Aplikace kalů z ČOV na zemědělskou půdu s ohledem zejména na obsah těžkých kovů v kalech



Podobné dokumenty
UPRAVENÉ KALY A JEJICH VYUŽITÍ V ZEMĚDĚLSTVÍ. Ing. Josef Svoboda, Ph.D. Odbor kontroly zemědělských vstupů ÚKZÚZ

Aktualizované znění. 382/2001 Sb.

Mýty v nakládání s kaly z čistíren odpadních vod

Nová legislativa nakládání s kaly. Jihlava Diskusní setkání ISNOV

Evidenční list využití kalů v zemědělství za rok...

Ing. Dagmar Sirotková. Přístupy k hodnocení BRO

Definice kalu. Možnosti využití kalů v zemědělství -podmínky pro aplikaci kalů na zemědělské půdě. Osnova prezentace:

Nakládání s kaly z ČOV a jejich budoucí vývoj. Kristýna HUSÁKOVÁ odbor odpadů

Měníme poušť na EKO oázy.

Návrh vyhlášky o podmínkách použití upravených kalů na zemědělské půdě v kontextu se zákonem o hnojivech č. 156/1998 Sb.

Monitoring kalů a jejich použití v zemědělství. Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský Brno

382/2001 Sb. VYHLÁŠKA Ministerstva životního prostředí ČÁST PRVNÍ PODMÍNKY POUŽITÍ UPRAVENÝCH KALŮ NA ZEMĚDĚLSKÉ PŮDĚ

REGISTR KONTAMINOVANÝCH PLOCH

Ing. Dagmar Sirotková, Ing. Dagmar Vološinová. Kvalita kalů z ČOV a jejich využívání

výstupydlepříl.č.6vyhl.č.341/2008 Sb. zákonč.156/1998sb.,ohnojivech. 4 skupiny, 3 třídy pouze mimo zemědělskou půdu

MOŽNOSTI NAKLÁDÁNÍ S KALY Z MALÝCH ČOV A PŘÍSLUŠNÁ LEGISLATIVA

Využití pyrolýzy ke zpracování stabilizovaných čistírenských kalů

Mgr. Šárka Poláková, Ph.D.

Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský v Brně Odbor bezpečnosti krmiv a půdy REGISTR KONTAMINOVANÝCH PLOCH

Státní zdravotní ústav Šrobárova 48, Praha 10

ROZDĚLENÍ A POŽADAVKY NA KATEGORIE FUNKCE VÝROBKU, KATEGORIE SLOŽKOVÝCH MATERIÁLŮ. Jana Meitská Sekce zemědělských vstupů ÚKZÚZ Brno

LEGISLATIVNÍ PODKLADY PRO VERMIKOMPOSTOVÁNÍ

Digestát jako hnojivo

PROBLÉMY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ PŮDA

Hodnocení obsahů rizikových prvků v půdách BMP od roku 1992

Ing. Kristýna Červená, Ing. Barbora Lyčková, Ph.D. Z 4 VYUŽITÍ BIOLOGICKY ROZLOŽITELNÝCH ODPADŮ PŘI VÝROBĚ REKULTIVAČNÍCH SUBSTRÁTŮ

12 Postupy vedoucí ke snižování environmentálních a zdravotních rizik při nakládání s biologicky rozložitelnými odpady

Kvalita kompostu. certifikace kompostáren. Zemědělská a ekologická regionální agentura

AGRITECH S C I E N C E, 1 1 KOMPOSTOVÁNÍ KALŮ Z ČISTÍREN ODPADNÍCH VOD

Systém zajištění bezpečnosti potravin

Stabilizovaný vs. surový ČK

Hlášení o produkci a nakládání s odpady za rok:

Návrh EU směrnice CE marked fertilising products

257/2009 Sb. VYHLÁŠKA ze dne 5. srpna 2009

Vyhláška č. 257/2009 Sb. ze dne 5. srpna 2009 o používání sedimentů na zemědělské půdě

ROZLIŠENÍ KONTAMINOVANÉ VRSTVY NIVNÍHO SEDIMENTU OD PŘÍRODNÍHO POZADÍ

Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský v Brně Odbor bezpečnosti krmiv a půdy

Monitoring cizorodých látek

SOVAK ČR a čistírenské kaly

Demonstrační farma. vzdělávací a poradenské centrum pro systémové využití kompostu

Česká Republika Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský organizační složka státu, Hroznová 2, Brno

