí státního integračního programu je i vytvoření předpokladů pro získání znalostí českého jazyka a v případě azylantů také zajištění bydlení. Státní integrační program v jazykové oblasti realizuje Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, odbor celoživotního vzdělávání 36 na základě Pokynu ministra školství, mládeže a tělovýchovy k zajištění kurzů českého jazyka pro azylanty 37 a v souladu s zákonem č. 325/1999 Sb., o azylu. Jazykové kurzy v rámci SIP jsou bezplatné. Zajišťuje je vzdělávací organizace 38, smluvně pověřená na základě výběrového řízení 39, která nejpozději do 30 dnů od sdělení Ministerstva vnitra o udělení azylu event. doplňkové ochrany nabídne jazykový kurz azylantovi event osobě požívající 35 Výroční zpráva SOZE za rok 2005 36 70 /1 zákona č. 325/1999 Sb., o azylu, ve znění pozdějších předpisů :,, Státní integrační program v oblasti získání znalostí českého jazyka realizuje Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy formou bezplatného jazykového kurzu. 37 Pokyn MŠMT č.j: 21 153/ 2000-35 38 Do 1. 7. 2000 byl postup při organizaci kurzů následující: kurz zajišťovaly školské úřady především ty, na jejichž území bylo zřízeno pobytové integrační středisko Ministerstva vnitra, v němž byli azylanté ubytováni. Školské úřady podaly informaci odboru vzdělávání a spolupráce se zahraničím Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy o zřízení kurzu a počtu posluchačů společně s jejich seznamem a současně školský úřad zajistil učitele českého jazyka (praxe probíhala i tak, že učitele sehnala ubytovatelka integračního zařízení a učitel se pak kontaktoval se školským úřadem). Kurz byl zřízen, pokud se přihlásilo alespoň 5 zájemců, a byl organizován v 50, resp. 75 vyučovacích hodinách po 6 hodinách týdně. 39 Ve výběrovém řízení požadovalo MŠMT zejména zabezpečení kurzů v průběhu celého roku, na celém území ČR a zajištění skupinové a individuální výuky. 22

doplňkové ochrany 40 českého jazyka v rámci SIP. Od roku 2002 je výhradním poskytovatelem výuky Sdružení občanů zabývajících se emigranty (SOZE) 41. Odborným garantem a partnerem SOZE je Centrum jazykového vzdělávání při Masarykově univerzitě. SOZE zajišťuje výuku po celém území ČR a to prostřednictvím smluvních partnerů jazykových center, samostatně podnikajících lektorů a škol. 42 Výuka probíhá ve dvou odlišných formách studia, ve formě skupinové a individuální. Rozsah skupinového kurzu je 150 hodin, individuálního 100 hodin s dobou trvání kurzu nejvýše 10 měsíců 43. Tato časová dotace je dle názorů NNO i samotných azylantů nedostačující. 44 Vezmeme-li v úvahu obtížnost a náročnost českého jazyka a srovnáme-li hodinovou dotaci s jinými evropskými zeměmi, zjistíme, že je opravdu velmi nízká. Například v Nizozemí mají jazykové kurzy 1200 hodin, v Německu 300-600 hodin, ve Francii 500 hodin, ve Švédsku 525 hodin a ve Finsku dokonce 3000 hodin. 45 V rámci tak krátké doby získají studenti základní znalosti českého jazyk, které sice umožňují základní komunikaci a orientaci při řešení základních životních situacích v běžném životě, nicméně nedostačují pro výkon jakéhokoli jen trochu kvalifikovanějšího resp. nemanuálního zaměstnání. 46 jazykového kurzu minimálně na 400 hodin. Bylo by tedy vhodné navýšit počet hodin Skupinový kurz je zahájen při počtu minimálně tří azylantů, výuky se účastní maximálně sedm vyučovaných. Individuálních kurzů se účastní max. dva studenti. V kurzu je kladen důraz na nácvik základních gramatických struktur a jevů pomocí poslechových a písemných cvičení, získání potřebné slovní zásoby, zlepšení výslovnosti a seznámení se základními prakticky zaměřenými tématy (např. zaměstnání, vedení domácnosti, návštěva lékaře, cestování, škola, 40 70/2 zákona č. 325/1999 Sb., o azylu, ve znění pozdějších předpisů zní : Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy učiní azylantovi nebo osobě požívající doplňkové ochrany nabídku kurzu českého jazyka nejpozději do 30 dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o udělení azylu nebo doplňkové ochrany 41 Předchozím poskytovatelem do 32.12.2001 byla Akademie J.A. Komenského 42 Výroční zpráva SOZE za rok 2005 43 Pokyn MŠMT č.j: 21 153/ 2000-35 44 Ministerstvo práce a sociálních věcí Příručka o integraci pro tvůrce politik a odborníky z praxe, Ministerstvo práce a sociálních věcí, 2005 a POŘÍZEK, PAVEL Komplexní analýza azylového systému v ČR včetně navržení legislativních a praktických opatření k jeho zefektivnění, 1 vydání,soze, 2004, 45 Ministerstvo práce a sociálních věcí Příručka o integraci pro tvůrce politik a odborníky z praxe, Ministerstvo práce a sociálních věcí, 2005 a POŘÍZEK, PAVEL Komplexní analýza azylového systému v ČR včetně navržení legislativních a praktických opatření k jeho zefektivnění, 1 vydání,soze, 2004, 46 POŘÍZEK, PAVEL Komplexní analýza azylového systému v ČR včetně navržení legislativních a praktických opatření k jeho zefektivnění, 1 vydání,soze, 2004, str196 23

