UFY/AST Astronomie a astrofyzika



Podobné dokumenty
VY_32_INOVACE_FY.19 VESMÍR

Mgr. Jan Ptáčník. Astronomie. Fyzika - kvarta Gymnázium J. V. Jirsíka

Astronomie, sluneční soustava

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/

ČLOVĚK A ROZMANITOST PŘÍRODY VESMÍR A ZEMĚ. GRAVITACE

Astronomie. Astronomie má nejužší vztah s fyzikou.

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/ Elektronická podpora zkvalitnění výuky CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost

pohyb hvězdy ve vesmírném prostoru vlastní pohyb hvězdy pohyb, změna, souřadné soustavy vzhledem ke stálicím precese,

Finále 2018/19, kategorie GH (6. a 7. třída ZŠ) řešení. A Přehledový test. (max. 20 bodů)

Astronomie jako motivační prvek ve výuce fyziky

1. Zakroužkujte správnou odpověď U každé otázky zakroužkujte právě jednu správnou odpověď.

Fakulta výrobních technologií a managementu HISTORIE VESMÍRNÉHO VÝZKUMU

Pracovní list Název projektového úkolu VESMÍRNÉ OTÁZKY A ODPOVĚDI Třída V. Název společného projektu MEZI NEBEM A ZEMÍ

ORLÍ PERO ASTRONOMIE V HISTORII

Kategorie EF pondělí

VESMÍR, SLUNEČNÍ SOUSTAVA

Interpretace pozorování planet na obloze a hvězdné obloze

Astronomie lidstvu. doc. RNDr. Miloslav Zejda, Ph.D. Ústav teoretické fyziky a astrofyziky

Interpretace pozorování planet na obloze a hvězdné obloze

Interpretace pozorování planet na obloze a hvězdné obloze

Vlastníma očima Encyklopedie VESMÍRU Interaktivní průvodce vesmírem

Nabídka vybraných pořadů

Země třetí planetou vhodné podmínky pro život kosmického prachu a plynu Měsíc

Fyzikální vzdělávání. 1. ročník. Učební obor: Kuchař číšník Kadeřník. Implementace ICT do výuky č. CZ.1.07/1.1.02/ GG OP VK

ZŠ ÚnO, Bratří Čapků 1332

Vesmír. Studijní text k výukové pomůcce. Helena Šimoníková D

Všechny galaxie vysílají určité množství elektromagnetického záření. Některé vyzařují velké množství záření a nazývají se aktivní.

Encyklopedie vesmíru. Předvolby nastavení programu Kopírovat Tisk Nastavení tisku Komentář (ANO/NE) Vesmírná hudba (ANO/NE) Přechody (ANO/NE)

Přírodovědný klub při ZŠ a MŠ Na Nábřeží Havířov

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/ Elektronická podpora zkvalitnění výuky CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost

Astronomie jednoduchými prostředky. Miroslav Jagelka

Identifikace vzdělávacího materiálu VY_52_INOVACE_F.9.A.35 EU OP VK. Fyzika Orientace na obloze

Astronomická jednotka (AU)

Galaxie - Mléčná dráha - uspořádaná do tvaru disku - zformovala se 3 miliardy let po velkém třesku - její průměr je světelných let

Kroužek pro přírodovědecké talenty I lekce 3 SLUNEČNÍ SOUSTAVA

Kroužek pro přírodovědecké talenty I lekce 3 SLUNEČNÍ SOUSTAVA

Astrofyzika. 1. Sluneční soustava. Slunce. Sluneční atmosféra. Slunce Slunce planety planetky komety, meteoroidy prach, plyny

Astronomie a vesmír. Bc. Irena Staňková. Čeština. Žák se seznámí s pojmy astronomie a vesmír. Vytvo eno v programu Smart. Prezentace / Aktivita

Ò = 87 poměr vzdáleností Ò/ = 1/20. Úhlová velikost 30

Základy astronomie I podzim 2016 vyučující: doc. RNDr. Miloslav Zejda, Ph.D. cvičící: Mgr. Lenka Janeková, Mgr. Jan Rokos

Kroužek pro přírodovědné talenty při Hvězdárně Valašské Meziříčí Lekce XXX. Kosmologie

1 Newtonův gravitační zákon

Kroužek pro přírodovědecké talenty II lekce 13

Pohyby HB v některých význačných silových polích

VY_52_INOVACE_137.notebook. April 12, V rozlehlých prostorách vesmíru je naše planeta jen maličkou tečkou.

