Mikuláš ve škole listopad prosinec 2013 Základní škola Bratrství Čechů a Slováků Bystřice pod Hostýnem
Obsah Jen tak na okraj... 3 Na slovíčko... 4 Anketa... 5 Pod lupou... 6 Ekostránky... 8 Ekotým 2014... 8 Projektový den ke Světovému dni Ekoškol... 8 Co jste možná nevěděli... 9 Recepty netradičně... 9 O kaprech... 10 Reportáže... 11 Turnaj dvojkového volejbalu... 11 Dívčí fotbal... 12 Vánoční Vídeň... 12 Tradiční školní jarmark... 13 Vánoční diamant... 13 Horoskopy... 14 Štír... 14 Střelec... 14 Clickytipy... 15 Hitparáda... 15 Pozvánka do kina... 15 Ke čtení... 16 Herní novinky... 16 Pro volnou chvilku... 17 Rébusy... 17 Vtípky... 18 Listování... 19 Já čtenář... 19 Když se řekne Vánoce... 21 Hra na rýmy... 23
Jen tak na okraj Zrovna se chystám psát úvodník do našeho vánočního Clicku a co to nevidím za okny. Začíná sněžit! Že bychom se konečně dočkali Vánoc na sněhu? Už si představuji, jak budu svištět ze svahu, koulovat se s kamarády nebo se jen tak procházet a chytat vločky do dlaní. Jen doufám, že radost z prvního sněhu vydrží déle než obvykle a nezůstane jen blátivá vzpomínka. Z adventního kalendáře mi zbývá posledních pár čokoládek. To znamená, že Vánoce jsou blízko blizoučko! Cukroví, vůně vanilky a jehličí pro mě jsou Vánoce opravdu nejkrásnějšími svátky v roce. Vždycky tak trošku změknu. Dokonce začnu zdravit i sousedku, kterou opravdu nemám v oblibě. Abych nezapomněla, vyřizuji mnoho pozdravů z naší redakce Vám věrným čtenářům a dodávám, že další clickovské číslo jsme vyladili hezky vánočně. Tentokrát jsme připravili nejen osvědčené rubriky, ale také nějaké to ježíškovské překvapení (neprozradím, hledejte). Musím neskromně uznat, že se nám tohle číslo docela povedlo. Tak příjemné počtení! P. S. Chtěla bych Vám všem za celý tým žurnalistů popřát krásné, pohodové Vánoce a nezapomeňte na Nový rok vykročit tou správnou nohou. Anna Nesvadbová, IX. A 3
Na slovíčko Ani ve vánočním čísle nemůže chybět náš velký rozhovor. A protože jsou mezi námi redaktory i docela náruživí čtenáři a protože knížky k Vánocům prostě patří, napadlo nás obrátit se na hosta nejpovolanějšího. Tušíte správně! Naše zvídavé otázky ve svátečním clickovském balení jsme tentokrát položili paní knihovnici Martině Charvátové. Pracuje v dětském oddělení bystřické městské knihovny, které (jak doufáme!) pravidelně navštěvujete, a svou profesi i osobní vztah k literatuře vám blíže představí právě nyní. 1. Jak dlouho pracujete ve zdejší knihovně? V knihovně pracuji sice teprve třetím rokem, ale cítím se tu jako ryba ve vodě a práce je pro mě vlastně i koníčkem. 2. Jaké konkrétní vzdělání je třeba k povolání knihovnice? K povolání knihovnice je třeba vystudovat střední knihovnickou školu, popřípadě absolvovat odborný rekvalifikační kurz jako to bylo v mém případě. 3. Co všechno je náplní Vaší práce? Náplň mé práce je velmi různorodá, a to se mi na ní líbí. Knihovnická činnost je nejen půjčování knih, ale také příprava besed pro družinky i školy a jejich realizace. Každý týden objednáváme nové knihy, které musíme zpracovat. O knihy se také staráme: čistíme je, přebalujeme, opotřebované vyřazujeme. Metodicky dohlížíme také na naše 4 pobočky Rychlov, Hlinsko pod Hostýnem, Sovadinu a Bílavsko a 11 obecních knihoven. 4. Prozradíte nám svého nejoblíbenějšího autora či nejmilejší knihu? Asi není autor, kterého bych osobně vyzdvihla, čtu ráda různé spisovatele i různé žánry. Oblíbená kniha se ale nezměnila již od mládí je to Hrabě Monte Cristo, ke kterému se ráda vracím. 5. Také si myslíte, že dnešní děti málo čtou? Tohle téma se dnes probírá velmi často. Je pravda, že v porovnání s naší generací je určitě počet návštěvníků knihoven menší. Na druhou stranu - když vidím dětské čtenáře, s jakým nadšením objevují v regálcích své poklady a pak si domů odnášejí hromady knížek (až je maminky musí krotit), tak z toho mám radost 6. Kolik svazků čítá městská knihovna? Kolik knih je v dětském oddělení? V naší městské knihovně máme celkem 37 tisíc svazků. Na dětském oddělení je to asi 7 000 knih. 7. Podle jakých kritérii se vybírají nové knihy? Mohou to ovlivnit i samotní čtenáři? Novinky objednáváme každý týden od našich stálých distributorů. Vybíráme knihy i žánry, o které je mezi čtenáři zájem, popř. doplňujeme chybějící oblast v našem knižním fondu. 8. Který literární žánr je v současnosti nejžádanější? Určitě je to fantasy a pak také knihy ve formě deníků, které jsou i pro méně zdatné čtenáře přitažlivější a čtivější než klasický románový příběh. 4