obchod, úřady, hromadná doprava, místopis, bydlení, volnočasové aktivity, zprávy a denní tisk, popis předmětů denní potřeby) a zapojení praktického nácviku probíraných jazykových jevů mimo učebnu. 47 Jazyková znalost je klíčová, proto by jí měla být věnována dostatečná pozornost. Preferovat by se měly jazykové kurzy individuální, event.skupinové, ale rozčleněné např. podle znalosti českého jazyka, vzdělání 48, výchozího mateřského jazyka, ale třeba i prostě na azylanty se slovanskými mateřskými jazyky 49. Při rozdělení např. podle dosaženého vzdělání by bylo možné zaměřit výuku kromě obecných znalostí jazyka i na ovládnutí odborné terminologie z dané oblasti 50. Tento individualizovaný přístup by se v podmínkách České republiky dal jistě uplatnit. Počty udělených azylů nejsou příliš vysoké - v roce 2004 se jednalo o 142 osob, v roce 2005 o 251 osob 51 z těchto čísel musíme ale ještě odečíst děti povinné školní docházkou, kterým není SIP určen - a umožňují individualizovaný přístup. Po ukončení kurzu je studentům z řad azylantů a osob požívajících doplňkovou ochranu vydáno osvědčení o absolvování kurzů. Zde se objevují názory, že azylanté nejsou dostatečně motivováni k studiu českého jazyka a proto je nutné zavést určité sankce např. za to, že azylant opakovaně nedochází do kurzů a dále, že by bylo vhodné vázat úspěšné složení, resp. nesložení závěrečné zkoušky z českého jazyka s vyřazením ze státního integračního programu. 52 Tento názor je odůvodňován tím, že je potřeba zvýšit motivaci azylantů, neboť přístup azylanta k výuce českého jazyka bezpečně naznačuje jeho přístup k integraci do společnosti vůbec. 53 Azylanté bez náležité motivace přistupují k výuce laxně, často se jí vyhýbají, nepřipravují se na hodiny. 54 47 www. SOZE.cz citováno [14.2.2007] 48 Např. V jazykových kurzech dle německého imigračního zákona jsou studenti rozděleni do skupin na základě předchozích jazykových znalostí s dosaženého vzdělání. 49 Uherek, Zdeněk Závěry z výzkumu integrace azylantů a efektivity státního integračního programu, Etnologický ústav AV ČR 50 POŘÍZEK, PAVEL Komplexní analýza azylového systému v ČR včetně navržení legislativních a praktických opatření k jeho zefektivnění, 1 vydání,soze, 2004, str197 51 Cizince v České republice 2006, Český statistický úřad, Praha 2006 52 POŘÍZEK, PAVEL Komplexní analýza azylového systému v ČR včetně navržení legislativních a praktických opatření k jeho zefektivnění, 1 vydání,soze, 2004, str194 53 POŘÍZEK, PAVEL Komplexní analýza azylového systému v ČR včetně navržení legislativních a praktických opatření k jeho zefektivnění, 1 vydání,soze, 2004, str194 54 POŘÍZEK, PAVEL Komplexní analýza azylového systému v ČR včetně navržení legislativních a praktických opatření k jeho zefektivnění, 1 vydání,soze, 2004, str194 24

