Územně analytické podklady obce s rozšířenou působností Hradec Králové

Územně analytické podklady obce s rozšířenou působností Hradec Králové Textová část Geos Laser Star, s.r.o. Jižní 810, Hradec Králové vedoucí zpracovatel úkolu: Ing. Jiří Fiedler KPZ, Lucemburská 16, Praha 3 Hlavní kooperant: Mgr. Michael Pondělíček Hradec Králové / Praha říjen / listopad 2008 1

Kolektiv zpracovatelů Ing. Jiří Fiedler Mgr. Michael Pondělíček Prof. Ing. arch. Jan Koutný, CSc. Mgr. Michael Pondělíček RNDr. Zita Kučerová Ing. Táňa Karlíková Ing. Martin Maštálka Bc. Hana Chládková Bc. Zuzana Hepnerová Bc. Jana Baťková Bc. Petra Štěpánková Bc. Tomáš Netolický Bc. Petr Kučera Klára Malířová Daniela Čepová hlavní nositel zakázky hlavní kooperant (urbanismus, územní pilíř UR) (environmentální pilíř UR) (sociální pilíř UR) (ekonomický pilíř UR) (místní expert konzultace) (sběr dat a jejich zpracování) (sběr dat a jejich zpracování) (zpracování dat) (sběr dat) (sběr dat) (sběr dat) (sběr dat) (sběr dat) Eva Smolíková Lucie Pokoráková (písařské a administrativní práce) (písařské a administrativní práce) 2

Seznam použitých zkratek AOPK Agentura ochrany přírody a krajiny BPEJ bonitovaná půdně ekologická jednotka CENIA Česká informační agentura pro životní prostředí CZT centrální zásobování teplem ČGS Česká geologická služba ČGÚ Český geologický ústav ČHMÚ (ČHMI) Český hydrometeorologický ústav (institut) ČOV čistička odpadních vod ČSÚ Český statistický úřad ČÚZAK Český úřad zeměměřický a katastrální DP dobývací prostor EAO ekonomicky aktivní obyvatelstvo EVL Evropsky významná lokalita soustavy Natura 2000 HD hromadná doprava HK Hradec Králové v textu HPJ hlavní půdní jednotka CHLÚ chráněné ložiskové území CHOPAV chráněná oblast přirozené akumulace vod CHÚ chráněné území IAD individuální automobilová doprava IDS integrovaný dopravní systém k.ú. katastrální území KES koeficient ekologické stability Mě.Ú. městský úřad, Ob.Ú. obecní úřad MHD městská hromadná doprava MMHK Magistrát města Hradec Králové MMR Ministerstvo pro místní rozvoj MOS Městská a obecní statistika MSP míra podnikatelské aktivity MŽP Ministerstvo životního prostředí OP ochrana přírody OpaK ochrana přírody a krajiny ORP obec s rozšířenou působností OŽP odbor životního prostředí PHO pásmo hygienické ochrany vod PO Ptačí oblast soustavy Natura 2000 POÚ pověřený obecní úřad PP přírodní památka PP přírodní památka PR přírodní rezervace PUPFL pozemky určené k plnění funkcí lesa RURÚ rozbor udržitelného rozvoje území 3

SES SLBD SMO TOB TTP UAP ÚPD ÚSES VKP VSVČ VÚMOP VÚV TGM ZHU ZCHÚ ZPF systém ekologické stability sčítání lidu, bytů a domů státní mapa odvozená trvale obydlené byty trvalý travní porost územně analytické podklady územně plánovací dokumentace územní systém ekologické stability významné krajinné prvky Vodárenská soustava východní Čechy Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy Praha Výzkumný ústav vodohospodářský T.G..Masaryka základní hodnotové ukazatele zemědělské půdy zvláště chráněné území zemědělský půdní fond 4

Obsah 1 Úvod...8 1.1 Zadání a důvody a cíle zpracování ÚAP...8 1.1.1 Způsob zpracování ÚAP...8 1.1.2 Přehled podkladů a informací o území...8 2 Vymezení řešeného území...8 3 Základní podmínky vývoje území a ochrany jeho přírodních, civilizačních a kulturních hodnot...10 3.1 Širší územní vztah...10 3.2 Požadavky a úkoly vyplývající z nadřazených územně plánovacích dokumentací.13 3.2.1 Politika územního rozvoje ČR...13 3.2.2 Zásady územního rozvoje kraje...14 3.3 Základní statistické údaje o území ORP (regionu)...15 3.4 Základní statistické údaje o obcích...15 3.4.1 Základní ukazatele o obci...16 3.4.2 Základní ukazatele o obci za environmentální pilíř...18 3.4.3 Základní ukazatele o obci za sociální pilíř...19 3.4.4 Základní ukazatele o obci za ekonomický pilíř...21 3.5 Architektonické a urbanistické hodnoty v území...22 3.6 Přírodní podmínky...22 3.6.1 Geomorfologické a geologické poměry...22 3.6.2 Půdní poměry...23 3.6.3 Klimatické poměry...24 3.6.4 Hydrologické poměry...24 3.6.5 Biogeografické poměry...25 3.6.6 Ochrana z hlediska radonového nebezpečí...27 3.7 Životní prostředí...27 3.7.1 Ovzduší...27 3.7.2 Voda...28 3.7.3 Půda...29 3.7.4 Aktuální stav krajiny, vegetační kryt, kostra ekologické stability...29 3.7.5 Skládky, devastované plochy...30 3.7.6 Hluk...30 3.8 Ochrana přírody a krajiny...31 3.8.1 Zvláště chráněná území...31 3.8.2 Významné krajinné prvky...31 3.8.3 Ochrana krajinného rázu...32 4 Rozbor funkčního uspořádání území...33 4.1 Prostorové uspořádání...33 4.2 Funkční uspořádání...34 4.2.1 Obyvatelstvo, bytový fond...34 4.2.2 Občanské vybavení...43 4.2.3 Rekreace a cestovní ruch...55 4.2.4 Ekonomický potenciál...56 5 Koncepce dopravy...58 5.1 Silniční doprava...58 5.1.1 Napojení ORP na nadřazený silniční dopravní systém...58 5.1.2 Dopravní dostupnost v rámci ORP...59 5.2 Železniční doprava...60 5.2.1 Napojení ORP na nadřazený systém železnic...60 5

5.2.2 Dopravní dostupnost železniční dopravou v rámci ORP...60 5.3 (Městská) hromadná doprava...61 5.4 Letecká doprava...62 5.5 Vodní doprava...62 5.6 Hluk z dopravy...62 6 Koncepce technické infrastruktury...63 6.1 Zásobování vodou...63 6.2 Odpadní vody...64 6.3 Vodní toky a plochy...64 6.4 Zátopová území...65 6.5 Odpadové hospodářství...65 6.6 Zásobování teplem...67 6.7 Zásobování plynem...68 6.8 Zásobování elektrickou energií...68 6.9 Spoje a spojová zařízení...69 6.9.1 Síť přenosové soustavy...69 6.9.2 Radiokomunikace...69 7 Limity využití území...71 7.1 Ochrana přírody a krajiny...71 7.1.1 Zvláště chráněná území přírody...71 7.1.2 Ostatní chráněná území přírody...71 7.1.3 Územní systém ekologické stability...72 7.1.4 Zemědělský půdní fond...72 7.1.5 Půdní fond plnící funkci lesa...72 7.2 Ochrana nerostných surovin...73 7.2.1 Chráněné ložiskové území (CHLÚ)...73 7.2.2 Dobývací prostor (DP)...73 7.3 Ochrana lesa...73 7.4 Ochrana přírodních léčivých zdrojů a léčebných lázní...73 7.5 Ochrana podzemních a povrchových vod...74 7.5.1 Chráněná oblast přirozené akumulace vod (CHOPAV)...74 7.5.2 Vyhlášený vodárenský tok, vodohospodářsky významný vodní tok...74 7.5.3 Ochranné pásmo vodního zdroje...74 7.5.4 Provozní pásmo pro údržbu vodních toků...74 7.6 Ochrana před záplavami...74 7.7 Ochrana ovzduší...74 7.8 Ochrana území...75 7.9 Ochrana památek...76 7.10 Ochrana technické infrastruktury...77 7.10.1 Koridoru technické infrastruktury...77 7.10.2 Pro zásobování vodou...77 7.10.3 Pro čištění odpadních vod...77 7.10.4 Pro zásobování elektrickou energií...78 7.11 Pro zásobování plynem...79 7.11.1 Ochranná pásma...79 7.11.2 Bezpečnostní pásma...79 7.12 Pro zásobování teplem...80 7.12.1 Ochranné pásmo výrobny tepla...80 7.12.2 Ochranné pásmo tepelného přivaděče včetně rozdělovací stanice...80 7.13 Pro přenos informací...80 6