PRÁVNÍ PŘEDPISY PRO OBLAST BRO V ČR. Ing. Dagmar Sirotková

VYHLÁŠKA. ze dne o podmínkách použití upravených kalů na zemědělské půdě

VYHLÁŠKA č. 257/2009 Sb. ze dne 5. srpna o používání sedimentů na zemědělské půdě

STARÉ ZÁTĚŽE. ÚKZÚZ sleduje hladiny obsahů hladiny obsahů (nikoli hladiny kontaminace) RP a látek v zemědělských půdách

prof. Ing. Pavel Tlustoš, CSc. Katedra agroenvironmentální chemie a výživy rostlin

KANALIZACE, BIOLOGICKÉ ČOV A VLASTNOSTI PRODUKOVANÝCH KALŮ MOTTO:

PROBLEMATIKA LIKVIDACE. Ing. Jaroslav Hedbávný

SYSTÉMY SBĚRU KOMUNÁLNÍHO BRO:

Česká Republika Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský organizační sloţka státu, Hroznová 2, Brno

Globální stav a perspektivy kalového hospodářství čistíren odpadních vod

Charakteristika kalu. Definice kalu. Možnosti využití kalů v zemědělství VZNIK UPRAVENÉHO KALU

Hlášení o produkci a nakládání s odpady

Soubor map vybraných prvků a jejich koncentrací v půdách městských aglomerací (venkovní hrací plochy)

THE EVALUATION OF THE POPLAR BIOMASS GROWTH AFTER TWO YEARS APPLICATION OF THE SEWAGE TREATMENT PLANTS SLUDGE

Návrh nového evropského nařízení k hnojivým výrobkům

ŘÍZENÍ JAKOSTI KOMPOSTU NA EVROPSKÉ ÚROVNI

MORAVSKÁ VODÁRENSKÁ, a.s. Oddělení kontroly kvality vody Dolní novosadská, Olomouc

Měníme poušť na eko OÁZY!!!


Registrace a ohlašov kompostu a digestátu tu využitelných

Nakládání s BRO, VŽP a upravenými kaly

Projekt VODAMIN Hydrochemický monitoring jakosti vod ovlivněných důlní činností v oblasti Cínovce

Rozbor sedimentu z koupaliště Lhotka a návrh na další nakládání s vytěženou hmotou

Soubor map vybraných prvk ů a jejich koncentrací v půdách městských aglomerací (venkovní hrací plochy)

Název díla: Podmínky pro efektivní, bezpečné a environmentálně příznivé využití čistírenských kalů

ÚSTŘEDNÍ KONTROLNÍ A ZKUŠEBNÍ ÚSTAV ZEMĚDĚLSKÝ. Pravidla používání hnojiv a přípravků na ochranu rostlin v podmínkách ekologického zemědělství

LIMITY V MIKROBIOLOGII ODPADŮ LIMITY V MIKROBIOLOGII ODPADŮ

Vysvětlivky: Důležité pojmy

Příloha č.: 1 ze dne: je nedílnou součástí osvědčení o akreditaci č.: 96/2012 ze dne:

Miroslav Florián. Odbor bezpečnosti krmiv a půdy. Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský

Využití a registrace popela ze spalování biomasy jako hnojiva Tomáš Rosenberg

SLEDOVÁNÍ KVALITY ZEMĚDĚLSKÝCH PŮD NA POZEMCÍCH PO APLIKACI KALŮ

Soubor map vybraných prvků a jejich koncentrací v půdách městských aglomerací (venkovní hrací plochy)

Energetické zásoby v kalech z čistíren odpadních vod Energy reserves in sludge from sewage treatment plants

ZKUŠENOSTI S OVĚŘOVÁNÍM ÚČINNOSTI HYGIENIZACE TECHNOLOGIÍ ZPRACOVÁVAJÍCÍCH BIOODPADY

EMPLA AG spol. s r. o

Výzkum pro hospodaření s odpady v rámci ochrany životního prostředí a udržitelného rozvoje. (prevence a minimalizace vzniku odpadů a jejich hodnocení)

č.. 156/1998 o hnojivech ové principy

Půdní úrodnost, výživa a hnojení

Monitoring vod. Monitoring podzemní voda:

ÚSTŘEDNÍ KONTROLNÍ A ZKUŠEBNÍ ÚSTAV ZEMĚDĚLSKÝ ÚŘEDNÍ KONTROLY. Kontrola hnojiv a vstupů do půdy. Kontrola krmiv. Kontroly podmíněnosti