Věda ve vesmíru. Fakulta výrobních technologií a managementu. Věda pro život, život pro vědu. Registrační číslo: CZ.1.07/2.3.00/45.

VESMÍR. Vesmír vznikl Velkým Třeskem (Big Bang) asi před 14 (13,8) miliardami let

Astronomie Sluneční soustavy I. PřF UP, Olomouc,

VY_32_INOVACE_FY.20 VESMÍR II.


Sezimovo Ústí Výroční zpráva 1999

Test obsahuje látku 5. ročníku z učiva o vesmíru. Ověřuje teoretické znalosti žáků. Časově odpovídá jedné vyučovací hodině.

KOSMOLOGIE. Úvod: O čem to bude?

VY_12_INOVACE_115 HVĚZDY

1.6.9 Keplerovy zákony

VY_32_INOVACE_06_III./17._PLANETY SLUNEČNÍ SOUSTAVY

Trochu astronomie. v hodinách fyziky. Jan Dirlbeck Gymnázium Cheb

HVĚZDÁRNA FRANTIŠKA KREJČÍHO

Planety sluneč. soustavy.notebook. November 07, 2014

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/ Elektronická podpora zkvalitnění výuky CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost

Tělesa sluneční soustavy

ANOTACE vytvořených/inovovaných materiálů

Vzdálenosti ve vesmíru

Ukázkové řešení úloh ústředního kola kategorie GH A) Příklady

Astrooptika Jaroslav Řeháček

Téma: Prezentace vývoje a formování poznávání vesmíru od starověku do počátků vědecké vesmírné astronomie v kontextu historickokulturním vývojem.

Objevte planety naší sluneční soustavy Za 90 minut přes vesmír Na výlet mezi Ehrenfriedersdorf a Drebach

Identifikace práce. Žák jméno příjmení věk. Bydliště ulice, č.p. město PSČ. Škola ulice, č.p. město PSČ

Vesmír. jako označen. ení pro. stí. Podle některých n. dílech. a fantasy literatury je některn

Expozice času ve Šternberku

NÁZEV ŠKOLY: Základní škola Javorník, okres Jeseník REDIZO: NÁZEV: VY_32_INOVACE_200_Planetárium AUTOR: Ing. Gavlas Miroslav ROČNÍK,

Kód: Vzdělávací materiál projektu Zlepšení podmínek výuky v ZŠ Sloup

Sluneční soustava OTEVŘÍT. Konec

Základní jednotky v astronomii

Astronomie a astrofyzika

Vesmír pohledem Hubblova teleskopu

VESMÍR. Prvouka 3. ročník

Kód vzdělávacího materiálu: Název vzdělávacího materiálu: Datum vytvoření: Jméno autora: Předmět: Ročník: 1 a 2

Kroužek pro přírodovědné talenty při Hvězdárně Valašské Meziříčí Lekce IX KOMETY

Filip Hroch. Astronomické pozorování. Filip Hroch. Výpočet polohy planety. Drahové elementy. Soustava souřadnic. Pohyb po elipse

DUM č. 19 v sadě. 12. Fy-3 Průvodce učitele fyziky pro 4. ročník

Sluneční soustava.

DUM č. 20 v sadě. 12. Fy-3 Průvodce učitele fyziky pro 4. ročník

Ze Země do vesmíru. (Form Earth to the Universe) Recorded at Český rozhlas Ostrava. Czech version was produced by Planetárium Ostrava in 2015.

Spektrum. Spektrum. zisk rozkladem bílého světla

2. Planetární Geografie

Předmět: ZEMĚPIS Ročník: 6. ŠVP Základní škola Brno, Hroznová 1. Výstupy předmětu

Kosmologické kapitoly. Jan Novotný, Jindřiška Svobodová Pedagogická fakulta Masarykova universita, Brno,

Pouť k planetám. Která z možností je správná odpověď? OTÁZKY

Odborné zkoušky. Astronomie

Cesta od středu Sluneční soustavy až na její okraj

O původu prvků ve vesmíru

ABSOLVENTSKÁ PRÁCE ZÁKLADNÍ ŠKOLA, ŠKOLNÍ 24, BYSTRÉ ROČNÍK. Výzkum vesmíru. Lukáš Jelínek

zkouška: písemná část (test) ze základů astronomie a ústní část věnována pokročilejším partiím