7.14 Ochrana dopravní infrastruktury...80 7.14.1 Pozemní komunikace...80 7.14.2 Dráhy...81 7.14.3 Letiště...81 7.14.4 Vodní cesty...81 7.15 Zvláštní zájmy obrana státu...82 8 Přehled a charakteristika záměrů v území...83 9 Okruhy problémů k řešení (hlavní témata regionu)...85 9.1 Dopravní dostupnost regionu (ORP) -napojení na dálnici, napojení na silniční síť.85 9.2 Kvalita života ve vazbě na provoz na hlavních komunikacích (hlučnost, prašnost, bezpečnost)...85 9.3 Dopravní dostupnost celého území ORP, kvalita komunikací (III.třídy a místní komunikace)...86 9.4 Obsluha regionu veřejnou dopravu (železniční stanice, autobus)...86 9.5 Suburbanizace a její dopady sociální-sousedské vazby, volná krajina, úbytek půdy......86 9.6 Míra podnikatelské aktivity (MSP) a zaměstnanost v regionu...87 9.7 Protipovodňová ochrana a možnosti rozlivu vodních toků do chráněných území...87 9.8 Rozvoj rekreace a cestovního ruchu v regionu...87 9.9 Kvalita ŽP a dostupnost zeleně...87 9.10 Zajištění základních služeb občanské vybavenosti...88 9.11 Stav a kvalita TI v obcích (kanalizace, ČOV)...88 10 Přehled problémů jednotlivých obcí ORP určených k řešení v rámci následně zpracovávané ÚPD a dalších dokumentací...89 7

1 Úvod 1.1 Zadání a důvody a cíle zpracování ÚAP Předmětem zakázky je zpracování Územně analytických pokladů pro obec s rozšířenou působností Hradec Králové ve smyslu Zákona č. 183/2006 Sb. o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon) v platném znění a prováděcích vyhlášek zejm. Vyhlášky č. 500/2006 Sb. o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti. Cílem územně analytických podkladů ORP Hradec Králové je vytvořit zákonný podklad zjišťující a vyhodnocující stav a vývoj území ORP Hradec Králové. 1.1.1 Způsob zpracování ÚAP Základem pro analytickou část UAP a jeho součásti rozboru udržitelného rozvoje území (RURÚ) byla analýza území na úrovni jednotlivých katastrálních území. 1.1.2 Přehled podkladů a informací o území - Statistika měst a obcí (MOS) (dostupné z www.czsu.cz) - Statistické ročenky a údaje (SLBD 1991 a SLBD 2001) - Města a obce on-line (dostupné z www.obce.cz) - Územní plán velkého územního celku Hradecko-pardubické sídelní regionální aglomerace 1989 (v platném znění vč. změn a doplňků) - Územní prognóza jádrového území Hradecko-pardubické aglomerace, 2003 - Územní plán města Hradec Králové, 2000 - Strategický plán města Hradec Králové, 2004 - územní plány obcí v ORP Hradec Králové - vlastní dotazníkové šetření v obcích. 2 Vymezení řešeného území Rozsah území řešeného územně analytickými podklady je dán rozlohou správního území obce s rozšířenou působností Hradec Králové. Správní obvod obce s rozšířenou působností Hradec Králové je složen z 81 obcí se 151 katastrálními územími. Ve správním obvodu obce s rozšířenou působností Hradec Králové jsou další 4 pověřené obecní úřady, a to: Chlumec nad Cidlinou, Nechanice, Smiřice a Třebechovice pod Orebem. Řešené území je vymezeno územím následujících obcí a jejich k.ú.: Běleč nad Orlicí k.ú. Běleč nad Orlicí Benátky k.ú. Benátky Blešno k.ú. Blešno Boharyně k.ú. Boharyně, k.ú. Zvíkov nad Bystřicí, k.ú. Trnava Černilov k.ú. Bukovina, k.ú. Černilov, k.ú. Újezd u Hradce Králové Černožice k.ú Černožice Čistěves - k.ú. Čistěves Divec k.ú. Divec Dobřenice k.ú. Dobřenice Dohalice k.ú. Dohalice, k.ú. Horní Dohalice Dolní Přím k.ú. Dolní Přím, k.ú. Horní Přím, k.ú. Probluz Habřina k.ú. Habřina 8

Hněvčeves k.ú. Hněvčeves Holohlavy k.ú. Holohlavy Hořiněves k.ú. Hoříněves, k.ú. Jeřičky, k.ú. Želkovice, k.ú. Žíželeves Hradec Králové k.ú. k.ú. Březhrad, k.ú. Hradec Králové, k.ú. Kluky, k.ú. Kukleny, k.ú. Malšovice u Hradce Králové, k.ú. Malšova Lhota, k.ú. Nový Hradec Králové, k.ú. Piletice, k.ú. Plačice, k.ú. Plácky, k.ú. Plotiště nad Labem, k.ú. Pouchov, k.ú. Pražské Předměstí, k.ú. Roudnička, k.ú. Rusek, k.ú. Slatina u Hradce Králové, k.ú. Slezské Předměstí, k.ú. Svinary, k.ú. Svobodné Dvory, k.ú. Třebeš, k.ú. Věkoše Hrádek k.ú. Hrádek Hvězdnice k.ú. Hvozdnice Chlumec nad Cidlinou k.ú. Chlumec nad Cidlinou, k.ú. Lučice u Chlumce nad Cidlinou, k.ú. Pamětník Chudeřice k.ú. Chudeřice Jeníkovice k.ú. Jeníkovice u Hradce Králové Jílovice k.ú. Jílovice u Českého Meziříčí Káranice k.ú. Káranice Klamoš k.ú. Klamoš, k.ú. Štít Kosice k.ú. Kosice Kosičky k.ú. Kosičky Kratonohy k.ú. Kratonohy, k.ú. Michnovka Kunčice k.ú. Kunčice u Nechanic Ledce k.ú. Ledce, k.ú. Klášter na Dědinou Lejšovka k.ú. Lejšovka Lhota pod Libčany k.ú. Lhota pod Libčany, k.ú. Hubenice Libčany k.ú. Libčany, k.ú. Želí Libníkovice k.ú. Libníkovice Librantice k.ú. Librantice Libřice k.ú. Libřice Lišice k.ú. Lišice Lodín k.ú. Lodín Lochenice k.ú. Lochenice Lovčice k.ú. Lovčice u Nového Bydžova Lužany k.ú. Lužany nad Trotinou Máslojedy k.ú. Máslojedy Mokrovousy k.ú. Mokrovousy Mžany k.ú. Dub u Mžan, k.ú. Mžany, k.ú. Strahovská Lhota Neděliště k.ú. Doní Neděliště, k.ú. Horní Neděliště Nechanice k.ú. Lubno u Nechanic, k.ú. Nechanice, k.ú. Nerošov, k,ú. Sobětuš, k.ú. Staré Nechanice, k.ú. Suchá u Nechanic, k.ú. Tůně u Nechanic Nové Město k.ú. Nové Město nad Cidlinou Obědovice k.ú. Obědovice Olešnice k.ú. Levín nad Cidlinou, k.ú. Olešnice nad Cidlinou Osice k.ú. Osice, k.ú. Polizy, k.ú. Trávník u Osic Osičky k.ú. Osičky Písek k.ú. Písek u Chlumce nad Cidlinou Praskačka k.ú. Krásníce, k.ú. Praskačka, k.ú. Sedlice u Hradce Králové, k.ú. Vlčkovice u Praskačky Předměřice nad Labem k.ú. Předměřice nad Labem Převýšov k.ú. Převýšov Pšánky k.ú. Pšánky 9