Laboratoř CHVaK. č posouzená u ASLAB dle ČSN EN ISO/IEC 17025:2005

VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY

Význam a způsob přípravy vzorků pro okruţní rozbory. Miroslav Perný

Platné znění části vyhlášky č. 474/2000 Sb., o stanovení požadavků na hnojiva, ve znění pozdějších předpisů, s vyznačením navrhovaných změn

Požadavky na jakost pitné vody

Odběrová místa vzorků zemin a půd Záznam o odběru vzorku Protokoly o analýzách

ÚVOD DO PROBLEMATIKY Výklad základních pojmů v oboru aplikované geochemie a kontaminační geologie

Představení studie pro Mze Management využití kompostu vyrobeného z bioodpadu na zemědělských plochách - slabě a silně ohrožených erozí

Environmentální legislativa. Legislativa ČR. Právní řád princip hierarchie právní síly

Ohlašovací prahy pro úniky a přenosy pro ohlašování do IRZ/E-PRTR

Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský Oddělení půdy a lesnictví

DESET LET SLEDOVÁNÍ KVALITY VODY A SEDIMENTU PRAŽSKÉHO BOTIČE LUCIE VEČEŘOVÁ,DANA KOMÍNKOVÁ, JANA NÁBĚLKOVÁ, HANA HORÁKOVÁ

Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský v Brně Odbor bezpečnosti krmiv a půdy

autoři a obrázky: Mgr. Hana a Radovan Sloupovi

Zákon č. 133/1985 Sb , , , , , 7.102, 7.104

Laboratoř CHVaK. č posouzená u ASLAB dle ČSN EN ISO/IEC 17025:2005

Minerální výživa na extrémních půdách. Půdy silně kyselé, alkalické, zasolené a s vysokou koncentrací těžkých kovů

Transkript:

Aplikace kalů z ČOV na zemědělskou půdu s ohledem zejména na obsah těžkých kovů v kalech Charakteristika kalů z ČOV z hlediska použití na zemědělské půdě Čistírenské kaly jsou složitou heterogenní suspenzí anorganických a organických látek odsazených z odpadních vod nebo vzniklých při technologických procesech čištění odpadních vod (KOLÁŘ, KUŽEL, 2000). Jsou bohatým zdrojem organické hmoty, základních živin i stopových prvků a mohou zlepšovat fyzikálně-chemické i biologické vlastnosti půd. Z živin jsou v kalech významně zastoupeny především dusík a fosfor, obsah draslíku bývá většinou nízký. Reakce kalu je většinou neutrální až alkalická. Obsah přístupných živin v čistírenských kalech je významný, ale značně variabilní mezi čistírnami, zatímco u jednotlivých čistíren je poměrně stabilní (VÚRV;2000). Aplikace kalů z ČOV na zemědělskou půdu Aplikace na zemědělskou půdu je jedním z nejrozumnějších způsobů využití čistírenských kalů (VALEČKO, 2003). Naše zemědělství, vzhledem ke snížení produkce statkových hnojiv a spotřeby průmyslových hnojiv, potřebuje alternativní zdroje minerálních a organických látek, což by mohly být právě čistírenské kaly, ale jejich použití je značně omezeno přítomností nežádoucích toxických prvků (VÚRV;2000) (zejména ve zvýšených koncentracích těžkých kovů (Zn, Cu, Co, Pb, Hg, Cr, Cd) (KOLÁŘ, KUŽEL, 2000)), rizikových organických látek a patogenních mikroorganismů (VÚRV;2000). Takže podle současné legislativy (zákon č. 185/2001 Sb. o odpadech a vyhláška MŽP č. 382/2001 Sb. o podmínkách použití upravených kalů na zemědělské půdě) je značně omezen objem kalů přímo použitelných k hnojení zemědělské půdy (VALEČKO, 2003). A tak stále se zvyšující produkce odpadních čistírenských kalů, která zároveň představuje i rostoucí požadavky na jejich likvidaci, se stává vážným ekologickým problémem u nás i v zahraničí (RŮŽEK, KUSÁ, MÜHLBACHOVÁ, 1997). Produkce kalů z ČOV v absolutní sušině je cca 200 000 t/rok (POH ČR, 2003) a vzhledem k mezinárodním dohodám a závazkům by mělo dojít v nejbližších letech k vybudování čističek odpadních vod ve všech obcích nad 2000 obyvatel, čímž se produkce kalů ještě zvýší (VÚRV;2000). V příštích letech je odhadována na 220 až 340 kt sušiny za rok. (RŮŽEK, KUSÁ, MÜHLBACHOVÁ, 1997) Na kvalitu a hygienickou nezávadnost kalů aplikovaných na půdu jsou kladeny stále větší nároky (VÚRV;2000). Podle vyhlášky 382/2001 Sb. musí být při aplikaci upravených

