Verze k projednání č. 1 Datum: listopad 2006. LLaLanškrounskoměsta Valašské. Mikroregionu Lanškrounsko. Klobouky. Strategický plán

Mikroregionu Lanškrounsko LLaLanškrounskoměsta Valašské Klobouky Verze k projednání č. 1 Datum: listopad 2006 Strategický plán

Komise pro strategický rozvoj regionu Lanškrounsko ve sloţení: METOD KONZULT IPM, OLOMOUC Zpracovatelé děkují touto cestou za účinnou spolupráci členům komise pro strategický rozvoj regionu a všem, kteří svými připomínkami přispěli ke zpracování tohoto dokumentu. za zpracovatele: Ing. Pavel Král, MSc Jednatel Metod Konzult IPM Olomouc /1

OBSAH I. ANALÝZA A PROGRAMOVÁ ČÁST... 3 1. ANALÝZA REGIONU LANŠKROUNSKO... 4 1.1 CELKOVÁ CHARAKTERISTIKA... 4 1.1.1 Popis oblasti a hlavní geografické údaje... 4 1.1.2 Historické souvislosti... 4 1.1.3 Veřejná správa... 5 1.1.4 Vyuţití ploch... 6 1.2 OBYVATELSTVO... 7 1.2.1 Vývoj počtu obyvatel a věková struktura... 7 1.2.2 Vzdělanostní struktura... 13 1.2.3 Ekonomická aktivita... 19 1.3 TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA... 21 1.3.1 Doprava... 21 1.3.2 Energetika... 22 1.3.3 Zásobování vodou a odkanalizování... 23 1.4 BYTOVÝ FOND... 24 1.4.1 Stáří bytového fondu... 24 1.4.2 Vyuţívání bytového fondu... 25 1.5 HOSPODÁŘSKÁ CHARAKTERISTIKA... 27 1.5.1 Nezaměstnanost... 27 1.5.2 Hospodaření obcí... 29 1.5.3 Největší zaměstnavatelé... 30 1.6 OBČANSKÁ VYBAVENOST... 30 1.6.1 Školy a školská zařízení... 30 1.6.2 Zdravotnická a sociální zařízení... 31 1.7 REKREACE A CESTOVNÍ RUCH... 32 1.8 SOUHRNNÝ PŘEHLED ZA REGION LANŠKROUNSKO... 34 1.9 HLAVNÍ ZÁMĚRY VYPLÝVAJÍCÍ Z ÚPD (URBANISTICKÁ STUDIE, ÚZEMNÍ PLÁN)... 35 1.10 ZÁKLADNÍ TYPY VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÝCH STAVEB Z ÚPD JEDNOTLIVÝCH OBCÍ... 37 1.10.1 Obecní vybavenost... 37 1.10.2 Doprava... 37 1.10.3 Technická infrastruktura... 37 1.11 NÁMĚTY OBCÍ NA SPOLUPRÁCI V RÁMCI REGIONU... 38 1.12 ANALÝZA SWOT... 39 2. PROGRAMOVÁ ČÁST... 46 VÝZNAM A ROLE STRATEGICKÉHO PLÁNU PRO MIKROREGION... 46 Strategická vize... 47 2.1 EKONOMIKA A CESTOVNÍ RUCH... 48 2.1.1 Strategické cíle:... 48 2.1.2 Opatření a principy realizace... 48 2.1.3 Projekty... 50 2.2 INFRASTRUKTURA A ŢIVOTNÍ PROSTŘEDÍ... 54 2.2.1 Strategické cíle:... 54 2.2.2 Opatření a principy realizace... 54 2.2.3 Projekty... 55 2.3 SOCIÁLNÍ PROSTŘEDÍ A LIDSKÉ ZDROJE... 55 2.3.1 Strategické cíle:... 56 2.3.2 Opatření a principy realizace... 56 2.3.3 Projekty... 58 3. KARTOGRAFY... 58 3.1 SEZNAM KARTOGRAFŮ... 58 SEZNAM TABULEK... 67 /2

I. ANALÝZA A PROGRAMOVÁ ČÁST /3

1. Analýza regionu Lanškrounsko 1.1 Celková charakteristika Region Lanškrounsko vznikl jako sdruţení s právní subjektivitou v roce 2000. Jde o území o rozloze cca 280 km 2 s cca 22 tisíci obyvateli. Je tvořen výrazným centrem městem Lanškroun a obcemi z jeho širšího spádového území. Tento region je charakteristický výraznou vertikální členitostí s níţe poloţenou západní částí vhodnou pro relativně intenzivní zemědělství a s hornatější východní částí atraktivní pro rekreaci a cestovní ruch. Z demografického hlediska je region charakteristický existencí populačně větších obcí. Téměř celé území bylo poznamenáno poválečným vystěhováním německého obyvatelstva a pozdějším dosídlením. Významným prvkem regionu je existence průmyslového podniku AVX Czech Republic s.r.o. v Lanškrouně, který patří mezi nejvýznamnější zaměstnavatele v celém Pardubickém kraji. Na tento podnik je navázána celá řada subdodavatelů v regionu. 1.1.1 Popis oblasti a hlavní geografické údaje Území Lanškrounska leţí v severovýchodní části České republiky, ve východní části Pardubického kraje při jeho hranici s Krajem Olomouckým. Celé území se vyznačuje půvabnou členitostí a malebností krajiny, která nabízí turistům klid a zotavení v krásné přírodě, nejrůznější sportovní aktivity lyţování, cyklistiku, jezdectví, vodní sporty a v neposlední řadě i bohaté kulturní záţitky při návštěvě četných historických památek či moderně upraveného muzea a ostatních zařízení, která jsou i centrem informací o daném regionu. Do severozápadní části regionu zasahují Orlické hory, přesněji jejich východní pásmo Bukovohorská hornatina. Na východě navazuje na Orlické hory pohoří Králického Sněţníku, leţící severně od území Lanškrounska. Toto pohoří, které má největší průměrnou výšku v České republice, vytváří ve spojení s Bukovohorskou hornatinou vzájemně se doplňující území s velmi významným turistickým potenciálem. Do východní části území zasahuje Zábřeţská pahorkatina, která na severu přechází v pohoří Hrubého Jeseníku, na jihu oblast regionu ohraničují Třebovské stěny. 1.1.2 Historické souvislosti Město Lanškroun bylo zaloţeno v 2. polovině 13. století v době vlády Přemysla Otakara II. v souvislosti s kolonizací rozsáhlého území na řekách Tiché Orlici, Třebovce a Moravské Sázavě. Jeho zakladateli byli pravděpodobně bratři Oldřich a Heřman z Drnholce. Dějiny Lanškrouna a okolí byly po celý středověk těsně spjaty s dějinami lanšperského panství. V roce 1507 získali sňatkem Markéty Kostkové s Vojtěchem z Pernštejna lanšperské panství i s Lanškrounem a okolím Pernštejnové. Za jejich působení v r. 1561 došlo k přenosu správy panství z Lanšperka do Lanškrouna a také majitelé při návštěvě jiţ pobývali v Lanškrouně a ne v Lanšperku. Posledním feudálním pánem lanškrounského panství byl Alois Josef z Lichtenštejna. Za něho čítalo panství tři města, jedno městečko a 51 vsí. V roce 1858 postoupil Alois Josef z Lichtenštejna hospodářské budovy Lanškrounského zámku městu. V rámci pozemkové reformy po první světové válce získalo zámek v roce 1928 město, kterému objekt náleţí dodnes. /4

1.1.3 Veřejná správa Po roce 1990 došlo k určité snaze o přiblíţení výkonu státní správy občanovi. Státní správa je na niţší úrovni neţ je území okresu vykonávána prostřednictvím pověřených obecních úřadů, obecních úřadů na něţ byla přenesena kompetence stavebních úřadů a matrik, finančních úřadů, kontaktních míst státní sociální podpory. Přehled o místech výkonu výše uvedených kompetencí dle jednotlivých obcí regionu poskytuje následující tabulka. tabulka 1 Místa výkonu státní správy v obcích Poř. číslo OBEC POVĚŘENÝ ÚŘAD STAVEBNÍ ÚŘAD FINANČNÍ ÚŘAD MATRIKA KONT.MÍSTA SSP 1 Albrechtice Lanškroun Lanškroun Ústí n/o Lanškroun Lanškoun 2 Anenská Studánka Lanškroun Lanškroun Ústí n/o Lanškroun Lanškoun 3 Cotkytle Lanškroun Lanškroun Ústí n/o Lanškroun Lanškoun 4 Čenkovice Lanškroun Výprachtice Ústí n/o Výprachtice Lanškoun 5 Damníkov Lanškroun Lanškroun Ústí n/o Lanškroun Lanškoun 6 Dolní Čermná Lanškroun Dolní Čermná Ústí n/o Dolní Čermná Lanškoun 7 Horní Čermná Lanškroun Dolní Čermná Ústí n/o Dolní Čermná Lanškoun 8 Horní Heřmanice Lanškroun Výprachtice Ústí n/o Výprachtice Lanškoun 9 Horní Třešňovec Lanškroun Lanškroun Ústí n/o Lanškroun Lanškoun 10 Krasíkov Lanškroun Tatenice Ústí n/o Tatenice Lanškoun 11 Lanškroun Lanškroun Lanškroun Ústí n/o Lanškroun Lanškoun 12 Lubník Lanškroun Lanškroun Ústí n/o Lanškroun Lanškoun 13 Luková Lanškroun Lanškroun Ústí n/o Lanškroun Lanškoun 14 Ostrov Lanškroun Lanškroun Ústí n/o Lanškroun Lanškoun 15 Petrovice Lanškroun Dolní Čermná Ústí n/o Dolní Čermná Lanškoun 16 Rudoltice Lanškroun Lanškroun Ústí n/o Lanškroun Lanškoun 17 Sázava Lanškroun Lanškroun Ústí n/o Lanškroun Lanškoun 18 Strážná Lanškroun Tatenice Ústí n/o Tatenice Lanškoun 19 Tatenice Lanškroun Tatenice Ústí n/o Tatenice Lanškoun 20 Trpík Lanškroun Lanškroun Ústí n/o Lanškroun Lanškoun 21 Výprachtice Lanškroun Výprachtice Ústí n/o Výprachtice Lanškoun 22 Žichlínek Lanškroun Lanškroun Ústí n/o Lanškroun Lanškoun Z tabulky vyplývá, ţe 13 obcí má místo výkonu ve 2 sídlech a 9 obcí ve 3 sídlech. Všechny obce regiony mají pověřený obecní úřad v Lanškrouně a finanční úřad v Ústí nad Orlicí. Třináct obcí má stavební úřad a matriku v Lanškrouně a zbylých 9 obcí má vţdy v jednom sídle stavební úřad a matriku (Dolní Čermná, Tatenice, Výprachtice). /5

ORNÁ PŮDA ZAHRADA OVOCNÝ SAD TRVALÝ TRAVNÍ POROST LESNÍ POZEMEK VODNÍ PLOCHA ZASTAVĚNÁ PLOCHA A NÁDVOŘÍ OSTATNÍ PLOCHA CELKOVÁ VÝMĚRA Z TOHO ZEMĚDĚLSKÁ PLOCHA 1.1.4 Vyuţití ploch Procentní podíly vyuţití ploch vykazují ve srovnání se zbytkem okresu a s údaji za Pardubický kraj přes poměrně výrazné vertikální členění oblasti relativně vysoké zastoupení zemědělských ploch se značným zorněním a niţší zastoupení vodních ploch, sadů a zahrad i zastavěných ploch. tabulka 2 - Vyuţití ploch k 31. 12. 2005 (v ha/%) 11359,3849 664,1447 38,1317 4769,1029 8690,7769 199,663 292,8370 1501,1305 27515,1716 16832,2756 0,7256 41,2841% 2,4137% 0,1386% 17,3326% 31,5854% % 1,0643% 5,4556% 100% 61,1745% tabulka 3 - Srovnání zastoupení ploch v % v ha celková výměra ( v ha ) % orná půda % louky a pastviny % lesní půda %vodní plochy % zastav. plocha % zem. půda % sady a zahrady Lanškrounsko 27 519,7 42,1 16,8 31,2 0,7 1,1 61,7 2,7 okres ÚO 126 515,1 38,5 18,2 31,5 0,9 1,4 59,8 3,0 Pardub. kraj 451 847 44,8 12,9 29,3 1,3 1,6 60,8 2,9 /6

1.2 Obyvatelstvo 1.2.1 Vývoj počtu obyvatel a věková struktura Okres Ústí nad Orlicí lze charakterizovat z pohledu změny počtu obyvatelstva v posledním desetiletí jako okres se stabilním nárůstem tohoto počtu, a to i (na rozdíl od mnoha jiných okresů) v posledních pěti letech. Obdobný trend je moţno sledovat i u regionu Lanškrounsko. Právě region Lanškrounsko vykazuje vyšší tempo nárůstu obyvatelstva v porovnání s územím celého okresu. V kontextu s následujícími tabulkami je vyšší nárůst počtu obyvatel Lanškrounska vysvětlitelný relativně mladším obyvatelstvem a tím i narozením vyššího počtu dětí v tomto regionu. tabulka 4 - Index stáří 1999-2004 1999 0-14 15-59 60+ Index stáří Lanškrounsko 3 916 14 180 3 559 90,9 okres ÚO 25 396 89 663 24 283 95,6 Pardub. kraj 87 752 327 332 93 670 106,7 ČR 1 707 205 6 697 935 1 872 958 109,7 2001 0-14 15-59 60+ Index stáří Lanškrounsko 3 868 14 423 3 432 88,7 okres ÚO 25 056 89 992 24 207 96,6 Pardub. kraj 87 271 328 996 93 724 107,4 2004 0-14 15-64 65+ Index stáří Lanškrounsko 3 614 15 590 2 699 74,7 Okres UO 22 646 96 480 18 611 82,2 Pardub. kraj 78 779 353 911 72 595 92,1 ČR 1 526 946 7 259 001 1 434 630 93,9 Zdroj dat: ČSÚ Pozn. Index stáří je poměr počtu obyvatel ve věkové kategorii 60+ ku kategorii 0-14 vyjádřený v %. V případě roku 2004 se jedná o věkovou kategorii nad 65 let věku! /7

