Paleoekologický výzkum bývalých jihomoravských jezer

Paleoekologický výzkum bývalých jihomoravských jezer RNDr. Eva Břízová, CSc. brizova@cgu.cz Česká geologická služba, Klárov 3/131, Praha 1, 118 21, Česká republika Celé území Čech a Moravy až na výjimky leželo během kvartérních glaciálů v periglaciální oblasti. Kromě nejsevernější části Čech a ústí Moravské brány, kudy k nám v minulosti pronikl kontinentální ledovec a zanechal stopy v podobě morén a na Moravě usazenin našeho nejstaršího Stonavského jezera (Břízová 1994a, Kneblová 1958a, 1958b, Kneblová- Vodičková 1961, Macoun et al. 1965). Nalezené organické sedimenty byly na základě pylové analýzy zařazeny do holsteinského interglaciálu (mindel/riss). Pouze vrcholy našich nejvyšších pohoří byly v minulosti zaledněny horskými ledovci, ale ne ve všech se vytvořila fungující jezera (např. Krušné hory, česká strana Krkonoš). Součástí ledovcových karů na Šumavě a v Krkonoších jsou proto menší horská jezera (některá z nich již téměř podlehla zazemnění - např. Laka na Šumavě, ostatní jsou dosud jezery: nejvýše položené a největší v ČR Černé (Isoetes lacustris šídlatka jezerní - jediná lokalita v ČR; Břízová 1991a, 1991b, 1993a, 1995a, 1996a, 1996b, Jankovská et Komárek 2000), Čertovo (l.c.), Prášilské (Břízová 1999a, 2000a, Břízová 1999b in Hruška et al., Hruška et al. 2000), Plešné (Isoetes echinospora šídlatka ostnovýtrusná - jediná lokalita v ČR), v Bavorsku Velké a Malé Javorské, Ráchel a horská jezera v Krkonoších, nalézající se pouze na polské straně, např. Wielki Staw (Isoetes lacustris - nejbližší lokalita této vzácné kapradiny Černému jezeru; Břízová 1999a, Břízová 1999b in Hruška et al.). Nesporně největší původní jezero, o kterém je třeba se zmínit, na našem území bylo Komořanské jezero v Mostecké pánvi v sz. Čechách (Firbas 1949,1952, Jankovská 1983, 1988, 2000). Byla to vodní nádrž, kdy ještě koncem minulého století tvořily její zbytky krajinnou dominantu Podkrušnohoří a měly zřejmě nemalý vliv na klima Mostecké pánve i přilehlých Krušných hor. Jako jezera se dají označit i malé nádrže v nivách řek s obvykle jen krátkým trváním, jsou to slepá ramena (paleomeandry) nebo jezírka v podobě tůněk. Pokud budeme sedimenty slepých ramen považovat za jakási bývalá jezírka, jsou prvními na našem území analyzovány paleomeandry Labe (Chrást, Stará Boleslav - Břízová 1995b, 1997, 1999c, 1999d, 2000b) a nověji meandry řeky Moravy v Litovelském Pomoraví (Břízová 2002). V Třeboňské pánvi kromě jezera Švarcenberk (Jankovská 1980, 2000, Pokorný 2000) bylo objeveno ještě jedno menší, rovněž zaniklé jezero Velanská cesta při hranicích s Rakouskem (Jankovská 1970, 1980). O jeho původu není mnoho známo. Totéž platí o dalším bývalém jezeře v místě dnešní rezervace Soos u Františkových Lázní, kde zatím byla provedena pouze diatomová analýza (Řeháková 1988). Ostatní ve většině případů rovněž drobnější jezera, vznikala buď v krasových oblastech nadržením vody před travertinovými kaskádami jako např. bývalé Měňanské jezero v Českém krasu (Dohnal et al. 1965, Kovanda 1956, 1971) nebo působením vátých písků v pozdním glaciálu, které přehradily některý vodní tok nebo ústí prameniště např. polabské černavy - Hrabanovská černava (Pacltová et Hubená 1994) či bývalé jezero Vracov na j. Moravě (Rybníček 1983, 1989, Rybníčková 1985, Rybníčková et Rybníček 1972, Svobodová 1989, 1997). Na většině našeho území, které nebylo nikdy zaledněno, jsou původní jezera vzácností, jak uvádějí někteří autoři (Pokorný 2000). S novými pyloanalytickými výzkumy se ukazuje, že tento názor zcela neplatí pro jižní Moravu. Při stále pokračujícím palynologickém výzkumu i dalších lokalit, které byly nalezeny při geologickém mapování se ukazuje, že řada z nich byla v dávné minulosti jezery. Na jv. okraji Ždánického lesa a sz. okraji Dolnomoravského úvalu mezi obcemi Kobylí, Brumovice a Čejč jsou dvě morfologicky nápadné deprese, které jsou označovány jako Čejčské jezero (Břízová 1993a, 1993b, 1994b, 2001a, Břízová et Havlíček 29

1994, Břízová 1989 in Čtyroký et al. 1990) a blízké Kobylské jezero (Havlíček et Zeman 1979) existující od počátku holocénu a uměle odvodňované od začátku minulého století po r. 1834. Dnes jsou to morfologicky nápadné deprese (Havlíček a Zeman 1979), ve kterých vznikla jezera v období pozdního glaciálu a holocénu. Jejich vytvoření souvisí s oživením tektonické aktivity příčných zlomů, paralelních s depresí nesvačilského příkopu. V 19. století byla jezera vysušena a nově vzniklá plocha i dnes slouží jako pole. Celková mocnost vrtem Čej 27 odebraných sedimentů Čejčského jezera je 2 m (kvartér), pro značnou stratigrafickou komplikovanost profilu byl zatím biostratigraficky vyhodnocen interval 1-2 m. Radiokarbonové určení stáří na bázi profilu - 14 C: 9990 275 B.P. (preboreál 10250-9100 B.P.; Hv-18924, Hv - 14 C und 3 H - Laboratorium, Niedersächsisches Landesamt für Bodenforschung, Hannover) hlavně ale především nalezené pylové společenstvo datují vznik jezera do pozdního glaciálu (15000/13000-10250 B.P.), jak tomu je i u ostatních jezer (např. Vracov, Vacenovice). Při kvartérně-geologickém mapování v oblasti Hodonínska byly nalezeny a odebrány sedimenty z několika dalších lokalit. Jsou fenoménem, a to po stránce botanické, ekologické a geologické, jsou to tzv. mokřady v zalesněné oblasti navátých písků tzv. Moravské Sahary (Doubravy). Jedná se o deprese mezi dunami navátých písků, vyplněné buď organickými sedimenty nebo v nich vystupují nepropustné neogenní jílovité prachovité písky, nebo bílé, jemnozrnné písky (Břízová et al. 2000). Po detailním palynologicko-paleoalgologickém výzkumu byly zatím dvě z nich shledány jako pozůstatky bývalých jezírek (Břízová et Havlíček 1999, Břízová et al. 2001a). Jsou to lokality Vacenovice (Břízová et al. 2001b) a Vlkoš (VLK, Gd-17011, 14 C: 2160 160 B.P. v hloubce 1,25-1,35 m). Obě se nalézají v blízkosti bývalého Vracovského jezera, ovšem sled jejich sedimentů nezahrnuje celý holocén, jsou zde výrazné hiáty s nesouvislým sledem stratigraficky zařaditelných vrstev. Vacenovické jezero (VAC, Gd-17036, 14 C: 2900 130 B.P. v hloubce 0,36-0,40 m) se vytvořilo v místě sníženiny v pozdním glaciálu, během vývoje se postupně ukládal organický materiál a zazemňoval depresi (Břízová 2000c, 2001b). Dnes jsou zde vlhké až mokré louky, rákosiny a porosty vysokých ostřic, mělká vodní nádrž a vrbo-topolový háj s pestrým bylinným podrostem. Zjištěná radiokarbonová data (poměrně shodná, náležejí do staršího subatlantiku) v sedimentech jezera Vlkoš a Vacenovice znamenají již počátek staršího subatlantiku (IX, 2800/2300 B.P.