čistírenských kalů na zemědělskou půdu dodrženy mezní hodnoty koncentrací vybraných rizikových látek a prvků v kalech. Na zemědělskou půdu mohou být použity pouze kaly, které vyhovují mezním hodnotám koncentrací vybraných rizikových látek a prvků a mikrobiologickým kritériím, stanoveným vyhláškou. Tab. 1 Mezní hodnoty koncentrací vybraných rizikových látek a prvků v čistírenských kalech pro jejich použití na zemědělské půdě podle vyhlášky 382/2001 Sb. o podmínkách použití upravených kalů na zemědělské půdě: Riziková látka Mezní (maximální) hodnoty koncentrací v kalech (mg/kg sušiny) As 30 Cd 5 Cr 200 Cu 500 Hg 4 Ni 100 Pb 200 Zn 2500 AOX 500 PCB (suma kongenerů - 28+52+101+138+153+180) 0,6 Tab. 2 Mikrobiologická kritéria pro použití kalů na zemědělské půdě Přípustné množství mikroorganismů v 1 gramu sušiny aplikovaných kalů Kategorie kalů Termotolerantní koliformní bakterie Enterokoky Salmonella sp. I < 10 E3 < 10 E3 negativní nález II 10E3-10E6 10E3-10E6 nestanovuje se (VYHLÁŠKA 382/2001 Sb.) Problematika organických látek v kalech je stále nedostatečně sledována, v ČR se monitoring organických látek v kalech systematicky neprovádí (VÚRV;2000). Upraveným kalem se dle zákona 185/2001 Sb. o odpadech rozumí kal, který byl podroben biologické, chemické nebo tepelné úpravě, dlouhodobému skladování nebo jakémukoliv jinému vhodnému procesu tak, že se významně sníží obsah patogenních organismů v kalech, a tím zdravotní riziko spojené

s jeho aplikací (ZÁKON 185/2001 Sb. O ODPADECH). V zemědělství by kaly měly být používány jen tehdy, kdy to půda či rostliny potřebují a zároveň je vyloučeno ohrožení zdraví zvířat nebo lidí, poškození kvality podzemních a povrchových vod a ohrožení dlouhodobé kvality půdy a mikroorganismů v ní žijících (VÚRV;2000). V půdě, na které mohou být použity kaly, nesmějí být překročeny mezní hodnoty koncentrace vybraných rizikových látek. Tab. 3 Mezní hodnoty koncentrací vybraných rizikových prvků v extraktu lučavkou královskou v mg/kg sušiny v půdě podle vyhlášky 382/2001 Sb. As Cd Cr Cu Hg* Ni Pb Zn Běžné půdy 20 0,5 90 60 0,3 50 60 120 Písky, hlinité písky, štěrkopísky 15 0,4 55 45 0,3 45 55 105 *celkový obsah (VYHLÁŠKA 382/2001 Sb.) Trendy v nakládání s kaly z ČOV Ve VÚV T.G.M. byl proveden v roce 2000 výzkum zaměřený na zjištění podílů hlavních způsobů nakládání s kaly z ČOV. Tab. 4 Způsoby nakládání s kaly z ČOV dle výzkumu provedeného VÚV T.G.M. Způsoby nakládání Podíl celkové produkce sušiny kalu (%) Přímé využití v zemědělství 27-34 Rekultivace 17 Kompostování 18-24 Skládkování 21 Spalování 1 Ostatní 3 (POH ČR, 2003) V následujících letech se bude podíl skládkovaných kalů snižovat, díky implementaci směrnic EU do české legislativy a naopak vzroste množství recyklovaných, spalovaných i jinak využívaných kalů (VÚRV;2000).