tabulka 5 - Vývoj počtu obyvatel v ORP Lanškroun 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 Počet obyvatel k 31.12. 21548 21576 21611 21615 21655 21670 21657 21746 21805 21903 21868 v tom podle pohlaví V tom ve věku muţi 10555 10574 10594 10603 10614 10637 10614 10683 10706 10770 10765 ţeny 10993 11002 11017 11012 11041 11033 11043 11063 11099 11133 11103 0 aţ 14 let 4274 4161 4066 3973 3916 3850 3767 3730 3684 3614 3556 15 aţ 64 let 14631 14731 14829 14921 15004 15097 15191 15345 15451 15 590 15575 65 a více let 2643 2684 2716 2721 2735 2723 2699 2671 2670 2699 2737 Index stáří (%) 61,8 64,5 66,8 68,5 69,8 70,7 71,6 71,6 72,5 74,7 77 Zdroj dat: ČSÚ Ukazatel změny počtu obyvatelstva bývá někdy označován jako jeden z relativně syntetických ukazatelů, zohledňujících atraktivitu obce či regionu. Při stávající nepříliš dobré situaci na trhu s byty se však lidé většinou nestěhují tam, kde by skutečně za ideálních podmínek chtěli ţít, ale spíše tam, kde je moţno sehnat bydlení. Proto například i dynamický rozvoj Lanškrounska ve sféře pracovních příleţitostí není dosud doprovázen odpovídajícím nárůstem počtu obyvatel (s výjimkou období posledních dvou let). Dále je nutno si uvědomit, ţe tyto trendy mohou mít i své nepříznivé dopady. Většinou se totiţ stěhují lidé na menší vzdálenost, coţ znamená, ţe výrazný nárůst počtu obyvatel určitého sídla či regionu je často doprovázen poklesem počtu obyvatel v jeho nejbliţším okolí. Přehled o vývoji počtu obyvatel v jednotlivých obcích v letech 1869 aţ 1991 poskytují grafy č. 1-3 a v letech 1992 aţ 2001 grafy č. 4-7. Výrazná změna počtu obyvatel v Dolní a Horní Čermné okolo roku 1930 je způsobena územní změnou v roce 1936 a neodráţí skutečný pohyb v jejich počtu. Vývoj u ostatních obcí je vcelku srovnatelný a odráţí historické skutečnosti (poválečný odsun německého obyvatelstva apod.). Porovnání vývoje v městě Lanškroun s ostatními obcemi regionu potvrzuje obecnou míru urbanizace. Přehled o změnách počtů obyvatel v jednotlivých obcích dle jejich příčin poskytuje tabulka s názvem: Bilance obyvatel v roce 2005. V případě přistěhování a vystěhování je bráno v úvahu pouze stěhování přes hranice správního obvodu. Téměř polovina obyvatel regionu bydlí ve městě Lanškroun a více neţ polovina obyvatel bydlí v Lanškrouně a v Dolní Čermné. Přehled o podílech počtu obyvatelstva v Lanškrouně a největších obcích regionu poskytuje graf s názvem: Skladba regionu podle počtu obyvatel v obcích rok 2006. Počty obyvatel v jednotlivých obcích částečně korespondují s hustotou obyvatelstva. Přehled o hustotě obyvatelstva v jednotlivých obcích v porovnání s průměrem regionu poskytuje graf s názvem: Hustota obyvatelstva v roce 2006 Srovnání hustoty obyvatelstva regionu Lanškrounsko s okolními ORP nabízí graf s názvem Hustota obyvatel na 1 km2 v jednotlivých ORP r.2006 /8

tabulka 6 - Bilance obyvatel obcí ORP Lanškroun - rok 2005 Stav k 1. 1. 2005 Ţivě narození Zemřelí Přiroze ný přírůste k Přírůstek stěhováním Celkov ý přírůste k Stav k 31. 12. 2005 Průměr ný věk Lanškrounsko 21 903 225 199 26-61 -35 21 868 38,5 v tom obce: Albrechtice 510 1 3-2 -19-21 489 40,0 Anenská Studánka 190 1 1-5 5 195 41,2 Cotkytle 431 5 7-2 6 4 435 40,0 Čenkovice 192 1 2-1 -5-6 186 37,4 Damníkov 682 9 6 3 6 9 691 36,8 Dolní Čermná 1 358 9 11-2 -6-8 1 350 37,7 Horní Čermná 1 032 6 11-5 -13-18 1 014 39,4 Horní Heřmanice 499 2 1 1 4 5 504 41,8 Horní Třešňovec 624 6 5 1 2 3 627 36,5 Krasíkov 310 4 3 1-1 311 39,4 Lanškroun 9 893 101 95 6-92 -86 9 807 39,5 Lubník 312 3 1 2-1 1 313 37,1 Luková 668 8 6 2 13 15 683 38,3 Ostrov 594 9 2 7-5 2 596 34,5 Petrovice 243 5 4 1-2 -1 242 37,1 Rudoltice 1 006 20 8 12 15 27 1 033 36,3 Sázava 548 5 3 2 10 12 560 36,9 Stráţná 110 1 1 - -2-2 108 39,3 Tatenice 865 13 8 5-11 -6 859 36,2 Trpík 70-1 -1-1 -2 68 41,9 Výprachtice 945 10 12-2 -5-7 938 37,4 Ţichlínek 821 6 8-2 40 38 859 37,1 Zdroj dat: ČSÚ /9

Skladba regionu Lanškrounsko podle počtu obyvatel v obcích - rok 2006 do 100 1% do 500 12% nad 1500 45% do 1000 26% do 100 do 500 do 1000 do 1500 nad 1500 do 1500 16% graf 1 - Skladba regionu Lanškrounsko podle počtu obyvatel v obcích Zdroj dat: ČSÚ /10

Hustota obyvatel v obcích Lanškrounska v roce 2006 Anenská Studánka Cotkytle Čenkovice Damníkov 64,90 98,85 32,01 18,97 43,17 80,02 10,14 24,64 23,33 31,14 54,33 90,06 57,39 32,03 64,04 Dolní Čermná Horní Čermná Horní Heřmanice Horní Třešňovec Krasíkov Lanškroun Lubník Luková 92,18 32,22 46,79 61,51 60,86 Ostrov Petrovice Rudoltice Sázava 474,98 Stráţná Tatenice Trpík Výprachtice Ţichlínek graf 2 - Hustota obyvatel v obcích Lanškrounska Zdroj dat: ČSÚ /11

Hustota obyvatel na 1 km2 v okolních ORP k 1. 1. 2006 974,76 79,60 88,69 357,82 412,64 Lanškroun Králíky Ţamberk Ústí nad Orlicí 210,57 413,72 301,80 268,54 552,83 406,22 Česká Třebová Svitavy Moravská Třebová Litomyšl Zábřeh Mohelnice Olomouc Zdroj dat: ČSÚ graf 3 - Hustota obyvatel na 1 km 2 v okolních ORP /12

1.2.2 Vzdělanostní struktura tabulka 7 - Vzdělanostní struktura podle SLDB 2001 ZŠ % z obyv. SŠ % z obyv. VŠ % z obyv. Lanškrounsko okres ÚO Pardub. kraj ČR 4 839 27 4 122 23 544 6 22 862 23 24 276 25 3 546 6 96 137 23 103 667 25 14 981 7 1 975 109 23 2 431 171 28 762 459 8,9 Pramen: ČSÚ ZŠ - základní vzdělání SŠ - střední odborné nebo všeobecné s maturitou VŠ - vysokoškolské vzdělání Předloţená tabulka ukazuje zejména podíly počtu obyvatel nad 15 let věku v řešeném území s vybranými kategoriemi dosaţeného vzdělání v porovnání s okresními, krajskými a republikovými údaji. Je patrný niţší poměr obyvatelstva s dosaţeným středoškolským i vysokoškolským vzdělání v regionu. Tento rozdíl má celou řadu příčin, ale je moţno ho zčásti vysvětlit i horším dopravním napojením na centra dojíţďky za vzděláním (u VŠ na největší města ČR, u SŠ jde o to, ţe významný počet středních škol okresu je jiţ soustředěn ve městech Ústí nad Orlicí a Česká Třebová). Je pravděpodobné, ţe i úvahy o dosaţitelnosti vzdělání jsou významným prvkem při rozhodování mladých lidí o tom, zda vůbec a kde dále studovat. Přehled o vzdělanostní struktuře obyvatel regionu ve srovnání s celým regionem, okresem a celou ČR poskytují grafy s názvem: Obyvatelstvo nad 15 let věku podle nejvyššího ukončeného vzdělání. Lanškrounsko lze označit za mladý region. V porovnání s okresními a zejména s celorepublikovými údaji vykazuje poněkud vyšší podíl obyvatel v předproduktivním věku a poněkud niţší podíl obyvatel v poproduktivním věku. To vytváří dobré předpoklady pro další demografický vývoj regionu i jeho ekonomickou budoucnost. Srovnání obyvatel v předproduktivním věku, Počet obyvatel v předproduktivním věku Lanškrounsko, Srovnání obyvatel v produktivním věku, Podíl obyvatel v produktivním věku v roce 2005 region Lanškrounsko a Srovnání obyvatel v produktivním věku, Srovnání obyvatel v poproduktivním věku a Počet obyvatel v poproduktivním věku. /13

PARDUBICKÝ KRAJ Obyvatelstvo nad 15 let věku podle nejvyššího ukončeného vzdělání k 1. 1. 2006 základní a neukončené 25% 4% 7% 0% 1% 23% vyučení a střední odborné bez maturity úplné střední s maturitou vyšší odborné a nástavbové 40% vysokoškolské vč. vědecké přípravy bez vzdělání nezjištěno graf 4 Obyvatelstvo kraje nad 15 let věku podle nejvyššího ukončeného vzdělání OKRES ÚSTÍ NAD ORLICÍ Obyvatelstvo nad 15 let věku podle nejvyššího ukončeného vzdělání k 1. 1. 2006 základní a neukončené 25% 4% 6% 0% 1% 23% vyučení a střední odborné bez maturity úplné střední s maturitou vyšší odborné a nástavbové 41% vysokoškolské vč. vědecké přípravy bez vzdělání nezjištěno graf 5 - Obyvatelstvo okresu nad 15 let věku podle nejvyššího ukončeného vzdělání Zdroj dat: ČSÚ /14

ORP LANŠKROUN - Obyvatelstvo nad 15 let podle nejvyššího ukončeného vzdělání k 1. 1. 2006 23% 3% 6% 1% 1% základní a neukončené 27% vyučení a střední odborné bez maturity úplné střední s maturitou vyšší odborné a nástavbové 39% vysokoškolské vč. vědecké přípravy bez vzdělání nezjištěno Zdroj dat: ČSÚ graf 6 - obyvatelstvo ORP nad 15 let věku podle nejvyššího ukončeného vzdělání /15

procento z obyvatel graf 7 - Srovnání obyvatel ORP Lanškroun v předproduktivním věku Srovnání obyvatel ORP Lanškroun v předproduktivním věku k 1. 1. 2006 25,00% 20,00% 15,00% 10,00% 5,00% 0,00% Česká republika kraj Lanškrounsko Albrechtice Anenská Studánka Cotkytle Čenkovice Damníkov Dolní Čermná Horní Čermná Horní Heřmanice Horní Třešňovec Krasíkov Lanškroun Lubník Luková Ostrov Petrovice Rudoltice Sázava Stráţná Tatenice Trpík Výprachtice Ţichlínek obyvatelé v předproduktivním věku Počet obyvatel v předproduktivním věku - Lanškrounsko k 1. 1. 2006 3% 1%5% 3% 1% 3% 1% 4% 0% 4% 4% 2% 1% 2% 1% 3% 45% 6% 5% 2% 3% 1% Albrechtice Anenská Studánka Cotkytle Čenkovice Damníkov Dolní Čermná Horní Čermná Horní Heřmanice Horní Třešňovec Krasíkov Lanškroun Lubník Luková Ostrov Petrovice Rudoltice Sázava Stráţná Tatenice Trpík Výprachtice Ţichlínek Zdroj dat: ČSÚ /16

procento obyvatel graf 8 - Srovnání obyvatel ORP Lanškroun v produktivním věku 25,00% Srovnání obyvatel ORP Lanškroun v poproduktivním věku k 1. 1. 2006 20,00% 15,00% 10,00% 5,00% 0,00% Česká republika kraj Lanškrounsko Albrechtice Anenská Studánka Cotkytle Čenkovice Damníkov Dolní Čermná Horní Čermná Horní Heřmanice Horní Třešňovec Krasíkov Lanškroun Lubník Luková Ostrov Petrovice Rudoltice Sázava Stráţná Tatenice Trpík Výprachtice Ţichlínek Srovnání obyvatel v poproduktivním věku Počet obyvatel v produktivním věku - Lanškrounsko k 1. 1. 2006 Albrechtice Anenská Studánka Cotkytle Čenkovice 3% 1%5% 3% 1% 3% 1%4%0% 4% 4% 2% 1%2%1% 3% 45% 6% 5% 2% 3% 1% Damníkov Dolní Čermná Horní Čermná Horní Heřmanice Horní Třešňovec Krasíkov Lanškroun Lubník Luková Ostrov Petrovice Rudoltice Sázava Stráţná Tatenice Trpík Výprachtice Ţichlínek Zdroj dat: ČSÚ graf 9 - Srovnání obyvatel ORP Lanškroun v poproduktivním věku /17

procento obyvatel Srovnání obyvatel ORP Lanškroun v poproduktivním věku k 1. 1. 2006 25,00% 20,00% 15,00% 10,00% 5,00% 0,00% Česká republika kraj Lanškrounsko Albrechtice Anenská Studánka Cotkytle Čenkovice Damníkov Dolní Čermná Horní Čermná Horní Heřmanice Horní Třešňovec Krasíkov Lanškroun Lubník Luková Ostrov Petrovice Rudoltice Sázava Stráţná Obyvatelé v poproduktivním věku - Lanškrounsko k 1. 1. 2006 Tatenice Trpík Výprachtice Ţichlínek Srovnání obyvatel v poproduktivním věku 1% 3%2%1% 4% 2%1%3% 0% 4% 4% 47% 2% 1% 3% 1%3% 6% 5% 3% 2% 3% Albrechtice Anenská Studánka Cotkytle Čenkovice Damníkov Dolní Čermná Horní Čermná Horní Heřmanice Horní Třešňovec Krasíkov Lanškroun Lubník Luková Ostrov Petrovice Rudoltice Sázava Stráţná Tatenice Trpík Výprachtice Ţichlínek Zdroj dat: ČSÚ /18

1.2.3 Ekonomická aktivita Analýza ekonomické aktivity obyvatelstva regionu potvrzuje, ţe Lanškrounsko patří mezi ekonomicky nejaktivnější území republiky. Ekonomická aktivita obyvatel Lanškrounska vyjádřená v procentech převyšuje ve všech kategoriích (muţi, ţeny, celkem) stejné ukazatele za Okres Ústí nad Orlicí, Pardubický kraj i celou Českou republiku. Tyto skutečnosti vyplývají z tabulky a připojeného grafu na následující straně. Data jsou čerpána z posledního SLDB k 1. 3. 2001, neboť aktuální data nejsou k dispozici za námi sledovaná území. Aktuální data jsou zjišťována pouze za ČR a kraje, v menších územních celcích by byla velká výběrová chyba a data nespolehlivá. Pro přesnost a spolehlivost jsou tedy veškerá potřebná data čerpána z uvedeného SLDB. /19