Petr Kurfürst Ústav teoretické fyziky a astrofyziky - Masarykova univerzita Brno, 13. ledna 2016

a = 0,4 + 0,3 x 2 n planeta n a (AU) - TB a (AU) - realita

7.Vesmír a Slunce Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky

Nabídka aktivit pro ZŠ, SŠ PhDr. Ing. Ota Kéhar, ,

Černé díry: brány k poznávání našeho Vesmíru

Vzdálenosti ve sluneční soustavě: paralaxy a Keplerovy zákony

Transkript:

UFY/AST Astronomie a astrofyzika

Základní informace Přednášející: RNDr. Petr Jelínek, Ph.D. Výuka: probíhá v ZS, 2h přednášky + 1h cvičení Způsob zakončení: Zp, Zk Podmínka udělení zápočtu: test výpočet 2 3 příkladů návštěva HaP v Českých Budějovicích (povinná!!!) návštěva AsÚ AV ČR v Ondřejově (nepovinná) Zkouška: ústní znalosti v rozsahu přednášky

Hrubý plán přednášek z UFY/AST Základy astronomie astronomické souřadnice, zdánlivý pohyb nebeských těles, základy nebeské mechaniky, Keplerovy zákony, souhvězdí, katalogy hvězd, čas a kalendář, Základy astrofyziky plazma, záření v astrofyzice, stavba a vývoj hvězd, galaxie, hvězdokupy, mlhoviny, Sluneční soustava Slunce, planety, planetky, komety, meteoroidy, Vznik a vývoj Vesmíru, kosmologie Přístrojová technika, dalekohledy, robotické dalekohledy, kosmonautika, budoucnost výzkumu,

Literatura ke studiu Vanýsek, V.: Základy astronomie a astrofyziky, Academia, Praha 1980. Šolc, M., Zahradník, J.: Astronomie, astrofyzika a geofyzika I., MFF UK, Praha 1987. Wolf, M. a kol.: Astronomická příručka, Academia, Praha 1992. Šolc, M. a kol.: Fyzika hvězd a vesmíru, SPN, Praha 1983. Široký, J., Široká, M.: Základy astronomie v příkladech, SPN, Praha 1977.

VSTUPNÍ TEST Z A&A

Jaké je předpokládané stáří sluneční soustavy? Vyjmenujte planety sluneční soustavy Jaká je nejmenší a největší planeta sluneční soustavy? Jaký je poměr velikostí a hmotností Země a Měsíce? V jaké oblasti sluneční soustavy se nachází hlavní pás asteroidů? V jaké fázi se nachází Měsíc při zatmění Slunce? Které z planet sluneční soustavy nemají měsíce? Odkud ke Slunci přilétají komety? Jaký je rozdíl mezi synodickým a siderickým měsícem? Jaká je oběžná doba geostacionární družice?

Jak vzniká polární záře? Co je velký třesk, kdy nastal a jaký je další předpokládaný vývoj vesmíru? Co je to světelný rok? Kdy nastává přibližně podzimní rovnodennost a kde Slunce v tu dobu přesně zapadá? Jaký je rozdíl mezi meteoroidem, meteorem a meteoritem? Proč Slunce svítí a za jak dlouho zhruba svítit přestane? Kdy byla objevena první planetka? Kdy byl objeven Měsíc?

Úvodní poznámky Astronomie a astrofyzika jsou vědní obory, zabývající se studiem vesmírných těles, kosmického prostoru a vesmíru jako celku Existuje zde řada speciálních směrů teoretická, pozorovací astronomie optická, družicová, rentgenová astronomie, radioastronomie, Astronomie odpovídá na to, kde kosmická tělesa jsou, jak se pohybují, jak jsou veliká, jaká je jejich hmotnost, Astrofyzika předmětem zájmu jsou fyzikální vlastnosti nebeského tělesa; jak těleso září, jaká je jejich vnitřní stavba, jaký je jejich vývoj, atd.