Puchlovice k.ú. Puchlovice Račice nad Trotinou k.ú. Račice nad Trotinou Radíkovice k.ú. Radíkovice Radostov k.ú. Radostov Roudnice k.ú. Roudnice Sadová k.ú. Sadová u Sotevětic Sendražice k.ú. Sendražice u Smiřic Skalice k.ú. Čibuz, k.ú. Skalice z Smiřic, k.ú. Skalička nad Labem Smiřice k.ú. Rodov, k.ú. Smiřice Smržov k.ú. Hubiles, k,ú. Smržov u Smiřic Sovětice k.ú. Horní Černůtky, k.ú. Sovětice Stará Voda k.ú. Stará Voda Stěžery k.ú. Hřibsko, k.ú. Stěžery, k.ú. Stěžírky Stračov k.ú. Klenice, k.ú. Stračov Střezetice k.ú. Střezetice, k.ú. Dlouhé Dvory Světí k.ú. Světí Syrovátka k.ú. Syrovátka Těchlovice k.ú. Těchlovice u Hradce Králové Třebechovice pod Orebem k.ú. Nepasice, k.ú. Krňovice, k.ú. Polánky nad Dědinou, k.ú. Třebechovice pod Orebem, k.ú. Štěnkov Třesovice k.ú. Popovice u Nechanic, k.ú. Třesovice Urbanice k.ú. Urbanice Vrchovnice k.ú. Vrchovnice Všestary k.ú. Bříza u Všestar, k.ú. Chlum u Hradce Králové, k.ú. Lípa u Hradce Králové, k.ú. Rosnice u Všestar, k.ú. Rozběřice, k.ú. Všestary Výrava k.ú. Výrava Vysoká nad Labem k.ú. Vysoká nad Labem Vysoký Újezd - k.ú. Vysoký Újezd nad Dědinou Rozsah řešeného území má celkovou výměru 683 km2 s 144 446 trvale bydlícími obyvateli. 3 Základní podmínky vývoje území a ochrany jeho přírodních, civilizačních a kulturních hodnot 3.1 Širší územní vztah Územní obce s rozšířenou působností Hradec Králové (dále jen region) leží v nejvýznamnějším prostoru České kotliny. Jádrem regionu je severní část Hradeckopardubické aglomerace. Město Hradec Králové je pak přirozeným jádrem nejen regionu ORP, ale jedním ze dvou hlavních regionálních center širšího území mezoregionu Východních Čech. Sama Hradecko pardubická aglomerace (byť je dnes administrativně rozčleněna do dvou krajů) představuje nejvýznamnější urbanizační a socioekonomické uskupení mezi Pražskou Libereckou Olomouckou a Brněnskou aglomerací. Centrem osídlení regionu ORP je město Hradec Králové. Město je přirozeným spádovým střediskem nejen území ORP, ale celých severovýchodních Čech, centrem Královéhradeckého kraje, důležitým dopravním uzlem a sídlem celostátně významných 10

správních, kulturních, zdravotnických a dalších institucí, škol a průmyslu. Z hlediska širších souvislostí postavení regionu v systému osídlení hodnoceno z pohledu sociogeografické regionalizace ČR lze regionální jádro tj. Hradec Králové označit jako 8. nejvýznamnější urbanizační jádro. Počet obyvatel města Počet obyvatel mikroregionu 1. stupně 1 1991 2001 1991 2001 5. Olomouc 102,8 102,6 184,9 196,4 6. České Budějovice 97,2 97,3 212,9 231,5 7. Zlín 83,1 80,8 188,7 189,9 8. Hradec Králové 99,9 97,2 162,6 162,9 9. Ústí nad Labem 98,2 95,4 119,3 120,4 10. Pardubice 94,4 90,7 139,6 137,8 11. Liberec 101,2 99,1 130,2 134,3 12. Karlovy Vary 56,0 53,4 117,9 115,9 Zdroj: http://www.czso.cz/sldb/sldb.nsf/i/vysledky_sldb_2001 a http://www2.czso.cz/csu/2003edicniplan.nsf/o/4120-03-casova_rada_1961_2001-6 vyvoj_obyvatelstva_ve_mestech_v_letech_1961_2001_ a z Hampl, M.: Geografická organizace společnosti v České republice: Transformační procesy a jejich obecný kontext, Univerzita Karlova, Praha 2005 Z výše uvedeného je ale také patrné, že mikroregion 1. stupně Hradce Králové nezasahuje celé území regionu ORP. (Nezasahuje zejm. obce v západní části ORP Chlumecko a naopak zasahuje i obce, které administrativně spadají do sousedních ORP České Meziříčí, Týniště nad Orlicí nebo dokonce do Pardubického kraje Býšť, Vysoké Chvojno, Libišany atd. viz následující mapka). Sílu mikroregionálního jádra 1. stupně tak v ORP má ještě Chlumec nad Cidlinou, který na sebe váže obce ve svém okolí. Subregionálními jádry by pak ještě mohly být v severozápadní části ORP Nechanice, ve východní části ORP Třebechovice pod Orebem a v severní části Smiřice. 1 Mikroregiony 1. stupně lze v podstatě přirovnat spádovým územím středisek osídlení obvodního významu. V České republice lze takto označit cca 151 středisek. V mikroregionech 1. stupně je obvykle již zcela vyvinutá základní občanská vybavenost jako jsou základní (event. i mateřská) škola, základní zdravotnická zařízení tj. ordinace dětského a praktického lékaře a stomatologa, základní administrativa, a to nejen v samostatné působnosti obcí, ale i nejnižší úroveň přenesené působnosti administrativy státní (centry mikroregionů 1. stupně jsou v současném administrativním členění obvykle obce s pověřenou působností tzv. obce III. stupně ) 11

Mikroregion 1. stupně Hradce Králové Z analýzy širších vztahů v území pak vyplynulo, že území ORP Hradec Králové se skládá v podstatě ze čtyř sektorů - subregionů až mikroregionů. Pro analytickou část bylo území ORP proto bylo využíváno rozdělení do těchto 5 základních sektorů: - jihozápadní část (Urbanická Brána a Chlumecko); - západní část (Nechanicko); - severní a severozápadní část (Smiřicko až po Chlum); - východní až severovýchodní část (Třebechovicko); - Hradec Králové. Jednotlivé sektory zahrnovaly následující obce: Jihozápadní část: Dobřenice, Chlumec nad Cidlinou, Chudeřice, Káranice, Klamoš, Kosice, Kosičky, Kratonohy, Kunčice, Lhota pod Libčany, Libčany, Lišice, Lovčice, Nové Město, Obědovice, Olešnice, Osice, Osičky, Písek, Praskačka, Převýšov, Puchlovice, Roudnice, Stará Voda, Syrovátka, Urbanice. Západní část: Boharyně, Dolní Přím, Hrádek, Hvozdnice, Lodín, Mokrovousy, Nechanice, Pšánky, Radíkovice, Radostov, Stěžery, Stračov, Střezetice, Těchlovice, Třesovice, Všestary. Severní a severozápadní část: Benátky, Černožice, Čistěves, Dohalice, Habřina, Hněvčeves, Holohlavy, Hoříněves, Lochenice, Lužany, Máslojedy, Mžany, Neděliště, Předměřice nad Labem, Račice nad Trotinou, Sadová, Sendražice, Smiřice, Sovětice, Světí, Vrchovnice. Východní až severovýchodní část: Běleč nad Orlicí, Blešno, Černilov, Divec, Jeníkovice, Jílovice, Ledce, Lejšovka, Libníkovice, Librantice, Libřice, Skalice, Smržov, Třebechovice pod Orebem, Výrava, Vysoká nad Labem, Vysoký Újezd. 12