% ekonomicky aktivních tabulka 8 - Ekonomická aktivita obyvatelstva podle SLDB k 1. 3. 2001 ekonomicky aktivní počet obyvatel celkem v % Albrechtice 495 271 54,75 Anenská Studánka 187 39 20,86 Cotkytle 426 178 41,78 Čenkovice 188 92 48,94 Damníkov 667 348 52,17 Dolní Čermná 1 337 658 49,21 Horní Čermná 1 048 492 46,95 Horní Heřmanice 476 194 40,76 Horní Třešňovec 609 314 51,56 Krasíkov 305 170 55,74 Lanškroun 9 990 5 363 53,68 Lubník 288 147 51,04 Luková 691 348 50,36 Ostrov 578 312 53,98 Petrovice 238 127 53,36 Rudoltice 922 495 53,69 Sázava 554 289 52,17 Stráţná 98 43 43,88 Tatenice 841 428 50,89 Trpík 66 32 48,48 Výprachtice 953 485 50,89 Ţichlínek 793 418 52,71 Lanškrounsko 21 750 11 243 51,69 Okres Ústí nad Orlicí 139 387 70 177 50,35 Pardubický kraj 508 281 255 709 50,31 Česká republika 10 230 060 5 253 400 51,35 graf 10 - Ekonomická aktivita obyvatelstva Zdroj dat: ČSÚ Ekonomická aktivita obyvatelstva 52,00 51,69 51,50 51,35 51,00 50,50 50,35 50,31 Lanškrounsko okres Ústí nad Orlicí Pardubický kraj Česká republika 50,00 49,50 1 /20

1.3 Technická infrastruktura 1.3.1 Doprava Ţelezniční doprava Regionem prochází hlavní ţelezniční tah České republiky Praha Olomouc Přerov Ostrava (č.010 a 270). V Třebovicích odbočuje trať do Chornice (č.262), která prochází jihozápadní částí regionu. Poslední tratí, která se nachází v řešeném území, je trať Rudoltice Lanškroun (č.272). V rámci zpracování konceptu Územního plánu velkého územního celku Okresu Ústí nad Orlicí byla prověřována moţnost nového ţelezničního propojení Lanškrouna (navázání na trať Rudoltice Lanškroun č. 272) s Letohradem (navázání na trať č. 020: Praha Velký Osek H. Králové Letohrad). Projednávání konceptu územního plánu však dosud nebylo ukončeno (práce na územním plánu byly zastaveny a koncept bude pouţit jako jeden z podkladů pro zpracování Územního plánu velkého územního plánu Pardubického kraje). Dle stanoviska Ministerstva dopravy a spojů ČR však nelze s realizací této stavby v návrhovém období územního plánu počítat. Úvahy o jejím zařazení mezi připravované investice ministerstvo podmínilo prokázáním její potřebnosti a výhodnosti. Celkově lze však hodnotit napojení ţelezniční dopravou z pohledu technické infrastruktury jako velmi dobré. V současné době však ţelezniční doprava prochází postupnou restrukturalizací a ještě stále nedošlo k ujasnění toho, jaký bude další osud zejména regionálních tratí. Silniční doprava Hodnocení dopravního napojení řešeného území silniční sítí vychází oproti ţelezniční dopravě spíše opačně. Regionem neprochází ţádná dálnice ani jiná rychlostní komunikace tohoto typu. Nejbliţší napojení na dálnici je u Poděbrad, na rychlostní komunikaci dálničního typu pak u Mohelnice. Regionem prochází jen několik (z celorepublikového pohledu) méně důleţitých silnic 1. třídy (I/11 Praha H. Králové Ţamberk Ostrava, I/43 hraniční přechod D. Lipka Lanškroun Svitavy Brno). Na styku s regionem je silnice 1. třídy I/14 Náchod Ústí nad Orlicí Česká Třebová Třebovice,. Silnice I/43 není sice významnou z celorepublikového pohledu, ale je významná pro krajskou úroveň, je jediným přímým silničním napojením Pardubického kraje na území sousedního státu a to na Polskou republiku. Pro region by měla velký význam uvaţovaná rychlostní komunikace R35, která by spojovala města H. Králové a Olomouc a tím by celý region významně napojovala na dálniční síť České republiky. Severní varianty této připravované rychlostní komunikace procházejí jiţní částí řešeného území. V optimálním případě lze očekávat stabilizaci trasy této rychlostní silnice schválením Územního plánu velkého územního celku Pardubický kraj v předmětném úseku do dvou let. /21

Letecká a vodní doprava Na území regionu se nenacházejí ţádná civilní letiště. Nejbliţší letiště jsou v Ústí nad Orlicí a v Ţamberku, která mají především sportovní vyuţití, případně pro Leteckou záchrannou sluţbu. Ve Vysokém Mýtě je letiště s betonovou přistávací drahou, které má statut letiště s občasným mezinárodním provozem, to znamená, ţe na poţádání přepravce je provedeno celní odbavení konkrétního letadla. Nejbliţší letiště se smíšeným provozem je v Pardubicích, letiště s pravidelnými linkami aţ v Praze, Brně či Ostravě. Řešeným územím neprochází ţádná vodní dopravní cesta. Nejbliţším splavným tokem je Labe ve Chvaleticích. Připravuje se splavnění jeho toku aţ do Pardubic. Regionem prochází připravovaná trasa navrhovaného průplavu Dunaj Odra Labe, která můţe v případě realizace významně zvýšit jeho význam. S realizací však v nejbliţší době není uvaţováno. 1.3.2 Energetika Zásobování elektrickou energií Pardubický kraj je zásobován elektrickou energií prostřednictvím přenosové soustavy provozované a.s. ČEPS, distribuční síť provozuje regionální energetický podnik VČE a.s. Přechod mezi napájecím a distribučním systémem tvoří síť transformoven 400(220)/110 kv. Na území regionu se nachází jeden ze základních zásobovacích bodů, transformovna Krasíkov (400/110 kv). Území kraje je pokryto dvěma rozvodnými systémy, východní část je řešena rozvodným systémem 22 kv a zbytek území kraje systémem 35 kv. Oblast Lanškrounska spadá do sféry systému 22 kv. Výkonově je zajištěna z transformoven 110/22 kv Lanškroun a Jablonné nad Orlicí. Území regionu je vzhledem k vzájemné blízkosti napájecích bodů dostatečně zásobováno elektrickou energií, coţ vytváří dobré předpoklady pro jeho rozvoj. Pro území Pardubického kraje se předpokládá v období do roku 2005 roční nárůst 2% a po roce 2005 2,3%. Pro zajištění tohoto nárůstu se připravuje výstavba několika transformoven vvn/vn a příslušných vedení. Na území Lanškrounska se výstavba takovéto transformovny nepředpokládá, nejbliţší se připravují v Ústí nad Orlicí (110/35 kv, termín výstavby není stanoven) a v Králíkách (110/22 kv, předpoklad výstavby v r. 210). S její výstavbou souvisí realizace nového vedení 2 x 110 kv v trase z Horních Heřmanic-Rýdrovic do Králík. Zásobování plynem Do území regionu je plyn přiváděn trasami vysokotlakých plynovodů (DN 500 a DN 350) z Černé za Bory. Současný stav plynofikace jednotlivých obcí regionu je uveden v tabulce na konci této kapitoly. /22

1.3.3 Zásobování vodou a odkanalizování Region Lanškrounsko je území s dostatečnými zásobami podzemních vod s kvalitou vody na uspokojivé úrovni. Většina obcí je vybavena veřejným vodovodem. Problematičtější je situace v odkanalizování a v čištění odpadních vod. Odkanalizování téměř celého sídla a čištění odváděných odpadních vod má pouze Lanškroun, Výprachtice mají ČOV, která čistí vody části obce. Strategický význam má dokončení kanalizace Lanškrouna včetně napojení obce Horní Třešňovec. Současná stav v zásobování odkanalizování obcí je zachycen v tabulce Technická vybavenost obcí Regionu Lanškrounsko. tabulka 9 - Technická vybavenost obcí regionu Lanškrounsko Poř. Řízené Název obce Vodovody Kanalizace ČOV číslo skládky Plynofikace 1 Albrechtice ano záměr 2 Anenská Studánka ano 3 Cotkytle 4 Čenkovice ano lokální lokální 5 Damníkov ano část velkoodběr 6 Dolní Čermná ano ano záměr 7 Horní Čermná ano ano záměr 8 Horní Heřmanice ano 9 Horní Třešňovec ano ano 10 Krasíkov ano lokální 11 Lanškroun ano ano ano ano ano 12 Lubník ano lokální lokální ano 13 Luková ano - skup ano 14 Ostrov ano záměr 15 Petrovice ano lokální 16 Rudoltice ano lokální lokální ano 17 Sázava ano ano lokální ano 18 Strážná 19 Tatenice ano ano lokální 20 Trpík ano 21 Výprachtice ano ano ano /23

do roku 1919 vč. nezj. 1920-1945 1946-1980 1981-1990 1991-2001 1.4 Bytový fond 1.4.1 Stáří bytového fondu Stáří a kvalita bytového fondu v obcích byla naposledy sledována ve sčítání lidí, bytů a domů (SLBD) v roce 2001. tabulka 10 - Stáří bytového fondu podle SLDB 2001 Byty v domech postavených v období Albrechtice 18 23 82 16 14 Anenská Studánka 5 19 5 4 6 Cotkytle 19 21 94 12 10 Čenkovice 6 4 38 8 4 Damníkov 33 33 97 28 27 Dolní Čermná 28 40 246 79 47 Horní Čermná 37 44 207 45 16 Horní Heřmanice 24 23 89 22 8 Horní Třešňovec 27 21 97 43 12 Krasíkov 22 14 45 9 19 Lanškroun 371 392 1 771 504 533 Lubník 21 15 35 22 4 Luková 38 40 73 35 22 Ostrov 20 25 69 35 15 Petrovice 4-51 15 2 Rudoltice 29 36 159 35 51 Sázava 19 15 103 22 30 Stráţná 6 9 21 3 3 Tatenice 59 25 130 32 21 Trpík 3 9 8 3 1 Výprachtice 34 21 173 34 51 Ţichlínek 42 23 106 38 51 Správní obvod celkem 865 852 3 699 1 044 947 Pramen: ČSÚ Dané ukazatele charakterizují počet a podíl problematických bytů a ukazují tak i na moţnou výši budoucího odpadu bytového fondu. Řešené území ve sledovaných ukazatelích vykazuje mírně horší hodnoty neţ tomu je u celého okresu. /24

1.4.2 Vyuţívání bytového fondu tabulka 11 - Vyuţívání bytového fondu podle SLDB 2001 Neobydlené byty z toho důvod neobydlenosti Poř. číslo ČR, kraj, okres, obce celkem na 100 trvale obydlen. bytů podíl z celk. počtu bytů v % obydlen přechodně abs. slouží k rekreaci nezpůsobilý k bydlení % abs. % abs. % 1 Albrechtice 20 13,2 11,7 2 10,0 2 10,0 3 15,0 2 Anenská Studánka 32 82,1 45,1 1 3,1 31 96,9 0 0,0 3 Cotkytle 108 68,8 40,8 10 9,3 65 60,2 19 17,6 4 Čenkovice 66 106,5 51,6 1 1,5 58 87,9 2 3,0 5 Damníkov 25 11,5 10,3 4 16,0 11 44,0 1 4,0 6 Dolní Čermná 127 28,9 22,4 13 10,2 65 51,2 15 11,8 7 Horní Čermná 107 30,6 23,4 6 5,6 68 63,6 18 16,8 8 Horní Heřmanice 128 77,1 43,5 11 8,6 99 77,3 11 8,6 9 Horní Třešňovec 52 26,1 20,7 11 21,2 5 9,6 15 28,8 10 Krasíkov 20 18,5 15,6 2 10,0 8 40,0 2 10,0 11 Lanškroun 259 7,3 6,8 119 45,9 9 3,5 31 12,0 12 Lubník 15 15,5 13,4 4 26,7 1 6,7 6 40,0 13 Luková 35 16,7 14,3 6 17,1 2 5,7 7 20,0 14 Ostrov 38 23,0 18,7 7 18,4 11 28,9 9 23,7 15 Petrovice 29 40,3 28,7 1 3,4 15 51,7 3 10,3 16 Rudoltice 74 23,3 18,9 15 20,3 10 13,5 13 17,6 17 Sázava 21 11,1 10,0 6 28,6 2 9,5 6 28,6 18 Strážná 16 38,1 27,6 0 0,0 10 62,5 3 18,8 19 Tatenice 46 17,3 14,7 4 8,7 27 58,7 7 15,2 20 Trpík 6 25,0 20,0 0 0,0 3 50,0 0 0,0 21 Výprachtice 194 61,8 38,2 17 8,8 92 47,4 24 12,4 22 Žichlínek 26 9,9 9,0 8 30,8 0 0,0 15 57,7 Pramen: ČSÚ Region vykazuje vyšší poměr nevyuţívaných bytů v porovnání se situací v okrese, kraji i ČR. Mezi příčinami nevyuţívání bytového fondu dominuje jeho pouţívání k rekreačním účelům, které je poměrně vyšší v porovnání s okresem i krajem (zejména v obcích Čenkovice, Anenská Studánka, Horní Heřmanice, Cotkytle a Výprachtice). Tato skutečnost potvrzuje velký turistický potenciál území. V porovnání se stavem v okrese, kraji i ČR je více zastoupena i nezpůsobilost k bydlení, naopak méně vyuţívání bytového fondu k přechodnému bydlení. Obdobné trendy vykazuje i nevyuţívání domů k bydlení viz tabulka na následující straně. /25