9. Na vracení knížek zapomínají více dospěláci nebo děti? Myslím, že tahle zapomnětlivost nesouvisí s věkem, ale s přístupem jednotlivých čtenářů. Zkrátka pro někoho by byla upomínka ostudou, jiný vrací knihy pravidelně až na 3. upomínku. 10. Jaký zajímavý program plánuje knihovna ve vánočním čase? Jako každoročně chystáme pro školy besedy s vánoční tématikou a pro děti z družinek Mikulášské hrátky. Letošní novinkou na dětském oddělení jsou DESKOVÉ HRY, které si čtenáři mohou půjčit domů a užít si zábavné zimní podvečery. V měsíci prosinci budeme na dětském oddělení přivolávat zimu každé pondělí a středu si mohou děti vyrobit sněhovou vločku, kterou si pak buď odnesou domů nebo pověsí u nás v knihovně. Přijďte se za námi podívat a uvidíte. Děkujeme za rozhovor. Anna Nesvadbová a Anna Malíšková, IX. A Anketa Konečně začíná zima a jsou tu Vánoce. Když napadne sníh, přichází čas jako stvořený pro zimní radovánky, záliby a sporty. A nás samozřejmě zajímalo, jak to s dlouhými mrazivými měsíci, které nás právě čekají, máte vy! Proto se zvědavě ptáme: Kterým sportům a zálibám se věnujete v zimě? Co vás nejvíc baví? Josef, VIII. B Pff, asi biatlon, koulování. No a taky lyžuju. BOBY! JO! A ještě boby. Jirka, VII. A Když je pořádná zima a pevný led, jdu hrát s kamarády hokej, jinak má nejoblíbenější záliba je ujídání těsta na cukroví. Anna, XI. A Nejradši jezdím na snowboardu. Ty jo, nevím, v televizi se koukám na biatlon a hokej. Veronika, VIII. A V zimě ráda jezdím na snowboardu, jím a peču cukroví. Ráda se také kouluji s kamarády a nakupuji dárky. Marek, VIII. C Když je pořádný sníh, jezdím na snowboardu, kouluju se nebo hraju doma v teple počítačové hry. Nikola, V. A Ráda lyžuji nebo chodím ven. Taky se pokouším o pečení cukroví bez pomoci mamky! Natálie, IV. B Většinou se koulujeme, stavíme sněhuláky nebo hrady, což mě ohromně baví! A taky pomáhám mamince péct cukroví. Štěpánka, V. B Když zrovna nelyžujeme s rodiči, tak jezdím na bobech s kamarádkami nebo s menší sestrou. Pečeme s mamkou a taťkou cukroví a někdy děláme adventní věnec. 5
Radan, IV. B No, ehm. Hraji hokej a doma pečeme cukroví, které mi moc chutná. Ale abych řekl pravdu, v zimě se většinou nudím. Všimli jste si, že jsou si odpovědi podobné jako vejce vejci. Že by nám snad zima nenabízela jiné možnosti? Nebo je to nedostatkem naší fantazie? Co myslíte? Dominika Trlicová, XI. A a Viktorie Fojtíková, XI.C Pod lupou Jméno: Pavel Pospíšil Znamení: Vodnář Děti: Klára (19) let, Anežka (16), Ester (11) Vašich 5 nej : Kniha: Prokletý původ historický román od Kláry Janečkové Film: Postřižiny Sport: lyžování, cyklistika, turistika Jídlo: smažený kapr a bramborový salát Historická postava: Karel IV. Životní motto: Co tě nezabije, to tě posílí. Prozraďte, jakým jste byl žákem a studentem? Na základní škole jsem byl poctivým a snaživým žákem. Pravidelně jsem se připravoval na výuku. Byl jsem docela trémista, měl jsem panickou hrůzu ze zkoušení a písemek, ale prospěch jsem měl výborný. Na gymnáziu už to bylo horší, měl jsem jiné zájmy než studování, přišly první lásky a rocková muzika, na učení už nebylo dostatek sil a prospěch se zhoršoval. Nicméně maturitu jsem zvládl a na vysoké škole jsem měl dokonce prospěchové stipendium. Které předměty jste ve škole měl nejraději, v čem jste vynikal? Mým oblíbeným předmětem byla hudební výchova, měli jsme senzačního učitele pana Jiřího Pánka a užili jsme s ním spoustu legrace. Měl jsem rád také přírodopis a zeměpis. Bylo učitelství Vaším vysněným povoláním? Tak vysněným povoláním určitě ne. Nejdříve jsem chtěl být geologem, nesmírně rád jsem sbíral různé šutry. Pak jsem chtěl být ornitologem, choval jsem doma různé druhy papoušků. Na zahradě jsme měli velké voliéry i tzv. ptačinec. Po maturitě jsem zkusil přijímací zkoušky na speciální pedagogiku, ale nevyšlo to. Nakonec jsem si zvolil učitelství pro první stupeň ZŠ. Podnětem byl i můj kamarád Zdeněk Pánek, který byl v té době učitelem, než se stal starostou města. Kdy jste se začal věnovat hudbě a zpívání? Již ve 2. třídě ZŠ jsem začal chodit do hudebky, oblíbil jsem si hru na klavír a vydržel jsem studovat dva cykly. Docela mi to šlo a můžu říct, že i bavilo. Vyhrával jsem klavírní soutěže, účastnil se koncertů. S babičkou jsem rád zpíval a doprovázel ji na 6