Těžké kovy v kalech z ČOV V rozmezí hodnot ph, které kaly obvykle mají, se kovy v kalech vyskytují ve velké míře v nerozpustné formě. Biologická dostupnost těžkých kovů není v přímé korelaci s jejich celkovou koncentrací v kalu ani v půdě (COPPOLA et al., 1988). Dostupnost těžkých kovů z čistírenských kalů pro rostliny je dána hlavně půdními vlastnostmi (PAVLÍKOVÁ et al., 1998), stejně jako mobilita kovů v půdě po aplikaci čistírenských kalů závisí hlavně na chemických a fyzikálních vlastnostech systému kal-půda. Současný výskyt více než jednoho těžkého kovu v čistírenských kalech v nadměrném množství, může po aplikaci kalu způsobit zesílenou (synergickou) toxicitu v půdě (COPPOLA et al., 1988). Dostupnost těžkých kovů pocházejících z čistírenských kalů klesá v pořadí (Cd + Zn) > (Ni + Cu) > (Pb + Cr). Cd a Zn jsou obecně nejdostupnější kovy s transferfaktorem 1 10, Ni a Cu jsou mnohem méně dostupné, mají trasferfaktor 0,1 1, zatímco Pb a Cr 0,01 0,1. Příčinou tak nízkého transferfaktoru u Pb a Cr je nejspíše relativně silná vazba těchto prvků v půdě. Transferfaktor je podíl koncentrace prvku v rostlině ku koncentraci prvku v půdě (SAUERBECK, D. R., 1991). Kovy pocházející z čistírenských kalů jsou akumulovány převážně v povrchových vrstvách půdy. Zn je nejdostupnější prvek pro organismy z kovů obsažených v kalech. (CIBULKA,1991) Za účelem zabezpečení zdravotně nezávadné zemědělské produkce a současně jako podpora pro zabezpečování plnění produkčních i ekologických funkcí zemědělských ekosystémů provádí Ministerstvo zemědělství ČR sledování kvality půdy a vstupů látek do půdy. Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský realizuje programy monitoringu zemědělských půd a kromě jiného i kontrolu kalů z čistíren odpadních vod. Tab. 5 Zjištěné hodnoty obsahů rizikových prvků ve vzorcích kalů z 203 ČOV za rok 2000 (v mg/kg suš.) Prvek As Cd Cr Cu Hg Mo Ni Pb Zn Průměr 13,9 2,79 193,1 241,3 3,39 4,3 41,7 113,7 1 425,0 Medián 8,4 2,10 57,0 190,0 3,11 4,1 34,2 75,5 1 240,0 Min. 0,5 0,50 11,9 16,6 0,37 0,3 3,0 7,2 179,0 Max. 144,0 21,00 16 725,0 2 360,0 18,80 11,0 433,0 2 410,0 12 200,0 Počet 329,0 341,00 341,0 341,0 341,00 224,0 340,0 341,0 337,0 (SÁŇKA, 2001).

Autor: Jana Hrnčířová (The Waste) Seznam použité literatury: 1. Cibulka, J. a kol.: Pohyb olova, kadmia a rtuti v biosféře, 1. vydání, Academia Praha 1991, 432 s. 2. Coppola, S.; Dumontet, S.; Pontonio, M.; Basile, G. and Marino, P. Effect of Cadmium-bearing Sewage Sludge on Crop Plants and Microorganisms in Two Different Soils. Agriculture, Ecosystems and Environment. 1988, vol.20, p. 181-194. 3. Kolář, L., Kužel, S.: Odpadové hospodářství, 2000, Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Zemědělská fakulta, 193 s. 4. Pavlíková, D., Tlustoš, P., Száková, J., Balík, J. and Kaewrahun, S. Effect of application of sewage sludge on Cd, Pb and Hg accumulation in spinach biomass. Chemical Papers 1998, 52, p.577-578 5. Plán odpadového hospodářství ČR z r. 2003 6. Růžek, P., Kusá, H., Mühlbachová, G. Využití různě zpracovaných kalů z ČOV v zemědělství, Sborník Cizorodé látky v zemědělských ekosystémech, s. 92 101,VÚRV, 1997 7. Sauerbeck, D. R. Plant, element and soil properties governing uptake and availability of heavy metals derived from sewage sludge. Water, Air and Soil Pollution, 1991, vol. 57-58, p. 227-237 8. Sáňka, M. Sledování a vyhodnocování půdních vlastností a vstupů látek do půdy. Chemické listy, 2001, vol. 95, s. 584-589 9. Valečko, Z. Čistírenské kaly proklaté nebo životodárné?, 2003, dostupné z www.biom.cz 10. VÚRV Praha Ruzyně, Komise výživy rostlin: Možnosti využití kalů z ČOV v zemědělství, Sborník přednášek z odborného semináře, VÚRV Praha 2000, 69 s. 11. Vyhláška 382/2001 Sb. o podmínkách použití upravených kalů na zemědělské půdě 12. Zákon 185/2001 Sb. o odpadech