tabulka 12 - Vyuţití bytových domů a bytů podle SLDB 2001 ČR, kraj, o k r e s, o b c e Počet o b y v a t e l Domy úhrnem trvale obydlené celkem z toho RD v tom neobydlené abs. % Byty celkem Počet o b y v a t e l n a 1 b y t v tom trvale obydlené neobydlené abs. % abs. % Albrechtice 499 137 122 121 15 10,9 171 2,92 151 88,3 20 11,7 Anenská Studánka 190 67 35 32 32 47,8 71 2,68 39 54,9 32 45,1 Cotkytle 428 236 131 126 105 44,5 265 1,62 157 59,2 108 40,8 Čenkovice 1 9 0 1 0 6 4 3 4 0 6 3 5 9, 4 1 2 8 1, 4 8 6 2 4 8, 4 6 6 5 1, 6 D a m n í k o v 6 6 7 1 8 3 1 6 3 1 5 3 2 0 1 0, 9 2 4 3 2, 7 4 2 1 8 8 9, 7 2 5 1 0, 3 D o l n í Č e r m n á 1 3 4 4 3 9 5 2 9 5 2 7 1 1 0 0 2 5, 3 5 6 7 2, 3 7 4 4 0 7 7, 6 1 2 7 2 2, 4 H o r n í Č e r m n á 1 0 5 3 3 3 9 2 4 8 2 3 5 9 1 2 6, 8 4 5 7 2, 3 0 3 5 0 7 6, 6 1 0 7 2 3, 4 H o r n í H e ř m a n i c e 4 8 4 2 6 4 1 4 3 1 3 4 1 2 1 4 5, 8 2 9 4 1, 6 5 1 6 6 5 6, 5 1 2 8 4 3, 5 H o r n í T ř e š ň o v e c 6 1 2 1 8 3 1 4 7 1 4 4 3 6 1 9, 7 2 5 1 2, 4 4 1 9 9 7 9, 3 5 2 2 0, 7 K r a s í k o v 3 0 8 1 1 0 9 3 8 9 1 7 1 5, 5 1 2 8 2, 4 1 1 0 8 8 4, 4 2 0 1 5, 6 L a n š k r o u n 1 0 0 2 7 1 6 2 9 1 5 0 3 1 1 9 8 1 2 6 7, 7 3 8 2 4 2, 6 2 3 5 6 5 9 3, 2 2 5 9 6, 8 L u b n í k 2 8 8 9 0 8 1 8 0 9 1 0, 0 1 1 2 2, 5 7 9 7 8 6, 6 1 5 1 3, 4 L u k o v á 6 9 4 1 9 9 1 7 2 1 5 7 2 7 1 3, 6 2 4 4 2, 8 4 2 0 9 8 5, 7 3 5 1 4, 3 O s t r o v 5 7 9 1 5 2 1 2 2 1 1 1 3 0 1 9, 7 2 0 3 2, 8 5 1 6 5 8 1, 3 3 8 1 8, 7 P e t r o v i c e 2 3 8 7 2 5 2 5 0 2 0 2 7, 8 1 0 1 2, 3 6 7 2 7 1, 3 2 9 2 8, 7 R u d o l t i c e 9 2 4 2 3 9 2 1 3 1 9 9 2 6 1 0, 9 3 9 1 2, 3 6 3 1 7 8 1, 1 7 4 1 8, 9 S á z a v a 5 5 4 1 4 4 1 3 4 1 2 4 1 0 6, 9 2 1 0 2, 6 4 1 8 9 9 0, 0 2 1 1 0, 0 S t r á ž n á 9 8 5 6 3 9 3 9 1 7 3 0, 4 5 8 1, 6 9 4 2 7 2, 4 1 6 2 7, 6 T a t e n i c e 8 4 4 2 6 4 2 2 1 2 1 2 4 3 1 6, 3 3 1 2 2, 7 1 2 6 6 8 5, 3 4 6 1 4, 7 T r p í k 6 8 2 8 2 2 2 2 6 2 1, 4 3 0 2, 2 7 2 4 8 0, 0 6 2 0, 0 V ý p r a c h t i c e 9 5 8 4 1 0 2 3 4 2 1 6 1 7 6 4 2, 9 5 0 8 1, 8 9 3 1 4 6 1, 8 1 9 4 3 8, 2 Ž i c h l í n e k 7 9 2 2 3 2 2 1 0 1 8 7 2 2 9, 5 2 8 9 2, 7 4 2 6 3 9 1, 0 2 6 9, 0 2 1 8 3 9 5 5 3 5 4 4 2 3 3 9 4 0 1 1 1 2 2 0, 1 8 8 5 7 2, 4 7 7 4 1 3 8 3, 7 1 4 4 4 1 6, 3 1 3 9 2 8 5 3 2 6 6 2 2 6 5 9 4 2 3 2 3 0 6 0 6 8 1 8, 6 5 7 4 1 3 2, 4 3 4 9 2 2 2 8 5, 7 8 1 9 1 1 4, 3 Přehled o podílech neobydlených a obydlených bytů a domů poskytuje následující graf. Pramen: ČSÚ graf 11 - Obydlené a neobydlené domy a byty 100 Graf - Obydlené a neobydlené domy a byty 80 60 40 20 0 Lanškrounsko Okres Ústí nad Orlicí Pardubický kraj Česká republika Neobydlené domy /%/ 20,1 18,6 18,8 18,0 Trvale obydlené byty /%/ 83,7 85,7 86,0 87,6 Neobydlené byty /%/ 16,3 14,3 14,0 12,4 /26

1.5 Hospodářská charakteristika 1.5.1 Nezaměstnanost tabulka 13 - Míra nezaměstnanosti 31.12.96 31.12.97 31.12.98 31.12.99 30.6.2000 30.9.2000 31.12.2004 31.12.2005 Lanškrounsko 3,4 4,3 5,3 6,1 5,1 4,9 7,54 7,68 okres ÚO 3,5 4,5 6,4 8,9 7,5 7,4 8,2 8,91 ČR 3,5 5,2 7,5 9,4 8,7 8,8 8,4 7,8 Míra nezaměstnanosti je v regionální politice pouţívána jako hlavní ukazatel pro hodnocení regionálních rozdílů. Do roku 1995 nezaměstnanost v podstatě nebyla problémem a její diferenciace mezi jednotlivými regiony byla minimální. Postupně s určitou celostátní stagnací ekonomické výkonnosti se míra nezaměstnanosti jako celek zvyšovala, přičemţ docházelo k prohlubování meziregionálních rozdílů. Ještě v letech cca 1992 a 1993 se region Lanškrounsko jevil jako jeden z nejproblémovějších regionů okresu. Zejména s rozvojem aktivit firmy AVX Lanškroun (a s na ní navazujícími dalšími podnikatelskými aktivitami) se Lanškrounsko stalo územím s relativně nízkou mírou nezaměstnanosti a s významnou nabídkou volných pracovních míst. Po roce 1995 vykazuje Lanškrounsko stabilně niţší míru nezaměstnanosti, neţ je okresní a republikový průměr. Tento trend jednoznačně potvrzuje ekonomickou dynamiku regionu. Dlouhodobé trendy vývoje nezaměstnanosti jednotlivých obcí i celého regionu ukazuje následující tabulka. /27

tabulka 14 - Vývoj míry nezaměstnanosti v % Poř. číslo Název obce 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 3Q/2006 1 Albrechtice 5,6 8,8 7,2 6 6,8 6,4 5,5 7,4 4,8 Anenská Studánka 12,7 4,8 11,1 6,3 13,5 13,5 12,8 25,6 15,4 2 3 Cotkytle 13,6 14 14 10,7 12 12,8 19,1 20,2 14 4 Čenkovice 6,7 2,5 5,8 5 12,1 15,4 13,0 13,0 14,1 5 Damníkov 5 5,3 7,6 5,3 5,3 8,5 7,2 7,2 5,2 6 Dolní Čermná 3,4 6,8 6,8 5,9 7,7 8,4 10,0 8,5 4,9 7 Horní Čermná 4,5 3,9 5,4 3,7 5,2 5,6 7,7 7,3 4,3 8 Horní Heřmanice 2,9 6,7 5,5 7,6 8,5 11,7 13,9 11,9 8,8 Horní Třešňovec 3,7 7,4 7,7 5,7 6,6 5,4 7,0 7,3 5,4 9 10 Krasíkov 10 10,6 14,1 11,2 20,5 14,5 14,1 17,1 5,9 11 Lanškroun 3,6 4,4 5 3,9 6,2 6,0 6,5 6,3 5,1 12 Lubník 8,2 4,1 6,8 6,8 8,2 6,0 8,2 5,4 6,1 13 Luková 4,8 3,1 4,8 4,2 7,2 7,2 8,0 8,6 5,5 14 Ostrov 7,2 8,8 8,5 7,5 11,9 13,9 16,0 11,9 5,4 15 Petrovice 4,3 3,5 5,2 5,2 4,7 4,7 5,5 4,7 3,1 16 Rudoltice 3,3 8,3 8,3 7,5 10,9 9,7 12,1 10,5 8,5 17 Sázava 2,2 4,4 4,4 3,6 3,6 5,0 7,3 3,5 3,1 18 Stráţná 4,9 4,9 8,2 6,6 0 9,3 2,3 7,0 0 19 Tatenice 4,4 5,9 6,9 6,7 6,9 6,2 6,1 8,2 6,5 20 Trpík 3 0 15,2 9,1 9,7 9,7 18,8 18,8 28,1 21 Výprachtice 2,8 3,7 5,9 4,8 5,1 6,8 6,6 6,0 3,9 22 Ţichlínek 3,9 5,2 5,5 4,7 4,6 5,6 6,7 5,0 3,8 Region Lanškrounsko 5,5 5,8 7,7 6,3 8,1 6,4 5,5 7,4 5,5 ZDROJ: ÚP /28

1.5.2 Hospodaření obcí Vyhodnocovat z dlouhodobého pohledu hospodaření obcí je sloţité. Hlavním problémem je skutečnost, ţe se velmi často mění zásady sdílení daní mezi státním rozpočtem a místními rozpočty. Tato skutečnost komplikuje tvorbu střednědobé, případně dlouhodobé strategie hospodaření obcí. Přitom čím menší obec tím větší dopady změn pravidel ve sdílení daní na příjmovou stránku v příslušných letech. Vyhodnocení příjmů obcí regionu v porovnání s okresními průměry v letech 1998 a 1999 poskytují následující tabulky. tabulka 15 - Vyhodnocení příjmů obcí regionu v porovnání s okresními průměry 1999 DPFO/obyv. DN/obyv. DP/obyv. VP/obyv. CP/obyv. CV/obyv. Lanškrounsko 1 573,27 386,23 5426,2 9044,71 13449,45 11730,56 okres ÚO 1437,05 368,98 5036,39 10133,24 13912,19 12510,79 1998 DPFO/obyv. DN/obyv. DP/obyv. VP/obyv. CP/obyv. CV/obyv. Lanškrounsko 1 589,04 388,03 5428,17 7630,80 10195,12 10055,80 okres ÚO 1449,83 366,40 4858,37 7761,74 11889,17 12013,79 DPFO - daň z příjmů fyzických osob samostatně výdělečně činných DN - daň z nemovitostí DP - daňové příjmy (součet daně z příjmu fyzických osob samostatně výdělečně činných+daň z nemovitostí+daň ze závislé činnosti) VP- vlastní příjmy (bez dotací) CP - celkové příjmy (vč. přijatých dotací) CV - celkové výdaje Uvedené údaje ukazují poměrové vyjádření hospodaření obcí. Do určité míry dávají představu o tom, jaké zdroje mohou mít samosprávy řešeného území k dispozici ve svém území a porovnávají je se situací v okrese. Byly uvaţovány pouze ukazatele, které mají meziregionální aspekt a ve svém vyjádření na obyvatele se obec od obce liší. Z uvedených údajů lze vypozorovat, ţe největší variabilitu mají ukazatele jednotlivých daní. Zde vychází region Lanškrounsko v porovnání s okresními průměry velmi dobře, coţ můţe svědčit o relativně silném zázemí v kategorii drobných podnikatelů v této oblasti. U daně z nemovitosti obvykle největších relativních hodnot dosahují nejmenší obce či regiony s vyšším zastoupením venkovského obyvatelstva. Je poměrně zajímavé, ţe při sledování agregovaných ukazatelů, které jsou součtem ukazatelů dílčích, dochází ke zmenšování rozdílů mezi regiony. To můţe nahrávat i tvrzení, ţe se prostřednictvím různých dotací v podstatě daří meziregionální rozdíly v příjmech obcí a regionů vyrovnávat a tím i zaručovat relativně příznivé podmínky pro ţivot obyvatel ve všech územích. /29

1.5.3 Největší zaměstnavatelé Pro region je charakteristické významné zastoupení zejména elektrotechnického, strojírenského a papírenského průmyslu. K největším zaměstnavatelům v rámci průmyslu elektrotechnického patří AVX Czech Republic s.r.o. Lanškroun, Schott Electronic Packaging s.r.o. Lanškroun, Orpa a.s.. 1.6 Občanská vybavenost 1.6.1 Školy a školská zařízení V Lanškrouně je Gymnázium, Střední průmyslová škola a Střední odborné učiliště a Střední škola zemědělská. Lze říci, ţe v oblasti je silné zastoupení středního školství. Odborné střední školy mají nadregionální působnost. Mimo region jsou nejdostupnější další střední školy v České Třebové a Ústí nad Orlicí. V České Třebové je Vyšší odborná škola a Střední odborná škola (obory sociální a dopravní) a detašované pracoviště Dopravní fakulty Jana Pernera Univerzity Pardubice. Nabídku středoškolského vzdělání lze hodnotit jako dostatečnou, dostupnost vysokoškolského vzdělání je ovlivněna dopravní dostupností. Přehled o základních školách a předškolních zařízeních poskytuje následující tabulka. tabulka 16 - Přehled škol a předškolních zařízeních v obcích ORP Poř. číslo Název obce Mateř. školy Úplné základní školy Neúplné základní školy Školy pro ml. se zvl. péčí Domovy dětí a mládeţe Základní umělecké školy 1 Albrechtice 1 0 0 0 0 0 2 An. Studánka 0 0 0 0 0 0 3 Cotkytle 1 0 1 0 0 0 4 Čenkovice 1 0 0 0 0 0 5 Damníkov 1 1 0 0 0 0 6 Dolní Čermná 1 1 0 0 0 0 7 Horní Čermná 1 1 0 0 0 0 8 H. Heřmanice 1 0 1 0 0 0 9 Horní Třešňovec 1 0 1 0 0 0 10 Krasíkov 0 0 0 0 0 0 11 Lanškroun 5 3 1 4 1 1 12 Lubník 0 0 0 0 0 0 13 Luková 1 0 1 0 0 0 14 Ostrov 1 0 1 0 0 0 15 Petrovice 1 0 0 0 0 0 16 Rudoltice 1 1 0 0 0 0 17 Sázava 1 0 0 0 0 0 18 Stráţná 0 0 0 0 0 0 19 Tatenice 1 1 0 0 0 0 20 Trpík 0 0 0 0 0 0 21 Výprachtice 1 1 0 0 0 0 22 Ţichlínek 1 0 1 0 0 0 Region Lanškrounsko 21 9 7 4 1 1 Zdroj dat: ČSÚ /30

1.6.2 Zdravotnická a sociální zařízení Zdravotnické sluţby jsou na Lanškrounsku poskytovány ambulantním způsobem přímo v Lanškrouně a ve zdravotních střediscích větších obcí (event. periodickým zajíţděním praktického lékaře do několika menších obcí). Specializovanou péči zajišťují nemocnice v Ústí nad Orlicí, v Litomyšli a Moravské Třebové. Obecně lze konstatovat, ţe zabezpečení základní lékařské péče v obcích regionu je dostatečné. Za speciálními úkony a zákroky a za zdravotnickými sluţbami spojenými s hospitalizací je nutno dojíţdět do výše uvedených zařízení. V současné době ţije jen ve městě Lanškroun více neţ 750 obyvatel starších 72 let a na území celého regionu přes 1500 obyvatel této věkové kategorie. Lze očekávat, ţe s postupujícím negativním demografickým trendem se počty seniorů budou dále zvyšovat. Pro seniory existují v regionu pouze tato zařízení: DPS v Horní a Dolní Čermné a v Lanškrouně, Penzion pro důchodce v Lanškrouně a specializovaný Ústav sociální péče v Anenské Studánce. Od 09.10.2006 je otevřen Domov důchodců Lanškroun s kapacitou 75 klientů /31