-500/650/700 A.D.) a následnou neporušenou sedimentaci organického materiálu (slatiny). Jezero Vacenovice mělo shodnou řasovou flóru jako byla nalezena na Velanské cestě (Jankovská 1970, 1980, Jankovská et Komárek 2000). Indikovala podmínky zejména pozdního glaciálu a časného holocénu, charakterizovala čistou chladnou vodu v malých dystrofních jezerech, ale i rašelinných bažinách (řasové společenstvo - Pediastrum boryanum var. longicorne - P. integrum - Botryococcus - P. kawraiskyi). Literatura BŘÍZOVÁ, E. (1989): Výsledky pylové analýzy vzorku slatiny z Čejčského jezera (list 34-214 Čejkovice). Zvl. příloha. - In: ČTYROKÝ, P. et al. /ed./ (1990): Vysvětlivky k základní geologické mapě 1:25 000 34-214 Čejkovice. Praha. BŘÍZOVÁ, E. (1991a): Výsledky palynologického výzkumu v roce 1989. - Zpr. geol. Výzk. v Roce 1989, 27-29. Praha. BŘÍZOVÁ, E. (1991b): Výsledky pylových analýz v roce 1990. - Zpr. geol. Výzk. v Roce 1990, 20-21. Praha. BŘÍZOVÁ, E. (1993a): The importance of pollen analysis for the reconstruction of vegetation development during the last two millenia. - In: RŮŽIČKOVÁ, E., ZEMAN, A. ET MIRECKI, J. /eds./: Application of direct and indirect data for the reconstruction of climate during the last two millenia. Papers presented at the workshop of PAGES - Stream I held in Brno, June 1992, 22-29. Praha. 30

BŘÍZOVÁ, E. (1993b): Palynologický výzkum kvartérních sedimentů. - Zpr. geol. Výzk. v Roce 1992, 14-15. Praha. BŘÍZOVÁ, E. (1994a): Vegetation of the Holsteinian interglacial in Stonava-Horní Suchá (Ostrava region). - Sbor. geol. Věd, Antropozoikum, 21, 29-56. Praha. BŘÍZOVÁ, E. (1994b): Přehled palynologických výzkumů kvartérních sedimentů v roce 1993. - Zpr. geol. Výzk. v Roce 1993, 14-15. Praha. BŘÍZOVÁ, E. (1995a): Palynologický výzkum na Šumavě (Palynological research in the Šumava Mountains). - In: JENÍK, J., JELÍNKOVÁ, E. ET SOUKUPOVÁ, L. /eds./: Geo-biodiverzita Šumavy: Trilaterální výzkum, ochrana a management hraničního pohoří (Geo-biodiversity of the Bohemian/Bavarian Forest: Trilateral research, conservation and management of the frontier mountains), 5. Praha. BŘÍZOVÁ, E. (1995b): Postglacial development of vegetation in the Labe river valley course. - In: RŮŽIČKOVÁ, E. ET ZEMAN, A. /eds./: Manifestation of climate on the earth s surface at the end of Holocene. PAGES - Stream I, 111-118. Prague. BŘÍZOVÁ, E. (1996a): Palynological research in the Šumava Mountains (Palynologický výzkum Šumavy). - Silva Gabreta, 1, 109-113. Vimperk. BŘÍZOVÁ, E. (1996b): Pylová analýza kvartérních sedimentů. - Zpr. geol. Výzk. v Roce 1995, 15. Praha. BŘÍZOVÁ, E. (1997): Rekonstrukce vývoje vegetace a přírodních poměrů v nivě Labe mezi Nymburkem a Mělníkem na základě pylové analýzy. - In: HAVLÍČEK, P. ET BŘÍZOVÁ, E. (1997): Osídlení a vývoj holocénní nivy Labe mezi Nymburkem a Mělníkem. MS. Závěrečná zpráva grantového projektu GAČR č. 404/94/0604. Depon. in Archiv ČGÚ Praha. BŘÍZOVÁ, E. (1999a) Sedimenty ledovcových jezer Šumavy a Krkonoš (pylová analýza) /Sediments of the glacial lakes of the Šumava and Krkonoše Mts. (pollen analysis)/. - Zpr. geol. Výzk. v Roce 1998, 128-129. Praha. BŘÍZOVÁ, E. (1999b): Pylová analýza jezerních sedimentů z krkonošského jezera Wielki Staw (Polsko) a Prášilského jezera (Šumava). - In: HRUŠKA, J., CHARLES, D.F., BŘÍZOVÁ, E., VESELÝ, J., NOVÁK, M., KOPÁČEK, J. (1999): Paleolimnologická rekonstrukce preindustriálních acidobazických vlastností povrchových vod postižených antropogenní acidifikací. MS. Závěrečná zpráva grantového projektu GAČR 205/96/0933. Depon. in Archiv ČGÚ Praha. BŘÍZOVÁ, E. (1999c): Late Glacial and Holocene development of vegetation in the Labe River floodplain (Central Bohemia, Czech Republic). Pozdněglaciální a holocénní vývoj vegetace v nivě Labe (Střední Čechy, Česká republika). - In: Ekotrend "trvale udržitelný rozvoj" - cesta do 3. tisíciletí. 18-19. JU ZeF České Budějovice. BŘÍZOVÁ, E. (1999d): Změny rostlinných ekosystémů v nivě Labe během pozdního glaciálu a holocénu (Changes of plant ecosystems in the Labe river floodplain during Late Glacial and Holocene /pollen analyses/). - Zpr. Čes. Bot. Společ., 34, Mater. 17, 169-178. Praha. BŘÍZOVÁ, E. (2000a): Palynological data from lacustrine sediments. - In: The International workshop Acidified Lakes in the Bohemian/Bavarian Forest - History, Present and Future, March 21-23, 2000, p. 16. České Budějovice, Czech Republic. BŘÍZOVÁ, E. (2000b): Development of vegetation in the Labe River floodplain. - In: Problemy paleogeografii późnego plejstocenu i holocenu. Materialy bialorusko-polskiego seminarium 26.-29.9.2000 Gródno, Belarus. p. 11. Instytut geologičnych nauk NAN Belarusi. BŘÍZOVÁ E. (2000c): Palynologický a paleoalgologický výzkum přírodní památky Jezero. Ms., Depon. in ČGÚ Praha, Geofond, OkÚ Hodonín. BŘÍZOVÁ, E. (2001a): Palynologické vyhodnocení vrtu Čej 27 v hloubkovém intervalu 1-2 m. MS, Depon. in ČGÚ Praha, Geofond, OkÚ Hodonín. BŘÍZOVÁ, E. (2001b): Palynologický a paleoalgologický výzkum přírodní památky Jezero u Vacenovic v okrese Hodonín (Palynological and palaeoalgological study of the Jezero Nature Monument near Vacenovice, district Hodonín).- Příroda, 19, 131-143. Praha. 31

BŘÍZOVÁ, E. (2002): Paleoekologický a palynologický výzkum paleomeandru řeky Moravy v Litovelském Pomoraví. MS, Depon. in ČGS Praha, ČGS-Geofond Praha. BŘÍZOVÁ, E., HAVLÍČEK, P. (1994): Kvartérně geologický výzkum Čejčského jezera. - Zpr. geol. Výzk. v Roce 1993, 15-16. Praha. BŘÍZOVÁ, E., HAVLÍČEK, P. (1999): Výzkum organických sedimentů na listech Kyjov a Vracov (Investigation of the organic sediments on the sheets Kyjov and Vracov). - Zpr. geol. Výzk. v Roce 1998, 11-12. Praha. BŘÍZOVÁ, E., HAVLÍČEK, P., NOVÁK, Z., PETROVÁ, P. (2000): Kvartérní sedimenty na listu Vracov 34-222 a Strážnice 34-223 (Quaternary sediments on streets Vracov 34-222 and Strážnice). - Zpr. geol. Výzk. v Roce 1999, 14-17. Praha. BŘÍZOVÁ, E., HAVLÍČEK, P., VACHEK, M. (2001a): Výzkum organických sedimentů na jižní Moravě (Research of the sediments in the South Moravia). Zpr. geol. Výzk. v Roce 2000, 67-69. Praha. BŘÍZOVÁ, E., HAVLÍČEK, P., VACHEK, M. (2001b): Přírodní památka Jezero palynologický a paleoalgologický výzkum (The protected locality Jezero palynological and palaeoalgological research). Zpr. geol. Výzk.v Roce 2000, 64-66. Praha. DOHNAL, Z. et al. (1965): Československá rašeliniště a slatiniště. Praha. 