Dle mého názoru, toto řešení není příliš vhodné. Vyřadit uchazeče, který nesloží závěrečnou zkoušku z českého jazyka, z ostatních složek SIP není efektivní. Naopak, takový azylant by nebyl schopen se postarat sám o sebe, najít si zaměstnání a zůstal by plně odkázán na státní pomoc v podobě sociálních dávek. Jaké by bylo v takovéto koncepci postavení starých nebo nemocných osob (zejména pokud jim byl poskytnut tzv. humanitární azyl), osob negramotných, osob ze vzdáleného jazykového prostředí, které neovládají latinku, osob s mentálním postižením atd., které i přestože vyvinou maximální úsilí nebudou s velkou pravděpodobností schopny složit závěrečnou zkoušku ani na té nejnižší úrovni? 55 Jak by se postupovalo v případě osob požívajících doplňkové ochrany? Pro ty by bylo třeba vytvořit celou řadu výjimek a postupů. Podobný princip již v České republice fungoval v roce 2003. Spočíval v podmínění poskytnutí jednorázové nabídky integračního bydlení v rámci SIP úspěšným složeným závěrečné zkoušky z českého jazyka. 56 Od této úpravy se z výše uvedených důvodů rychle upustilo. 57 V rámci SIP v oblasti jazykové přípravy probíhají i tzv. úvodní kurzy, které kladou důraz na význam sociální orientace a na předávání poznatků o systému a hodnotách, na jejichž základě společnost funguje 58 Jedná se o kurz, který by měl seznámit azylanty a osoby požívající doplňkové ochrany s jejich právy a povinnostmi, s sociálně- kulturními podmínkami v ČR, ale i s rozsahem a podmínkami SIP. Úvodní kurzy zajišťuje také SOZE. Takovéto úvodní kurzy, v různém rozsahu ať už časovém, či obsahovém, jsou běžné ve většině evropských zemích, pomáhají azylantům v základní orientaci v nové společnosti a výrazně přispívají k jejich postupnému začlenění do nové společnosti. Příkladem může být např. 40 hodinový úvodní kurz ve Frankfurtu, zaměřený na orientaci ve městě, v jehož rámci účastníci absolvují jízdu metrem, procházku městem, návštěvu městského zastupitelstva a získají informace o německém 55 Zdroj: rozhovor s vedoucím oddělení integrace cizinců a azylantů MV ČR 56 Usnesení Vlády České republiky ze dne 22. ledna 2006 č.86 o zabezpečení integrace azylantů v roce 2003, včetně příloh 57 Koncepce zabezpečení integrace azylantů pro rok 2004 už toto ustanovení nemá. 58 Ministerstvo práce a sociálních věcí Příručka o integraci pro tvůrce politik a odborníky z praxe, Ministerstvo práce a sociálních věcí, 2005 25

institucionálním a právním systému. Kurz je nabízen v osmi jazycích a vyučován místními usazenými migranty. 59 SIP v oblasti jazykové přípravy, tak jak probíhá v současné době, ve spojení s mnoha aktivitami četných nestátních neziskových organizací v oblasti výuky českého jazyka 60, můžeme zhodnotit jako fungujícím systémem 61, který pomáhá azylantům v integraci do české společnosti. Jediným nedostatkem je nízký počet výukových hodin. 59 Ministerstvo práce a sociálních věcí Příručka o integraci pro tvůrce politik a odborníky z praxe, Ministerstvo práce a sociálních věcí, 2005 60 Projekt Hezky česky.. 61 Velká část azylantů, podle výzkumu Etnologického ústavu AV., si jazykové kurzy chválí. 26

4.3. Státní integrační program v oblasti zajištění bydlení SIP v oblasti zajištění bydlení pro azylanty má jak bylo uvedeno výše dlouhou tradici a docházelo v něm v posledním desetiletí k výrazným změnám. Realizaci programu zajišťuje Ministerstvo vnitra, u jedné z variant (varianta č. III.) ve spolupráci s Státním fondem rozvoje bydlení. Vláda České Republiky každoročně schvaluje uvolnění finančních prostředků 62 na zajištění bydlení azylantů, které jsou využívány zejména pro získávání potřebných integračních bytů, ale i na rozvoj infrastruktury obcí, které nabídnou nájemní bydlení azylantům a jejich rodinám. Výše finančních prostředků 63 i zásady jejich poskytování, procentní podíly krajů 64 pro zajištění bydlení azylantů, úkoly a cíle integrační politiky na daný rok, jsou obsaženy v Usnesení vlády o zabezpečení integrace azylantů a osob požívajících doplňkové ochrany pro daný rok. Azylant po obdržení rozhodnutí o udělení azylu opouští pobytové středisko žadatelů o azyl. Pokud nemá azylant možnost samostatného privátního bydlení má možnost v přechodném období od udělí azylu do zajištění vlastního bydlení, využít dočasného ubytování v Integračním azylovém středisku Integrační azylová střediska jsou zařízení Ministerstva vnitra provozovaná Správou uprchlických zařízení 65 Tato střediska jsou v současné době čtyři, a to v Zastávce u Brna, Jaroměři - Josefově, Hošťce - Velešicích a Ústí nad Labem - Předlicích. Azylant uzavírá s azylovým integračním střediskem nájemní smlouvu a to většinou na dobu 6 měsíců 66. V těchto střediscích mají azylanté k dispozici samostatné bytové jednotky (1+0 až 2+1), ve kterých platí nájem a poplatky za služby. 67 Pobyt v integračním azylovém středisku poskytuje azylantům více prostoru pro vlastní rozhodování i životní styl, něž je tomu v pobytovém středisku žadatelů o azyl. Azylant se sám stravuje, ošacuje, sám hospodaří, hledá si práci nebo i pracuje. Je-li azylant nezaměstnaný, dostává sociální 62 zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a změněn některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů 63 viz. příloha č. 1 64 viz.příloha č. 1 65 80/3 zákona č.325/1999 Sb. o azylu, ve znění pozdějších předpisů : Pobytová střediska a integrační azylová střediska provozuje ministerstvo nebo právnická osoba v rozsahu pověření uděleného ministerstvem a za úplatu 66 Po příchodu do IAS je smlouva uzavírána na 1 měsíc, po jeho uplynutí na dalších 6 měsíců 67 www.mvcr.cz citováno [3.1.2007] 27