3.2 Požadavky a úkoly vyplývající z nadřazených územně plánovacích dokumentací 3.2.1 Politika územního rozvoje ČR Širší regionální vazby a další úkoly územního plánování vyplývající ze širších regionálních vazeb jsou vymezeny v Politice územního rozvoje ČR 2006 resp. připravované Policie územního rozvoje ČR 2008. Území ORP Hradec Králové je součástí rozvojové oblasti OB4, která je vymezena víceméně územím Hradecko-pardubické aglomerace. Jedná se o dvojjadernou koncentraci obyvatelstva a ekonomických činností, z nichž značná část má mezinárodní význam. Rozvojově podporujícím faktorem je vedle polohy Pardubic na I. tranzitním železničním koridoru v současnosti budované prodloužení dálnice D11 z Prahy do Hradce Králové s plánovaným pokračováním do Polska a perspektivní spojení rychlostní silnicí R35 (odbočující z D11) s Olomoucí, které poskytne alternativu rychlého západovýchodního silničního spojení v ČR namísto přetížené dálnice D1. Dalším rozvojově působícím faktorem je vedení dopravního dálničního koridoru ze Švédska přes Polsko a Českou republiku na jih Evropy a realizace rozvojového projektu Regiorail, jehož cílem je modernizace železničního spojení mezi aglomeracemi Chrudim Pardubice Hradec Králové na české straně a aglomerací Walbrzych v Polsku v trase Chrudim Pardubice Hradec Králové Jaroměř Trutnov Walbrzych s odbočkou Jaroměř Náchod Kudowa Zdrój Klodzko. Úkoly pro územní plánování vyplývají z Politiky územního rozvoje ČR pro území ORP Hradec Králové v rámci OB4 jsou stanoveny následovně: a) řešit územní souvislosti spojené s výstavbou úseků D11 a R35, b) řešit územní souvislosti koridoru D11 v pokračování z Hradce Králové směrem na Trutnov, c) řešit územní souvislosti upřesněného koridoru R35 v úsecích z Hradce Králové směrem na Jičín a respektovat již vymezený koridor ze Sedlic do Vysokého Mýta, d) řešit územní souvislosti labského přístavu Pardubice. Dále je území regionu ORP Hradec Králové součástí rozvojové osy OS3 (resp. OS4 dle RÚR ČR 2008) - Praha Hradec Králové/ Pardubice Trutnov hranice ČR ( Wroclaw). Rozvojová osa je založena na očekávaném vlivu dálnice D11 Praha Hradec Králové Trutnov Polsko na rozvoj přilehlých správních obvodů ORP; v jihozápadní části rozvojové osy (úsek Praha Pardubice) přistupují podněty spojené s průběhem I. tranzitního železničního koridoru i labskou vodní cestou s přístavem Pardubice. Dále je rozvojová osa založena na očekávaném vlivu modernizace železniční dopravy mezi aglomeracemi Chrudim Pardubice Hradec Králové na české straně a aglomerací Walbrzych v Polsku v trase Chrudim Pardubice Hradec Králové Jaroměř Trutnov Walbrzych s odbočkou Jaroměř Náchod Kudowa Zdrój Klodzko. Úkoly pro územní plánování vyplývají z Politiky územního rozvoje ČR pro území ORP Hradec Králové v rámci OS3 jsou stanoveny následovně: a) řešit územní souvislosti koridoru D11 v úseku z Hradce Králové na hranice ČR, b) řešit územní souvislosti I. tranzitního železničního koridoru i labské vodní cesty. 13

Zdroj: Politika územního rozvoje ČR 2006 dostupné z: http://www.mmr.cz/politika-uzemniho-rozvoje-cr-2006 3.2.2 Zásady územního rozvoje kraje V době zpracování UAP nebyly k dispozici žádné údaje týkající se dokumentu Zásad územního rozvoje Královéhradeckého kraje. 14

3.3 Základní statistické údaje o území ORP (regionu) Základní charakteristiky území obce s rozšířenou působností Hradec Králové jsou uvedeny v následujícím přehledu. Měřicí jednotka 2007 ORP HK Rozloha 1) km 2 683 Počet obcí 1) 82 Města 5 Počet částí obcí 1) 170 Počet obyvatel 1) osoby 144 446 ženy 74 545 Obyvatelé ve věku 1) 0-14 % 13,6 15-64 % 70,1 65 a více % 16,3 Průměrný věk obyvatel 1) roky 40,2 muži 39,0 ženy 41,3 Živě narození osoby 1563 Zemřelí osoby 1480 Přistěhovalí osoby 4714 Vystěhovalí osoby 4018 Na 1 000 obyvatel přirozený přírůstek 0,6 přírůstek stěhováním celkový přírůstek 5,4 Míra registr. nezaměstnanosti 1) % 5,77 Zdroj: Český statistický úřad, dostupné z: http://www.czso.cz/xh/edicniplan.nsf/t/9500468972/$file/5201070103.xls 3.4 Základní statistické údaje o obcích Vzhledem k tomu, že území ORP nejsou statisticky sledovanými jednotkami nebylo v rámci zpracování UAP možné získat souhrnná statistická data pro toto administrativní území. V souladu s požadavky Stavebního zákona, kde je stanoveno, že územně analytické podklady mají sloužit jako podklad k pořizování územně plánovací dokumentace ( 25 SZ) byla vytvořena databáze základních údajů o území v členění pojednotlivých obcích. Základem této databáze jsou data ze Statistiky měst a obcí (MOS) dostupné z www.czsu.cz a dále doplněné o speciální environmetální data z CENIA České informační agentury životního prostředí dostupné z www.cenia.cz a ekonomická data z Ministerstva financí ČR dostupné z www.mf.cz. 15

Údaje pro tuto databázi byly rozděleny v následující struktuře (po jednotlivých pilířích udržitelnosti jako podklad pro následná vyhodnocování v rámci Rozboru udržitelného rozvoje území): 1. Základní ukazatele o obci (urbanistický/územní pilíř); 2. Základní ukazatele o obci za environmentální pilíř; 3. Základní ukazatele o obci za sociální pilíř; 4. Základní ukazatele o obci za ekonomický pilíř. 3.4.1 Základní ukazatele o obci Mezi základními údaji sledovanými pro obce jsou sledována následující data: Základní ukazatele o obci Název obce: Název ukazatele: Druh sledov. místa (statut.město, město, městys...) První písemná zpráva Katastrální plocha Počet katastrů Počet částí obce (CO) Poč.měst.částí(MC),měst.obvodů(MO) Zastávka linky místního významu (1-0) Zastávka městské hrom.dopravy (1-0) Stanice (zastávka) vlaku (1-0) Pošta Mateřská škola Zákl.škola-nižší stup. (1.- 5.roč.) Základní škola-vyšší stup. (1.-9.roč.) Střední odborné učiliště (vč.zdravotn.) Gymnázium Střední odborná škola(vč.zdravotnické) Školy speciální(dr.pro ml.vyž.zvl.péči) Základní umělecká škola Vysoká škola Jazyková škola Vyšší odborná škola Veřejná knihovna vč.poboček Stálá kina Multikino Divadlo Muzeum (včetně poboček a sam.pam.) Galerie (vč.poboček a výstavních síní) Kulturní zařízení ostat. Středisko pro volný čas dětí a mládeže Hodnota Jednotka 16