1-336 p. FIRBAS, F. (1949, 1952): Spät- und nacheiszeitliche Waldgeschichte Mitteleuropas nördlich der Alpen. I., II. - Jena. HAVLÍČEK, P., ZEMAN, A. (1979): Kvartérní poměry mezi Kobylím, Brumovicemi a Čejčí na jihovýchodní Moravě. - Sbor. geol. Věd, Antropozoikum, 12, 31-55. Praha. HRUŠKA, J., CHARLES, D.F., BŘÍZOVÁ, E., VESELÝ, J. (2000): How much acidification has occurred in Prášilské lake since preindustrial times? - In: The International workshop Acidified Lakes in the Bohemian/Bavarian Forest - History, Present and Future, March 21-23, 2000, p. 17. České Budějovice, Czech Republic. JANKOVSKÁ, V. (1970): Ergebnisse der Pollen- und Grossrestanalyse des Moors Velanská cesta in Südböhmen. - Folia Geobot. Phytotax., 5, 43-60. Praha. JANKOVSKÁ, V. (1980): Paläogeobotanische Rekonstruktion der Vegetatiosentwicklung im Becken Třeboňská pánev während des Spätglazials und Holozäns. - Vegetace ČSSR A 11, 1-151. Academia Praha. JANKOVSKÁ, V. (1983): Palynologische Forschung am ehemaligen Komořany-See (Spätglazial bis Subatlantikum). - Věst. Ústř. Úst. geol., 58/2, 99-107. Praha. JANKOVSKÁ, V. (1988): Palynologische Erforschung archäologischer Proben aus Komořanské jezero-see bei Most (NW-Böhmen). - Folia Geobot. Phytotax., 23, 45-77. Praha. JANKOVSKÁ, V. (2000): Komořanské jezero Lake (CZ, NW Bohemia) - unique natural archive. - Geolines, 11, 115-117. Praha. JANKOVSKÁ, V., KOMÁREK, J. (2000): Indicative value of Pediastrum and other coccal green algae in palaeoecology. - Folia Geobot., 35,59-82. Praha. KNEBLOVÁ, V. (1958a): Interglaciální flóra na Ostravsku. Věst. Ústř. Úst. geol., 33, 293-296. Praha. KNEBLOVÁ, V. (1958b): Paleobotanické zpracování interglaciálních sedimentů v oblasti Suchá-Stonava. MS, Depon. in Ústř. Úst. geol. Praha. KNEBLOVÁ-VODIČKOVÁ, V. (1961): Entwicklung der Vegetation in Elster-Saale Interglazial im Suchá Stonava Gebiet (Ostrava Gebiet). - Sbor. geol. Věd, Anthropozoikum, 9, 129-174. Praha. KOVANDA, J. (1956): Předběžná zpráva o výzkumu sladkovodní křídy u Měňan. - Sbor. geol. Věd, Anthropozoikum, 5, 401-406. Praha. KOVANDA, J. (1971): Kvartérní vápence Československa (Quartärkalke der Tschechoslowakei). - Sbor. geol. Věd, Antropozoikum, 7, 1-236. Praha. MACOUN, J., ŠIBRAVA, V., TYRÁČEK, J., KNEBLOVÁ-VODIČKOVÁ, V. (1965): Kvartér Ostravska a Moravské brány. - Ústř. Úst. geol. Praha. 32

PACLTOVÁ, B., HUBENÁ, E. (1994): To the history of forest formations of the central Labe- River region and to paleoecological conditions at Hrabanov fen peat (Hrabanovská černava). Palynological study. - In: Růžičková E. et Zeman A. /eds./: Holocene flood plain of the Labe River. Contemporary state of research in the Czech Republic, 66-76. Prague. POKORNÝ, P. (2000): Osudy zaniklého jezera. 16 000 let historie v jezerních usazeninách. Vesmír, 79, 209-214. Praha. RYBNÍČEK, K. (1983): The environmental evolution and infilling process of a former lake near Vracov (Czechoslovakia). - Hydrobiologia, 103, 247-250. The Hague. RYBNÍČEK, K. /ed./ (1989): Excursion guide book. The XIIth International Meeting of European Quaternary Botanists, June 5th-15th, p. 83-84. Brno. RYBNÍČKOVÁ, E. (1985): Dřeviny a vegetace Československa v nejmladším kvartéru. MS. Doktorská disert. práce, Brno. Depon. in Botanický ústav AV ČR Průhonice. RYBNÍČKOVÁ, E., RYBNÍČEK, K. (1972): Erste Ergebnisse paläogeobotanischer Untersuchungen des Moores bei Vracov, Südmähren. - Folia Geobot. Phytotax., 