HISTORIE ASTRONOMIE A ASTROFYZIKY

Počátky astronomie (archeoastronomie) Již v pravěku, kdy první rozumný tvor zvedl hlavu k nebi Řada zachovaných prehistorických staveb (Anglie Stonehenge), ale i u nás Vysoce vyvinutá astronomie v Mezopotámii, Egyptě, Číně, Japonsku a střední Americe mnoho století před naším letopočtem

StarověkéŘecko Řekové zavedli pojem kosmos vesmír Kosmos se vztahoval na celek a znamenalo to něco úplného a neměnného, tedy krásného

Thales z Milétu (584 př. n. l.) Vychází z mýtu, že Země plave na vodní hladině a zemětřesení vznikají vlnobitím. Měsíc svítí odraženým světlem Předpovídá zatmění Slunce

Pythagoras (6. stol. př. n. l.) Učí o kulatosti Země, Měsíce a Slunce Oběh některých planet kolem Slunce

Aristarchos (320 250 př. n. l.) Ještě před M. Koperníkem vyslovuje hypotézu o heliocentrické soustavě Určuje vzdálenost Slunce Země a Měsíc Země (Dochoval se jen malý spis O velikosti a vzdálenosti Slunce a Měsíce)

Eratosthenes (276 194 př. n. l.) První určení velikosti Země Hodnota obvodu Země celkem přesně souhlasila s dnešním přesným údajem

Aristoteles (384 322 př. n. l.) Umístil Zemi do centra a jako příčinu kruhového pohybu planet uvedl nadpozemský éter Jeho myšlenky pak ovlivňovaly vývoj astronomie po dlouhé roky

Hipparchos (150 př. n. l.) Katalog jasných hvězd více než 800 hvězd První ověřování heliocentrického modelu z pohybu hvězd na noční obloze Objev posunu jarního bodu Projekt ESA Hipparcos, sestavení katalogu hvězd s velkou přesností http://www.rssd.esa.int/index.php?project=hipparcos

Klaudios Ptolemaios (150 n. l.) Geocentrický systém Almagest, 13 knih o astronomii

Evropa V 3. 13. století dochází ke stagnaci astronomie v Evropě Ve 13. století vzniklo na Pyrenejském poloostrově v Toledu (v místě styku arabské a křesťanské kultury) první evropské centrum astronomického bádání, které převzalo ptolemaiovský systém Astronomie dostala nové společenské úkoly Orientace na moři, mapování nově objevených zemí Co nejpřesnější určení drah planet (v té době byl stále mezi planety počítán i Měsíc)

Střední východ V uvedené době Arabové pěstují astronomii a překládají díla antických autorů Arabská věda zpřesnila tabulky pohybu Slunce a Měsíce Převzala geocentrické schéma vesmíru Abú ar-rajhán (973 1048) Omar Chajjám (1021 1122) Ulugh Beg (1394 1449)

J. Sacrobosco (1195 1256) Kolem roku 1240 vydává Tractatus de Sphaera Spis založený na Almagestu

Nicolaus Cusanus (1401 1464) Velké množství nápadů týkajících se zkoumání nekonečna např. Leibnize přivedly na myšlenku integrálního počtu Kolem roku 1450 učí o nekonečnosti vesmíru

Mikuláš Koperník (1473 1543) 1510 první verze znovuobjevení (Aristarchos) heliocentrické soustavy

Mikuláš Koperník (1473 1543) O domně- 1515 De hypotesis motuum coelestium lých pohybech oblohy 1543 vydání spisu De revolutionibus erbium coelestium Libri VI Šest knih o obězích těles nebeských Podává důkazy, že Slunce a nikoliv Země je středem Vesmíru Pohyb Země po kružnici Stanovení sklonu zemské osy k rovině kružnice střídání ročních období

Tadeáš Hájek (1525 1600) 1572 pozorování výbuchu supernovy v souhvězdí Kassiopea 1574 spis Dialexis de novae stailae Pokus o měření paralaxy podpora heliocentrické soustavy 1577 společně s T. Brahem podal důkaz, že komety nejsou součástí zemské atmosféry

Tycho Brahe (1546 1601) Přesným měřením paralaxy společně s T. Hájkem dokázal, že komety se pohybují vně měsíční dráhy 1599 pobývá v Praze

Tycho Brahe (1546 1601)

Tycho Brahe (1546 1601) Autor soustavy, která je kompromisem mezi geocentrickou a heliocentrickou soustavou

Giordano Bruno (1548 1600) Slunce ani Země není středem Vesmíru, Vesmír je nekonečný Slunce je hvězda 1584 De l'infinito universo et Mondi O nekonečnu, univerzu a světech 1592 zatčen inkvizicí a u- vězněn 1600 byl upálen jako kacíř

