VEŘEJNÉ FINANCE
7 VEŘEJNÉ ZAKÁZKY A PROJEKTY Obsah: 7.1 Pojmové vymezení veřejné zakázky a veřejného produktu. 7.2 Metodické postupy při zadávání veřejných projektů. 7.3 Základní metody nákladově outputového ohodnocování veřejných projektů.
7.1 Pojmové vymezení veřejné zakázky a veřejného produktu. Veřejný projekt je systémový návrh alokace veřejných zdrojů, který má zpravidla charakter investiční akce (veřejným projektem může být i návrh na systémovou změnu alokace veřejných zdrojů). Z věcného hlediska má veřejný projekt formu materiálního nebo duchovního produktu (veřejného statku) s předem zadanými společenskými cíli, přínosy a očekáváním. O způsobu (obsahu a rozsahu) alokace se rozhoduje obvykle v procesu veřejné volby. Veřejný projekt je tedy budoucí zamýšlenou akcí, časově termínovaným záměrem, resp. plánem, jehož součástí je finanční ohodnocení. Na základě tohoto ohodnocení je hledán způsob, jak ve formě investiční akce uspokojit určité veřejné potřeby.
7.1 Pojmové vymezení veřejné zakázky a veřejného produktu. Veřejná zakázka je z právního hlediska úplatná smlouva uzavřená mezi zadavatelem a vybraným uchazečem, jejímž předmětem jsou dodávky, provedení prací nebo poskytování služeb [viz zákon č. 199/1994 Sb., ve znění pozdějších předpisů]. Z ekonomického hlediska jde o veřejnou zakázku tehdy, když je v procesu veřejné volby rozhodnuto, že daná potřeba bude uspokojována ve formě veřejného statku a financována z veřejných zdrojů. Pak dochází k realizaci této společenské potřeby ve formě veřejné zakázky.
7.1 Pojmové vymezení veřejné zakázky a veřejného produktu. Návrh na uzavření smlouvy, doložený doklady požadovanými v zadání veřejné zakázky, se nazývá nabídka. Součástí nabídky je nabídková cena, kterou uchazeč navrhuje zadavateli za splnění veřejné zakázky ve své nabídce. Uchazečem o nabídku může být tuzemská nebo zahraniční osoba, popř. více těchto osob společně, která předložila: nabídku podle podmínek soutěže vyhlášených zadavatelem pro obchodní veřejnou soutěž nebo předběžnou nabídku v dvoustupňové obchodní veřejné soutěži nebo nabídku na podkladě výzvy zadavatele při jiných způsobech zadání veřejné zakázky.
7.1 Pojmové vymezení veřejné zakázky a veřejného produktu. Zájemcem o veřejnou zakázku může být tuzemská (rezident ČR) nebo zahraniční osoba (nerezident), popř. více těchto osob společně, která: 1. si vyžádá zadávací dokumentaci nebo kvalifikační dokumentaci nebo 2. se zúčastní předkvalifikačního řízení nebo 3. se zúčastní jednání v prvním stupni dvoustupňové obchodní veřejné soutěže; 4. je vyzvána zadavatelem k předložení nabídky při jiných způsobech zadání veřejné zakázky, než je veřejná obchodní soutěž, nebo 5. přichází v úvahu k plnění veřejné zakázky.
7.1 Pojmové vymezení veřejné zakázky a veřejného produktu. Zadavatelem veřejné zakázky mohou být: 1. kapitoly státního rozpočtu nebo územně správní celky (např. ministerstva, jiné správní úřady, statutární města, hlavní město Praha včetně městských obvodů a městských částí, dále pak Úřad vlády ČR, 2. Nejvyšší kontrolní úřad, státní zastupitelství, státní fondy, České dráhy, Česká televize, Český rozhlas a další právnické osoby působící ve veřejném sektoru); 3. výrobce, přepravce nebo distributor pitné vody, elektrické energie, plynu nebo tepla, který je dodavatelem do veřejných sítí, provozovatel veřejných dopravních sítí a poskytovatel služeb veřejnosti v oblasti železniční, tramvajové, trolejbusové nebo autobusové dopravy a lanových drah, provozovatel kanalizačních sítí a čističek odpadních vod, pokud poskytují služby veřejnosti;
7.1 Pojmové vymezení veřejné zakázky a veřejného produktu. 4. obchodní společnost provádějící průzkum ropy, plynu, uhlí nebo jiných paliv; 5. provozovatel letišť a přístavů; 6. zdravotní pojišťovna, nebo 7. právnická nebo fyzická osoba, která k úhradě zakázky, která je veřejnou zakázkou ve smyslu úplatné smlouvy uzavřené mezi dodavatelem a vybraným uchazečem, jejímž předmětem jsou dodávky, provedení prací nebo poskytování služeb, použije prostředky státního rozpočtu, státních fondů, příspěvků mezinárodních organizací, rozpočtů okresních úřadů nebo rozpočtů územních samosprávných celků.