1.7 Rekreace a cestovní ruch Region poskytuje řadu charakteristických kvalit pro rozvoj cestovního ruchu. Krajina se vyznačuje půvabnou členitostí, která turistům umoţňuje vybrat si z mnoţství nejrůznějších aktivit, ale nabízí i mnoho příleţitostí k odpočinku. Nabízí turistům klid a zotavení v krásné přírodě, nejrůznější sportovní vyţití turistiku, lyţování, cykloturistiku, jezdectví, letecké sporty a v neposlední řadě i bohaté kulturní záţitky při návštěvě četných památek typické podorlické lidové architektury, či městského muzea, které je i centrem informací o daném regionu. K nejvýznamnějším patří: Sázavské údolí navrhované území přírodního parku Údolí Moravské Sázavy. Zahrnuje asi 6 km dlouhé údolí Moravské Sázavy mezi Albrechticemi u Lanškrouna a Koburkem a postranní údolí jejích přítoků v této oblasti, z nichţ největší jsou Důl umučených, Uhelná dolinka a Olšový dolík na levém břehu. Údolí jsou poměrně hluboce zaříznuta se značnými výškovými rozdíly. Díky tomu se zde na mnoha místech projevuje inverzní charakter mikroklimatu, kdy na dnech údolí je klima mnohem chladnější a umoţňuje výskyt chladnomilných a horských druhů rostlin. Šlajfront registrovaný významný prvek. Původní bučiny na velmi prudkém svahu nad nivou Moravské Sázavy západně od obce Albrechtice u Lanškrouna. Aleje k Zámečku registrovaný významný prvek. Druhově pestré aleje s vysokou krajinotvornou funkcí kopírující cesty k Zámecké hoře. Čenkovička přírodní památka. Niva potoka mezi obcemi Čenkovice a Bystřec. Charakteristický krajinný prvek podhorské části zachovalá luční niva meandrujícího potoka s kvalitními břehovými porosty a s bohatou populací bledule jarní, zřetelnou v jarním aspektu. Radnice ve středu náměstí renesanční stavba z let 1581 1582 Kostel sv. Václava a zámek původně gotický augustiniánský klášter, po husitských válkách přestavěný na konci 15. stol. na zámek, kostel barokně přestavěný. V zámku dnes sídlí městské muzeum. Hostinec Krčma částečně roubený zájezdní hostinec z r. 1860 s lomenicí trojosou zvýšenou vstupní částí vysazenou na dřevěných sloupcích. Selský les přírodní rezervace. Téměř 300 let starý zbytek bukového, dobře zmlazujícího porostu s jedlí a smrkem, s význačnými bylinnými druhy v podrostu. Jedná se o jednu z nejcennějších přírodních rezervací na lesní půdě v okrese. Na rezervaci navazuje přírodní památka Selský potok - vlhké, místy rašelinné louky s nálety dřevin a bohatým výskytem chráněné bledule jarní. V Dole přírodní rezervace. Území s velice bohatým výskytem bledule jarní a dalších významných druhů na vlhkých rašelinných loukách nivy Hraničního potoka. Masový výskyt bledule jarní pokračuje i po celé délce toku v obci Herbortice. /32

U Kaštánku přírodní památka. Ploché údolíčko s komplexem rašelinných luk, mokřin, podmáčených olšin a rašeliništěm. Území s hojným výskytem chráněných a vzácných druhů rostlin. Lanškrounské rybníky přírodní park. Významná krajinná a zejména ornitologická lokalita. I přes bezprostřední návaznost na rekreační oblast zde hnízdí chráněné a ohroţené druhy ptáků. Mariánská hora - nedaleko Dolní Čermné, zvaná i Maria Zoll, je cílem vycházek. Na kraji lesa stojí kaple s kříţovou cestou. Pozoruhodná je tím, ţe větší vnější kaple skrývá uvnitř původní kapličku. Jiţ od roku 1790 se zde scházeli poutníci. Turistický potenciál řešené oblasti je vysoký. Stravovací sluţby a ubytovací kapacity odpovídají současné úrovni turistického vyuţívání regionu. Rezervy jsou v infrastruktuře, zejména chybí dostatek zařízení pro trávení volného času. /33

1.8 Souhrnný přehled za region Lanškrounsko tabulka 17 - Tabulková sumarizace Ukazatel Jednotka Hodnota OBYVATELSTVO (K 31.12.2005) Počet obyvatel 21.272 - muţi 10.459 - ţeny 10.813 Rozloha km 2 256,6 Hustota obyvatel obyvatel/km 2 83 STRUKTURA OBCÍ A OBYVATEL V NICH (K 31.12.2005 Počet obcí do 499 obyvatel 9 - podíl obyvatel v obcích do 499 obyvatel % 11,2 Počet obcí s 500-1.999 obyvatel 11 - podíl obyvatel v obcích s 500-1.999 obyvateli % 42,5 Počet obcí s 2.000-9.999 obyvatel 1 - podíl obyvatel v obcích s 2.000-9.999 obyvateli % 46,3 Počet obcí s 10.000 a více obyvateli 0 - podíl obyvatel v obcích s 10.000 a více obyvateli % 0 POZEMKY Celková výměra ha 25.664,5 Zemědělská půda ha 15.671,5 - orná půda ha 10.533,8 Nezemědělská půda ha 9.993,0 - lesní půda ha 8.143,4 - vodní plochy ha 191,6 - zastavěné plochy ha 281,2 - ostatní plochy ha 1.376,8 DEMOGRAFICKÝ VÝVOJ V R. 2005 Podíl obyvatel v předproduktivním věku (0-14 let) % 16,4 Podíl obyvatel v produktivním věku (15-54/59 let) % 65,9 Podíl obyvatel v poproduktivním věku (55/60+ let) % 17,7 Index stáří (předproduktivní = 100) 107,9 Přirozený přírůstek za rok 2005 19 Celkový přírůstek za rok 2005-37 VZDĚLANOSTNÍ ÚROVEŇ OBYVATELSTVA V R. 2001 Podíl obyvatel nad 15 let se základním vzděláním % 38,2 Podíl obyvatel nad 15 let se vzděláním středním bez maturity % 36,7 Podíl obyvatel nad 15 let se vzděláním středním s maturitou % 20,8 Podíl obyvatel nad 15 let se vzděláním vysokoškolským % 4,3 DOMOVNÍ FOND K 1.7.2001 Počet trvale obydlených domů 5.289 Počet neobydlených domů 111 - podíl neobydlených domů % 1,8 Počet rekreačních objektů 664 - podíl rekreačních objektů % 10,9 INFRASTRUKTURA K 1.7.2001 Podíl domácností napojených na veřejný vodovod % 80 Podíl domácností napojených na kanalizaci % 40 Podíl domácností napojených na plyn % 20 Podíl domácností napojených na ČOV % 5 Podíl domácností napojených na centrální vytápění % 30 /34

1.9 Hlavní záměry vyplývající z ÚPD (urbanistická studie, územní plán) tabulka 18 - Hlavní záměry obcí vyplývající z ÚPD OBEC BYDLENÍ PODNIKÁNÍ ALBRECHTICE Není ÚPD (plochy nejsou připraveny). Není ÚPD (plochy nejsou připraveny). ANENSKÁ STUDÁNKA Doplnění zástavby na volných stavebních parcelách mezi stávající zástavbou. COTKYTLE Navrţené lokality pro výstavbu 23 RD nebo rekreačních chalup + výhledová rezerva 20 RD. navrţeny 2 plochy pro podnikání, drobnou výrobu, sklady nebo sluţby. ČENKOVICE DAMNÍKOV Vyčleněná území v ÚP, plocha o výměře 1,5 ha ve vlastnictví obce. Stávající plochy pro bydlení jsou navrţeny k dostavbě, přestavbě a rekonstrukcím stávajících objektů. Navrţena 1 lokalita pro novou rodinnou výstavbu a 1 lokalita pro novou soustředěnou výstavbu. Vymezeny plochy vyuţitelné jako rodinné farmy pro soukromou zemědělskou výrobu. DOLNÍ ČERMNÁ Výstavba 64 RD v Dolní Čermné, 7 RD v místní části Jakubovice na nově navrţených plochách nebo v prolukách.přestavby a dostavba stávajícího bytového fondu. Navrţena výrobní zóna pro rozšíření drobné výroby a výrobních sluţeb. HORNÍ ČERMNÁ HORNÍ HEŘMANICE HORNÍ TŘEŠŇOVEC Po celém území obce jsou navrţeny plochy převáţně jako dostavby proluk (56 míst pro cca 153 RD), 2 lokality vytipovány pro výstavbu 2 bytových domů s celkem 18 b.j. 13 RD ve 3 lokalitách s hospodářskými částmi na celk. ploše 2,48 ha; 34 b.j. v bytových domech nebo 47 malých rodinných domů ve 3 lokalitách na celk. ploše 5,09 ha; 2 malé RD v 1 lokalitě s moţností přístaveb na ploše 0,26 ha. Plocha o výměře 7,733 ha pro bydlení s nezávadnou výrobou, 2 areály průmyslu a výroby mimo zastavěné území. KRASÍKOV Navrţeny lokality pro umístění 20 izolovaných RD. Vytipovány 3 lokality pro umístění podnikatelských aktivit v oblasti výrobních sluţeb a lehkého průmyslu. /35

OBEC BYDLENÍ PODNIKÁNÍ LANŠKROUN Vytipováno 23 rozvojových lokalit (čisté bydlení na 76% rozvojových ploch, bydlení smíšené) 2 rozvojové lokality na ploše 15 ha, 1 rozvojová lokalita na ploše 9,15 ha. LUBNÍK Navrhované plochy vč. rezervy - 41 RD + bytové domy s 16 b.j. Rozšíření areálu ZD, 2 navrţené plochy pro podnikání. LUKOVÁ S výraznějším rozvojem bytové výstavby se neuvaţuje, pokračuje průběţná obnova a údrţba stávajících domů, rekonstrukce a úpravy některých zemědělských usedlostí na rodinné farmy. Zástavba ploch jiţ dříve SPVRD určených pro výstavbu RD. Je moţno uvaţovat i s výstavbou bytových domů s cca 32 b.j. Rozvoj a úpravy stávajících výrobních areálů firem, vyuţití volných objektů pro účely velkoskladů. PETROVICE Dostavba RD v lokalitě Pustiny. Sluţby nerušící svým vlivem směrovat do obytné zóny, pro sluţby s rušivým charakterem jsou vymezeny plochy v návaznosti na zemědělské objekty. RUDOLTICE Výstavba 800 bytů na Zámečku. Průmyslová zóna. SÁZAVA Navrţeny nové RD o celkovém počtu 24 RD ve 3 lokalitách. STRÁŢNÁ Stávající plochy pro bydlení jsou navrţeny k přestavbě, příp. dostavbě a především rekonstrukcím stávajících objektů. Navrţen areál pro drobnou výrobu a sluţby v 1 lokalitě a dále 2 parcely pro drobnou výrobu a sluţby. TATENICE TRPÍK Plochy pro bydlení jsou navrhovány v prolukách v cca 5 lokalitách. Obytná výstavba bude umisťována do proluk mezi stávající zástavbou, navrţeny jsou plochy pro 4 RD. 1 lokalita navrţena pro drobnou výrobu a výrobní sluţby (zasahuje ochranné pásmo dráhy). VÝPRACHTICE Nové plochy pro bydlení v celkovém rozsahu aţ 7,38 ha pro umístění min. 70-80 RD, dále vymezeno 3,48 ha pro přechodné bydlení, nebo moţno vyuţít i pro bydlení trvalé. Pro podnikatelské aktivity ve výrobě, řemeslech či sluţbách vymezena řada ploch o celkové výměře 1,23 ha. ŢICHLÍNEK V návrhu uvaţováno s výstavbou 66 nových RD, situovaných ve 2 lokalitách a do volných stavebních proluk. Rozvoj drobného průmyslu a drobného podnikání. /36

1.10 Základní typy veřejně prospěšných staveb z ÚPD jednotlivých obcí 1.10.1 Obecní vybavenost výstavba obecního domu s pečovatelskou sluţbou rekonstrukce objektu na obecní bytový dům s malometráţními byty výstavba obecních bytových domů půdní bytové nadstavby a vestavby v domech rekonstrukce centrálních prostor obcí zřízení skladového dvora odpadů vybudování nových sportovišť 1.10.2 Doprava výstavby nových chodníků (jednostranných i oboustranných) podél hlavních komunikací rekonstrukce místních komunikací budování veřejného osvětlení podél komunikací navrhované přeloţky komunikací koridor rychlostní silnice R 35 budování veřejných parkovišť u občanského vybavení 1.10.3 Technická infrastruktura plynofikace obcí nové trafostanice vč. přípojek výstavby čistíren odpadních vod rekonstrukce kanalizací se skupinovými ČOV, budování obecních kanalizací, kanalizační sběrače budování vodovodních řadů rezervoir na pitnou vodu záchytné drenáţní příkopy /37

1.11 Náměty obcí na spolupráci v rámci regionu (na základě dotazníkového šetření z srpna 2006) Příprava společných projektů regionálního významu Spolupráce obcí v oblasti nakládání s odpady Spolupráce obcí v oblasti údrţby veřejné zeleně Spolupráce obcí při organizování společenských a sportovních akcí Budování infrastruktury cestovního ruchu Realizace cyklostezek a běţeckých stop Propagace regionu Zefektivnění základního školství Prosazování velkých investičních záměrů Společný postup obcí při realizaci reformy veřejné správy Dopravní obsluţnost /38