Zoologická zahrada Sakrální stavba Hřbitov Krematorium Smuteční síň Koupaliště a bazény (s prov.,správ.) Kryté bazény z koupališť a bazénů Hřiště (s provozovatelem nebo spr.) Tělocvičny (vč.školních s příst.veřej.) Stadiony otevřené Stadiony kryté Zimní stadiony kryté i otevřené Ostat.zaříz.pro tělových.(s provoz.spr.) Sdružená ambulantní zařízení Ambulantní zařízení Nemocnice Samost.ord.prakt.lék. pro dospělé Samost.ord.prakt.lék. pro děti a dorost Samost.ord.prakt.lék. stomatologa Samost.ord.prakt.lék. gynekologa Zařízení lékárenské péče (lékárny) Jesle Hotel - počet zařízení Penzion - počet zařízení Kemp - počet zařízení Chatová osada - počet zařízení Turistická ubytovna - počet zařízení Ost.hrom.ubyt.zař.jinde nespecifik. - počet zařízení Podrobné informace o jednotlivých obcích viz databáze v souboru: urb_pilir.xls 17

3.4.2 Základní ukazatele o obci za environmentální pilíř Mezi údaji sledovanými pro obce v rámci environmentálního pilíře (informace o životním prostředí) jsou sledována následující data: Základní ukazatele o obci za environmentální pilíř Název obce: Název ukazatele: Hodnota Jednotka Nadmořská výška Katastrální plocha Veřejný vodovod (1-0) Kanalizace(bez nap.na ČOV) (1-0) Kanalizace (s nap.na ČOV) (1-0) Plynofikace obce (1-0) Skládka komunálních odpadů (1-0) Celková výměra pozemku Orná půda Chmelnice Vinice Zahrady Ovocné sady Trvalé travní porosty (býv.louky) Zemědělská půda Lesní půda Vodní plochy Zastavěné plochy Ostatní plochy Dálnice Silnice 1. třídy Dobývací prostor Skládka Koeficient ekologické stability Zemědělství,lesnictví,rybolov - poč.subj Podíl obyvatel v TOB zásobovaných pitnou vodou z vodovodu v % Podíl obyvatel v TOB se zavedeným plynem do bytu v % Podíl obyvatel v TOB napojených na kanalizaci v % Podrobné informace o jednotlivých obcích viz databáze v souboru: env_pilir.xls 18

3.4.3 Základní ukazatele o obci za sociální pilíř Mezi údaji sledovanými pro obce v rámci sociálního pilíře (informace o obyvatelstvu) jsou sledována následující data: Základní ukazatele o obci za sociální pilíř Název obce: Název ukazatele: Živě narození celkem Muži (z narození celkem) Ženy (z narození celkem) Zemřelí celkem Muži (ze zemřelí celkem) Ženy (ze zemřelí celkem) Přirozený přírůstek celkem Muži (z přiroz.přír.celkem) Ženy (z přiroz.přír.celkem) Přistěhovalí celkem Muži (z přistěhovalí celkem) Ženy (z přistěhovalí celkem) Vystěhovalí celkem Muži (z vystěhovalí celkem) Ženy (z vystěhovalí celkem) Saldo migrace celkem Muži (ze salda migrace celkem) Ženy (ze salda migrace celkem) Přírůstek/úbytek celkem Muži (z přírůstek/úbytek celkem) Ženy (z přírůstek/úbytek celkem) Počet bydlících obyvatel k 31.12. Muži (z poč.bydl.obyv.k 31.12) Ženy (z poč.bydl.obyv.k 31.12) Počet obyvatel ve věku 0-14 let celkem Muži z poč.obyv. ve věku 0-14 let celkem Ženy z poč.obyv. ve věku 0-14 let celkem Počet obyvatel ve věku 15-64 celkem Počet obyvatel ve věku 15-64 muži Počet obyvatel ve věku 15-64 ženy Počet obyvatel ve věku 65 a více let celkem Počet obyvatel ve věku 65 a více let muži Počet obyvatel ve věku 65 a více let ženy Obyvatelstvo celkem /SLDB k 1.3.2001 Obyvatelstvo ve věku 0-14 let Hodnota Jednotka 19

Obyvatelstvo ve věku 15-64 let Obyvat.ve věku 65 a více let(vč.nezj.v.) Obyvatelstvo věřící Vzdělání - bez vzdělání Vzdělání - základní vzdělání vč. neukončeného Vzdělání - vyučení a stř. odborné bez mat. Vzdělání - úplné střední s maturitou Vzdělání - vyšší odborné a nástavbové Vzdělání - vysokoškolské Vzdělání - nezjištěné vzdělání Ekonom.aktivní obyvatelstvo celkem EAO - zemědělství, lesnictví, rybolov EAO - průmysl EAO - stavebnictví EAO - obchod,opravy motor. vozidel EAO - doprava, pošty a telekomunikace EAO - veřejná správa, obrana, soc. zabez. EAO - školství, zdravot., veter. a soc. činn. Vyjížd.do zaměst.denně mimo obec Dojíždějící do zaměstnání do obce Počet dokončených bytů počet Cenzové domácnosti celkem počet Domy - celkem počet Byty - celkem počet Průměrný počet osob na byt Průměrný počet obytné plochy na byt m 2 Podrobné informace o jednotlivých obcích viz databáze v souboru: socialni_pilir.xls 20

3.4.4 Základní ukazatele o obci za ekonomický pilíř Mezi údaji sledovanými pro obce v rámci ekonomického pilíře (informace o hospodaření obcí) jsou sledována následující data: Základní ukazatele o obci za ekonomický pilíř Název obce: Název ukazatele: Hodnota Jednotka Zastávka dálkové linky (1-0) Stanice (zastávka) vlaku (1-0) Kanalizace(bez nap.na ČOV) (1-0) Kanalizace (s nap.na ČOV) (1-0) Skládka komunálních odpadů (1-0) Saldo migrace celkem Přírůstek/úbytek celkem Průmysl - počet pod.subjektů Stavebnictví - počet pod.subjektů Obchodní společnosti/podle práv.formy/ Počet podnikatelů-fyz.os./pod.práv.f./ Počet subj.s >249 zaměst.- velké podniky Ekonom.aktivní obyvatelstvo celkem Ekonom.aktivní obyvat.-zaměstnaní celkem Ekonom.aktivní obyvat.-nezaměst. celkem Vyjížd.do zaměst.mimo obec trv.bydl.den. Míra registrované nezaměstnanosti Příjmy rozpočtu celkem Daňové příjmy Nedaňové příjmy Investiční dotace Výdaje rozpočtu celkem Běžné výdaje Kapitálové výdaje Dlouhodobé přijaté půjčené prostředky Uhrazené splátky dlouhodobých přijatých půjčených prostředků Přebytek běžného rozpočtu Podrobné informace o jednotlivých obcích viz databáze v souboru: ekon_pilir.xls 21