klavír. Později jsem se začal zajímat o populární hudbu a s kamarády jsme založili první hudební skupinu. Já jsem hrál na bicí pionýrský bubínek a starou židličku. Bubnování se mi moc líbilo, proto jsem chodil na výuku, dokonce jsem hrál i podle not. Rodiče mi pořídili bicí soupravu, hrál jsem i v dechovém orchestru, na gymnáziu jsme založili rockovou kapelu Dynil. Jako samouk jsem začal s kytarou. Po studiích na gymnáziu jsem hrával ve skupině Kvas, ve které hrál na sólovou kytaru i náš pan starosta Zdeněk Pánek. Hrál jsem na bicí a pak chvíli na klávesy. Se zpěvem jsem začal až v kapele Kantorband. V současné době hraji na kytaru a zpívám ve skupině Radostrock. A také už 16 let učím na keyboard v hudební školičce Keyboard music. Jakou hudbu nejraději posloucháte a kdo je Váš oblíbený interpret? Především rockovou hudbu, ta je mi nejbližší. Z českých kapel mám rád Chinaski, Mandrage, Reflexy, také Tomáše Kluse a spoustu dalších. Ze zahraničních Dire Straits, Pink Floyd, Deep Purple, U2, Stinga Líbí se mi keltská hudba i moravský folklor, poslechnu si i gothic rock či v poslední době swing house. Můžete uvést pouhých šest slov pro svou vlastní charakteristiku? Usměvavý, zodpovědný, starostlivý, romantik, snílek a pohodář. Jméno: Jitka Navrátilová Znamení: Beran Děti: David (16), Filip (6) Vašich 5 nej : Kniha: Malá knížka v černém koženém obalu, kterou mi v dětství dala moje maminka a která je podepsaná mou prababičkou. Pak možná Vyznání dobrodruha Reinholda Messnera a Hlas poznání Dona Miguela Ruize. Film: Amadeus od Miloše Formana Sport: tenis, lyžování Jídlo: všechno Historická postava: Z doby Karla IV. Petr Parléř. Obdivuji architekty a stavitele a pohled na Chrám svatého Víta je pro mne vždy něco neuvěřitelného. Wolfgang Amadeus Mozart určitě také. Životní motto: Nevzdávat se. Neubližovat. Věřit. A mít rád. Prozraďte, jakou jste byla žákyní a studentkou? Snad normální. Které předměty jste ve škole měla nejraději, v čem jste vynikala? Zeměpis, hudební výchovu, tělesnou výchovu. Na gymnáziu i dějepis, díky panu profesoru Stojanovi. Bylo učitelství Vaším vysněným povoláním? Vůbec ne. Chtěla jsem jít studovat zahradní architekturu. Kdy jste se začala věnovat hudbě a zpívání? Na klavír jsem začala hrát v 1. třídě, absolvovala jsem v bystřické tehdy LŠU první i druhý cyklus, plus navíc dva roky čtyřruční hry. Celou dobu mne učila vynikající paní učitelka Marta Kučerová. Zpěv byl ve školním sboru. 7
Jakou hudbu nejraději posloucháte a kdo je Váš oblíbený interpret? Poslechnu si jakoukoliv dobrou muziku. Může být artificiální i nonartificiální, od skladeb J. S. Bacha, W. A. Mozarta až po současné autory. Ale jinak si samozřejmě vybírám podle situace a nálady. A interpret? Také to nemám vyhraněné. Možná Bonnie Tyler, Phil Collins, Elton John a Dagmar Pecková. A také můj starší syn David někdy se dá poslouchat. Můžete uvést pouhých šest slov pro svou vlastní charakteristiku? Spravedlivá, obětavá, společenská, optimistická, se smyslem pro humor. Lepší ale bude, zeptat se někoho, kdo mne zná. Jestli mne někdo zná? Romana Srníková, IX. C a Nikola Solařová, IX. A Ekotým 2014 Ekostránky Již od roku 2004, kdy se stala naše škola EKOŠKOLOU, jsou z každé třídy vybíráni žáci, kteří ji zastupují na pravidelných schůzkách celoškolního ekotýmu. Schůzky se konají každou první středu v měsíci, popř. v náhradním termínu. Členové ekotýmů dostávají informace o úkolech, které budou žáci plnit v průběhu celého školního roku. Koordinátorkou všech činností školního ekotýmu je Ing. Jitka Vašinová. A jak to vlastně na schůzkách vypadá? Jak bylo řečeno, první středu v měsíci těsně před začátkem velké přestávky je pravidelné pracovní setkání vyhlášeno školním rozhlasem. Svolaní zástupci ekotýmů se po zvonění na přestávku sejdou v učebně chemie. Po kontrole účasti jdeme na věc. Probíráme vše, co se týká pěti témat EKOŠKOLY: tj. voda, energie, doprava, odpady a prostředí ekoškoly. Získáváme informace o různých soutěžích, sběrech (papír, baterie), ekologických akcích apod. Někdy nás dokonce přijde navštívit paní ředitelka. Zajímá vás, jaké úkoly jsou zrovna aktuální? Jako každý rok by měl být ve třídách vyvěšený ekokodex, klidně i z předešlého roku. Na základních pravidlech se nic nezměnilo: šetření vodou a elektrickou energií nebo zavírání oken je potřeba stále dodržovat! A aby byla vaše třída co nejvíce eko, můžete ji vyzdobit různými prezentacemi nebo obrázky, které se týkají ekologie a jejích hlavních témat. Sabina Vaculíková, VIII. A Projektový den ke Světovému dni Ekoškol Světový den Ekoškol World Days of Action letos připadl na středu 7. listopadu, na naší škole se však slavil už 6. 11. My jako deváťáci jsme se zaměřili převážně na téma energie. A jak vše probíhalo? Na začátku ve třídě vyplňujeme dotazník. Dále přichází tradiční bingo s ekologicky zaměřenými otázkami, které se týkají přímo naší školy, která je nositelkou mezinárodního titulu EKOŠKOLA. Ve skupinkách ještě vyplňujeme analýzu, do níž máme možnost napsat, v čem vidíme rezervy v ekologické práci naší školy a také navrhnout způsoby řešení těchto problémů. Teď přichází trochu zábavnější část programu, spolužáci z ekologickobiologického praktika nám přednášejí o změně klimatu v minulosti, o různých přírodních 8