1.12 Analýza SWOT Definování silných (s) a slabých (w) stránek je zaměřeno především na vnitřní faktory regionu. Tyto faktory mají pozitivní nebo negativní dopad na moţnost regionálního rozvoje v dané oblasti. Cílem programové části strategického plánu je odstraňovat (potlačovat) slabé stránky a vyuţívat (posilovat, udrţovat...) stránky silné. Definování příleţitostí (o) a hrozeb (t) je zaměřeno především na vnější faktory a vlivy. Jedná se především o ty jevy, které mají nadregionální (republikovou, celosvětovou...) platnost a region sám je nemůţe nijak ovlivnit. Identifikace a znalost dopadů těchto jevů jich však pomáhá vyuţít při tvorbě akčních plánů (viz programová část). Akční plány by měly v co nejvyšší míře vyuţít příleţitostí, a v co nejvyšší míře potlačit závislost na výskytu hrozeb. V některých případech je v dané chvíli obtíţné posoudit, zda daný jev je příleţitostí nebo ohroţením pro region. SILNÉ STRÁNKY (S): S 1. Existence jednoho silného a přirozeného centra umístěného ve středu regionu. Lanškroun je významným, ekonomicky a sociálně silným spádovým střediskem všech obcí regionu. Lanškroun bude sehrávat rozhodující úlohu při přípravě a koordinaci presentaci regionu jako celku. rozvojových programů a S 2. Příznivá skladba obcí regionu. Jedna obec má cca 10.000 obyvatel, tři obce mají více neţ 1 000, ale méně neţ 10 000 obyvatel, devět obcí má více jak 500 obyvatel, ale méně neţ 1000 obyvatel a 10 obcí má méně neţ 500 obyvatel. 9 obcí má neuvolněného starostu. S 3. Rozvinutý sektor malého a středního podnikání. V regionu je dostatek dynamicky se rozvíjejících firem. Přítomnost nadnárodního koncernu s celosvětovým dopadem. Tradice průmyslové oblasti ( elektrotechnika). Nízké náklady na pracovní sílu. V průmyslu převládá vývoz hotových výrobků exportní potenciál. S 4. Dobré ţelezniční napojení regionu. Poloha na ţelezničním koridoru Česká Třebová Zábřeh Olomouc Ostrava, blízkost významného ţelezničního uzlu v České Třebové (ţelezniční koridor Děčín Praha Česká Třebová Brno - Břeclav). S 5. Hustá síť komunikací. Umoţňuje dostatečnou dopravní dostupnost území, ale vyvolává značné náklady na údrţbu. Připravovaná rychlostí komunikace R35. /39

S 6. Vysoký podíl bydlení v rodinných domech. Zvyšuje kvalitu bydlení a sniţuje riziko patologických jevů vyplývajících ze sídlištní subkultury. S tímto souvisí i nízká kriminalita. S 8. Plošné pokrytí regionu základními školami. Mateřská škola je v 17 obcích, základní škola v 15 obcích. Ve většině případů při školách úspěšně fungují i zájmově-vzdělávací krouţky. S 9. Kvalitní a relativně málo narušené ţivotní prostředí bez významných ekologických zátěţí. Z hlediska ochrany ovzduší a vod nemá region aţ na výjimky mimořádné problémy. Sběr a likvidace domovního odpadu je í zajišťován soukromými společnostmi (viz. Profil regionu ). Dle hodnocení obcí pracují všechny společnosti velmi spolehlivě. S 10. Vysoký potenciál pro rozvoj cestovního ruchu. Významné přírodní lokality a krajinářsky hodnotné území. Historické, kulturní, národnostní a náboţenské památky v obcích. S 11. Územně plánovací dokumentace obcí. Počet obcí pouze se zpracovanou urbanistickou studií (US): 7 Počet obcí se schváleným územním plánem (ÚP): 12 Počet obcí s rozpracovaným ÚP: 2 Počet obcí s rozpracovanou US: 1 S 12. Předpoklady pro vstup zahraničních investorů Trvající zájem zahraničních investorů o země východní Evropy. Kvalitní středoškolské elektrotechnické a strojírenské vzdělání obyvatel regionu dává předpoklad sníţení jiţ tak nízké nezaměstnanosti obyvatel. /40

SLABÉ STRÁNKY ( W): W 1. Nízká hustota obyvatel v regionu. Kromě města Lanškrouna mají všechny obce hustotu niţší neţ 100 obyvatel na 1 km2, coţ je jeden z parametrů EU pro hodnocení regionů. Průměr regionu je 79,4 obyvatel na 1 km2. Průměr regionu (bez Lanškrouna) je 46,4 obyvatel na 1 km2. W 2. Dopravní napojení regionu na okolí. Region není dostatečně napojen na nadřazenou silniční síť republikového a evropského významu, tato skutečnost velmi silně sniţuje šance regionu v konkurenci s oblastmi přímo napojenými na dálnice a rychlostní silnice. Silnice 1. třídy I/11 a I/12 nemají výrazný celorepublikový význam (tím i parametry), ani silnice 1. třídy I/43 přesto, ţe směřuje přes hraniční přechod v Dolní Lipce do Polska nemá odpovídající význam z pohledu státu a nepatří mezi jeho investiční priority. W 3. Vysoký podíl zemědělské prvovýroby ve venkovské ekonomice. Vliv zemědělského podnikání na rozvoj venkovského prostoru se nebude zvyšovat. V podmínkách řešeného území bude ustupovat produkční funkce zemědělství a posilovat se jeho mimoprodukční funkce (v závislosti na zvolené dotační politice státu/eu). Naopak bude třeba podporovat rozvoj nezemědělské ekonomiky na venkově. Počet lidí zaměstnaných v zemědělství se jiţ radikálně sníţil a zemědělské společnosti v regionu jsou stabilizovány (dá se moţná očekávat ještě další mírný pokles zaměstnanců). Nemá-li dojít k vylidnění venkova, nebo nemá-li se venkov stát noclehárnou pro obyvatele zaměstnané a uspokojující své potřeby ve městech, respektive pouze místem rekreace městského obyvatelstva, musí dojít k rozvoji nezemědělské ekonomiky, sluţeb a nabídky kulturního i sportovního vyţití na venkově. W 5. Malá spolupráce a informovanost obcí. Na obce jsou stále více kladeny úkoly administrativního charakteru (problematika účetnictví, výkaznictví, obecní legislativa...). Toto přináší velké problémy především malým obcím s neuvolněným starostou a zatěţuje obecní rozpočty. Kaţdá obec řeší své problémy a povinnosti většinou osamoceně, přičemţ většina problémů je společná všem obcím. Nízká je také informovanost o kulturních, sportovních a společenských aktivitách v rámci regionu. Obce do 500 obyvatel jsou jen velmi omezeně finančně soběstačné pro zajišťování samosprávných rolí a sociálních činností a je otázka jejich dalšího fungování a samostatnosti v plném rozsahu zákonem svěřených kompetencí W 6. Malá nabídka kulturních, společenských a sportovních akcí S demografickým vývojem obyvatelstva, změnou ţivotního stylu a zlepšováním ekonomického postavení občanů bude růst poptávka po akcích tohoto typu. Rozvojové programy v této oblasti nebudou nikterak finančně nákladné a je moţno je realizovat téměř okamţitě. /41

W 7. Vysoký podíl trvale neobydlených objektů. Jedná se o objekty, které nejsou vyuţívány vůbec nebo které slouţí pouze k rekreačním účelům. Podíl těchto objektů narůstá a ohroţuje rozvoj především malých obcí. Z rekreačních objektů mají obce příjem pouze z daně z nemovitostí, obyvatelé těchto objektů nejsou zahrnováni do výpočtu pro příjem obecních rozpočtů z ostatních daní. Obyvatelé těchto nemovitostí se většinou ani nezapojují do spolkového ţivota a ani nepředstavují významnou kupní sílu v obcích. Průměr regionu je 21 % nebydlených domů (dle SLDB 2001) coţ je na hranici 20 %, která je udávána jako udrţitelný limit (bez Lanškrouna 25,2 % neobydlených domů). Mnohem závaţnější je však fakt, ţe u některých obcí podíl dosahuje mnohem vyšších hodnot a tento trend (dle vyjádření starostů obcí) neustále pokračuje. Největší podíl objektů slouţících pouze k rekreaci nebo nevyuţívaných vůbec (před lomítkem je údaj zjištěný dotazníkovým šetřením a návštěvou v obci, za lomítkem jsou čísla za SLDB 2001 získaná od okresního zastoupení ČSÚ neobydlené domy v %) je v obci Čenkovice (57/59,4 %), Horní Heřmanice (39/45,8 %), Cotkytle (36/44,5 %), Stráţná (32/30,4 %), Výprachtice (32/42,9 %), Anenská studánka (30/47,8 % ), Horní Čermná (24/26,8 %), Dolní Čermná (23/25,3 %) W 8. Nízká úroveň značení významných cílů. Obce nejsou vybaveny systémem ukazatelů významných cílů (ve většině obcí je problém nalézt např. obecní úřad). Dopravní značení v regionu je na nízké úrovni a v některých oblastech je velmi obtíţné se orientovat. (V dnešní době je odpovědnost za značení na státních komunikacích na SÚS a u silnic 2. a 3. třídy přejde s majetkem na kraje, v jednání je provádění údrţby, včetně značení, silnic I. třídy, které zůstanou v majetku státu, krajem na základě smluvního vztahu). W 9. Nevyuţívané objekty v obcích. V 11 obcích se nachází nevyuţívané objekty. (např. budova školy, skladovací prostory, zemědělské objekty, bývalý mlýn...). V některých případech je vlastníkem nevyuţívaných objektů přímo obec, většinou se však jedná o objekty v soukromém vlastnictví. Objekty jsou většinou dosti staré a ve špatném technickém stavu. Existence těchto objektů by mohla být i silnou stránkou nebo rozvojovou příleţitostí, např. vzhledem k nedostatečné kapacitě kvalitních ubytovacích moţností. W 12. Málo zaměstnavatelských subjektů v obcích. Na Lanškrounsku má 43,2% pracujících pracoviště mimo vlastní obec (Okres Ústí nad Orlicí 42,4%, Pardubický kraj 42,8%, ČR 36,7%) coţ je více neţ v okolních regionech. Příčinou je velká nabídka pracovních příleţitostí v Lanškrouně a důsledkem malý tlak na vznik zaměstnavatelských subjektů v ostatních obcí regionu. Nedostatek podnikatelských aktivit ve venkovském prostoru způsobuje další problémy při správě území, zajišťování sluţeb, péči o krajinu apod. /42

W 13. Nízký stupeň technické vybavenosti obcí v odvádění a likvidaci odpadních vod. Pouze 2 obce (Lanškroun, Výprachtice) mají vybudované centrální ČOV, v 6 obcích jsou lokální čistírny, řešící likvidaci odpadních vod především z obecních objektů, pouze v 6 obcích je vybudována veřejná kanalizace. W 15. Nedostatečná propagace a koordinace aktivit obcí. S tímto souvisí i navazování partnerských vztahů s regiony v zahraničí. Většina obcí ani v minulosti neměla partnera v zahraničí. V souvislosti se vstupem ČR do EU a zapojování regionů do mezinárodních struktur bude i tento aspekt hrát v budoucnu významnou roli. Výjimkou je Lanškroun, zejména v posledních letech (kontakty v Polsku, Itálii). W 16. Nedostatečné příleţitosti ke kulturnímu (sportovnímu) vyţití Malá síť cyklostezek, není golfové hřiště, krytý bazén, paintbolové hřiště, kasino, atd., které se stávají standardními poţadavky managerů z vyspělých zemí. PŘÍLEŢITOSTI ( O ): O 1. Státní investice v regionu. Především dopravní napojení a budování čtyřproudové rychlostní komunikace R 35 a rekonstrukce ţelezničního koridoru Česká Třebová - Ostrava. O 2. Nové programovací období EU 2007-2013 Z toho vyplývá přístup k zdrojům evropských fondů. Rozvoj partnerství se zahraničními obcemi a regiony. O 4. Migrace obyvatel. Migrace obyvatel z měst na venkov je očekávaný jev. Tento jev vytváří příleţitost pro připravené regiony (plochy pro bydlení a podnikání, bytová výstavba, infrastruktura, kvalitní ţivotní prostředí...) Nabídka bydlení, volnočasových aktivit, sluţeb a dostatečné sociální infrastruktury pro obyvatele větších měst je podmínkou toho, aby se noví obyvatelé sţili s místem svého nového pobytu a aby se z venkova nestala jedna velká noclehárna. O 5. Vstup nových investorů a oborů. S tímto souvisí slučování malých a středních firem do klastrů. /43

O 6. Rozvoj nových informačních a telekomunikačních technologií. Vyuţití nových principů e-commerce a e-work pro tvorbu nových pracovních míst přímo v obcích. Rozvoj elektronického podnikání, e-business jako celosvětový trend, implementace rozvojových programů zlepší přístup k novým technologiím, IT technologie, přenos a zpracování dat, biotechnologie atd. O 7. Zdokonalení dopravní infrastruktury Napojení na R35 O 9. Návrat podniků k dopravě zboţí po ţeleznici Závisí zejména na kvalitě nabízených sluţeb O 10. Moţnosti vyuţití alternativních zdrojů energie O 11. Poptávka po sluţbách volného času Další rozvoj cykloturistiky a pěší turistiky, zimní sporty atd. identifikace nových forem trávení volného času HROZBY ( T ): T 1. Nepřipravenost na tvorbu projektů splňujících poţadavky EU pro spolufinancování z evropských strukturálních fondů v novém programovacím období 2007 2013. T 2. Nerespektování principu partnerství mezi obcemi, soukromými subjekty, neziskovými organizacemi atd. a z toho vyplývající důsledky. T 3. Pokračování negativního trendu demografického vývoje, zvyšování podílu obyvatel v neproduktivním věku. T 4. Odliv mladých a vzdělaných lidí především z malých vesnic. V některých malých obcích je jiţ v dnešní době problém sestavit kandidátku do komunálních voleb. T 5. Zvyšování podílu nevyuţívaných objektů nebo objektů slouţících pouze k rekreačnímu vyuţití. /44

T 6. Zvyšování nákladů na údrţbu veřejných prostranství. Se změnou ţivotního stylu venkovského a obyvatelstva a omezováním zemědělského hospodaření domácností dochází k zvyšování podílu plochy veřejných prostranství jejichţ údrţbu musí zajišťovat obec (likvidaci biologického odpadu). Nedůsledná údrţba, těchto prostranství přitom sniţuje ţivotní pohodu místních obyvatel a atraktivnost pro návštěvníky. T 7. Negativní zásahy státu do hospodaření a financování obcí. Týká se to regulačních opatření (např. přijímání cizích zdrojů), redukce dotačních titulů... V opačném případě toto můţe být definováno jako příleţitost. T 8. Nárůst lokální nezaměstnanosti. Omezování (zastavení) činnosti velkých podniků, především v Lanškrouně (zvyšování podílu ţen a osob se sníţenou pracovní schopností na počtu nezaměstnaných). Odchod dominantního zaměstnavatele a odběratele sluţeb. Další propad zemědělské produkce T 9. region. Zpomalení výstavby především dopravní infrastruktury - investiční priority státu mimo T 10. Uzavírání škol a mateřských škol. V důsledku demografického vývoje (stárnutím populace) a nemoţnosti financování těchto zařízení tato hrozba je reálná především na menších obcích. T 11. Nové technologie sníţí počet pracovních míst pro nekvalifikované /45