3.5 Architektonické a urbanistické hodnoty v území Sídelní struktura regionu ORP je v současnosti stabilizována. Centrem osídlení je město Hradec Králové jako výrazné mezoregionální středisko, které spolu s Pardubicemi tvoří jádro Hradecko-pardubické aglomerace. Území mezi těmito dvěma jádry vykazuje zvýšenou intenzitu urbanizačních tendencí. Většina tzv. jádrového území Hradecko-pardubické aglomerace ale leží v Pardubické kraji. Z obcí v ORP Hradec Králové vykazuje charakteristik jádrového území aglomerace jen obec Vysoká nad Labem. V území ORP dále leží 1. středisko mikroregionálního významu Chlumec nad Cidlinou a dvě střediska subregionálního významu Třebechovice pod Orebem a Smiřice. Sídelní struktura regionu ORP je stabilizována. Bližší popis urbanistických a architektonických hodnot v území je součástí kapitoly 7.8. Ochrana území. 3.6 Přírodní podmínky 3.6.1 Geomorfologické a geologické poměry Z pohledu geografického dělení je území ORP Hradec Králové začleněno do systému Hercynského, provincie Česká vysočina, subprovincie Česká tabule, subprovincie Východočeská tabule, celek Orlická tabule (odělený ve směru sever jih východně od Hradce Králové jako samostatný celek), podcelek Třebechovická tabule (jižnější část), okrsky Choceňská plošina (jižněji) a Černilovská tabule (severněji), případně podcelek Úpsko- Metujská tabule (severnější část spíše v okolí Smiřic), okrsek Novoměstská tabule (fragment okrsku). Dále je zde geograficky stanoven celek Východolabská tabule (západně od Hradce Králové), podcelek Pardubická kotlina a okrsek Královéhradecká kotlina (území v okolí Hradce Králové a jdoucí na jih směrem k Pardubicím) nebo podcelek Chlumecká tabule (území jdoucí směrem na západ od H.K. k Chlumci n.c.) - okrsek Dobřenická plošina (jižnější část ORP), dále pak okrsek Urbanická brána (ve středu území), Libčanská plošina (severozápadně.od HK) a Krakovanská tabule (zcela západně od Chlumce n.c.). Dále je v západní části vyčleněn podcelek Cidlinská tabule (SZ od HK), okrsky Nechanická tabule (SZ od HK) a Češovský hřbet (SZ od Chlumce). Z geomorfologického hlediska je území v jižní části ORP rovinaté a přehledné. Celkově jde o sedimentární tabule většinou rázu akumulační roviny s rozsáhlými údolními nivami menších toků (řeky Labe, Orlice a Cidliny) a plošinami říčních teras. K okrajům je plošina tektonicky porušená a je zde indikován výskyt svědeckých vrchů, plošin a hřbetů rázu ploché pahorkatiny. Západní část území (mezi Chlumcem n.c. a celkem H.K.) lze charakterizovat jako Mírně zvlněnou pahorkatinu se širokými, často kotlinovitými údolími, v oblasti teras jsou typické plošiny, místy na spraších slabě skloněné roviny. Nad plochý reliéf ojediněle vystupují svědecké vrchy a suky. Výrazným útvarem na hranici území je Hořický hřbet a průlomová údolí Bystřice a dalších. Celkově zde má reliéf charakter mírné pahorkatiny z výškovou členitostí 30 75 m, nejnižší bod je cca 220 m n.m., nejvyšší okolo 400 m n.m. a typická výška této části území se pohybuje mezi 220 300 m n.m. Skalní výchozy zde chybí. Východní část území (úsek od H.K. za Třebechovice) je popsána jako území s monotónním reliéfem, kde převažují terasové plošiny, členěné nepříliš četnými a 22

nevýraznými údolími o hloubce jen cca 10 25 m. Osu ploch tvoří ploché údolí Orlice, ohraničené na jihu svahem. K jihu tato část území spadá výrazným cca 60 m vysokým svahem do Pardubické kotliny (v okolí Vysoké n.l. jižně od městského lesa). Skalní útvary opět chybějí. Výšková členitost ploché pahorkatiny v této části území je cca 30 75 m, na jihu u svahu pak 75 100 m. Nejnižší od se nachází u Labe (cca 230 m n.m.), nejvyšší bod má cca 300 m n.m.v. Typická nadmořská výška je mezi 250 320 m n.m.v. Z geologického hlediska lze charakterizovat území opět jako dva výrazné a odlišnější celky a to území západně od Hradce Králové po Chlumec n.c. a východně od něj až po Třebechovice pod Orebem. V západní části území geologicky převažují slíny svrchního turonu až koniaku, místy tvrdé slínovce. Na JZ a SDV vystupují slínovité horniny středního až spodního turonu. Západně od Cidliny a severně od H.K. se rozkládají rozsáhlé pokryvy spraší. Na jihu v okolí Cidlinu se nacházejí kyselé terasové štěrkopísky až písky, často s tenkým pokryvem vátého písku na povrchu. Značný rozsah mají nivní sedimenty, místy slatiny nebo pánevní pěnovce. Ve východní části území převažuje jednoduchá a specifická geologická stavba. Na podkladu z turonských slínů se zachovaly terasové plošiny tvořené kyselými říčními štěrkopísky, místy s tenkým pokryvem vátých písků. Dále jsou zde přítomny nivní sedimenty řek, přecházející někde do slatin. Horninové prostředí určilo i využití nerostů (štěrkopísky, písky, cihlářské hlíny) v území. Těžba převažuje zejména na jihu ORP jako těžba štěrků a písků v prostorech podle větších komunikací (pás mezi Kratonohy a Pískem u N.M., širší okolí Pamětníku, okolí Smiřic a Krňovic). Významná jsou vymezená ložiska cihlářské hlíny severně od Hradce. Významným impaktem a střetem s ochranou přírody, který je nutno řešit jsou ložiska u Krňovic a zejména u Pamětníku. 3.6.2 Půdní poměry Půda je v regionu ORP relativně různorodá a je dána horninami v podloží a složením kvartéru. Podél středního toku Cidliny vystupují na velkých plochách černozemě černicové a šedozemě vertické, až oglejené. Menší plochu tvoří šedozemě severně a severovýchodně od Hradce Králové, Charakteristické pro půdy v území je výskyt ostrovů pararendzintypických, kambizemních i pseudoglejových na Hradcem Králové. Arenické, až kyselé kambizemě chrakterizují oblast v okolí Hořického hřbetu a na rozsáhlých písčitých plošínách na jihozápadě území vystupují nenasycené kambizemě až železité podzoly (Štít, Klamoš, Pamětník, Kratonohy, Písek). I východně od H.K. na kyselých štěrkopíscích převládají kyselé arenické kambizemě s přechodem do kambizemních podzolů. V zamokřených sníženinách na píscích se vyvinula malá ložiska organogenozemí typu rašelin. V místech výchozů (sesuvná území půd nad Vysokou nad Labem a v okolí) se na většinou odvápněných slínech vyvinuly pseudoglejové pararendziny. Z hlediska kvality půd jsou půdy I.bonitní třídy převažující zejména v okolí Nivy Labe severně od Hradce Králové a západně od toku řeky Labe. V daném území je řada ploch zavlažována a revitalizována. Pro všechny obce v nivě Labe a západně od ní a zčásti i v nivě Cidliny je kvalita půdy závažným limitem rozvoje, protože se jedná o území s investicemi do půdy v minulosti a s vysokou produkční schopností, která se pravděpodobně s ohledem na klimatické změny v ČR ještě zvýší a rozlohu vysoce bonitních půd v území je proto nutno 23