katastrofách a dalších zajímavostech. Rozdají nám kartičky, s nimiž ještě chvíli pracujeme a podle nejrůznějších faktorů je rozdělujeme a přiřazujeme. Dalším tématem byl příběh všedního dne, do pracovního listu vypisujeme, na co energii používáme ráno, v poledne, odpoledne a večer. Vymýšlíme loga na šetření energií, nejpovedenější jsou vystavena v blízkosti učebny chemie. Na závěr se zabýváme zdroji energie v okolí Bystřice pod Hostýnem a pracujeme na projektíku, který mapuje výhody i nevýhody elektráren a obnovitelných zdrojů. Poslední úkol z časových důvodů většina z nás dokončuje doma. Myslím si, že se nám práce docela povedla a my jsme se o projektu Ekoškola dozvěděli ještě o něco více. Viktorie Horyanská a Nela Adámková, IX. A Co jste možná nevěděli Recepty netradičně Tentokrát jsme naši vzdělávací rubriku oblékly (totiž pouze redaktorky!) do neobvyklého kabátku. Před Vánocemi vás přece nebudeme zbytečně zatěžovat a nutit vás, abyste si stále rozšiřovali své beztak široké obzory. Zaměřily jsme se na oblast daleko praktičtější a připravily pro vaše mlsné jazýčky vybrané pochoutky. Tak šup do kuchyně! Vánoční pochoutky netradičně K Vánocům jednoznačně patří cukroví. Vůně, linoucí se celým bytem, spolehlivě všechny přivábí. Vanilkové rohlíčky, linecké a perníčky jsou klasikou. Mňam! My jsme se ale rozhodly jinak. Což si takhle udělat ovesné kuličky? Zvládnete je za čtvrt hodiny a jsou nejen dobré, ale i velice zdravé! A nezapomněly jsme ani na silvestrovský recept. Tak už na nic nečekejte a překvapte svou rodinu vlastnoručně a s láskou vyrobenými pochoutkami. Ovesné kuličky Potřebujete: 150g ovesných vloček (nejlépe lehce opražených na pánvi) 150g másla 100g třtinového cukru 3 lžíce karobu nebo kakaa 1 vanilkový cukr kokos nebo mleté vlašské ořechy na obalení kuliček Postup: Uvedené ingredience smícháme a vypracujeme hmotu, ze které tvoříme úhledné kuličky. Hotové je můžeme ještě obalit v kokosu, nebo mletých oříšcích, sezamových semínkách, strouhaných mandlích apod. Obalené kuličky necháme v chladu ztuhnout a pak už jen podávat. 9
Vaječný koňak pro děti Potřebujete: 250 ml mléka 250 ml smetany s 12 % tuku 2 muškátové oříšky, rozčtvrcené + špetku tohoto koření nastrouhaného na ozdobu 4 žloutky 6 lžic moučkového cukru Postup: Nejprve uvařte krém. Mléko, smetanu a čtvrtky muškátového oříšku přiveďte k varu. V rendlíku ušlehejte žloutky s cukrem, přilijte horké mléko a za stálého míchání zahřívejte do zhoustnutí. Pozor - směs se nesmí vařit! (Elegantním řešením je vodní lázeň: postavte rendlík do kastrolu s vodou.) Muškátový oříšek vyjměte. Krém buď přelijte do lahve a dejte vychladit, nebo ho podávejte horký. Šneci z listového těsta Potřebujete: 1 listové těsto (400g) 100g šunkového salámu a 100g tvrdého salámu dle chuti a obliby (může být jen šunkový) 150g plátkového tvrdého sýru 1 paprika a 1 menší cibule 3 lžíce kečupu, 1 lžíce plnotučné hořčice 1 vejce oregáno, bazalka, kmín, lněné semínko, hl. mouka na vál Postup: Smícháme kečup s hořčicí, špetkou oregána a bazalky, listové těsto rozválíme na pomoučněném válu na tenký plát a potřeme směsí. Poklademe salámem, sýrem, proužky papriky a cibule. Svineme pevně do rolády, nakrájíme na kolečka šneky (!! nestlačujeme), která klademe na plech vyložený pečícím papírem. Potřeme rozšlehaným vejcem, posypeme kmínem, lněným semínkem a pečeme při vyšší teplotě dozlatova. Přejeme dobrou chuť! O kaprech Tradiční štědrovečerní menu tvoří rybí polévka a smažený kapr s bramborovým salátem. Lidé ale málo vědí, že tato tradice patří k nejmladším, protože ryby se na vánočním stole začaly častěji objevovat až na začátku 19. století. Dříve byly spíše vzácností, podávaly se hlavně v bohatších rodinách nebo v rybníkářských oblastech. Nejstarším dochovaným českým receptem na štědrovečerní rybu je kapr na černo. Připravoval se několik dnů předem a vařil se ve sladké omáčce s perníkem, švestkami a ořechy. Smažený kapr se objevuje poprvé v kuchařce M. D. Rettigové, širokou oblibu ale získává až v 50. letech 20. století. Uvádí se, že v této úpravě kapra o Vánocích jedí dvě třetiny českých domácností. 10