2. Programová část Význam a role strategického plánu pro mikroregion Strategický plán města je komplexním programovým dokumentem, který naznačuje záměry mikroregionu na období zhruba 7 let. Je to dokument, který komplexně formuluje strategii rozvoje celého území a týká se všech občanů i návštěvníků mikroregionu. Plán usiluje o dosaţení vyrovnaného stavu mezi ţádoucím a uskutečnitelným a je koncipován tak, aby docházelo ke vzájemné podpoře a pozitivnímu ovlivňování navrţených politik, cílů a programů. Strategický plán je ţivým dokumentem, který by měl vţdy pruţně reagovat na měnící se podmínky a potřeby občanů i návštěvníků. V budoucnu tedy bude stále konfrontován se skutečností a průběţně doplňován a aktualizován. Strategický plán umoţňuje: rozhodovat v orgánech jednotlivých obcí v širším koncepčním rámci ovlivňovat procesy tak, aby docházelo k naplňování dlouhodobých strategických cílů a strategické vize města dávat do souladu zájmy různých subjektů působících v regionu a vyuţívat jejich potenciálu k dosaţení cílů definovat hlavní zásady pro tvorbu dalších koncepčních dokumentů Zastupitelstva obcí Odborné útvary obcí Rady obcí občané Strategický plán rozvoje mikroregionu Lanškrounsko Obecní organizace Podnikatelé a NO územní plány Další koncepční dokumenty /46

Význam strategického plánu: jeho iniciátorem a garantem zpracování jsou politické reprezentace obcí vychází z potřeb občanů a návštěvníků mikroregionu a umoţňuje jim zapojit se do tvorby tak, aby jej mohli ovlivnit je významným nástrojem komunikace mezi představiteli a občany jednotlivých obcí informuje podnikatelskou sféru o dlouhodobých záměrech a podmínkách pro podnikání Struktura strategického plánu graf 12 - Struktura strategického plánu strategická vize Ekonomika a cestovní ruch Infrastruktura a ŢP prostředí Sociální prostředí a lidské zdroje Strategické cíle Strategické cíle Strategické cíle opatření a principy realizace opatření a principy realizace opatření a principy realizace projekty projekty projekty Strategická vize Upevňovat postavení místních tradičních oborů činnosti při zachování kvalitního ţivotního prostředí a krajiny, jakoţto výrazného potenciálu pro rozvoj cestovního ruchu. Zvyšováním úrovně systému školství rozvíjet lidské zdroje a vytvářením dalších nezbytných podmínek spolupůsobit na stabilizaci osídlení obcí regionu. /47

2.1 Ekonomika a cestovní ruch Přirozeným centrem regionu je město Lanškroun, kde se také nachází největší počet pracovních příleţitostí pro obyvatele regionu. Největším zaměstnavatelem v regionu je průmyslový podnik AVX se sídlem v Lanškrouně. Pro region pak platí, ţe 43,2% pracujících má svoje pracoviště mimo svoji obec, coţ je více neţ v jiných regionech. Tato pracovní migrace je právě způsobena existencí tohoto průmyslového podniku. Na jedné straně je existence tohoto podniku pro region samozřejmě přínosem - pracovní příleţitosti, navazující dodavatelsko-odběratelské vztahy, apod., na druhé straně však způsobuje určitou zranitelnost regionu v případě větších problémů či jiných strategických rozhodnutí tohoto podniku. Mnoho obyvatel také dojíţdí za prací i mimo region - Letohrad, Ústí nad Orlicí, Česká Třebová,...Vysoký podíl obyvatelstva v regionu je také zaměstnán v zemědělském sektoru, který je v současné době dostatečně stabilizovaný. Mikroregion Lanškrounsko se nachází v turisticky přitaţlivé oblasti, která v sobě skrývá potenciál pro výraznější rozvoj cestovního ruchu, jehoţ důslednější vyuţívání by mělo přispět k tvorbě nových pracovních míst a tím částečně i k zlepšení celkové ţivotní úrovně v tomto regionu. Region Lanškrounsko se rozkládá v malebné krajině pod Orlickými horami, přičemţ některé obce jiţ leţí v těsném sousedství Orlických hor. Tato oblast je tedy vhodná nejen pro různé druhy letní turistiky, ale i pro turistiku zimní. Kromě zajímavé přírody a krajiny by turistickým lákadlem mohlo být i historické město Lanškroun či další okolní města a památky leţící ať jiţ přímo v mikroregionu nebo v jeho blízkosti. 2.1.1 Strategické cíle: Rozvoj nových a stabilizace stávajících pracovních příleţitostí v regionu. Rozvoji cestovního ruchu jako potenciálně významné součásti ekonomiky regionu Lanškrounsko. 2.1.2 Opatření a principy realizace Postupná rekonstrukce kulturních a sportovních zařízení v obcích mikroregionu a vytipování nejvhodnějších lokalit pro nová zařízení podobného typu a jejich výstavba Obnova a zachování historických kulturních tradic ve vazbě na vytváření pout k rodnému kraji a rozvoji cestovního ruchu Podpora a vytváření vhodných podmínek pro rozšiřování činnosti podnikatelských subjektů. Pro realizaci tohoto opatření by bylo vhodné uplatnit nevyuţívané hospodářské objekty v obcích a volné plochy, které jsou v ÚPD určeny k podnikání. K tomu je nutné provést /48

inventuru v těchto objektech a pozemcích, vyjasnit majetkové vztahy a aktualizovaný seznam obou zveřejnit tak, aby případný zájemce jiţ mohl konkrétně jednat a efektivně postupovat. Propagace a rozvoj cestovního ruchu - Region Lanškrounsko má velký potenciál pro rozvoj cestovního ruchu. Nutností je však především větší informovanost o regionu a zvýraznění image tohoto regionu. Takového, aby se v podvědomí, co nejširšího spektra veřejnosti Lanškrounsko profilovalo jako potenciální cíl trávení dovolených, rekreačních pobytů, aj. Rozvoj turistiky a cestovního by pak mohl vést k vytvoření a rozvoji celé řady nových pracovních příleţitostí v regionu. Vyuţití přírodního potenciálu pro rozvoj zimní turistiky - region má předpoklady pro rozvoj cestovního ruchu nejen v letní, ale i v zimní sezóně. Turisticky známé je především lyţařské středisko Čenkovice, ale i další obce (Výprachtice, Cokytle) by se mohly potenciálně stát menšími zimními rekreačními centry. Krajina je dobře vyuţitelná pro sjezdové i běţecké lyţování. Rozvoj cykloturistiky -stále více lidí má v oblibě trávit svoji dovolenou tímto způsobem a vyhledávají regiony se zajímavou krajinou a neznečištěným ţivotním prostředím a právě zvlněná krajina Lanškrounska a daleké rozhledy tyto základní podmínky splňují. Region a okolí nabízí celou řadu na kole dosaţitelných cílů ( chata a rozhledna na Suchém vrchu, rozhledna na vrchu Lázek, Mariánská hora nedaleko Dolní Čermné, historické město Lanškroun se zámkem, apod. ). Ideální je hustá silniční síť vedlejších cest. Pro cykloturisty je proto nezbytné budovat síť značených cyklistických tras, které jim pomohou bez problému dosáhnout atraktivních cílů v regionu a okolí. V souvislosti s tvorbou cyklotras je vhodné uvaţovat také o cyklostezkách a to především v těch místech, které jsou v důsledku automobilové dopravy nebezpečné. Cyklostezky lze budovat i formou zpevňováním a opravami stávajících polních, event. lesních cest Výstavba a rekonstrukce sportovišť, koupališť a dalších zařízení rekreačního charakteru- V regionu v současné době absentuje větší zastoupení sportovních a rekreačních zařízení, která by byla snadno dostupná a vyuţitelná pro rekreanty, především v době nepříznivého počasí. Chybí především krytý plavecký bazén a kluziště, přínosné by bylo větší mnoţství tenisových kurtů, koupališť a víceúčelových sportovních hřišť. Rozvojovou moţnost např. skýtá dobudování sportovního komplexu v Dolní Čermné či vytvoření koncepce co nejvhodnějšího rekreačního vyuţití Lanškrounských rybníků (přírodní koupaliště, sportovní rybolov, jachting, windsurfing) Zlepšování zázemí pro krátkodobé pobyty (obchodní turistika,kongresová turistika, autoturistika) - toto opatření vychází ze dvou zdrojů potenciálních návštěvníků regionu. Jedná se o obchodní partnery domácí i zahraniční, místních firem (AVX, Agrochem, aj.), kteří v souvislosti se svojí prací do regionu dojíţdějí a v případě zástupců vzdálenějších firem i pobývají. Druhou skupinou jsou motoristé, kteří buď regionem náhodně projíţdějí, případně turisté, kteří upřednostňují migraci z místa na místo a přespání vţdy na jiném místě. Obě dvě skupiny nepředstavují zásadní rozvojový potenciál, ale ve smyslu zlepšování image a /49

povědomosti o regionu, jde o nezanedbatelnou skupinu. Pro tyto návštěvníky je potřeba připravit základní síť sluţeb na odpovídající úrovni. Jejich spokojenost s pobytem můţe být předpokladem pro opakování pobytu (pro příště uţ třeba i soukromého rázu) přímo jejich, či jejich známých a přátel Podpora rozvoje agroturistiky a venkovské turistiky -tento druh turistiky v poslední době získává na stále větší oblibě a v kombinaci s cykloturistikou se jeví jako ideální moţnost rozvoje cestovního ruchu v regionu. Zařízení tohoto typu v současné době na Lanškrounsku mnoho není. V regionu je v současné době však velké mnoţství zchátralých či nevyuţitých bývalých zemědělských objektů, jejichţ vyuţití pro tyto účely je velmi vhodné. Potenciálním podnikatelům v tomto oboru je potřeba jednak napomáhat ve formě poradenství (legislativa, financování,aj.) a jednak v oblasti marketingu (presentace mikroregionu a jeho nabídky v CR, pomoc při zajišťování klientely, apod.). Za velmi prospěšnou lze povaţovat případnou spolupráci nově vzniklých zařízení se SZeŠ Lanškroun (např. formou praxí studentů, zpracovávání studií formou seminárních prací, vyuţíváním školních zařízení stájí, koní, odborné poradenství, apod.). Především u agroturistiky se poskytovatelé těchto sluţeb rekrutují z řad zemědělců, čímţ dochází k diversifikaci jejich činnosti a tím i zdrojů příjmů a zároveň k posilování mimoprodukční funkce zemědělství. Neustálé zlepšování informovanosti o mikroregionu - mikroregion Lanškrounsko rozhodně má předpoklady stát se turisticky navštěvovanou oblastí. Nutností je však vedle výše uvedených opatření, které směřují k rozvoji pro Lanškrounsko nejvhodnějších forem cestovního ruchu, především celkové zvýraznění image tohoto regionu. Takového, aby se v povědomí, co nejširšího širokého spektra obyvatel Lanškrounsko profilovalo jako potenciální cílové místo trávení dovolených, rekreačních pobytů, aj. Vyuţíváním místních zdrojů realizovat rozvoj firem a podniků v regionu - důleţitým faktorem je vytvoření nové poptávky či rozšíření stávající poptávky po produktech, které podniky či firmy v regionu vytvářejí nebo snadno mohou vytvořit. Tím tyto subjekty získávají určitou konkurenční výhodu před ostatními subjekty mimo region. 2.1.3 Projekty Logistické centrum RUDOLTICE Logistické centrum bude řešit systém propojení kamionové, ţelezniční a lodní dopravy v ose sever-jih, konkrétně Gdaňsk Terst, s moţností rozšíření v ose východ-západ. V lokalitě Rudoltice se plánuje vybudování vlastního kontejnerového překladiště s potřebnou infrastrukturou. V současné fázi úvah se počítá s plochou 11 ha, z toho 3 ha jsou jiţ ve vlastnictví obce Rudoltice, 8 ha pak ve vlastnictví státu. Vznikne-li později potřeba tuto plochu zvětšit, je to moţné, neboť v těsném sousedství se nacházejí plochy státu o rozloze desítek ha, ve /50

směru podél stávající silnice č. I/43 na Svitavy. Návaznost na budoucí rychlostní komunikaci R35 je zajištěna jak pro severní variantu, tak i pro jiţní variantu, díky obchvatu Opatova. Vzhledem k tomu, ţe v uvaţované lokalitě (je to extravilán obce) není ţádná bytová ani občanská vybavenost, nepředpokládá se odpor ze strany ţivotního prostředí. Navíc uvaţovaná lokalita je kryta od vlastní obce jiţ existující modernizovanou ţelezniční stanicí Rudoltice v Čechách. Vlastní stanice je přitom oddělena od obce cca 5 m vysokým břehem. Z hlediska organizačního chodu budoucího překladiště se nedílně uvaţuje se zapojením ţelezniční stanice Česká Třebová do provozního procesu. Předpokládá se, ţe v České Třebové se budou rozřaďovat a seřaďovat ucelené vlaky pro Rudoltice, navíc se v České Třebové počítá s hromadnými opravami (rekonstrukcemi) přepravních kontejnerů. Celý projekt logistického centra uvaţuje se vznikem cca 300 nových pracovních míst. Předpokládané náklady: 1.200.000.000,- Kč Multifunkční a rekreační centrum pro cestovní ruch Rudoltice Multifunkční a rekreační centrum pro trávení volného času, které bude umístěno v současně budované Obytné zóně Zámeček Rudoltice, obsahující venkovní a vnitřní bazén s atrakcemi o celkové vodní ploše 900 m2, s doprovodnými hřišti na různé, převáţně letní sporty a autokemp. Tato lokalita se nachází 5 minut pěšky od Lanškrouna, vedle silnice č.1/43. Jedná se o velmi vhodné doplnění rekreačních kapacit navazujících na turistickou oblast Orlické hory. Předpokládané náklady: 250.000.000,- Kč Lyţařský areál Rudoltice Zatraktivňuje vyuţití mulitfunkčního a rekreačního centra v zimním období. Jedná se o výstavbu lyţařské sjezdovky v katastru Rudoltic na stráni Třebovské stěny. Sjezdovka bude vybavena vlekem, umělým zasněţováním, parkovištěm a nezbytným zázemím pro lyţaře. Předpokládané náklady: 20.000.000,- Kč Mezinárodní školicí a sportovní středisko Čenkovice Jedná se o projekt vybudování nadregionálního školicího a sportovně turistického centra pro realizaci řady komplexních projektů v oblasti cestovního ruchu, zaměřených zejména na rozvíjení sociální a kulturní soudrţnosti dětí a rodin z České republiky a dalších zemí EU.Projekt bude realizován v prostoru stávajícího lyţařského areálu SKI Buková hora Čenkovice. Předpokládané náklady: 150.000.000,- Kč /51