Galileo Galilei (1564 1642) 1609 používá dalekohledu, (pozorování měsíců u Jupitera, pozorování slunečních skvrn) dokazuje heliocentrickou soustavu 1610 Siderius nuncius 1632 Dialogo sopra i due massimi sistemi del mondo 1638 Discorsi e dimostrazioni matematiche, intorno à due nuove scienze

Johannes Kepler (1571 1630) 1600 příchod do Prahy objev 1. a 2. zákona 1609 Astronomia nova, obsahuje 1. a 2. zákon 1619 Harmonices mundi, obsahuje 3. zákon

Isaac Newton (1643 1727) 1687 Philosophiae Naturalis Principia Mathematica Matematické principy přírodovědy Popis zákona gravitace a svými zákony položil základy klasické mechaniky

Edmund Halley (1656 1742) 1705 výpočet dráhy periodické komety

William Herschel (1738 1822) 1781 nalezl planetu Uran

Giuseppe Piazzi (1746 1826) Carl Friedrich Gauss (1777 1855) 1801 objev první malé planetky Ceres, poté na několik dní ztracena Výpočet dráhy planetky Ceres následné znovuobjevení

Joseph Fraunhofer (1787 1826) 1814 objev absorpčních čar ve spektru Slunce

F. W. Bessell (1784 1846) F. G. W. Struve (1793 1864) 1838 první změřili paralaxu hvězdy 61 Cygni a určili vzdálenost od Země

Johann G. Galle (1812 1910) 1846 objev planety Neptun na základě poruch v dráze Uranu Výpočet polohy Neptuna provedli U. Leverrier (1811 1877) a J. C. Adams (1819 1892)

Norman R. Pogson (1829 1891) 1850 fotometrie hvězd Friedrich Argelander (1799 1875) 1852 1859 první rozsáhlejší katalog hvězd (Bonner Durchmusterung)

Gustav Kirchhoff (1824 1887) 1860 formulace základního zákona pro teorii záření Henry Draper (1837 1882) 1872 fotografická spektroskopie hvězd

E. C. Pickering (1846 1919) A. J. Cannonová (1863 1941) 1880 spektrální klasifikace hvězd

Max Planck (1858 1947) 1900 počátky kvantové teorie Karl Schwarzschild (1873 1916) 1900 počátky teorie hvězdných atmosfér

Albert Einstein (1879 1955) 1905 speciální teorie relativity 1915 obecná teorie relativity George E. Hale (1868 1938) 1908 objev magnetického pole ve slunečních skvrnách

Einar Hertzsprung (1873 1967) H. N. Russell (1877 1957) 1910/13 závislost spektrum svítivost (H R diagram)

Arthur Eddington (1882 1944) 1916 teorie vnitřní stavby hvězd Harlow Shapley (1885 1972) 1918 excentrické postavení Slunce v Galaxii

Edwin Hubble (1889 1953) 1929 rudý posuv ve spektrech galaxií http://hubble.nasa.gov/

Clyde Tombaugh (1907 1997) K. G. Jánský (1905 1950) 1930 rádiové záření z vesmíru

Hans Bethe (1906 2005) 1938 nukleární reakce ve hvězdách A.V. Ambarcumjan (1908 1996) 1947 objev hvězdných asociací

Další důležitá data v historii astronomie a astrofyziky 1945 počátek rychlého rozvoje radiastronomie 1957 SSSR; Sputnik první umělá družice Země, počátky kosmonautiky 1961 J. Gagarin; první oblet Země 1968 objev kvasarů 1968 objev pulsarů 1969 N. Armstrong, E. Aldrin; první lidé na Měsíci 1973 první kosmická stanice na oběžné dráze Země s posádkou 1977 sonda Voyager 1, Voyager 2

Další důležitá data v historii astronomie a astrofyziky 1986 sonda Giotto; výzkum jádra 1P/Halley 1990 Hubbleův teleskop na oběžné dráze Země 1996 sonda NEAR Shoemaker přistání na planetce (433) Eros 2003 sonda Hayabusa; cíl planetka (25143) Itokawa 2006 sonda New Horizons výzkum Pluta 2009 sonda Kepler (výzkum extrasolárních planet) 2010 družice SDO (Solar Dynamics Observatory) 20?? opětovné přistání na Měsíci 20?? první lidé na Marsu?????? kolonizace sluneční soustavy