A ještě něco. V některých rodinách bývá zvykem dávat živého kapra do vany třeba na několik dnů. Ryba tak velmi strádá, teplotní šok a chlorovaná voda jsou pro kapříka stresující. Podobně nerozumná je i snaha pustit zakoupeného kapra na svobodu do rybníka nebo do řeky. Podzimní výlov a následný pobyt v sádkách ho připraví o zásobní látky v těle a období zimního spánku s největší pravděpodobností nepřežije. Michaela Bílá, IX. C a Aneta Štěpáníková, IX. A Turnaj dvojkového volejbalu Reportáže co, kdy, kde, jak Nejsem zrovna vrcholový sportovec, ale přesto jsem se nechala zlákat k účasti na školním volejbalovém turnaji. V pátek 29. listopadu nastoupilo na palubovku naší tělocvičny 11 dvojic, které se pak utkaly v 21 zápasech na třech kurtech. V základních skupinách nastoupily loňské vítězné týmy a losovaly se nově přihlášené páry. Některé tvořili naši spolužáci a jejich rodiče nebo sourozenci, v tom je tato soutěž jedinečná. Mou spoluhráčkou byla kamarádka Nela, už jen tento fakt pro mě znamenal, že si užijeme spoustu zábavy. A nemýlila jsem se. Nasmály jsme se hned při vymýšlení jména našeho týmu. Zprvu nás nenapadaly žádné originální a vtipné názvy, až jsme přišly na DAnoNe. Název jsme složily z několika prvních písmen našich křestních jmen a přidaného D na začátek, aby to vypadalo zajímavěji a abychom ostatní nechaly lámat si hlavy nad tím, co to D znamená. Ostrý hvizd píšťalky rozhodčích vše odstartoval, naše hra proti prvnímu soupeři za moc nestála a situace se nevyvíjela příliš růžově. Míče nám neustále létaly pryč z hřiště a mně se nedařilo ani podání. Myslela jsem si, že na mě musí být Nela i naštvaná, jak jí to pořád kazím. Ale ta to brala s humorem. Další zápasy také nedopadly zrovna nejlépe. Abych byla upřímná, žádný z nich jsme nedotáhly k vítězství, jen se nám podařilo s jedním týmem remizovat a vysloužit si alespoň bodík. Nebudeme poslední. Hurá!! Výhra ale rozhodně nebyla to nejdůležitější, v tělocvičně jsme se všichni skvěle pobavili a strávili příjemné sportovní odpoledne. Anna Malíšková, IX. A 11
Dívčí fotbal Už se stalo tradicí, že začátkem prosince se v hale Sušil koná fotbalový turnaj dívek. Ano, čtete dobře, i půvabné a křehké dívky hrají fotbal! Tohoto turnaje jsme se zúčastnily již potřetí, ale vždy nám stupně vítězů nějak unikaly. Při losování sedmi družstev jsme tentokrát měly štěstí, dostaly jsme tu lehčí skupinu. Čekaly nás soupeřky z Holešova a ZŠ TGM. A v druhé kategorii byla děvčata ze Slovanu Kroměříž, dále Kvasice A i B a Morkovice. První mač nás čekal s Holešovem. Utkání provázela nervozita, málo pohybu a celkově jsme působily dost ospale. Světelná tabule ukazovala výsledek 0:1. Co nám chybělo? Musely jsme se rapidně zlepšit. Další zápas měl podtitul: Buď anebo. Buď vyhrajeme a postoupíme ze skupiny z druhého místa, anebo skončíme třetí. Musíme vyhrát, hecovaly jsme se navzájem. Rivalita mezi základkami Bratrství a TGM byla znát. Taktika se zdála jasná, dát co nejdříve branku, abychom se uklidnily. Tak se i stalo. Konečné skóre 2:0 hrálo v náš prospěch. Postup z druhého místa nás katapultoval do zápasu s Morkovicemi. Finále? Potřebujeme vítězství. Morkovice nás jednoznačně přehrávaly. Já už se nemohla dočkat, až tento zápas skončí. Utkání mělo jednoznačný výsledek 0:5. A tak nás čekalo klání o třetí místo. Opět s Holešovem. A teď to prostě dáme. Góóóóól! Radost, euforie, štěstí. Zápas jsme dotáhly do šťastného konce a vyhrály nad soupeřkami 3:0. Je to doma. Vysněné třetí místo. Vyhlášení výsledků jsme si náležitě užily, vždyť na bedně jsme nestály dlouhé dva roky. Holky, děkuju. Anna Nesvadbová, IX. A Vánoční Vídeň 5:15 zvoní budík a já se musím zvednout z vyhřáté postele, i když se mi nechce. Je 5. prosince, dnes jedeme do Vídně! Hlavní město Rakouska jsem sice navštívila už minulý rok, ale znovu se těším. Já a další mí čtyři kamarádi obsadíme zadní sedadla autobusu. Cesta rychle ubíhá a po dvou hodinkách zastavujeme v Mikulově na první dnešní občerstvení. Za další zhruba dvě hodiny se ocitáme v cíli, vítá nás město na Dunaji Vídeň. První naše kroky míří do zámku 12
Schönbrunn, velkolepé letní rezidence rakouských císařů. Rozlehlé zahrady, kterými jsme také procházeli, jsou spolu se zámkem zapsány na Seznam světového dědictví UNESCO. Obdivovali jsme barokní sochy a hlavně kolonádu Gloriette, tu návštěvníci vyhledávají pro úžasnou vyhlídku ze zdejší terasy. Dověděli jsme se také, že součástí zámeckých zahrad je i historická ZOO, právě tady se v r. 1906 narodilo první slůně odchované v zajetí. Dnes tu mají dokonce pandy. Ze Schönbrunnu vyrážíme svátečně nazdobenými ulicemi do samotného centra Vídně a jako správní turisté nemůžeme minout proslulé architektonické skvosty, Hofgurg, Staatsoper a nádherný gotický Stephansdom, jednu z nejvýznamnějších dominant