7, 285-308. Praha. ŘEHÁKOVÁ, Z. (1988): Biostratigraphy and palaeoecology of Diatom-bearing sediments within the Soos basin in western Bohemia, Czechoslovakia. - 10 th Diatom-Symposium 1988, 407-418. SVOBODOVÁ, H. (1989): Svatobořice-Mistřín. - In: RYBNÍČEK, K. /ed./: Excursion guide book. The XIIth International Meeting of European Quaternary Botanists, June 5th-15th, p. 84-85. Brno. SVOBODOVÁ, H. (1997): Die Entwicklung der Vegetation in Südmähren (Tschechien) während des Spätglazials und Holozäns - eine palynologische Studie (Development of the vegetation in South Moravia /Czech Republic/ during the Late Glacial and Holocene - a palynological study). - Verh. Zool.-Bot. Ges. Österreich,134, 317-356. Summary Palaeoecological research of the former lakes in the South Moravia Natural lakes (Černé, Čertovo, Přášilské, Plešné, Laka, Wielki Staw Poland, Stonava, Komořanské, Chrást, Stará Boleslav, Polabské černavy, Soos, Měňanské, Švarcenberk, Velanská cesta) are rare in the Czech Republic, since most of its territory has never been glaciated. As indicated by new palynological research, this does not fully apply to southern Moravia. The ongoing palynological research at some sites shows that a number of lakes existed there in the past. Well known examples are the former Vracov Lake as well as Čejč Lake, Kobylí Lake, Vacenovice Lake, Vlkoš Lake. The analysed organic sediments were sampled in a shallow depression at the locality of Vacenovice - Jezero (thickness 0.5 m) some 10 km N of Hodonín, S Moravia. The locality has been found during geological survey. By virtue of favourable circumstances, it has been scheduled for protection and proclaimed the Jezero Natural Monument. Palynological and paleoalgological study of the above mentioned sediments was made. From botanical, ecological and geological viewpoints, these sediments are represented by fen bogs in forested area of wind-blown sands of the so-called Moravian Sahara (Doubrava). Depressions between dunes of wind-blown sand are either filled by organic sediments or expose impermeable Neogene clayey silty sands or white fine-grained sands. It occurred that a lake really existed at this locality at the time of its origin in the Late Glacial period. During its development, deposition of organic sediment (fen) occurred mainly in the Holocene. The deposits which can be stratigraphically dated fall to its beginning (Preboreal), being followed by a hiatus lasting till the end of the Subboreal. Fen of the Early and Late Subatlantic is well preserved, radiometrically dated using 14 C method at its base (depth 0.36-0.40 m) at 2900±130 years B.P. (Gd 17036 Radiocarbon Laboratory Silesian Technical University Gliwice Poland). Indication value of fossil finds of algal community P. boryanum var. longicorne - P. integrum - Botryococcus (pila) characterizes cold periods after 33

the end of the last glacial period. This dominant algal community is indicative of small water reservoirs with cold dystrophic but clear water, which is supported by the conspicuous but rare occurrence of P. kawraiskyi. The locality now represents a complex of moist to wet grasslands, reed and tall sedge growths, a shallow water reservoir and willow-poplar wood with varied undergrowth of non-arborescent plants. 34