Hypoturistika - Dolní Třešňovec Je projektem dobudování výběhů, jízdáren, jezdeckých stezek a rozšíření ustájení koní včetně potřebného zázemí při Jezdeckém klubu Střední zemědělské školy v Dolním Třešňovci. Toto zařízení bude poskytovat sluţby v rámci turistického ruchu pro výuku jízdy na koních v jízdárně a pro hypoturistiku na jiţ vytýčených jezdeckých stezkách v okolí Lanškrounských rybníků, Rudoltic, Mariánské hory, Lázku atd. Předpokládané náklady: 30.000.000,- Kč Golfové hřiště Rudoltice Zámeček Golfové hřiště 2 x 9 jamek, umístěné v lokalitě Zámeček-Rudoltice, je navrhováno včetně potřebného zázemí pro hráče a diváky. Toto zařízení, rozkládající se na cca 70 ha, má slouţit k rozšíření sportu, jehoţ pravidla a zvyklosti se opírají o staletou tradici. Protoţe v Pardubickém kraji dosud golfové hřiště tohoto rozsahu neexistuje, můţe zámecké centrum golfového klubu poskytnout přístup a sluţby nejen hráčům, ale i návštěvníkům a turistům z blízka i z daleka. V rámci projektu bude provedena rekonstrukce torza Nového zámku Rudoltice zámecké věţe, která propojí romantickou historii pozůstatku Lichtenštejnského zámku z 18. století s moderní realitou golfového hřiště, pro které bude centrem. Zámecká věţ s nejvyšším bodem širokého okolí se stane vyhledávanou rozhlednou. Předpokládané náklady: 145.000.000,- Kč Turisticko - sportovní centrum Výprachtice Projekt podporuje větší vyuţití kapacit sportovního střediska Čenkovice tím, ţe rozšíří moţnosti ubytování min. o 40 lůţek v rekonstruovaném objektu čp. 216 ve Výprachticích. Jako zázemí pro turisty bude slouţit víceúčelový sál, stravovací provoz a park s minigolfem, kuţelkami, dětským hřištěm a parkovištěm. Poblíţ tohoto objektu budou rekonstruována dosavadní travnatá hřiště na hřiště s umělým povrchem pro tenis a volejbal s oplocením a místy k sezení pro diváky a dále na osvětlený a ozvučený travnatý areál pro malou kopanou, házenou, atletiku a sezónní pořádání různých kulturně-společenských akcí. V lokalitě Na Převáţi bude směrem do Čenkovic vystavěno parkoviště s nezbytným zázemím pro běţkaře vyuţívající běţecké trasy ve směru Buková hora a Suchý vrch. Projekt zapadá do koncepce rozvoje této oblasti (lanovka z Bukové hory do Červené Vody). Jedná se o parkoviště s kapacitou stání cca 40 míst a 4 autobusy spolu s chatkou pro občerstvení, uloţení osobních věcí, půjčovnou sportovního vybavení a WC s umývárnou. Předpokládané náklady: 50.000.000,- Kč /52

Sportovně turistické centrum Albrechtice u Lanškrouna Projekt řeší vybudování víceúčelového sportovního areálu u stávajícího fotbalového hřiště v blízkosti silnice 1. třídy č. 43. Tento areál dále zatraktivní vyuţití stávající cyklostezky č. 4222 vedoucí údolím Moravské Sázavy do Výprachtic. Pro ubytování sportovců, cyklistů a turistů se uvaţuje s rozšířením ubytovacích kapacit stávajícího motorestu. Předpokládané náklady: 10.000.000,- Kč Kongresové a turistické centrum Lanškroun Jedná se o rekonstrukci a dostavbu stávajícího Společenského domu v Lanškrouně, který bude v konečné podobě obsahovat hotelovou část s ubytováním, restauraci, kongresový sál a zařízení pro trávení volného času, jako squash, tenis, bowling, saunu apod. Předpokládané náklady: 130.000.000,- Kč Atletický stadion Lanškroun Předpokládané náklady: 55.000.000,- Kč Přírodní koupaliště, Aquapark Lanškroun Předpokládané náklady: 80.000.000,- Kč Krytý bazén Lanškroun Předpokládané náklady: 100.000.000,- Kč Rekreační rybníky Lanškroun Předpokládané náklady: 85.000.000,- Kč Průmyslová zóna Západ Lanškroun Předpokládané náklady: 50.000.000,- Kč /53

2.2 Infrastruktura a ţivotní prostředí Ve spojení se záměrem rozvíjet cestovní ruchu je nutné zachovat kvalitní ţivotní prostředí v regionu a jeho úroveň dále zvyšovat. Jedná se především o průběţné zlepšování sloţek ţivotního prostředí (vodní hospodářství, ovzduší, půdní fond, lesní porosty a další) a to důsledným dodrţováním principů jejich ochrany. S postupující změnou ţivotního stylu venkovského obyvatelstva i změnami v zemědělském hospodaření se bude stále zvyšovat potřeba na zajišťování péče o veřejná prostranství obcí, okolí silnic a také i o přibývající extenzivně obhospodařované zemědělské plochy. V souvislosti s likvidací komunálního odpadu je potřeba jak z pohledu ekonomického a legislativního tak z hlediska dopadů na ţivotní prostředí průběţně zvyšovat podíl recyklace nad skládkováním. K tomu je však nezbytné vytvořit provázaný účinný systém sběru, svozu a konečné likvidace (recyklace) odpadů a zároveň osvětovou činností u občanů zvyšovat jejich odpovědnost k vlastnímu ţivotnímu prostředí. Cílem tohoto systému by mělo být omezení mnoţství skládkovaného odpadu a vyčlenění takových materiálů z komunálního odpadu, které lze vyuţít jako druhotnou surovinu. Ve většině obcí mikroregionu fungují svozové sluţby a obyvatelé začínají více vyuţívat kontejnery na separovaný sběr a nádoby na domovní odpad. Přesto však stále do určité míry přetrvává léty zavedený způsob ukládání odpadů na černé skládky, jejich spalování v lokálních topeništích apod. Pro odstranění tohoto neţádoucí stavu je nutné v rámci zmíněného systému co nejvíce zlepšit dostupnost sběrných míst a to i například formou zřizování sběrných dvorů. 2.2.1 Strategické cíle: Rozšířit a zlepšit technickou infrastrukturu obcí Posílit součinnost mezi ochranou ţivotního prostředí a růstem Zefektivnit vyuţívání energií Podpora vyuţití obnovitelných a druhotných zdrojů energie a bioodpadů 2.2.2 Opatření a principy realizace V rámci systému sběru, svozu a likvidace komunálního odpadu rozšířit síť a zvýšit dostupnost sběrných míst (i formou sběrných dvorů) a také tím zvyšovat podíl recyklace odpadů. Osvětovou činností u občanů a ekologickou školní výchovou dětí a mládeţe zlepšovat znalosti o správném přístupu a chování se k ţivotnímu prostředí. Zajišťování péče o veřejná prostranství, okolí silnic a neobdělávané zemědělské plochy. Vyţadování způsobů zemědělského hospodaření přívětivého k ţivotnímu prostředí (sniţování půdní eroze, šetrné ukládání biologického materiálu, apod.) /54

Zvyšování technické vybavenosti obcí pro odvádění a čištění odpadních vod Podporovat zavádění alternativních zdrojů energie (větrná energie, centrální výtopna na spalování biomasy). Přednostní vyuţívání energie biomasy před plynofikací v rámci plánování vytápění obcí - přestoţe výstavba centrální kotelny a rozvod potrubí do jednotlivých domů je mnohem draţší neţ zavedení plynu, představuje pro obce celou řadu výhod. Základní výhodou je, ţe peníze, které občané platí za dodávky tepla, se vrací zpátky na obec a obec jako provozovatel tím kaţdoročně získává nezanedbatelný finanční obnos. Dále obec tímto provozem vytváří pracovní místa v obci (technická obsluha zařízení). V neposlední řadě pak obec také poskytuje práci a výdělek potenciálním dodavatelům ( především by se jednalo o zemědělce, či pily ) v regionu - dodávky slámy, štěpky, dřevního odpadu, apod. Zajištění dostatku odstavných ploch a parkovišť - Oproti jiným významným lyţařským centrům je v Čenkovicích a i v jiných obcích (kde však není tak vysoká návštěvnost, a tudíţ to není tak výrazný problém) velmi malé mnoţství parkovacích ploch, coţ způsobuje řadu nepříjemností, které mohou odradit řadu rekreantů. V zájmu zachování rázu obcí by bylo vhodnější postupně vytvořit větší mnoţství menších parkovišť neţ jedno či dvě velké. 2.2.3 Projekty 2.3 Sociální prostředí a lidské zdroje /55

V současné době ţije jen ve městě Lanškroun více neţ 750 obyvatel starších 72 let a na území celého regionu přes 1500 obyvatel této věkové kategorie. Lze očekávat, ţe s postupujícím negativním demografickým trendem se počty seniorů budou dále zvyšovat. Pro seniory existují v regionu pouze tato zařízení: DPS v Horní a Dolní Čermné a v Lanškrouně, Penzion pro důchodce v Lanškrouně a specializovaný Ústav sociální péče v Anenské Studánce. Vzhledem k výše naznačenému trendu bude nutné řešit umístění těchto lidí do nových zařízení podobného typu. Zvláště v případě Penzionu chybí následný stupeň systému, který by do budoucna pro dnes soběstačné seniory umoţnil jejich přemístění do zařízení s poskytovanou potřebnou péčí. Zároveň je nutné posílit i předchozí stupeň, jelikoţ zájem o ubytování v Penzionu výrazně převyšuje jeho kapacitní moţnosti. Zdravotnické sluţby jsou na Lanškrounsku poskytovány ambulantním způsobem přímo v Lanškrouně a ve zdravotních střediscích větších obcí (event. periodickým zajíţděním praktického lékaře do několika menších obcí). Specializovanou péči zajišťují nemocnice v Ústí nad Orlicí, v Litomyšli a Moravské Třebové. Obecně lze konstatovat, ţe zabezpečení základní lékařské péče v obcích regionu je dostatečné, a proto je nutné tento stav udrţet a zachovat. 2.3.1 Strategické cíle: Zvýšit přizpůsobivost pracujících a podniků a pruţnost trhů práce Rozvíjet sociální sluţby Podpora sociální integrace v regionu 2.3.2 Opatření a principy realizace Výstavba nového Domova důchodců na území regionu. Výstavba domů na půl cesty Podpora neziskových organizací zajišťujících sociální sluţby pro potřebné občany (katolická charita, aj.). Udrţení dostupnosti základní zdravotnické péče pro občany regionu. Vytváření předpokladů pro rozvoj individuálního bydlení v obcích - pro mladé rodiny je největším problémem získat vlastní a laciné bydlení. Dostatek pracovně činného obyvatelstva by pak měl vést k rozvoji ekonomiky v regionu. Důleţitá je orientace na vzdělanější vrstvy, u kterých je větší předpoklad pro vytváření vlastních pracovních míst - práce po internetu, vznik nových firem, apod. Opatření zahrnuje výběr potenciálních budoucích stavebních parcel, zajištění inţenýrských sítí a realizace prodeje těchto parcel za přijatelnou cenu přednostně místním občanům. U nové výstavby usilovat o nenarušení rázu vesnice. /56

Výstavba obecních bytů či domků -tento bod zahrnuje výstavbu obecních bytů či domků ve spolupráci s budoucími nájemníky. Předpokladem je, ţe stavbu realizuje obec a budoucí nájemník přispívá určitou částkou na stavbu. Zbylou částku pak splácí formou nájmu. Tyto formy bydlení by měly slouţit především jako startovací byty pro mladé rodiny. Zakládání, resp. spolupráce s neziskovými organizacemi - v regionu se nachází velké mnoţství nevyuţitých a chátrajících objektů. Účelné by bylo některé vhodné nevyuţité objekty vykoupit a z pomocí státních dotací tyto objekty zrekonstruovat a vyuţít pro různé formy stacionářů či chráněných dílen. Ideální by se jevila moţnost spojit tento provoz stacionářů s primitivní zemědělskou výrobou, například chovem koní (hypoterapie). Předpokladem fungování těchto stacionářů je financování jejich činnosti z veřejných zdrojů, event. nadací aj. Pořádání nejrůznějších sportovních či kulturních akcí - Kaţdá kulturní, sportovní či jiná akce, která přiláká do obce návštěvníky, pomáhá zvyšovat trţby a výnosy obchodníkům či provozovatelům stravovacích, případně ubytovacích zařízení. Implementace programů celoţivotního vzdělávání obyvatelstva v mikroregionu - ve spojitosti s rychlým rozvojem nových technologií (informačních, komunikačních, aj.) se zvyšuje potřeba průběţného dovzdělávání všech lidí, kteří se s nimi dostávají do kontaktu a to pracovně i v soukromí. Především u části starší generace lze zaznamenat určitou nechuť k novým poznatkům, metodám atd. a potřebě se jim přizpůsobovat. To v konečném důsledku můţe způsobovat především znevýhodnění na trhu práce a následně i jistou společenskou izolaci. Komplementární součástí mechanismu by měla být síť zařízení umoţňující jak programové dovzdělávání profesních skupin, resp. rekvalifikace tak i individuální sebevzdělávání. Optimalizace sítě základních škol a předškolních zařízení v mikroregionu - přestoţe pokrytí regionu mateřskými a základními školami je na dobré úrovni, do budoucna lze očekávat zvýšení tlaku na zcentralizování sítě těchto škol do menšího počtu zařízení. Některé výhody základních škol venkovského rázu jsou nesporné, avšak začíná převládat názor, ţe hlavně školy pouze s výukou pro první stupeň jsou ekonomicky i s růstem nároků na kvalitu výuky dlouhodobě neudrţitelné. Při reorganizaci sítě základních (případně i mateřských) škol je nutné zvaţovat kapacitní moţnosti škol v souvislosti s odhadem demografického vývoje (předpoklad růstu porodnosti) a následně upřednostňovat školy s lepším zázemím, spádovostí a pedagogickým profilem. Důvodně lze předpokládat růst nevole proti eventuálnímu rušení některých základních (mateřských) škol, proto je nutné v rámci mikroregionu zavést rozsáhlou diskusi tak, aby konečná podoba systému základního školství vzešla na základě širokého konsensu všech zainteresovaných stran. Pořádání školení či seminářů pro podnikatelské subjekty a starosty či zaměstnance menších obcí se zaměřením na přípravu projektů financovaných z veřejných zdrojů a změny v legislativě - v regionu Lanškrounsko působí především malé a střední podnikatelské subjekty, které jsou většinou špatně informovány o nejrůznějších podporách z veřejných zdrojů, a to jim znemoţňuje o tyto podpory ţádat. Zde je důleţité nejen podat a zprostředkovat informace, ale i poskytnout praktickou pomoc při ţádostech o nejrůznější státní podpory. Podpora a organizační zajišťování vzdělávacích akcí pro občany /57

Posilovat a rozvíjet činnost zájmových krouţků, sportovních oddílů apod. jako prevence vzniku neţádoucích sociálně patologických jevů u mladé populace mikroregionu 2.3.3 Projekty 3. Kartografy 3.1 Seznam kartografů /58

Kartograf č. 1: Kartograf č. 2: Kartograf č. 3: Kartograf č. 4: Kartograf č. 5: Kartograf č. 6: Kartograf č. 7: Trvale obydlené byty a domy Neobydlené byty Rekreační objekty Celkový přírůstek obyvatel Školy v regionu Lanškrounsko Počet podnikatelských subjektů Hustota obyvatel /59

/60

/61

/62

/63