rakouského hlavního města. Na náměstí, na němž obrovská katedrála stojí, nás čekalo vytoužené indivindy volno, jak s úsměvem zdůraznil náš stálý průvodce na cestách za poznáním, PhDr. P. Kočí. Naší poslední zastávkou na toulkách Vídní bylo Radniční náměstí, které se každoročně v době adventu proměňuje v pohádkovou krajinu. Kouzelné vánoční trhy nabízejí rozmanité cukrovinky, voňavé hřejivé nápoje, vánoční ozdoby, svíčky a dekorace. Když padne soumrak, vše se topí v moři světel, těmi jsou ozdobeny i stromy v blízkém parku. Opravdu pohádka! Plni dojmů a samozřejmě unavení jsme se kvečeru vydali na zpáteční cestu. Myslím, že jsme si Vídeň všichni hezky užili! Nela Adámková, IX. A Tradiční školní jarmark Vánoční diamant VÁNOCE veselé bílé baví naplňují odpouští Vánoce mají být láskyplné. Nejhorší jsou bez rodiny. vyčerpávají nudí stresují studené smutné DÁRKY Nikola Solařová, XI. A VÁNOCE voňavé radostné stmelují rozveselují odpouští Celá rodina je pohromadě. Všichni jsou přejedení cukrovím. ubíhají zneklidňují unavují krátké mrazivé RODINA Romana Srníková, IX. C 13
VÁNOCE krásné štědré překvapují sbližují přinášejí Všude to příjemně voní. Nesnáším, když nenapadne sníh. spěchají utrácejí rozteskní náročné deštivé JEŽÍŠEK Viktorie Horyanská, IX. A Horoskopy Štír (24. 10. 22. 11.) Řídící planeta: Mars a Pluto Šťastné číslo: 9 a všechna číslo dělitelná devítkou Barva: rudá a všechny ohnivé barvy Partner pro Štíra: Rak, Ryby, Váhy, Býk Živel znamení: voda Příznivé dny: čtvrtek, pátek Povaha: flegmaticko-cholerická Štíři vědí, kdo jsou, a ať si myslíte cokoliv, nic na tom nezměníte. Nehnou s nimi urážky ani komplimenty. Potkáte-li nervózního a upovídaného Štíra, bude to vzácnost. Štíři dokonale ovládají své tělo, mimiku i chování. Pod vnější vyrovnaností to však doslova vře. Štíři si dobře pamatují každé křivé nařčení a zradu. Jsou ambiciózní, i když to není vidět. Téměř vždy mají úspěch, v medicíně, politice či v detektivní kanceláři. Štírovo zdraví může ničit zhoubná vášeň, deprese i příliš tvrdá práce. Nejcitlivější jsou Štírovy reprodukční orgány, nos, krk, srdce a oběhový systém. Střelec (23. 11. 21. 12.) Řídící planeta: Jupiter Šťastné číslo: 3 a všechno čísla dělitelná třemi Barva: modrá a zelená Partner pro Váhy: Lev, Beran, Panna Živel znamení: oheň Příznivé dny: pátek, sobota, neděle Povaha: cholericko-sangvinická I když Střelec zrovna mlčí, a to je málokdy, jeho mozek neustále pracuje. Nenechte se tedy zaskočit nečekaně vypáleným šípem. Střelec je člověk extrovertní, veselý a společenský. Zjistí-li však, že se snažíte využít jeho přátelskou povahu nebo ho nespravedlivě obviníte, jděte mu raději z cesty. Jsou to lidé plní nevyčerpatelné energie, neposední a zjevně sebejistí. Jsou srdeční a velkorysí, mají spoustu přátel, kteří je mají rádi. Jsou inteligentní a nic je nezastaví. Jsou odvážní. Mají rádi adrenalinové situace a rychlost. Nikola Solařová, IX. A a Romana Srníková, IX. C 14
Clickytipy Jak trávit zimní večery líp než zhlédnutím dobrého filmu, četbou skvělé knihy, nebo poslechem nejnovějších songů? Vánoční prázdniny číhají za rohem, a tak na to budeme mít dost času, ne? Hitparáda Katy Perry Unconditionally Rihanna What Now Demi Lovato Neon Lights Celeste Buckingham Crushining' My Fairytale One Direction Story of My Life Johny Machette Tenkrát Pozvánka do kina Křídla Vánoc Závěrečnou píseň filmu určitě už znáte. Je jí hit Cesta Richarda Krajča a Tomáše Kluse. Režisérka filmu Pusinky, Karin Babinská, nově natočila vánoční příběh čtyř kamarádů, Tomáše (Richard Krajčo), Niny (Vica Kerekes), Rádi (David Novotný) a Zajíce (Jakub Prachař). Každý z nich má své nesplněné přání a právě Vánoce jsou časem, kdy se mohou plnit. Děj filmové pohádky pro dospělé se odehrává v nákupním centru, kde všichni hlavní hrdinové pracují. Dokážou si navzájem pomoci na cestě za sny? 15
Přijde letos Ježíšek? Jestli jste nezlobili, určitě přijde! A do kin také, v podobě nového českého filmu s Popelkou Libuší Šafránkovou a jejím manželem, Josefem Abrhámem. Romantická komedie vypráví příběh emigranta, který se i s rodinou vrací po třiceti letech do rodné země, aby v čase adventu znovu uvěřil v zázrak. Ke čtení Vánoční příběhy Astrid Lindgrenová Výbor krásných vánočních příběhů oblíbené švédské spisovatelky je určitě pěkným dárkem pro mladšího sourozence, co říkáte? Půvabná knížka opět nabízí setkání s Madynkou a Lottou z Rošťácké uličky i s dětmi z Bullerbynu. Obsahuje ovšem i povídky nové, které v původních knížkách nenajdete a pro české čtenáře jsou tak úplnou novinkou. Všechny příběhy však přinášejí čarovnou vůni