7.1 Pojmové vymezení veřejné zakázky a veřejného produktu. U veřejných zakázek existuje tzv. soutěžní lhůta a zadávací lhůta. Soutěžní lhůta je lhůta, ve které lze podávat nabídky. Tato doba nesmí být kratší než 36 kalendářních dnů. Soutěžní lhůta začíná běžet dnem vyhlášení obchodní veřejné soutěže v obchodním věstníku a končí dnem a hodinou otevírání obálek s nabídkami. Zadávací lhůta je doba stanovená zadavatelem v podmínkách soutěže počtem kalendářních dní, přičemž jde o dobu, po kterou jsou uchazeči vázáni svými nabídkami. Stanovuje se jednotně pro všechny uchazeče s tím, že pro uchazeče na 1. až 3. místě se až do doby uzavření smlouvy prodlužuje.
7.1 Pojmové vymezení veřejné zakázky a veřejného produktu. Zadavatel je povinen uzavřít příslušnou smlouvu do 30 dnů od uplynutí zadávací lhůty vyhlášené v podmínkách soutěže. Zadávací lhůta činí bez prodloužení maximálně 90 kalendářních dní a začíná běžet dnem otevírání obálek a končí dnem rozeslání oznámení o výběru nejvhodnější nabídky.
7.2 Metodické postupy při zadávání veřejných projektů. Při zadávání veřejných zakázek se dodržuje následující postup: 1. analýza rámcových podmínek; 2. rozvaha, jaký druh soutěže vyhlásit; 3. výzva k podání nabídky; 4. stanovení způsobů podávání nabídek; 5. stanovení požadavků na prokázání kvalifikačních předpokladů; 6. určení způsobu hodnocení nabídek; 7. definování soutěžní a zadávací lhůty; 8. definování poskytnutí jistoty; 9. organizace průběhu soutěže; 10. převzetí zprávy od hodnotící komise; 11. provedení rozhodnutí zadavatele o výběru nejvhodnější nabídky; 12. uzavření smlouvy.
7.2 Metodické postupy při zadávání veřejných projektů. Při analýze rámcových podmínek se zkoumají možné způsoby řešení problému, zohledňuje se rozpočtové omezení, provádí se kalkulace vztahující se k disponibilním lidským a věcným zdrojům. Rozvaha by měla mít formu analytické podpůrné rozhodovací studie využitelné ve veřejné rozpravě (na úrovni centrální i municipální). Je-li rozhodnuto, že daný problém bude řešen formou veřejné zakázky, pak zadavatel zvažující druh veřejné soutěže musí zvážit, zda vyhlásí jednostupňovou obchodní soutěž, dvoustupňovou obchodní soutěž či jiný způsob.
7.2 Metodické postupy při zadávání veřejných projektů. Dvoustupňová obchodní veřejná soutěž se uplatňuje zejména v těchto případech: 1. při rozsáhlých, složitých a technicky náročných veřejných zakázkách; 2. při nezbytnosti postupného technického a technologického vyjasňování plnění veřejné zakázky; 3. variantního řešení veřejné zakázky.
7.2 Metodické postupy při zadávání veřejných projektů. Zadavatel může zorganizovat jednání se zájemci v 1. stupni soutěže ve formě výzvy k účasti na jednání zadavatele se zájemci o veřejnou zakázku. Zájemci o veřejnou zakázku zpracovávají v 1. stupni soutěže tzv. předběžnou nabídku, kterou předloží nejpozději do konce soutěžní lhůty zadavateli. Předběžná nabídka nesmí obsahovat návrh smlouvy a cenové údaje. Jestliže zůstanou po vyřazení předběžných nabídek na základě jejich posouzení alespoň 3 uchazeči, stanoví zadavatel podmínky pro 2. stupeň soutěže.
7.2 Metodické postupy při zadávání veřejných projektů. Stanoveny jsou rovněž požadavky v oblasti kvalifikačních předpokladů, které musí uchazeč splňovat (oprávnění k podnikání, nemá nedoplatky na daních, sociálním a zdravotním pojištění včetně případného penále, nebyl odsouzen pro trestný čin, jehož skutková podstata souvisí s předmětem podnikání, nebyl potrestán z důvodu výkonu odborné činnosti, není vyloučen z účasti na zadávání veřejných zakázek). Zadavatel určuje i způsob hodnocení nabídek, a to podle 2 hodnotících kritérií, nabídkové ceny a ekonomické vhodnosti nabídky.