udržet. Investiční záměry by měly být v tomto území významně omezovány a redukovány, to se týká zejména k.ú. Svobodné Dvory, Stěžery, Plotiště nad Labem, Předměřice n.l., Světí, Všestary, Bříza, Rosnice, Dlouhé Dvory, Střezetice, Lípa, Horní Dohalice, Dohalice, Mokrovousy, Třesovice, Dolní Přím, Mžany, Sadová, Dub, Klenice, Horní Černůtky, Sovětice, Benátky, Hořiněves, Želkovice, Žiželeves, Vrchovnice, Hněvčeves, Máslojedy, Holohlavy, Černožice, Hubiles, Čibuz, Smiřice, Lochenice, Polánky, Jeníkovice, Klášter, Blešno, Březhrad, Kosičky. 3.6.3 Klimatické poměry Z hlediska podnebí leží území podle Quitta převážně v teplé klimatické oblasti T2, jen okrajové části území se nacházejí v teplejších okrajích oblastí mírně teplých a to zejména MT 11, MT 10 a MT 9. Území je chladnější směrem k jihozápadu, srážky stoupají směrem k východu a také klesají průměrné teploty. Průměrná teplota je cca okolo 7,5 o C, srážky 588 680 mm/rok, Holice 613 mm, N.Bydžov 607 mm, Jaroměř 7,6 o C, 674 mm, Hořice 700mm uvedeny jsou i stanice mimo ORP, protože pro ORP síť není dostatečná. Region je tedy převážně teplý, dobře odvětraný, s dobrou dotací srážkami, zimy zde převažují bez sněhu. Místy se mohou vyskytnout omezené teplotní inverze. Směrná průměrná teplota v Hradci Králové byla 8,5 o C, srážky 616,8 mm, doba trvání Slunečního svitu 1621,8 hod.. Klima se v současnosti bude v regionu měnit tím způsobem, že dojde k snížení zimních srážkových průměrů, poklesu množství vsakované vody a srážky budou více kolísat, zejména v letním období. Naproti tomu se zvýší intenzita Slunečního svitu a bude stoupat průměrná teplota, která je již dnes vyšší než dlouhodobý normál, což s sebou přinese výhody zemědělcům, ale nedostatek pitné vody a další efekty. Obecně náchylnější a otevřenější k vlivům klimatu budou katastry bezlesé, v nivě řek (např. Běleč, Chlumec n.c., Polánky, Vysoká, atp.). 3.6.4 Hydrologické poměry Hydrologická situace v regionu je dána tím, že se zde v mírně zvlněné pahorkatině nacházejí tři významné říční nivy a to Labe, Orlice a Cidliny. Jako menší toky, ale neméně významné jsou přítoky těchto řek, mezi kterými dominují Bystřice, Dědina a Trotina. Z větších povrchových nádrží se dnes okrajově uplatňují zbytky původní rybniční soustavy reprezentované rybníky v městském lese (Biřička, Roudnička, Datlík, Cikán, Stříbrný r., Výskyt, Bělečský r.) a tradičními rybníky v okolí Chlumce n.c. (Chlumecký, Olešnický, Třesický, Vondránek). Fenoménem posledních 30ti let jsou vytěžené prostory pískoven, kde jsou v současnosti nádrže využívané ke koupání, ovšem se stále horší kvalitou vody. Jde zejména o okolí Předměřic nad Labem, Kratonoh, Pamětníku. S rekreačním potenciálem i tlakem státní ochrany přírody (z hlediska ochrany fauny) a ČRS v okolí těchto obcí je nutno při správě nádrží počítat. Z hlediska nakládání s povrchovými vodami je oblast ORP začleněna do oblasti Horní Labe, kde jsou trvale řešeny 4 bilanční profily. Z hlediska bilance odtoku vod z celého povodí je bilance relativně vyrovnaná, ale letní srážkové průměry jsou dlouhodobě nižší a proto klesá obecně v území dotace kolektorů podzemní vody vodami vsakovanými v zimním období. Celkové roční průtoky na tocích jsou v normálu, ale snižují se zimní průtoky, vlivem nižších srážek. Negativně je tedy ovlivňována situace v podzemních vodách, které ovlivňuje i zvýšený odběr pro stavby, nelegální odběry pro drobné zemědělství v letních měsících a také výrazné plochy odparu vody na dně těžeben rekultivovaných na nádrže. 24

Kvalita vody na tocích v regionu se postupně zlepšuje, ale alarmující je stav kvality vody v profilu nad H.K. Jiřice, kde je zaznamenána kontaminace těžkými kovy i organickými látkami. Kontaminace organickými látkami vlivem zemědělství je zaznamenána i na toku Bystřice, kde jsou zejména v letním období nižší průtoky. Vzhledem k dotaci území vodou nižšími zimními srážkami a k vlivu povrchových vod je nutno v celém ORP vyhledat aktuální a dostupné zdroje pitné vody pro větší obce a sídla (k napojení na vodovod) a vodu z obcí co nejvíce čistit. Veškerá opatření k recyklaci odpadních a splachových vod jsou pro většinu obcí a zejména v nivách (Labe, Cidlina, Bystřice, Trotina, Dědina) nutná k realizaci v co nejkratším období vsakovací kanály, nádrže na splachovou vodu, recyklace vody, aj. V rámci obecného trendu omezení čerpání podzemních vod je vhodné na dostupná místa zavádět vodovod a čerpat z centrální sítě. Je nutné okamžitě omezit nelegální odběry povrchových vod a zajistit zdržení srážkové i odpadní vody (po přečištění) v regionu co nejdéle. O odkanalizování a napojení na čistírny odpadních vod je nutno se zmínit okrajově, protože je nutná v každém případě, až na výjimky, kde byla zvolena jiná taktika (např. domovní ČOV a dostatečné jímky s odvozem odpadních vod). 3.6.5 Biogeografické poměry Podle bývalého členění do sosiekoregionů je většinu území ORP možno zařadit do sosiekoregionu I/3 Polabské tabule popsaného jako : Lokalizace a základní údaje Sosiekoregion se táhne širokým pásem podél Labe a jeho přítoků ze severovýchodních Čech až do soutokové oblasti Labe a Vltavy. Svou rozlohou (přibližně 3,5 tis.km 2 ) patří mezi největší bioregiony. Na západě sousedí s Dolním Poohřím, na S s Ralskou pahorkatinou, Středním Pojizeřím, Jizerskou pahorkatinou, na V s Orlickou tabulí, na J se Svitavskou pahorkatinou, Železnými horami, Hornosázavskou pahorkatinou a Středočeskou pahorkatinou, na JZ s Pražskou plošinou. Reliéf Polabské tabule tvoří plochou pahorkatinu složenou z křídových pískovců a slínovců (výrazně dominují ve sledované části), permských sedimentů a hornin proterozoika (tyto horniny jsou na velkých plochách překryty mladšími kvartérními usazeninami, mezi nimiž dominují spraše a sprašové hlíny). Území představuje strukturně denudační a akumulační reliéf sklánějící se mírně od S k J a charakterizovaný rozsáhlými strukturně denudačními plošinami, strukturními hřbety a suky, říčními terasami a tvary na sprašových pokryvech. Klima Průměrné červencové teploty kolísají kolem 18oC, průměrná lednová teplota je na většině území vyšší než -2 o C, průměrná teplota za období IV-IX se pohybuje kolem 14,5 o C, průměrná roční teplota do 8,5 o C, malé vegetační období (td>10oc) trvá okolo 165 dní. Průměrný roční úhrn srážek se pohybuje mezi 600 až 650 mm. Půdy QUITT řadí region převážně do teplé klimatické oblasti - T 2. Na spraších a sprašových hlínách se vyvinuly mocné profily černozemí Na vápnitých jílovcích a slínovcích jsou významné plochy pararendzin. 25

Biogeografie Zájmové území je podle různých autorů biogeograficky, fytogeograficky a ekologicky zaměřených regionalizací řazeno následovně: Přírodní lesní oblasti (ÚHÚL) Polabí Termofytikum 14a Bydžovská pánev, 15b Hradecké Polabí Mezofytikum (cíp východně od Třebechovic) 61b Týnišťský úval Region náleží k českému termofytiku a tomu odpovídá také pronikání teplomilných druhů s těžištěm rozšíření mimo střední Evropu. Tyto vlivy však jsou ve srovnání s Pražskou plošinou slabší, neboť zde většinou chybí extrémní stanoviště mělkých vysýchavých (namnoze bázických) půd i mezoklima slunných svahů údolních zářezů a kotlin chráněných před ochlazujícími severními větry. Typický je naopak hojný výskyt psammofytů subatlantských (paličkovec šedavý), středoevropských (např. mateřídouška úzkolistá) i submediteránních (smil písečný) na rozsáhlých říčních terasách a křídových pískovcích. V rámci území však má region převážně ráz sprašových plošin, a proto zde výše uvedené diferenciální druhy nenacházejí vhodné abiotické prostředí. Geobiocenologická typizace Výrazně převládajícím vegetačním stupněm je 2. bukodubový, ojediněle přecházející v nejchladnějších lokalitách a zejména na V regionu do 3. dubobukového stupně. AMBROS řadí území do suché (kontinentální) dubové varianty vegetační stupňovitosti, východní část regionu patří již do základní (oceanické) bukové varianty. Z trofických řad převládá meziřada B/D nad mezotrofní řadou B, na výchozech chudších hornin a na aluviálních terasách nastupuje i oligotrofně mezotrofní meziřada A/B, která však má oblast svého největšího rozšíření mimo sledované území. Převažuje normální hydrická řada, výskyt zamokřené, mokré a omezené řady je na teritoriu Prahy nevýznamný. Geobotanické rekonstrukční jednotky Svaz Asociace - Subasociace luhy a olšiny ptačincová olšina střemchová jasenina dubohabrové háje lipová doubrava (plošně převažují) černýšová dubohabřina typická biková acidofilní doubravy biková doubrava subxerofilní doubravy tolitová doubrava Místy jsou rozsáhlé výskyty borových doubrav. 26