perníčků, jehličí a purpury za vyzvánění vánočních zvonků. V pasti Michael Northrop Běsnící vítr, nekonečné závěje sněhu a vše spalující mráz. Pro ty, které bouře zasáhla, tak už není hlavní starostí, jak zůstat v teple, ale jak přežít. Scotty a jeho přátelé patří k posledním ze sedmi studentů, kteří po začátku bouře čekají v budově své střední školy, až si pro ně někdo přijede. Nikdo se stále neobjevil, a tak jim nezbývá než ve škole zůstat přes noc... Realistický příběh o tenké hranici mezi životem a smrtí je jako stvořený na temný prosinec. Nikola Šebestová a Tereza Holíková, IX. B Herní novinky Asi dvě nyní nejznámější akční hry jsou podle mě Call of Duty Ghosts a Battlefield 4. Nemá cenu chodit okolo horké kaše a rovnou to na vás vybalím. Kdo očekával revoluci a těšil se na zcela novou grafiku, ten bude zklamán. Ghosts jsou totiž téměř totožnou hrou jako Modern Warfare 3, a to je bohužel u prvního Call of Duty nové generace hodně smutné. Příběh se už nadobro vykašlal na válečné konflikty zakořeněné v realitě a místo toho nám servíruje alternativní post-apokalyptickou časovou osu, ve které skupina známá jako The Federation rozprášila západní pobřeží Spojených států pomocí orbitálního bombardéru. Proti Federaci nastupujete do boje společně se svým bratrem, otcem a tajemnou skupinou Ghosts. Battlefield 4 nabízí od hry to, co se čekalo. Dlouhé hodiny hraní a týmové spolupráce. To vše v parádní grafice, která se hýbe i na normálních sestavách. A singleplayer? Na ten zapomeňte, je jen do počtu. David Kočička, IX. B 16
Rébusy Pro volnou chvilku Zkuste s námi o vánočních prázdninách trošku větší porci rébusů než obvykle. Síťka Seřaďte písmenka od toho v kroužku do názvu jedné koledy. Není to těžké, jen si musíte najít způsob, jak se nezamotat. Doplňovačka (pro malé i větší) zpíváme zabalený, pod stromečkem hvězda s ocáskem kulaté ozdoby na stromeček německy Stern, v množném čísle čtyři ní neděle koření, příchuť zmrzliny perníčky, pusinky, úlky, linecké jsou Ježíškův otec (nevlastní) jedlička, smrček jsou (zdrobněle) poslední písmenko v abecedě s háčkem bílý koberec okolo krku, aby nám nebyla zima narodil se tu Ježíšek anglicky cinnamon 17 Nela Adámková a Viktorie Horyanská, IX. A
Vtípky pod stromeček Jdou dvě blondýnky do lesa pro vánoční stromek. Po dvou hodinách se ptá jedna druhé: Tak co, máš něco?" Ne, nemám," odpoví druhá. A co ty?" Já taky ne, tak víš co, vezmeme nějakej bez ozdob!" Jde Pepíček ze školy, přijde domů a maminka mu říká: Pepíčku, zapal stromeček!" Po chvilce přijde Pepíček a ptá se: A svíčky taky?" Přeje pan Kalianko sousedovi: Tak šťastný a veselý Nový rok!" Co blbnete, vždyť už je únor!" A sakra, to zase bude doma facek přetáhl jsem Silvestra ještě více než vloni!" Tatínku, a odkud k nám chodí Ježíšek? Pokud můžu soudit podle původu dárků tak asi z Číny. Naše dcera se právě stala dospělou, oznamuje otec před Vánocemi mámě. Proboha, jak se to stalo? Otevřela šatník a vyhlásila, že si nemá na Silvestra co obléct! U nás doma je pod stromečkem jedna a tatáž věc, ale každý, fakt každý Vánoce, říká spolužákům Vašek. Co prosím tě? Stojan. Děti, přece jenom bude k večeři ten kapr! sděluje maminka. Ale vždyť ho snad šel tatínek pustit do rybníka, ne? zamračí se Filípek. Maminka vysvětluje, jak se to událo: Tatínek šel kapra skutečně pustit do rybníka, ale když ho tam házel, nevšiml si, že je zamrzlý a chudáka kapra zabil! Tatí, opravdu mi ten počítač přinesl Ježíšek? ptá se Pepík táty. Ale samozřejmě, co tě to napadlo? No, že celej den stojí nějakej chlápek u domovních dveří a chce třetí splátku. Moje tchýně je spisovatelka, vypráví po Novém roce Jarda, tak jsem jí dal k Vánocům dárkový papír. O Štědrém dnu volá Franta svému známému: Hele, nemáš dneska na půl dne čas? Kamarád se diví: Zrovna dnes? Proč? No já jen, že mám doma postavený betlém a chybí mi tam osel... Ve škole: Děti, je zemská přitažlivost stále stejná? Ne, pane učiteli, na Silvestra je největší. Dominika Klimková a Šárka Martínková, IX. C 18