7.2 Metodické postupy při zadávání veřejných projektů. V rámci podmínek obchodní veřejné soutěže je zadavatel povinen vyžádat, aby uchazeči k zajištění splnění svých povinností vyplývajících z účasti v obchodní veřejné soutěži poskytli jistotu. Její výši v absolutní částce stanoví zadavatel ve výši 0,5 až 3 % budoucího peněžního závazku. Jistota může být uchazečem poskytnuta buď bankovní zárukou nebo složením peněžní částky na účet zadavatele.
7.2 Metodické postupy při zadávání veřejných projektů. Organizování průběhu soutěže je zadavatel povinen zabezpečit tak, aby nabídky byly na obálce označeny pořadovým číslem, datem a hodinou doručení a zapsány s těmito údaji do seznamu nabídek. Zadavatel jmenuje komisi pro otevírání obálek, která je nejméně tříčlenná stejně jako komise pro hodnocení nabídek, která hraje klíčovou roli. Hodnotící komise pak pořizuje zprávu o posouzení a hodnocení nabídek, kterou podepisují všichni jejich členové a odevzdají s veškerou dokumentací zadavatel. Na základě doporučení komise zadavatel vybere tzv. nejvhodnější nabídku. Rozhodnutím zadavatele je rozhodovací proces ukončen, a to aktem uzavření smlouvy v termínu do 30 dnů od uplynutí zadávací lhůty.
7.3 Základní metody nákladově outputového ohodnocování veřejných projektů. Při analýze veřejných projektů a veřejných zakázek lze použít různých metod. Nejčastěji se uplatňují: 1. analýza minimalizace nákladů (CMA); 2. analýza nákladů a přínosů (CBA); 3. analýza efektivnosti nákladů (CEA); 4. analýza užitečnosti nákladů (CUA).
7.3 Základní metody nákladově outputového ohodnocování veřejných projektů. Metoda CMA využívá pro stanovení nákladů průmyslově inženýrskou metodu a parametrický odhad nákladů. Při uplatnění průmyslně inženýrské metody jsou sumarizovány dílčí náklady jednotlivých dekomponovaných činností, z nichž se veřejný projekt skládá. Při parametrickém odhadu nákladů se hledají funkční vztahy mezi celkovými náklady na určitou alternativu a mezi jejími jednotlivými charakteristickými parametry. Zdrojem informací pro parametrický odhad jsou např. expertní odhady, katalogové ceny, technicko-finanční standardy analogie. Jestliže jsou zkalkulovány náklady na uvažovanou akci, potom je v případě veřejné zakázky výběrovým kritériem nejnižší cena.
7.3 Základní metody nákladově outputového ohodnocování veřejných projektů. Metoda CBA na rozdíl od běžného finančního posouzení umožňuje uvažovat s veškerými přínosy a náklady bez ohledu na to, kdo je jejich adresátem. Přínosem se rozumí každé zvýšení užitku, nákladem pak jeho snížení. Snížení užitku je pak měřeno náklady příležitosti vyhodnocovaného projektu, jimiž se rozumí hodnota obětované alternativní akce. Při uplatnění této metody jsou náklady a přínosy kalkulovány po celou dobu životnosti projektu, resp. zrealizovaní investiční akce.
7.3 Základní metody nákladově outputového ohodnocování veřejných projektů. Metoda CEA je velmi blízká analýze nákladů a přínosů s tím, že náklady se nekalkulují jako náklady společenské, ale jen ty náklady, které se přímo vztahují k dané akci. Na rozdíl od metody CBA existuje však rozdíl v oblasti oceňování očekávaných výstupů z projektu. Při metodě CBA jsou výstupy oceňovány peněžně, u metody CEA tomu tak není. Při metodě CEA sledujeme efektivnost nákladů vložených na naturální či fyzikální jednotku nákladů. Základní kriteriální otázkou tedy je, jak lze nejlevněji dosáhnout daného cíle.
7.3 Základní metody nákladově outputového ohodnocování veřejných projektů. Metoda CUA vychází z teorie užitku (utility). Užitek lze v tomto případě chápat jako subjektivně pociťované uspokojení z nabízeného projektu. Hodnotitel dané alternativy nabídek může na hodnotící stupnici vyjádřit pocit svého uspokojení (např. stupnice v intervalu 0 až 10), kde 0 označuje nejméně preferovaný stav a 10 nejvíce preferovaný stav). Pro korektní vyjádření užitku je potřebné poznamenat, že hodnotící stupnice by měla být vždy verbálně doprovázena slovním vyjádřením. Dané vyjádření utility je pak u jednotlivých variant sledováno v souvislosti s náklady na hodnocenou alternativu.
7.3 Základní metody nákladově outputového ohodnocování veřejných projektů. Modifikací metody CUA je metoda QALY (Quality-Adjusted Life-Years), která je používána ve zdravotnictví ke zjišťování utility zdravotnických programů, kdy je zjišťována míra uspokojení pacienta z kvality přepočtených let života, jež mu přinášejí možné léčebné programy.