Současný stav bioty v sosiekoregionu Celkově lze region považovat za silně antropogenně ovlivněný. Převládají rozlehlé agrocenózy, na nízké lesnatosti se podílejí především nepůvodní borové monokultury s příměsí dubu na fluviálních terasách. V menších fragmentech se zachovaly ukázky původních porostů s dubem a habrem, zbytky polabských lužních lesů s jasanem a olší a acidofilních doubrav na štěrkopíscích. Silně podprůměrný je podíl lesních porostů (15,6 % z bioregionu) i trvalých travních porostů (4,8 %), výrazně nadprůměrný je podíl orné půdy (61,1 %), významný je také podíl urbanizovaných ploch. Tomuto poměru odpovídá také stav částí řešeného území, která je do jednotky řazena : luční porosty se vyskytují pouze na malé ploše, ekologicky nejsou příliš hodnotné, podíl lesních porostů je také nízký, jejich skladba je pestrá, tvořená směsí druhů původních dřevin ( duby, jasan, javory, lípy, habr ), ale také akátu a v menší míře jehličnanů. Přirozená společenstva se vyskytují pouze v blízkosti toků ( mokřadní olšiny, atp.). Kostra ekologické stability je nedostačující. Podle nového členění do bioregionů (Culek 1995) je území ORP Hradec Králové z větší části a to od západu po Hradec Králové, včetně zařazeno do bioregionu 1,9a Cidlinsko Chrudimského do jeho severní části, která je charakterizována jako plochá pahorkatina s nízkými výškovými rozdíly a v náplavách a na terasách horních toků větších řek Labe, Cidliny, Orlice. Část území východně od H.K. se nachází již na území bioregionu 1.10 Třebechovického, který je charakterizován jako území podle nivy Orlice a plochá pahorkatina v jejím okolí se stupňovitým schodkem na jihu do Pardubické kotliny. 3.6.6 Ochrana z hlediska radonového nebezpečí Z hlediska radonového nebezpečí je území ORP Hradec Králové výjimečně dobře situováno -nachází se převážně na nivních uloženinách a říčních terasách, které jsou tvořeny vodou promývanými písky a štěrkopísky. Na základě různých předchozích měření koncentrace radonu nebylo nalezeno větší množství úniku radonu z podloží v celém území ORP. Jedinou anomálií v minulosti je shledáno jedno měření v centru města Chlumec nad Cidlinou, které má v jednom z měření vybranou lokalitu vyhodnocenu jako lokalitu zvýšeného rizika výskytu radonu. Extrémně nízké koncentrace radonu při průzkumech plošně v celém území ORP jsou způsobeny hlavně polohou na štěrkopískových terasách nivy Labe a Orlice, případně Cidliny a přítoků, kde díky vysoké hladině podzemních vod a značnému zvodnění není umožněno pronikání radonu vodním prostředím do horních vrstev půdy nebo obytných domů. Vzhledem ke změnám vodní hladiny a trvalému proudění podzemních vod v ročních obdobích jsou plyny z prostoru štěrkopísku trvale vymývány i vytlačovány a jejich koncentrace, včetně radonu tak zůstávají nízké. 3.7 Životní prostředí 3.7.1 Ovzduší Ovzduší v území ORP Hradec Králové je relativně čisté a jeho kvalita závisí na srážkách v zimním období, které, s výjimkou roku 2005 vytrvale klesají. V celém území, jako jinde platí úměra, že pokud je teplá mírná zima, tak jsou parametry znečištění značně lepší, než v zimě se sněhem. Obecně lze konstatovat, že na poměrně (v rámci ČR) dobré kvalitě 27

ovzduší se podepisuje jednak útlum průmyslu a zemědělství v regionu a také to že jde o plochou kotlinu s přechodem do pahorkatiny dobře odvětranou směrem od severu. Zásadním z nečištění ovzduší, které stále narůstá jsou zejména emise plynů z dopravy, které ovšem dostavba dálnice i okruhu kolem HK odvede jinam a sníží je (umožní plynulý průjezd). Alarmujícím v regionu je samozřejmě kromě NO x a CO 2 z dopravy i resuspendovaná prašnost z dopravy podle hlavních komunikací zejména v okolí větších center. Tom,u odpovídá rámcové rozložení oblastí zhoršené kvality ovzduší, které (viz mapy), která zabírá celé město hrade Králové a zahrnuje zčásti i okolí hlavních výpadovek z města směrem na Hořice, Třebechovice a Pardubice, případně i Smiřice a Jaroměř. Zhoršeným ovzduším jsou v současnosti ve větší míře zasaženy obce Všestary, Světí, Smiřice, Černožice Holohlavy, Třebechovice p.o., Vysoká n.l., Nové Město, město Hradec Králové, Chlumec n. C. V uvedených obcích je nutno uvažovat s korekcí dopravních tras a s rozvojem obchvatů a odklonů dopravy. S kvalitou ovzduší samozřejmě souvisí i alternativní vytápění a zavádění dopravních prostředků hromadné dopravy na jiný pohon. S počtem ploch lad ve volné krajině stoupá i primární spad prachu PM 10 částic a menších v území (i zde hraje roli, zejména na jaře a na podzim dálkový přenos prachových částic). ORP je za nepříznivé povětrnostní situace daleko více ovlivněno dálkovým přenosem škodlivin v ovzduší směrem z průmyslové aglomerace v okolí Pardubic, než vlastní průmyslovou nebo zemědělskou výrobou. Zásadním pro znečištění ovzduší v regionu je znečištění ovzduší troposférickým ozonem, které je v ČR plošně na vysoké úrovni. V Hradeckém ORP je toto znečištění z důvodu dobrého odvětrání kotliny Labe relativně nízké (nejnižší v ČR), ale město Hradec Králové je místem s překročením ročních limitů koncentrací ozonu v ovzduší z hlediska ochrany zdraví. 3.7.2 Voda Znečištění vody bylo z hlediska životního prostředí akcentováno již v předchozích textech. Ponecháme li otázku znečištění pitné vody, které je ve veřejných vodovodech na úrovni odpovídající ČSN, tak je v regionu spíše aktuálně řešena otázka dostatečných zdrojů pitné vody. Současně s otázkou pitné vody musí nutně být řešena i otázka zdržení vody v krajině, kde je nutno hledat nové možnosti snížení zejména letních a zimních odtoků srážkových vod mimo ORP. Z hlediska čistoty povrchových vodních toků je na tom v kvalitě zřejmě nejlépe Orlice, ale kvalita vody se postupně zlepšuje s přibývajícím počtem odkanalizovaných obcí s napojení na ČOV i v Cidlině a v Labi. Průmyslové znečištění bylo zaznamenáno na Labi v profilech již severně nad ORP HK a podobně i v Bystřici jako přítoku Cidliny. Kvalita vody klesá při nižších letních průtocích v toku. Podobně je tomu u množství vodních nádrží, kdy se stoupající teplotou v létě klesá i kvalita koupacích vod v celé oblasti. Zásadním úkolem je stabilizovat průtoky na tocích a zdržet vodu v krajině, tak aby se vsakovalo její větší množství, proto je nutno v krátkodobém horizontu uvažovat v rozšíření programu na šetření vodou, omezit závlahy a zajistit i recyklací splachové a přečištěné odpadní vody plošně. Opatření se přímo dotýká zejména měst Chlumec n.c. a Hradec Králové. 28