Listování Já čtenář I já mám doma svou vlastní knihovničku a knížky v ní stále přibývají. Nejsem sice velký čtenář, ale docela mě začaly zajímat klasické romány slavných autorů, jako byl např. Alexander Dumas nebo Victor Hugo. Možná jejich jména neznáte, ale Tři mušketýry a Bídníky určitě ano. Dřív jsem tlusté knihy také zavrhoval, čím jsem ovšem starší, tím víc toho chci vědět. V sešitě mám zapsaný citát Komenského: Nemilovat knihy znamená nemilovat moudrost. Nemilovat moudrost však znamená stávat se hlupákem. To bych nechtěl. David Kulich, IX. A Lidé se mění a já nejsem výjimkou. Mám být upřímná? Jako malou mě knížky opravdu nebavily a povinná školní četba se stala mou noční můrou. Musím říct, že tento vztah trvá, povinná četba mi nesedí ani dnes. Ale když jdu do knihovny a prohlížím si plné police knih s lákavými obálkami, vždy si jich pár vypůjčím a odnesu domů. Občas narazím na knížku, u které doslova hltám každé slovo, a později se ráda vracím k danému autorovi či autorce. Někdy se mi nepoštěstí najít tu správnou knihu a po pár stránkách ji bohužel odložím. Čtu ráda, i když ne nijak moc. Možná, že kdybych měla více času, četla bych víc. Ale kdo ví. Michaela Bílá, IX. C Nikdy jsem nebyla moc vášnivá čtenářka. Když jsem začala číst knížku a přestala mě bavit, jednoduše jsem ji odložila bokem na dobu neurčitou. Až jednou jsem si ve škole prohlížela katalog s nabídkou knih a byla mezi nimi ta, která mě okamžitě zaujala. Jmenovala se Noční jezdec. Uprosila jsem maminku, aby mi ji objednala, a pak jsem jen čekala, až konečně dorazí. Jakmile knížka přišla, vrhla jsem se do čtení. Hurá! Konečně jsem ji přečetla úplně celou! Myslím si, že dnes mě číst knížky baví mnohem víc. Ale na titul Knihomolka roku to zatím vážně nevypadá. Aneta Štěpáníková, IX. A Kniha pro jednoho nejlepší přítel, pro druhého pojem neznámý. Já se považuju za zlatý střed. Nejsem ani knihomol, ale ani nejsem z těch, komu stačily dvě obrázkové knížky v dětství a teď je ještě ke všemu nahradila počítačová obrazovka. Kniha je svět plný fantazie. To, co si oči přečtou na stránce, hlava okamžitě zpracuje, jako by to byla skutečnost. Všechno má svůj tvar, barvu, chuť, vůni nebo hlas. A tak se z nás při četbě stávají udatní bojovníci v bitvě, odhodlaní dobrodruzi pátrající po pokladu nebo odvážní a obětaví zachránci, kteří zabrání zkáze lidstva i planety. Podle mě by vás měla dobrá kniha nejen pobavit, ale měla by vám i něco dát. To, co čtete, může mít hluboký smysl a může z vás udělat lepšího člověka, upozorní vás na nějakou 19
chybu, které se většina lidí dopouští nebo díky ní uvidíte souvislosti, kterých jste si dříve ani nevšimli. To mi připomíná, že bych se měla hned pustit do čtení, tolik příběhů na mě ještě čeká. Tereza Holíková, IX. B Nikdy mi četba nedělala problém. Ale přelouskat takového Harryho Pottera se mi zatím nepodařilo. Brr, takové bichle! Na knihách mě nejvíce fascinuje, jak rozvíjí mou fantazii. Vždy prožívám příběh spolu s hlavním hrdinou, kterého si vysním do všech detailů. Přemýšlím, jak bych se já sama s nepřízní osudu vypořádala. Když tak uvažuju, asi nemám vyloženě nejoblíbenější knihu. Ráda si přečtu romány, detektivy, ale i sci-fi. Takže jsem takový všežravec. Většinou vybírám podle obalu a obsahu. Po přečtení pár kapitol okamžitě otáčím na poslední stránky. Ano, patřím mezi ty, kteří musí už od začátku vědět, jak příběh skončí. Shrnutí: můžu říct, že kniha je můj docela dobrý kamarád. 20 Anna Nesvadbová, IX. A Já a čtení, to moc dohromady nejde, doma moc velkou zásobu knih nemáme a do knihovny mě nic netáhne. Z dětství mám trvale oblíbené pohádkové knížky, protože mají vždy dobrý konec. Spíše si prohlédnu nějaké obrázky, než bych otevřela knížku a topila se ve všech těch písmenkách. Ale samozřejmě už jsem pár knížek přečetla a dokonce mě i zaujaly. Naposled My děti ze stanice ZOO, kterou jsem dokonce přečetla celou. Ale jak jsem zmiňovala už na začátku, JÁ A KNIHA nejsme kamarádi. Romana Srníková, IX. C Sama od sebe jsem začala číst nejdřív ve třetí třídě. Dříve jsem jen s nelibostí a výrazem mučedníka otevírala jakoukoliv knihu. Ale do školy jsme museli nosit něco jako čtenářský deník a moje maminka mě pak nutila otevřít některou z těch zatracených knížek a číst z ní aspoň půl hodiny denně. Postupem času a naštěstí pro mě začalo být čtení stále zábavnější, nuda pomalu mizela a vlastně se stal zázrak. Knihy jako studna vědomostí byly navíc oázou klidu a dokázaly mě zaujmout na dost dlouhou dobu. Toto nadšení mi vydrželo v podstatě až dodnes. Jen někdy schází volná chvíle. Anna Malíšková, IX. A Kniha přítel, nebo nepřítel? Pro někoho možná tisíce bezcenných popsaných listů. Pro mě však příležitost uniknout z tohoto světa k pohádkám, kde se plní sny a ta nejtajnější přání. Ať je má nálada jakákoliv, vždy hledám knížku, která se mým pocitům přizpůsobí. Je tolik žánrů, tolik příběhů, sáhnout po tom pravém bývá těžké, ne každá knížka mě dokáže oslovit. Je tu však mnohem víc těch, které se mi líbí, mají v sobě osobité kouzlo. Připadá mi zajímavé, že v některých knížkách jsou podobné situace, které prožívám právě já. Kniha je jako člověk, každá je jiná a jedinečná. Nikola Šebestová, IX. B